Roztroušeně se vyskytující druh především jehličnatých lesů na kyselém podloží. Dává přednost vyšším polohám, v nižších prakticky chybí, roste od léta do podzimu. Prudce jedovatá! Od velmi podobné bílé variety muchomůrky zelené (Amanita phalloides var. alba) se pozná žlutou reakcí na roztok hydroxidu a hladkým, nikoli radiálně vláknitým kloboukem. Viz též výrazně teplomilná muchomůrka jarní (Amanita verna) s hladkým třeněm.

Amanita virosa NPP Borový, acidofilní bučina, sub Fagus, Pinus, 6.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Amanita virosa Dluhoště, podmáčená smrčina, sub Picea, Pinus, 5.9.2007, (c) Lucie Zíbarová