Roztroušeně až hojně se vyskytující sametovka rostoucí na podzim v opadu listnáčů méně jehličnanů, při okrajích cest, v parcích, méně často na loukách a pastvinách. Význačná živými barvami a mikroskopickými znaky (drobné, tenkostěnné spory, cheilo- a kaulocystidy s velkými hlavičkami). Viz např. sametovka špinavá (Conocybe echinata) s podobnými mikroznaky, ale s tmavšími, méně živými barvami. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).
Conocybe rickeniana Kyjov, okraj silnice, v opadu, sub Acer pseudoplatanus, 21.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Conocybe rickeniana NPR Libický luh, měkký luh, hromada tlejícího sena, 31.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Conocybe rickeniana PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, sub Salix, Alnus, 28.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Galerina sahleri
Vzácnější či přehlížená drobná čepičatka rostoucí od léta do podzimu na silně rozloženém dřevě jehličnanů a rostlinných zbytcích. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Galerina calyptrospora Kyjovské údolí, inverzní pískovcová rokle, dřevo Picea, 21.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Galerina calyptrospora NP Krkonoše, Krakonošova snídaně, horská smrčina, větvičky a zbytky kapradin, 22.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Galerina calyptrospora Kyjovské údolí, bor na pískovci, zbytky dřeva v zemi, sub Pinus, Picea, 21.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější pavučinec z podrodu pahřib (Phlegmacium) rostoucí na podzim na vápnitých půdách pod listnáči, zejména bukem. Nápadné jsou žlutavé útržky vela na klobouku. Chuť v pokožce klobouku nahořklá. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Cortinarius luhmannii Velký Vřešťov, mladý smíšený les, sub Fagus, Picea, Quercs, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius luhmannii PR Vápenka, vápnomilná bučina, sub Fagus, Picea, 15.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius luhmannii Velký Vřešťov, mladý smíšený les, sub Fagus, Picea, Quercs, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius luhmannii PR Vápenka, vápnomilná bučina, sub Fagus, Picea, 23.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující drobnější bedla rostoucí na podzim na živinami bohatých stanovištích v listnatých lesích, v parcích apod. Význačná drobně šupinkatým rezavým kloboukem a mikroskopickými znaky: pokožka klobouku typu trichoderm s pravidelně septovanými elementy, septa s přezkami; spory střelovité, dextrinoidní. Pravděpodobně jedovatá (amatoxiny). Bedla kaštanová (Lepiota castanea) má výrazněji šupinkatý klobouk a neseptované (či se 2-3 septy bez přezek) elementy v pokožce klobouku.
Lepiota boudieri PR Vápenka, suťový les, sub Fagus, Acer, Picea, 23.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Lepiota boudieri PR Stříbrný luh, suťový les, sub Fagus, Acer, Ulmus, Picea, 30.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Lepiota boudieri PR Vápenka, suťový les, sub Fagus, Acer, Picea, 23.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hypochnicium detriticum, Hyphodontia detritica, Lagarobasidium detriticum
Vzácná kornatcovitá houba rostoucí převážně na zbytcích vegetace. Od ostatních kornatcovitých hub se pozná pouze podle mikroskopických znaků: hyfový systém monomitický; přezky přítomny; cystidy subhymeniálního původu, projektující, válcovité až kyjovité, na apexu zpravidla rozšířené, tenkostěnné, někdy s hvězdicovitými agregáty krystalů; bazidie tetrasporické; spory eliptické, silnostěnné, hladké, neamyoidní. Teprve nedávno odlišený je kornatec Xylodon pruinosus. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Xylodon detriticus Sokolov, výspka Antonín, stéblo Phragmites, 26.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Xylodon detriticus Uhelná, spontánní sukcese v pískovně, stéblo Calamgrostis epigeios, 30.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Xylodon detriticus Ostrava, halda Hedvika, stonek Reynoutria, 25.11.2019, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná křehutka rostoucí na podzim kolem bází smrků a jejich pařezů v přirozených smrčinách i v člověkem ovlivněných porostech. Význačná trsnatým růstem, přítomností prstenu, tmavnoucími šupinkami vela na klobouku a ekologií. Podobná křehutka vlnatá (Psathyrella cotonea) roste na listnáčích, je bez prstenu a má žlutou bázi třeně. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Psathyrella caput-medusae Plánička, kulturní smrčina, báze Pinus, 30.9.2020, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella caput-medusae NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, kořeny Picea, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella caput-medusae Plánička, kulturní smrčina, báze Pinus, 30.9.2020, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella caput-medusae (ex situ) NP Krkonoše, Studniční hora, horská smrčina, báze pařezu Picea, 26.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella caput-medusae Plánička, kulturní smrčina, báze Pinus, 30.9.2020, (c) Lucie Zíbarová
Tato vzácná varieta špičky osikové (Marasmius favrei var. favrei) se odlišuje růstem na listech jeřábu a o něco většími sporami. Na jeřábu roste hojně i špička listová (Marasmius epiphyllus) s většími plodnicemi, více a lépe vyvinutými lupeny a odlišnými mikroskopickými znaky. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Marasmius favrei var. sorbi Horní Malá Úpa, Černá voda, kulturní smrčina, řapík Sorbus aucuparia, 26.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Méně běžná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě lisitnáčů i jehličnanů, ale na i různém detritu, drobných větvičkách apod. Od podobných druhů se pozná mikroskopicky, zejména přezkami na všech septech a velkými sporami.
Athelia fibulata Studniční hora, horská smrčina, větvička Picea, 26.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Athelia fibulata Studniční hora, horská smrčina, větvička Picea, 26.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující čepičatka rostoucí od léta do podzimu v mechu v listnatých i jehličnatých lesích i mimo les. Chuť slabě moučná. Od ostatních druhů se pozná zejména mikroskopickými znaky (relativně velké, jemně ornamentované a výrazně kalyptrátní spory, polymorfní cheilocystidy, absence pleurocystid, ..).
Galerina cerina PP V Hlubokém, dubohabřina, v mechu, sub Quercus, Carpinus, 28.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Galerina cerina PR Milešický prales, jedlobučina, mechatý kmen Abies, 2.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Galerina cerina NP Šumava, Poledník, horská smrčina, silně zetlelý mechatý pařez Picea, 28.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hydnum albidum s. aur. eur., Hydnum reginae
Vzácná houba s ostnitým hymenoforem rostoucí od pozdního léta do podzimu pod listnáči (případně borovicí) na vápnitých půdách. Od ostatních lišáků (Hydnum, např. lišák zprohýbaný - Hydnum repandum) se odlišuje bělavými plodnicemi a drobnými výtrusy. Dříve známý pod jménem Hydnum albidum, což je však americký druh odlišný od evropského. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Hydnum pallidum PR Klapice, suťovitá dubohabřina, sub Carpinus, Tilia, Fagus, Quercus, 10.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hydnum pallidum PR Klapice, suťovitá dubohabřina, sub Carpinus, Tilia, Fagus, Quercus, 10.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hydnum pallidum PR Žehuňsko-Báň, teplomilná doubrava, sub Quercus, Crataegus, 17.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hydnum pallidum PP V Hlubokém, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 28.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba parazitující na všeobecně rozšířeném mechu kostrbatci zeleném (Rhytidiadelphus squarrosus). Pro drobnost patrně přehlížená.
Bryoscyphus rhytidiadelphi Liberc, Opičák, porost třtiny křovištní, lodyžky Rhytidiadelphus squarrosus, 30.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Vřeckovýtrusá houba rostoucí na odumřelých větvích a tenkých kmíncích listnáčů (nejčastěji javorů, ale i dřínu či dubů), zpravidla ještě v kůře. Vyklenutka jírovcová (Pezicula aesculea), která se též může vyskytovat na javoru, má relativně užší spory, často na bázi mírně zahnuté. Další příbuzné druhy (např. vyklenutka habrová - Pezicula carpinea) se liší hostitelskou dřevinou a mikroskopickými znaky.
Pezicula acericola EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, větev Acer pseudoplatanus, 26.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Pezicula acericola PR Hrubovodské sutě, suťový les, trčící větev Acer, 14.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Pezicula acericola Liberec, Opičák, pseudolužní les, silná větev Acer pseudoplatanus, 30.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Pezicula acericola Liberec, Opičák, pseudolužní les, silná větev Acer pseudoplatanus, 30.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Dasyscyphus apalus
Hojná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvých stéblech a stoncích jednoděložných rostlin, typicky sítiny (Juncus). Význačný mikroskopickými znaky, zejm. dlouhými niťovitými výtrusy. Na sítině můžou růst další druhy chlupáčků např. chlupáček sítinový (Lachnum diminutum) a chlupáček Lachnum juncinum. Viz také např. chlupáček červenající (Lachnum controversum) či chlupáček Albotricha acutipila typicky na rákosu.
Lachnum apalum NP České Švýcarsko, Černý důl, spáleniště po kůrovcové smrčině, listy Juncus, 4.12.2024, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum apalum Liberec, Opičák, vlhká louka, stonek a listy Juncus, 30.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum apalum NP České Švýcarsko, Černý důl, spáleniště po kůrovcové smrčině, listy Juncus, 4.12.2024, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum apalum NP České Švýcarsko, Černý důl, spáleniště po kůrovcové smrčině, listy Juncus, 4.12.2024, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum apalum PP Černovice, (vřecka, spory, parafýzy, H2O, 1000x) 4.12.2024, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná bedla rostoucí na písčitých a živinami bohatých až ruderalizovaných stanovištích v lese (často pod akáty) i mimo něj. Pach nevýrazný. Význačná robustními plodnicemi, rozšířenou bází třeně, často přítomností zbytků vela na klobouku, neměnnou či nanejvýše slabě žloutnoucí dužninou a mikroskopickými znaky: mandlovité dextrinoidní spory bez klíčního póru, absence přezek a relativně úzké cheilocystidy. Bedla Leucoagaricus sublittoralis by měla být štíhlejší, živěji zbarvená a se širšími cystidami. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Leucoagaricus wichanskyi NPR Raná, stepní trávník, 1.11.2016, (c) Lucie Zíbarová
Relativně mohutná telamonka (Telamonia) rostoucí na podzim pod topoly, převážně na úživnějších a těžších půdách. Pach nevýrazný. Lupeny často v mládí fialové, klobouk vláknitý a při vysychání mramorovaný, na okraji často s útržky vela. Podobný pavučinec modromasý (Cortinarius saturninus) roste pod vrbami, má hustší lupeny a širší spory.
Cortinarius lucorum Liberec, Opičák, nálet osik, sub Populus tremula, 30.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius lucorum NPP Jestřebské slatiny, náletové dřeviny, sub Populus tremula, Betula, 3.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius lucorum EVL Království, náletové dřeviny, sub Populus tremula, Tilia, 6.10.2020, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius lucorumNPR Libický luh, měkký luh, sub Populus, Alnus, Padus, Carpinus, 7.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius lucorumNPR Libický luh, měkký luh, sub Populus, Alnus, Padus, Carpinus, 7.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Místy hojná helmovka rostoucí od pozdního jara do podzimu na mrtvém dřevě jehličnanů, vzácně listnáčů. Druh význačný červenohnědě lemovaným ostřím lupenů. Helmovka hnědopurpurová (Mycena purpureofusca) roste o něco méně hojně na obdobném substrátu, avšak je zbarvena v tmavších a více fialových odstínech a mikroskopicky se odlišuje absencí přezek. Velmi hojná helmovka krvavá (Mycena sanguinolenta) je drobnější, roste zpravidla na zemi v opadu, či na drobnějších větvičkách a po poranění roní červenohnědou kapalinu (latex).
Mycena rubromarginata Krásná, Travný, kulturní smrčina, větvička Picea, 21.7.2020, (c) Lucie Zíbarová
Mycena rubromarginata PR Údolí Teplé, kulturní jehličnatý les, padlý mechatý kmen Picea, 29.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Mycena rubromarginata Pod Kostelním vrchem, podmáčená smrčina, borka kmene Picea, 17.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Mycena rubromarginata Labský důl, Navorská jáma, lavinový svah, větev Picea, 19.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Mycena rubromarginata Stožec, Oslí cesta, mladá podmáčená kulturní smrčina, větvička Picea, 6.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Mycena rubromarginata (detail lupenů) Pod Kostelním vrchem, podmáčená smrčina, borka kmene Picea, 17.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná či přehlížená vřeckovýtrusá houba rostoucí na zbytcích rozkládající se srsti, ovčí vlně, vývržcích dravých ptáků a podobných substrátech. Podobný kaziroh koňský (Onygena equina) roste na starých kopytech, rozích apod.
Onygena corvina Kostomlaty pod Milešovkou, vývržek dravého ptáka, 8.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Onygena corvina Kostomlaty pod Milešovkou, vývržek dravého ptáka, 8.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Onygena corvina Kostomlaty pod Milešovkou, vývržek dravého ptáka, 8.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující (či spíše přehlížená) drobnější helmovka rostoucí od pozdního léta do časné zimy v opadu a na tenkých vetvičkách listnáčů i jehličnanů, vzácně i na mechatých kládách. Pach nevýrazný, při zasychání někdy po jodoformu. Druh význačný nízkým počtem lupenů a mikroskopickými znaky. Viz též např. helmovka niťonohá (Mycena filopes), h. kuželovitá (Mycena metata) nebo h. Oortova (Mycena arcangeliana).
Mycena mirata NPR Libický, tvrdý luh, v opadu, sub Quercus, Ulmus, Padus, Acer, 3.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Mycena mirata Liberec, Opičák, pseudolužní les, větvička Populus, 30.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Mycena mirata Šanov, potoční luh, větev Salix, 3.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Mycena mirata Havraní ostrov, lužní les, sub Ulmus, Robinia, Aesculus, 15.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Patrně velmi hojná slzivka rostoucí na podzim pod listnáči i jehličnany. Význačná světlými až středně sytými barvami, absencí kortiny, ředkvovým pachem a zejména mikroskopickými znaky: výtrusy středně ornamentované, v různé míře (slabě až středně silně) dextrinoidní, cheilocystidy rozšířené zároveň na bázi i apexu, přičemž jsou na bázi relativně širší než u velmi podobné slzivky Hebeloma fragilipes (která je u nás patrně o něco vzácnější).
Hebeloma pseudofragilipes Sokolov, výsypka Antonín, sub Carpinus, Tilia, 11.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hebeloma pseudofragilipes NPR Břehyně-Pecopala, dubohabřina, sub Populus tremula, Carpinus, Fagus, Betula, Pinus, 8.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Hebeloma pseudofragilipes NPP Polabská černava, okraj slatiniště, sub Alnus, Salix, Betula, 2.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Hebeloma pseudofragilipes Břehyně, okraj mladého boru, sub Pinus, Betula, 29.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hojná slzivka rostoucí pod nejrůznějšími listnáči i jehličnany, v lesích, parcích, na výsypkách, podél cest apod. Od ostatních druhů se pozná relativně tmavým kloboukem, absencí kortiny, ředkvovým pachem a především mikroskopickými znaky: cheilocystidy rozšířené na bázi i na apexu, jemně ornamentované a slabě dextrinoidní spory.
Hebeloma hiemale Břehyně, okraj mladého boru, sub Pinus, 29.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hebeloma hiemale NPR Břehyně-Pecopala, okraj louky, sub Pinus, Betula, Quercus, 8.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Hebeloma hiemale PR Rašeliniště Kaliště, rašelinná březina, sub Alnus, Betula, 11.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Vřeckovýtrusá houba rostoucí na podzim na samičích šišticích olše. Jehnědka olšová (Ciboria caucus) roste na jaře na samčích jehnědách, terčka olšová (Rutstromia conformata) roste též na jaře, avšak ze sklerotizovaných žilek listů olše. Na olšových šišticích roste i terčka Mollisia amenticola a miskovička olšová (Calycellina alniella).
Ciboria viridifusca NPR Břehyně-Pecopala, podmáčený porost křovitých vrb, samičí šištice Alnus, 29.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadný pavučinec z podrodu Telamonia, rostoucí na podzim pod listnáči (dub, buk) i jehličnany (borovice) na kyselých půdách. Význačný nápadně úzkými sporami. Forma vinosobrunneus se odlišuje mohutnějšími plodnicemi, purpurovými tóny na klobouku a růstem pod borovicí. Cortinarius lux-nymphae má podobné spory, ale je meněí a klobku je mládí šupinokatý.
Cortinarius fusisporus f. vinosobrunneus Břehyně, lesní průsek, v nízkém mechu a lišejnících, sub Pinus, 29.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná čirůvka rostoucí na podzim pod borovicí, zejména na chudých písčitých půdách. Pach moučný, chuť moučná, nahořklá. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Tricholoma focale Doksy, písčitý bor, okraj cesty, sub Pinus, 23.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Tricholoma focale PR Kostelecké bory, reliktní bor, sub Pinus, 9.11.2020, (c) Lucie Zíbarová
Tricholoma focale Staré Splavy, mladý bor, sub Pinus, 20.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Tricholoma focale PR Kostelecké bory, reliktní bor, sub Pinus, 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Tricholoma focale Břehyně, okraj mladého boru, sub Pinus, 29.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Tricholoma focale PR Kostelecké bory, reliktní bor, sub Pinus, 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Tricholoma focale Provodín, spontánní sukcese v pískovně, sub Pinus, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Tricholoma focale Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, sub Pinus, Betula, Picea, 6.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Camarophyllus virgineus, Hygrocybe nivea, Hygrocybe virginea
Dosti hojná voskovka rostoucí od léta do podzimu na různých typech trávníků, vzácně i v lese. Význačná bělavými plodnicemi, hladkým, mírně kluzkým a hygrofánním kloboukem, sbíhavými lupeny a absencí pachu. Vzácnější voskovka panenská nahnědlá (Cuphophyllus virgineus var. fuscescens) se odlišuje ve středu hnědavým kloboukem, roste typicky na vápnitých půdách, var. ochraceopallidus pak jednolitě hnědavým kloboukem. Vzácná voskovka juchtová (Cuphophyllus russocoriaceus) má též sytěji zbarvený klobouk a odlišuje se intenzivním juchtovým pachem. Větší a méně běžná voskovka Berkeleyova (Cuphophyllus berkeleyi) se odlišuje suchým a nehygrofánním kloboukem.
Cuphophyllus virgineus Jimlín, porost vysokých křovin, okraj cesty, sub Swida, Crataegus, 9.11.2024, (c) Lucie Zíbarová
Cuphophyllus virgineus var. ochraceopallidus PR Děťanský chlum, lesostepní doubrava, sub Quercus, 2.11.2024, (c) Lucie Zíbarová
Cuphophyllus virgineus Doksy, zámecký park, mechatý trávník, 29.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Cuphophyllus virgineus Zahořany, teplomilné křoviny, sub Swida, Prunus, 23.11.2016, (c) Lucie Zíbarová
Cuphophyllus virgineus Důl Vršany, rozvolněný porost třtiny křovištní, 20.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Clitocybe carnea, Rugosomyces carneus
Roztroušeně až místy hojně se vyskytujcíí lupenatá houba rostoucí od léta do podzimu v trávnících, parcích, méně i v listnatých lesích. Pach nevýrazný.
Calocybe carnea Doksy, zámecký park, nízký mechatý trávník, 29.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hojná strmělka rostoucí na podzim (až do časné zimy) v jehličnatých lesích, zejména v borech, na narušených stanovištích, méně v listnatých lesích, na kyselém, především písčitém substrátu. Výtrusný prach světle okrově narůžovělý. Pach nevýrazný. Hygrofánní. Význačná růžově-béžovými až masovými tóny na klobouku, klobouk prosvítavě rýhovaný jen na okraji.
Clitocybe diatreta PR Údolí Teplé, mechatá kulturní smrčina, sub Picea, Pinus, 29.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Clitocybe diatreta PP Vesecký kopec, písečný přesyp, v nízké vegetaci a mechu, 8.11.2016, (c) Lucie Zíbarová
Clitocybe diatreta Břehyně, lesní průsek, v nízkém mechu a lišejnících, 29.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Clitocybe diatreta PR Kostelecké bory, reliktní bor, sub Pinus, Betula, 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě, především jehličnanů. Od podobných druhů se pozná pouze mikroskopickými znaky: hyfový systém monomitický; přezky přítomné; cystidy subhymeniálního původu, projektující, válcovité, či mírně kyjovité, někdy mírně zaškrcené ve střední části; bazidie tetrasporické; spory eliptické, hladké, tenkostěnné, neamyloidní, 9-10 x 5.5-6.5μm. Viz Hyphoderma obtusiforme,
Hyphoderma obtusum PP Přesyp u Malolánského, kulturní bor, větev Pinus, 8.11.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hyphoderma obtusum Chocholná-Velčice [SK], potoční luh, fragment dřeva Salix, 26.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Hyphoderma obtusum PR Studený vrch, acidofilní bučina, kmínek Fagus, 1.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn: Hypochnicium geogenium
Roztroušeně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů, především v chladnější polovině roku. Význačný mikroskopickými znaky: hyfový systém monomitický; přezky přítomny; hymeniální cystidy subhymeniálního původu, dlouhé, válcovité, tenkostěnné, neinkrustované, na konci tupé; bazidie tetrasporické; spory eliptické, hladké, silnostěnné, neamyloidní, 6.5-7.5 x 4-4.5 μm. Kornatec Erikssonův (Neohypochnicium erikssonii) má širší, téměř kulovité výtrusy.
Neohypochnicium geogenium Chabařovice, vrbina, fragment větve Salix, 11.11.2016, (c) Lucie Zíbarová
Neohypochnicium geogenium PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, větev Salix, 16.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná závojenka rostoucí na podzim na otevřených travnatých stanovištích, méně často v lesích, od nížin do hor. Pach po posečené trávě či moučný (v případě vyobrazených plodnic). Makroskopicky ničím nevýrazný druh, význačný mikroskopickými znaky: přezky přítomny, avšak vzácné; ostří lupenů smíšené, cheilocystidy variabilní, často (sub)kapitátní, bazidie tetrasporické, spory heterodiametrické; pileipellis s jemně inkrustujícím pigmentem.
Entoloma tibiicystidiatum Raná, suchý trávník, 1.11.2016, (c) Lucie Zíbarová
Patrně přehlížený druh rostoucí pozdě na podzim na loukách a pastvinách. Parazituje především na kořenech a oddencích bobovitých (ale patrně i jiných) rostlin. Plodnice vyrůstají z ± kulovitého sklerocia v půdě. Mikroskopicky význačná vřecky se čtyřmi malými a čtyřmi velkými sporami.
Sclerotinia trifoliorum NPR Raná, nízký sešlapávaný trávník, kořeny Astragalus?, 1.11.2016, (c) Lucie Zíbarová
Sclerotinia trifoliorum NPR Raná, nízký sešlapávaný trávník, kořeny Astragalus?, 1.11.2016, (c) Lucie Zíbarová
Sclerotinia trifoliorum NPR Raná, nízký sešlapávaný trávník, kořeny Astragalus?, 1.11.2016, (c) Lucie Zíbarová
