Syn.: Hebeloma quercetorum p. p.

Roztroušeně místy až hojně (např Český kras) se vyskytující druh slzivky rostoucí od pozdního léta do podzimu pod listnáči, vzácněji i jehličnany, především na půdách bohatších na vápník. Od podobných druhů se pozná především mikroskopickými znaky. Komplex tří blízce příbuzných druhů, H. quercetorum roste v jižní Evropě a má méně kyjovitý apex cystid, Hebeloma erebium rozířená spíše v severní části je subtilnější, ale mikroskopicky prakticky shodná. Od dalších zástupců sekce Velutipes (např. Hebeloma velutipes, Hebeloma incarnatulum aj.) se odlišuje na bázi rozšířenými cystidami. Slzivka letní (Hebeloma aestivale) má výtrusy s nápadně a hojně se odchlipujícím perisporem.

Hebeloma celatum PR Kulivá hora, bazifilní teplomilná doubrava, sub Quercus, Carpinus, Acer, 3.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma celatum NPR Karlštejn, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Fagus, 15.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma celatum Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hebeloma colossus

Mohutná slzivka rostoucí pod listnáči v teplejších oblastech na bazických půdách (hojnější ve Středomoří). Pach ředkvový, kapičky na ostří lupenů přítomny, třeň hrubě otrubičnatý, na bázi nápadně rozšířený. Podobná a hojnější slizivka ředkvičková (Hebeloma sinapizans) se odlišuje obvykle tmavším kloboukem a absencí kapiček na lupenech (v suchém počasí patrné jako skrvny při ostří lupenů) a tvarem cheilocystid, které jsou na bázi výrazně rozšířené. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Hebeloma bulbiferum Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, sub Tilia, Quercus, 30.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma bulbiferum NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, 17.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma bulbiferum (detail lupenů) NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, 17.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma bulbiferum Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, sub Tilia, Quercus, 30.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Ceriporiopsis resinascens var. pseudogilvescens, Resiniporus pseudogilvescens

Vzácnější rozlitý jednoletý choroš rostoucí na odumřelém dřevě vrb a topolů. V minulosti neodlišován od velmi podobné a u nás o něco běžnější pórnatky pryskyřičnaté (Ceriporiopsis resinascens) s užšími výtrusy a menšími póry (ani za použití mikroskopických znaků nemusí být vždy hranice mezi oběma druhy jednoznačná). Způsobuje bílou hnilobu. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Ceriporiopsis pseudogilvescens Dluhoště, Dálava, porost křovitých vrb, větev Salix, 7.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Ceriporiopsis pseudogilvescens Východná, Kundrátovo, [SK], smrčina na bývalých pastvinách, větev Populus tremula, 21.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Vzácný či přehlížený, zcela rozlitý choroš rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů (smrk, borovice) velmi vzácně i listnáčů, často v blízkosti starých plodnic bránovitců (Trichaptum spp.) či přímo na nich. Druh význačný velmi drobnými a úzkými, alantoidními sporami (3.5-4.5 x 0.75-1 μm). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Skeletocutis kuehneri Ročov, květnatá bučina, kmínek Picea, 2.7.2015, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis kuehneri PR Čabel, přechod mezi acidofilní bučinou a rašelinným borem, padlý kmen Pinus, 22.8.2025, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis kuehneri Papradno [SK], kulturní smrčina, kmínek Abies, 30.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis kuehneri PP Zadní rybník, bor s lískou, kmen Pinus, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis kuehneri Papradno [SK], kulturní smrčina, kmínek Abies, 30.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Patrně přehlížený druh rostoucí na neodkorněném dřevě krušiny olšové (Frangula alnus). Význačná čtyřmi sporami ve vřecku a substrátem.

Pezicula frangulae PP Noldenteich, přechodové rašeliniště, větev Frangula, 13.5.2019, (c) Lucie Zíbarová5

Pezicula frangulae NPP Peklo, potoční luh, větev Frangula, 20.7.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Sparassis nemecii

Vzácný kotrč rostoucí saproparaziticky na kořenech jedlí, méně často i smrků, buků a modřínů. Dříve se odlišoval kotrč Němcův (Sparassis nemecii), jak se však ukázalo, jedná se o pouhou formu k. štěrbákového (Petersen et al. 2016). Běžnější kotrč kadeřavý (Sparassis crispa) má více zprohýbané koncové větve a roste převážně na borovicích, mikroskopicky se odlišuje přezkami na hyfách tramy a dalšími bazidiemi. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Sparassis brevipes f. nemecii  NPR Salajka, jedlobučina, báze Abies, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Sparassis brevipes f. nemecii NPR Salajka, jedlobučina, báze Abies, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Sparassis brevipes f. nemecii NPR Salajka, jedlobučina, báze Abies, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Sparassis brevipes f. nemecii NPR Salajka, jedlobučina, báze Abies, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Sparassis brevipes f. nemecii NPR Salajka, jedlobučina, báze Abies, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Sparassis brevipes f. nemecii PR Milešický prales, jedlobučina, kořeny jedle, 26.8.2004, (c) Anna Lepšová

Sparassis brevipes f. nemecii Neuschönau [DE], jedlobučina, kořeny jedle, 23.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Poria tschulymica

Vzácný jednoletý rozlitý choroš rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, vzácně i listnáčů, především v pralesovitých porostech. Za čerstva se vyznačuje silnou nepříjemnou vůní (špinavé zapařené ponožky), která se však u exsikátů ztrácí. Viz pórnatka Stellina (Skeletocutis stellae). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh) a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Skeletocutis odora PR Milešický prales, jedlobučina, padlý kmen jehličnanu, 20.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis odora NPR Klenovský Vepor, jedlobučina, padlý kmen Picea, 11.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis odora PR Milešický prales, jedlobučina, padlý kmen jehličnanu, 3.5.2005, (c) Anna Lepšová

Skeletocutis odora PP Jilmová skála, suťový les, opadlá větev Picea, 23.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis odora NP Šumava, Stožec (1. zóna), jedlobučina, asanovaný kmen Picea, 18.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis odora NPR Žofínský prales, jedlobučina, padlý kmen jehličnanu, 27.9.2023, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis odora NP Šumava, Stožec (1. zóna), jedlobučina, asanovaný kmen Picea, 18.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Velmi vzácný rozlitý víceletý choroš rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, zejména smrku. Loňské rourky se zbarvují do okrova. Plodnice nepříjemně páchnou. Též vzácná kostrovka páchnoucí (Skeletocutis odora) je podobná, má však větší póry a jednoleté plodnice. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Skeletocutis stellae NPR Žofínský prales, jedlobučina, padlý kmen Picea, 30.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis stellae NP Šumava, Žlebský vrch, suťový les, padlý kmen Picea, 22.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis stellae NP Šumava, Povydří, podmáčená smrčina, padlý kmen Picea, 6.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis stellae NP Šumava, Žlebský vrch, suťový les, padlý kmen Picea, 5.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis stellae NPR Velká niva, podmáčená smrčina, kmen Picea, 12.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis stellae EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, kmen Picea, 24.7.2019, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis stellae NPR Žofínský prales, jedlobučina, padlý kmen Picea, 30.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis stellae NP Šumava, Žlebský vrch, suťový les, padlý kmen Picea, 22.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis stellae PR Milešický prales, jedlobučina, padlý kmen jehličnanu, 3.5.2005, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis stellae PR Milešický prales, jedlobučina, padlý kmen jehličnanu, 3.5.2005, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis stellae NP Šumava, Žlebský vrch, suťový les, padlý kmen Picea, 22.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis stellae NPR Rejvíz, podmáčená smrčina, padlý kmen Picea, 14.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis stellae PR Milešický prales, jedlobučina, padlý kmen jehličnanu, 3.5.2005, (c) Anna Lepšová

Pavučinec z podrodu pahřib (Phlegmacium) rostoucí na podzim v listnatých i smíšených lesích na vápnitých půdách. Význačný modravými plodnicemi s vrostle vláknitým kloboukem, třeněm s výraznou hlízou a tendencí ke žloutnutí a eliptickými sporami. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Cortinarius mairei NPP Mladá, náletové dřeviny, sub Populus, Betula, Robinia, 8.10.2024, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Cortinarius mairei Hříškov, dubohabřina, sub Fagus, Quercus, Pinus, 28.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius mairei Hříškov, dubohabřina, sub Fagus,Tilia, Quercus, Pinus, 28.10.2016, (c) Lucie Zíbarová (conf. DNA)

Cortinarius mairei Velký Vřešťov, smíšený kuturní les, sub Fagus, Quercus, Picea, 28.9:2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius mairei Velký Vřešťov, smíšený kuturní les, sub Fagus, Quercus, Picea, 28.9:2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cortinarius misermontii

Málo známý pavučinec z podrodu Phlegmacium rostoucí na podzim pod (především?) listnáči (alespoň typická varieta) na vápnitých půdách. Význačný (jen někdy?) hořkou dužninou a zemitým pachem (či "po kukuřičných vousech" jak píší Francouzi). Značně variabilní druh (i co se udávaných rozměrů výtrusů týče), popsáno více vnitrodruhových variet. Patrně nejhojnější zástupce sekce Glaucopodes v ČR. Viz Cortinarius magicus a Cortinarius glaucopus.

Cortinarius olidoamarus Hříškov, dubohabřina, sub Tilia, Corylus, Pinus, 28.10.2016, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Cortinarius olidoamarus Horní Planá, smrčina s jedlí, sub Picea, Abies, 1.10.2020, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Cortinarius olidoamarus NPP Kotýz, dubohabřina, sub Quercus, Crataegus, Carpinus, 13.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius olidoamarus NPR Karlštejn, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 11.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Útlá bedlička rostoucí vzácně ve sklenících a podobných vytápěných prostorech. Význačná plodnicemi bez fialových tónů, vzhůru směřujícím prstenem, často s černým lemováním, mikroskopicky pak krátkými utriformními až krátce lahvicovitými cheilocystidami a eliptickými, dextrinoidními sporami bez klíčního póru. Podobná bedla kanárská (Leucocoprinus canariensis) se odlišuje delšími cystidami a mírně fazolovitými sporami; dedla Leucoagaricus melanotrichus pak nedextrinoidními sporami.

Leucocoprinus heinemannii Praha, botanická zahrada, tropický skleník, 30.3.2026, (c) Lucie Zíbarová

Leucocoprinus heinemannii Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 6.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Leucocoprinus heinemannii Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 29.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

Leucocoprinus heinemannii Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 29.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

Leucocoprinus heinemannii Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 28.12.2017, (c) Lucie Zíbarová

Leucocoprinus heinemannii Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 10.4.2018, (c) Lucie Zíbarová

Leucocoprinus heinemannii (spory a cheilocystidy, Melzerovo reagens, 1000x) 29.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější či přehlížená sametovka rostoucí v lesích i mimo ně, často kolem cest a pěšin, někdy i v květináčích a sklenících. Význačná tmavými plodnicemi, exsikáty s kontrastujícím šedočerným kloboukem a světlým narůžovělým třeněm a mikroskopickými znaky: absence lecythiformních kaulocystid, tetrasporické bazidie a okrovými, spíše drobnějšími (8-10 x 5-6 μm) sporami se zřetelně dvojitou stěnou a klíčním pórem. Proměnlivý druh (či komplex druhů): var. robustior má o něco větší a mírně zploštělé spory, var. bispora se vyznačuje bisporickými bazidiemi a mírně zploštělými sporami. Sametovka Conocybe nigrescens, známá pouze ze skleníků, je podobná, avšak s relativně širšími, tenkostěnnými sporami. Další druhy sekce Pilosellae májí plodnice v živějších barvách, např. sametovka okrová (Conocybe ochrostriata) či s. zobánkatá (Conocybe rostellata).

Conocybe moseri PR Mokřady dolní Liběchovky, mokřadní olšina, sub Alnus, 9.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Conocybe moseri Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 29.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

Conocybe moseri Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 29.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

Conocybe moseri var. robustior cf. NPP Mladá, náletové dřeviny, okraj cesty, sub Betula, Salix caprea, Crataegus, 8.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Conocybe moseri (spory, 5% vodný roztok KOH, 1000x), 29.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná sametovka v Evropě známá jen ze skleníků. Význačná tenkým, rýhovaným, postupně uvadajícím kloboukem, bílým třeněm a výrazně zploštělými, silnostěnnými a téměř šestiúhelníkovými sporami (cca 9 x 6.5 x 5 μm). Sametovka šestiúhleníkovýtrusá (Conocybe hexagonospora) nemá čiště bílý třeň a má robustnější klobouk.

Conocybe umbonata Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 29.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

Conocybe umbonata Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 27.12.2017, (c) Lucie Zíbarová

Conocybe umbonata Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 27.12.2017, (c) Lucie Zíbarová

Conocybe umbonata (spory a cheilocystidy, 5% vodný roztok KOH, 1000x), 29.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnejší kornatcovitá houba rostoucí na rostlinných zbytcích, detritu, silně rozloženém dřevě, starých choroších či na půdě. Druh význačný mikroskopickými znaky: hyfový systém monomitický; hyfy s přezkami a inkrustované hvězdicovitě uspořádnými krystaly; basidie tetrasporické, <10 μm dlouhé; spory úzce elipsoidní, mírně silnostěnné, neamyloidní, cyanofilní, 3.5-4 x 2.25-2.5 μm. Taxonomicky komplikovaná skupina, viz trechispora tmavnoucí (Trechispora cohaerens).

Trechispora byssinella Průhonice, stará plodnice Phellinus cavicola, 21.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

Trechispora byssinella NPR Šúr, mokřadní olšina, stará plodnice Fomes, 10.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Fomitiporiella cavicola

Velmi vzácný druh víceletého rozlitého choroše rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů (kmeny, větve, dutiny pařezů). Význačný mikroskopickými znaky (hnědavé spory, absence set v hymeniu). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).

Phellinus cavicola Průhonice, zámecký park, v dutině torza pařezu Acer pseudoplatanus, 21.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus cavicola Průhonice, zámecký park, v dutině torza pařezu Acer pseudoplatanus, 21.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná holubinka rostoucí od léta do počátku podzimu pod listnáči (zejm. buk, méně habr, lípa, dub) na humózních půdách. Význačná bílým výtrusným prachem a mírnou chutí.

Russula emeticicolor Obírka, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující voskovka rostoucí na nehnojených loukách a pastvinách, v parcích i vzácně i v listnatých lesích. Význačná žlutými barvami, úzce připojenými lupeny, lepkavým kloboukem a suchým či lepkavým třeněm; mikroskopicky pak eliptickými až vejčitými, obvykle nezaškrcovanými sporami a regulární tramou lupenů. Voskovka vosková (Hygrocybe ceracea), je drobnější, má široce připojené až sbíhavé lupeny, válcovité, obvykle zaškrcované spory a subregulární tramu lupenů. Voskovka stálá (Hygrocybe persistens) má vláknitý povrch třeně a obvykle špičatý klobouk. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Hygrocybe chlorophana Žerotín, okraj sadu, sub Cerasus, 17.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe chlorophana PR Děťanský chlum, lesostepní doubrava, 2.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe chlorophana Žerotín, okraj sadu, sub Cerasus, 17.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe chlorophana PR Hořečky, horská louka, 13.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hygrocybe punicea var. splendidissima

Dosti vzácná voskovka rostoucí na nehnojených loukách a pastvinách. Od podobné voskovky granátové (Hygrocybe punicea) se odlišuje štíhlejšími plodnicemi, žlutou dužninou ve třeni, který je často z boku smáčklý a není na povrchu vláknitý a sladkým pachem po medu u zasychajících plodnic. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).

Hygrocybe splendidissima PR Hořečky, horská louka, 13.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe splendidissima PR Hořečky, horská louka, 13.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Jedna z hojnějších voskovek rostoucí roztroušeně od léta do podzimu na nehnojených loukách a pastvinách, v parcích, méně v humózních lesích. Význačná žlutými tóny, široce připojenými až sbíhavými lupeny, lepkavým kloboukem a suchým třeněm. Mikroskopicky pak úzkými často zaškrcenými sporami a subregulární tramou lupenů. Voskovka kluzkonohá (Hygrocybe glutinipes) má slizký třeň a regulární tramu lupenů, voskovka citronová (Hygrocybe chlorophana) má úzce připojené lupeny, širší spory a regulární tramu lupenů. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Hygrocybe ceracea NPR Oblík, sad, sub Cerasus, 26.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe ceracea NPR Břehyně-Pecopala, suchý písčitý acidofilní trávník, 8.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe ceracea PR Na Babě, pastvina, 25.10.2025, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe ceracea NPR Oblík, suchý trávník, 26.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe ceracea PR Polom, potoční luh, sub Picea, Alnus, Acer, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe ceracea NPR Oblík, sad, sub Cerasus, 26.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe ceracea PR Hořečky, horská louka, 13.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Dialonectria cosmariospora, Nectria cosmariospora

Patrně přehlížená vřeckovýtrusá houba rostoucí na starých plodnicích rezavců, nejčasteji rezavce uzlinatého (Inonotus nodulosus) a r. horského (Inonotus hastifer). Druhové jméno odkazuje na podobnost spor se skupinou řas krásivek (Desmidiales).

Cosmospora coccinea NPR Habrůvecká bučina, květnatá bučina, stará plodnice Inonotus nodulosus, 14.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cosmospora coccinea PR Milešický prales, jedlobučina, stará plodnice Inonotus hastifer, 20.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cosmospora coccinea NPR Trčkov, horská bučina, stará plodnice Inonotus hastifer, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Cosmospora coccinea (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Mensularia hastifera

Roztroušeně se vyskytující jednoletý choroš rostoucí na čerstvě odumřelém dřevě listnáčů, především buku. Hojnější ve vyšších polohách. Způsobuje bílou hnilobu. Hojnější rezavec uzlinatý (Inonotus nodulosus), tvoří zpravidla úzké klobouky, roste i v nižších polohách a mikroskopicky se odlišuje mj. nepřítomností setovitých hyf v tramě rourek, které jsou u r. horského hojné. Na starých plodnicích roste rážovka krásivkovitá (Nectria cosmariospora).

Inonotus hastifer NPR Trčkov, horská bučina, větev Fagus, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Inonotus hastifer PR Komáří vrch, horská bučina, větev Fagus, 15.7.2018, (c) Lucie Zíbarová

Inonotus hastifer NPR Trčkov, horská bučina, větev Fagus, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Inonotus hastifer Chlustov, květnatá bučina, opadlá větev Fagus, 26.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hojný pyrenomycet (tvrdohouba) tvořící plodnice na čerstvě odumřelém dřevě břízy (a olše?). Stromata se tvoří pod kůrou. Viz poštářnatka bradavičnatá (Diatrypella verruciformis) s drobnějšími sporami, rostoucí zejména na lísce a habru a p. olšová (Diatrypella tocciaeana) na olši a rovněž s drobnějšími sporami.

Diatrypella favacea EVL Království, náletové dřeviny, kmínek Betula, 3.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Diatrypella favacea EVL Království, náletové dřeviny, kmínek Betula, 3.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Diatrypella favacea EVL Království, náletové dřeviny, kmínek Betula, 3.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Vzácný víceletý choroš z komplexu ohňovce vrbového (Phellinus igniarius). Roste na různých druzích topolů, zejména osice. Plodnice mohou dosahovat značných rozměrů. Podobný ohňovec osikový (Phellinus tremulae), rostoucí na osikách, se odlišuje ostře se svažujícími klobouky, výrazným pachem aktivně rostoucích plodnic a mikroskopicky paralelně uspořádanými skeletovými hyfami v tramě rourek. Viz též ohňovec Pilátův (Phellinus pilatii). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Phellinus populicola Lázně Bohdaneč, potoční luh, silná větev Populus, 6.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Thelephora testaceogilva

Roztroušeně se vyskytující vatičkovitá houba rostoucí na spodní straně mrtvého dřeva, zbytcích vegetace či na půdě, pod listnáči na živinami bohatších půdách, spíše v teplejších oblastech. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Tomentella testaceogilva agg. NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, ležící kmen Betula, sub Quercus, 29.9.2025, (c) Lucie Zíbarová

Tomentella testaceogilva agg. NPP Polabská černava, porost křovitých vrb, opadlá větev Salix, sub Salix, Alnus, 7.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Tomentella testaceogilva agg, Rusovce [SK], tvrdý luh, kůra Tilia, 4.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tomentella testaceogilva (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 4.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Velmi vzácná kropilka rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů (smrk, borovice). Od ostatních druhů se pozná velkými, široce vejčitými až téměř kulovitými sporami, 15-17 x 10-12 μm, které jsou v dospělosti podélně i příčně septované. Přezky na hyfách přítomny. Podobný tvar a septování výtrusů mají i kropilky Unilacryma bispora a Unilacryma unispora. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Dacrymyces ovisporus (rehydratovaná plodnice) Krkonoše, Růžová hora, polokulturní horská smrčina, pahýl Picea, 25.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Dacrymyces ovisporus (bazidie a spory, Melzerovo reagens, 1000x), 25.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější strmělka rostoucí na podzim v humózních listnatých a jehličnatých lesích, zejména bučinách. Klobouk hygrofánní, takřka bez prosvítavého čárkování. Pach slabý, či velmi slabě nitrózní. Výtrusný prach bělavý. Hyfy v pokožce klobouku neinkrustované.

Clitocybe subspadicea NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybe subspadicea cf. NPP Polabská černava, křovité vrbičky, sub Salix, Euonymus, Swida, 7.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Vzácný ryzec rostoucí od léta do podzimu na zamokřených stanovištích pod vrbami. Význačný ekologií a bílým mlékem, jež v kontaktu s dužninou fialoví. Chuť nahořklá. Severský Lactarius flavoaspodeus má klobouk s citronovými odstíny a ornamentika na sporách nevytváří síťku. Další severský druh Lactarius flavopalustris je sytěji žlutě zbarvený a roste pod břízami.  Viz též ryzec žlutavý (Lactarius flavidus) a ryzec vodnatý (Lactarius uvidus). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Lactarius aspideus Dluhoště, Dálava, porost křovitých vrb, sub Salix, Alnus, 7.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius aspideus NP Krkonoše, Modrý důl, břeh potůčku, sub Salix, Sorbus aucuparia, Picea, 3.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius aspideus Trhová Kamenice, lesní prameniště, sub Salix, Alnus, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius aspideus Povydří, vlhká smrčina, sub Picea, Salix, 6.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius aspideus Dluhoště, Dálava, porost křovitých vrb, sub Salix, Alnus, 7.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius aspideus (spory, Melzerovo reagens, 1000x) 3.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí v mechatých trávnících v lese i mimo les. Význačná tlumenými barvami, absencí moučného pachu a mikroskopickými znaky (přezky přítomny; cheilocystidy lahvicovité; pleurocystidy chybí; bazidie tetrasporické; spory hladké, nekalyptrátní, 10-11.5 x 6-7 μm).

Galerina mniophila NPR Karlštejn, dubohabřina, mechatý kmen Quercus, 10.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

Galerina mniophila Malonty, Hodonický potok, lesní palouk, 8.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější pavučinec z podrodu pahřib (Phlegmacium) rostoucí na podzim pod jehličnany (borovice, vz. smrk), na živinami chudých stanovištích. Hojnější v severských zemích. Lupeny a apex třeně s prchavým fialovým odstínem. Bez výrazného pachu. Reakce s KOH negativní. Význačný drobnými a velmi slabě ornamentovanými sporami (6-7 x 3,5-4,5 μm).

Cortinarius leucophanes Dluhoště, Vysoký Kámen, vřesoviště, sub Pinus, Picea, 9.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Typhula erumpens

Patrně přehlížený drobný druh rostoucí na větvičkách listnáčů. Sklerocium přítomno, přezky chybí, spory amyloidní.

Typhula spathulata Sokolov, Antonín, větvička listnáče (Carpinus?), 11.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Typhula spathulata EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, větvička Ulmus, 25.10.2019, (c) Lucie Zíbarová