Málo známý druh strmělky rostoucí na podzim, podle literatury zejména pod jehličnany. Význačná odstále chlupatou bází třeně s bělavými rhizomorfami. Pach nevýrazný. Výtrusný prach nažloutlý.

Clitocybe strigosa NPR Lovoš, suťový les, sub Crataegus, Acer, 2.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná bedla rostoucí od pozdního léta do podzimu na živinami a bázemi bohatých půdách v listnatých lesích, parcích apod. Význačná fialovými tóny a mikroskopickými znaky (eliptické spory, pokožka typu trichoderm bez bazálního hymenidermu, nepřítomné přezky).

Lepiota fuscovinacea PR Kulivá hora, suťový les, sub Fraxinus, Acer, 20.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota fuscovinacea PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, sub Alnus, Salix, Aesculus, 9.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota fuscovinacea PR Vápenka, suťový les, sub Fagus, Acer, Picea, 23.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota fuscovinacea PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, sub Alnus, Salix, Aesculus, 9.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota fuscovinacea Oparno, okraj cesty, při bázi zahradní zídky, 2.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota fuscovinacea PR Vápenka, suťový les, sub Fagus, Acer, Picea, 23.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pseudoclitocybe expallens?

Vzácnější saprotrofní houba rostoucí na podzim (typicky v jeho závěru) na suchých trávnících. Od podobné strmělky číškovité (Pseudoclitocybe cyathiformis) rostoucí v lesích v opadu či ze zbytků dřeva se liší hlavně ekologií. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Pseudoclitocybe expallens PR Písečný vrch, suchý krátkostébelný trávník, 3.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Pseudoclitocybe expallens Raná, starý sad, suchý trávník, 1.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Pseudoclitocybe expallens PR Radotínské údolí, stepní trávník, 16.11.2019, (c) Lucie Zíbarová

Pseudoclitocybe expallens PR Radotínské údolí, stepní trávník, 16.11.2019, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná či přehlížená helmovka rostoucí v suchých, výhřevných trávnících, mimo ČR i ve sporé vegetaci na pobřežních dunách. Význačná zelenavými odstíny na klobouku a ekologií. Pach za čerstva nevýrazný, při zasychání po jodoformu. Na podobných stanovištích roste mnohem hojnější helmovka hnědobřitá (Mycena olivaceomarginata), s nitrózním pachem a hnědavým ostřím lupenů. Helmovka žlutobřitá (Mycena citrinomarginata) roste v lesích a má žluté ostří lupenů. Helmovka Oortova (Mycena arcangeliana) může mít na klobouku olivové tóny, ale roste na dřevě. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Mycena chlorantha PR Radobýl, stepní trávník, 10.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

Mycena chlorantha NPR Raná, stepní trávník, 1.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Mycena chlorantha PR Radobýl, stepní trávník, 10.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

Mycena chlorantha NPR Raná, stepní trávník, 1.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Méně běžná drobnější holubinka rostoucí od léta do počátku podzimu pod listnáči. Význačná směsným pelargoniovo-ovocným pachem, chuť mírná. Výtrusný prach středně žlutý. Holubinka pelargoniová (Russula pelargonia) s obdobnou vůní je palčivá. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Russula odorata Lipová u Brodců, dubohabřina, sub Quercus, Fraxinus, 20.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula odorata Bukovka, borová doubrava, okraj cesty, sub Quercus, Pinus, Larix, 17.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Russula odorata Bukovka, borová doubrava, okraj cesty, sub Quercus, Pinus, Larix, 17.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Russula odorata (spory, Melzerovo reagens, 1000 x), 20.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hojná holubinka rostoucíod léta do počátku podzimu pod listnáči (dub, bříza) i jehličnany (borovice) na sušších půdách. Pach u starších plodnic po sýru camembert či spermatický, chuť mírná. Pokožka v mládí ojíněná. Výtrusný prach smetanový. Podobné druhy např. holubinka sivá (Russula grisea) a h. fialovozelená (Russula ionochlora) mj. s více izolovanými bradavkami na sporách a bez pachu po camembertu.

Russula parazurea Kynšperk nad Ohří, výsypka Boží Požehnání, sub Betula, Populus, Quercus, 17.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula parazurea Panská Habrová, kulturní smrčina, sub Picea, Quercus, Carpinus, Acer, 29.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula parazurea EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, sub Tila, Quercus, Acer, 24.7.2019, (c) Lucie Zíbarová

Russula parazurea (spory, Melzerovo reagens, 1000x) 17.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Málo známý druh pozemního choroše. Podle literatury se vyskytuje spíše pod listnáči na humózních půdách. Mikroskopicky neodlišitelný od běžného ďubkatce pohárkovitého (Coltricia perennis), má se odlišovat méně zónovanými klobouky, často se zvlněným okrajem a větší tendencí k bočnímu splývání. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Coltricia confluens Chlum u Dobrušky, lesní cesta, sub Fagus, Quercus, Picea, Larix, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová  (conf. ITS DNA)

Coltricia confluens Chlum u Dobrušky, lesní cesta, sub Fagus, Quercus, Picea, Larix, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová  (conf. ITS DNA)

Coltricia confluens NPP Jestřebské slatiny, lesní spáleniště, sub Betula, Pinus, Frangula, 5.7.2016, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Vzácnější či přehlížená lupenatá houba rostoucí na zemi či ze zbytků dřeva, případně rostlin, podle literatury zejména na vlhkých místech. Význačná moučnou vůní a chutí (může být slabá) a zejména mikroskopickými znaky: hyfy s přezkami, cheilocystidy lahvicovité a kapitátní, pleurocystidy chybí, bazidie bisporické, spory (9-11 x 4.5-5.5 μm, de Haan et Walleyn 2006) mandlovité, slabě dextrinoidní, jemně ornamentované, plage málo zřetelná, perispor se neuvolňuje.

Galerina cinctula NPR Bukačka, horská smrčina, na okraji rašelinné louky, zbytky dřeva a kůry v půdě, 21.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Metulodontia cremeoalutacea, Phlebia unica, Cremeoderma unicum

Vzácná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů. Podobně jako ostatní kornatcovité houby odlišitelná jen pouze podle mikroskopických znaků: hyfy s přezkami, přítomné hojné silnostěnné cystidy s inkrustovanou horní ±válcovitou částí a rozšířenou bazální částí, bazidie kyjovité se čtyřmi sterigmaty, spory (3.5-4.5 x 2-2.5 μm) eliptické, tenkostěnné, hladké, neamylodiní. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Phlebia cremeoalutacea NPR Žofínský prales, jedlobučina, fragment kmene jehličnanu, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia cremeoalutacea PR Údolí Doubravy, suťový les, kmen Picea, 7.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia cremeoalutacea NPP Hojná voda, jedlobučina, kmen Abies, 16.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia cremeoalutacea NPR Trčkov, horská bučina, kmen Picea, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia cremeoalutacea NPR Salajka, jedlobučina, kmen Abies, 20.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia cremeoalutacea NP Šumava, Stožec, suťový les, padlý kmen Abies, 26.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Hojná holubinka rostoucí od léta do podzimu pod jehličnany (zejm. borovice) od nižších do středních poloh spíše na neutrálních a kyselejších půdách. Význačná jodoformovým ("nemocničním") pachem zejm. na bázi třeně. Mírná. Výtrusný prach tmavě okrový až světle žlutý. Podobná (či totožná?) holubinka ametystová (Russula amethystina) roste spíše ve vyšších polohách pod smrkem, má žlutě skvrnatějící klobouk a spíše izolovaně ostnité výtrusy.

Russula turci PR Maštale, kulturní smrčina, sub Abies, Picea, 21.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Russula turci Benešov nad Černou, kulturní jehličnatý les, sub Abies, Picea, 7.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Russula turci NPR Trčkov, horská bučina, sub Fagus, Abies, Picea, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula turci NPR Trčkov, horská bučina, sub Fagus, Abies, Picea, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula turci (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Inocybe commixta, Inocybe paludinella

Vzácnější vláknice rostoucí od léta do časného podzimu pod jehličnany, zejména ve smrčinách, na kyselých půdách. Význačná bělavými plodnicemi a celým ojíněným třeněm. Spory bradavčité (7.5- 9.5 x 5.5-7 μm), pleurocystidy silnostěnné, s krystalky. Viz vláknice zemní (Inocybe geophylla) či v. zardělá (Inocybe whitei) s neojíněným třeněm a výtrusy elipticko-mandlovitými, bez hrbolků.

Inocybe umbratica NP Šumava, Strážný, kuturní smrčina, sub Picea, 16.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe umbratica NPR Trčkov, kulturní smrčina, sub Picea, Alnus, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe umbratica NP Šumava, Strážný, podmáčená smrčina, sub Picea, 16.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe umbratica (spory a hymeniální cystidy, 5% KOH, 1000x), 16.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější muchomůrka ze skupiny pošvatek (Amanitopsis) rostoucí pod listnáči spíše na bazických půdách. Klobouk zprvu šedavý přecházejí do béžové. Spory neamyloidní, eliptické. Velum křehké, v pletivu převažují vláknité elementy nad sférocystami. Za syrova jedovatá.

Amanita lividopallescens PR Na Voskopě, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 8.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Amanita lividopallescens Vintířovský vrch, dubohabřina, sub Quercus, Fraxinus, Acer, 6.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Alnicola pseudoamarescens, Hebeloma funariophilum

Vzácnější drobnější slzivka rostoucí na lesních spáleništích, často na bázemi bohatších půdách. Od podobných druhů se pozná zejména mikroskopickymi znaky.

Hebeloma pseudoamarescens PR Na Voskopě, lesní spáleniště, 8.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Leucopaxillus compactus

Vzácná masitá lupenatá houba rostoucí od léta do podzimu pod listnáči (dub, buk) v teplých oblastech na vápnitých půdách. Chuť mírná, ale nepříjemná, pach nakyslý. Význačná žlutými, snadno oddělitelnými lupeny, které v dospělosti přechází do okrové. Výtrusy eliptické, bradavčité, amyloidní, 5.5-8 x 4-5.5 μm. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh). a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích..

Leucopaxillus tricolor PR Na Voskopě, dubohabřina, sub Fagus, Quercus, 8.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Leucopaxillus tricolor PR Na Voskopě, dubohabřina, sub Fagus, Quercus, 8.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Leucopaxillus tricolor Ždánice, dubohabřina, sub Caprinus, Quercus, 18.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Leucopaxillus tricolor Žádnice, dubohabřina, sub Caprinus, Quercus, 18.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Syn: Russula borealis s. auct., Russula chamaeleontina var. ochrolutea

Vzácnější holubinka rostoucí od léta do počátku podzimu na bazických půdách pod listnáči. Chuť mírná. Výtrusný prach středně sytě žlutý. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Russula laeta Kobeřice u Brna, dubohabřina, sub Quercus, 15.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Russula laeta NPR Koda, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Acer campestre, 16.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Russula laeta PR Na Voskopě, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 8.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula laeta PR Na Voskopě, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 8.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až vzácně se vyskytující mohutnější holubinka rostoucí od léta do počátku podzimu pod listnáči na bazických půdách. Význačná žlutým výtrusným prachem a fialovou (byť pomalou) reakcí na fenol. Holubinka olivová (Russula olivacea) se odlišuje zvrásněnou pokožkou při okraji klobouku, rychlejší rekací na fenol a izolovaně ostnitými výtrusy. Holubinka Romellova (Russula romellii) se odlišuje negativní reakcí na fenol.

Russula alutacea NPP Zlatý kůň, vápnomilná bučina, sub Fagus, 13.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Russula alutacea PR Na Voskopě, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 8.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula alutacea (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 13.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Daleomyces petersii

Vzácnější řasnatka rostoucí na starých spáleništích. Význačná nafialovělými plodnicemi a zejména malými (10-12 x 5-6 μm), oválnými a ornamentovanými sporami s dvěma kapkami. Řasnatka uhelná (Peziza echinospora) má větší spory (cca 14-18 x 8-10 μm). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Peziza petersii PR Na Voskopě, lesní spáleniště, 8.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Peziza petersii (spory, Cotton blue, 1000x), 8.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pouzarella versatile

Vzácná závojenka rostoucí od léta do podzimu v listnatých lesích i mimo ně, na živinami bohatých stanovištích. Pach a chuť nevýrazná. Druh význačný olivově zbarveným, radiálně plstnatě-vláknitým kloboukem a mikroskopickými znaky - hyfy bez přezek; pokožka klobouku přechodného typu mezi trichodermem a cutis, pigment zároveň intracelulární i inkrustující; ostří lupenů sterilní s rostrátními (zobánkatými) cheilocystidami; pleurocystidy shodné; bazidie (3-) 4-sporické, četné nekrobasidie; spory 5-8 úhlé, heterodiametrické, silnostěnné, 9,5-10,5 x 7-8. Viz závojenka plstnatá (Entoloma araneosum) bez olivových tónů. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Entoloma versatile PR Údolí Teplé, mladá olšina, sub Alnus glutinosa, 17.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma versatile NP Krkonoše, Modrý důl, porost Rumex alpinus, 23.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma versatile PR Údolí Teplé, mladá olšina, sub Alnus glutinosa, 17.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma versatile NP Krkonoše, Modrý důl, porost Rumex alpinus, 23.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Boletus regius

Vzácná hřibovitá houba rostoucí od léta do počátku podzimu v teplých oblastech (Polabí, jižní Morava) pod listnáči, v ČR zejména duby (ale i buky), na bázemi bohatších půdách. V oblastech s méně příznivým klimatem se může vyskytovat na hrázích rybníků. Plodnice na řezu a po otlačení nemění barvu. Viz hřib růžovník (Butyriboletus fuscoroseus), který po otlačení a na řezu modrá. Podobně zbarvený klbouk může mít i hřib červený (Hortiboletus rubellus), s mnohem útlejšími a drobnějšími plodnicemi a třeněm bez síťky. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh)., je zároveň i zvláště chráněným druhem podle vyhlášky MŽP 395/1992 (v kategorii kriticky ohrožený druh) a zůstává v návrhu novelizace vyhlášky o zvláště chráněných druzích..

Butyriboletus regius Vintířov, teplomilná doubrava, sub Quercus, Sorbus torminalis, 6.6.2022 (c) Lucie Zíbarová

Butyriboletus regius Vintířov, teplomilná doubrava, sub Quercus, Sorbus torminalis, 6.6.2022 (c) Lucie Zíbarová

Boletus regius Vintířov, teplomilná doubrava, sub Quercus, Sorbus torminalis, 22.6.2020 (c) Lucie Zíbarová

Butyriboletus regius Vintířov, teplomilná doubrava, sub Quercus, Sorbus torminalis, 6.6.2022 (c) Lucie Zíbarová

Butyriboletus regius Trnobrany, teplomilná doubrava, sub Quercus, Betula, 9.8.2016 (c) Lucie Zíbarová

Butyriboletus regius Vintířov, teplomilná doubrava, sub Quercus, Larix, 22.6.2020 (c) Lucie Zíbarová

Butyriboletus regius Trnobrany, teplomilná doubrava, sub Quercus, Betula, 9.8.2016 (c) Lucie Zíbarová

Butyriboletus regius Osov, hráz rybníka, sub Quercus, 29.5.2024 (c) Lucie Zíbarová

Butyriboletus regius Vintířov, teplomilná doubrava, sub Quercus, Sorbus torminalis, 22.6.2020 (c) Lucie Zíbarová

Butyriboletus regius Vintířov, teplomilná doubrava, sub Quercus, Sorbus torminalis, 6.6.2022 (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hyphodontia abieticola

Vzácnější kornatcovitá houba s jemně zubatým hymenoforem rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, především smrku (méně jedle) ve vyšších polohách. Druh význačný mikroskopickými znaky - hyfy s přezkami; cystidy projektující, až 8 μm v průměru, válcovité, silnostěnné, na apexu zaoblené, tenkostěnné; bazidie tetrasporické, suburniformní; spory eliptické, hladké, tenkostěnné, neamyloidní, 5-6 x 3-3.5 μm. Hojnější kornatec vousatý (Kneiffiella barba-jovis) má delší a "střapaté" zoubky a téměř kulovité spory; kornatec bavlníkový (Fibrodontia gossypina) má menší spory (3.5-4.5 x 2.5-3.5) a užší (pseudo-)cystidy (až 3.5 μm) přecházející ve skeletové hyfy. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Kneiffiella abieticola NP Krkonoše, Modrý důl, horská smrčina, kmen Picea, 23.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Kneiffiella abieticola Tatranský národný park, Tichá dolina [SK], horská smrčina, kmen Picea, 19.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Inosperma calamistratum

Incl. Inocybe praetermissa

Skupina příbuzných druhů vláknic význačná odstále šupinkatým třeněm a kloboukem a třeněm od báze nabíhajícím do modrozelené barvy. Komplex více obtížně rozpoznatelných druhů. Vláknice špinavá v úzkém pojetí (Inocybe calamistrata s. str.) roste pod listnáči i jehličnany na vlhkých místech, má výrazně odstáté šupinky na klobouku, relativně úzké výtrusy a téměř válcovité až slabě kyjovité cystidy.  Výtrusy protáhle eliptické až ledvinité, cheilocystidy tenkostěnné, kyjovité, pleurocystidy chybí. Pach v literatuře udáván různě (spermatický, ovocný, rybí). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh). Viz dále např. vláknice jelení (Inocybe cervicolor) se zemitým pachem a bez modrozelené báze třeně.

Inocybe calamistrata s.l. (neohirsutum?) NP Krkonoše, Modrý důl, horská smrčina, břeh potůčku, sub Picea, 23.9.2016 (c) Lucie Zíbarová

Inocybe calamistrata s.l. (neohirsutum?) NP Krkonoše, Modrý důl, horská smrčina, břeh potůčku, sub Picea, 23.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe calamistrata s.l. (neohirsutum ?) NP Krkonoše, údolí Mumlavy, obnažená půda v zářezu lesní cesty, sub Picea, Fagus, 2.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe calamistrata s.l.(?) NPR Velká niva, podmáčená smrčina, břeh potůčku, sub Picea, 12.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe calamistrata s.l. (spory a cheilocystidy, 5% KOH, 1000x), 23.9.2016 (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Sabuloglossum arenarium p.p

Vzácná vřeckovýtrusá houba rostoucí na narušených stanovištích v horách (např. kolem cest a pěšin) na kyselých půdách, často ve společnosti vřesovcovitých rostlin a kyjanky hlínové (Clavaria argillacea). Recentě oddělený druh od pazoubku písečného (Sabuloglossum arenarium) rostoucího v pobřežních dunách v asociaci se šichou (Empetrum nigrum). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Sabuloglossum monticola NP Krkonoše, Messnerův důl, mechatý svah nad lesní cestou, 23.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Sabuloglossum monticola NP Krkonoše, Labský důl, okraj pěšiny, v nízkém mechu, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Sabuloglossum monticola NP Krkonoše, Labský důl, okraj pěšiny, v nízkém mechu, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Sabuloglossum monticola (spory, vřecka a terminální časti parafýz, Melzerovo reagens, 1000x) 23.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coniophora ochroleuca

Roztroušeně se vyskytující až místy hojná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, zejeména smrku ve vyšších polohách. Způsobuje hnilobu, která je enzymaticky na přechodu mezi bílou a hnědou. Plodnice žlutavé, ojíněné (cystidy). Druh význačný mikroskopickými znaky: hyfy s přezkami; cystidy projektující, válcovité, silnostěnné, apex pozvolna se zužující, tenkostěnný; bazidie tetrasporické; spory vřetenovité, hladké, silnostěnné, silně dextrinoidní, 12-17 x 4-6 μm.

Jaapia ochroleuca NPR Horný les [SK], tvrdý luh, padlý kmen Quercus, 11.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Jaapia ochroleuca Krakonošova snídaně, horská smrčina, kmen Picea, 24.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Jaapia ochroleuca Krakonošova snídaně, horská smrčina, kmen Picea, 24.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Jaapia ochroleuca NPP Hojkovské rašeliniště, mokřadní olšina, silně rozložený kmen Pinus, 9.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Jaapia ochroleuca (spory, Melzerovo reagens, 1000x), (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Botryobasidium botryosum

Hojná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, méně listnáčů, případně na zbytcích kapradin apod. Druh význačný mikroskopickými znaky - hyfy bez přezek, bazidie se 6 (-8) sterigmaty, až 25 μm dlouhé, spory lodičkovité 8-12 x 4.5-6 μm. Anamorfa neznáma. Viz pavučiník tupovýtrusý (Botryobasidium obtusisporum) s eliptickými výtrusy.

Botryobasidium vagum NP Krkonoše, Krakonošova snídaně, horská smrčina, kmen Picea, 24.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Botryobasidium vagum NP Krkonoše, Modrý důl, horská smrčina, kmen Picea, 23.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Botryobasidium vagum PR Černý důl, jedlobučina, fragment kmene Abies, 5.5.2018, (c) Lucie Zíbarová

Botryobasidium vagum PR Na Skalách, acidofilní bučina, kmen Picea, 12.6.2021, (c) Lucie Zíbarová

Hojný parvučinec rostoucí od pozdního léta do podzimu ve smrčinách převážně na kyselém podloží. Pach nevýrazný, nebo slabě ředkvový. Exsikáty černohnědé. Od blízce příbuzných druhů (Cortinarius caesiobrunneus, C. clarobrunneus, C. glandicolor) se pozná růstem pod smrky, relativně dobře vyvinutým velem na třeni, absencí šedavých barev a širokými výtrusy (8-9,5 x 6-7 μm).

Cortinarius brunneus Kamenná, Kamenská hora, kuturní smrčina, zrašelinělý příkop, sub Picea, 15.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius brunneus NP Krkonoše, Messnerův důl, okraj mladé smrčiny, 23.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius brunneus NP Šumava, Černý Kříž, rašelinná smrčina, sub Picea, 17.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius brunneus NP Krkonoše, Krakonošova snídaně, horská smrčina, sub Picea, 24.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius brunneus Pec pod Sněžkou, kulturní smrčina, sub Picea, 23.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius brunneus Pec pod Sněžkou, kulturní smrčina, sub Picea, 23.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius brunneus (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 23.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cephaloscpyha mairei, Cyphella filicina var. mairei

Patrně přehlížená číšovcovitá houba rostoucí na odumřelých listech kapradin. Od příbuzných druhů se pozná mikroskopicky chloupky s hlavičkatým a lysým zakončením, tetrasporickými bazidiemi a úzkými válcovitými sporami cca 9-10,5 x 3-4 μm.

Flagelloscypha mairei Krakonošova snídaně, horská papratková smrčina, řapík Athyrium distentifolium, 24.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Flagelloscypha mairei Krakonošova snídaně, horská papratková smrčina, řapík Athyrium distentifolium, 24.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější čepičatka rostoucí od léta do podzimu na silně rozloženém dřevě jehličnanů a jeho zbytcích (případně na zemi?). Pach a chuť slabě moučná. Druh význačný zejména mikroskopickými znaky - přezky na hyfách přítomny, pleuro- a cheilocystidy vřetenovité až lahvicovité, bazidie bisporické, spory mandlovité, výrazně bradavčité, se zřetelnou plage, silně dextrinoidní, 9.5-10.5 x 6-6.5 μm. Viz čepičatka jehličnanová (Galerina marginata) mj. s tetrasporickými bazidiemi. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Galerina badipes Krakonošova snídaně, smrčina, okraj cesty, 24.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující koprofilní vřeckovýtrusá houba rostoucí na trusu býložravců, často kravském. Druh význačný mikroskopickými znaky (hladké výtursy, marginální chloupky s multifurkání bází, početné hvězdicovité chlupy). Forma alpina se od typické odlišuje menšími výtrusy a často i červenějšími plodnicemi.

Cheilymenia stercorea NPR Velká niva, trus býložravce, 22.5.2021, (c) Lucie Zíbarová

Cheilymenia stercorea f. alpina Labský důl, Navorská jáma, horská smrčina, trus srnce, 21.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cheilymenia stercorea f. alpina Krakonošova snídaně, horská smrčina, trus jelena, 24.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Cheilymenia stercorea f. alpina Krakonošova snídaně, horská smrčina, trus jelena, 24.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn: Stypella vermiformis, Heterochaetella crystallina

Vzácnější či přehlížený heterobasidiomycet rostoucí v chladnější polovině roku na vlhkém silně rozloženém dřevě jehličnanů. Význačná plodnicemi v formě osténků na tenkém společném subikulu, které poté splývají v síťnatou složenou plodnici a tenkostěnnnými cystidami. Nedávno bylo popsáno několik podobných druhů druhů (např. Stypellopsis farlowii, Stypellopsis hyperborea), Mycostilla versiformis má z těchto nejmenší bazidie i spory a cystidy (vždy?) bez nahnědlého odstínu. Viz štětinovka Myxarium crystallinum na dřevě listnáčů a mikroskopicky bez cystid. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Mycostilla vermiformis PP U Kunštátské kaple, rozpadlá horská smrčina, kmínek Picea, 15.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Mycostilla vermiformis PP U Kunštátské kaple, rozpadlá horská smrčina, kmínek Picea, 15.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Mycostilla vermiformis NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, padlý kmen jehličnanu, 1.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Mycostilla vermiformis s.l. NP Krkonoše, Krakonošova snídaně, horská smrčina, kmen Picea, 24.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Mycostilla vermiformis s.l. NP Krkonoše, Krakonošova snídaně, horská smrčina, kmen Picea, 2.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Mycostilla vermiformis s.l. EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, kulturní smíšený les, fragment kmene Picea, 26.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Mycostilla vermiformis s.l. NP Krkonoše, Krakonošova snídaně, horská smrčina, kmen Picea, 22.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Mycostilla vermiformis s.l. NP Krkonoše, Svorová hora, horská smrčina, fragment kmene Picea, 3.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Limacella delicata var. vinosorubescens

Vzácná lupenatá houba rostoucí od léta do podzimu pod listnáči méně často jehličnany na živinami bohatých půdách. Druh význačný vínovými tóny na klobouku a červenáním po otlačení. Chuť okurkově moučná. Povrch klobouku za vlhka slizký, rychle však osychající. Slizobedla slizká (Limacella glioderma) se liší abesncí vínových odstínů a nečervenajícími plodnicemi. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Limacella vinosorubescens NPR Lichnice-Kaňkovy hory, suťový les, okraj lesní cesty, sub Fagus, Acer, Picea, 10.8.2016, (c) Lucie Zíbarová