Vzácná čepičatka rostoucí na podzim na podmáčených stanovištích v porostech mechu, obvykle rašeliníku. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii EN (ohrožený druh). Narozdíl od čepičatek z rodu Galerina má výtrusy hladké a s klíčním pórem. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Phaeogalera stagnina NPR Velký a Malý Tisý, zrašelinělý okraj rybníka, porost křovitých vrb, 27.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Phaeogalera stagnina NPR Velký a Malý Tisý, zrašelinělý okraj rybníka, porost křovitých vrb, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Phaeogalera stagnina NPR Zhejral, přechodové rašeliniště, 10.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Phaeogalera stagnina (spory, cheilocystidy a bazidie, Melzerovo reagens, 1000x), 27.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Inocybe kuehneri

Roztroušeně se vyskytující druh vláknice rostoucí pod listnáči i jehličnany, především na vlhčích a těžších, jílovitých půdách. Pach spermatický. Výtrusy hladké, mandlovité. Význačná světlými barvami a třeněm ojíněným v horní polovině.

Inocybe sindonia NPP Hrabanovská černava, lesní lem, sub Pinus, Rhamnus, 17.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe sindonia Arnoštov, Doupná hora, jedlo-smrkový kulturní les, sub Abies, Picea, 9.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hojná luční houba rostoucí na podzim na vlhkých loukách, zpravidla v trsech metlice trsnaté (Deschampsia caespitosa). Význačná typickým úzce zvoncovitým tvarem klobouku s nápadnou bradavkou a tendencí k modrání. Psychoaktivní.

Psilocybe semilanceata Arnoštov, Sněžná, vlhká podhorská louka, trs Deschampsia caespitosa, 9.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Psilocybe semilanceata Hora sv. Šebestiana, náměstí, krátkostébelný trávník, 10.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Gymnopilus spectabilis ss. auct. pp.

Pohledná dřevokazná houba vytvářející veliké trsy na bázi živých i odumřelých kmenů a pařezů listnáčů, nejčastěji dubu. Od ostatních druhů rodu Gymnopilus se liší dobře vyvinutým prstenem.

Gymnopilus junonius Velký Horusický rybník, vzdušná strana hráze, báze živého Quercus, 6.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopilus junonius NPR Velký a Malý Tisý, olšina při břehu rybníka, báze mrtvé Alnus 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopilus junonius NPR Velký a Malý Tisý, olšina při břehu rybníka, báze mrtvé Alnus 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější druh pavučince rostoucí pod vrbami na podmáčených stanovištích (břehy rybníků, okraje rašelinišť apod.), často ve společnosti pavučince bažinného (Cortinarius uliginosus). Podobným druhem je pavučinec šafránový (Cortinarius croceus), ten je však vázaný na jehličnany nebo břízu. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Cortinarius cinnamomeoluteus PR Světlík, přechodové rašeliniště, sub Salix, 11.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius cinnamomeoluteus NPP Ruda, rašelinště, porost křovitých vrb, sub Salix, 6.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius cinnamomeoluteus NPP Ruda, přechodové rašelinště, sub Salix, 16.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius cinnamomeoluteus NPP Ruda, rašelinště, porost křovitých vrb, sub Salix, 6.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius cinnamomeoluteus NPR Velký a Malý Tisý, porost křovitých vrb při břehu rybníka, sub Salix, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius cinnamomeoluteus PR Niva Doubravy, křovité vrbičky, sub Salix, 11.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Hojná čirůvka rostoucí na podzim pod listnáči, zejména dubem, na kyselých i vápnitých, často těžších půdách. Vyznačuje se sladkým, při zasychání až medovým pachem a drobnějšími plodnicemi. Viz čirůvka běložlutavá (Tricholoma stiparophyllum) a č. smrdutá (Tricholoma lascivum), taktéž se silným pachem. Další podobný bělavý druh - č. holubičí (Tricholoma columbetta) se liší vrostle vláknitým kloboukem, nevýraznou nebo moučnou vůní a často namodralými skvrnami na bázi třeně.

Tricholoma album PP Deštenské pastviny, teplomilné křoviny, sub Quercus, Swida, Prunus, 8.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma album Měňany, Homolák, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Acer campestre, 30.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma album Horusický rybník, vzdušná strana hráze, sub Quercus, 6.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma album PP Evaňská rokle, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Acer campestre, 25.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma album Jirkov, Najštejn, acidofilní doubrava, sub Quercus, 4.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma album Horusický rybník, vzdušná strana hráze, sub Quercus, 6.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma album NPR Velký a Malý Tisý, acidofilní doubrava, sub Quercus, 16.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Marasmius queceus, Marasmius "quercus"

Vzácnější špička rostoucí v opadu listnáčů, především dubu. Nápadná česnekovým pachem a pýřitým třeněm. Obdobný pach mají i jiní zástupci rodu - špička česneková (Mycetinis scorodonius) a špička cibulová (Mycetinis alliaceus). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Mycetinis querceus NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, podmáčený smíšený porost na břehu rybníka, opad Quercus, 8.11.2012, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující ryzec rostoucí od léta do podzimu, typický pro (často podmáčené) smrčiny. Mléko světle krémové, zasycháním šedozelené, s roztokem KOH reaguje obvykle oranžově (záleží však na na míře plodnice nasycení vodou).

Lactarius trivialis NPR Rašeliniště Skřítek, rašelinná smrčina, sub Picea, 13.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius trivialis NPR Červené blato, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius trivialis NPR Rašeliniště Skřítek, rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, 13.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius trivialis Dluhoště, Dálava, rašelinná smrčina, sub Picea, 26.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius trivialis NPR Červené blato, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius trivialis NPP Bílichovské údolí, mladá výsadba jehličnanů, sub Picea, Larix, 16.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Poměrně hojná vláknice z příbuzenstva vláknice huňaté (Inocybe lanuginosa), od které se pozná pouze mikroskopicky (pleurocystidy lahvicovité až válcovité). Roste od léta do podzimu převážně v podmáčených smrčinách na kyselém substrátu. Spory výrazně hrbolaté.

Inocybe stellatospora NPR Velká niva, rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, Pinus, 13.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe stellatospora NPR Červené blato, podmáčená smrčina, sub Picea, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe stellatospora NPR Červené blato, podmáčená smrčina, sub Picea, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe stellatospora NPR Trčkov, horská bučina, okraj potůčku, sub Picea, Fagus, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe stellatospora (spory a pleurocystidy, 5% vodný roztok KOH, 1000x), 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe stellatospora (spory a pleurocystidy, 5% vodný roztok KOH, 1000x), 13.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Paxillus panuoides

Roztroušeně se vyskytujcí dřevokazná houba rostoucí od léta do podzimu na mrtvém dřevě jehličnanů, nejčastěji borovic, vzácně i listnáčů. Způsobuje hnědou kostkovitou hnilobu. Vyskytují se plodnice fialovou myceliální plstí na bázi - viz čechratice sklepní fialovonohá (Tapinella panuoides f. ionipus) Někdy může být zaměněna za odbarvené exempláře hlívy hnízdovité (Phyllotopsis nidulans), která však má výtrusný prach bílý (čechratka sklepní víceméně hnědý), roste na listnáčích a způsobuje bílou hnilobu. Viz též čechratice černohuňatá (Tapinella atrotomentosa).

Tapinella panuoides NPP Peklo, inverzní smrčina, kmen Picea, 28.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Tapinella panuoides NPP Swamp, okraj rašelinného boru, kmen Pinus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Tapinella panuoides NPP Swamp, okraj rašelinného boru, kmen Pinus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Tapinella panuoides Staré splavy, kultrurní bor, padlý kmen Pinus, 26.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější holubinka z okruhu holubinky smrduté (Russula foetens). Roste pod listnáči (dub, buk), častěji na bázemi bohatších půdách. Vyznačuje se pachem po camembertu, palčivou dužninou, pružným třeněm a čistě bílým výtrusným prachem. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Russula farinipes Východná, Kundrátovo, [SK], zarostlé pastviny, sub Corylus, Picea, 21.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Russula farinipes Ždánice, teplomilná doubrava, sub Quercus, 18.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Russula farinipes NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující  holubinka z okruhu holubinky révové (Russula xerampelina), se kterou sdílí hnědnutí dužniny, pach po slanečcích a zelenou reakci na zelenou skalici. Roste od léta do podzimu pod listnáči (bříza) či jehličnany (smrk, borovice) především na kyselých půdách. Příbuzná Russula pascua roste v alpinských biotopech na vápencovém podloží. Russula nuoljae a Russula lapponica se liší mikroskopicky zejména v pokožce klobouku.

Russula clavipes NPP Swamp, okraj olšiny, sub Alnus, Pinus, Betula, Populus tremula, 18.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Russula clavipes NPP Swamp, okraj rašeliniště, sub Pinus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující pýchavka rostoucí od léta do podzimu pod listnáči (nejčastěji bukem), častěji na humózních, živinami a bázemi bohatších půdách. Nápadná velmi dlouhými ostny, které po opadání či setření zanechávají na okrovce síťnatý vzor.

Lycoperdon echinatum NPP Jeskyně Na Pomezí, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 15.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon echinatum Litvínov, Šumenské údolí, květnatá bučina, sub Fagus, 28.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon echinatum NPP Jeskyně Na Pomezí, květnatá bučina, sub Fagus, 15.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon echinatum NPP Medník, acidofilní bučina, kmínek listnáče, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon echinatum PR Vápenka, vápnomilná bučina, sub Fagus, Picea, 19.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon echinatum NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Ramaria eumorpha

Poměrně hojný druh saprotrofních kuřátek rostoucí od léta do podzimu v opadu pod jehličnany, méně často i listnáči. Dužnina reaguje s KOH růžově.

Phaeoclavulina eumorpha Vlkov, Malý Horusický rybník, humózní kulturní smrčina, 14.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Phaeoclavulina eumorpha Vlkov, Malý Horusický rybník, humózní kulturní smrčina, 14.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Phaeoclavulina eumorpha Chlum u Dobrušky, výsadba jehličnanů, sub Picea, Larix, Acer, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Micromphale brassicolens

Roztroušeně se vyskytující penízovka rostoucí od pozdního léta do podzimu ze zbytků dřeva a v opadu. Význačná nepříjemným pachem po hnijícím zelí a dvoubarevným třeněm. Viz penízovka odporná (Gymnopus foetidus) a p. nestoudná (Gymnopus impudicus) s obdobným pachem.

Gymnopus brassicolens PR Pod Rudným vrchem, kulturní smíšený les, větev listnáče, 12.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopus brassicolens NPR Velký a Malý Štít, suťový les, zbytky dřeva Tilia, 1.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopus brassicolens Koněprusy, vápnomilná bučina, zbytky dřeva Fagus a detrit, 30.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopus brassicolens Klapice, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Larix, Acer, 10.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopus brassicolens PR Údolí Doubravy, smíšený kulturní les, sub Picea, Pinus, Corylus, 26.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopus brassicolens EVL Údolí Podbradeckého potoka, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Cerasus, 18.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější saprotrofní houba rostoucí od pozdního léta do podzimu v opadu pod listnáči, častěji na bázemi bohatších substrátech, typicky v humózních bučinách. Druh nápadný oranžovým páskem (nebo pásky) vela na třeni. Spory mandlovité až vejčité, pokožka klobouku typu trichoderm. Viz bedla vlnatá (Lepiota clypeolaria), bedla pavučincová (Lepiota cortinarius) či bedla Kühnerova (Lepiota subgracilis). Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Lepiota ignivolvata PR Karvanice, květnatá bučina, okraj cesty, sub Fagus, Tilia, 17.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota ignivolvata PR Karvanice, květnatá bučina, okraj cesty, sub Fagus, Tilia, 17.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota ignivolvata NPR Ve Studeném, květnatá bučina, sub Fagus, 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota ignivolvata Obírka, květnatá bučina, okraj cesty, sub Fagus, 15.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota ignivolvata (detail vela na třeni) NPR Břehyně-Pecopala, habřina, okraj cesty, 28.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hojná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na podzim na žaludech, bukvicích, lískových oříšcích, nažkách javoru apod. Někdy se rozpoznává více druhů na základě substrátu a drobných odlišnostech v mikroskopických znacích, viz voskovička habrová (Hymenoscyphus carpini) s o něco užšími sporami na nažkách habru. Viz hlízenka žaludová (Ciboria batschiana).

Hymenoscyphus fructigenus Kyšperk, acidofilní bučina, číška Fagus, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hymenoscyphus fructigenus NPP Medník, acidofilní bučina, číška Fagus, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hymenoscyphus fructigenus NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, acidofilní doubrava, žaludy, 13.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hymenoscyphus fructigenus Oldřichov u Duchcova, jasenina, žaludy, 20.8.2007, (c) Lucie Zíbarová

Hymenoscyphus fructigenus NPP Medník, acidofilní bučina, číška Fagus, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cortinarius palustris var. sphagneti, Dermocybe tubaria, Dermocybe sphagneti

Poměrně běžný rašeliništní druh pavučince. Roste od léta do podzimu v porostech rašeliníku pod borovicí a břízou od nížin do hor. Nápadný kalně olivověžlutými lupeny, často s tendencí ke sbíhání na třeň. Viz pavučinec rašeliníkový (Cortinarius chrysolithus) p. Batailleův (Cortinarius bataillei) či p. šafránový (Cortinarius croceus). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Cortinarius tubarius NPP Swamp, okraj přechodového rašeliniště, sub Pinus, Betula, 20.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius tubarius PP Prameniště Chomutovky, rozpadlá rašelinná smrčina, sub Picea, 10.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Dermocybe malicoria

Vzácnější druh pavučince z podrodu kožnatka (Dermocybe). Roste od pozdního léta do podzimu ve vlhkých a podmáčených smrčinách. Druh nápadný živě oranžovými lupeny a oranžovým univerzálním velem. Oranžové lupeny (avšak nikoli velum) mají též hojný pavučinec skořicový (Cortinarius cinnamomeus) a roztroušeně se vyskytující pavučinec Sommerfeltův (Cortinarius sommerfeltii). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Cortinarius malicoriusNP Šumava, Strážný, podmáčená smrčina, sub Picea, 16.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius malicorius NP Šumava, Strážný, podmáčená smrčina, sub Picea, 16.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius malicorius Bílá, mladá vlhká smrčina, sub Picea, 29.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius malicorius PR Maštale, kulturní smišený les, sub Picea, Fagus, Pinus, 6.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius malicorius NPR Červené blato, podmáčená smrčina, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytujcí pavučinec rostoucí zejména v jehličnatých lesích ve vyšších polohách. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Cortinarius evernius NPR Velká Niva, rašelinná smrčina, sub Picea, Pinus, 29.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius evernius PP Stodůlecký vrch, rašelinná smrčina, sub Picea, Pinus, 28.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius evernius PR Maštale, rašelinná smrčina, sub Picea, 3.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius evernius PR Maštale, rašelinná smrčina, sub Picea, 3.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Dermocybe bataillei

Hojný druh pavučince z podrodu kožnatka (Dermocybe). Roste od konce léta do podzimu pod jehličnany (smrk, borovice) i listnáči (bříza) na kyselých, podmáčených půdách, často v porostech mechů, zejm. rašeliníků. Poměrně typický druh pro rašelinné a podmáčené smrčiny, okraje rašelinišť apod. Nápadný oranžovou dužninou v bázi třeně, čímž se mj. pozná od podobného pavučince šafránového (Cortinarius croceus). Viz pavučinec mokřadní (Cortinarius tubarius) s tlumeněji zbarvenými lupeny a bez oranžové báze, pavučinec skořicový (Cortinarius cinnamomeus) se špinavě oranžovými lupeny a pavučinec měďový (Cortinarius croceoconus) s měďově červenohnědým kloboukem, obvykle s nápadným hrbolem, měďovými zbytky vela na třeni a růžovou bazální plstí, .

Cortinarius bataillei NPP Peklo, podmáčená smrčina, sub Picea, Alnus, Betula, 9.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius bataillei NPP Peklo, podmáčená smrčina, sub Picea, Alnus, Betula, 9.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius bataillei PR Maštale, rašelinná smrčina, sub Picea, Pinus, 18.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius bataillei Pec pod Sněžkou, kuturní smrčina, sub Picea, 23.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius bataillei NPP Hojkovské rašeliniště, rašelinná březina, sub Salix, Betula, 9.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh pavučince rostoucí od pozdního léta do podzimu pod listnáči (buk, dub, líska, bříza atd.) i jehličnany na kyselých i vápnitých půdách. Od podobných druhů se pozná žlutavým velem na třeni, kalnými barvami, robustními plodnicemi a matným, ani za vlhka neslizkým kloboukem. Podobný je např. pavučinec Cortinarius lepidopus se štíhlými plodnicemi či pavučinec psí (Cortinarius caninus) s hnědým velem obvykle tvořícím jeden pásek na třeni. Taxonomicky problematická skupina.

Cortinarius anomalus NPP Bílichovské údolí, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 16.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius anomalus NPR Ve Studeném, acidofiliní bučina, sub Fagus, Picea, Abies,, 28.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius anomalus PP Prameniště Chomutovky, kulturní smrčina, sub Picea, 21.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hojná mykorhizní houba rostoucí od léta do podzimu pod jehličnany i listnáči (bříza), často na kyselé a podmáčené půdě. Od ostatních podobně zbarvených lakovek (Laccaria laccata, L. bicolor, L. fraterna, L. tortilis aj.) se pozná ekologií, relativně mohutnými plodnicemi, podélně vláknitým třeněm a jemně šupinkatým kloboukem.

Laccaria proxima NPR Žofinka, podmáčená smrčina, sub Picea, Pinus, Betula, 5.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Laccaria proxima Okna, rašelinný bor, sub Pinus, Betula, 10.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Laccaria proxima Hlavatce, smíšený kulturní les, sub Pinus, Quercus, 19.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až vzácně se vyskytující čpičatka rostoucí na podzim v porostech rašeliníku. Obdobnou ekologii mají i jiné druhy rodu čepičatka (Galerina) - např. čepičatka smíšená (Galerina hybrida), č. kosťovitá (G. mairei), č. močálová (G. paludosa) č. norská (Galerina norvegica), č. rašeliníková (G. sphagnicola) či Galerina farinacea. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Galerina sphagnorum Světlík, fragment rašelinné smrčiny, sub Picea, Pinus, Betula, 27.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Galerina sphagnorum NPR Velká Niva, rašelinný bor, Sphagnum, 4.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Galerina sphagnorum NPR Velká Niva, rašelinný bor, Sphagnum, 4.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Dermocybe crocea

Hojný druh pavučince z podrodu kožnatka (Dermocybe), rostoucí od léta do podzimu na chudých kyselých půdách, zpravidla pod jehličnany (smrk, borovice) vz. i pod listnáči (bříza, buk), často na vysýchavých i podmáčených půdách. Význačný hořcičně žlutými lupeny v mládí, pachem po jodoformu a olivovými tóny na klobouku. Podobný a hojný pavučinec Batailleův (Cortinarius bataillei) má oranžovou dužninu v bázi třeně a spíše rezavé tóny na klobouku. Viz pavučinec mokřadní (Cortinarius tubarius) s tlumenějšími barvami lupenů. Velmi podobný je pavučinec skořicověžlutý (Cortinarius cinnamomeoluteus) vázaný striktně na vrbu.

Cortinarius croceus Dluhoště, Dálava, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, 16.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius croceus Provodín, spontánní sukcese v pískovně, sub Pinus, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius croceus Proseč, opuštěný lom, sub Salix, Pinus, Betula, Populus tremula, 18.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius croceus NPR Břehyně-Pecopala, písčítý bor, sub Pinus, 23.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius croceus Provodín, lišejníkový průsek v mladém boru, sub Pinus, Betula, 2.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius croceus PR Kostelecké bory, mladý bor, sub Pinus, Betula, 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Suillus cavipes

Hojný mykorhizní druh hřibovité houby vázané na modřín. Nápadný dutým třeněm a sbíhavými rourkami s nepravidelnými a velkými póry. Takřka nezměnitelný druh, který se vyskytuje ve dvou formách lišících se barvou klobouku - typická forma má klobouk rezavohnědý, zlatá forma (f. aureus) má klobouk chromově žlutý. Obě formy rostou často pospolu. Jedlý. Při velké nepozornosti by mohl být považován za klouzek kravský (Suillus bovinus) bez prstenu a s lepkavým, nikoli plstnatým, kloboukem. Pod modřínem roste i klouzek modřínový (Suillus grevillei), k. slizký (Suillus viscidus) a k. tridentský (Suillus tridentinus).

Boletinus cavipes Vyšné, osamělý modřín v kulturní smrčině, sub Larix, Picea, 5.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Boletinus cavipes Klapice, dubohabřna, sub Larix, Carpinus, Quercus, Corylus, 10.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Boletinus cavipes f. aureus Sokolov, Podkrušnohorská výsypka, mladá výsadba modřínu, sub Larix, Betula, 2.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Boletinus cavipes PR Maštale, kulturní smíšený les Larix, Picea, Pinus, 18.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Boletinus cavipes Vyšné, osamělý modřín v kulturní smrčině, sub Larix, Picea, 5.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Boletinus cavipes Žerotín, kuturní smíšený les, sub Larix, Pinus, Quercus, 17.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Boletinus cavipes Žerotín, kuturní smíšený les, sub Larix, Pinus, Quercus, 17.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Tricholoma fulvum?

Roztroušeně až místy hojně se vyskytující čirůvka rostoucí na podzim na kyselých půdách pod smrkem, vz. i jedlí. Pravděpodobně totožná s čirůvkou plavohnědou (Tricholoma fulvum), která však roste pod břízou.

Tricholoma pseudonicticans Vyšné, kulturní smrčina, sub Picea, 5.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma pseudonicticans Malonty, vlhká smrčina, sub Picea, 20.9.2006, (c) Lucie Zíbarová

Hojná a pohledná saprotrofní houba rostoucí od pozdního léta do podzimu v opadu ze zbytků dřeva v listnatých i jehličnatých lesích. Prsten výrazný, ostří lupenů bělavé (přítomnost cheiloleptocystid). Podobná a přibližně stejně hojná límcovka modrá (Stropharia caerulea) nemá prsten ani bělavé ostří lupenů a roste častěji na ruderálních stanovištích. Viz límcovka namodralá (Stropharia pseudocyanea).

Stropharia aeruginosa Hajnice v Zadním lese, složiště dřeva, zbytky dřeva a vegetace, 7.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia aeruginosa Benešov nad Černou, kulturní smíšený les, pařez listnáče, 7.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia aeruginosa Prášily, mladá kulturní smrčina, zbytky dřeva ukryté pod povrchem, 28.9.2006, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia aeruginosa Lomy u Kunžaku, kulturní smrčina, sub Picea, Fagus, 14.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia aeruginosa Prášily, mladá kulturní smrčina, zbytky dřeva ukryté pod povrchem, 28.9.2006, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Trametes multicolor, Trametes zonata

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na dřevě listnáčů. Způsobuje bílou hnilobu. Podobné druhy: outkovka pýřitá (Trametes pubescens), o. pestrá (T. versicolor), o. chlupatá (T. hirsuta).

Trametes ochracea NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, padlý kmen Betula, 4.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Poměrně hojná houba podmáčených a horských smrčin. Roste na mrtvém, sliněji rozloženém dřevě jehličnanů, zpravidla smrku. Jedovatá! Pach a chuť nevýrazná. Spory takřa kulovité 5-7.5 x 4-6 μm, cheilocystidy a přezky na hyfách přítomny. Z hlív rodu Pleurotus na dřevě jehličnanů najdeme nejčastěji hlívu dubovou (Pleurotus dryinus) s plstnatým až plstnatě šupinkatým kloboukem, zbtyky vela na jeho okraji a na třeni, který je obvykle dobře a zřetelně vyvinutý, vzácně i hlívu smrkovou (Pleurotus abieticola), v poslední době se na jehličnanech často vyskytuje i hlíva ústřicná (Pleurotus ostreatus) a h. plicní (Pleurotus pulmonarius). Na dřevě jehličnanů v počátečním stadiu rozkladu roste i drobný pařezník jemný (Panellus mitis). Viz též hlívička stopkatá (Hohenbuehelia auriscalpium) s gelatinózní vrstvičkou pod kloboukem a drobná hlíva nejbělejší (Cheimonophyllum candidissimum). Trepkovitky (Crepidotus, např. Crepidotus applanatus) mají hnědý výtrusný prach.

Pleurocybella porrigens NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, silně zetlelý kmen Picea, 4.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pleurocybella porrigens NP České Švýcarsko, Jelení louže, rašeliniště, silně zetelý pařez Picea, 25.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Pleurocybella porrigens NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, silně zetlelý kmen Picea, 4.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pleurocybella porrigens NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, silně zetlelý kmen Picea, 4.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pleurocybella porrigens NP České Švýcarsko, Divoká soutěska, inverzní smrčina, řezná plocha kmene Picea, 28.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Pleurocybella porrigens NP České Švýcarsko, Divoká soutěska, inverzní smrčina, řezná plocha kmene Picea, 28.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Pleurocybella porrigens NP Krkonoše, Labský důl, polokulturní smrčina, pařez Picea, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová