Velmi drobná, patrně přehlížená vřeckovýtrusá houba rostoucí na odkorněném dřevě jehličnanů (i listnáčů?), zejm. borovic. Spory v čelním pohledu široce eliptické, z boku zploštělé s klíční štěrbinou (10-13,5 x 9-11μm).
Coniochaeta malacotricha NPR Břehyně-Pecopala, boreokontinentální bor, odkorněný kmen Pinus, 2.7.2022, (c) Lucie Zíbarová
Coniochaeta malacotricha NPR Břehyně-Pecopala, boreokontinentální bor, odkorněný kmen Pinus, 2.7.2022, (c) Lucie Zíbarová
Coniochaeta malacotricha NPR Břehyně-Pecopala, boreokontinentální bor, odkorněný kmen Pinus, 2.7.2022, (c) Lucie Zíbarová
Coniochaeta malacotricha (spory a vřecka, H2O, 1000x), 2.7.2022, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na odumřelých lodyhách jednoděložných rostlin (ostřice, suchopýr?). Taxonomicky nedořešená skupina, druh by měl být mj. význačný dobře vyvinutými bezbarvými okrajovými chloupky.
Tapesia eriophori NPP Swamp, přechodové rašeliniště, lodyha Eriophorum angustifolium, 10.6.2022, (c) Lucie Zíbarová
Tapesia eriophori NPP Swamp, přechodové rašeliniště, lodyha Eriophorum angustifolium, 10.6.2022, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější nebo přehlížený druh rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, méně listnáčů, především na vlhčích a chladnějších stanovištích. Běžnější v severní Evropě. Plodnice snadno oddělitelné od substrátu, bez reakce s KOH a s rhizomorfami v subikulu a při okraji. Voskovec hnědnoucí (Ceraceomyces serpens) má plodnice přirostlé k substrátu, nemá rhizomorfy a jeho spory jsou menší. Druhy rodu Leptosporomyces mají kratší bazidie a menší spory. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Ceraceomyces tessulatus PR Údolí Teplé, smrkoborový les, padlý kmen Picea, 18.3.2022, (c) Lucie Zíbarová
Ceraceomyces tessulatus PR Údolí Teplé, smrkoborový les, padlý kmen Picea, 18.3.2022, (c) Lucie Zíbarová
Ceraceomyces tessulatus PR Údolí Teplé, smrkoborový les, fragment kmene Picea, 4.5.2023, (c) Lucie Zíbarová
Ceraceomyces tessulatus NPR Velká Niva, kulturní smrčina, větvičky Picea, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba tvořící konidiomata (připomínající apothecia) na různých rostlinných zbytcích (stonky, větvičky). Od podobného a patrně o něco hojnějšího druhu Pseudolachnea hispidula se pozná delšími konidiemi (14–21 × 31.5–2.5 μm podle Hashimoto et al. 2015).
Pseudolachnea fraxini PR Údolí Teplé, paseka, stonek Urtica, 7.5.2022, (c) Lucie Zíbarová
Pseudolachnea fraxini PR Údolí Teplé, paseka, stonek Urtica, 7.5.2022, (c) Lucie Zíbarová
Hojná vřeckovýtrusá houba tvořící stromata na živých stéblech trav. Biotrofní parazit / symbiont, většinu životního cyklu stráví jako endofyt bez negativních příznaků infekce, někdy naopak může být svému hostiteli prospěšný (odolnost proti herbivorům a jiným patogenům). Složitý komplex většího počtu druhů specificky vázaných na jednotlivé druhy/rody travin. Kromě horizontálního přenosu se u některých druhů přenáší houba i vertikálně do dalších generací infikovanými semeny.
Epichloë typhina NPP Polabská černava, vlhká louka, stébla Poa, 30.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Epichloë typhina NPP Polabská černava, vlhká louka, stébla Poa, 30.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Epichloë typhina NPP Polabská černava, vlhká louka, stébla Poa, 30.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Vzácný druh rostoucí od léta do podzimu na vlhkých stanovištích (vápnitá slatiniště, podmáčené louky). Na rozdíl od naprosté většiny druhů rodu kropenatec (Panaeolus) není vázaný na trus. Mikroskopicky význačný malými zploštělými téměř kosníkovitými výtrusy. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Panaeolus reticulatus NPP Polabská černava, vápnité slatiniště, 30.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Drobný pyrenomycet rostoucí (patrně) hojně na mrtvém dřevě listnáčů. Význačný jemně podélně rýhovanými výtrusy se 1(-3) septy, cca 7-9 x 3.5-4 μm. Lentomitella crinigera má spory větší než 10 μm.
Lentomitella cirrhosa NPR Karlštejn, dubohabřina, kmen Populus tremula, 3.5.2022, (c) Lucie Zíbarová
Lentomitella cirrhosa NPR Karlštejn, dubohabřina, kmen Populus tremula, 3.5.2022, (c) Lucie Zíbarová
Lentomitella cirrhosa (spory a vřecka, H2O a Congo Red, 1000x), 3.5.2022, (c) Lucie Zíbarová
Drobný pyrenomycet rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů. Rod Pleurostoma je význačný perithecii, které mají ústí umístěné netradičně na boku (nikoli na vrcholu) perithecia a zvláštními mnohosporickými vřecky. Pleurostoma ootheca má větší a více zahnuté spory.
Pleurostoma candollei NPP Dlouhopolsko, bazifilní teplomilná doubrava, opadlá větev Quercus, 21.3.2022, (c) Lucie Zíbarová
Pleurostoma candollei NPR Drbákov-Albertovy skály, acidofilní teplomilná doubrava, opadlá větev Quercus, 31.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Pleurostoma candollei NPP Dlouhopolsko, bazifilní teplomilná doubrava, opadlá větev Quercus, 21.3.2022, (c) Lucie Zíbarová
Pleurostoma candollei NPP Dlouhopolsko, bazifilní teplomilná doubrava, opadlá větev Quercus, 21.3.2022, (c) Lucie Zíbarová
Pleurostoma candollei (vřecka se sporami, H2O, 1000x), 21.3.2022, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba tvořící plodnice zjara na mumifikovaných plodnicích borůvky, typicky na podmáčených stanovištích mezi rašeliníky (Sphagnum). Nepohlavní (makrokonidiové) stadium se tvoří na napadených prýtech je přenášeno opylovači na další rostliny. Příbuzné druhy hlízenek (např. hlízenka klikvová - Monilinia oxycocci) osidlují jiné druhy vřesovcovitých keříků a liší se mikroskopicky (h. borůvková je význačná sporami ve vřecku rozlišenými na 4 velké a 4 malé spory, přičemž ty těší měří na délku víc než 15 μm). Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Monilinia baccarum NPR Velká niva, průsek v rašelinném boru, mumifikované plody Vaccinium myrtillus, 24.4.2022, (c) Lucie Zíbarová
Monilinia baccarum (spory a vřecka, H2O, 1000x), 24.4.2022, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hyphodontia cineracea, Kneiffiella cineracea
Nenápadná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém odkorněném dřevě jehličnanů i listnáčů. Dosti vzácný druh, z ČR známý jen z ojedinělých nálezů. Nedávno byly v příbuzenstvu odlišeny tři druhy: Egonia cineracea s. str. (na listnáčích i jehličnanech, s užšími výtrusy a bez kapének nebo jen drobnými kapénkami), E. turgida (na jehličnanech, se širšími výtrusy s výraznými kapénkami) a E. heremita (na jehličnanech, s tenkostěnnými hlavičkatými cystdami v hymeniu a výtrusy s kapénkami). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Egonia cineracea s.l. PR Údolí Teplé, reliktní bor, větev Pinus, 18.3.2022, (c) Lucie Zíbarová
Egonia cineracea (s.str. ?) NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, trčící větev Pinus, větev Pinus, 21.4.2022, (c) Lucie Zíbarová
Velmi drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém odkorněném dřevě listnáčů i jehličnanů. Málo známý druh, údajů o rozšíření a ekologii je minimum.
Durella melanochlora PR Údolí Teplé, reliktní bor, větev Pinus, 18.3.2022, (c) Lucie Zíbarová
Durella melanochlora PR Údolí Teplé, reliktní bor, větev Pinus, 18.3.2022, (c) Lucie Zíbarová
Durella melanochlora PR Údolí Teplé, reliktní bor, větev Pinus, 18.3.2022, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Tricholoma saponaceum var. lavedanum
Vzácnější čirůvka z příbuzenstva čirůvky mýdlové (Tricholoma saponaceum) rostoucí od pozdního léta do podzimu pod listnáči (a jehličnany?) převážně na bazických půdách. Od č. mýdlové by se měla odlišovat intenzivnějším pachem a červenáním. Taxonomicky nedořešená skupina, patrně přítomné kryptické druhy, vyobrazený materiál má 98.98% shodu sekvence ITS DNA s epitypem T. boudierii. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Tricholoma boudieri agg. Vodná, jedlina, sub Abies, Pinus, 22.10.2021, (c) Lucie Zíbarová
Málo známý druh pavučinec ze sekce Hinnulei rostoucí na podzim pod jehličnany (smrk, borovice) a patrně i listnáči na kyselých půdách. Pach zemitý.
Cortinarius albolens PR Údolí Doubravy, fragment acidofilní bučiny, sub Fagus, Picea, Alnus, 13.9.2021, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)
Syn.: Cortinarius majorinus, Cortinarius vernus var. nevadavernus, Cortinarius uraceovernalis, Cortinarius inops?
Málo známý pavučinec z "tradičního" podrodu Telamonia (telamonka, pásenka) sekce Verni. Taxonomicky nedořešená skupina u níž je rozšíření a ekologie málo známé. Uváděný po listnáči (zejména vrba) a jehličnany (smrk) a měl by růst jak na jaře tak na podzim. Viz pavučinec červenokaštanový (Cortinarius vernus).
Cortinarius suberythrinus Bílá, mladá vlhká smrčina, sub Picea, 29.8.2021, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)
Syn.: Cortinarius acidophilus, Cortinarius vacciniophilus, Cortinarius sphagnetorum, Cortinarius subcrassoides
Patrně roztroušeně až hojně se vyskytující pavučinec ze sekce Phlegmacioides rostoucí pod smrkem na kyselejších půdách. Velmi proměnlivý druh, zejména, co se týče přítomnosti fialových tónů na plodnici. Cortinarius myrtilliphilus by měl být zcela prostý fialových tónů a mít větší spory, nicméně podobné znaky mají i některé sběry C. pseudonaevosus.
Cortinarius pseudonaevosus Bílá, mladá vlhká smrčina, sub Picea, 28.8.2021, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)
Cortinarius pseudonaevosus Bílá, mladá vlhká smrčina, sub Picea, 28.8.2021, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)
Cortinarius pseudonaevosus Bílá, mladá vlhká smrčina, sub Picea, 28.8.2021, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)
Nedávno popsaný pavučinec ze sekce Bovini. Ekologie a rozšíření málo známé, typový materiál byl sbírán v Rakousku pod smrkem a bukem.
Cortinarius bubulus Bílá, vlhká smrčina, sub Picea, 29.8.2021, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)
Cortinarius bubulus Bílá, vlhká smrčina, sub Picea, 29.8.2021, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)
Vzácná hlívička rostoucí na podzim na mrtvém dřevě listnáčů (topol, vrba, ...), typicky na trčících větvích. Význačná černajícími lupeny ve stáří. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Hohenbuehelia unguicularis NPP Ještřebské slatiny, vlhká březina, větev Populus tremula, 26.10.2018, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)
Hohenbuehelia unguicularis NPP Ještřebské slatiny, vlhká březina, větev Populus tremula, 26.10.2018, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)
Hojný pyrenomycet rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, často ve společnosti jiných pyrenomycetů. Spory 4-buněčné, hnědé s hyalinními periferními buňkami. Chatosphaerella phaoestroma má větší spory a odlišný charakter nepohlavní fáze.
Chaetosphaerella fusca Bělušice, křovinatá mez, silně rozložená větev listnáče, 20.3.2017, (c) Lucie Zíbarová
Chaetosphaerella fusca Režný Újezd, dubohabřina, větev Vibrnum, 1.4.2017, (c) Lucie Zíbarová
Chaetosphaerella fusca (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 20.3.2017, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na trusu býložravců. Plodnice je vyplněna jedním obrovským mnohovýtrusým vřeckem.
Trichobolus zukalii (kultivace) Bílinka, trus býložravce, 8.3.2022, (c) Lucie Zíbarová
Trichobolus zukalii (kultivace) Bílinka, trus býložravce, 19.2.2022, (c) Lucie Zíbarová
Trichobolus zukalii (kultivace) Bílinka, trus býložravce, 19.2.2022, (c) Lucie Zíbarová
Trichobolus zukalii (vřecko (200x) a spory (1000x), H2O), 18.2.2022, (c) Lucie Zíbarová
Velmi drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na trusu býložravců. Existuje více podobných druhů s ± žlutými plodnicemi, od kterých se liší velikostí, ornamentikou a tvarem výtrusů.
Saccobolus minimus (kultivace) Bílinka, trus býložravce, 8.3.2022, (c) Lucie Zíbarová
Saccobolus minimus (kultivace) Bílinka, trus býložravce, 8.3.2022, (c) Lucie Zíbarová
Saccobolus minimus (balíky spor, vřecka, parafýzy, H2O, 1000x), 18.2.2022, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Podospora vesticola
Velmi drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na trusu býložravců. Vetší počet podobných druhů, tento druh má redukované chloupky na povrchu, vřecka s osmi relativně malými sporami. Běžný druh.
Schizothecium vesticola (kultivace) Bílinka, trus býložravce, 27.2.2022, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Tremella moriformis
Drobnější rosolovka rostoucí na odumřelém dřevě ve společnosti různých pyrenomycetů. Taxonomicky nedořešená skupina kolem Tremella indecorata. Viz např. Tremella exigua s olivovými tóny a stopkatými bazidiemi s častými šikmými septy.
Tremella cf. moriformis PP Radotínské skály, ruderalizovaný les (Ulmus, Prunus, Robinia), uřízlá větev Ulmus, soc. Cryptovalsa mori, 18.2.2022, (c) Lucie Zíbarová
Tremella cf. moriformis CHA Pečniansky les [SK], tvrdý luh, trčící větev Acer(?), soc. Cryptovalsa sp., 19.11.2024, (c) Lucie Zíbarová
Nedávno popsaná vřeckovýtrusá houba rostoucí na odumřelých větvích a větvičkách jilmu ve společnosti pyknid z rodu Diplodia.
Thyronectria ulmi CHA Sihoť [SK], lužní les, větev Ulmus, 4.3.2020, (c) Lucie Zíbarová
Thyronectria ulmi CHA Sihoť [SK], lužní les, větev Ulmus, 4.3.2020, (c) Lucie Zíbarová
Patrně vzácnější vláknice rostoucí od léta do podzimu na lehčích kyselých až zásaditých půdách pod listnáči i jehličnany. Význačná bledými barvami, celým ojíněným třeněm a vejčitými hymeniálními cystidami bez krčku. Spory mandlovité. Rozšíření v ČR málo známé.
Inocybe ochroalba Krásná Lípa, kulturní les, okraj cesty, sub Picea, Pseudotsuga, 15.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe ochroalba PR Kostelecké bory, bor, okraj cesty, sub Pinus, Betula, 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe ochroalba Kovářská, násep, sub Picea, 20.6.2024, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe ochroalba (spory a hymeniální cystidy, 5% KOH, 1000x), 15.10.2021, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější holubinka rostoucí od léta do časného podzimu pod listnáči (dub, buk) na výhřevných, spíše neutrálních půdách. Medový pach při zasychání. Mírná, s tendencí ke žloutnutí. Výtrusný prach krémový. Výtrusy s nápadně nízkou ornamentikou, neúplně síťnaté.
Russula melliolens PR Pod Trlinou, acidofilní bučina, sub Fagus, 10.9.2020, (c) Lucie Zíbarová
Russula melliolens (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 10.9.2020, (c) Lucie Zíbarová
Velmi drobná stopkovýtrusá houba rostoucí na mrtvých listech a stoncích jednoděložných rostlin (trav, ostřic, orobince atd). Význačná absencí sklerocia a obzvláště neobvyklými srdcovitými sporami (či spíše ve tvaru čtyřstěnu). Rozšíření v ČR málo známo, existují jen ojedinělé nálezy, nicméně je spíše přehlížená.
Typhula culmigena NPP Hrabanovská černava, ruderalizovaná louka, stébla a listy trav, 28.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Typhula culmigena NPP Hrabanovská černava, ruderalizovaná louka, stébla a listy trav, 28.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Typhula culmigena (spory, Kongo Red a Melzerovo reagens, 1000x), 28.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Nectria patavina, Nectria pyrrochlora
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů (často javor), typicky na větvičkách ve společnosti starých pyrenomycetů. Podobných ± zeleně oděných rážovek je více (viz např. Thyronectria abieticola, T. lamyi, T. aurigera etc.), odlišují se mikroskopickými znaky a ekologií.
Thyronectria rhodochlora PP Radotínské skály, ruderalizovaný les (Ulmus, Prunus, Robinia), uřízlá větev Ulmus, 18.2.2022, (c) Lucie Zíbarová
Thyronectria rhodochlora PP Radotínské skály, ruderalizovaný les (Ulmus, Prunus, Robinia), uřízlá větev Ulmus, 18.2.2022, (c) Lucie Zíbarová
Thyronectria rhodochlora PP Radotínské skály, ruderalizovaný les (Ulmus, Prunus, Robinia), uřízlá větev Ulmus, 18.2.2022, (c) Lucie Zíbarová
Thyronectria rhodochlora PP Radotínské skály, ruderalizovaný les (Ulmus, Prunus, Robinia), uřízlá větev Ulmus, 18.2.2022, (c) Lucie Zíbarová
Thyronectria rhodochlora PP Radotínské skály, ruderalizovaný les (Ulmus, Prunus, Robinia), uřízlá větev Ulmus, 18.2.2022, (c) Lucie Zíbarová
Thyronectria rhodochlora (spory uvolněné i ve vřeckách, H2O, 1000x), 18.2.2022, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba tvořící sklerocia (námely) v květenství různých travin na vlhkých stanovištích, z přezimujících námelů na jaře vyrůstají stopkatá stromata. Jeden z více druhů z komplexu paličkovice nachové (Claviceps purpurea). Od té se pozná námely, které jsou lehčí než voda a růstem na vlhkých stanovištích. Morfologicky prakticky nerozlišitelná od paličkovice Claviceps arundinis, určitým vodítkem je pouze hostitel, kdy se C. arundinis se vyskytuje téměř výhradně na bezkolenci a rákosu. Námely jsou pro obsah alkaloidů jedovaté.
Claviceps cf. humidiphila PR Neratovské louky, podmáčená louka, květenství Phalaris arundinacea, kultivace (sběr 20.8.2021) (c) Lucie Zíbarová
Claviceps cf. humidiphila PR Neratovské louky, podmáčená louka, květenství Phalaris arundinacea, kultivace (sběr 20.8.2021) (c) Lucie Zíbarová
Claviceps cf. humidiphila (detail plodné části stromata) PR Neratovské louky, podmáčená louka, květenství Phalaris arundinacea, kultivace (sběr 20.8.2021) (c) Lucie Zíbarová
Claviceps cf. humidiphila (řez stromatem) PR Neratovské louky, podmáčená louka, květenství Phalaris arundinacea, kultivace (sběr 20.8.2021) (c) Lucie Zíbarová
Claviceps cf. humidiphila PR Neratovské louky, podmáčená louka, květenství Phalaris arundinacea, kultivace(sběr 20.8.2021) (c) Lucie Zíbarová
Claviceps humidiphila (spory uvolněné i v rozpadlých vřeckách, H2O, 1000x), 15.2.2022, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Oligoporus cerifluus
Incl.: Postia folliculocystidiata, Postia minusculoides
Vzácný drobnější choroš rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů, často v dutinách. Plodnice často zavěšené za tenkou stopku nebo jazykovité, klobouk lepkavý, okraj klobouku přesahuje rourky. Tvoří nepohlavní spory, které ulpívají na povrchu klobouku. Taxonomicky ne zcela dořešená skupina, zde pojímána široce. Bělochoroš terčovitý (Postia folliculocystidiata) se odlišuje přítomností kyjovitých až hlavatých cystid v hymeniu a absencí vrstvy hustě propletených hyf v subhymeniu přítomné u P. ceriflua, některými autory je však považován za růstovou abnormalitu P. ceriflua. Bělochoroš hráškovitý (Postia minusculoides) pak tenkostěnnými hyfami. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Postia ceriflua s.l. (folliculocystidiata?) NPP Peklo, inverzní smrčina, padlý kmen Picea(?), 28.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Postia ceriflua s.l. (folliculocystidiata?) NPP Peklo, inverzní smrčina, padlý kmen Picea(?), 17.10.2021, (c) Lucie Zíbarová
Postia ceriflua s.l. (folliculocystidiata?) NPP Peklo, inverzní smrčina, padlý kmen Picea(?), 17.10.2021, (c) Lucie Zíbarová
Postia ceriflua s.l. NPR Cahnov-Soutok, tvrdý luh, padlý kmen Quercus, 16.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Clitocybe dealbata s. auct.
Hojná saprotrofní houba rostoucí od pozdního jara do podzimu mimo les převážně na živinami bohatých stanovištích (hnojené louky, ruderály, stará hnojiště, okraje polí a polních cest). Pach nasládlý. Výtrusný prach bílý. Taxonomicky nesnadná skupina, mimo les roste i strmělka potůčková (Clitocybe rivulosa), s výrazně voskovitě ojíněným kloboukem a výskytem spíše na živinami chudších trávnících. Strmělka Clitocybe augeana má moučný pach. Strmělka bělostná (Clitocybe candicans) a strmělka listomilná (Clitocybe phyllophila) jsou lesní druhy, druhá z nich má navíc narůžovělý výtrusný prach.
Clitocybe quisquiliarum NPP Polabská černava, střídavě vlhká louka, 4.9.2021, (c) Lucie Zíbarová
