Drobná, vzácná či spíše přehlížená lupenatá houba rostoucí od léta do podzimu na otveřených stanovištích z kořínků, oddenků a stébel trav. V ČR se vyskytují dvě odrůdy - var. tricolor (téměř) bez cheilocystid a var. graminis s nápadnými cheilocystidami. Druhové jméno trojbarvá se vztahuje ke kombinaci barev u dospělých plodnic: bílého kloubouku, růžových lupenů a od báze tmavnoucího třeně, nicméně nemusí být vždy patrná. Od podobných druhů se pozná mikroskopicky diverikulátními hyfami v pokožce klobouku. Viz např. špička Vaillantova (Marasmiellus vaillantii). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Marasmiellus tricolor Dlouhý vrch, stepní trávník, oddenky travin, 15.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Marasmiellus tricolor Dlouhý vrch, stepní trávník, oddenky travin, 15.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Marasmiellus tricolor NPP Mladá, bývalé vojenské cvičiště, vyjeté koleje polní cesty, oddenky travin, 22.8.2024, (c) Lucie Zíbarová
Marasmiellus tricolor Milovice, suchá pastvina, kořínky travin, 5.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Marasmiellus tricolor Telnice, sjezdovka, sečený trávník, 7.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Marasmiellus tricolor Rychnůvek, Čertovo údolí, louka, polní cesta, 21.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Marasmiellus tricolor Rychnůvek, Čertovo údolí, louka, polní cesta, 21.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Pseudotomentella flavovirens
Méně běžná vatičkovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě, půdě a rostlinných zbytcích, především pod smrkem ve vyšších polohách. Význačná modrozelenou barvou hymenia a mikroskopickými znaky. Spory nažloutlé, nepravidelné, s bifurkátní ornamentikou, 6-8 μm velké, hyfy bez přezek jen slabě nahnědlé.
Polyozellus flavovirens Pec pod Sněžkou, kulturní smrčina, větev Picea, 1.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí od časného léta do podzimu na vlhkém dřevě, především jehličnanů ve vyšších polohách.
Scutellinia cejpii NP Krkonoše, Modrý důl, horská smrčina, potůček, vlhká šiška Picea, 3.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Scutellinia cejpii PR Černý důl, jedlobučina, silně rozložený kmen Fagus, 16.7.2018, (c) Lucie Zíbarová
Scutellinia cejpii Kovářská, kulturní smrčina, okraj cesty, na zemi, sub Picea, Sorbus, 26.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Scutellinia cejpii (spory, cotton blue, 1000x), 3.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Méně hojný druh pavučince z "tradičního" podrodu pahřib (Phlegmacium) rostoucí na podzim pod smrkem na kyselých půdách v podmáčených a horských smrčinách. Význačný šedoolivovým tónem v lupenech (alespoň v mládí) a při kraji klobouku. Var. sphagnophlius se liší nepřítmonstí zelenavých tónů v lupenech a při kraji klobouku, a mohutnějšími plodnicemi, roste obvykle v rašiliníku. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Cortinarius scaurus NP Krkonoše, Messnerův důl, vlhká horská smrčina, sub Picea, 4.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius scaurus NPR Rašeliniště Skřítek, rašelinná smrčna, sub Picea, 13.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius scaurus PP Pohořské rašeliniště, rašelinná smrčina, sub Picea, 29.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius scaurus NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, sub Picea, Betula, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius scaurus NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, sub Picea, Betula, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius scaurus NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, sub Picea, Betula, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius scaurus NPR Velká niva, rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, Pinus, 29.9.2020, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Zhuliangomyces ochraceoluteus
Dosti vzácná lupenatá houba rostoucí od léta do podzimu pod listnáči (dub, buk, habr) na těžších a bazických půdách. Význačná plodnicemi, které jsou celé slizké, nepřítomností blanitého prstenu, okrověžlutým třeněm i kloboukem a nažloutlými lupeny. Dužnina s výrazným okurkově-moučným pachem, na řezu nemění barvu. Spory téměr kulovité, jemně, avšak zřetelně osténkaté. Podobná slizobledla lesklá (Limacella illinita) je zbarvena krémově, nanejvýš s naokrovělým středem klobouku, roste především pod jehličnany a má hladké výtrusy. Ostatní druhy rodu slizobedla (Limacella) mají suchý třeň a/nebo vyvinutý prsten. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Limacella ochraceolutea Nový hrad, hradní zřícenina, sub Tilia, Acer, 14.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Limacella ochraceolutea Chocholná-Velčice [SK], potoční luh, sub Carpinus, Fagus, Acer campestre, 27.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Vřeckovýtrusá houba rostoucí od léta do podzimu na vlhkém silně rozloženém dřevě listnáčů, často podél vodních toků. Spory cca 28-30 x 16-18 μm, se dvěma kapénkami, vřecka neamyloidní. Velmi podobný je bochníček potoční (Pachyella babingtonii) s menšími sporami a jinou stavbou dužniny.
Psilopezia nummularia Chocholná-Velčice [SK], potoční luh, naplavené dřevo listnáče, 26.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Pseudotomentella tristis
Nenápadná šedočerná vatičkovitá houba rostoucí na podzim na mrtvém dřevě a půdě pod listnáči. Hymenium u mladých plodnic s černomodravými odstíny. Význačná mikroskopickými znaky - přezky na hyfách přítomny, hyfy v subikulu hnědé a silnostěnné, výtrusy hnědavé, nepravidelné, s bifurkátními ostny, až 9 μm v průměru. Poměrně složitý druhový komplex.
Polyozellus tristis PR Pod Trlinou, květnatá bučina, větev listnáče, sub Fagus, Larix, 10.9.2020, (c) Lucie Zíbarová
Polyozellus tristis PR Pod Trlinou, květnatá bučina, větev listnáče, sub Fagus, Larix, 10.9.2020, (c) Lucie Zíbarová
Polyozellus tristis PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, větev Populus, 8.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Polyozellus tristis PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, větev Populus, 8.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Thelephora bryophila
Hojná vatičkovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě, zemi, zbytcích vegetace a podobných substrátech. Mykorhizní. Druh význačný absencí rhizomorf, rezavými plodnicemi a pravidelnými výtrusy s dlouhými ostny. Složitý komplex většího počtu druhů.
Tomentella bryophila Chocholná-Velčice [SK], potoční luh, stará plodnice Phellinus igniarius, sub Carpinus, Salix, Acer campestre, 26.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Tomentella bryophila NPR Velká niva, kulturní smrčina, větev Abies, 12.10.2020, (c) Lucie Zíbarová
Tomentella bryophila PR Pod Trlinou, květnatá bučina, na holé půdě, sub Fagus, 23.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Thelephora pilosa
Hojnější vatičkovitá houba rostoucí od léta do podzimu v listnatých lesích na mrtvém dřevě, půdě a zbytcích vegetace na živinami bohatších stanovištích. Mykorhizní. Plodnice s vyvinutými rhizomorfami. Druh v rámci rodu snadno rozpoznatelný mikroskopicky pro své kyjovitě rozšířené cystidy přesahující vrstvu hymenia.
Tomentella pilosa Chocholná-Velčice [SK], potoční luh, větev Salix, sub Carpinus, Salix, Acer campestre, 26.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Tomentella pilosa Rusovce [SK], tvrdý luh, kmen a kůra Acer, 4.11.2017, (c) Lucie Zíbarová
Tomentella pilosa Rusovce [SK], tvrdý luh, kmen a kůra Acer, 4.11.2017, (c) Lucie Zíbarová
Tomentella pilosa NPP Jestřebské slatiny, vlhká březina, větwv Salix, sub Salix, Populus tremula, Betula, 26.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Tomentella pilosa PR Gajc [SK], měkký luh, opadlá větev listnáče, sub Populus, Corylus, 14.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Tomentella pilosa NPP Hrabanovská černava, vrbina, větev Rosa, sub Salix, 11.10.2021, (c) Lucie Zíbarová
Tomentella pilosa NPP Hrabanovská černava, křovité vrby, opadlá větev Salix, sub Salix, 10.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Tomentella pilosa (spory a cystidy, Melzerovo reagens, 1000x), 4.11.2017, (c) Lucie Zíbarová
Lupenatá saprotrofní houba houba rostoucí od léta do podzimu v různých typech lesních biotopů pod jehličnany a listnáči, někdy i mimo les v parcích či v lesních lemech. Mechovka šedá (Clitopilus cystidiatus) je pravděpodobně totožná, prakticky všechny sběry mechovek mají cheilocystidy. V Evropě minimálně dva druhy, nedávno popsaná Clitopilus abpurunulus by se měla podle popisu odlišovat tvarem spor a charakterem hyf v tramě, ale popisované znaky v praxi příliš nefunugují.
Clitopilus prunulus agg. PP Lom Rasová, mladá smrčina, okraj lesní cesty, sub Picea, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Mycena phaeophylla, Mycena clavata
Drobná helmovka rostoucí od léta do podzimu na opadu, větvičkách či kůře jehličnanů (smrk, jedle, jalovec), vzácně i listnáčů. Vzácný či spíše přehlížený druh, patrně zaměňovaný za běžnou helmovku tenkonohou (Phloeomana speirea), od které se liší mj. tvarem výtrusů (protáhlejší u P. speirea) a tvarem cheilocystid. Helmovka jalovcová (Mycena juniperina) má cheilocystidy s mnoha výběžky. Viz též helmovka modrokořenná (Mycena cyanorrhiza). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Phloeomana clavata NPR Velká Niva, kulturní les, ořezaná větev Abies, 25.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Phloeomana clavata NPR Velká niva, kulturní smrčina, větev Abies, 12.10.2020, (c) Lucie Zíbarová
Phloeomana clavata NP Šumava, Stožec (1. zóna), rozpadlá smrčina, větévka Picea, 19.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Phloeomana clavataNPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Phloeomana clavata PP Jalovcové stráně nad Vrbičkou, zarostlá pastvina, padlý kmínek Juniperus, 11.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Psathyrella chondroderma
Vzácná a velká křehutka rostoucí od léta do podzimu na mrtvém dřevě jehličnanů. Druh makroskopicky snadno poznatelný pro příjemnou sladce kořenitou (skořicovou či anýzovou) vůni (zejména při zasychání) a žluté barvení papíru dužninou. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Psathyrella pertinax NP Šumava, Stožec (1. zóna), jedlobučina, kořeny vývratu Picea, 19.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella pertinax NP Šumava, Stožec (1. zóna), jedlobučina, kořeny vývratu Picea, 19.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella pertinax NP Šumava, Stožec (1. zóna), jedlobučina, kořeny vývratu Picea, 19.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná holubinka rostoucí od léta do podzimu na podmáčených a rašelinných stanovištích pod jehličnany. Palčivá. Dužnina měkká a houbovitá, ve stáří šedne. Podobné druhy: holubinka krvavá (Russula sanguinaria), h. rudonohá (Russula rhodopoda) a h. šednoucí (Russula grisescens). Druh patří mezi zvláště chráněné druhy (vyhl. MŽP č. 395/92) v kategorii kriticky ohrožený druh a je uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh). a zůstává i mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.
Russula helodes NPR Velká niva, podmáčená smrčina, sub Picea, Pinus, Betula, 22.9.2021, (c) Lucie Zíbarová
Russula helodes NP Šumava, Vltavský luh (1. zóna), podmáčená smrčina, sub Picea, Pinus, Betula, 21.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Russula helodes PR Maštale, podmáčená smrčina podél potůčku, sub Picea, Pinus, 18.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Russula helodes (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 21.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hyphodontia floccosa, Hyphodontia subalutacea var. floccosa
Vzácná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů. Význačná velmi úzkými slabě rohlíčkovitými výtrusy a tubulárními silnostěnnými (avšak na apexu tenkostěnnými) cystidami. Mikroskopicky velmi podobný kornatec naokrovělý (Kneifiella subalutacea) se odlišuje prakticky jen hladkým až hrbolkatým hymenoforem a mírně šířkou cystid. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Kneiffiella floccosa Resbachklause [DE], rozpadlá horská smrčina, fragmet kmene Picea, 12.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Kneiffiella floccosa PP Veselská blata, kulturní bor, kmínek Pinus, 21.4.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Chalciporus rubinus
Vzácná drobná hřibovitá houba rostoucí od léta do podzimu pod listnáči v teplých oblastech v dubohabřinách a teplomilných doubravách, případně i v parcích, v chladnějších oblastech např. na hrázích rybníků. Způsob výživy neznámý, dříve byl považován za mykorhizní druh podobně jako většina další hřibovitých hub. Nezaměnitelný druh. Viz hřib peprný (Chaciporus piperatus). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Rubinoboletus rubinus Dymokury, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, 3.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Rubinoboletus rubinus Dymokury, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, 3.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Rubinoboletus rubinus Dymokury, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, 3.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Rubinoboletus rubinus Dymokury, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, 3.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Macrolepiota rachodes, Macrolepiota "rhacodes"
Roztroušeně, místy hojně se vyskytující druh červenající bedly rostoucí od léta do podzimu v listnatých i jehličnatých lesích. Citlivějším jedincům může konzumace způsobit zažívací potíže. Bedla zahradní (Chlorophyllum brunneum) roste převážně na nitrofilních synantropních stanovištích, často svazčitě a má tenčí prsten a mohutnější hlízu na bázi třeně. Bedla šedohnědá (Chlorophyllum olivieri) je tmavší a má drobnější, koncentricky uspořádané šupiny. Viz bedla vysoká (Macrolepiota procera).
Chlorophyllum rachodes Dymokury, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, 3.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Chlorophyllum rachodes PP Stráně Hluobkého dolu, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující druh hřibovité houby rostoucí od počátku léta do podzimu pod topoly (osika, linda). Dužnina na řezu v horní části třeně růžoví, poté šedofialoví, v bázi třeně je zeleně skvrnitá. Barva klobouku dosti variabilní. Význačný mohutnými a pevnými plodnicemi (připomínající křemenáče), úzkou převislou blankou na okraji klobouku a ekologií. Viz kozák březový (Leccinum scabrum). Pod osikami roste i křemenáč osikový (Leccinum rufum) a k. krvavý (Leccinum aurantiacum).
Leccinum duriusculum PR Pod Trlinou, lesní lem, sub Carpinus, Populus tremula, Betula, 17.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Leccinum duriusculum Dymokury, mladý kulturní les, sub Acer, Salix caprea, Populus tremula, 3.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Leccinum duriusculum (plodnice na řezu), 3.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující závojenka rostoucí od léta do podzimu na travnatých místech, jak v xerotermních, tak vlhkých trávních, převážně na nehnojených půdách. Význačná výrazně prosvítavě čárkovanými kloboukem s kontrastními šupinkami ve středu klobouku, sivozelenými odstíny na třeni a sbíhavými lupeny, které mohou mít hnědé ostří. Pach nevýrazný.
Entoloma exile Rybniště, kulturní smrčina, travnatý okraj cesty, 9.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Entoloma exile NPR Břehyně-Pecopala, přechodové rašeliniště, sub Alnus, 7.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Syn.:
Vzácná lošákovitá houba rostoucí od léta do podzimu jehličnany (borovice), převážně na živinami chudých půdách. Význačný intenzivně hořkou chutí, modrozeleným odstínem dužniny v bázi plodnice a odstálými šupinami, minimálně ve středu klobouku. Lošák dubomilný (Hydnellum fagiscabrosum) je velmi podobný a nebyl dlouho odlišován, odlišuje se ekologií. Nálezy z oligotrofních borů u nás byly často označovány jako lošák sivonohý (Hydnellum glaucopus), jedná se ale o odlišný druh rostoucí pod smrkem na vápnitých půdách, z ČR není (prozatím) doložen. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Hydnellum scabrosum Ktiš, reliktní bor, sub Pinus, Betula, 27.9.2020, (c) Lucie Zíbarová
Hydnellum scabrosum Ktiš, reliktní bor, sub Pinus, Betula, 27.9.2020, (c) Lucie Zíbarová
Hydnellum scabrosum Ktiš, reliktní bor, sub Pinus, Betula, 27.9.2020, (c) Lucie Zíbarová
Hydnellum scabrosum Kamenná, Kamenská hora, kulturní bor, sub Pinus, 15.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější či přehlížená spička rostoucí od léta do podzimu v sušších trávnících na zbytcích vegetace, zejména trav. Lupeny netvoří kolem třeně kolárek. Bez výrazného pachu a chuti. Barva klobouku může být celkem variabilní. Význačná velmi velkými, úzce kyjovitými výtrusy (-20 μm). Špička severská (Marasmius siccus) má sytěji zbarvený klobouk, hustší lupeny a roste na opadu a větvičkách v lesích. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Marasmius anomalus NPR Mohelenská hadcová step, stepní trávník, oddenek v zemi, 22.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Marasmius anomalus Ústí nad Labem, suchý trávník, oddenky travin, 30.8.2022, (c) Lucie Zíbarová
Marasmius anomalus Ústí nad Labem, suchý trávník, oddenky travin, 30.8.2022, (c) Lucie Zíbarová
Marasmius anomalus Kostelecké Horky, suchý acidofilní trávník, stébla Festuca ovina, 4.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Isaria fuciformis, Hypochnus fuciformis
Zvláštní patogenní kornatcovitá houba způsobující červenou nitkovitost trav. Houba se šíří předveším červenými nitkovitými sklerocii, rozlité plodnice jsou nenápadné, pozornost upoutají hlavně růžové chomáče mycelia okolo. Vyskytuje se především na živinami chudých stanovištích.
Laetisaria fuciformis Kostelecké Horky, suchý acidofilní trávník, stébla Festuca ovina, 4.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Laetisaria fuciformis Kostelecké Horky, suchý acidofilní trávník, stébla Festuca ovina, 4.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Laetisaria fuciformis Kostelecké Horky, suchý acidofilní trávník, stébla Festuca ovina, 4.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná čirůvka rostoucí od pozdního léta do podzimu pod listnáči, zejména bukem, s preferencí pro bazické půdy. Jedovatá. Pach slabý, zatuchle moučný, někdy nasládlý. Od podobné, rovněž jedovaté a vzácné čirůvky tygrované (Tricholoma pardinum) se odlišuje růstem zejména pod listnáči a méně kontrastními šupinkami. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Tricholoma filamentosum Staré Ransko, květnatá bučina, sub Fagus, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná holubinka rostoucí od léta do počátku podzimu pod listnáči i jehličnany, podle literatury zejména na písčitých půdách. Význačná okamžitým rychlým šednutím (bez předchozího červenání) dužniny, která během několika minut zcela zčerná a mírnou, mentolovou chutí. Nedávno bylo popsáno několik obtížně rozlišitelných druhů (např. h. opálená - R. ustulata, h. černavá - R. nigrifacta). Podobná holubinka uhlová (Russula anthracina) má narůžovělé a palčivé lupeny. Ostatní černající holubinky (např. Russula nigricans, Russula densifolia) na řezu zprvu červenají, pak teprve černají. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Russula albonigra Staré Ransko, květnatá bučina, sub Fagus, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Russula albonigra Staré Ransko, květnatá bučina, sub Fagus, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Russula albonigra EVL ÚDolí Lužnice a Vlásenického potoka, okraj lesního prameniště, sub Alnus, Tilia, Picea, Abies, Quercus, 26.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Russula albonigra (řez plodnicí, vlevo po 1 minutě, vpravo po 10 min), 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Velmi vzácná drobnější kuřátka rostoucí od léta do podzimu pod jehličnany (smrk). Plodnice zprvu žlutavé, pak hnědnou. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Ramaria testaceoflava Alp Flix [CH], rozvolněná smrčina při horní hranici lesa, sub Picea, 7.8.2022, (c) Lucie Zíbarová
Ramaria testaceoflava Staré Ransko, kulturní smrčina, sub Picea, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Ramaria testaceoflava Staré Ransko, kulturní smrčina, sub Picea, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Ramaria testaceoflava Alp Flix [CH], rozvolněná smrčina při horní hranici lesa, sub Picea, 7.8.2022, (c) Lucie Zíbarová
Ramaria testaceoflava Alp Flix [CH], rozvolněná smrčina při horní hranici lesa, sub Picea, 7.8.2022, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná kuřátka rostoucí od léta do podzimu pod listnáči (buk) i jehličnany (smrk). Význačná béžovými, žlutohnědými či červenohnědými plodnicemi, hnědnutím na řezu a mikroskopickými znaky. Podobná kuřátka Maireova (Ramaria mairei) nehnědnou a mají o něco větší výtrusy. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).
Ramaria spinulosa Staré Ransko, květnatá bučina, sub Fagus, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Ramaria spinulosa Staré Ransko, květnatá bučina, sub Fagus, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější kuřátka rostoucí od léta do podzimu pod listnáči (buk) vzácně jehličnany (jedle). Odlišení od podobných žlutých druhů je problematické, neobejde se bez mikroskopu. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů v kategorii DD (druh s nedostatečně známým rozšířením).
Ramaria flava PR Pod Trlinou, květnatá bučina, sub Fagus, 13.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Ramaria flava Staré Ransko, květnatá bučina, sub Fagus, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Ramaria flava PR Pod Trlinou, květnatá bučina, sub Fagus, 13.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Ramaria flava Papradno [SK], jedlobučina, sub Abies, Picea, Fagus, 30.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Ramaria flava Papradno [SK], jedlobučina, sub Abies, Picea, Fagus, 30.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Ramaria flava Papradno [SK], jedlobučina, sub Abies, Picea, Fagus, 30.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Ramaria largentii s. auct.
Vzácná kuřátka rostoucí od léta do časného podzimu pod jehličnany (smrk, jedle). Význačná oranžověžlutými barvami bez fialových tónů a mikroskopickými znaky. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Ramaria luteoaurantiaca Staré Ransko, kulturní smrčina, sub Picea, Fagus, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Ramaria luteoaurantiaca Východná, Kundrátovo, [SK], zarostlé pastviny, sub Corylus, Picea, 21.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Ramaria luteoaurantiaca Staré Ransko, kulturní smrčina, sub Picea, Fagus, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Ramaria luteoaurantiaca Plánička, mechatá smrčina, sub Picea, 30.9.2020, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Phellodon cyathiformis
Vzácnější lošákovitá houba rostoucí pod jehličnany (zejména smrkem), vzácněji i pod listnáči. Význačný subtilními plodnicemi a soustřednými kruhy na klobouku. Komplex více kryptických druhů. Lošáček Phellodon castaneoleucus pod listnáči má klobouk často červenohnědými tóny a světlý třeň. Lošáček čískovitý (Phellodon tomentosus s.str.) roste pod borovicí na kyselém podloží a je bez růžových tónů po usušení. Lošáček Phellodon dititomentosus roste pod smrkem na bázemi bohatých půdách a po usušení má růžové tóny. Viz dále lošáček statný (Phellodon confluens), l. černý (Phellodon niger s.l.) a l. tmavý (Phellodon melaleucus). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Phellodon tomentosus (P. dititomentosus?) Staré Ransko, podmáčená smrčina, sub Picea, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Phellodon tomentosus (P. dititomentosus?) Staré Ransko, podmáčená smrčina, sub Picea, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Boletus rhodopurpureus
Vzácný hřib rostoucí od léta do počátku podzimu v teplejších oblastech pod listnáči, zejména duby. Povrch klobouku často charakteristicky hrbolkatý. Plodnice po otlačení a na řezu intenzivně modrá. Jedovatý. Na svých lokalitách se může velmi vzácně vyskytovat se svou xanthoidní formou (Imperator rhodopurpureus f. xanthopurpureus). Vemli podobný a obtížně rozlišitelný je výrazně teplomilný hřib měďový (Imperator luteocupreus), který má v mládí na klobouku chromově žluté tóny, míň hrboklatou pokožku klobouku, sytěji červené póry a o něco výraznější síťku někdy připomínající až hřib nachový (Rubroboletus rhodoxanthus). Oba druhy jsou ale dosti proměnlivé. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh) a navržen v návrhu novelizace vyhlášky o zvláště chráněných druzích.
Imperator rhodopurpureus Valy u Přelouče, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, 6.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Imperator rhodopurpureus Valy u Přelouče, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, 6.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Imperator rhodopurpureus Dymokury, dubohabřina, sub Quercus, Corylus, 3.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Imperator rhodopurpureus Valy u Přelouče, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, 6.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Patrně vzácná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů. V rámci rodu význačná tlustými plodnicemi, přítomností hyfidií, absencí pravých cystid a relativně malými sporami a basidiemi. Mikroskopicky podobná kornatka sibiřská (Hyphoderma sibiricum) vytváří velmi jemné a tenké plodnice, kornatka krémověbílá (Hyphoderma cremeoalbum) mávětší spory a rovněž tenké plodnice.
Hyphoderma crassescens NP Šumava, U Kapličky (I. zóna), suťový les, kmínek jehličnanu (Abies?), 29.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
