Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na odumřelých větévkách jehličnanů, obvykle kleče (Pinus mugo). Význačná zejména kulovitými výtrusy a červenohnědou reakcí askoapikálního aparátu v Lugolově roztoku (v Melzerově regens je ± negativní). Na kleči rostou i další druhy brvenek, např. Lachnellula mugonicola, či Lachnellula hyalina.

Lachnellula suecica NPR Praděd, kosodřevina, větévka Pinus mugo, 2.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Drobná vřeckovtrusá houba rostoucí na trusu býložravců. Od podobných druhů rodu se pozná dlouhými chlupy (>500 μm) a vřetenovitými sporami (ve vyobrazeném materiálu cca 27-29.5 x 10-11 μm).

Lasiobolus ruber NPR Praděd, horská smrčina, trus srnce, 31.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lophodermium abietis

Velmi hojná drobná houba, jejíž plodnice typu hysterothecií lze nelézt na opadlých jehlicích smrku a jedle. Na jehličí smrku roste podle literatury i sypavka Lophodermium piceae-excelsae, která má delší spory, cca 70 μm dlouhé.

Lophodermium piceae PR Studený rch, paseka, jehlice Picea, 11.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lophodermium piceae PR Studený rch, paseka, jehlice Picea, 11.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lophodermium piceae NPR Praděd, horská smrčina, jehlice Picea, 31.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lophodermium piceae NPR Praděd, horská smrčina, jehlice Picea, 31.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Radulodon aneirinus, Raduliporus aneirinus

Vzácnější jednoletý rozlitý choroš rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, takřka výhradně jen topolů (Populus spp.). Způsobuje bílou hnilobu. Význačná velkými, často roztrhanými póry a široce eliptickými až kapkovitými výtrusy cca 6-7 x 3.75-4.25 μm. Viz pórnatka jemná (Ceriporiopsis consobrina) s drobnějšími výtrusy. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Ceriporiopsis aneirina Sokolov, výsypka Antonín, padlý kmen Populus cf. balsamifera, 26.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Ceriporiopsis aneirina NPP Pastviště u Fínů, náletové dřeviny, padlý kmen Populus tremula, 3.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Ceriporiopsis aneirina PR Údolí Doubravy, náletové dřeviny, zaklesnutý kmen Populus tremula, 4.5.2023, (c) Lucie Zíbarová

Drobná nenápadná helmovka, z Evropy známá jen vyhřívaných skleníků. Význačná mj. našedlým kloboukem, terčíkem na bázi třeně, mikroskopicky pak kulovitými až vejčitými cheilocystidami s velkým počtem krátkých výběžků, bisporickými bazidiemi a vejčitými až eliptickými sporami. Viz helmovka přeútlá (Mycena tenerrima) s bělavými, poprášenými plodnicemi a cheilocystidami s rostrem.

Mycena hawaiiensis Praha, botanická zhrada, tropický skleník, mechatý kmen listnáče, 23.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Mycena hawaiiensis Praha, botanická zhrada, tropický skleník, mechatý kmen listnáče, 23.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Vzácně zaznamenávaná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů. Význačná tenkými šedavými plodnicemi bez rhizomorf a zejména mikroskopickými znaky: hyfy s přezkami; cystidy chybí; bazidie se 6-8 sterigmaty, téměř urniformní, drobné, kratší než 10 μm; spory eliptické až téměř válcovité, hladké, neamyloidní, 3-3.5 x 1.5-1.75 μm. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Sistotrema binucleosporum NPR Kaňon Labe, dno pískovcové rokle, vlhký fragment kmene Picea, 22.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hyalopeziza millepunctata

Velmi drobná vřeckvýtrusá houba rostoucí na odumřelých stoncích dvouděložných bylin.

Olla millepunctata Krásný Studnec, luční prameniště, loňská lodyha Filipendula ulmaria, 19.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Olla millepunctata Krásný Studenec, luční prameniště, loňská lodyha Filipendula ulmaria, 19.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Olla millepunctata PP Noldenteich, tužebníková lada, stonek Filipendula ulmaria, 13.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Phialina ulmariae

Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na odumřelých lodyhách dvouděložných bylin, zejména tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria). Roztroušeně se vyksytující druh.

Calycellina ulmariae PP Kačenčina zahrádka, tužebníková lada, lodyha Filipendula ulmaria, 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Calycellina ulmariae Krásný Studenec, luční prameniště, lodyha Filipendula ulmaria, 19.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Calycellina ulmariae PP Kačenčina zahrádka, tužebníková lada, lodyha Filipendula ulmaria, 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Calycellina ulmariae PR Černá louka, pcháčová louka, lodyha Filipendula ulmaria, 7.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Antrodia vaillantii

Vzácný jednoletý rozlitý choroš rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, velmi vzácně i listnáčů. Preferuje opracované dřevo ve vlhkém prostředí, např. v dolech. Význačná velkými póry a rhizomorfami v substrátu. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Antrodia vaillantii Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, dřevo jehličnanu, 29.12.2016, (c) Lucie Zíbarová

Antrodia vaillantii Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, dřevo jehličnanu, 5.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Xanthochrous nidus-pici

Roztroušeně až vzácně se vyskytující choroš rostoucí na živých kmenech různých listnáčů (buk, javor, jasan aj.), v listnatých lesích i parcích. Rezavec zpravidla napadá svého hostitele v místech po opadlých větvích, zprvu se vytváří nepohlavní fáze, postupně dřevo v místě napadení odhnívá a tvoří se dutina, v té se pak vyrůstají jednoleté rozlité pohlavní plodnice.

Inonotus nidus-pici PR Čihadlo, dubohabřina, živý kmen Fagus, 13.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Inonotus nidus-pici PR Čihadlo, dubohabřina, živý kmen Fagus, 13.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů, ale i odumřelých stoncích kapradin, šiškách či na opadu. Od ostatních druhů rodu se pozná především malými sporami jen s několika málo, nicméně o to výraznějšími bradavkami. Pravděpodobně tvoří mykorhizu. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Trechispora stellulata Broumov, Rožmitál, jedlobučina, pařízek jehličnanu, 7.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Trechispora stellulata PR Sedloňovský vrch, horská bučina, fragment kmene Fagus, 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Trechispora stellulata PR U Spálené, dubohabřina, větev Quercus, 18.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Trechispora stellulata PR U Nového hradu, dubohabřina, větev Abies, 13.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Patrně vzácná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů. Druh význačný mikroskopickými znaky: přezky přítomny, gloeocystidy, zaškrcované, s žlutohnědým obsahem, bazidie urnovité s (6-)8 sterigmaty, spory eliptické, hladké, neamyloidní, 4-5 x 2-2.5 μm. Rozděrka korunkatá (Sistotrema coroniferum) má gloeocystidy méně výrazně zaškrcované, jen s nažloutlým obsahem a větší, ledvinité až téměř rohlíčkovité spory. Rozděrka Sernanderova (Sistotrema sernanderi) a rozděrka Sistotrema gloeocystidiatum mají bazidie jen se 4 sterigmaty. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Sistotrema resinicystidium PR U Nového hradu, dubohabřina, kmen Tilia, 13.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Sistotrema resinicystidium PR Sedloňovský vrch, horská polokulturní smrčina, větev Picea, 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Boletus piperatus, Suillus piperatus

Incl. Chalciporus pseudopiperatus

Hojná drobnější hřibovitá houba rostoucí od léta do podzimu pod listnáči (zejm. bříza) i jehličnany (zejm. smrk) na kyselých půdách. Způsob výživy je není u tohoto druhu znám, zdá se, že není mykorhizní jako většina ostatních hřibovitých hub, možná parazituje na jiných mykorhizních houbách (muchomůrka červená - Amanita muscaria). Význačný rezavými rourkami a živě žlutou dužninou v bázi třeně. Chuť palčivá či nahořklá. Komplex více kryptických druhů, příbuzný Chalciporus pseudopipertus popsaný z Rakouska není patrně rozlišitelný jinak než genetickými metodami. Podobný hřib maličký (Chalciporus hypochryseus) má mít žluté rourky i póry. Vzácný a teplomilný hřib rubínový (Rubinoboletus rubinus) má růžové rourky i póry a růžovou dužninu.

Chalciporus piperatus EVL Království, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, 6.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Chalciporus piperatus Ždánidla, kulturní smrčina, sub Picea, 4.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Chalciporus piperatus NPR Břehyně-Pecopala, dubohabřina, sub Carpinus, Fagus, Betula, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Chalciporus piperatus Provodín, pískovna, spontánní sukcese, sub Pinus, Betula, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Ciboria fagi

Drobná stopkatá vřeckovýtrusá houba rostoucí na jaře na loňských opadlých šupinách z pupenů buku (Fagus) na vlhčích místech. Pro své nepatné rozměry patrně přehlížená.

Pezizella fagi NPR Habrůvecká bučina, květnatá bučina, šupina z pupenu Fagus, 14.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Pezizella fagi PR Zemská brána, květnatá bučina, šupina z pupenu Fagus, 4.5.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cistella incrustata

Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na starých plodnicích pyrenomycetů.

Hyphodiscus incrustatus NPR Habrůvecká bučina, květnatá bučina, fragment kmene Fagus, okolí starých plodnic Nemania sp., 14.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hebeloma collariatum

Vzácnější či přehlížená slzivka rostoucí zejména pod vrbami na písčitých půdách, v ČR převážně v pískovnách v teplejších oblastech, v Evropě se však vyskytuje i na pobřežních dunách a nad hranicí lesa. Plodnice tvoří na jaře, již od dubna (a pozdě na podzim?). Od podobné a velmi hojné slzivky opásané (Hebeloma mesophaeum) s mnohem širší ekologickou nikou se odlišuje mikroskopicky většími výtrusy (> 10.5 μm). Slzivka Hebeloma psammophilum má mohutnější plodnice.

Hebeloma dunense Rudická pískova, pískovna, sub Salix, Pinus, Betula, 14.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma dunense PP U Pohránovského rybníka, podmáčený porost křovitých vrb, sub Salix, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pseudopeziza petiolaris

Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí hojně na řapících javoru klenu (Acer pseudoplatanus).

Pyrenopeziza petiolaris PR Vápenka, květnatá bučina, řapík Acer pseudoplatanus, 17.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Pyrenopeziza petiolaris PR Zemská brána, potoční luh, řapík Sorbus, 4.5.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Psilocybe rugosoannulata, Stropharia "rugoso-annulata"

Roztroušeně se vyskytující nápadný druh rostoucí od jara do podzimu na člověkem ovlivněných stanovištích (dřevní štěpka, tlející sláma, skládky dřeva). Původem z Ameriky, v Evropě pěstována a následně i zavlečena do volné přírody. Jedlá.

Stropharia rugosoannulata Krásná Lípa, park, dřevní štěpka, 17.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia rugosoannulata (žlutá forma) Krásná Lípa, park, dřevní štěpka, 17.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia rugosoannulata Krásná Lípa, park, dřevní štěpka, 17.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia rugosoannulata Krásná Lípa, park, dřevní štěpka, 17.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia rugosoannulata Krásná Lípa, park, dřevní štěpka, 17.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cerocorticium sulfureoisabellinum, Phlebia sulfureoisabellina

Vzácná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jedle. V ČR se druh vyskytuje převážně ve východní části země. Význačný mikroskopickými znaky, zejména široce eliptickými až téměř kulovitými, tenkostěnnými, neamyloidními sporami s olejnatými inkluzemi. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Flavophlebia sulfureoisabellina PR U Nového hradu, dubohabřina s jedlí, padlý kmínek Abies, 13.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Flavophlebia sulfureoisabellina PR Milešický prales, jedlobučna, borka kmene Abies, 20.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Flavophlebia sulfureoisabellina PR U Nového hradu, dubohabřina s jedlí, padlý kmínek Abies, 13.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Flavophlebia sulfureoisabellina PR Milešický prales, jedlobučna, borka kmene Abies, 20.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na odumřelých lodyhách kopřiv (Urtica). Plodničky se zakladají pod pokožkou hostitele.

Diplonaevia bresadolae Senomaty, potoční luh, loňská lodyha Urtica, 10.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Diplonaevia bresadolae Panská Habrová, potoční luh, stonek Urtica, 14.5.2020, (c) Lucie Zíbarová

Diplonaevia bresadolae PP Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, loňská lodyha Urtica, 24.4.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinus sassii, Tulosesus sassii

Vzácný či přehlížený hnojník rostoucí na trusu býložravců. Význačný mikroskopickými znaky, zejména přítomností sklerocystid v pokožce klobouku, hyfami s přezkami, bisporickými bazidiemi a velkými sporami (cca 15-19 x 10-12 μm) s excentrickým klíčním pórem.

Coprinellus sassii Milovice, pastvina, koňský trus, 11.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Brunneoporus minutus

Jednoletý a v ČR nejspíše přehlížený choroš rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, zejména osiky na vlhčích stanovištích. Narozdíl od podobných druhů na obdobném substrátu (Antrodia hyalina, Antrodia macra) vytváří úzké, ale zřetelné klobouky. Způsobuje hnědou kostkovitou hnilobu. Vzhledem připomíná outkovku kuzskou (Antrodia kuzyana), která je však v ČR dosti vzácná, má o něco větší póry a roste na buku, dubu a jasanu, outkovka jabloňová (Antrodia malicola) není z Evropy známa.

Antrodia minuta PR Ostrovné lúčky [SK], měkký luh, větev Populus, 4.11.2019, (c) Lucie Zíbarová

Antrodia minuta CHA Pečnianský les [SK], měkký luh, padlý kmen Populus, 23.4.2024, (c) Lucie Zíbarová

Antrodia minuta PP Vltava u Blanského lesa, potoční luh, kmen Populus tremula, 29.4.2013, (c) Lucie Zíbarová

Antrodia cf. minuta Háj u Duchcova, mokřaní olšina, větev Salix, 8.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Antrodia cf. minuta NPR Šúr [SK], měkký luh, větev Populus, 3.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Antrodia cf. minuta NPR Šúr [SK], měkký luh, větev Populus, 3.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Antrodia cf. minuta PR Kopáčsky ostrov [SK], měkký luh, větev Salix, 5.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Antrodia cf. minuta Šanov, potoční luh, větev Salix, 5.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Antrodia minuta NPR Horný les [SK], tvrdý luh, padlý kmen Salix, 11.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Antrodia minuta PR Starý háj [SK], měkký luh, opadlá větev Populus, 13.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Drobná bedla rostoucí ve střední Evropě ve sklenících, v květináčích ve vytápěných místnostech, původní v tropické Jižní Americe. Význačná špinavě žlutými lupeny a obdobnou barvou podkladu mezi šupinkami klobouku, pach nevýrazný. Pravděpodobně jedovatá (amatoxiny). V poslední době patří již mezi dosti běžné "květináčové" druhy. Bedla žlutolupenná (Lepiota xanthophylla) roste (i?) mimo vytápěné prostory, v listnatých lesích převážně na vápnitém podloží, má delší terminální buňky v pokožce klobouku a metalický pach (jako pestřec).

Lepiota elaiophylla Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 6.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota elaiophylla Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 27.12.2018, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota elaiophylla Hradec Králové, květináč v bytě, sub Dracaena, 3.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota elaiophylla Hradec Králové, květináč v bytě, sub Dracaena, 2.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Steccherinum collabens

Dosti vzácný rozlitý, avšak výrazně zbarvený choroš rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, především v zachovalých, pralesovitých porostech vyšších poloh. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).

Junghuhnia collabens NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 30.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Junghuhnia collabens NPR Boubínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 25.10.2021, (c) Lucie Zíbarová

Junghuhnia collabens NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 30.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Junghuhnia collabens NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 30.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Junghuhnia collabens NPR Boubínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 25.10.2021, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Trichoderma subalpinum

Pyrenomycet rostoucí typicky na kůře smrku ve vyšších polohách. Význačná čočkovitými stromaty a hyalinními stejnotvarými sporami. Viz masenka Hypocrea albolutescens s bělavými stromaty a odlišnou ekologií.

Hypocrea subalpina NPR Žofínský prales, jedlobučina, kůra kmene Picea, 30.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Drobná a patrně přehlížená vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, méně často jehličnanů. Plodničky se vytvářejí pod tenkou vrstvou substrátu, který prorážejí. Od ostatních druhů rodu se pozná mj. okrovým neojíněným hymeniem, okrajem plodnice na řezu bez hnědých barev a bohatě větvenými parafýzami. Někde druhy rodu Stictis jsou lichenizované.

Stictis radiata PR Libochovka, květnatá bučina, kmen Fagus, 29.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Mollisia conigena, Pseudopatellina conigena, Calycellina conigena

Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na opadlých šiškách borovic.

Calycina conigena Hluboká n. Vlt., U Macarů, kulturní bor, šiška Pinus, 29.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinus silvaticus

Vzácný či přehlížený hnojník rostoucí od jara do podzimu na mrtvém dřevě listnáčů či na zemi z humusu a zbytků dřeva, často v bučinách na těžších, úživnějších půdách. Význačný kloboukem bez výrazného vela a bradavčitými výtrusy. Běžný hnojník třpytivý (Coprinellus micaceus) má na klobouku jemné vločky vela, oranžovější barvy a zejména hladké, mitrovité výtrusy. Viz hnojník význačný (Coprinopsis insignis), rostoucí často na bázi živých dubů, který má též bradavčité výtrusy. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Coprinellus silvaticus PR Libochovka, květnatá bučina, opad a větvičky Fagus, 29.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus silvaticus PR Libochovka, květnatá bučina, opad a větvičky Fagus, 29.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus silvaticus PR Vápenka, květnatá bučina, okraj cesty, sub Picea, Fraxinus, Acer, 21.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus silvaticus PP Líska, suťový les, báze pahýlu Fagus, 24.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus silvaticus NPR Habrůvecká bučina, květnatá bučina, opad a větvičky Fagus, 14.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus silvaticus (spory, 5% KOH, 1000x), 14.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lachnum cerinum, Dasyscyphus cerinus, Belodonium cerinum, Perrotia cerina

Roztroušeně se vyskytující drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí v chladnější polovině roku na odkorněném, avšak stále tvrdém dřevě listnáčů, nejčastěji buku.

Neodasyscypha cerina NPP Polabská černava, trčící větev Alnus, 1.5.2021, (c) Lucie Zíbarová

Neodasyscypha cerina PR Libochovka, květnatá bučina, fragment silné větve Fagus, 29.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Neodasyscypha cerina NPR Salajka, jedlobučina, fragment dřeva Fagus, 20.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Neodasyscypha cerina NPR Habrůvecká bučina, květnatá bučina, fragment kmene Fagus, 14.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Neodasyscypha cerina PR Libochovka, květnatá bučina, fragment silné větve Fagus, 29.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Neodasyscypha cerina NPR Habrůvecká bučina, květnatá bučina, fragment kmene Fagus, 14.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Neodasyscypha cerina NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, poadlý kmen Betula, 25.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Tapesia rosae

Nenápadná vřeckovýtrusá houba rostoucí poměrně hojně na odumřelých větvičkách růží. V rámci komplikovaného rodu Mollisia celkem dobře určitelné pro ekologii, bohaté subikulum a dobře vyvinuté okrajové chloupky.

Mollisia rosae Malá Kozí horka, vysoké křoviny, větévka Rosa canina agg., 23.2.2024, (c) Lucie Zíbarová

Mollisia rosae Broumov, Rožmitál, úvoz cesty, větévka Rosa canina agg., 27.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Mollisia rosae Broumov, Rožmitál, úvoz cesty, větévka Rosa canina agg., 27.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Mollisia rosae PR Niva Doubravy, kulturní smíšený les podél potoka, trčící větévka Rosa pendula, 7.6.2021, (c) Lucie Zíbarová

Mollisia rosae Malá Kozí horka, vysoké křoviny, větévka Rosa canina agg., 23.2.2024, (c) Lucie Zíbarová

Mollisia rosae PR Niva Doubravy, kulturní smíšený les podél potoka, trčící větévka Rosa pendula, 7.6.2021, (c) Lucie Zíbarová