Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na odumřelých větvích švestky. Na dalších druzích široce pojímaného rodu Prunus (slivoň, třešeň, střemcha, aj.) rostou odlišné druhy (Dermea cerasi, Dermea padi), které se (kromě ekologie) makroskopicky odlišují tvarem nepohlavního stadia, mikroskopicky pak rozměry spor a konidií. Plodnice se tvoří na přelomu jara a léta.
Dermea prunastri (vlevo teleomorfa, vpravo anamorfa) Vinařice, křovinatý lem, větev Prunus domestica, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Dermea prunastri (anamorfa) Pátek, vyoké křoviny, ořezaná větev Prunus spinosa, 25.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Dermea prunastri (anamorfa) Pátek, vyoké křoviny, ořezaná větev Prunus spinosa, 25.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Trichopeziza leucophaea s. auct.
Drobná vřeckovýtrusá houba s výrazně chupatým vnějškem apothecií. Roste na tlejících zbytcích větších bylin. Od podobných druhů se pozná spolehlivě pouze mikroskopicky. Vyskytuje se ve společnosti i dalších druhů rodu (např. Trichopeziza sulphureopilosa), často i na jedné lodyze.
Trichopeziza mollissima Nový Hrozenkov, paseka, stonek Sambucus ebulus, 23.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Trichopeziza mollissima Mikulov - Nové město, vysokobylinná vegetace, stonek Aconitum, 14.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Drobná, ale nápadná vřeckovýtrusá houba rostoucí na rosltinných zbytcích, převážně na podzim. Větší počet stejně vypadajících druhů, tento je význačný dlouhými sporami pouze s několika septy a fialovou reakcí marginálních chloupků na KOH.
Trichopeziza sulphurea NPP Peklo, mokřadní olšina, stonek Valeriana, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Mycena saccharifera, Marasmiellus ornatissimus
Drobná, patrně přehlížená helmovka rostoucí na rostlinných zbytcích (ostřice, rákos, bezkolenec, méně často ostružiník) na zamokřených místech. Nápadná ekologií, řídkými lupeny a poprášeným kloboukem. Žebernatka maličká (Delicatula integrella) rostoucí na podobných stanovištích se odlišuje lupeny s příčnými spojkami, růstem především na dřevě a hladkým povrchem klobouku. Podobní mohou být i někteří zástupci rodu Hemimycena. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Resinomycena saccharifera NPP Peklo, mokřadní olšina, báze Carex, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Resinomycena saccharifera NPP Swamp, mokřadní olšina, stonek Carex, 23.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Resinomycena saccharifera NPP Peklo, mokřadní olšina, báze Carex, 29.8.2015, (c) Lucie Zíbarová
Resinomycena saccharifera Provodnín, pískovna, okraj vodní nádrže, stéblo Phragmites, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Resinomycena saccharifera NPP Peklo, mokřadní olšina, stéblo Phragmites, 15.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Resinomycena saccharifera NPP Rečkov, mokřadní olšina, báze Carex, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Resinomycena saccharifera NPP Peklo, mokřadní olšina, báze Carex, 29.8.2015, (c) Lucie Zíbarová
Resinomycena saccharifera NPP Rečkov, rákosina, stéblo Phragmites, 27.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Resinomycena saccharifera NPP Jestřebské slatiny, slatinná louka, stéblo Agrostis(?), 27.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Resinomycena saccharifera NPP Peklo, mokřadní olšina, báze Carex, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Nepříliš vzácný druh chlupáčku rostoucí na stéblech jednoděložných rostlin, zejména rákosu (Phragmites australis). Od podobných druhů se pozná spolehlivě mikroskopicky.
Albotricha acutipila PR Niva Doubravy, rákosina, stébla Phragmites, 13.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Albotricha acutipila Krásný Studenec, luční prameniště, stébla Phragmites, 19.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Albotricha acutipila NPP Peklo, mokřadní olšina, stébla Phragmites, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Albotricha acutipila NPP Peklo, mokřadní olšina, stébla Phragmites, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Albotricha acutipila Krásný Studenec, luční prameniště, stébla Phragmites, 19.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Albotricha acutipila Sokolov, výsypka Antonín, stébla Phragmites, 26.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Albotricha acutipila (apikální část chloupků, vřecka, parafýzy a spory, H2O, 1000x), 8.5.2020, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lachnum clandestinum
Celkem hojná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí typicky na odumřelých větvičkách maliníku, méně často bylinných stoncích či dřevě.
Brunnipila clandestina Telnice, vysokobylinná vegetace při okraji sjezdovky, větvička Rubus idaeus, 7.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Brunnipila clandestina PP Tiské stěny, kulturní les, větvička Rubus idaeus, 31.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Brunnipila clandestina Černý vrch u Klášterce nad Ohří, suťový les, větvička Rubus idaeus, 26.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Brunnipila clandestina Černý vrch u Klášterce nad Ohří, suťový les, větvička Rubus idaeus, 26.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lachnum rubi, Lachnum bicolor var. rubi
Hojná vřeckovýtrusá houba rostoucí na starých větvičkách maliníku (Rubus idaeus). Druh nápadný oranžovým hymeniem kontrastujícím s bílými chloupky, ekologií a mikroskopickými znaky. Viz též dlouhochlupka dvoubarvá (Capitotricha bicolor).
Capitotricha rubi Staré Hamry, křoví u kraje silnice, větvička Rubus idaeus, 20.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Capitotricha rubi Staré Hamry, křoví u kraje silnice, větvička Rubus idaeus, 20.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Capitotricha rubi Černý vrch u Klášterce nad Ohří, suťový les, větvička Rubus idaeus, 26.8.2015, (c) Lucie Zíbarová
Capitotricha rubi Telnice, vysokobyllnná vegetace při okraji sjezdovky, větvička Rubus idaeus, 7.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Capitotricha rubi Resbachklause [DE], rozpadlá horská smrčina, větvička Rubus idaeus, 12.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější druh pyrenomycetu rostoucí po celý rok na mrtvém dřevě listnáčů, zejm. buku. Od běžného dřevomoru plazivého (Nemania serpens) se pozná rozsáhlými plochými stromaty a mikroskopickými znaky (amyloidní apikální aparát, tmavé drobnější spory s krátkou klíční štěrbinou na méně konvexní straně). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh). Dřevomor uhlový (Nemania carbonacea) je dosti podobný, ale má spory s delší klíční střerbinou.
Nemania atropurpurea Osek, acidofilní bučina, kmen Fagus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Nemania atropurpurea PR Ronov, dubohabřina, kmínek listnáče (Acer? Carpinus?), 5.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Nemania atropurpurea Černý vrch u Klášterce na Ohří, květnatá bučina, kmen Fagus, 15.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Nemania atropurpurea PP Sítovka, dubohabřina, větev Alnus?, 24.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující druh kornatcovité houby rostoucí na dřevě jehličnanů, méně listnáčů. V horských smrčinách však poměrně častý. Od podobného a hojného pavučiníku nestálého (Botryobasidium vagum) se liší víceméně elipsoidními sporami. Pavučiník hladký (Botryobasidium laeve) má menší spory.
Botryobasidium obtusisporum Osek, acidofilní bučina, kmen Fagus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium obtusisporum PR U Nového hradu, dubohabřina, větev Abies, 13.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium obtusisporum NP Krkonoše, Krakonošova snídaně, horská smrčina, kmen Picea, 22.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium obtusisporum PR Zemská brána, polokuturní smrko-bukový les, fragmet kmene Picea, 4.5.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Haplotrichum aureum, Haplotrichum dubium
Hojný druh kornatcovité houby rostoucí na dřevě listnačů i jehličnanů. Od příbuzných druhů se pozná pouze na základě mikroskopických znaků. Roste často ve společnosti nepohlavního žlutě až okrově zbarveného (odtud jméno) stadia Haplotrichum dubium (viz foto níže).
Botryobasidium aureum (anamorfa i teleomorfa) Bratislava, Rusovce [SK], tvrdý luh, kmen Ulmus, 17.4.2018, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium aureum (anamorfa i teleomorfa) PR Karvanice, suťový les, kmen Fagus, 17.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium aureum (anamorfa i teleomorfa) PR Ronov, suťový les, kmínek Tilia, 5.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium aureum (teleomorfa) Osek, acidofilní bučina, kmen Fagus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium aureum (anamorfa Haplotrichum aureum) Vlčí důl, acidofilní bučina, kmen Fagus, 20.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Haplotrichum aureum (konidie, Melzerovo reagens, 1000x), 7.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně až hojně se vyskytující druh kornatcovité houby rostoucí na dřevě listnáčů, méně jehličnanů. Druh nápadný hojnými rhizomorfami a zrnitou, dosti charakteristickou strukturou hymenoforu, mikroskopicky pak široce elipsoidními až takřka kulovitými, výrazně silnostěnnými a cyanofilními sporami.
Cristinia helvetica Solopysky, porost lísky na opuce, kmínek Corylus, 6.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Cristinia helvetica Vinařice, dubohabřina, větev Carpinus, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Cristinia helvetica Osek, acidofilní doubrava, větev Carpinus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Cristinia helvetica Deštnice, teplomilná doubrava, fragment kmene Quercus, 28.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Cristinia helvetica NPP Peklo, potoční luh, větev Fraxinus, 23.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Cristinia helvetica Obírka, suťový les, kmen Abies, 15.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná houba tvořící tenké nafialovělé povlaky na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů, často na spodní straně kmenů a větví. Druhy roduTulasnella vytvářejí mykorhizy mj. s vstavačovými rostlinami (Orchidaceae). Tento druh je význačný menšími eliptickými až téměř alantoidními výtrusy a nepřítomností přezek.
Tulasnella tomaculum PR Rač, dubohabřina, kmínek Corylus, 12.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Tulasnella tomaculum PR Babinské louky, potoční luh, kmínek Populus, 16.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Tulasnella tomaculum Osek, olšo-jasanový luh, fragment kmene Fraxinus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Tulasnella tomaculum Vysoké Mýto, porost lísek, větev Corylus, 30.3.2018, (c) Lucie Zíbarová
Tulasnella tomaculum NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 30.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější druh dřevomoru rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, předvším jilmů, méně javorů. Význačný perithecii, které jen nevýrazně vystupují nad povrch stromatu, fialovými pigmenty, které se ze stromat louhují do roztoku KOH (pouze u mladých plodnic) a velkými sporami (přes 20 μm) s klíční štěrbinou po celé délce spory. Viz dřevomor tenký (Hypoxylon submonticulosum). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Hypoxylon vogesiacum PR Vlčí důl, suťový les, kmen Ulmus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon vogesiacum NP Šumava, Spáleniště, suťový les, kmínek Fraxinus, 4.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon vogesiacum (KOH-extrahovatelná barviva), PR Vlčí důl, suťový les, kmen Ulmus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Columnocystis abietina
Kornatcovitá houba rostoucí po celý rok na mrtvém dřevě jehličnanů, zejm. smrku. Hojnější jen ve vyšších polohách. Hymenium je u dobře vyvinutých plodnic nápadně ojíněné (cystidy). Prochu podobný je pevníkovec ztlustlý (Amylostereum areolatum) tvořící výraznější klobouky a mikroskopicky se liší amyloidními sporami. Viz též pevník brázditý (Laurilia sulcata). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Veluticeps abietina NP Krkonoše, Růžová hora, horská smrčina, kmen Picea, 23.9.2016, (c) Lucie Zíbarová
Veluticeps abietina PR Údolí Doubravy, suťovitá smrčina, padlý kmen Picea, 10.4.2023, (c) Lucie Zíbarová
Veluticeps abietina NPR Praděd, horská smrčina, kmen Picea, 31.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Veluticeps abietina Trojmezná, papratková smrčina, kmen Picea, 8.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Veluticeps abietina (detail hymenia) Trojmezná, papratková smrčina, kmen Picea, 8.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Veluticeps abietina (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 15.7.2020, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Eupezizella aureliella
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, patrně dává přednost větším kmenům a vyšším polohám. Od podobných druhů (např. kustřebičky nejmenší - Hyaloscypha fuckelii) se pozná spolehlivě pouze mikroskopicky.
Hyaloscypha aureliella PR Milešický prales, jedlobučina, kmen Abies, 1.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha aureliella Trojmezí, papratková smrčina, kmen Picea, 8.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha aureliella PR Sedloňovský vrch, horská polokulturní smrčina, 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha aureliella NPR Velký Špičák, jedlobučina, kmen Abies, 8.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha aureliella PR Studený vrch, suťový les, fragment kmenu Picea, 1.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě, listnáčů i jehličnanů. Od podobných druhů se pozná pouze podle mikroskopických znaků. Viz též var. spiralis.
Hyaloscypha albohyalina PR Sedloňovský vrch, horská bučina, kmen Fagus, 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha albohyalina Domoušice, suťový les, větev Fagus, 10.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha albohyalina PR Buky u Vysokého Chvojna, květnatá bučina, fragment kmene Fagus, 2.11.2015, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná ostnitá kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů. Její výskyt se zdá být dosti nahodilý, není přímo vázána na konkrétní stanoviště a substrát. Příbuzná kavinovka lošákovitá (Hydnocristella himantia) se odlišuje hladkými výtrusy. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Kavinia alboviridis NPR Boubínský prales, jedlobučina, padlý kmen Picea, 23.9.2021, (c) Lucie Zíbarová
Kavinia alboviridis NPR Boubínský prales, jedlobučina, padlý kmen Picea, 23.9.2021, (c) Lucie Zíbarová
Kavinia alboviridis Solopysky, dubohabřina, kmen Picea, 10.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Kavinia alboviridis PR Polom, jedlobučina, kmen Fagus, 3.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Phoma acuta
Velmi hojná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na loňských lodyhách kopřivy (Urtica), ale i jiných dvouděložných rostlin. Vyskytuje se společně s nepohlavní fází (Phoma acuta). Málokdy chybí v jakémkoli kopřivovém porostu, na jaře roste často společně s kalorkou kopřivovou (Calloria neglecta). Další druhy tohoto početného rodu se poznají mikroskopicky.
Leptosphaeria acuta PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, loňské lodyhy Urtica, 24.4.2018, (c) Lucie Zíbarová
Leptosphaeria acuta Solopysky, zarůstající lůmek, lodyhy Urtica, 10.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Leptosphaeria acuta Solopysky, zarůstající lůmek, lodyhy Urtica, 10.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Leptosphaeria acuta Jirkov, Najštějn, kopřivový porost při okraji cesty, 3.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojný druh pyrenomycetu rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, nejčastěji javorů. Podobná je rovněž hojná dřevnatka mnohotvárná (Xylaria polymorpha) s více nepravidelnými a širšími stromaty, liší se i mikroskopicky (menší spory - 13-16 x 5.5-7.5 μm). Viz též dřevnatka parohatá (Xylaria hypoxylon) a dřevnatka prstovitá (Xylaria digitata).
Xylaria longipes Verneřice, Bobří soutěska, suťový les, padlý kmen Acer, 6.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Xylaria longipes (mladá stromata) Ročov, vápnomilná bučina, kmen Fagus, 10.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Xylaria longipes PR Polom, květnatá bučina, kmen Acer pseudoplatanus, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Xylaria longipes PR Polom, květnatá bučina, kmen Acer pseudoplatanus, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Xylaria longipes (řez stromatem) PR Polom, květnatá bučina, kmen Acer pseudoplatanus, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Xylaria longipes (spory ve vřeckách, Melzerovo reagens, 1000x), 9.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Confertobasidium olivaceoalbum, Corticium fuscostratum
Roztroušeně se vyskytující druh kornatcovité houby rostoucí po celý rok na dřevě jehličnanů, vz. listnáčů. Od podobných druhů se pozná vrstvou nahnědlých hyf v subikulu a naokrovělými rhizomorfami, zejména však mirksoposkickými znaky. Podobný druh Leptosporomyces montanus má delší spory a basidie.
Leptosporomyces fuscostratus Vápenný Podol, dubohabřina, fragment kmene Larix, 17.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Leptosporomyces fuscostratus Vysoké Mýto, dubohabřina, větev Larix, 7.3.2016, (c) Lucie Zíbarová
Leptosporomyces fuscostratus Obírka, suťový les, kmen Abies, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Leptosporomyces fuscostratus NPP Bílichovské údolí, smrčina na opuce, kmínek Picea, 6.8.2014, (c) Lucie Zíbarová
Drobná koprofilní vřeckovýtrusá houba rostoucí na trusu býložravců. Nepříliš vzácný druh. Od podobných druhů se pozná spolehlivě pouze mikroskopicky.
Lasiobolus intermedius Broumov, Rožmitál, kulturní smrčina, zaječí trus, 7.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Lasiobolus intermedius PP Domaslavické údolí, suťový les, trus býložravce, 13.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Lasiobolus intermedius PR Vápenka, květnatá bučina, trus býložravce, 21.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Rosolovitý povlak na dřevě listnáčů. Mikrosopicky nápadný široce eliptickými sporami. Vyobrazený sběr je netypický hojnými hyfidiemi, které mají u tohoto druhu (takřka) chybět.
Exidiopsis opalea aff. NPR Kohoutov, květnatá bučina, kmen Fagus, 21.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Cystostereum subabruptum, Odontia subabrupta, Cystostereum pini-canadense
Vzácnější kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů (převážně buku), vz. jehličnanů v pralesovitých porostech. Dává přednost dřevu spíše v počátečních stádiích rozkladu. Plodnice jsou nápadně tuhé, krustovité a tlusté, obtížně oddělitelné od substrátu. Makroskopicky nápadně podobná některým zástupcům rodu Hyphodontia s. l., mikroskopicky naopak hrbolatníku vonnému (Cystostereum murrayi). Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii EN (ohrožený druh). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Crustomyces subabruptus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, kmen Fagus, 23.4.2023, (c) Lucie Zíbarová
Crustomyces subabruptus NPR Velký Špičák, květnatá bučina, kmen Fagus, 8.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Crustomyces subabruptus NP Šumava, Stožec, suťový les, padlý kmen Fagus, 26.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Crustomyces subabruptus Jelenec [SK], dubohabřina, padlý kmen Quercus cerris, 23.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Crustomyces subabruptus NPR Salajka, jedlobučina, kmen Fagus, 22.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Crustomyces subabruptus PR Pod Trlinou, dubohabřina, opadlá větev listnáče (Acer?), 14.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Crustomyces subabruptus NPP Hojná voda, jedlobučina, kmen Fagus, 19.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Crustomyces subabruptus NPR Śúr [SK], mokřadní olšina, kmen Alnus, 7.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Crustomyces subabruptus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, kmen Fagus, 1.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Crustomyces subabruptus NPR Kohoutov, květnatá bučina, kmen Fagus, 20.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Botryohypochnus isabellinus
Roztroušeně se vyskytující druh kornatcovité houby rostoucí na dřevě listnáčů i jehličnanů. Mikroskopicky nápadný kulatými ornamentovnými výtrusy a tetrasporickými bazidiemi.
Botryobasidium isabellinum Domoušice, teplomilná doubrava, kmínek Quercus, 30.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium isabellinum PP Sítovka, dubohabřina, opadlá kůra Tilia, 24.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium isabellinum NPR Kohoutov, květnatá bučina, kmen Fagus, 20.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium isabellinum PP Židova strouha, suťový les, větev Quercus, 21.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium isabellinum NPR Salajka, jedlobučina, padlý kmen jehličnanu, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium isabellinum (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 28.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Méně běžný druh kornatcovité houby rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů. Výtrusy široce vřetenovité s výraznou papilou na apexu. Od blízce příbuzného stopečníku vřetenovýtrusého (Thanatephorus fusisporus) se liší menšími výtrusy (cca 9-12 x 7-9 μm) a variabilním počtem sterigmat na bazidiích, obvykle menším než 4. Patrně nejhojnější zástupce rodu v ČR. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Thanatephorus brevisporus NPR Salajka, jedlobučina, kmen Abies, 22.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Thanatephorus brevisporus EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, kmen Tilia, 18.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Thanatephorus brevisporus PR U Spálené, dubohabřina, větev Quercus, 18.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Thanatephorus brevisporus NPR Kohoutov, květnatá bučina, kmen Fagus, 21.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Thanatephorus brevisporus NPR Kohoutov, květnatá bučina, kmen Fagus, 21.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Thanatephorus brevisporus Kuchyňa [SK], dubohabřina, borka padlého kmene Quercus, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Thanatephorus brevisporus PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, kmínek listnáče, 3.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující až místy hojný druh kornatcovité houby rostoucí po celý rok na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů. Mikroskopicky nápadný víceméně eliptickými sporami a tlustými a inkrustovanými hyfami (bez přezek) v subikulu. Podobné spory má i pavučiník hladký (Botrybasidium laeve) s hladkými hyfami v subikulu.
Botryobasidium pruinatum PR Polom, květnatá bučina, kmen Fagus, 28.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium pruinatum PR Polom, jedlobučina, kmen Fagus, 9.7.2019, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium pruinatum NPR Kohoutov, květnatá bučina, kmen Fagus, 21.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium pruinatum PR Polom, suťový les, padlý kmen Fagus, 29.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Nápadný druh rozlitého jednolteého choroše ze složitého komplexu druhů kolem pórnatky zelenající (Ceriporia viridans agg.) s velmi podobnými mikroskopickými mikroskopickými znaky. Roste na mrtvém dřevě listnáčů, zejm. buku, častěji ve starýchlesích s dostatkem mrtvé dřevní hmoty. Vyznačuje se oranžovými až lososovými barvami plodnic a mikroskopicky drobnějšími sporami (3.5-4 x 1,75-2 μm). Plodnice se roztokem KOH zbarvují fialově. Podobné mohou být mladé plodnice pórnatky purpurové (Ceriporia purpurea) nebo pórnatka Herinkova (Ceriporia mellita), obě s většími výtrusy a vínově červenohnědou reakcí na KOH. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Ceriporia aurantiocarnescens NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 6.7.2023, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporia aurantiocarnescens PR Slovanský ostrov [SK], měkký luh, opadlý větev Populus(?), 9.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporia aurantiocarnescens Černý vrch u Klášterce nad Ohří, jedlobučina, kmen Fagus, 26.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporia aurantiocarnescens NPR Salajka, jedlobučina, kmen Fagus, 22.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporia aurantiocarnescens PR Vlčí důl, kvěnatá bučina, kmen Fagus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporia aurantiocarnescens PR Vlčí důl, kvěnatá bučina, kmen Fagus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hyphoderma argillaceum
Velmi hojná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů i jehličnanů. Pod mikroskopem nápadná velkými zužujícími se cystidami na bázi rozšířenými a se zatupělým koncem a (v rámci rodu) relativně krátkými a širokými eliptickými sporami (6-9 x 4-5 µm). Druhový komplex. Pravděpodobně se účastní erikoidní mykorhizy. Vzácná kornatka makedonská (Kurtia macedonica) má užší a alantoidní spory a užší cystidy jen nevýrazně rozšířené na bázi.
Kurtia argillacea Obírka, suťový les, kmen Abies, 2.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Kurtia argillacea Osek, acidofilní bučina, kmen Picea, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Kurtia argillacea NPR Šúr [SK], mokřadní olšina, větwv Alnus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Kurtia argillacea EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, fragment dřeva Picea, 18.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Kurtia argillacea Černý vrch u Klášterce nad Ohří, jedlobučina, kmen Fagus, 26.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Fibulomyces mutabilis
Roztroušeně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, měně často listnáčů. Anonymní druh bez nápadných makro- i mikroznaků.
Leptosporomyces mutabilis Mravenčák, dubohabřina, kmínek Larix, 26.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Leptosporomyces mutabilis PR U Nového hradu, dubohabřina, padlý kmínek jehličnanu (Abies?), 13.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Ciborinia capillipes
Zřídka nalézaný druh rostoucí mezi rostlinnými zbytky na vlhkých místech v druhé polovině jara. Sklerocia jsou často banánovitě zahnutá. Vykytují se čtyř i osmivýtrusé formy.
Sclerotinia capillipes NPP Rečkov, mokřadní olšina, listy Alnus, Carex, 25.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Sclerotinia capillipes NPP Kolokočka, mokřadní olšina, listy Alnus, 29.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
