Syn.: Coprinus macrocephalus

Méně hojný robustní koprofilní druh hnojníku. Roste po většinu roku na hnoji, tlející slámě a obdobných substrátech. Velmi podobný a makroskopicky prakticky nerozlišitelný je o něco hojnější hnojník šedý (Coprinopsis cinerea), lišící se mikroznaky (rozměry výtrusů). Coprinopsis annulospora je mohutnější, má spory prostřední velikosti mezi oběma druhy s prstencovitým kolárkem klíčního póru (který se však můře vyskytovat i u h. šedého). Dalším podobným, ale zpravidla drobnějším druhem je hnojník zaječí (Coprinopsis lagopus), který se též může vyskytovat na hnijící slámě.

Coprinopsis macrocephala Nová ves u Loun, hromada hnoje a tlející slámy, 12.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Ionopeziza gerardii, Ionopeziza ionella

Vzácná, drobná řasnatka rostoucí od pozdního jara do podzimu na holé půdě pod listnáči, především na vápnitých půdách. Snadno určitelný druh pro drobné, fialové plodnice a nápadně velké, vřetenovité výtrusy. Peziza gerardii je popsaná z Ameriky, pro evropskou populaci by bylo vhodnější jméno Ionopeziza ionella.

Peziza gerardii PR Pod Trlinou, květnatá bučina, břeh potůčku, sub Fagus, 23.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Peziza gerardii Vinařice, Čertovka, mladá výsadba listnáčů, břeh potůčku, sub Carpinus, Acer, 12.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Peziza gerardii Břínkov, květnatá bučina, břeh potůčku, sub Fagus, 26.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

Peziza gerardii Panská Habrová, břeh periodického potůčku, sub Carpinus, Picea, 29.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Peziza gerardii Vinařice, dubohabřina, lesní cesta, sub Pinus nigra, Corylus, Fagus, Carpinus, 19.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Phaeopezia apiculata

Poměrně vzácná drobná řasnatka rostoucí na silně zetlelém, vlhkém dřevě listnáčů. Nápadná drobnými plodnicemi s olivovými tóny a mikroskopicky výtrusy s výraznými apikálními přívěsky. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Peziza apiculata NPP Žehuňský rybník, měkký luh, silně zetlelá tlutá větev Salix alba, 22.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinus heterothrix, Tulosesus heterothrix

Spíše drobnější hnojník ze sekce Setulosi. Roste jednotlivě na zemi a v opadu, na místech s vyšším obsahem živin. Taxonomicky složitá skupina s větším počtem makroskopicky nerozlišitelných druhů, nutné podrobné vyšetření mikroznaků (tvar a velikost pileo- a cheilocystid, pozice klíčního póru, přítomnost rudimentálního vela).

Coprinellus heterothrix PP Údolí Podbradeckého potoka, vyschlé potoční koryto, sub Alnus, Sambucus, 1.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus heterothrix Bechlín, skládka kůry a dřevního odpadu, 26.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus heterothrix NPR Čtvrtě, olšina, na zemi, sub Alnus, 31.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus heterothrix Bechlín, skládka kůry a dřevního odpadu, 26.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější lošákovitá houba rostoucí na podzim pod jehličnany (smrk, méně i borovice). Význačný palčivou chutí a negativní reakcí na KOH. Aktivně rostoucí plodnice hojně vylučují na klobouku krvavě červené kapky. Viz např. lošákovec rezavý (Hydnellum ferrugineum) s mírnou chutí a fialovou reakcí dužniny na KOH. Vzádleně podobný může být i různopórka pleťová (Abortiporus biennis), s pórnatým (byť někdy roztrhaným), nikoli ostnitým hymenoforem, Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Hydnellum peckii Staré Ransko, kulturní les, sub Picea, Fagus, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum peckii Staré Ransko, kulturní les, sub Picea, Fagus, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum peckii Vinařice, kulturní smrčina na opuce, sub Picea, Corylus, 30.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum peckii Staré Ransko, kulturní les, sub Picea, Fagus, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum peckii PP Smradovna, kuturní smíšený les, sub Pinus, Picea, Quercus, Larix, 17.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum peckii Velké Karlovice, kulturní smrčina, sub Picea, 1.7.2018, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum peckii Plánička, kulturní smrčina na vápenci, sub Picea, 30.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum peckii Horní Planá, kuturní smrčina s jedlí, sub Picea, Abies, 1.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Arachnopeziza aranea

Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na podzim na vnitřní straně loňských číšek kaštanovníku setého a dubu ceru.

Arachnoscypha aranea NPR Libický luh, tvrdý luh, číšky Quercus cerris, 7.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Arachnoscypha aranea NPR Čtvrtě, dubohabřina, loňská číška Castanea, 31.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Arachnoscypha aranea NPR Čtvrtě, dubohabřina, loňská číška Castanea, 31.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na zemi převážně v lesích i mimo les na nitrofilních stanovištích, v olšinách, různých ruderálech apod. Druh nápadný hustě svazčitým růstem a mikroskopickými znaky. Viz křehutka Coprinopsis pannucioides.

Psathyrella multipedata Havraní ostrov, lužní les, sub Acer, Salix, Robinia, 15.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella multipedata NPR Čtvrtě, potoční olšina, na zemi, sub Corylus, Alnus, 31.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella multipedata Havraní ostrov, lužní les, sub Acer, Salix, Robinia, 15.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella multipedata Milovice, pastvina, 26.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella multipedata PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, sub Salix, Alnus, 9.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Psathyrella "microrrhiza"

Hojný druh křehutky rostoucí na zemi, rostillnných či dřevních zbytcích, často při okrajích cest či podobných synantropních stanovištích; od pozdního léta do časné zimy. Druh nápadný kořenujícím třeněm, červeně podbarveným ostřím lupenů, relativně bohatě vyvinutým velem na klobouku a velkými výtrusy. Podobná je křehutka útlá (Psathyrella corrugis) světlejší, s nenápadným a prchavým velem a červenou linkou na ostří lupenů přerušovanou nepigmentovanými částmi.

Psathyrella microrhiza Nová Ves u Loun, potoční luh, větvičky listnáčů, sub Corylus, Alnus, 21.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella microrhiza (detail lupenů) Nová ves u Loun, potoční luh, větvičky listnáčů, sub Corylus, Alnus, 21.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella microrrhiza NPR Čtvrtě, potoční olšina, větev Tilia, 31.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella microrhiza NPR Čtvrtě, potoční olšina, zbytky dřeva Tilia, 31.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella microrhiza PR Ronov, dubohabřina, sub Querucs, Caprinus, Acer, 21.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella microrhiza Výsluní, kulturní smrčina, travnatý okraj lesní cesty, 4.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější drobná bedla rostoucí pod listnáči na úživných, humózních stanovištích, často na vápnitém podkladě. Nápadná zelenkavými barvami na klobouku a třeni (které však ve staří přecházejí do oranžové) a mikroskopicky relativně velkými, střelovitými výtrusy. Podobná bedla šedozelenavá (Lepiota griseovirens) má méně výrazné zelené tóny, slabší tendenci k oranžovění ve stáří a kratší výtrusy. Bedla Forquignonnova (Lepiota forguignonii) má olivové tóny na klobouku a klobouk s výrazně tmavším středem oproti okraji. Byla předchozím uvedena v červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Lepiota grangei Domoušice, suťový les, sub Fagus, Picea, Corylus, 7.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota grangei PR Myslivna, suťový les, sub Tilia, Fagus, 12.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota grangei NPP Bílichovské údolí, jasenina, sub Fraxinus, Picea, Fagus, 16.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující, nápadně zbarvený druh pavučince rostoucí na podzim převším pod listnáči (dub, buk, bříza a osika). Velice podobný pavučinec hercynský (Cortinarius harcynicus) se odlišuje silněji ornamentovanými a širšími sporami a preferencí růstu pod jehličany, nicméně rozlišení obou druhů nemusí vždy zcela jednoznačné.

Cortinarius violaceus Staré Ransko, mechatá smrčina, sub Picea, Fagus, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius violaceus NPP Jestřebské slatiny, vlhká březina, sub Betula, Alnus, Pinus, 3.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius violaceus PP Zadní rybník, smíšený les, sub Picea, Populus tremula, Pinus, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius violaceus NPP Bílichovské údolí, květnatá bučina, sub Fagus, Betula, Quercus, 16.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius violaceus NPP Peklo, potoční luh, sub Populus, Pinus, in Monilia, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius violaceus Plánička, mechatá kulturní smrčina, sub Picea, 30.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cortinarius anomalus var. lepidopus

Pavučinec z okruhu pavučince odchylného (Cortinarius anomalus), od kterého se odlišuje výrazně subtilními plodnicemi s tenkým třeněm.

Cortinarius lepidopus NPP Bílichovské údolí, vlhká acidofilní doubrava, sub Betula, Fagus, Quercus, 16.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius lepidopus Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, sub Pinus, 8.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Nápadný velký a mohutný ryzec rostoucí vzácně (jen místy hojněji) pod smrkem, zejména na vlhčích, vápnitých půdách. Dává přednost vyšším či inverzním polohám. Nápadný velikostí, živě zbarvenými plodnicemi, skvrnitým třeněm, bílým, žloutnoucím, po chvlice palčivým či hořkým mlékem a ekologií. Podobný ryzec jedlový (Lactarius intermedius) roste pod jedlemi, nemá kruhatý klobouk a narůžovělé lupeny.

Lactarius scrobiculatus NPP Bílichovské údolí, vápnomilná bučina, sub Fagus, Picea, 16.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius scrobiculatus Lipová-lázně, kulturní smrčina, břeh potůčku, sub Picea, Corylus, 15.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius scrobiculatus (žloutnoucí mléko) NPP Bílichovské údolí, vápnomilná bučina, sub Fagus, Picea, 16.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius scrobiculatus NPP Bílichovské údolí, vápnomilná bučina, sub Fagus, Picea, 16.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius scrobiculatus NPP Bílichovské údolí, vápnomilná bučina, sub Fagus, Picea, 16.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius scrobiculatus Plánička, smrčina na vápenci, sub Picea, 30.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně, místy hojně se vyskytující vřeckovýtrusá houba rostoucí paraziticky na ploníku chluponosném (Polytrichum piliferum). Stanovištně sleduje svého hostitele, typická je pro kyselé, písčité půdy a rozvolněnou, nezapojenou vegetaci.

Neottiella vivida Srní u České Lípy, pískovna, v porostu Polytrichum pilferum, 2.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Neottiella vivida Stráž nad Nežárkou, pískovna, iniciální sukcese, in Polyrichum piliferum, 29.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Neottiella vivida Heřmanův Městec, pískovna, in Polyrichum piliferum, 23.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Neottiella vivida Heřmanův Městec, pískovna, in Polyrichum piliferum, 17.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

Neottiella vivida (spory ve vřeckách, cotton blue, 1000x), 2.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Drobná vláknice rostoucí na (polo-)otevřených, písčitých stanovištích, typicky na holém písku s jen sporým vegetačním pokryvem. Pravděpodobně vytváří mykorhizu s borovicí. Druh význačný ekologií, odstále šupinkatým kloboukem a v rámci rodu výjmečným tvarem spor (střelovitý), které připomínají střelovité výtrusy některých bedel. Z podobných druhů např. pod jehličnany na kyselých půdách velmi hojná vláknice huňatá (Inocybe lanuginosa). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Inocybe stenospora Srní u České Lípy, pískovna, inicilání sukcese, sub Pinus, 2.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe stenospora Stráž nad Nežárkou, pískovna, iniciální sukcese, sub Pinus, 29.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe stenospora Doksy, písčitý lesní průsek, sub Pinus, 29.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Drobnější druh slzivky rostoucí na otevřených, písčitých stanovištích. U nás patrně přehlížený druh typický pro iniciální sukcesní stádia. Význačná mírně kořenujícím třeněm a mikroskopicky válcovitými výtrusy. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Hebeloma cylindrosporum PR Kostelecké bory, reliktní bor, sub Pinus, 9.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma cylindrosporum Srní u České Lípy, pískovna, sub Pinus, Betula, 2.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma cylindrosporum Břehyně, lesní průsek, sub Pinus, Betula, 29.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma cylindrosporum Provodín, spontánní sukcese v pískovně, sub Pinus, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Leucocoprinus "cepaestipes"

Původem tropická houba rostoucí v střední Evropě ve sklenících a vytápěných místnostech, vzácně se může objevit i v otevřené krajině - zvl. na synantropních stanovištích jako je kompost apod. Význačná trsnatým růstem, na bázi cibulkovitě rozšířeným třeněm a zpravidla dobře vyvinutým prstenem.

Leucocoprinus cepistipes Ústí nad Labem, zahrada, pařez listnáče (Ailanthus?), 26.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Leucocoprinus cepistipes Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, kmen listnáče, 6.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Leucocoprinus cepistipes Ústí nad Labem, zahrada, pařez listnáče (Ailanthus?), 26.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Leucocoprinus cepistipes Bechlín, skládka kůry a dřevního odpadu, 26.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Místy hojně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí na borce živých listnáčů, typicky dubů, méně často vrb aj. Mikroskopicky význačná tetrasporickými bazidiemi, přítomností cystid, úzce elitpickými až takřka válcovitými, slabě amyloidními sporami (13-16 x 6-7 μm). Podobný kmenovka babyková (Dendrothele acerina) roste zejména na javorech (ale i jiných dřevinách!) a odlišuje se i mikroskopickými znaky (spory s nižším poměrem délka/šířka). Na dubech se nezřídka vyskytuje i kmenovka dubomilná (Dendrothele commixta) s 2-3-sporickými bazidiemi a bez cystid v hymeniu. Vzácnější škrobnatec terčovitý (Aleurodiscus disciformis) má podobnou ekologii, vyznačuje se tlustšími plodnicemi s naznačenými klobouky a mikroznaky (mj. ornamentované spory).

Dendrothele alliacea NPR Kněžicky, teplomilná doubrava, živý kmen Quercus, 18.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Dendrothele alliacea EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, jimlová alej, borka Ulmus, 17.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Dendrothele alliacea NPR Kněžicky, teplomilná doubrava, živý kmen Quercus, 18.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Dendrothele alliacea Konětopy, teplomilná doubrava, borka Quercus petraea, 26.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná kornatcovitá houba rostoucí na kůře živých listnáčů, typicky javorech (nejčastěji na babyce), ale i jiných dřevinách (jilm, buk). Význačná mikroskopickými znaky: bazidie tetrasporické, přítomnost cystid, spory slabě amyloidní, mírně silnostěnné, eliptické až široce eliptické (10-13 x 7-10 μm). Na javorech (zejm. klenu) roste velmi vzácně i kmenovka Wojewodova (Dendrothele wojewodae) s takřka kulovitými a tenkostěnnými sporami. Velmi podobný je i kmenovka pórková (Dendrothele alliacea) rostoucí zpravidla na dubech a s odlišnými rozměry a tvarem (větší poměr délka/šířka) výtrusů.

Dendrothele acerina NPR Čtvrtě, dubohabřina, živý kmen Acer campestre, 24.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Dendrothele acerina NPR Čtvrtě, dubohabřina, živý kmen Acer campestre, 24.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Amanita aspera s. auct.

Vzácnější druh muchomůrky rostoucí pod listnáči zpravidla na teplých a bázemi bohatých stanovištích. Jedovatá. Vzdáleně připomíná běžnou muchomůrku růžovku (Amanita rubescens), zvláště její žlutoprstennou odrůdu (var. annulosulphurea). Odlišuje se (mimo jiné) absencí růžového zbarvení po poranění a kolem chodbiček od hmyzu. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Amanita franchetii PR Dětanský chlum, teplomilná doubrava, sub Quercus, Tilia, 29.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Amanita franchetii Dymokury, dubohabřina, okraj cesty, sub Quercus, Corylus, Picea, 3.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Amanita franchetii NPP Dlouhopolsko, bazifilní teplomilná doubrava, sub Quercus, Crateagus, (c) Lucie Zíbarová

Amanita franchetii NPR Čtvrtě, teplomilná doubrava, sub Quercus, 30.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Amanita franchetii NPR Čtvrtě, teplomilná doubrava, sub Quercus, Crataegus, 24.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Amanita franchetii (detail báze třeně) NPR Čtvrtě, teplomilná doubrava, sub Quercus, Crataegus, 24.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Xenasma tulasnelloideum

Nenápadná, avšak poměrně hojná kornatcovitá houba s voskovitými plodnicemi rostoucí na dřevě listnáčů, vzácněji i jehličnanů. Jak je patrné z fotografií, charakter hymenoforu může být značně různorodý. Určitelná pouze mikroskopicky (pleurální bazidie, bradavčité spory s výraznou subapikální depresí). Viz například voskovice pukající (Phlebiella subflavidogrisea) a voskovice (Phlebiella ardisiaca) se sporami bez subapikální deprese. Podobné voskovité plodnice má např. voskovec douglaskový (Aphanobasidium pseudotsugae) s hladkými výtrusy a pachem po naftalínu a voskovice poprášená (Xenasma pulverulentum) se spirálně pruhovanými výtrusy.

Phlebiella tulasnelloidea PP Černovice,suchá acidofilní doubrava, opadlá větev Quercus, 19.12.2024, (c) Lucie Zíbarová

Phlebiella tulasnelloidea Mikulov v Krušných horách, acidofilní bučina, fragment kmene Fagus, 18.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Phlebiella tulasnelloidea Mikulov v Krušných horách, acidofilní bučina, fragment kmene Fagus, 18.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Phlebiella tulasnelloidea PP Ronov, suťový les, větev Carpinus, 31.3.2019, (c) Lucie Zíbarová

Phlebiella tulasnelloidea Dluhoště, Dálava, porost křovitých vrb, větev Salix, 7.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phlebiella tulasnelloidea Domaslavické údolí, potoční luh, silně rozložený kmen Fraxinus, 22.4.2015, (c) Lucie Zíbarová

Phlebiella tulasnelloidea Vápenný Podol, zarůstající odval, větev Corylus, 17.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phlebiella tulasnelloidea Rožmitál, mez s lískou, kmínek Corylus, 14.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na vlhkém mrtvém dřevě. Komplikovaný a taxonomicky ne zcela dořešený rod, určení možné pouze mikroskopicky.

Orbilia epipora Ročov, květnatá bučina, větev Fagus, 17.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh z příbuzenstva hojného dřevomoru plazivého (Nemania serpens), od kterého se liší především mikroznaky (amyloidní askoapikální aparát, tmavé spory s klíční štěrbinou takřka po celé délce spory). Podobné mikroznaky má naopak dřevomor Nemania diffusa se stromaty, která nejsou nikdy zcela černá a méně vystouplými perithecii. Podobný je i dřevomor černý (Nemania atropurpurea) mikroskopicky se lišící sporami s kratší klíční šterbinou. Roste na mrtvém dřevě různých listnáčů, především v teplejších polohách. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Nemania carbonacea Ročov, suťový les, kmen Sorbus, 17.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Nemania carbonacea Ročov, suťový les, kmen Sorbus, 17.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Nemania carbonacea PR Rač, potoční luh, fragment kmene Salix, 12.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Nemania carbonacea PR Topoľové hony [SK], lužní les, fragment kmene Populus, 11.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Nemania carbonacea Rusovo [SK], lužní les, fragment kmene Populus, 5.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Galerina pseudocamerina?

Nenápadná drobnější čepičatka rostoucí v lesích na zemi v opadu či ze zbytků dřeva, často na vlhčích stanovištích. Význačná výrazně vyvinutým velem, které může tvořit na třeni náznak prstenu, moučnou chutí a mikroznaky. Plodnice bez moučné chuti se někdy odlišují jako Galerina pseudocamerina.

Galerina ampullaceocystis Mikulov v Krušných horách, acidofilní bučina, větev Fagus, 15.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Plodnice tvoří jemný a nenápadný povlak na dřevu listnáčů i jehličnanů, vzhledem připomíná např. některé zástupce rodu kornatečka (Athelia). Od ostatních zástupců rodu se odlišuje mikroskopicky (drobné takřka kulovité spory a svazky jehličkovitých krystalků v subhymeniu). Roztroušeně se vyskytující druh, častější v biotopech s větší zásobou mrtvého dřeva.

Trechispora microspora Černý vrch u Kotviny, výsadba klenu, větev Acer pseudoplatanus, 15.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Trechispora microspora Obírka, suťový les, kmen Abies, 15.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Trechispora microspora NPR Velký Špičák, jedlobučina, kmen Abies, 8.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Trechispora microspora PP Pustý zámek, suťový les, opadlá větev jehličnanu, 31.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh dřevomoru rostoucí na čerstvě odumřelém dřevě (typicky ještě v kůře) buku, vzácně i jiných listnáčů. V roztoku KOH se ze stromat louhují oranžově rezavé pigmenty. Velmi podobný je dřevomor Howeův (Hypoxylon howeanum) rostoucí typicky na jiných dřevinách (dub, habr, líska, apod., vzácně však mohou růst i pospolu), často s vláknitou nepohlavní fází na bázi stromat a odlišnými mikroznaky (velikost výtrusů). Na buku roste též hojně dřevomor ranový (Hypoxylon cohaerens).

Hypoxylon fragiforme Břínkov, květnatá bučina, větev Fagus, 14.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon fragiforme Nový hrad, květnatá bučina, větev Fagus, 14.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon fragiforme Břínkov, květnatá bučina, větev Fagus, 14.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Quaternaria quaternata, Libertella faginea

Patrně poměrně hojná vřeckovýtrusá houba jejiž stromata můžeme nalézt na mrtvých neodkorněných větvích buku (Fagus) i dalších dřevin z čeledi bukovitých (Fagaceae). Stromata obsahují více perithecií, která jsou zapuštěna do pletiva kůry, na povrchu jsou patrná jen jejich ústí. Na jaře a v zimě vytváří houba oranžovou nepohlavní fázi (anamorfu) Libertella faginea. Viz bradavkatka jilmová (Eutypella dissepta).

Eutypella quaternata Břínkov, květnatá bučina, větev Fagus, 14.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Eutypella quaternata Břínkov, květnatá bučina, větev Fagus, 14.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Eutypella quaternata NPR Habrůvecká bučina, květnatá bučina, větev Fagus, 14.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Haplotrichum conspersum

Hojná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů i jehličnanů. Poměrně často lze nalézt pouze samotnou nepohlavní fázi (Haplotrichum conspersum). Určitelný pouze mikroskopicky.

Botryobasidium conspersum (pohlavní i nepohlavní fáze) NPR Šúr, mokřadní olšina, padlý kmínek Alnus, 7.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Botryobasidium conspersum (pohlavní i nepohlavní fáze) NPP Hrabanovská černava, borový lesík, kmen Pinus, 1.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Botryobasidium conspersum Chocerady, jedlobučina, kmen Abies, 4.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Botryobasidium conspersum (anamorfa Haplotrichum conspersum) PP V Hlubokém, okroticová bučina, fragment kmene Fagus, 11.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Botryobasidium conspersum (anamorfa Haplotrichum conspersum) Osek, acidofilní bučina, kmen Fagus, 20.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Haplotrichum conspersum (konidie a konidiofory, Melzerovo reagens, 1000x), 7.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí na mrtvé dřevě, zejména jehličnanů, méně často listnáčů. Hojnější je ve vyšších polohách a v pralesovitých porostech. Význačný mikroskopickými znaky (přítomnost přezek jen na některých septech, výrazně úzké výtrusy). Plodnice oproti jiným zástupcům rodu bývají obvykle nápadně bílé. Byl uvedený v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšel do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Botryobasidium intertextum PR Polom, květnatá bučina, kmen Abies, 3.4.2019, (c) Lucie Zíbarová

Botryobasidium intertextum Mikulov v Krušných horách, acidofilní bučina, kmen Picea, 18.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Botryobasidium intertextum NPP Peklo, inverzní smrčina, kmen Picea, 30.4.2015, (c) Lucie Zíbarová

Botryobasidium intertextum PP Domaslavické údolí, suťový les, kmínek Picea, 13.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Botryobasidium intertextum Kyjov, podmáčená smrčina, fragment kmene Picea, 2.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Botryobasidium intertextum PR Losí blato, blatkový bor, trčící větev Pinus, 1.5.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Trechispora alnicola

Vzácnější kornatcovitá houba rostoucí vzácně na dřevě, vzácně i jehličnanů. Od příbuzných druhů se pozná pouze mikroskopicky (eliptické konidie, relativně dlouhé bazidie, bradavičnaté spory). Druh se dříve řadil do rodu Trechispora, nicméně v rámci něj zaujímal poměrně izolovanou pozici, morfologické i molekulární znaky ukazují na příslušnost k rodu Xenasmatella. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Xenasmatella alnicola NPP Polabská černava, mokřadní olšina, větev Alnus, 4.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Xenasmatella alnicola PP V Hlubokém, teplomilná doubrava, kmen Betula, 11.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Xenasmatella alnicola CHÚ Sihoť, tvrdý luh, větev Tilia, 7.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Xenasmatella alnicola PP V Hlubokém, teplomilná doubrava, kmen Betula, 11.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Xenasmatella alnicola PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, větev Alnus, 22.5.2018, (c) Lucie Zíbarová

Roztrošeně kornatcovitá houba rostoucí po celý rok na dřevě jehličnanů, méně listnáčů, hlavně na tenčích substrátech jako jsou větve. Makroskopicky nerozlišitelná od ostatních zástupců rodu. Cystidy jsou slabě inkrustovany, válcovité až mírně kuželovité, většinou apikálně tupé, se stěnami, které se zužují směrem k apexu. Většina materiálu určovaného v minulosti jako Phanerochaete sordida patří k druhu Phanerochaete alnea, která je patrně v ČR výrazně hojnější. Z dalších podobných druhů se např. kůrovka hladká (Phanerochate laevis) se odlišuje mikroskopicky tenkostěnnými hyfami v subikulu a spičatými apikálně neinkrustovanými cystidami, kůrovka sametová (Phanerochate velutina) hojnými, mohutnými a silně inkrustovanými cystidami (oba předchozí druhy navíc často tvoří rhizomorfy), kůrovka Phanerochaete livescens špičatými a apikálně inkrustovanými cystidami a užšími (< 3 μm) sporami či kůrovka hrbolatá (Phanerochaete tuberculata) úplnou nepřítomností cystid.

Phanerochaete sordida PR Údolí Teplé, lesní lem, opadlá větev Pinus, 29.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Phanerochaete sordida NPP Peklo, relikní bor, opadlá větev Pinus, 3.11.2021, (c) Lucie Zíbarová

Phanerochaete sordida Labský důl - Pančavská jáma, lavinový svah, větev Betula carpatica, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová