Vřeckovýtrusá houba rostoucí roztroušeně brzy na jaře (únor-duben, někdy se plodnice vytvářejí již na začátku zimy) na dřevě listnáčů, nejčastěji vrby, spíše v nižších polohách. Z našich ohnivců se jedná o nejčastěji nalézaný druh. Ohnivec jurský (Sacrosypha jurana) roste na dřevě lip na inverzních lokalitách. Původně byly všechny nálezy rodu u nás označovány jako ohnivec šarlatový (Sarcoscypha coccinea), o výskytu tohoto druhu (v úzkém pojetí) u nás nejsou spolehlivé informace. Určování ohnivců je značně komplikované, udávané znaky jsou i v rámci jednoho sběru značně proměnlivé a nestabilní v čase. Současné druhové pojetí vyžaduje další studium.
Sarcoscypha austriaca Mělnická Vrutice, potoční luh, zbytky dřeva Salix alba, 2.2.2008, (c) Lucie Zíbarová
Sarcoscypha austriaca Mělnická Vrutice, potoční luh, zbytky dřeva Salix alba, 10.2.2007, (c) Lucie Zíbarová
Sarcoscypha austriaca Mělnická Vrutice, potoční luh, zbytky dřeva Salix alba, 10.2.2007, (c) Lucie Zíbarová
Sarcoscypha austriaca Mělnická Vrutice, potoční luh, zbytky dřeva Salix alba, 28.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Sarcoscypha cf. austriaca (mladé plodnice) PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, větev Salix, 16.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Sarcoscypha austriaca (spory, H2O, 1000x) 17.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojný druh jednoletého choroše rostoucí na mrtvém i živém dřevě listnáčů, vzácně jehličnanů, kde způsobuje hnědou kostkovitou hnilobu. Pro svůj vzhled a měkkou konsistenci nezaměnitelný druh (pokud si odmyslíme, že se jedná pravděpodobně o komplex více druhů). V mládí jedlý. Na jehličnanech (smrk, modřín) roste sírovec horský (Laetiporus montanus).
Laetiporus sulphureus Ústěk, osamělý akát, živý kmen Robinia pseudoacacia, 25.5.2008, (c) Lucie Zíbarová
Laetiporus sulphureus NP České Švýcarsko, Edmundova soutěska, pahýl Fagus, 28.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Laetiporus sulphureus PR Studený vrch, květnatá bučina, mrtvý stojící Fraxinus, 30.5.2020, (c) Lucie Zíbarová
Laetiporus sulphureus Kyšperk, acidofilní doubrava, pařez Quercus, 26.8.2022, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující menší druh vřeckovýtrusé houby rostoucí od léta do podzimu v listnatých lesích na zemi či zbytcích dřeva. Od podobných druhů (např. chřapáč chlupatý - Helvella villosa) se pozná mikroskopicky podle vřetenovitých výtrusů. Byl uvedený v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšel do kategorie "málo dotčený druh" (LC).
Helvella macropus NPR Břehyně-Pecopala, okraj mokřadní olšiny, sub Betula, Alnus, 16.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
Helvella macropus NPR Břehyně-Pecopala, okraj mokřadní olšiny, sub Betula, Alnus, 16.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
Helvella macropus Drmaly, acidofilní doubrava, silně rozložená větev listnáče, sub Quercus, Picea, Acer, 3.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Helvella macropus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, silně rozložený kmen Fagus, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Helvella macropus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, silně rozložený kmen Fagus, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující mohutnější jednoletý choroš. Roste nejčastěji na bázích starých živých dubů, s oblibou na dubu červeném. Způsobuje bílou hnilobu. Nápadná lesklou, jakoby nalakovanou krustou na svrchní straně plodnice, čímž se odlišuje např. od běžné lesklokorky ploské (Ganoderma applanatum). Podobnou krustu má např. i lesklokorka lesklá (Ganoderma lucidum), která však patří do skupiny druhů se třeněm. Vzácná lesklokorka Pfeifferova (Ganoderma pfeifferi) se liší tmavou dužninou, nasládlým pachem a rozměry výtrusů.
Ganoderma resinaceum Hluboká nad Vltavou, stromořadí, báze Quercus, 19.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Ganoderma resinaceum Chlum u Třeboně, Záhřebský rybník, hráz, báze Quercus rubra, 27.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Ganoderma resinaceum Kostelecké Horky, Pobočník, hráz, báze Quercus rubra, 10.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Ganoderma resinaceum (řez plodnicí) Kostelecké Horky, báze Quercus rubra, 10.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Ganoderma resinaceum (detail pórů) Kostelecké Horky, Pobočník, hráz, báze Quercus rubra, 10.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Ganoderma resinaceum Chotyně, dubohabřina, báze Quercus rubra, 31.8.2018, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojná břichatkovitá houba rostoucí od léta do podzimu na chudých a kyselých půdách pod listnáči i jehličnany. Pach nakyslý, metalický. Spory kulovité, hnědé, se síťnatou ornamenitkou. Jedovatý! Druh dobře rozpoznatelný od ostatních druhů pesterců podle políčkovitě rozpraskané okrovky, často s odstávajícími šupinami, která je silnější než 2mm. Občas bývá parazitován hřibem příživným (Pseudoboletus parasiticus). Viz též pestřec prášivkovitý (Scleroderma bovista) a p. jamkatý (Scleroderma areolatum) s drobnějšími plodnicemi, tenkou okrovkou a růstem spíše na živinami bohatších stanovištích.
Scleroderma citrinum NPP Peklo, borová doubrava, sub Quercus, Pinus, 28.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Scleroderma citrinum NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, sub Fagus, 9.8.2012, (c) Lucie Zíbarová
Scleroderma citrinum Kostelecké Horky, hráz rybníka, sub Quercus rubra, Quercus, Picea, 4.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Drobný a barevně proměnlivý druh voskovky rostoucí na travnatých stanovištích, případně ve světlých lesích. Význačná lepkavým až slizkým kloboukem i třeněm, mírnou chutí a široce (či zoubkem) připojenými, nikoli však sbíhavými lupeny. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Hygrocybe glutinipes Hora sv. Šebestiana, náměstí, krátkostéblený trávník, 10.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Hygrocybe glutinipes České Budějovice, park Stromovka, sub Quercus, 21.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Hygrocybe glutinipes České Budějovice, park Stromovka, sub Quercus, 21.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Hygrocybe glutinipes České Budějovice, park Stromovka, sub Quercus, 21.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Hojná muchumůrka rostoucí od časného léta do počátku podzimu pod listnáči a jehličnany, častěji ve vyšších polohách. Význačná rýhovaným prstenem a řepovitou bází. Pach po syrových bramborách. Jedlá, ale nižší kvality (podstatně chutnější je muchomůrka růžovka - Amanita rubescens). Pozor na záměnu s jedovatou muchomůrkou tygrovanou (Amanita pantherina), která má nerýhovaný prsten a kulovitou a obroubenou bázi třeně.
Amanita spissa NPR Ve Studeném, acidofilní bučina, sub Picea, Fagus, 28.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Amanita spissa Jindřichov na Moravě, kulturní smrčina, sub Picea, 12.9.2020, (c) Lucie Zíbarová
Amanita spissa Rychnov na Kněžnou, Včelný, mladá kulturní smrčina, sub Picea, 30.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Amanita spissa Střelná, jedlobučina, sub Fagus, Abies, Picea, 21.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Amanita spissa Velké Karlovice, kulturní smrčina, sub Picea, Fagus, 1.7.2018, (c) Lucie Zíbarová
Amanita spissa Velké Karlovice, kulturní smrčina, sub Picea, Fagus, 29.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Amanita spissa Velké Karlovice, kulturní smrčina, sub Picea, Fagus, 1.7.2018, (c) Lucie Zíbarová
Amanita spissa (detail rýhování prstenu) České Budějovice, park Stromovka, sub Quercus, Betula, 21.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Amanita spissa Vyšné, lesní cesta v kulturní smrčině, sub Picea, 14.8.2012, (c) Lucie Zíbarová
Hojný druh holubinky rostoucí od léta do podzimu pod listnáči, nejčastěji duby a břízami. Podobná holubinka jahodová (Russula paludosa) je mohutnější a roste pod jehličnany. Jedlá.
Russula velenovskyi Bukovka, borová doubrava, sub Quercus, Fagus, Pinus, 17.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Russula velenovskyi České Budějovice, park Stromovka, sub Quercus, Betula, 21.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Psilocybe montana
Hojná drobnější houbička rostoucí od podzimu do časné zimy (plodnice někdy přetrvávají až do jara) na otevřených stanovištích v postech mechů (Polytrichum, Atrichum apod.). Pokožka klobouku není gelatinizovaná a slupitelná jako např. u skupiny lysohlávky plevnaté (Deconica crobula).
Deconica montana PP Pískovna u Dračice, iniciální sukcesní stadium v pískovně, v porostech mechů, 26.10.2012, (c) Lucie Zíbarová
Deconica montana Hajnice u Mirochova, kulturní bor, okraj lesní cesty, Polytrichum piliferum aff., 26.4.2008, (c) Lucie Zíbarová
Deconica montana PP Vesecký kopec, písečná duna, v řídké vegetaci a mechu, 8.11.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hojná houba s hnědými plodnicemi pevně rosolovité konzistence rostoucí po celý rok na dřevě jehličnanů, především borovic, vyskytuje se ale i např. na smrku. Plodnice jsou nápadné jen při vlhkém počasí, za sucha sesychají do tenké krusty. Nedávno popsaný černorosol Exidia subsaccharina má větší spory a bazidie, obvykle větvené hyfídie a splývající plodnice s nafialovělými tóny. Další druhy rodu na jehličnanech jsou černorosol smrkový (Exidia pithya), černorosol bukový (Exidia nigricans) a černorosol Exidia umbrinella.
Exidia saccharina s.l. NPR Velká Niva, rašelinný bor, trčící větev Pinus, 25.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Exidia saccharina s.l. NPR Břehyně-Pecopala, boreokontinentální bor, pařízek Pinus, 29.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Exidia saccharina s.l. Hajnice u Mirochova, mladý kulturní bor, padlý kmínek Pinus, 25.4.2008, (c) Lucie Zíbarová
Exidia saccharina s.l. Hajnice u Mirochova, mladý kulturní bor, padlý kmínek Pinus, 25.4.2008, (c) Lucie Zíbarová
Exidia saccharina s.l. Hajnice u Mirochova, mladý kulturní bor, padlý kmínek Pinus, 25.4.2008, (c) Lucie Zíbarová
Exidia saccharina s.l. PR Maštale, acidofilní bor, kmen Pinus, 15.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Exidia saccharina s.l. PP Vesecký kopec, mladý kuturní bor, kmének Pinus, 14.3.2018, (c) Lucie Zíbarová
Exidia saccharina s.l. PR Údolí Doubravy, kulturn íles, kmen Pinus, 7.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující mykorhizní břichatkovitá houba rostoucí na písčitých půdách pod borovicemi a duby, často na obnažené půdě. Druh význačný hygroskopickou reakcí hvězdicovitě roztrhané vnější okrovky - za vlhka se otevírá, za sucha se svinuje. Podobné jsou některé hvězdovky (Geastrum). V Evropě tři domácí druhy, velmi obtížně rozlišitelné - Astraeus hygrometicus s. str., Astraeus macedonicus a Astraeus telleriae.
Astraeus hygrometricus Hajnice u Mirochova, kulturní bor, okraj lesní cesty, 25.4.2008, (c) Lucie Zíbarová
Astraeus hygrometricus Hajnice u Mirochova, kulturní bor, okraj lesní cesty, 25.4.2008, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující druh křehutky vázaný na lesní spáleniště. Význačná ekologií a výrazně vyvinutým velem (alespoň v mládí). Výrusy bez klíčního póru, pleurocystidy špičaté se ztlustlou stěnou. Viz např. hnojník zajícový (Coprinopsis jonesii) na obdobných stanovištích či křehutka vlásenitá (Psathyrella fibrillosa) má výtrusy s klíční pórem a roste mimo spáleniště na větvičkách a silně rozloženém dřevě.
Psathyrella pennata NP České Švýcarsko, Černý důl, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, 24.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella pennata NP České Švýcarsko, Černý důl, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, 8.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella pennata NP České Švýcarsko, údolí Suché Bělé, spáleniště po kůrovcové smrčině, 19.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella pennata NP České Švýcarsko, Mezní Louka, spáleniště po acidofilní bučině, 30.6.2023, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella pennata NP České Švýcarsko, Mezní Louka, páleniště po pasece kůrovcové smrčiny, 2.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella pennata NP České Švýcarsko, Mezní Louka, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, 16.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella pennata NP České Švýcarsko, Černý důl, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, 8.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella pennata NP České Švýcarsko, Mezní Louka, páleniště po pasece kůrovcové smrčiny, 2.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella pennata Hajnice u Mirochova, lesní spáleniště, 24.4.2008, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella pennata Dřevčice, paseka, spáleniště, 5.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella pennata Dřevčice, paseka, spáleniště, 5.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná helmovka rostoucí na dřevě jehličnanů krátce po roztátí sněhu, především ve vyšších polohách. Nápadná svou fenologií a bělovou myceliální plstí na bázi plodnice. Z dalších helmovek na jaře roste např. helmovka šiškomilná (Mycena plumipes), h. raná (Mycena abramsii) či h. sněhonohá (Mycena niveipes), všechny s nepříjemným (chlorový, nitrózní) pachem a jinými mikroznaky. Podobně mohou vypadat i plodnice helmovky skvrnitá (Mycena maculata), která roste na podzim a liší se i některými mikroskopickými znaky. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Mycena flos-nivium Zátoň, vlhká kulturní smrčina, zbytky dřeva Picea v zemi, 8.3.2007, (c) Lucie Zíbarová
Mycena flos-niviumNPR Velká niva, rašelinná smrčina, silně rozložený kmen Picea, 21.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Mycena flos-nivium Zátoň, vlhká kulturní smrčina, zbytky dřeva Picea v zemi, 8.3.2007, (c) Lucie Zíbarová
Mycena flos-nivium Zátoň, vlhká kulturní smrčina, zbytky dřeva Picea v zemi, 8.3.2007, (c) Lucie Zíbarová
Hojný druh vřeckovýtrusé houby jejíž drobná apothecia můžeme nalézt po celý rok během vlhkého počasí na dřevě listnáčů (vzácně i jehličnanů), ostružiníků či bukových číškách, šiškách, listech a mnoha dalších substrátech. Od dalších podobných druhů se makroskopicky pozná nečervenajícími plodnicemi s delšími chloupky a především mikroskopicky.
Lachnum virgineum Jamné, údolí Vltavy, bučina, číska Fagus, 29.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum virgineum PR Vápenka, břeh potůčku, větvičky Rubus fruticosus agg., 3.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum virgineum PR Pučanka, bučina na vápenci, číska Fagus, 14.5.2013, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum virgineum NPR Koda, dubohabřina, padlý kmen Sorbus, 30.3.2024, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum virgineum PR Zemská brána, květnatá bučina, větvička Fagus, 4.5.2018, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum virgineum Dívčí Kámen, jedlobučina, číška Fagus, 17.4.2008, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum virgineum NPR Čtvrtě, vlhká větev Fagus, 3.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum virgineum NPR Čtvrtě, acidofilní borová doubrava, listy Quercus, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum virgineum NPR Praděd, horská smrčina, větévky Picea, 31.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn:. Coprinus micaceus
Velmi hojný druh hnojníku rostoucí od jara do podzimu na mrtvém dřevě listnáčů či jeho zbytcích, pilinách apod. často ve větších skupinách. Druh význačný drobnými třpytivými zrníčky vela na klobouku (velum převážně z tenkostěnných kulvitých buněk - sekce Micacei) a ojíněným třeněm (kaulocystidy). Mikroskopicky pak mitrovitými sporami. Coprinellus pallidissimus má taktéž ojíněný třeň, avšak eliptické spory. Další druhy ze sekce Micacei nemají ojíněný třeň (chybí kaulocystidy): Coprinellus saccharinus a hnojník kmenový (Coprinellus truncorum). Druhy ze sekce Domestici (např. Coprinellus domesticus) mají velum na klobouku z hrubších zrníček (velum z řetízků kulovitých, eliptických či vřetenovitých ±tlustostěnných elementů) a často se kolem plodnic vyskytuje ozonium.
Coprinellus micaceus NPR Koda, dubohabřina, rozsocha živého kmene Acer campestre, 25.8.2024, (c) Lucie Zíbarová
Coprinellus micaceus Malešov, křovinatá stráň, zbytky dřeva v půdě, 8.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Coprinellus micaceus NPR Medník, acidofilní bučina, silně zetlelý kmen Fagus, 10.8.2013, (c) Lucie Zíbarová
Coprinellus micaceus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, zbytky dřevě v půdě, 24.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Coprinellus micaceus PR Na Voskopě, teplomilná doubrava, báze kmene Quercus, 5.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Trametes cervina, Antrodia cervina
Roztroušeně se vyskytující druh druh jedno (nebo někdy i přezimujícího) choroše rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů. Způsobuje bílou hnilobu. Druh význačný velkými póry, které mají tendenci se roztrhávat. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).
Trametopsis cervina NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Trametopsis cervina PR Libochovka, květnatá bučina, větev Fagus, 13.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Trametopsis cervina PR Pod Trlinou, acidofilní bučina, opadlá větev silná Fagus, 14.5.2021(c) Lucie Zíbarová
Trametopsis cervina NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 20.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Trametopsis cervina NPR Salajka, jedlobučina, pahýl Fagus, 22.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Trametopsis cervina NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, padlý kmen Fagus, 24.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Trametopsis cervina NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, padlý kmen Fagus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Trametopsis cervina NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, padlý kmen Fagus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Trametopsis cervina NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, pahýl Fagus, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová
Trametopsis cervina NPR Ve Studeném, květenatá bučina, kmen Fagus, 22.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hojný druh jednoletého choroše rostoucího na dřevě listnáčů (velmi vzácně i jehličnanů), kde způsobuje bílou hnilobu. Plodnice mají mírnou chuť a často nasládlý pach. Mikroskopické znaky - hyfový systém dimitický, skeletové hyfy přítomné je v tramě rourek; generativní hyfy s přezkami; hymeniální cystidy nepřítomny; bazidie tetrasporické; spory válcovité 4-5 x 1.5-2 μm (Ryvarden et Melo 2014). Velmi podobný bělochoroš našedlý (Postia tephroleuca) se liší mimo jiné i hnědou hnilobou a užšími sporami.
Tyromyces chioneus NPR Břehyně-Pecopala, olšina, větev Alnus, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Tyromyces chioneus CHÚ Sihoť [SK], tvrdý luh, kmen Acer campestre, 7.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Tyromyces chioneus PP Tiské stěny, kulturní smíšený les, padlý kmínek Sorbus, 25.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Tyromyces chioneus PP Tiské stěny, kulturní smíšený les, padlý kmínek Sorbus, 25.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Tyromyces chioneus Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, padlý kmen Populus tremula, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Tyromyces chioneus Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, padlý kmen Populus tremula, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů i jehličnanů. Od podobných druhů se pozná bezpečně pouze mikroskopicky.
Phanerochaete galactites NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, doubrava, větev Quercus, 8.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Phanerochaete galactites NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, doubrava, větev Quercus, 8.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Hojný druh pesterce poněkud podobný pesterci bradavčitému (Scleroderma verrucosum), od kterého se makroskopicky liší absencí pseudotřeně a drobnějšími plodnicemi. Roste od léta do podzimu v listnatých a smíšených lesích, na živinami bohatších stanovištích, často podél cest. Pach metalický. Spory kulovité, hnědé, s izolovanými ostny. Pestřec obecný (Scleroderma citrinum) je větší, má s výtrusy se síťovitou ornamentikou a roste na chudých kyselých půdách. Pestřec prášivkovitý (Scleroderma bovista) je podobný, má však spory se síťnatou ornamentikou.
Scleroderma areolatum NPR Ruda, dubo-borový les, sub Quercus, Pinus, 18.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Scleroderma areolatum PP Pustý zámek, suťový les, sub Fagus, Acer, Picea, 31.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Scleroderma areolatum NPP Rečkov, okraj mořkadní olšiny, sub Alnus, Corylus, 10.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Scleroderma areolatum PR Deštenské pastviny, dubohabřina, sub Quercus, Corylus, Prunus, 13.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Scleroderma areolatum PR Království, dubohabřina, lesní cesta, sub Quercus, Carpinus, 24.7.2020, (c) Lucie Zíbarová
Scleroderma areolatum (spory, Melzerovo reagens), Mravenčák, dubohabřina, sub Quercus, 14.8.2014, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Omphalina gerardiana, Omphalina sphagnicola s. auct.
Roztroušeně se vyskytující kalichovka rostoucí od léta do podzimu v porostech rašeliníku. Význačná svou ekologií a tmavšími šupinkami na povrchu klobouku. Nedávno odlišená kalichovka Arrhenia bigelowii je velmi podobná a obtížně odlišitelná, má o něco větší spory a tendenci k černání. Kalichovka vodnatá (Omphalina philonotis) se odlišuje velmi jemnými šupinkami na klobouku v barvě podkladu, které neodstávají a odlišným tvarem spor. Kalichovka černohnědá (Arrhenia oniscus) má hladký povrch klobouku. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Arrhenia gerardiana NPR Ruda, otevřené rašeliniště, Sphagnum sp., 18.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Antrodiella semisupina s. auct. eur., Antrodiella beschidica, Antrodiella farinacea
Hojný(?), polorozlitý a jednoletý choroš rostoucí na dřevě listnáčů, často ve společnosti troudntace kopytovitého (Fomes fomentarius). Od podobných druhů z rodu Antrodiella se rozpozná jen mikroskopicky (a to ještě obtížně). Podobné druhy: např. outkovečka buková (Antrodiella faginea), outkovečka kručinková (Antrodiella genistae) či outkovečka bezpřezkatá (Antrodiella onychoides). Rozlité formy není snadné rozlišit od outkovečky Romellovy (Antrodiella romellii). Makroskopicky může být podobná i outkovička olšová (Antrodiella ichnusana) s válcovitými výtrusy.
Antrodiella pallescens NPR Velká niva, rašelinná smrična, padlý kmen Betula, stará plodnice Fomes, 22.9.2021, (c) Lucie Zíbarová
Antrodiella pallescens PP Tiské stěny, pískovcové skalní město, padlý kmen Betula, stará plodnice Fomes fomentarius, 9.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Antrodiella pallescens PP Tiské stěny, pískovcové skalní město, padlý kmen Betula, soc. Fomes fomentarius, 9.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Vzácný, zcela rozlitý, jednoletý (vz. dvouletý) choroš rostoucí na dřevě jehličnanů (smrk, jedle, borovice) i listnáčů (buk). Nápadná svou zářivě zlatooranžovou barvou a aromatickou vůní připomínající kari. Pidobná může být například pórnatka placentová (Rhodonia placenta) nebo hlinák cihlový (Erastia ochraceolateritia). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Auriporia aurulenta NPR Velká niva, rašelinný bor, kmen Pinus, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová
Auriporia aurulenta NPR Ruda, rašelinný bor, padlý kmen Pinus, 18.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Auriporia aurulenta NPR Ruda, rašelinný bor, padlý kmen Pinus, 18.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Auriporia aurulenta NPR Žofinka, blatkové rašeliniště, padlý kmen Pinus, 13.8.2012, (c) Lucie Zíbarová
Auriporia aurulenta NPR Červené Blato, rašelinný bor, kořen vývratu Pinus, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Auriporia aurulenta PR Borkovická blata, okraj rašeliniště, padlý kmen Betula, 20.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Auriporia aurulenta Tetřevská slať, podmáčená smrčina, řezná plocha kmenu Picea, 3.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Auriporia aurulenta NPR Velká niva, rašelinný bor, stojící kmen Pinus, 22.9.2021, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí roztroušeně na jaře na loňských mumifikovaných plodech hlohu. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Monilinia johnsonii Bělušice, křovinatá mez, loňské plody Crataegus sp., 21.3.2017, (c) Lucie Zíbarová
Monilinia johnsonii Ústí nad Labem, Střížovický vrch, křoviny, mumifikovaná malvice Crataegus, 28.3.2021, (c) Lucie Zíbarová
Monilinia johnsonii Radostice, křovinatá mez, plody Crataegus 31.3.2014, (c) Lucie Zíbarová
Monilinia johnsonii PR Milá, porost krovin, loňské plody Crataegus sp., 13.4.2008, (c) Lucie Zíbarová
Monilinia johnsonii PR Milá, porost krovin, loňské plody Crataegus sp., 13.4.2008, (c) Lucie Zíbarová
Monilinia johnsonii PR Milá, porost křovin, loňské plody Crataegus sp., 18.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Sclerotinia tuberosa
Vřeckovýtrusá houba parazitující na oddencích sasanek, zvl. sasanky hajní (Anamone nemorosa). Její plodnice můžeme najít v době květu jejího hostitele, cca v březnu až dubnu. Roztroušený, místy hojný druh. Viz hlizenka hlíznatá (Sclerotinia sclerotiorum).
Dumontinia tuberosa Poplze, údolí Evaňského potoka, potoční luh, oddenek sasanky, 17.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Dumontinia tuberosa Mentourov u Litoměřic, údolní luh, oddenek Anemone nemorosa, 30.3.2008, (c) Lucie Zíbarová
Dumontinia tuberosa NPR Oblík, okraj cesty, oddenek sasanky, 13.4.2008, (c) Lucie Zíbarová
Dumontinia tuberosa České Budějovice - U Hada, smíšený kulturní les (Picea, Quercus, Pinus), oddenek Anemone nemorosa, 9.4.2008, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující břichatkovitá houba z příbuzenstva klouzků. Mykorhizní. Podobné druhy: např. kořenovec žlutavý (Rhizopogon luteolus), k. obecný (Rhizopogon vulgaris) a další.
Rhizopogon roseolus Rábí, vápencový lom, sub Betula, Pinus, 2.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Rhizopogon roseolus Rábí, vápencový lom, sub Betula, Pinus, 10.5.2008, (c) Lucie Zíbarová
Rhizopogon roseolus Havraníky, smíšený les, sub Pinus, Quercus, 8.6.2007, (c) Lucie Zíbarová
Rhizopogon roseolus Rábí, vápencový lom, sub Betula, Pinus, 2.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojný jednoletý choroš rostoucí na mrtvém dřevě nejrůznějších listnáčů, vzácněji i jehličnanů. Způsobuje bílou hnilobu. Nápadná a dobře poznatelná podle šedých rourek kontrastujících s bělavou dužninou. Viz též vzácnější šedopórka zakouřená (Bjerkandera fumosa), je větší, má světleší póry a tlustší dužninu s tmavou linkou na rourkami.
Bjerkandera adusta NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, kmen Fagus, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Bjerkandera adusta PR Pavlínino údolí, kůrovcová smrčina, stojící mrtvý kmínek, 5.8.2024, (c) Lucie Zíbarová
Bjerkandera adusta (řez plodnicí) PP Černovice, kulturní smíšený les, padlý kmínek Sorbus, 19.12.2024, (c) Lucie Zíbarová
Bjerkandera adusta (detaily pórů) PP Černovice, kulturní smíšený les, padlý kmínek Sorbus, 19.12.2024, (c) Lucie Zíbarová
Bjerkandera adusta NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, kmen Fagus, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Bjerkandera adusta NPP Medník, acidofilní bučina, pařez Carpinus, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová
Drobnější a proměnlivá houbička rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů. Roztroušeně se vyskytující druh. Další druhy rodu: např. kržatka hnědoolivová (Simocybe centunculus) se subtilnějšími plodnicemi a kratšími pileocystidami či k. jazykovitá (Simocybe rubi) s drobnými plodnicemi s excentrickým třeněm, bisporickými bazdiemi a odlišnou strukturou pokožky klobouku. Může připomínat i polničku pevnou (Agrocybe firma) s moučným pachem.
Simocybe sumptuosa NPR Libický luh, tvrdý luh, trčící větev na padlém kmeni Quercus, 5.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Simocybe sumptuosa Konětopy, teplomilná doubrava, silná větev Quercus, 30.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Simocybe sumptuosa PR Království, dubohabřina, větev Tilia, 24.7.2020, (c) Lucie Zíbarová
Simocybe sumptuosa NPR Břehyně-Pecopala, Luzulo-Fagion, kmen Fagus, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Simocybe sumptuosa NPR Břehyně-Pecopala, Luzulo-Fagion, kmen Fagus, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Simocybe sumptuosa NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, fragment kmene Fagus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Simocybe sumptuosa Houština u Mašťova, teplomilná doubrava, fragment kmínku Quercus(?), 3.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hojná tvrdohouba ze skupiny korovitky tečkované (Diatrype stigma) rostoucí po celý rok na větvích listnáčů především buku, ale i lísky či javorů.
Diatrype decorticata NPR Karlštejn, dubohabřina, opadlá větev Fagus, 10.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Diatrype decorticata NPR Břehyně-Pecopala, kyselá bučina, větev Fagus, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Piptoporus quercinus, Fomitopsis pulvina
Vzácný druh jednoletého choroše rostoucí na mrtvém dřevě dubů a to jak na kmenech, tak na pařezech, často značného stáří. Způsobuje hnědou kostkovitou hnilobu. Hlavní období tvorby plodnic je v časném létě. Podobný je velmi hojný březovník obecný (Piptoporus betulinus) rostoucí na bříze, na duch roste pstřeň dubový (Fistulina hepatica). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh). a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.
Buglossoporus quercinus NPR Břehyně-Pecopala, dubo-bukový porost na třetihorních vyvřelinách, padlý kmen Quercus, 2.7.2022, (c) Lucie Zíbarová
Buglossoporus quercinus NPR Břehyně-Pecopala, dubo-bukový porost na třetihorních vyvřelinách, padlý kmen Quercus, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Buglossoporus quercinus NPR Břehyně-Pecopala, dubo-bukový porost na třetihorních vyvřelinách, padlý kmen Quercus, 2.7.2022, (c) Lucie Zíbarová
Buglossoporus quercinus (mladá plodnice) NPR Břehyně-Pecopala, dubo-bukový porost na třetihorních vyvřelinách, padlý kmen Quercus, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Buglossoporus quercinus NPR Břehyně-Pecopala, dubo-bukový porost na třetihorních vyvřelinách, padlý kmen Quercus, 2.7.2022, (c) Lucie Zíbarová
Buglossoporus quercinus NPR Břehyně-Pecopala, dubo-bukový porost na třetihorních vyvřelinách, padlý kmen Quercus, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Buglossoporus quercinus PP Kozinecká stráň, teplomilná doubrava, báze živého Quercus, 5.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Buglossoporus quercinus NPR Břehyně-Pecopala, dubo-bukový porost na třetihorních vyvřelinách, padlý kmen Quercus 15.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Buglossoporus quercinus Veselí nad Moravou, zámecký park, vyvrácený pařez Quercus, 11.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující štítovka ze skupiny štítovky jelenní (Pluteus cervinus). Roste od léta do podzimu na kmenech listnáčů v pozdějším stadiu rozkladu, na zbytcích dřeva či zemi smíšené s pilinami. Význačná bělavým kloboukem s hnědě žíhaným až šupinkatým povrchem a podobně žíhaným třeněm.
Pluteus petasatus NPR Břehyně-Pecopala, Eu-Fagion, zetlelý kmen Fagus, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Pluteus petasatus NPR Břehyně-Pecopala, Eu-Fagion, zetlelý kmen Fagus, 10.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
