Velmi hojný druh, jehož jednoletá stromata můžeme nalézt na dřevě nejrůznějších listnáčů, častá je například na buku. Způsobuje bílou hnilobu. Od dřevnatky dlouhonohé (Xylaria longipes) se pozná spolehlivě jen většími sporami (cca 20-30 x 7-10).

Xylaria polymorpha PP Jasánky, jasenina, báze mrtvého stojícího Fraxinus, 21.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Xylaria polymorpha NPP U Nového mlýna, porost teplomilných křovin, pařízek listnáče, 8.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Xylaria polymorpha (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 21.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tato nápadná a krásná houba se vyskytuje hojně na dřevě (nejčastěji pařezech, někdy zdánlivě ze země) jehličnanů, obvykle borovic, méně často smrku. Spory téměř kulovité až široce eliptické (Q < 1.4). Příbuzná šafránka plaménková (Tricholomopsis flammula) se odlišuje drobnějšími plodnicemi, třeněm bez vínové či červené barvy, růstem převážně v pralesovitých rezervacích a eliptickými výtrusy (Q = 1.5 - 1.6). Šafránka ozdobná (Tricholomopsis decora) se liší méně masitými plodnicemi s olivovými, nikoli nachovými šupinkami na klobouku. Ve střední Evropě velmi vzácná šafránka žlutookrová (Tricholomopsis sulfureoides) má klobouk s přitisklými žlutými, okrovými až oranžovohnědými vlákny.

Tricholomopsis rutilans Krakonošova snídaně, horská smrčina, kmen Picea, 24.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Tricholomopsis rutilans Provodín, pískovna, okraj vodní nádrže, kmínek Pinus, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tricholomopsis rutilans výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, báze pahýlu Pinus, 29.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Incl.: Tricholoma bufonium

Tato čirůvka roste hojně na podzim v listnatých lesích, nejčastěji pod duby, se kterými vytváří mykorhizu, na kyselých i bazických substrátech. Význačná nepříjemným pachem po svítiplynu. Jedovatá! Podobný pach mají bělavé druhy čirůvka nevonná (Tricholoma inamoenum) pod jehličnany a čirůvka žloutnoucí (Tricholoma sulphurescens) pod listnáči na teplomilných stanovištích na bazických půdách. Viz čirůvka zelánka (Tricholoma equestre) a č. osiková (Tricholoma frondosae). Nedořešený komplex více druhů. Dřív se odlišovala čirůvka žabí (Tricholoma bufonium) s červenavým kloboukem, ale tento znak patrně nemá taxonomickou hodnotu.

Tricholoma sulphureum Nový hrad, květnatá bučina, sub Fagus, 14.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma sulphureum ("bufonium") EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, dubohabřina, sub Abies, Corylus, 25.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma sulphureum PP Tiské stěny, acidofilní bučina, sub Fagus, Betula, Pinus, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma sulphureum Nový hrad, květnatá bučina, sub Fagus, 14.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma sulphureum PR Stříbrný luh, květnatá bučina, sub Fagus, Acer, Carpinus, 30.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma sulphureum Velký Horusický rybník, vzdušná strana hráze, sub Quercus, 6.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma sulphureum Domoušice, teplomilná doubrava, sub QUercus, 27.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma sulphureum Velký Horusický rybník, vzdušná strana hráze, sub Quercus, 6.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Rosolovité až tuze voskovité nepravidelné plodnice této houby můžeme nalézt, jak pokrývají nejrůznější substráty včetně živých rostlin a mechů. Mykorhizní houba. Rozroušeně se vyskytující.

Sebacina incrustans výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Quercus, Betula, 14.8.2007, (c) Lucie Zíbarová

Sebacina incrustans výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Quercus, Betula, 14.8.2007, (c) Lucie Zíbarová

Sebacina incrustans Verneřice, Bobří soutěska, suťový les, sub Fagus, Tilia, 6.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hojný, drobnější druh pesterce rostoucí od léta do podzimu pod listnatými a jehličnatými dřevinami, spíše na úživnějších půdách a parcích. Mykorhizní houba. Jedovatý. Pach metalický. Spory kulovité, hnědé, se síťnatou ornamentikou, 10-12.5 μm v průměru. Viz pestřec jamkatý (Scleroderma areolatum) se sporami s izolovanými bradavkami. Běžný pestřec obecný (Scleroderma citrinum) má na řezu silnější okrovku, větší plodnice a roste na kyselých půdách.

Scleroderma bovista Lovosice, parčík u železniční stanice, sub Betula, 13.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Scleroderma bovista Ustí nad Labem - Klíše, parčík, sub Carpinus, Tilia, 30.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Scleroderma bovista (spory v Melzrově reagens) Lovosice, parčík u železniční stanice, sub Betula, 13.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Russula pectinatoides p. p.

Hojný druh holubinky rostoucí od léta do počátku podzimu v listnatých lesích pod duby, habry, lipami apod. Často se vyskytuje i v parcích a stromořadích. Vyznačuje se silným směsným pachem po ovoci a spálené gumě. Není palčivá. Reakce báze třeně na KOH negativní. Podobná mírná a méně hojná holubinka pruhovaná (Russula insignis) mívá slabý pach, červenou reakci báze třeně na KOH, často nažloutlou bázi třeně a zbytky žlutého vela na okraji klobouku; holubinka nelibá (Russula amoenolens) je palčivá, holubinka Russula praetervissa je velmi podobná, ale vyskytuje se ve Středomoří pod stálezelnýim duby a má více síťnaté výtrusy, holubinka zahradní má více šedý klobouk, pach po rybině a síťnaté spory. Nejedlá.

Russula recondita České Budějovice, park Stromovka, 21.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula recondita Ústí nad Labem - Klíše, parčík, sub Tilia, Betula, 30.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula recondita výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Quercus, 30.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Russula recondita Třeboň, parčík u žel. stanice, sub Tilia, 5.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula pectinatoides (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 30.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Russula aurata

Roztroušeně až vzácně se vyskytující druh krásně vybarvené holubinky preferující bazické substráty v nižších polohách. Roste od léta do počátku podzimu zejména pod duby, habry a lískami. Výtrusný prach sytě okrový. Pro své zářivé barvy a mírnou chuť nezaměnitelný druh. Vzácná holubinka Lundellova (Russula lundellii) je palčivá, nemá žlutý třeň a roste pod břízami na vlhkých místech. Jedlá.

Russula aurea PR Pod Trlinou, květnatá bučina, sub Fagus, Quercus, Larix, 13.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Russula aurea PR Pod Trlinou, květnatá bučina, sub Fagus, Quercus, Larix, 23.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Russula aurea NPR Karlštejn, dubohabřina, sub Quercus, Caprinus, 8.7.2022, (c) Lucie Zíbarová

Russula aurea Chlum u Dobrušky, výsadba lípy, sub Tilia, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula aurea Chlum u Dobrušky, výsadba lípy, sub Tilia, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula aurea Výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Corylus, Quercus, 30.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh, hojnější spíše v teplejších oblastech pod duby, buky a borovicemi na neutrálních až zásaditých substrátech. Nejedlá. Palčivá, zejména v lupenech. Význačná lepkavým kloboukem a růžověním, pak černáním dužniny na řezu. V Evropě dva morfologicky neodlišitelné druhy - Russula acrifiloa s. strs. a nedávno popsaná Russula picrofolia s drobnými odlišnostmi v mikroznacích. Viz např. holubinka hustolupenná (Russula densifolia) a h. černající (Russula nigricans) a další.

Russula acrifolia s.l. Ždánice, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 18.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Russula acrifolia s.l. Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula acrifolia s.l. NPR Čtvrtě, teplomilná doubrava, 30.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Russula acrifolia s.l. Chlum u Dobrušky, dubohabřina, sub Quercus, Acer, Carpinus, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula acrifolia s.l. výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Quercus, Corylus, 30.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Russula acrifolia (spory, Melzerovo regaens, 1000x), 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh kuřátek rostoucí kolem pařezů či na zbytcích dřeva jehličnanů (smrk, borovice). Význačné je zelenání špiček větví.

Ramaria apiculata Houština u Mašťova, teplominá doubrava, kmínek Pinus, 3.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Ramaria apiculata Bílá, mladá smrčina, pařez jehličnanu, 29.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Ramaria apiculata Bílá, mladá smrčina, pařez jehličnanu, 29.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Ramaria apiculata PR Údolí Doubravy, kůrovcová smrčina, báze Picea, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh humózních listnatých lesů, kde roste v opadu od léta do pozdního podzimu. Vyznačuje se klouboukem často vybíhajícím do špičky a třeněm nápadně odolným v tahu.

Mycena vitilis NPP Peklo, suťový les, detrit, sub Quercus, Acer, 28.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Mycena vitilis Domoušice, vápnomilná bučina, sub Fagus, Acer, Picea, 27.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Mycena vitilis PP Deštenské pastviny, dubohabřina, sub Quercus, 8.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Mycena vitilis PR Holina, Eu-Fagion, sub Fagus sylvatica, 3.10.2008, (c) Lucie Zíbarová

Mycena vitilis Srdov, sub Fagus, 31.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Mycena vitilis výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Quercus, 29.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Roste hojně od léta do podzimu jednotlivě či menších skupinkách v opadu listnáčů i jehličnanů. Nápadná rýhovaným bazálním diskem, kterým přisedá k substrátu a kloboukem s drobnými osténky uprostřed. Podobná je drobnější helmovka Mycena tenuispinosa, která nemá rýhovaný disk, má osténky na celém povrchu klobouku a jiný typ cheilocystid. Další podobné druhy např. helmovka cibulkatá (Mycena bulbosa), h. plísňovitá (Mycena mucor).

Mycena stylobates NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, opad Quercus, 15.9.2022, (c) Lucie Zíbarová<

Mycena stylobates NPP Bílichovské údolí, borová doubrava, listy Quercus, 6.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Mycena stylobates NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, opad Quercus, 15.9.2022, (c) Lucie Zíbarová<

Mycena stylobates Neuschönau [DE], jedlobučina, listy Quercus, 23.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Mycena stylobates Dlouhý vrch, Tilio-Acerion, opad Fagus, Acer spp., 6.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Mycena stylobates Výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Quercus, Betula, 10.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná, útlá helmovka rostoucí od časného léta do podzimu na zemi v opadu, mechu či ze zbytků dřeva a větviček v jehličnatých i listnatých lesích. Význačná červenohnědě lemovaným ostřím lupenů a tím, že při poranění roní červenohnědý latex. Helmovka krvonohá (Mycena haematopus) též roní červené mléko, avšak roste na dřevě listnáčů, je celkově mohutnější, vysykytuje se často ve větších skupinkách a nemá lemované ostří lupenů. Naopak podobné ostří lupenů má i h. červenobřitá (Mycena rubromarginata) a h. hnědofialová (Mycena purpureofusca), obě bez latexu. Hnědé ostří lupenů má i helmovka nitkovitá (Mycena capillaripes) rostoucí v opadu jehličnanů, která se liší nitrózním pachem. Viz helmovka šafránová (Mycena crocata) s oranžovým mlékem a helmovka mléčná (Mycena galopus) s bílým mlékem.

Mycena sanguinolenta Velká Javorská, Bobří soutěska, suťový les, sub Fagus, Tilia, 6.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Mycena sanguinolenta (detail ostří lupenů) Velká Javorská, Bobří soutěska, suťový les, sub Abies, Tilia, Picea, 20.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Mycena sanguinolenta PP Zadní rybník, kulturní smíšený les, borka pařezu Picea, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Mycena sanguinolenta Kyšperk, lesní prameniště, detrit, sub Fraxinus, Fagus, 12.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Mycena sanguinolenta NPP Swamp, mokřadní olšina, sub Alnus, 15.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Mycena sanguinolenta Těchlovice, vlhká bučina, v opadu, sub Fagus, 4.9.2010 (c) Lucie Zíbarová

Mycena sanguinolenta NPP Medník, acidofilní bučina, sub Fagus, Carpinus, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Mycena sanguinolenta Kunžak, vlhká smrčina, v rašeliníku, 12.6.2012 (c) Lucie Zíbarová

Helmovka z příbuzenstva helmovky ředkvičkové (Mycena pura), se kterou má společný ředkvový pach a pravděpodobně i jedovatost. Roste na podzim roztroušeně až hojně v opadu pod listnáč méně jehličnany, přičemž dává přednost neutrálním až bazickým, dobře úživným půdám. Na rozdíl od helmovky řekvičkové plodnice h. narůžovělé nikdy nemají fialový odstín a bývají obvykle statnější, s kuželovitým kloboukem. Mnohem drobnějším druhem bez ředkvového pachu je helmovka růžová (Mycena rosella).

Mycena rosea PR Libochovka, suťový les, sub Fagus, Acer, 24.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Mycena rosea NPP Peklo, potoční luh, okraj cesty, sub Alnus, Aesculus, Padus, 18.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Mycena rosea EVL Údolí LUžnice a Vlásenického potoka, sub Acer, Tilia, 26.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Mycena rosea Sokolov, výsypka Velký Rýzl, sub Quercus, 24.10.2006, (c) Lucie Zíbarová

Mycena rosea Vlkov, Velký Horusický rybník, smíšený kulturní les, sub Picea, Quercus, 6.10.2006, (c) Lucie Zíbarová

Mycena rosea PP Jílovské tisy, suťový les, sub Acer pseudoplatanus, Picea, Larix, Betula, 26.5.2014, (c) Lucie Zíbarová

Droboučká helmovka, v druhé polovině podzimu poměrně hojná na dubových listech, velmi vzácně i listech buku. Na obdobném substrátu roste ve stejné době i helmovka plísňová (Mycena mucor) s terčíkem na bázi třeně. Velmi podobná helmovka vlasová (Mycena capillaris) se liší nesbíhavými lupeny a zpravidla roste na listech buku.

Mycena polyadelpha Srdov, list Quercus, 31.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Mycena polyadelpha Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, listy Quercus, 25.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Mycena polyadelpha NPR Mohelenská hadcová step, dubohabřina, listy Quercus, 18.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Mycena polyadelpha Deštnice, teplomilná doubrava, listy Quercus, 24.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Mycena polyadelpha PR Kulivá hora, bazifilní teplomilná doubrava, opad Quercus, 17.12.2024, (c) Lucie Zíbarová

Mycena polyadelpha PR Rač, dubohabřina, opadlé listy Quercus, 12.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

syn.: Mycena leucogala

Podobná typické varietě (Mycena galopus var. galopus), od které se liší mohutnějším vzrůstem a hlavně tmavě zbarvenými plodnicemi nápadně kontrastujícími s bílým mlékem, které roní po poranění. Hojný druh rostoucí na zemi v opadu a zbytcích dřeva v jehličnatých lesích.

Mycena galopus var. nigra PP Židova stroha, reliktní bor, sub Pinus, Quercus, 21.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Mycena galopus var. nigra výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Pinus, 14.8.2007, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí od léta do podzimu na dřevě listnáčů, vzácněji i jehličnanů, někdy zádánlivě ze země. Význačná modrozelenavými odstíny a opýřeným třeněm.

Mycena amicta NPR Boubínský prales, silně rozložený kmen Picea, 3.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Mycena amicta PR Polom, květnatá bučina, opadlá kůra z kmene Picea, 28.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Mycena amicta PR Údolí Teplé, lesní prameniště, starý oddenek kapradiny, 21.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Mycena amicta PR Polom, květnatá bučina, opadlá kůra z kmene Picea, 28.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Mycena amicta Podkrušnohorská výsypka, báze Tilia, 17.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Mycena amicta výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Pinus, Quercus, 14.8.2007, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující drobnější lupenatá houba rostoucí na podzim na vlhčích, živinami bohatších půdách, někdy se silně rozloženého dřeva, častěji pod olšemi či v suťových lesích. Význačná karmínově červenými lupeny. Černolupen zelený (Melanophyllum eyrei) je velmi vzácná a má v dospělosti modrozelené lupeny. Byl uvedený předchozím v červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšel do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Melanophyllum haematospermum NPR Ve Studeném, suťový les, zbytky dřeva Fagus, 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Melanophyllum haematospermum PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, sub Alnus, Salix, 9.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Melanophyllum haematospermum PR Vápenka, suťový les, sub Picea, Acer, 15.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Melanophyllum haematospermum výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Betula, Quercus, Corylus, 29.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Collybia nuda

Velmi hojný typicky pozdně podzimní (říjen-prosinec) druh. Vzácněji roste i zjara. Roste saprotrofně na zemi v opadu, s oblibou na úživnějších stanovišťích. Může vytvářet čarodějné kruhy. Vyznačuje se příjemnou, aromatickou vůni. Jedlá (nutná delší tepelná úprava!) a chutná. Podobná čirůvka dvoubarvá (Lepista saeva) roste spíše v otevřených, travnatých bitopech. Čirůvka špinavá (Lepista sordida) vytváří méně masité, subtilnější plodnice a je bez výrazného pachu. Světle zbarvené plodnice se označují jako čirůvka fialová odr. šedofialová (Lepista nuda var. glaucocana).

Lepista nuda Rybniště, kulturní smrčina, okraj lesní cesty, sub Picea, Fagus, 1.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lepista nuda PR Ronov, dubohabřina, sub Quercus, Ulmus, Corylus, Sorbus torminalis, 21.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Lepista nuda Mcely, rumiště, porost náletových dřevin, sub Salix caprea, 3.4.2014, (c) Lucie Zíbarová

Lepista nuda Rybniště, kulturní smrčina, okraj lesní cesty, sub Picea, Fagus, 1.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lepista nuda Drmaly, květnatá bučina, sub Fagus, 13.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Lepista nuda NPP Rečkov, okraj mokřadní olšiny, hromada tlejícího sena, 20.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lepiota josserandii

Saprotrofní lupenatá houba rostoucí od léta do podzimu na živinami bohatších půdách, často i na synantropních stanovištích (parky, aleje, okraje cest). Klobouk s růžovými odstíny. Proměnlivý druh (nebo komplex druhů?). Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Lepiota subincarnata PP U Pohránovského rybníka, výsadba lípy, sub Tilia, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota subincarnata Malý Rečkov, bory, okraj cesty, sub Pinus, Betula 1.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota subincarnata výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, olšina, sub Alnus glutinosa, 14.8.2007, (c) Lucie Zíbarová

Vzácný druh ryzce rostoucí pod listnáči (bříza) na vlhčích, spíše bazičtějších stanovištích. Nápadný nafialovělými tóny na plodnici a krátce chlupatým okrajem klobouku. Mléko bílé, neměnné, mírné, po chvíli mírně palčivé. Viz též ryzec lilákový (Lactarius lilacinus). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Lactarius spinosulus Staré Ransko, olšina, sub Alnus, Betula, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius spinosulus Staré Ransko, olšina, sub Alnus, Betula, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius spinosulus Chotyně, pískovna, spotnánní sukcese, sub Betula, 31.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius spinosulus Povydří, podmáčená smrčina, sub Picea, 6.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius spinosulus Chotyně, pískovna, spotnánní sukcese, sub Betula, 31.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius spinosulus PP Zadní rybník, lesní prameniště, sub Alnus, Picea, Betula, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius spinosulus Chotyně, pískovna, spotnánní sukcese, sub Betula, 31.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius spinosulus PP Zadní rybník, lesní prameniště, sub Alnus, Picea, Betula, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh dřevorozkladné (lignikolní) houby rostoucí od května do podzimu na mrtvém dřevě nejrůznějších listnáčů, vzácněji i jehličnanů. Vyznačuje se příjemnou, kořenitou vůní. Jedlá a chutná, pozor však na záměnu se smrtelně jedovatou čepičatkou jehličnanovou (Galerina marginata), která má pod prstenem třeň hladký (či podélně vláknitý), nikoli šupinatý a moučnou (či nevýraznou, nikoli však kořenitou) chuť a vůni (mikroskopicky pak bradavčitými výtrusy). Příbuzná a dosti vzácná opeňka jarní (Kuehneromyces lignicola) roste na jaře a počátkem léta na dřevě jehličnanů v horských polohách, liší se nešupinkatým třeněm. Viz též křehutka vodomilná (Psathyrella piluliformis) a třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare).

Kuehneromyces mutabilis Dobčice, Eu-Fagion, pařez listnáče, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Kuehneromyces mutabilis Dluhoště, Dálava, podmáčená smrčina, kmínek Alnus, 26.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Kuehneromyces mutabilis výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, pařez listnáče, 10.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Nehojný druh slzivky rostoucí pod listnáči (dub, bříza) na vlhčích stanovištích. Význačná dobře vyvinutou pavučinkou (kortinou), ředkvovým pachem a mikroznaky.

Hebeloma sordescens výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Quercus, Picea, 1.11.2006, (c) Lucie Zíbarová

Drobnější saprotrofní druh rostoucí hojně od léta do podzimu na zemi v humózních listnatých a smíšených lesích. Pach nevýrazný. Význačná jemně poprášeným kloboukem v mládí s výraznými útržky vela, nehnědnoucími plodnicemi a narůžovělým třeněm. Podobné druhy: např. bedlička Hetierova (Cystolepiota hetieri), která po otlačení rezne, b. podvržená (Cystolepiota adulterina), která šedne, b. Möllerova (Cystolepiota moelleri) s růžovými tóny na klobouku, bedlička Cystolepiota fumosifolia s cheilo- pleurocystidami se žlutým obsahem a b. Bucknallova (Cystolepiota bucknallii) s fialovými plodnicemi a pachem po svítiplynu.

Cystolepiota seminuda NPP Bílichovské údolí, květnatá bučina, sub Fagus, Fraxinus, Picea, 16.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cystolepiota seminuda PR Údolí Doubravy, suťový les, sub Acer, Fagus, Picea, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Cystolepiota seminuda Kladneské Rovné, lesní lem, sub Betula, Corylus, Populus tremula, 28.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Cystolepiota seminuda Chocholná-Velčice [SK], potoční luh, sub Carpinus, Fagus, Acer campestre, 27.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cystolepiota seminuda Dluhoště, Dálava, kulturní smrčina, sub Picea, Populus tremula, 26.9.2013

Roztroušeně až místy hojně se vyskytující a nezaměnitelný druh rostoucí na zemi ze zbytků dřeva či vegetace. Často na synantropních stanovištích. Podobná a podstatně vzácnější číšenka výkalová (Cyathus stercoreus) se liší černým zbarvením peridiol a rozměry spor. Velmi hojná číšenka rýhovaná (Cyathus striatus) má plodnice zvnějšku rezavě chlupaté a zevnitř rýhované. Záměna je možná i za zástupce jiných rodů - pohárovka obecná (Crucibulum laeve) a hnízdovka nacpaná (Nidularia deformis).

Cyathus olla výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, detrit u cesty, 29.8.2006

Cyathus olla (mladé plodnice) výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, detrit u cesty, 29.8.2006

Cyathus olla PR Pučanka, opad u cesty, sub Corylus avellana

Cyathus olla (mladé plodnice) PP Radobýl, stepní trávník na třetihoních vulkanitech, 27.11.2012

Hojný saprotrofní rostoucí na zemi ze zbytků dřeva, kůry, pilin apod. Podobný typ plodnice mají například hnízdovka nacpaná (Nidularia deformis) a druhy rodu číšenka (Cyathus) např.: č. rýhovaná (C. striatus), č. hrnečková (C. olla) a č. výkalová (C. stercoreus).

Crucibulum laeve PP Židova strouha, potoční luh, větvička listnáče, 21.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Crucibulum laeve Ústí nad Labem, suchý trávník, detrit, 30.8.2022, (c) Lucie Zíbarová

Crucibulum laeve výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, detrit u cesty, 29.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Crucibulum laeve Střížovický vrch, degradovaná dubohabřina, opadlá větev Rosa, 6.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Collybia odora

Velmi hojný saprotrofní druh, pro své modrozelené zbarvení a výraznou anýzovou vůni, která je často cítít i na několik metrů, nezaměnitelný. Roste v listnatých i jehličnatých lesích, často na místech s větší akumulací opadu, spíše na kyselých půdách. Jedlá. Podobnou vůni (byť zpravidla méně intenzivní) mají např. i strmělka vonná (Clitocybe fragrans) či s. nepatrná (Clitocybe obsoleta) aj.

Clitocybe odora Bukovka, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 17.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybe odora PR Údolí Teplé, mezofilní trávník, sub Betula, 29.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybe odora PR Holý vrch, dubohabřina, sub Quercus, Acer campestre, 14.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybe odora PR Holý vrch, dubohabřina, sub Quercus rubra, Acer campestre, 18.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybe odora PP V Hlubokém, mladá výsadba javoru, sub Acer pseudoplatanus, 1.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybe odora PP Údolí Podbradeckého potoka, teplomilná doubrava, sub Quercus, 2.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybe odora výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Quercus, Betula, Populus tremula, 29.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybe odora Jestřebí, acidofilní doubrava, sub Quercus, Pinus, Corylus, Betula, 29.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Clitocybe costata

Hojná saprotrofní houba rostoucí od léta do podzimu v listnatých i jehličnatých lesích. Nejedlá. Exsikáty reagují s KOH hnědočerveně. Podobné druhy: např. strmělka nálevkovitá (Infundibulicybe gibba) s negativní reakcí na KOH či s. šupinkatá (Infundibulicybe squamulosa) s šupinkatým kloboukem.

Clitocybe costata Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, sub Quercus, Tilia, Larix, 29.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Tyromyces fissilis, Pappia fissilis

Tento jednoletý choroš roste roztroušeně na živých stromech listnáčů, často na jabloních či osikách. Způsobuje bílou hnilobu. Význačný tím, že usušené plodnice nápadně sesychají a mastí papír.

Aurantioporus fissilis NPR Řežabinec a Řežabincké tůně, pahýl Populus tremula, 8.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Aurantiporus fissilis NPR Velký a Malý Tisý, spodní strana padlého kmene Populus tremula, 1.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Aurantiporus fissilis Kostelecké horky, výsadba dubu červeného, kmínek Quercus rubra, 4.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Aurantiporus fissilis Kynšperk nad Ohří, alej podél silnice, živý kmen Juglans regia, 1.11.2006, (c) Lucie Zíbarová

Vřeckovýtrusá dřevorozkladná houba, stromata s peritecii se tvoří pod kůrou mrtvých listnáčů, kterou pak protrhávají. Nejčastější je na olších (typicky na stojících pahýlech), ale lze ji nalézt například i na buku, vzácně i na habru či jasanu. Roztroušeně se vyskytující druh, hojnější v mokřadních olšinách. Význačná na průřezu trubicovitými stromaty (ostatní druhy rodu u nás je mají lahvicovitá), která jsou uspořádána jen v jedné radě a vystupujícími ústími perithecií. Bolinka černohnědá (Camarops tubulina) roste převážně na jehličanech a ústí perithecií nevystupují nad povrch stromat. Viz též bolinka drobnovýtrusá (Camarops microspora) s drobnými stromaty, rovněž častá na olších a bolinka zahalená (Camarops petersii) se stromaty v mládí překrytými blankou.

Camarops polysperma NPR Velký a Malý Tisý, olšina, kmínek Alnus, 27.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Camarops polysperma NPR Velký a Malý Tisý, bažinná olšina, pahýl olše, 25.5.2012, (c) Lucie Zíbarová

Camarops polysperma (řez stromatem) PR Studený vrch, lesní prameniště, kmen Alnus, 4.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Camarops polysperma PP Starý Herštejn, Luzulo-Fagion, kmen Fagus, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Camarops polysperma Vrbka, Fraxinetum, pahýl Fraxinus excelsior, 3.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Camarops polysperma (řez stromatem) Třeboň, Stupský rybník, mokřadní olšina, kmen Alnus, 24.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Camarops polysperma Hleďsebe, olšina, pahýl Alnus, 2.2.2008, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Fomitiporia hartigii

Vzácnější, jen místy (např. jižní Čechy) roztroušeně se vyskytující víceletý druh. V starších porostech jedle obvykle dosti hojný, méně často se vyskytuje i na smrku. Saproparazit tvořící plodnice na živých i již mrtvých stromech, způsobuje bílou voštinovou hnilobu. Velmi podobný ohňovec statný (Phellinus robustus) roste na listnáčích, především na dubech.

Phellinus hartigii Dívčí kámen, jedlobučina, kmínek Abies alba, 25.4.2006, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus hartigii NPR Ve Studeném, jedlobučina, kmen Abies, 10.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus hartigii NPR Velký a Malý Tisý, podmáčená smrčina, pahýl Picea abies, 25.5.2012, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus hartigii Včelný, kulturní smíšený les, pahýl Abies, 30.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus hartigii PR Údolí Doubravy, kulturní smíšený les, kmen Abies, 7.6.2021, (c) Lucie Zíbarová