Syn.: Tulosesus singularis, Coprinus singularis
Velmi drobný hnojník rostoucí v travnatých biotopech a podél cest. Patrně přehlížený druh, jehož plodnice na stanovišti vytrvávají jen krátkou dobu (autolýza). Klobouk bez vela, s pileocystidami. Význačný mj. bisporickými bazidiemi a velkými (10-17 x 7-10,5 µm) tmavými téměř válcovitými sporami s centrálním klíčním pórem. Hnojník Coprinellus amphithallus má také bisporické bazidie, ale liší se většími plodnicemi a světlejšími eliptickými sporami s excentrickým klíčním pórem. Na podobných stanovištích se vyskytuje takže rovněž drobný hnojník Coprinellus deminutus s vyvinutým velem, tetrasporickými bazidiemi a menšími sporami.
Coprinellus singularis NPP Mladá, bývalé vojenské cvičiště, vyjeté koleje polní cesty, 22.8.2024, (c) Lucie Zíbarová
Coprinellus singularis NPP Mladá, bývalé vojenské cvičiště, vyjeté koleje polní cesty, 22.8.2024, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě různých listnáčů (nejen jeřáb, jak by naznačovalo druhové jméno, ale i např. topol nebo dub), patrně přehlížený druh. Viz hojná chlupatka ovčí (Lasiosphaeria ovina) s dlouho vytrvávající bělavou plstí a odlišnými mikroskopickými znaky, ale podobných druhů je více.
Lasiosphaeria sorbina NPP Mladá, náletové dřeviny, opadlá větev Crataegus, 22.8.2024, (c) Lucie Zíbarová
Lasiosphaeria sorbina NPP Mladá, náletové dřeviny, opadlá větev Crataegus, 22.8.2024, (c) Lucie Zíbarová
Lasiosphaeria sorbina NPP Mladá, náletové dřeviny, opadlá větev Crataegus, 22.8.2024, (c) Lucie Zíbarová
Lasiosphaeria sorbina (spory, H2O, 1000x), 22.3.2024, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná kornatcovitá houba tvořící plodnice na spodní straně mrtvého dřeva listnáčů i jehličnanů, ale na detritu a meších. Hymenofor proměnlivý od jemně hrbolatého až po pórnatý. Od podobných druhů rodu (viz např. lindntnerovka hrbolkatá - Lindtneria panphyliensis a l. ostnovýtrusá - Lindtneria trachyspora) se pozná rozměry, tvarem a ormamentikou výtrusů. Taxonomicky nedořešená skupina (např. vůči Lindneria flava) .
Lindtneria leucobryophila Suchomasty, Újezdce, teplomilná doubrava, ležící špalek Pinus, 6.8.2024, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná lošákovitá houba rostoucí od léta do podzimu na kyselých, živinami chudých půdách pod jehličnany (smrk, borovice, jedle?). Od podobných druhů je odlišitelný malými klobouky v mládí pokrytými zprvu stříbřitě modrošedou později narůžověle okrově béžovou myceliální plstí a zejména drobnými sporami. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Hydnellum cumulatum Petrovice u Sušice, kulturní jehličnatý les, sub Picea, Pinus, Abies, 21.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hydnellum cumulatum Petrovice u Sušice, kulturní jehličnatý les, sub Picea, Pinus, Abies, 21.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hydnellum cumulatum Petrovice u Sušice, kulturní jehličnatý les, sub Picea, Pinus, Abies, 21.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Nedávno popsaný druh z komplexu lošákovce pásovaného (Hydnellum concrescens agg.). Roste od léta do podzimu pod listnáči (dub) na kyselých půdách (často na hrázích rybníků). Viz další lošákovce pod listnáči - např. lošákovec tuhý (Hydnellum compactum), l. pásovaný (Hydnellum concrescens) nebo l. sametový (Hydnellum spongiosipes). Podobný lošákovec rezavý (Hydnellum ferrugineum) roste pod jehličnany (borovice, smrk?). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Hydnellum rubidofuscum PR Vrbenské rybníky, návodní strana hráze, sub Tilia, Quercus, 6.8.2012, (c) Lucie Zíbarová
Hydnellum rubidofuscum PR Vrbenské rybníky, návodní strana hráze, sub Tilia, Quercus, 6.8.2012, (c) Lucie Zíbarová
Hydnellum rubidofuscum PR Vrbenské rybníky, návodní strana hráze, sub Tilia, Quercus, 6.8.2012, (c) Lucie Zíbarová
Hydnellum rubidofuscum PR Vrbenské rybníky, návodní strana hráze, sub Tilia, Quercus, 6.8.2012, (c) Lucie Zíbarová
Hydnellum rubidofuscum PR Vrbenské rybníky, návodní strana hráze, sub Tilia, Quercus, 6.8.2012, (c) Lucie Zíbarová
Velmi drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na lodyžkách různých mechů. Od podobných druhů se pozná mikroskopicky. Doposud formálně nepopsaný druh, byť patrně není vzácný.
Bryoscyphus rhombispora NPP Swamp, rašelinná olšina, lodyžky Sphagnum, 23.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Bryoscyphus rhombispora NPP Swamp, rašelinná olšina, lodyžky Sphagnum, 23.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hypomyces broomeanus
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na starých plodnicích kořenovníku vrstevnatého (Heterobasidion annosum) a příbuzných druhů. Spory vřetenovité ornamentované, podobná Nectriopsis oropensoides se širším spektrem hostitelů má drobnější eliptické spory.
Hypomyces broomeanus PR Stříbrný luh, suťový les, stará plodnice Heterobasidion parviporum, 29.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hypomyces broomeanus PR Stříbrný luh, suťový les, stará plodnice Heterobasidion parviporum, 29.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hypomyces broomeanus PR Stříbrný luh, suťový les, stará plodnice Heterobasidion parviporum, 29.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hypomyces broomeanus PR Stříbrný luh, suťový les, stará plodnice Heterobasidion parviporum, 29.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hypomyces broomeanus PR Stříbrný luh, suťový les, stará plodnice Heterobasidion parviporum, 29.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná vřeckovýtrusá houba jejíž plodnice typu hysterothecií rostou na mrtvém dřevě jehličnanů, zejména borovic. Význačná rozvětvenými hysterothecii a mikroskopickými znaky. Patrně spíše přehlížený druh. U příbuzného druhu Glonium stellatum jsou plodnice protáhlejší a hvězdicovitě uspořádané, má též větší spory.
Glonium graphicum Temelín, kulturní bor, padlý kmen Pinus, (c) Lucie Zíbarová
Glonium graphicum Temelín, kulturní bor, padlý kmen Pinus, (c) Lucie Zíbarová
Hojná podzemní houba rostoucí na kyselých půdách pod listnáči i jehličnany. Plodnice se nejsnáze dají nalézt vyhrabané zvěří, která plodnice (podobně u jako dalších podzemek) cíleně vyhledává, konzumuje a následně výtrusy šiří trusem na další lokality. Někdy na její výskyt můžou upozornit i parazitující housenice (Tolypocladium capitatum, Tolypocladium longisegmentum, Tolypocladium ophioglossoides, Tolypocladium rouxii). Typická je mramorovaná dužnina na řezu. Podobná Elaphomyces decipiens má plošší bradavky na vnějším povrchu okrovky a větší spory. Viz běžná jelenka obecná (Elaphomyces granulatus).
Elaphomyces muricatus Litvínov, Šumná, acidofilní bučina, sub Fagus, 17.6.2007, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná čepičatka rostoucí od léta do podzimu na vlhkých mechatých stanovištích z rostlinných zbytků. Od podobných druhů se pozná (někdy prchavou) anulární zónou či prstenem na třeni a mikroskopickými znaky. Viz další drobnější druhy čepičatek s prstenem či anulární zónou např. čepičatka lahvovitá (Galerina ampullaceocystis), Galerina pseudocamerina či Galerina salicicola, případně větší čepičatka močálová (Galerina paludosa). Na obdobných stanovištích roste např. i čepičatka vlhkomilná (Galerina lacustris). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Galerina jaapii Madošovice, opuštěná pískovna, okraj tůně, 2.6.2024, (c) Lucie Zíbarová
Galerina jaapii Madošovice, opuštěná pískovna, okraj tůně, 2.6.2024, (c) Lucie Zíbarová
Galerina jaapii Madošovice, opuštěná pískovna, okraj tůně, 2.6.2024, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů (zejména borovice), od podobných druhů tvořících hysterothecia na dřevě jehličnanů (viz např. Mytilinidion gemmigenum, Lophium mytlinum) se liší mikroskopicky.
Mytilinidion rhenanum NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, padlý kmen Pinus, 8.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Mytilinidion rhenanum NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, padlý kmen Pinus, 8.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Mytilinidion rhenanum NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, padlý kmen Pinus, 8.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Mytilinidion rhenanum NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, padlý kmen Pinus, 8.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Mytilinidion rhenanum (spory, H2O, 1000x), 8.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Coprinus schroeteri
Hnojník z rodu Parasola rostoucí od léta do podzimu z půdy a rostlinných zbytků v otevřených travnatých biotopech, podle literatury i na trusu. Od podobných znaků se pozná mikroskopicky zejména přítomností pleurocystid a relativně velkými (cca 11-15 x 10-11.5 μm) v čelním pohledu ± srdčitými sporami.
Parasola schroeteri PR Pod Lesem, mezofilní louka, 3.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Drobná nenápadná vřeckovýtrusá houba rostoucí na ztvrdlé pryskyřici jehličnanů. Vřecka za zralosti polysporická, jedná se však o sekundární spory (askokonidie) vznikající z muriformních askospor narozdíl od rodu Sarea (viz velmi podobná a na stejném substrátu Sarea difformis).
Claussenomyces olivaceus PR Holý vrch u Jílového, suťový les, pryskyřice na padlém kmínku Larix, 3.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Claussenomyces olivaceus PR Holý vrch u Jílového, suťový les, pryskyřice na padlém kmínku Larix, 3.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Simocybe centunculus var. filopes
Drobná lupenatá houba rostoucí na otevřených, často suchých stanovištích ze zbytků trav a jiných či drobných větviček. Taxonomicky nedořešená skupina, od kržatky hnědoolivové (Simocybe centunculus) by se S. filopes měla lišit drobnějšími, mírně silnostěnnými výtrusy a ekologií.
Simocybe filopes PP Radobýl, skalní step, 3.6.2024, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Coprinus pseudofriesii
Drobnější hnojník rostoucí v létě a časném podzimu na opadlých větvičkách, vzácněji i na rostlinných zbytcích, často krátce po dešti. Rozšíření málo známé, patrně spíše přehlížený druh. Příbuzný hnojník Friesův (Coprinopsis friesii) se odlišuje mikroznaky (např. výrazně tlustostěnnými hyfami vela), roste na rostlinných zbytcích (zejména trav) a tvoří menší plodnice. Viz i další podobné druhy např. Coprinopsis tigrinella, Coprinopsis phaeospora, Coprinopsis urticicola, Coprinopsis kubickae.
Coprinopsis pseudofriesii Radobýl, vysoké křoviny, větvička listnáče, 3.6.2024, (c) Lucie Zíbarová
Coprinopsis pseudofriesii Třeboň, okraj pěšiny, zbytky vegetace a větvičky, 2.6.2024, (c) Lucie Zíbarová
Méně běžná vřeckovýtrusá houba rostoucí na silněji rozloženém dřevě listnáčů i jehličnanů, ale podle literatury i na rostlinných zbytcích i trusu. Od podobných druhů se pozná mikroskopicky, ne zcela dořešená skupina.
Ascobolus lignatilis NP České Švýcarsko, Černý důl, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, fragment dřeva Picea, 4.6.2024, (c) Lucie Zíbarová
Ascobolus lignatilis NP České Švýcarsko, Černý důl, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, fragment dřeva Picea, 4.6.2024, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná (ale patrně i přehlížená) holubinka rostoucí pod listnáči v teplejších oblastech s preferencí pro vápnitý podklad. Mírná. Výtrusný prach středně žlutý. Rychlá a intenzivní reakce na guaiac. Podobná holubinka ruměná (Russula pseudointegra) se odlišuje (téměř) negativní reakcí na guajak a odlišnou strukturou pokožky klobouku. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Russula tinctipes Radějov, lesní lem, sub Quercus, 15.6.2024, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná kornatcovitá houba rostoucí na drobných větvičkách, odumřelých stoncích a řapících bylin (často kapradin). Druh význačný mikroskopickými znaky (prohnuté téměř vřetenovité spory trochu připomínající banány, cca 6-8 x 2.5-3.25 µm), podobná kornatečka Athelopsis glaucina má delší, válcovité spory, v preparátech často slepené po dvou či po čtyřech. Rozšíření v ČR málo známo.
Athelopsis lembospora Radějov, dubohabřina, ležící větev Clematis vitalba, 15.6.2024, (c) Lucie Zíbarová
Nápadný rozlitý heterobazidiomycet rostoucí na mrtvém dřevě či rostlinných zbytcích. Od velmi podobného a o něco hojnějšího ulitovce nachového (Helicobasidium purpureum) se liší mikroskopicky delšími, nápadně kyjovitými sporami. Bohužel, nezřídka lze narazit na sterilní plodnice.
Helicobasidium longisporum CHA Pečnianský les [SK], měkký luh, opadlá větev Fraxinus, 23.4.2024, (c) Lucie Zíbarová
Helicobasidium longisporum CHA Pečnianský les [SK], měkký luh, opadlá větev Fraxinus, 23.4.2024, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Thelephora brevispina
Nenápadná vatičkovitá houba rostoucí pod listnáči s preferencí pro bazické půdy. Jako ostatní vatičky tvoří plodnice na mrtvém dřevě v kontaktu se zemí a různém detritu. Význačná mikroskopickými znaky (typické jsou dva typy inkrustovaných hyf). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Tomentella brevispina Bodíky, Žabie jazero [SK], měkký luh, opadlá větev Populus alba, sub Populus, Ulmus, 27.4.2024, (c) Lucie Zíbarová
Zřídka nalézaný dřevomor rostoucí na čerstvě odumřelých větvích topolu bílého a topolu osika. Perithecia prorážejí kůru a vytvářejí se na odumřelých větvích již v koruně, proto je obtížné nalézt materiál v dobrém stavu. V KOH se louhují oranžové pigmenty.
Hypoxylon laschii Bodíky, Žabie jazero [SK], měkký luh, zavěšená větev Populus alba, 27.4.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon laschii Bodíky, Žabie jazero [SK], měkký luh, zavěšená větev Populus alba, 27.4.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon laschii NPR Horný les [SK], tvrdý luh, opadlá větev Populus alba, 25.4.2024, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Thelephora ochraceo-olivacea
Patrně vzácnější vatička rostoucí na spodní straně dřev detritu apod. Od podobných druhů se pozná bledou izabelovou až okrovou barvou a zejména mikroskopickými znaky. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Tomentella ochraceo-olivacea PR Údolí Teplé, lesní prameniště, starý oddenek kapradiny, sub Picea, 21.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Pseudotomentella sciastra
Druh ze složitého komplexu vatovky smutné (Polyozellus tristis) od které se pozná mikroskopickými znaky. Vyskytuje roztroušeně, zejména pod topoly.
Polyozellus sciastrus Havraní ostrov, degradovaný lužní les, fragment dřeva Populus, sub Populus, 15.11.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Thelephora pallidomarginata
Patrně nepříliš vzácný nedávno popsaný druh z komplexu vatičky Ellisovy (Tomentella ellisii) od které se odlišuje mikroskopickými znaky a údajně i absencí žlutavého okraje.
Tomentella pallidomarginata PR U Spálené, dubohabřina s lípou a místy břízou, padlý kmínek Tilia, 18.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Tomentella pallidomarginata PR Jilmová skála, suťový les, padlý kmen Acer, sub Picea, Fagus, Acer, (c) Lucie Zíbarová
Velmi vzácná lupenatá houba rostoucí od pozdního léta do podzimu na zemi na vlhkých místech. Význačná plodnicemi s jemnými fialovorůžovými odstíny a mikroskopicky hlavičkatými cystidami. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Entoloma lilacinoroseum NPP Peklo, jírovcová alej při okraji cesty a mokřadní olšiny, sub Aesculus, Alnus, Padus, 25.8.2022, (c) Lucie Zíbarová
Entoloma lilacinoroseum (spory a cheilocystidy, Congo red v NH3, 1000x), 22.3.2024, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadný pyrenomycet rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, vzácně i jehličnanů. Stromata v rámci rodu dosti drobná, většinou jen s několika málo (či pouze jedním) perithecii. Viz makroskopicky podobný dřevomor Euepixylon udum.
Nemania confluens Malý Chlumec, Hradec, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 22.3.2024, (c) Lucie Zíbarová
Nemania confluens Malý Chlumec, Hradec, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 22.3.2024, (c) Lucie Zíbarová
Nemania confluens Malý Chlumec, Hradec, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 22.3.2024, (c) Lucie Zíbarová
Nemania confluens Malý Chlumec, Hradec, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 22.3.2024, (c) Lucie Zíbarová
Nemania confluens (spory, Melzrovo reagens, 1000x), 22.3.2024, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Phialocephala scopiformis, Mollisia pyrenopezizoides ined.
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů (ve vegetativní fázi se však uplatňuje jako rostlinný endofyt). Od podobných druhů se pozná mikroskopickými znaky.
Mollisia scopiformis PP Doubí u Žišova, vlhká acidofilní doubrava, opadlá větev Quercus, 18.3.2024, (c) Lucie Zíbarová
Mollisia scopiformis PP Doubí u Žišova, vlhká acidofilní doubrava, opadlá větev Quercus, 18.3.2024, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná lupenatá houba rostoucí od léta do podzimu na zemi v různých lesních i nelesních biotopů, často na okrajích cest a pěšin nebo jinak narušovaných místech. Plodnice stářím a manipulací pomalu černají. Mezi kalichovkami jedinečná tmavými ornamentovanými výtrusy. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Melanomphalia nigrescens Lom Vršany, rozvolněné místo v trávníku s dominancí Calamagrostis epigejos na výsypce při kraji lomu, 21.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Melanomphalia nigrescens Lom Vršany, rozvolněné místo v trávníku s dominancí Calamagrostis epigejos na výsypce při kraji lomu, 21.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Melanomphalia nigrescens Lom Vršany, rozvolněné místo v trávníku s dominancí Calamagrostis epigejos na výsypce při kraji lomu, 21.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Melanomphalia nigrescens (spory, KOH, 1000x), 21.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Clitocybe graminicola, Clitocybe angustissima
Hojná strmělka rostoucí na podzim v různých typech trávníků, na ruderálních stanovištích či při krajích cest a pěšin. Pach nevýrazný, někdy uváděný jako zeleninový nebo po kumarinu. Klobouk hygrofánní. Výtrusný prach krémový s naoranžovělým odstínem. Viz strmělka masová (Clitocybe diatreta).
Clitocybe agrestis PR Údolí Teplé, mezofilní trávník, 29.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Clitocybe agrestis Nalžovice mezofilní trávník, 29.9.2024, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Paxillus ionipus
Patrně nepříliš vzácná forma běžné čechratky sklepní (Tapinella panuoides), která se vyznačuje fialovou bazální myceliální plstí. Roste na stejném substrátu a obdobných stanovištích jako typická forma.
Tapinella panuoides f. ionipus NPP Swamp, podmáčená březina, okolí pařezu jehličnanu, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Tapinella panuoides f. ionipus NPP Swamp, podmáčená březina, okolí pařezu jehličnanu, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
