Syn.: Ocellaria ocellata
Nenápadná vřeckovýtrusá houba rostoucí na větvích topolů a vrb. Plodnice se zakládají pod kůrou, kterou následně prorážejí. Velmi podobný způsob růstu můžeme nalézt i v jiných rodech vřeckovýtrusých hub (Stictis, Cryptodiscus, Kastenia aj.). Mikroskopicky se druh pozná neseptovanými a velmi velkými sporami.

Pezicula ocellata PP Kačenčina zahrádka, vlhká louka, trčící větev Salix, 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Pezicula ocellata Bílá, okraj kulturní smrčiny, trčící větev Salix, 19.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Pezicula ocellata PP Kačenčina zahrádka, vlhká louka, trčící větev Salix, 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Pezicula ocellata Bílá, okraj kulturní smrčiny, trčící větev Salix, 19.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Pezicula ocellata PP Kačenčina zahrádka, vlhká louka, trčící větev Salix, 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Pezicula ocellata Bílá, okraj kulturní smrčiny, trčící větev Salix, 19.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Pezicula ocellata PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, větev Salix, 16.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Drobnější druh bedly rostoucí na živinami bohatých stanovištích, patrně s preferencí pro vápnitý substrát. Zřídka zaznamenávaný druh, význačný tmavými šupinami na klobouku, růžově naběhlým třeněm, absencí prstenu, mikroskopicky pak eliptickými sporami, pokožkou typu hymeniderm a přítomností cheilocystid. Viz bedla hřebenitá (Lepiota cristata), bedla Lepiota apatelia či bedla Lepiota cristatoides.

Lepiota hymenoderma Konětopy, suťový les, sub Ulmus, Tilia, Acer, Fagus, 17.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Patrně hojná, často však přehlížená vřeckovýtrusá houba rostoucí pod kůrou dubů záhy po odumření větví. Pro svoji nenápadnost je často přehlížena. Často se podaří najít až stará, odumřelá stromata potom co kůra začne opadávat. Druh význačný válcovitými perithecii a sporami s výrazně sigmovitou až spirální klíční šterbinou.

Obolarina dryophila (staré stroma, aranžováno), Konětopy, teplomilná doubrava 17.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

Obolarina dryophila Libochovany, acidofilní teplomilná doubrava, kmínek Quercus, 29.12.2018, (c) Lucie Zíbarová

Obolarina dryophila Domoušice, teplomilná doubrava, pahýl Quercus, 30.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na trusu býložravců. Podle klíče se vyobrazený materiál blíží nejvíc hovníku Ascobolus perplexans, nicméně se jedná o málo známý druh.
(Sp. 18,5-20,5x9,5-10,5, with 6-10 (per one side) anastomosing longitudinal ridges; asci constantly inamyloid, 20-27 wide).

Ascobolus perplexans Vinařice, teplomilná doubrava, trus býložravce, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na trusu býložravců. Spíše přehlížený druh. Význačný bělavými průsvitnými plodnicemi (hymenium se však u zralých plodnic zbarvuje do černofialova, podobně jako u ostatních druhů) a mikroznaky (rozměry a ornamentika výtrusů).

Ascobolus sacchariferus, Vinařice, teplomilná doubrava, trus býložravce, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

Ascobolus sacchariferus, PR Studený vrch, květnatá bučina, trus, trus divokého prasete, 1.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná vřeckovýtrusá houba rostoucí na přelomu jara a léta na větvích třešní. Příbuzné druhy rostou třeba na švestce (Dermea prunastri) či střemše (Dermea padi), odlišují se charakterem nepohlavní fáze.

Dermea cerasi EVL Udolí Lužnice a Vlásenického potoka, dubohabřina, větev Cerasus, 25.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Dermea cerasi PP Nemošická stráň, dubohabřina, větev Cerasus, 8.3.2016, (c) Lucie Zíbarová

Dermea cerasi Liberec, Opičák, pseudolužní les, větev Cerasus, 3.6.2014, (c) Lucie Zíbarová

Dermea cerasi Liberec, Opičák, pseudolužní les, větev Cerasus, 3.6.2014, (c) Lucie Zíbarová

Dermea cerasi Liberec, Opičák, pseudolužní les, větev Cerasus, 3.6.2014, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na odumřelých větvích švestky. Na dalších druzích široce pojímaného rodu Prunus (slivoň, třešeň, střemcha, aj.) rostou odlišné druhy (Dermea cerasi, Dermea padi), které se (kromě ekologie) makroskopicky odlišují tvarem nepohlavního stadia, mikroskopicky pak rozměry spor a konidií. Plodnice se tvoří na přelomu jara a léta.

Dermea prunastri (vlevo teleomorfa, vpravo anamorfa) Vinařice, křovinatý lem, větev Prunus domestica, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

Dermea prunastri (anamorfa) Pátek, vyoké křoviny, ořezaná větev Prunus spinosa, 25.5.2024, (c) Lucie Zíbarová

Dermea prunastri (anamorfa) Pátek, vyoké křoviny, ořezaná větev Prunus spinosa, 25.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Trichopeziza leucophaea s. auct.
Drobná vřeckovýtrusá houba s výrazně chupatým vnějškem apothecií. Roste na tlejících zbytcích větších bylin. Od podobných druhů se pozná spolehlivě pouze mikroskopicky. Vyskytuje se ve společnosti i dalších druhů rodu (např. Trichopeziza sulphureopilosa), často i na jedné lodyze.

Trichopeziza mollissima Nový Hrozenkov, paseka, stonek Sambucus ebulus, 23.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Trichopeziza mollissima Mikulov - Nové město, vysokobylinná vegetace, stonek Aconitum, 14.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Drobná, ale nápadná vřeckovýtrusá houba rostoucí na rosltinných zbytcích, převážně na podzim. Větší počet stejně vypadajících druhů, tento je význačný dlouhými sporami pouze s několika septy a fialovou reakcí marginálních chloupků na KOH.

Trichopeziza sulphurea NPP Peklo, mokřadní olšina, stonek Valeriana, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Mycena saccharifera, Marasmiellus ornatissimus
Drobná, patrně přehlížená helmovka rostoucí na rostlinných zbytcích (ostřice, rákos, bezkolenec, méně často ostružiník) na zamokřených místech. Nápadná ekologií, řídkými lupeny a poprášeným kloboukem. Žebernatka maličká (Delicatula integrella) rostoucí na podobných stanovištích se odlišuje lupeny s příčnými spojkami, růstem především na dřevě a hladkým povrchem klobouku. Podobní mohou být i někteří zástupci rodu Hemimycena. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Resinomycena saccharifera NPP Peklo, mokřadní olšina, báze Carex, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Resinomycena saccharifera NPP Swamp, mokřadní olšina, stonek Carex, 23.5.2021, (c) Lucie Zíbarová

Resinomycena saccharifera NPP Peklo, mokřadní olšina, báze Carex, 29.8.2015, (c) Lucie Zíbarová

Resinomycena saccharifera Provodnín, pískovna, okraj vodní nádrže, stéblo Phragmites, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Resinomycena saccharifera NPP Peklo, mokřadní olšina, stéblo Phragmites, 15.6.2021, (c) Lucie Zíbarová

Resinomycena saccharifera NPP Rečkov, mokřadní olšina, báze Carex, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Resinomycena saccharifera NPP Peklo, mokřadní olšina, báze Carex, 29.8.2015, (c) Lucie Zíbarová

Resinomycena saccharifera NPP Rečkov, rákosina, stéblo Phragmites, 27.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Resinomycena saccharifera NPP Jestřebské slatiny, slatinná louka, stéblo Agrostis(?), 27.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Resinomycena saccharifera NPP Peklo, mokřadní olšina, báze Carex, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Nepříliš vzácný druh chlupáčku rostoucí na stéblech jednoděložných rostlin, zejména rákosu (Phragmites australis). Od podobných druhů se pozná spolehlivě mikroskopicky.

Albotricha acutipila PR Niva Doubravy, rákosina, stébla Phragmites, 13.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Albotricha acutipila Krásný Studenec, luční prameniště, stébla Phragmites, 19.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Albotricha acutipila NPP Peklo, mokřadní olšina, stébla Phragmites, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Albotricha acutipila NPP Peklo, mokřadní olšina, stébla Phragmites, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Albotricha acutipila Krásný Studenec, luční prameniště, stébla Phragmites, 19.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Albotricha acutipila Sokolov, výsypka Antonín, stébla Phragmites, 26.5.2017, (c) Lucie Zíbarová


Albotricha acutipila (apikální část chloupků, vřecka, parafýzy a spory, H2O, 1000x), 8.5.2020, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lachnum clandestinum
Celkem hojná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí typicky na odumřelých větvičkách maliníku, méně často bylinných stoncích či dřevě.

Brunnipila clandestina Telnice, vysokobylinná vegetace při okraji sjezdovky, větvička Rubus idaeus, 7.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Brunnipila clandestina PP Tiské stěny, kulturní les, větvička Rubus idaeus, 31.5.2021, (c) Lucie Zíbarová

Brunnipila clandestina Černý vrch u Klášterce nad Ohří, suťový les, větvička Rubus idaeus, 26.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Brunnipila clandestina Černý vrch u Klášterce nad Ohří, suťový les, větvička Rubus idaeus, 26.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lachnum rubi, Lachnum bicolor var. rubi
Hojná vřeckovýtrusá houba rostoucí na starých větvičkách maliníku (Rubus idaeus). Druh nápadný oranžovým hymeniem kontrastujícím s bílými chloupky, ekologií a mikroskopickými znaky. Viz též dlouhochlupka dvoubarvá (Capitotricha bicolor).

Capitotricha rubi Staré Hamry, křoví u kraje silnice, větvička Rubus idaeus, 20.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Capitotricha rubi Staré Hamry, křoví u kraje silnice, větvička Rubus idaeus, 20.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Capitotricha rubi Černý vrch u Klášterce nad Ohří, suťový les, větvička Rubus idaeus, 26.8.2015, (c) Lucie Zíbarová

Capitotricha rubi Telnice, vysokobyllnná vegetace při okraji sjezdovky, větvička Rubus idaeus, 7.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Capitotricha rubi Resbachklause [DE], rozpadlá horská smrčina, větvička Rubus idaeus, 12.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější druh pyrenomycetu rostoucí po celý rok na mrtvém dřevě listnáčů, zejm. buku. Od běžného dřevomoru plazivého (Nemania serpens) se pozná rozsáhlými plochými stromaty a mikroskopickými znaky (amyloidní apikální aparát, tmavé drobnější spory s krátkou klíční štěrbinou na méně konvexní straně). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh). Dřevomor uhlový (Nemania carbonacea) je dosti podobný, ale má spory s delší klíční střerbinou.

Nemania atropurpurea Osek, acidofilní bučina, kmen Fagus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Nemania atropurpurea PR Ronov, dubohabřina, kmínek listnáče (Acer? Carpinus?), 5.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Nemania atropurpurea Černý vrch u Klášterce na Ohří, květnatá bučina, kmen Fagus, 15.7.2015, (c) Lucie Zíbarová

Nemania atropurpurea PP Sítovka, dubohabřina, větev Alnus?, 24.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující druh kornatcovité houby rostoucí na dřevě jehličnanů, méně listnáčů. V horských smrčinách však poměrně častý. Od podobného a hojného pavučiníku nestálého (Botryobasidium vagum) se liší víceméně elipsoidními sporami. Pavučiník hladký (Botryobasidium laeve) a pavučiník ojíněný (Botryobasidium pruinatum) mají menší spory.

Botryobasidium obtusisporum Osek, acidofilní bučina, kmen Fagus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Botryobasidium obtusisporum PR U Nového hradu, dubohabřina, větev Abies, 13.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Botryobasidium obtusisporum NP Krkonoše, Krakonošova snídaně, horská smrčina, kmen Picea, 22.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Botryobasidium obtusisporum PR Zemská brána, polokuturní smrko-bukový les, fragmet kmene Picea, 4.5.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Haplotrichum aureum, Haplotrichum dubium
Hojný druh kornatcovité houby rostoucí na dřevě listnačů i jehličnanů. Od příbuzných druhů se pozná pouze na základě mikroskopických znaků. Roste často ve společnosti nepohlavního žlutě až okrově zbarveného (odtud jméno) stadia Haplotrichum dubium (viz foto níže).

Botryobasidium aureum (anamorfa i teleomorfa) Bratislava, Rusovce [SK], tvrdý luh, kmen Ulmus, 17.4.2018, (c) Lucie Zíbarová

Botryobasidium aureum (anamorfa i teleomorfa) PR Karvanice, suťový les, kmen Fagus, 17.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Botryobasidium aureum (anamorfa i teleomorfa) PR Ronov, suťový les, kmínek Tilia, 5.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Botryobasidium aureum (teleomorfa) Osek, acidofilní bučina, kmen Fagus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Botryobasidium aureum (anamorfa Haplotrichum aureum) Vlčí důl, acidofilní bučina, kmen Fagus, 20.7.2015, (c) Lucie Zíbarová


Haplotrichum aureum (konidie, Melzerovo reagens, 1000x), 7.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně až hojně se vyskytující druh kornatcovité houby rostoucí na dřevě listnáčů, méně jehličnanů. Druh nápadný hojnými rhizomorfami a zrnitou, dosti charakteristickou strukturou hymenoforu, mikroskopicky pak široce elipsoidními až takřka kulovitými, výrazně silnostěnnými a cyanofilními sporami.

Cristinia helvetica Solopysky, porost lísky na opuce, kmínek Corylus, 6.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Cristinia helvetica Vinařice, dubohabřina, větev Carpinus, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

Cristinia helvetica Osek, acidofilní doubrava, větev Carpinus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Cristinia helvetica Deštnice, teplomilná doubrava, fragment kmene Quercus, 28.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

Cristinia helvetica NPP Peklo, potoční luh, větev Fraxinus, 23.5.2016, (c) Lucie Zíbarová

Cristinia helvetica Obírka, suťový les, kmen Abies, 15.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná houba tvořící tenké nafialovělé povlaky na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů, často na spodní straně kmenů a větví. Druhy roduTulasnella vytvářejí mykorhizy mj. s vstavačovými rostlinami (Orchidaceae). Tento druh je význačný menšími eliptickými až téměř alantoidními výtrusy a nepřítomností přezek.

Tulasnella tomaculum PR Rač, dubohabřina, kmínek Corylus, 12.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Tulasnella tomaculum PR Babinské louky, potoční luh, kmínek Populus, 16.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tulasnella tomaculum Osek, olšo-jasanový luh, fragment kmene Fraxinus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Tulasnella tomaculum Vysoké Mýto, porost lísek, větev Corylus, 30.3.2018, (c) Lucie Zíbarová

Tulasnella tomaculum NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 30.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější druh dřevomoru rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, předvším jilmů, méně javorů. Význačný perithecii, které jen nevýrazně vystupují nad povrch stromatu, fialovými pigmenty, které se ze stromat louhují do roztoku KOH (pouze u mladých plodnic) a velkými sporami (přes 20 μm) s klíční štěrbinou po celé délce spory. Viz dřevomor tenký (Hypoxylon submonticulosum). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Hypoxylon vogesiacum PR Vlčí důl, suťový les, kmen Ulmus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon vogesiacum NP Šumava, Spáleniště, suťový les, kmínek Fraxinus, 4.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon vogesiacum (KOH-extrahovatelná barviva), PR Vlčí důl, suťový les, kmen Ulmus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Columnocystis abietina
Kornatcovitá houba rostoucí po celý rok na mrtvém dřevě jehličnanů, zejm. smrku. Hojnější jen ve vyšších polohách. Hymenium je u dobře vyvinutých plodnic nápadně ojíněné (cystidy). Prochu podobný je pevníkovec ztlustlý (Amylostereum areolatum) tvořící výraznější klobouky a mikroskopicky se liší amyloidními sporami. Viz též pevník brázditý (Laurilia sulcata). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Veluticeps abietina NP Krkonoše, Růžová hora, horská smrčina, kmen Picea, 23.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Veluticeps abietina PR Údolí Doubravy, suťovitá smrčina, padlý kmen Picea, 10.4.2023, (c) Lucie Zíbarová

Veluticeps abietina NPR Praděd, horská smrčina, kmen Picea, 31.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Veluticeps abietina Trojmezná, papratková smrčina, kmen Picea, 8.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Veluticeps abietina (detail hymenia) Trojmezná, papratková smrčina, kmen Picea, 8.5.2015, (c) Lucie Zíbarová


Veluticeps abietina (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 15.7.2020, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Eupezizella aureliella
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, patrně dává přednost větším kmenům a vyšším polohám. Od podobných druhů (např. kustřebičky nejmenší - Hyaloscypha fuckelii) se pozná spolehlivě pouze mikroskopicky.

Hyaloscypha aureliella PR Milešický prales, jedlobučina, kmen Abies, 1.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hyaloscypha aureliella Trojmezí, papratková smrčina, kmen Picea, 8.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Hyaloscypha aureliella PR Sedloňovský vrch, horská polokulturní smrčina, 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hyaloscypha aureliella NPR Velký Špičák, jedlobučina, kmen Abies, 8.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hyaloscypha aureliella PR Studený vrch, suťový les, fragment kmenu Picea, 1.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě, listnáčů i jehličnanů. Od podobných druhů se pozná pouze podle mikroskopických znaků. Viz též var. spiralis.

Hyaloscypha albohyalina PR Sedloňovský vrch, horská bučina, kmen Fagus, 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hyaloscypha albohyalina Domoušice, suťový les, větev Fagus, 10.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Hyaloscypha albohyalina PR Buky u Vysokého Chvojna, květnatá bučina, fragment kmene Fagus, 2.11.2015, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná ostnitá kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů. Její výskyt se zdá být dosti nahodilý, není přímo vázána na konkrétní stanoviště a substrát. Příbuzná kavinovka lošákovitá (Hydnocristella himantia) se odlišuje hladkými výtrusy. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Kavinia alboviridis NPR Boubínský prales, jedlobučina, padlý kmen Picea, 23.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Kavinia alboviridis NPR Boubínský prales, jedlobučina, padlý kmen Picea, 23.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Kavinia alboviridis Solopysky, dubohabřina, kmen Picea, 10.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Kavinia alboviridis PR Polom, jedlobučina, kmen Fagus, 3.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Phoma acuta
Velmi hojná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na loňských lodyhách kopřivy (Urtica), ale i jiných dvouděložných rostlin. Vyskytuje se společně s nepohlavní fází (Phoma acuta). Málokdy chybí v jakémkoli kopřivovém porostu, na jaře roste často společně s kalorkou kopřivovou (Calloria neglecta). Další druhy tohoto početného rodu se poznají mikroskopicky.

Leptosphaeria acuta PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, loňské lodyhy Urtica, 24.4.2018, (c) Lucie Zíbarová

Leptosphaeria acuta Solopysky, zarůstající lůmek, lodyhy Urtica, 10.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Leptosphaeria acuta Solopysky, zarůstající lůmek, lodyhy Urtica, 10.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Leptosphaeria acuta Jirkov, Najštějn, kopřivový porost při okraji cesty, 3.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojný druh pyrenomycetu rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, nejčastěji javorů. Podobná je rovněž hojná dřevnatka mnohotvárná (Xylaria polymorpha) s více nepravidelnými a širšími stromaty, liší se i mikroskopicky (dřevnatka dlouhonohá má menší spory - 13-16 x 5.5-7.5 μm, vřecka i askoapikální aparát). Viz též dřevnatka parohatá (Xylaria hypoxylon) a dřevnatka prstovitá (Xylaria digitata). Dřevnatky Xylaria corniformis a X. ellisii mají malé spory (< 10 μm).

Xylaria longipes Verneřice, Bobří soutěska, suťový les, padlý kmen Acer, 6.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Xylaria longipes (mladá stromata) Ročov, vápnomilná bučina, kmen Fagus, 10.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Xylaria longipes PR Polom, květnatá bučina, kmen Acer pseudoplatanus, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Xylaria longipes PR Polom, květnatá bučina, kmen Acer pseudoplatanus, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Xylaria longipes (řez stromatem) PR Polom, květnatá bučina, kmen Acer pseudoplatanus, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová


Xylaria longipes (spory ve vřeckách, Melzerovo reagens, 1000x), 9.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Confertobasidium olivaceoalbum, Corticium fuscostratum
Roztroušeně se vyskytující druh kornatcovité houby rostoucí po celý rok na dřevě jehličnanů, vz. listnáčů. Od podobných druhů se pozná vrstvou nahnědlých hyf v subikulu a naokrovělými rhizomorfami, zejména však mirksoposkickými znaky. Podobný druh Leptosporomyces montanus má delší spory a basidie.

Leptosporomyces fuscostratus Vápenný Podol, dubohabřina, fragment kmene Larix, 17.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Leptosporomyces fuscostratus Vysoké Mýto, dubohabřina, větev Larix, 7.3.2016, (c) Lucie Zíbarová

Leptosporomyces fuscostratus Obírka, suťový les, kmen Abies, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Leptosporomyces fuscostratus NPP Bílichovské údolí, smrčina na opuce, kmínek Picea, 6.8.2014, (c) Lucie Zíbarová
Drobná koprofilní vřeckovýtrusá houba rostoucí na trusu býložravců. Nepříliš vzácný druh. Od podobných druhů se pozná spolehlivě pouze mikroskopicky.

Lasiobolus intermedius Broumov, Rožmitál, kulturní smrčina, zaječí trus, 7.6.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lasiobolus intermedius PP Domaslavické údolí, suťový les, trus býložravce, 13.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Lasiobolus intermedius PR Vápenka, květnatá bučina, trus býložravce, 21.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Rosolovitý povlak na dřevě listnáčů. Mikrosopicky nápadný široce eliptickými sporami. Vyobrazený sběr je netypický hojnými hyfidiemi, které mají u tohoto druhu (takřka) chybět.

Exidiopsis opalea aff. NPR Kohoutov, květnatá bučina, kmen Fagus, 21.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Cystostereum subabruptum, Odontia subabrupta, Cystostereum pini-canadense
Vzácnější kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů (převážně buku), vz. jehličnanů v pralesovitých porostech. Dává přednost dřevu spíše v počátečních stádiích rozkladu. Plodnice jsou nápadně tuhé, krustovité a tlusté, obtížně oddělitelné od substrátu. Makroskopicky nápadně podobná některým zástupcům rodu Hyphodontia s. l., mikroskopicky naopak hrbolatníku vonnému (Cystostereum murrayi). Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii EN (ohrožený druh). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Crustomyces subabruptus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, kmen Fagus, 23.4.2023, (c) Lucie Zíbarová

Crustomyces subabruptus NPR Velký Špičák, květnatá bučina, kmen Fagus, 8.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Crustomyces subabruptus NP Šumava, Stožec, suťový les, padlý kmen Fagus, 26.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Crustomyces subabruptus Jelenec [SK], dubohabřina, padlý kmen Quercus cerris, 23.9.2023, (c) Lucie Zíbarová

Crustomyces subabruptus NPR Salajka, jedlobučina, kmen Fagus, 22.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Crustomyces subabruptus PR Pod Trlinou, dubohabřina, opadlá větev listnáče (Acer?), 14.5.2021, (c) Lucie Zíbarová

Crustomyces subabruptus NPP Hojná voda, jedlobučina, kmen Fagus, 19.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Crustomyces subabruptus NPR Śúr [SK], mokřadní olšina, kmen Alnus, 7.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Crustomyces subabruptus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, kmen Fagus, 1.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Crustomyces subabruptus NPR Kohoutov, květnatá bučina, kmen Fagus, 20.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Botryohypochnus isabellinus
Roztroušeně se vyskytující druh kornatcovité houby rostoucí na dřevě listnáčů i jehličnanů. Mikroskopicky nápadný kulatými ornamentovnými výtrusy a tetrasporickými bazidiemi.

Botryobasidium isabellinum Domoušice, teplomilná doubrava, kmínek Quercus, 30.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

Botryobasidium isabellinum PP Sítovka, dubohabřina, opadlá kůra Tilia, 24.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Botryobasidium isabellinum NPR Kohoutov, květnatá bučina, kmen Fagus, 20.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Botryobasidium isabellinum PP Židova strouha, suťový les, větev Quercus, 21.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Botryobasidium isabellinum NPR Salajka, jedlobučina, padlý kmen jehličnanu, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová


Botryobasidium isabellinum (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 28.5.2019, (c) Lucie Zíbarová