Vzácnější a drobný druh štítovky, roste od léta do podzimu na mrtvém dřevě listnáčů v pokročilejším stadiu rozkladu, především buku, dubu a lípy. Vázaná především na přirozenější lesy s dostatečnou zásobou dřeva. Podobná štítovka drobná (Pluteus exiguus) roste na zemi, má šupinky na klobouku hnědé a liší se i mikroskopickými znaky (tvar cystid a terminálních elementů v pokožce klobouku). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Pluteus hispidulus NPP Medník, acidofilní bučina, silně zetlelý kmen Fagus, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus hispidulus Drmaly, acidofilní bučina, kmen Fagus, 3.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus hispidulus PR Fabián, suťový les, kmen Fagus, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus hispidulus PR Fabián, suťový les, kmen Fagus, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus hispidulus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, silně zetlelý kmen Fagus, 28.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus hispidulus PR U Spálené, dubohabřina, opadlá borka Quercus, 18.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus hispidulus NPR Libický luh, tvrdý luh, pařez Quercus, 11.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus hispidulus NPP Rečkov, mokřadní olšina, větévky Alnus na zemi, 10.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus hispidulus PR Hrby, ptačincová lipina, kmen Tilia, 15.7.2011, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus hispidulus PR Království, dubohabřina, kmen Fraxinus, 24.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus hispidulus PR Hrby, květnatá bučina, kmen Fagus, 10.8.2010, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus hispidulus (spory a cheilocystidy, Congo Red, 1000x), 24.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pisolithus arenarius, non Pisolithus tinctorius (Mont.) E. Fisch. (= Pisolithus calognei?)

Mykorhizní břichatkovitá houba, dávající přednost kyselým, minerálním, spíše písčitým půdám a iniciálním stadiím sukcese vegetace. Lokálně se může vyskytovat na místech se strženou povrchovou vrstvou humusu, např. na pasekách, na okrajích cest apod. Obecně konkurenčně slabý, roste na stanovištích, kde je konkurence jiných druhů omezená - hojný může být například na důlních výsypkách s vysokým obsahem těžkých kovů. Roztroušeně se vyskytující druh, vázaný zejména na borovice. Nápadný na řezu typickou, hrubě zrnitou strukturou teřichu. Dříve považován za celosvětově rozšířený druh, nicméně obsahuje řadu drobných druhů, v Evropě se vyskytují čtyři druhy: Pisolithus arhizus (jihoevropský druh na bazických půdách), Pisolithus calongei (jihoevropský druh vázaný na cisty), P. capsulifer a P. tinctorius s str.

Pisolithus tinctorius Lítovská Výsypka, sub Pinus, 10.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Pisolithus tinctorius PR Maštale, kuturní bor, sub Pinus, 6.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Pisolithus tinctorius PP Martinské stěny, reliktní bor, sub Pinus, Betula, 3.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Pisolithus tinctorius Lítovská Výsypka, sub Pinus, 1.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Pisolithus tinctorius Lítovská Výsypka, sub Pinus, 10.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Pisolithus tinctorius Plasy, mýtina v kulturním lese, sub Picea, Pinus, 1.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

syn.: Rigidoporus sanguinolentus

Hojný rozlitý choroš rostoucí převážně na podzim na vlhkém a silně rozloženém dřevě jehličnanů a listnáčů. Nápadný průsvitnými plodnicemi a červenáním po poranění (u některých plodnic červenají okamžitě, jindy až po delší době). Komplex více kryptických druhů. Pórnatice skleněná (Physisporinus vitreus) se odlišuje poloprůsvitnými plodnicemi, jež po otlačení nečervenají.

Physisporinus saguinolentus PR Bukové kopce, květnatá bučina, fragment kmene Fagus, 30.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Physisporinus saguinolentus NPR Ve Studeném, kmen Picea, 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Physisporinus saguinolentus Nová Pec na Šumavě, Eu-Fagion, pařez Fagus, 11.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Physisporinus saguinolentus PR Libín, Eu-Fagion, mechatý pařez Picea, 8.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Physisporinus saguinolentus Obírka, jedlobučina, pařez Abies, 15.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Tato živě žlutě až žlutookrově zbarvená hlíva roste na podzim na mrtvém dřevě, nejčastěji větvích, listnáčů (především břízy a buku), plodnice mohou vytrvávat až do jara. Roztroušeně se vyskytující druh, hojnější na chladnějších a podmáčených stanovištích. Plodnice nepříjemně zapáchají. Viz čechratice sklepní (Tapinella panuoides). Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Phyllotopsis nidulans Kyšperk, suťový les, padlý kmen Fagus, 21.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Phyllotopsis nidulans NPR Vyšenské kopce, větev Corylus, 3.11.2011, (c) Lucie Zíbarová

Phyllotopsis nidulans PR Polom, květnatá bučina, kmen Fagus, 12.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Phyllotopsis nidulans PR Studený vrch, květnatá bučina, kmen Fagus, 4.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Phyllotopsis nidulans PR Polom, květnatá bučina, kmen Fagus, 12.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Phyllotopsis nidulans PP Líska, květnatá bučina, pařez Fagus, 17.3.2019, (c) Lucie Zíbarová

Phyllotopsis nidulans Vlkov, kulturní smíšený les, větev Betula, 10.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Nápadně zbarvená šupinovka, rostoucí od léta do podzimu nejčastěji na mrtvém dřevě lip (větve, kmínky), ale nezřídka i na jiných listnáčích. Poměrně hojný druh. Způsobuje bílou hnilobu. Viz též šupinovka mastná (Pholiota lucifera) rostoucí převážně na zemi či ze zbytků dřeva a š. ohnivá (Pholiota flammans) s odstávajícím šupinkami na klobouku a třeni. Třepenitka svazčitá (Hypholoma fasciculare) má šedočerný nikoli hnědý výtrusný prach.

Pholiota tuberculosa PR Hrby, ptačincová lipina, kmen Tilia, 17.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota tuberculosa (albinotický jedinec) PR Hrby, ptačinocvá lipina, kmen Tilia, 17.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota tuberculosa Podkrušnohorská výsypka, kmínek Tilia, 29.8.2008, (c) Lucie Zíbarová

Lignikolní druh rostoucí na podzim často ve velkých trsech paraziticky na bázi živých listnáčů i jehličanů, fruktifikace pak pokračuje i mrtvém dřevě. Způsobuje bílou hnilobu. Velmi hojná a jedlá, byť poněkud tuhá. Podobná a vzácná šupinovka ježatá (Pholiota squarrosoides) se liší lepkavým až slizkým kloboukem a nápadnou sladce-chemickou vůní.

Pholiota squarrosa Plánička, mladší kulturní smrčina, báze zivého kmínku Picea, 30.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota squarrosa Nová Pec na Šumavě, báze živého stromu Betula, 11.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota squarrosa Volary, Stogerova huť, mez s náletovými dřevinami, báze Populus tremula, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota squarrosa Hříškov, smíšený kulturní les, báze pařezu Populus tremula, 28.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh, který roste především pozdě na podzim v různých typech listnatých a jehličnatých lesů, popř. parcích a zahradách na zbytcích dřeva ukrytých v půdě, silně rozložených kmenech, dřevní štěpce apod. Význačná značně slizkým kloboukem s bělavými šupinkami při jeho okraji. Na první pohled může připomínat některé zástupce rodu slzivka (Hebeloma). Viz šupinovka bledookrová (Pholiota mixta) a š. gumovitá (Pholiota gummosa). Nejedlá.

Pholiota lenta PP Ulrichov, květnatá bučina, zbytky dřeva Fagus v půdě, 8.11.2011, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota lenta Drmaly, acidofilní doubrava, větev Larix(?), 3.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota lenta PP Ulrichov, květnatá bučina, kmen Fagus, 8.11.2011, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota lenta Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, silně rozložený pařez jehličnanu, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota lenta Ústí nad Labem, Střížovický vrch, degradovaná dubohabřina, sub Pinus, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota lenta výsypka Velký Rýzl, sub Quercus, zbytky dřeva v půdě, 24.10.2006, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pholiota carbonaria

Jak již název napovídá, je tento druh šupinovky vázaný na lesní spáleniště (antrakofilní druh), kde bývá dosti hojný již od poměrně časných stadií sukcese. Jaro - podzim. Pravděpodobně komplex více druhů. Viz další lupenaté spáleništní houby jako slzivka skrutkomilná (Hebeloma pseudoamarescens), penízovka uhelná (Tephrocybe athracophila) či křehutka spáleništní (Psathyrella pennata).

Pholiota highlandensis PR Niva Doubravy, vlhká louka, spáleniště, 11.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota highlandensis Dřevčice, paseka, spáleniště, 5.5.2021, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota highlandensis NP České Švýcarsko, Mezní Louka, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, 2.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota highlandensis Údolí Doubravy, paseka, spáleniště, 26.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota highlandensis NP České Švýcarsko, Mezní Louka, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, 2.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota highlandensis PR Niva Doubravy, vlhká louka, spáleniště, 11.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota highlandensis NPP Medník, lesní spáleniště, 5.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota highlandensis Nová Pec na Šumavě, spáleniště v kulturní smrčině, 11.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota highlandensis České Budějovice, lesní spáleniště v kulturní smrčině, 2.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota highlandensis Dluhoště, Dálava, lesní spáleniště, 5.9.2006, (c) Lucie Zíbarová

Druh lupenaté houby často vyrůstající na podzim, ze dřeva listnáčů ukrytého pod zemí, dřevních zbytků apod. (někdy zádnlivě ze země). Roste roztroušeně v listnatých lesích, lesních lemech, zahradách a parcích. Klobouk za vlhka lepkavý s drobnými šupinkami. Viz šupinovka bledookrová (Pholiota mixta) a šupinovka šedohlínová (Pholiota lenta).

Pholiota gummosa Bechlín, skládka dřevního odpadu, 10.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota gummosa Milovce, smíšený kulturní les, lesní cesta, sub Pinus, Quercus rubra, Betula, Robinia, 1.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota gummosa PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, sub Alnus, Salix, 9.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota gummosa České Budějovice, mulčovací kůra, trávník, 4.11.2011, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota gummosa České Budějovice, mulčovací kůra, trávník, 4.11.2011, (c) Lucie Zíbarová

syn: Fuscoporia contigua

Hojný víceméně rozlitý druh ohňovce, rostoucí na nejrůznějších druzích listnáčů. Způsobuje bílou hnilobu. Význačný tvorbou hranek na šikmých substrátech a velkými a nepravidelnými póry při okraji plodnice. Viz ohňovec rezavý (Phellinus ferruginosus) obvykle s menšími póry a netvořící hranky.

Phellinus contiguus Chlum u Radonic, výsadba habru, pařízek Carpinus, 30.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus contiguus NPR Úhošť, dubohabřina, paldý kmen Quercus, 6.2.2024, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus contiguus NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, rašeinná březina, padlý kmen Betula, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus contiguus NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, rašeinná březina, padlý kmen Betula, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus contiguus NPR Břehyně-Pecopala, teplomilná doubava, padlý kmen Quercus, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus ferruginosus (vlevo) a Phellinus contiguus (vpravo) NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, padlý kmen Quercus, 30.5.2024, (c) Lucie Zíbarová

Běžná kornatcovitá houba rostoucí po celý rok na větvích jasanů, vzácně dalších druhů z čeledi olivovitých (Oleaceae), např. šeříku či ptačího zobu. Nápadná za vlhka tmavou linkou při okraji plodnice. Okraj se za sucha odlupuje podobně jako i u kornatky dubové (Peniophora quercina) nebo kornatky lipové (Peniophora rufomarginata).

Peniophora limitata PP Údolí Podbradeckého potoka, jasenina, větev Fraxinus, 5.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Peniophora limitata NPP Polabská černava, větev Fraxinus, 25.4.2012, (c) Lucie Zíbarová

Peniophora limitata NPR Horný les [SK], tvrdý luh, opadlá větev Fraxinus, 25.4.2024, (c) Lucie Zíbarová

Peniophora limitata NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, trčící větev Ligustrum, 2.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Peniophora limitata (mladá plodnice) NPR Libický luh, tvrdý luh, větev Fraxinus, 9.11.2021, (c) Lucie Zíbarová

Peniophora limitata Deštnice, teplomilná doubrava, větévka Ligustrum vulgare, 28.6.2015 (c) Lucie Zíbarová

Peniophora limitata NPP Polabská černava, větev Fraxinus, 25.4.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Rigidoporus obducens

Druh velmi podobný mladým a rozlitým plodnicím ostropórky topolové (Oxyporus populinus), za kterou je nejspíše zaměňován. Druh v Evropě spíše s jižním rozšířením, známý z dřeva více druhů listnáčů, nejčastěji však roste na topolech či vrbách. Způsobuje bílou hnilobu.

Oxyporus obducens Havraní ostrov, lužní les, silná větev Populus, 29.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Oxyporus obducens NPR Libický luh, tvrdý luh, padlý kmen Populus (?), 30.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Oxyporus obducens CHA Pečniansky les [SK], měkký luh, padlý kmen Populus alba, 19.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Oxyporus obducens PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, silná větev Popluus, 8.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Oxyporus obducens České Budějovice, bývalé vojenské cvičiště, kmen Populus tremula, 5.11.2011, (c) Lucie Zíbarová

Oxyporus obducens PR Slovanský ostrov [SK], měkký luh, padlý kmen Populus, 9.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Oxyporus obducens PR Starý háj [SK], měkký luh, padlý kmen Populus, 13.11.2022, (c) Lucie Zíbarová</p

Syn. Lentinus adhaerens

Roztroušeně se vyskytující lupenatá houba roustoucí od pozdního podzimu přes zimu do časného jara na dřevě jehličnanů (smrk, jedle), často silně zetlelém. Způsobuje hnědou hnilobu. Hojnější ve vyšších a  inverzních polohách. Povrch klobouku mírně lepkavý.

Neolentinus adhaerens NPR Lichnice, silně rozložený kmen jehličnanu 31.3.2018, (c) Lucie Zíbarová

Neolentinus adhaerens (detail lupenů) PR Polom, kmen Abies, 3.4.2019, (c) Lucie Zíbarová

Neolentinus adhaerens Ostrovec u Písku, zetlelý pařez Picea, 3.3.2012, (c) Lucie Zíbarová

Nápadně zbarvená kornatcovitá houba, hojná především v druhé polovině podzimu a během teplé zimy na dřevě nejrůznějších listnáčů, vzácně i jehličnanů, zejména v počátečních stadiích rozkladu. Starší plodnice ztrácejí výrazně oranžové barvy a mohou být zaměněny za méně běžnou žilnatku proměnlivou (Phlebia rufa) s odlišně utvářeným hymenoforem a jinými mikroskopickými znaky. Voz též žilnatka bledá (Phlebia centrifuga).

Phlebia radiata PR U Spálené, dubohabřina, větev Quercus, 15.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia radiata NPP Polabská černava, mokřadní olšina, 10.11.2021, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia radiata Měrunice, dubohabřina, padlý kmen Cerasus, 3.1.2024, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia radiata PP Ulrichov, kmětnatá bučina, kmen Fagus, 8.11.2011, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia radiata NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, kmen Cerasus, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia radiata PP Ulrichov, květnatá bučina, kmen Fagus, 8.11.2011, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia radiata PR Holina, květnatá bučina, kmen Fagus sylvatica, 7.11.2008, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia radiata PR Libochovka, květnatá bučina, kmen Fagus, 14.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Mycoacia uda

Hojná kornatcovitá houba (z ostnitých druhů rodu Phlebia s.l. u nás asi nejhojnější), známá z dřeva nejrůznějších listnáčů, vzácně i jehličnanů (Abies alba). Od podobných druhů se pozná pozitivní reakcí na KOH (vínové zbarvení) a mikroskopickými znaky. Podobné druhy - např. hrotnatečka sladkovonná (Phlebia nothofagi), h. zlatavá (Phlebia aurea), h. černavá (Phlebia fuscoatra), h. dvouvýtrusá (Phlebia bispora), Phlebia acanthocystis, h. hlavatá (Phlebia capitata) aj. Vzácnější hrotnatka zápašná (Sarcodontia crocea) roste převážně na živých jabloních, má delší ostny a nepříjemně zapáchá.

Phlebia uda NPR Křivé jezero, zetlelé dřevo listnáče, 22.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia uda NPR Cahnov-Soutok, tvrdý luh, opadlá větev Fraxinus, 16.11.2021, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia uda Kyšperk, květnatá bučina, opadlá větev Acer, 12.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia uda Houština u Mašťova, suťový les, kmínek Tilia, 29.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia uda PR Gajc [SK], tvrdý luh, padlý kmen Quercus, 14.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia uda Stoupno, mokřadní olšina, opadlá větev Alnus, 14.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia uda (reakce s KOH) PR Pavlínino údolí, potoční luh, opadlá větev Acer pseudoplatanus, 8.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia uda PR Pavlínino údolí, potoční luh, opadlá větev Acer pseudoplatanus, 8.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia uda NPR Vyšenské kopce, kmínek Corylus, 3.11.2011, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia uda Podkrušnohorská výsypka, kmínek Tilia, 7.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia uda Mikulovický vrch, dubohabřina, větev Tilia, 15.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia uda PP Podskala, suťový les, větev Acer, 28.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia uda Chocholná-Velčice [SK], potoční luh, větev listnáče, 27.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

syn: Mycoacia aurea

Hojná kornatcovitá houba s otstnitým hymenoforem známá z dřeva listnáčů i jehličnanů. Od podobných druhů se pozná podle mikroskopických znaků (drobné takřka rohlíčkovité výtrusy cca 3,5-4 x 1,5 μm) a negativní reakce hymenia na roztok KOH. Podobné druhy - např. hrotnatečka černavá (Phlebia fuscoatra), h. žlutá (Phlebia uda) či Phlebia acanthocystis.

Phlebia aurea NPR Libický luh, měkký luh, padlý kmen Populus, 7.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia aurea Podkrušnohorská výsypka, větev Tilia, 7.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia aurea NPP Peklo, mokřadní olšina, větev Alnus, 30.8.2015, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia aurea Sokolov, Podkrušnohorská výsypka, výsadba olše, kmínek Alnus, 5.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia aurea Podkrušnohorská výsypka, větev Tilia, 7.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia aurea NPR Ve Studeném, květnatá bučina, větev Fagus, 6.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia aurea NPR Libický luh, tvrdý luh, větev Fraxinus, 7.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia aurea NPR Karlštějn, dubohabřina, kmínek Corylus, 14.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia aurea PP Lom Rasová, náletové dřeviny, kmínek Corylus, 26.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Phlebia aureaNPR Karlštějn, dubohabřina, opadlá větev Quercus, 26.8.2024, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná podzimní helmovka. Roste na zemi v opadu ve smíšených a jehličnatých lesích a vyznačuje se ředkvovým pachem a rezavým skvrnatěním plodnic ve stáří. Saprotrofní druh.

Mycena zephirus PR Údolí Doubravy, kulturní smrčina, sub Picea, Abies, 26.9.2022

Mycena zephirus PR Údolí Doubravy, kulturní smrčina, sub Picea, Abues, 26.9.2022

Mycena zephirus Volary, Stogerova huť, vlhká smrčina, sub Picea, Pinus, 13.10.2011

Roste jednotlivě, převážně zjara, na dřevě jehličnanů (borovice, smrk, jedle) obvykle v pokročilejších stadiích rozpadu. Význačná pachem po kyselině dusičné, bisporickými bazidiemi a velkými sporami. Ve vyšších polohách hojná. Od podobné helmovky louhové (Mycena stipata) se stejným pachem a rostoucí na stejných substrátech, převážně (nikoli však výlučně!) ve skupinkách a na podzim, je bezpečně rozlišitelná pouze mikroskopicky (M. stipata má tetrasporické bazidie a menší spory). Helmovka zelenobřitá (Mycena viridimarginata) s podobnou ekologií se odlišuje plodnicemi s olivovým odstínem a často tmavěji zbarveným ostřím lupenů.

Mycena silvae-nigrae NPP Peklo, potoční luh, pahýl Picea, 27.4.2023, (c) Lucie Zíbarová

Mycena silvae-nigrae NPP Peklo, inverzní smrčina, kmen Picea, 22.4.2021, (c) Lucie Zíbarová

Mycena silvae-nigrae Dívčí kámen, jedlobučina, padlý kmen Picea, 17.4.2008, (c) Lucie Zíbarová

Mycena silvae-nigrae PR Hrby, Eu-Fagion, kmen Picea, 1.4.2007

Mycena silvae-nigrae PR Losí Blato u Mirochova, blatkové rašeliniště, zetlelý pařez jehličnanu, 4.5.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Mycena strobilicola

Helmovka význačná svým růstem šiškách smrku počátkem jara (březen-duben), vz. i na podzim a pachem po kyselině dusičné (či chloru). Roztroušeně se vyskytující druh, hojnější ve vyšších polohách. Ve stejnou dobu rostou na šiškách též penízovky z rodu Strobilurus - penízovka smrková (Strobilurus esculentus) na smrkových šiškách a penízovka provázková (Strobilurus stephanocystis) a p. nahořklá (Strobilurus tenacellus) na šiškách borových. Na dřevě jehličnanů v první polovině roku roste helmovka smrková (Mycena silvae-nigrae), též s pachem po kys. dusičné. Viz helmovka sněžná (Mycena flos-nivium) rostoucí ve stejné době na dřevě, detritu a vzácně i šiškách; liší absencí pachu a mikroskopickými znaky. Helmovka Mycena seynii s červenohnědým ostřím lupenů roste na šiškách borovic v oblastech s mírnou zimou (západní Evropa, Středomoří), z ČR není známa.

Mycena plumipes PP V Hlubokém, suťový les, šiška Picea, 25.2.2024, (c) Lucie Zíbarová

Mycena plumipes Domoušice, suťový les, šiška Picea, 2.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Mycena plumipes PR Hrby, Tilio-Acerion, šiška Picea, 3.3.2012, (c) Lucie Zíbarová

Mycena plumipes PR Hrby, suťový les, šiška Picea, 3.3.2012, (c) Lucie Zíbarová

Mycena plumipes PR Hrby, suťový les, šiška Picea, 3.3.2012 (c) Lucie Zíbarová

Tato drobnější helmovka roste poměrně hojně na podzim na zemi v opadu ve vlhčích humózních smrčinách, včetně kulturních porostů. Význačná jednolitě růžovými plodnicemi a tmavěji růžovým ostřím lupenů. Saprotrofní druh. Mnohem mohutnější je jedovatá helmovka narůžovělá (Mycena rosea) s pachem po ředkvičkách. Podobná může být i helmovka krvavá (Mycena sanguinolenta) ronící červenohnědý latex a s bělavými, pouze na ostří červenými lupeny.

Mycena rosella NP Krkonoše, Labský důl, polokulturní smrčina, sub Picea, Fagus, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Mycena rosella Světlík, mladá rašelinná smrčina, sub Picea, 27.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Mycena rosella Jaroslavický vrch, kulturní smrčina, sub Picea, 14.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Mycena rosella Světlík, mladá rašelinná smrčina, sub Picea, 27.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Mycena rosella (detail ostří lupenů) Jaroslavický vrch, kulturní smrčina, sub Picea, 14.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Mycena rosella NPR Velká Niva, mladá podmáčená smrčina, opad Picea, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Mycena rosella NPR Červené Blato, rašelinná smrčina, Sphagnum, 22.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Mycena rosella NPR Velká Niva, mladá podmáčená smrčina, opad Picea, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná a svou barvou a pachem nápadná helmovka. Roste od jara do podzimu v listnatých a jehličnatých lesích, zpravidla na silnější vrstvě opadu, obvykle udávána jako saprotrof, ale patrně může vstupovat do biotrofních vztahů s kořeny dřevin (mykorhiza?). Proměnlivý druh, či spíše komplex kryptických druhů. Pach po ředkvičkách (vlhká zeď). Jedovatá! Podobné druhy: helmovka narůžovělá (Mycena rosea), h. zoubkatá (Mycena pelianthina), h. dvojvonná (Mycena diosma), h. nafialovělá (Mycena pearsoniana), h. žlutofialová (Mycena luteovariegata) aj.

Mycena pura Olšina na Šumavě, mladá kulturní smrčina, sub Picea, 12.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Mycena pura výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Pinus, Quercus, 29.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Mycena pura f. alba PR Račí údolí, květnatá bučina, okraj cesty, sub Fagus, Acer, 6.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Mycena pura f. alba Srdov, sub Fagus, Quercus, 31.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Roste roztroušeně až hojně po celý rok, obzvláště za vlhkého počasí, na mechaté kůře živých stromů, s oblibou vrb (ale i jiných druhů dřevin s vrásčitou kůrou). Význačná široce připojenými až sbíhavými lupeny, modravými odstíny, ekologií a mikroskopickými znaky. Podobná je h. korová (Mycena meliigena) s plodnicemi s růžovými tóny nebo h. položená (Mycena supina). V případě nejasností lze tyto druhy rozlišit pod mikroskopem. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Mycena pseudocorticola PR Všetatská černava, porost vrb podél železniční trati, kůra Salix alba, 22.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Mycena pseudocorticola PR Všetatská černava, porost vrb podél železniční trati, kůra Salix alba, 22.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Mycena pseudocorticola Černý vrch u Želnavy, horský suťový les, mechatá kůra Fraxinus, 22.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Mycena pseudocorticola NPR Mohelenská hadcová step, potoční luh, kůra Salix alba, 18.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Mycena pseudocorticola Chabařovice, vrbina, kůra Salix, 11.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Mycena pseudocorticola PR Mořkady dolní Liběchovky, potoční luh, mechatý kmen Fraxinus, 30.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Tato helmovka roste roztroušeně koncem jara (květen - červen), vz. po zbytek roku, především v teplejších oblastech, na dřevě listnáčů, často v pokročilejším stadiu rozkladu. Kromě fenologie je pro tento druh rovněž význačný nitrózní pach a hedvábně lesklý bělavý třeň. Podobné druhy: např. helmovka tuhonohá (Mycena galericulata), h. raná (Mycena abramsii) či Mycena algeriensis.

Mycena niveipes PP Údolí Podbradeckého potoka, lužní les, mechatý kmen Fraxinus, 5.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Mycena niveipes Chocholná-Velčice [SK], potoční luh, kmen Cerasus, 26.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Mycena niveipes PR Myslivna, lužní les, mechatý kmen Quercus, 29.4.2012, (c) Lucie Zíbarová

Mycena niveipes PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, větev Salix, 16.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Mycena niveipes NPP Medník, dubohabřina, pařez Carpinus, 23.5.2013, (c) Lucie Zíbarová

Mycena niveipes NPR Salajka, jedlobučina, kmen Fagus, 20.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Podobná velmi hojné helmovce tuhonohé (Mycena galericulata), od které se (mimojiné) liší absencí okurkově-moučné chuti a skvrnatěním plodnic ve stáří. Ve vyšších polohách hojný podzimní druh, rostoucí na dřevě jehličnanů, vz. listnáčů. Je možné, že se takto označují dva kryptické druhy - jeden tmavý, horský, převážně jehličnanový, druhý světlejší, listnáčový (převážně na dubech, hojnější v západní Evropě?).

Mycena maculata PR Studený vrch, květnatá buučina, kmen Picea, 18.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Mycena maculata PP Ulrichov, květnatá bučina, pařez Picea, 8.11.2011, (c) Lucie Zíbarová

Mycena maculata NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, padlý kmen Picea, 4.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Mycena maculata PP Prameniště Chomutovky, rozpadlá rašelinná smrčina, kmen Picea, 13.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Mycena maculata NP Krkokonoše, horská smrčina, kmen Picea, 22.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Mycena maculata Černý Kříž, podmáčená smrčina, pařez Picea, 18.9.2006, (c) Lucie Zíbarová

Drobný, saprotorofní druh rostoucí velmi hojně na zbytcích vegetece a dřeva v listnatých lesích a lesních lemech. Dalšími druhy s límečkem kolem třeně jsou např. špička Bulliardova (Marasmius bulliaridii), která je drobnější a v okrových barvách, na listech listnáčů, špička Wettsteinova (Marasmius wettsteinii) v jehličnatých lesích či útlá špička močálová (Marasmius limosus) na rákosu či ostřicích na podmáčených stanovištích.

Marasmius rotula PP Líska, suťový les, silně rozložená větev Fagus, 13.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius rotula EVL Údolí Luřnice a Vlásenického potoka, dubohabřina, větev Corylus, 18.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius rotula PP Líska, suťový les, silně rozložená větev Fagus, 13.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius rotula NPR Libický luh, tvrdý luh, větev Quercus, 3.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius rotula PR Hrby,květnatá bučina, mrazová trhlina v kmeni Fagus, 15.7.2011, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Marasmius alliaceus

Tento druh s nápadnou česnekovo-cibulovou vůní roste hojně od léta do podzimu v opadu a na zbytcích dřeva především ve vlhkých, humózních bučinách a suťových lesích. Podobný pach má i špička česneková (Mycetinis scorodonius) či špička česnekovonná (Mycetinis querceus).

Mycetinis alliaceus PR Hrby, Stellario-Tilietum, zetlelý kmen listnáče, 15.7.2011, (c) Lucie Zíbarová

Mycetinis alliaceus PR Holina, Eu-Fagion, sub Fagus sylvatica, 3.10.2008, (c) Lucie Zíbarová

Mycetinis alliaceus PR Zátoňská hora, jedlobučina, zetlelý kmen listnáče, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Mycetinis alliaceus PR Fabián, suťový les, zetlelý kmen Fagus, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

syn: Macrolepiota olivieri

Saprotrofní druh, rostoucí hojně v lesích, lesních lemech a zahradách. Význačná drobnými, koncentricky uspořádanými šupinami na klobouku, čímž se liší od dalších červenajících bedel (Chlorophyllum rachodes, Chlorophyllum brunneum). Podobně jako ostatní červenající/hnědnoucí bedly může způsobovat alergické reakce a konzumace může u citlivějších jedinců způsobovat obtíže.

Chlorophyllum olivieri Mikulov v Krušných horách, květntá bučina, sub Fagus, 5.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Chlorophyllum olivieri Olšina na Šumavě, mladá kulturní smrčina, sub Picea, Betula, 12.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Saprotrofní druh. Hojná od léta do podzimu v jehličnatých, smíšených i listnatých lesích na zemi v opadu či ze zbytků dřeva. Význačná dvěma typy ostnů - první, větší typ lze snadno setřít, po čemž zůstávají na povrchu plodnice jizvičky (areoly); druhý typ ostnů je menší a nedá se setřít. Jedlá. Viz např. pýchavka stlačená (Lycoperdon pratense), p. palicovitá (Lycoperdon excipuliforme) nebo pýchavka horská (Lycoperdon nigrescens).

Lycoperdon perlatum NPR Karlštejn, dubohabřina, sub Quercus, Acer campestre, Carpinus, Fagus, 29.8.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon perlatum Olšina na Šumavě, mladá kulturní smrčina, sub Picea, Betula, 12.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon perlatum Halámky, pískovna, sub Pinus, Betula, 12.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn. Collybia sordida

Roztroušeně se vyskytující podzimní saprotrofní druh, který se od podobné čirůvky fialové (Lepista nuda) odlišuje méně intenzivní barvou, subtilnějšími a hygrofánními plodnicemi, nevýraznou vůní a růstem převážně mimo les, často na tlející rostlinné hmotě (kompost, hromady sena), ale i v trávnících. Hranice mezi oběma druhy jsou ne vždy úplně jasné, pravděpodobně přítomno více druhů..

Lepista sordida NPR Libický luh, měkký luh, hromada tlejícího sena, 31.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lepista sordida Nepomyšl, mezofilní louka, 29.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Lepista sordida NPR Libický luh, měkký luh, hromada tlejícího sena, 31.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lepista sordida České Budějovice, trávník na sídlišti, 4.11.2011, (c) Lucie Zíbarová

Lepista sordida Podkrušnohorská výsypka, okraj cesty, 24.10.2006, (c) Lucie Zíbarová

Lepista sordida České Budějovice, trávník na sídlišti, 4.11.2011, (c) Lucie Zíbarová

Lepista sordida NPP Na Požárech, hromada tlejícího sena, 20.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Lepista sordida Doksy, zámecký park, nízký mechatý trávník, 29.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Lepista sordida Lovosice, Havraní ostrov, degradovaný lužní les, sub Acer, Ulmus, Aesculus, 23.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lepista sordida Lovosice, Havraní ostrov, degradovaný lužní les, sub Acer, Ulmus, Aesculus, 23.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lenzites "betulinus", Lenzites betulina

Tento choroš se při pohledu shora podobá outkovce chlupaté (Trametes hirsuta), ovšem pohled na spodní stranu klobouku odhalí lupenitý hymenofor, který je pro tento druh charakteristický. Plodnice lupeníku vytrvávájí zpravidla jednu sezonu (jsou jednoleté) a rostou roztroušeně na kmenech a větvích listnáčů, zejména buku a břízy, kde druh způsobuje bílou hnilobu dřeva. Pravděpodobně do určité míry parazituje na outkovkách (např. Trametes versicolor). Teplomilný lupeník velkolupenný (Cellularia warnieri) tvoří větší plodnice, které mají povrch klobouku lysý a hrbolkatý. Viz síťkovec trojbarvý (Daedaleopsis confragosa) nebo trámovka plotní (Gloeophyllum sepiarium).

Trametes betulina PR Noldenteich, olšina, kmen Alnus, 12.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Trametes betulina PP Ulrichov, květnatá bučina, kmen Fagus, 8.11.2011, (c) Lucie Zíbarová

Trametes betulina Jelenec [SK], dubohabřina, padlý kmínek Quercus, 23.9.2023, (c) Lucie Zíbarová

Trametes betulina NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, padlý kmen Fagus, 4.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Trametes betulina PR Broumovská bučina, květnatá bučina, větev Fagus sylvatica, 2.11.2007, (c) Lucie Zíbarová

Trametes betulina PR Noldenteich, olšina, kmen Alnus, 12.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Trametes betulina PP Ulrichov, květnatá bučina, kmen Fagus, 8.11.2011, (c) Lucie Zíbarová

Trametes betulina Houština u Mašťova, bazifilní teplomilná doubrava, pařez Quercus, 3.10.2013, (c) Lucie Zíbarová