Patrně nepříliš vzácná vláknice rostoucí na podzim pod listnáči i jehličnany na vápnitých půdách. Nedávno popsaný druh. Význačná třeněm, který je ojíněný (kaulocystidy) ± po celé délce a v dospělosti nabíhá do červenohnědé, červenohnědým kloboukem s tendencí k radiálnímu rozpraskávání a šedavou velipellis a relativně malými výtrusy. Existuje větší počet podobných druhů, například vláknice lysonohá (Inocybe glabripes) má ještě menší spory, klobouk bez červenohnědého odstínu a třeň ojíněný jen apexu. Inocybe albomarginata nemá velipellis, její pokožka klobouku má tendenci políčkatě rozpraskávat ve středu, má dlouho bělavé lupeny a menší spory. Inocybe amblyspora má mít tmavší klobouk, s menší tendencí k radiálnímu rozpraskávání, prchavou velipellis a užší, téměř válcovité spory; roste spíše ve vyšších polohách. Inocybe demeteris má méně výrazné červené tóny a jiný tvar a velikost cheilocystid. Inocybe minimispora má rovněž méně výrazný červený odstín na klobouku, prchavou bělavou velipellis, třeň ojíněný jen na apexu, menší spory a kratší kaulocystidy. Je otázka, nakolik je možné rozlišení těchto a dalších druhů bez molekulárních metod.

Inocybe bonii NPR Koda, dubohabřina sub Quercus, Carpinus, Acer campestre, 14.10.2024, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Inocybe bonii PR Kulivá hora, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Acer campestre, 28.9.2025, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Inocybe bonii NPR Koda, (spory a hymeniální cystidy, 5% KOH, 1000x) 28.9.2024, (c) Lucie Zíbarová