Velmi vzácný rozlitý jednoletý choroš rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, především buku v zachovalých pralesovitých porostech. V ČR má jen ojedinělé lokality (Boubín a okolí, Žofínský prales, Razula). Způsobuje bílou hnilobu. Význačná bohatými rhizomorfami při okraji a pod plodnicí, mikroskopicky pak nápadnými velkými inkrustovanými pseudocystidami a drobnými sporami (3-3.5 x 1.75-2 μm); hyfový systém dimitický. Hojnější pórnatka třásnitá (Junghuhnia lacera) má větší spory a méně nápadné pseudocystidy, pórnatka krásnopórá (Junghuhnia nitida) netvoří rhizomorfy. Viz pórnatka Donkova (Porpomyces mucidus) s měkčími plodnicemi (monomitický hyfový systém) a eliptickými sporami. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh) a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Junghuhnia fimbriatella NPR Zadná Poľana [SVK], suťový les, kmen Fagus?, 10.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Mycena "cyanorrhiza"

Vzácná či přehlížená helmovka rostoucí v létě a na podzim na větvičkách, mrtvém dřevě či kůře jehličnanů (smrk, borovice). Charakteristický druh, ovšem modrá báze třeně může u starších plodnic vybledat. Ostří lupenů gelatinizované a oddělitelné od substrátu, klobouk ojíněný. Jihoevropská Mycena pseudocyanorrhiza roste na listnáčích a liší se i určitými drobnými rozdíly v mikroskopických znacích. Podobnou ekologii jako h. modrokořenná má i helmovka Phleomana clavata.

Mycena cyanorhiza NPR Klenovský Vepor [SVK], suťový les, borka na kmeni Picea, 11.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Mycena cyanorhiza NPR Klenovský Vepor [SVK], suťový les, borka na kmeni Picea, 11.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Skeletocutis vulgaris, Sidera tibetica

Vzácná rozlitá chorošovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů (smrk, jedle) i vzácněji i listnáčů, převážně v zachovalých porostech. Rod Sidera se od rodu Skeletocutis liší přítomností hvězdovitých agregátů krystalků na hyfách. Význačná drobnými silně zahnutými, alantoidními výtrusy (3-3.5 x 1.25-1.5μm). Pórnatka mírná (Sidera lenis) má větší spory (4-5 x 1.5-2μm), širší skeletové hyfy a často roste na dřevě jehličnanů (převážně borovice) silně rozloženém hnědou hnilobu; jde o severský druh ve střední Evropě je velmi vzácná. Ze severní Evropy jsou známé další dva druhy rodu - Sidera americana a Sidera borealis, jejich odlišení na jen základě morfologických znaků je pravděpodobně problematické. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Sidera vulgaris PR Libochovka, suťový les, padlý kmen Abies?, 13.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Sidera vulgaris NPR Klenovský Vepor [SVK], suťový les, kmen Picea, 11.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Sidera vulgaris PR Libochovka, suťový les, padlý kmen Abies?, 13.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Sidera vulgaris NPR Salajka, jedlobučina, padlý kmen Abies?, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Sidera vulgaris PR Libochovka, suťový les, padlý kmen Abies?, 13.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Sidera vulgaris PP Jilmová skála, suťový les, padlý kmen Abies, 23.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Sidera vulgaris PR Hrubovodské sutě, suťový les, padlý kmen jehličnanu, 11.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Sidera vulgaris PR Hrubovodské sutě, suťový les, padlý kmen jehličnanu, 11.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Amylocystis "lapponicus"

Ve střední Evropě velmi vzácný jednoletý choroš rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů (téměř výhradně smrku) v zachovalých pralesovitých porostech. V ČR se vyskytuje pouze v Boubínském pralese, souvislejší rozšíření má v severní Evropě. Plodnice se po poranění a ve stáří zbarvují do rezavohněda a mají specifický aromatický pach. Mikroskopicky význačná silnostěnnými amyloidními cystidami (tj. zbarvujícími se v roztoku jódu šedomodře, k čemuž se vztahuje i její trochu matoucí české jméno), někdy s krystalickou čepičkou. Podobný a mnohem hojnější bělochoroš křehký (Oligoporus fragilis) nemá výraznou vůni, má pravidelnější rourky a liší se mikroskopickými znaky (zejména absencí zmíněných amyloidních cystid). Jedná se o zvláště chráněný druh podle vyhlášky MŽP č.395/1992 Sb. (kriticky ohrožený druh), uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh). a zůstává v návrhu novelizace vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Amylocystis lapponica NPR Boubínský prales, jedlobučina, padlý kmen Picea, 21.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Amylocystis lapponica NPR Boubínský prales, jedlobučina, padlý kmen Picea, 21.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Amylocystis lapponica NPR Boubínský prales, jedlobučina, padlý kmen Picea, 21.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Amylocystis lapponica NPR Klenovský Vepor [SVK], jedlobučina, kmen Picea, 11.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Amylocystis lapponica (hymeniální cystidy a spory, Melzerovo reagens, 1000x), 11.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Velmi vzácná (či přehlížená?) helmovka rostoucí na podzim na mrtvém dřevě listnáčů, převážně v přirozených porostech (kde může být i lokálně hojná). Od podobné a velmi hojné helmovky tuhonohé (Mycena galericulata) se pozná absencí okurkově moučné chuti, více okrovými tóny na klobouku, který je méně prosvítavě rýhovaný a mikroskopickými znaky. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Mycena romagnesiana NPR Zadná Poľana [SVK], jedlobučina, kmen Fagus, 10.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Mycena romagnesiana NPR Zadná Poľana [SVK], jedlobučina, kmen Fagus, 10.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Mycena romagnesiana NPR Šúr [SVK], mokřadní olšina, kmen Alnus, 6.11.2019, (c) Lucie Zíbarová

Mycena romagnesiana NP Šumava, Strážný, Lískový vrch, acidofilní bučina, kmen Fagus, 16.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Mycena romagnesiana NPR Salajka, jedlobučina, opadlá větev Fagus, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Mycena romagnesiana (spory, cheilocystidy a hyfy pokožky klobouku, Kongo červeň v amoniaku, 1000x), 10.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Poměrně běžná vatičkovitá houba tvořící plodnice na podzim na různých substrátech (nejčastěji na spodní straně dřeva), převážně(?) na kyselých i bazických půdách pod jehličnany méně i listnáči. V rámci rodu význačná špinavě okrovými plodnicemi bez zelenkavých tónů, často s hnědavými skvrnami a mikroskopicky velkými a nepravidelnými sporami. Patrně komplex více druhů. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Tomentellopsis zygodesmoides PP Na Černčí, lesostepní bor, fragment kmene Pinus, sub Pinus, 7.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tomentellopsis zygodesmoides aff. PR U Spálené, dubohabřina, větev Quercus, 18.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tomentellopsis zygodesmoides PP Na Černčí, lesostepní bor, fragment kmene Pinus, sub Pinus, 30.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tomentellopsis zygodesmoides aff. NPR Velká niva, podmáčená smrčina, fragment kmene Betula, 12.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná či přehlížená lupenatá houba rostoucí na podzim v různých typech listnatých a jehličnatých lesů, především na živami bohatších stanovištích. Pach moučný. Rudoušek lesklý (Rhodocybe nitellina) je živěji zbarvený a má větší spory.

Rhodocybe melleopallens Lovosice, Havraní ostrov, degradovaný lužní les, sub Aesculus, Ulmus, Robinia, 7.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hygrophorus limacinus

Vzácná mohutná lupenatá houba rostoucí od druhé poloviny podzimu do počátku zimy pod borovicí ve světlých suchých borech na vápnitých půdách. Bez výrazného pachu. Plodnice jsou za vlhka pokryté tlustou vrstvou slizu. Oranžová reakce na klobouku s KOH. Ze Středomoří (Kypr) byl nedávno popsán velmi podobný druh Hygrophorus limosus rostoucí též pod borovicemi, ale většinou na hadcích a bez výrazné reakce na KOH na klobouku. Viz šťavnatka dvoubarvá (Hygrophorus glutinifer), která roste pod listnáči, je štíhlejší a méně slizká. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh). a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích..

Hygrophorus latitabundus Praha-Zadní Kopanina, lesostepní bor, sub Pinus, Swida, Quercus, Laburnum, 21.11.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus latitabundus PP Na Černčí, lesostepní bor, sub Pinus, 7.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus latitabundus PP Na Černčí, lesostepní bor, sub Pinus, 7.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus latitabundus PP Na Černčí, lesostepní bor, sub Pinus, 7.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus latitabundus PP Na Černčí, lesostepní bor, sub Pinus, 30.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus latitabundus Enocvany, okraj boru, travnatá lesní cesta, sub Pinus, Betula, 14.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus latitabundus PP Na Černčí, lesostepní bor, sub Pinus, 30.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus latitabundus Praha-Zadní Kopanina, lesostepní bor, sub Pinus, Swida, Quercus, Laburnum, 21.11.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinus geesterani

Vzácný či přehlížený drobný hnojník rostoucí ze zbytků dřeva a vegetace, pilin apod. Význačný drobnými plodnicemi a mitrovitými výtrusy. Viz hnojník zajícový (Coprinopsis jonesii) rostoucí často na spáleništích, s podstatně většími plodnicemi a o něco širšími výtrusy.

Coprinopsis geesterani PR Ronov, suťový les, opad, sub Tilia, Acer, 6.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Patrně přehlížená drobná vřeckovýtrusá houba parazitující na rážovce rumělkové (Nectria cinnabarina agg.).

Nitschkia parasitans PR Ronov, dubohabřina, větévka Ulmus, sporodochia Tubercularia vulgaris, 6.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Nitschkia parasitans PR Ronov, dubohabřina, větévka Ulmus, sporodochia Tubercularia, 6.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Nitschkia parasitans PR Ronov, dubohabřina, větévka Ulmus, sporodochia Tubercularia, 17.3.2020, (c) Lucie Zíbarová

Nitschkia parasitans PR Ronov, dubohabřina, větévka Ulmus, sporodochia Tubercularia, 17.3.2020, (c) Lucie Zíbarová

Nitschkia parasitans PR Ronov, dubohabřina, větévka Ulmus, sporodochia Tubercularia, 17.3.2020, (c) Lucie Zíbarová

Nitschkia parasitans PR Maiberg, suťový les, opadlá větev Acer, stromata Nectria cinnabarina agg., 3.6.2025, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pholiotina subnuda, Pholiotina utriformis, Pholiotina subverruciformis

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí od jara do podzimu pod listnáči, méně často jehličnany, na živinami bohatších půdách. Bez prstenu i vela na okraji klobouku. Jediný evropský zástupce rodu Pholiotina s jemně bradavčitými výtrusy.

Pholiotina dasypus PR Ronov, suťový les, sub Tilia, Acer, 6.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Crocicreas fraxinophilum, Conchatium fraxinophilum, Cyathicula "fraxinicola"

Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na podzim na opadlých řapících jasanu. Patrně nepříliš vzácný, pouze přehlížený druh. Viz např. voskovička jasanová (Hymenoscyphus fraixneus).

Cyathicula fraxinophila PR Ronov, dubohabřina, řapík Fraxinus, 6.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Geopetalum carbonarium

Vzácná houba rostoucí od léta do podzimu na starých spáleništích, převážně na bazických podložích. Význačný hluboce nálevkovitým kloboukem a nízkými větvenými až žilnatými lupeny. V hymeniu jsou nápadné inkrustované cystidy, které jsou vidět i pod lupou. Viz kalichovka spáleništní (Myxomphalia maura). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Faerberia carbonaria NP České Švýcarsko, Mezní Louka, spáleniště po reliktním boru, 8.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Faerberia carbonaria NP České Švýcarsko, Mezní Louka, spáleniště po reliktním boru, 24.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Faerberia carbonaria NP České Švýcarsko, Mezní Louka, spáleniště po reliktním boru, 8.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Faerberia carbonaria NP České Švýcarsko, Mezní Louka, spáleniště po reliktním boru, 8.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Faerberia carbonaria NP České Švýcarsko, Mezní Louka, spáleniště po reliktním boru, 8.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Faerberia carbonaria NP České Švýcarsko, Mezní Louka, spáleniště po reliktním boru, 8.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Faerberia carbonaria NP České Švýcarsko, Mezní Louka, spáleniště po reliktním boru, 8.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Faerberia carbonaria Dubá, Deštná, sad, spáleniště, 28.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Faerberia carbonaria Kravaře, paseka, lesní spáleniště, 6.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Faerberia carbonaria Dubá, Deštná, sad, spáleniště, 28.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Faerberia carbonaria Dubá, Dřevčice,paseka, spáleniště, 3.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Faerberia carbonaria Kravaře, paseka, lesní spáleniště, 6.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Faerberia carbonaria (detail lupenů) Dubá, Deštná, sad, spáleniště, 28.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Patrně vzácný pavučinec z podrodu Telamonia (telamonka, pásenka) rostoucí od pozdního léta do podzimu pod listnáči (dub, líska, buk, bříza) na živinami bohatších stanovištích. Příbuzný složitému komplexu okolo pavučince koloušího (Cortinarius hinnuleus s.l.) od kterého se liší oranžovým velem a více eliptickými výtrusy. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Cortinarius hinnuleoarmillatus PR Studený vrch, květnatá bučina, podmáčené stanoviště, sub Fagus, Sorbus, 4.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující vláknice ze skupiny vláknice kuželovité (Inocybe rimosa) rostoucí od léta do podzimu pod listnáči (topol, vrba) na těžkých jílovitých půdách, nězřídka na člověkem ovlivněných stanovitštích (parky, narušená místa). Pach nevýrazný, nakyslý. Pleurocystidy chybí, výtrusy hladké, vejčíté až eliptické. Význačná šupinkatým kloboukem a mikroskopickými znaky.

Inocybe squamata Senomaty, náletové dřeviny, sub Salix, Betula, Pinus, 3.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinus bellulus

Vzácný hnojník rostoucí od léta do podzimu na holé zemi či ze zbytků dřeva na vlhkých místech pod listnáči či v trávnících. Velum z kulovitých buněk. Význačný mikroskopickými znaky (absence hymeniálních cystid, bisporické bazidie). Viz hnojník Coprinopsis cortinata.

Coprinopsis bellula Senomaty, potoční luh, sub Salix, Alnus, 3.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Coprinopsis bellula NPP Polabská černava, travnatá cesta, 4.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující lakovka rostoucí od léta do podzimu na chudých a kyselých půdách, často v travnatých lesních lemech mladých smrčin, při krajích lesních pasek, pod solitérními smrky v pastvinách apod. Význačná fialovými lupeny a bazální plstí na třeni a ± růžovým zbytkem plodnice. Viz lakovka obecná (Laccaria laccata) a lakovka ametystová (Laccaria amethystina).

Laccaria bicolor NP Krkonoše, Pančavská louka, rozvolněný porost při horní hranici lesa, sub Picea, Pinus mugo, 1.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Velmi vzácná drobná kuřátkovitá houba rostoucí na podzim v otevřených rašeliništích nad horní hranicí lesa. V ČR se jedná o glaciální relikt známý jen z Krkonoš a Jeseníků. Jedná se o zvláště chráněný druh podle vyhlášky MŽP č.395/1992 Sb. (kriticky ohrožený druh) a je zároveň uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh) a zůstává i mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích..

Ramariopsis subarctica NP Krkonoše, Labská louka, horské rašeliniště, 1.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Ramariopsis subarctica NP Krkonoše, Labská louka, horské rašeliniště, 1.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Ramariopsis subarctica NP Krkonoše, Labská louka, horské rašeliniště, 1.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Vzácný pavučinec rostoucí na podzim pod jehličnany (smrk, borovice?) především na kyselých, živinami chudých stanovištích ve vyšších polohách. Častější v severských zemích. Ve střední Evropě hojnější pavučinec Cortinarius anomaloochrascens, se kterým byl v minulosti spojován, se odlišuje kratšími sporami, štíhlejšími plodnicemi a světlejším kloboukem. Pavučinec Cortinarius fulvoochrascens má výraznější zbytky vela na třeni a obroubenou hlízu, liší se i ekologií (dává přednost živinami a bázemi bohatším stanovištím). Další podobné druhy rostou pod listnáči. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Cortinarius riederi NP Krkonoše, Labská louka, rozvolněný porost při horní hranici lesa, sub Picea, Pinus mugo, 1.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Patrně méně hojný pavučinec z "tradičního" podrodu Phlegmacium rostoucí od konce léta do podzimu pod smrkem na vhčích a kyselých půdách. Jedná se o druh z příbuzenstva (sekce Variecolores) pavučince měnlivého (Cortinarius variicolor), se kterým sdílí žlutou reakci na KOH v dužnině. Pach nevýrazný nebo slabě zemitý. Význačný vrostle vláknitým kloboukem, který slizlký a obvykle i fialovými tóny v lupenech. Podobný pavučinec Cortinarius patibilis je subtilinější, světleji a méně sytě zabarven na klobouku, který je jen slabě lepkavý a má méně výrazně inkrustované hyfy v pokožce klobouku. Taxonomicky velmi obtížná skupina, některé sběry však určit do druhu jen velmi obtížně (vyobrazený materiál na první fotce byl morfologicky určen jako C. patibilis, nicméně sekvence ITS úseku DNA odpovídá C. spadicellus). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).

Cortinarius spadicellus PP Stodůlecký vrch, podmáčená smrčina, sub Picea, 28.9.2019, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Cortinarius spadicellus cf. Plánička, kulturní smrčina, sub Picea, 30.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Vzácný pavučinec z podrodu Telamonia (telamonka, pásenka) rostoucí na podzim pod jehličnany (smrk) ve vyšších a chladnějších polohách na živinami chudých půdách. Připomíná pavučinec brunátný (Cortinarius brunneus), avšak odlišuje se jen málo hygrofánním a vláknitým kloboukem a drobnými téměř kulovitými sporami. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Cortinarius ectypus Světlík, mechatá kulturní smrčina, sub Picea, 27.9.2019, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Syn.: Cortinarius huronensis var. olivaceus, Cortinarius chrysolithus, Cortinarius palustris, Dermocybe chrysolita

Vzácný pavučinec z podrodu Dermocybe (kožnatka, kožohlav) rostoucí pod břizou, borovicí a smrkem na (spíše oligotrofních) rašeliništích, hojnější je ve vyšších polohách. Pach jodoformový. Význačný plodnicemi (v rámci podrodu) zbarvenými ve smutných odstínech, tmavými lupeny s olivovými tóny a bazální plstí často fialovými odlesky. Cortinarius davemallochii je velmi podobný a obtížně odlišitelný více rezavými tóny na klobouku v dospělosti. Hojnější pavučinec mokřadní (Cortinarius tubarius) roste na obdobných stanovištích, ale je celkově živěji zabarvený bez olivových tónů v lupenech, bez fialových odlesků na bazální plsti a mívá často sbíhavé lupeny. Další Dermocybe s podobnou ekologií mají živě horčičně zbavené lupeny - např. pavučinec Batailleův (Cortinarius bataillei) či p. šafránový (Cortinarius croceus). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Cortinarius chrysolithus (davemallochii ?) PP Rašeliniště Bobovec, vrchovištní rašeliniště, sub Pinus, Betula, 27.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius chrysolithus  NPR Velká niva, průsek v rašeliništi, sub Pinus, Betula, 13.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lepiota calcicola

Vzácná bedla rostoucí od léta do podzimu pod listnáči či jehličnany převážně na vápnitých půdách, nevyhýbá se ani parkům. Šupiny na klobouku pevně přirostlé (nedají se snadno setřít prstem), obvykle mezi nimi neprosvítá bílá bazální vrstva, klobouk obvykle zbarvený v tmavých odstínech. Viz např. bedla ostrošupinná (Echinoderma asperum). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Echinoderma calcicola PR Maštale, kulturní smíšený les, sub Abies, Pinus, Pinus, 18.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Phlegmacium areni-silvae s. auct.

Vzácný pavučinec rostoucí na podzim pod listnáči a jehličnany (dub, líska, borovice), převážně na kyselých půdách. Pach různě interpretován - nasládlý, sladový, pestercový. Reakce s KOH v dužnině žlutá. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Cortinarius balteatoalbus PR Maštale, dubohabřina, sub Tilia, Corylus, Pinus, 18.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější drobnější bedla rostoucí od léta do podzimu v suchých trávnících či světlých lesích. Pach metalický. Výtrusy vřetenovité, pokožka typu trichoderm. Zbarvení a ±nešupinkatý kloukouk připomíná špičku travní (Marasmius oreades). Viz bedla hranostajová (Lepiota erminea) či bedla vlnatá (Lepiota clypeolaria). Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Lepiota oreadiformis Trhová Kamenice, suchý krátkostébelný trávník, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota oreadiformis Proseč, písčitý trávník, 18.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota oreadiformis NPR Břehyně-Pecopala, suchý acidofilní trávník, sub Pseudotsuga, 21.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující robustní pavučinec rostoucí od pozdního léta do podzimu pod listnáči (dub, lípa) v dubohabřinách, ale i na hrázích rybníků, v parcích, stromořadích a hřbitovech, častěji na těžších, úživnějších a bazičtějších půdách. Pach zemitý. KOH způsobuje na dužnině žlutý kroužek (halo). Viz pavučinec fialovolilákový (Cortinarius balteatus) se suchým, často rozpraskaným kloboukem a pavučinec Daulnoyové (Cortinarius chromataphilus). Byl uvedený v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšel do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Cortinarius balteatocumatilis Horní Bradlo, parčík, sub Quercus, 17.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Albatrellus hirtus

Velmi vzácný jednoletý choroš rostoucí od pozdního léta do podzimu na mrtvém, často silněji rozloženém dřevě jehličnanů (smrk, jedle), někdy ze zanořeného dřeva. Pach nakyslý, chuť nahořklá. Význačná ekologií, bílými rourkami nápadně kontrastujícími s hnědě chlupatým povrchem klobouku a vřetenovitými neamyloidními výtrusy. Ostatní krásnoporky v ČR nerostou ze dřeva (jsou ektomykorhizní a mají amyloidní výtrusy) - nejpodobnější je asi krásnopórka kozí noha (Scutiger pes-capreae) s hrubě šupinatým kloboukem. Viz též bondarcevka horská (Bondarzewia mesenterica). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Jahnoporus hirtus PR Polom, květnatá bučina, trčící větev z kmene Abies, 17.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hygrocybe flavipes

Vzácná voskovka rostoucí od pozdního léta do podzimu na nehnojených trávnících, sadech a parcích apod. Pach nevýrazný. Podobná je voskovka nafialovělá (Cuphophyllus lacmus) bez žluté báze třeně. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Hygrocybe flavipes PP Zadní rybník, krátkostébelný trávník, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hygrocybe flavipes PP Zadní rybník, krátkostébelný trávník, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Entoloma scabiosum s. auct.

Vzácná závojenka rostoucí od pozdního léta do podzimu pod listnáči i jehličnany v různých typech lesů na humózních půdách. Pach nevýrazný. Charakteristický a těžko zaměnitelný druh. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Entoloma waverenii PP Zadní rybník, lesní prameniště, sub Picea, Betula, Alnus, Salix, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma waverenii NPR Břehyně-Pecopala, podmáčená smrčina, sub Picea, Alnus, 23.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma waverenii NPR Břehyně-Pecopala, podmáčená smrčina, sub Picea, Alnus, 23.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Nenápadná závojenka rostoucí od pozdního léta do podzimu v trávnících, podél cest v parcích a pod. Pach nevýrazný. Od podobných druhů se pozná mikroskopickými znaky, zejména přítomností nápadných cheilocystid.

Entoloma velenovskyi PP Zadní rybník, krátkostébelný trávník, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová