Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na odumřelých stoncích dvouděložných rostlin. Podobný chlupáček hnízdovitý (Trichopezizella nidulus) se odlišuje mj. vřecky bez háků (croziers).
Trichopezizella rubroguttata PP Zadní rybník, tužebníková lada, stonek Filipendula ulmaria, 27.5.2019. (c) Lucie Zíbarová
Trichopezizella rubroguttata PP Noldenteich, tužebníková lada, stonek Filipendula ulmaria, 13.5.2019. (c) Lucie Zíbarová
Trichopezizella rubroguttata PP Noldenteich, tužebníková lada, stonek Filipendula ulmaria, 13.5.2019. (c) Lucie Zíbarová
Trichopezizella rubroguttata Koňský rybník, mokřadní olšina, stonek Filipendula ulmaria, 29.5.2020. (c) Lucie Zíbarová
Drobná paluška rostoucí na přelomu jara a léta na odumřelých stoncích dvouděložných bylin, ostružiníků apod. Význačná drobnými plodnicemi, absencí sklerocia a růžovou barvou. Další růžová paluška - Typhula incarnata tvoří větší, až několik cm vysoké plodnice vyrůstající ze sklerocia.
Typhula micans Malá Kozí horka, stepní trávník, stonek Cenataurea stoebe?, 23.2.2024, (c) Lucie Zíbarová
Typhula micans Malá Kozí horka, stepní trávník, stonek Cenataurea stoebe?, 23.2.2024, (c) Lucie Zíbarová
Typhula micans Malá Kozí horka, stepní trávník, stonek Cenataurea stoebe?, 23.2.2024, (c) Lucie Zíbarová
Typhula micans PR Maštale (ex situ), okraj louky, stonek dvouděložné byliny, 23.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Typhula micans PR Maštale (ex situ), okraj louky, stonek dvouděložné byliny, 23.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Camarosporidiella laburni
Vřeckovýtrusá houba rostoucí na čerstvě odumřelých větvích štědřence (Laburnum), obvykle ještě připojených ke kmínku. Viz např. kloubnatka dříšťálová (Cucurbitaria berberidis) na dříšťálu.
Cucurbitaria laburni PR Na Černčí, lesostepní bor, trčící větev Laburnum, 31.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cucurbitaria laburni PR Na Černčí, lesostepní bor, trčící větev Laburnum, 31.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Coprinus xanthothrix
Hojný hnojník rostoucí od pozdního jara do podzimu z větviček, zbytků dřeva a kůry apod. Od podobného hnojníku domácího (Coprinellus domesticus) se pozná útlejšími plodnicemi, méně vyvinutým ozoniem a zejména širšími výtrusy, které nebývají fazolovité. Viz též hnojník paprskový (Coprinellus radians).
Coprinellus xanthothrix PP Stráně Hlubokého dolu, dubohabřina, báze odumřelého kmene Carpinus, 30.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Coprinellus xanthothrix NPP Mladá, náletové dřeviny, polní cesta, sub Salix caprea, Betula, 24.8.2024, (c) Lucie Zíbarová
Vřeckovýtrusá houba tvořící stromata na čerstvě odumřelém dřevě habrů, vzácně i jiných dřevin. Druh se, patrně v souvislosti se změnou klimatu ,v ČR výrazně rozšířil, postihuje habry zejména na stanovištích náchylných k suchu.
Anthostoma decipiens PP Stráně Hlubokého dolu, dubohabřina, kmínek Carpinus, 30.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Anthostoma decipiens PP Stráně Hlubokého dolu, dubohabřina, kmínek Carpinus, 30.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Anthostoma decipiens PP Stráně Hlubokého dolu, dubohabřina, kmínek Carpinus, 30.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Anthostoma decipiens (nepohlavní stadium) PP Stráně Hlubokého dolu, dubohabřina, stojící kmen Carpinus, 17.7.2019, (c) Lucie Zíbarová
Anthostoma decipiens (nepohlavní stadium) PP Stráně Hlubokého dolu, dubohabřina, stojící kmen Carpinus, 17.7.2019, (c) Lucie Zíbarová
Anthostoma decipiens (spory ve vřeckách, Melzerovo reagens, 1000x), 30.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Thecotheus "holmskioldii"
Nevelká koprofilní vřeckovýtrusá houba rostoucí na trusu býložravců (kravský, kozí, zaječí). Zástupci rodu schránkovec (Thecotheus) jsou obecně vzácní, nicméně s. Holmskjoldův patří k těm běžnějším druhům. Spory s gelatinózním obalem a výraznými apikálními přívěsky. Význačný mikroskopickými znaky, od asi nejpodobnějšího schránkovce Lundquistova (Thecotheus lundquisti) se pozná zejm. většími a výrazněji ornamentovanými sporami (ve vyobrazeném materiálu 31-34.5 x 16-17 μm).
Thecotheus holmskjoldii Praha-Kolovraty (ex-situ), kravský trus, 30.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Thecotheus holmskjoldii Praha-Kolovraty (ex-situ), kravský trus, 30.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Thecotheus holmskjoldii (spory, cotton blue, 1000x), 30.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Christiansenia mycetophila, Tremella mycetophila, Carcinomyces mycetophilus
Pozoruhodná houba tvořící nádory na kloboucích (méně třeněch a dalších částech) penízovek z okruhu penízovky dubové (Gymnopus dryophilus, Gymnpus aquosus, Gymnopus ocior). V rámci rodu Syzygospora roste na stejném substrátu více druhů, S. mycetophila se od ostatních pozná mikroskopicky válcovitými sporami, tetrasporickými bazidiemi a přítomností přezek na hyfách.
Syzygospora mycetophila Praha-Kolovraty, mladá výsadba listnáčů, klobouk a třeň Gymnopus cf. aquosus, 30.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syzygospora mycetophila Praha-Kolovraty, mladá výsadba listnáčů, klobouk Gymnopus cf. aquosus, 30.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syzygospora mycetophila Praha-Kolovraty, mladá výsadba listnáčů, klobouk Gymnopus cf. aquosus, 30.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syzygospora mycetophila Praha-Kolovraty, mladá výsadba listnáčů, klobouk Gymnopus cf. aquosus, 30.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syzygospora mycetophila Praha-Kolovraty, mladá výsadba listnáčů, klobouk Gymnopus cf. aquosus, 30.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syzygospora mycetophila Praha-Kolovraty, mladá výsadba listnáčů, klobouk Gymnopus cf. aquosus, 30.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Vřeckovýtrusá houba rostoucí od časného léta do podzimu pod listnáči, typicky na narušených stanovištích na obnažené půdě. V rámci rodu Geopora je význačná široce eliptickými sporami.
Geopora sepulta PR Na Černčí, narušené stanoviště, sub Populus tremula, Salix, Betula, Pinus, 31.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Geopora sepulta (spory z výtrusného prachu, H20, 1000x), 31.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Dasyobolus immersus
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na trusu býložravců. Význačný plodnicemi zpola zapuštěnými do substrátu a gigantickými sporami (55-70 x 30-38 μm).
Ascobolus immersus PR Studený vrch, trus kamzíka (kultivace), 17.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Ascobolus immersus PR Studený vrch, květnatá bučina, trus divokého prasete, 1.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Pilobolus crystallinus var. kleinii
Mikromycet rostoucí na trusu býložravců. Existují i další druhy rodu, od podobného a nejznámějšího měchomrště krystalického (Pilobolus crystallinus) se odlišuje většími a tmavšími sporami.
Pilobolus kleinii PR Studený vrch, květnatá bučina, trus divokého prasete, 1.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Pilobolus kleinii PR Studený vrch, květnatá bučina, trus divokého prasete, 1.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Pilobolus kleinii PR Studený vrch, květnatá bučina, trus divokého prasete, 1.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Pilobolus kleinii (spory, H20, 1000x), 1.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Quaternaria dissepta
Nenápadná vřeckovýtrusá houba tvořící stromata na čerstvě odumřelých, trčících větvích jilmů. Přehlížený, avšak patrně nepříliš hojný druh. Význačná mj. velkými hnědými sporami (24-28 x 5,5-6 μm). Viz bradavkatka čtyřčetná (Eutypella quaternata) s kratšími a světlejšími sporami, obvykle na buku.
Eutypella dissepta PR Studený vrch, květnatá bučina, trčící větev Ulmus, 1.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Eutypella dissepta PR Ronov, dubohabřina, větev Ulmus, 17.3.2020, (c) Lucie Zíbarová
Eutypella dissepta PR Studený vrch, suťový les, trčící větev Ulmus, 11.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Eutypella dissepta PR Studený vrch, suťový les, trčící větev Ulmus, 11.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Eutypella dissepta PR Studený vrch, suťový les, trčící větev Ulmus, 11.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Eutypella dissepta (spory a vřecka, Melzerovo reagens, 1000x), 11.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Cytospora pini
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na čerstvě odumřelých větvích jehličnanů, zejména borovice. Spory ca 6-7.5 x 1.25 μm.
Valsa pini (exsikát) Velká Hleďsebe, větev borovice, 17.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Valsa pini (exsikát) Velká Hleďsebe, větev borovice, 17.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Valsa pini PR Maštale, větev borovice, 23.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Valsa pini PR Maštale, větev borovice, 23.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Zignoëlla ovoidea
Velmi drobná vřeckovýtrusá houba na mrtvém dřevě různých listnáčů. Ostioly papilátní, spory se třemi septy ca 21-26 x 5-6 μm. Taxonomicky komplikovaný rod.
Chaetosphaeria ovoidea PR Neratovské louky, potoční luh, větev Alnus, 21.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Chaetosphaeria ovoidea PR Neratovské louky, potoční luh, větev Alnus, 21.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Chaetosphaeria ovoidea (spory ve vřeckách, Melzerovo reagens, 1000x), 1.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Cytospora friesii (anamorfa)
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na čerstvě odumřelých větvičkách jedle, jejímž je patogenem. Perithecia se tvoří pod povrchem kůry, kterou prorážejí jejich protažené ostioly. Spory rohlíčkovité, alantoidní (9-10 x 2 μm). Na jedli se vyskytují i další zástupci rodu.
Valsa friesii PR Černý důl, jedlobučina, větévka Abies, 24.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Valsa friesii PR Černý důl, jedlobučina, větévka Abies, 24.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Valsa friesii PR Černý důl, jedlobučina, větévka Abies, 24.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Valsa friesii (spory ve vřeckách, Melzerovo reagens, 1000x), 24.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na čerstvě odumřelých větvičkách čilimníků (Cystisus s. l.), v ČR nejčastěji patrně na janovci metlatém (Cytisus scoparius). Je parazitována rosolovkou Tremella exigua.
Cucurbitaria spartii Jestřebí, porost janovce metlatého podél železniční trati, větvičky Cytisus scoparius, 1.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cucurbitaria spartii Jestřebí, porost janovce metlatého podél železniční trati, větvičky Cytisus scoparius, 1.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cucurbitaria spartii Jestřebí, porost janovce metlatého podél železniční trati, větvičky Cytisus scoparius, 1.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cucurbitaria spartii (spory ve vřeckách, Melzerovo reagens, 1000x), 1.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Microthelia incrustans
Velmi drobný pyrenomycet rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů. Perithecia jednotlivě, s vytuoplým ostiolem, v bazální části s choupky, doprovázené černou anamorfou (Dendryphiopsis atra) s černohnědými příčně septovanými sporami. Kirschsteiniothelia thujina roste na jehličnanech, má větší spory a zbarvuje dřevo do zelena.
Kirschsteiniothelia aethiops PP Deštenské pastviny, dubohabřina, větev Corylus, 31.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Kirschsteiniothelia aethiops PP Deštenské pastviny, dubohabřina, větev Corylus, 31.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Kirschsteiniothelia aethiops (spory ve vřecku (vlevo nahoře), konidiofory a konidie, Melzerovo reagens, 1000x), 31.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojná vřeckovýtrusá houba rostoucí na trusu býložravců. Další zástupci rodu brvník (Lasiobolus) jsou velmi podobní, liší se mikroskopickými znaky (velikost a tvar spor, délka a šířka brv při okraji plodnice); tento druh je význačný zejména velkými (>20 μm) eliptickými sporami a širkokými bázemi chloupků.
Lasiobolus ciliatus NPR Velká niva, trus divokého prasete, 21.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Lasiobolus ciliatus PP Na Plachtě, koňský trus (kultivace), 21.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Patrně celkem běžný, ale pro svou nenápadnost přehlížený druh koprofilní vřeckovýtrusé houby. Význačný drobnými bělavými plodnicemi a velkými podélně rýhovanými sporami.
Ascobolus albidus PP Na Plachtě, koňský trus (kultivace), 21.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Ascobolus albidus (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 21.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na odumřelých listech a stoncích jednoděložných rostlin (ostřice, skřípina). V rámci rodu význačná ekologií a mikroskopickými znaky (podle Raitviir 2004 - vřecka delší než 40 μm, okrajové chloupky kyjovité, apikálně až 8 μm široké, bradavčiité, spory 10.5-13.5 μm dlouhé).
Cistella caricis NPP Peklo, potoční luh, stonek Scirpus sylvaticus, 11.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cistella caricis PR Neratovské louky, vlhká louka, stonek Scirpus, 12.5.2020, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí hojně na jehlicích a šiškách různých jehličnanů. Rod Hamacanthoscypha je význačný mj. obvykle zahnutými okrajovými chloupky; od ostatních druhů rodu se odlišuje ekologií a mikroskopickými znaky (vřecka < 45 μm, askoapikální aparát modrý v Melzerově reagens, croziers (háky) +, spory 5-8 μm dlouhé, bez inkluzí). Makroskopicky i ekologicky podobná Cistella acuum má kyjovité, bradavčité okrajové chloupky. Hamatocanthoscypha ocellata roste na borce jehličnanů a má spory s kapénkami.
Hamatocanthoscypha laricionis PR Čabel, rašelinný brusnicový bor, jehlice Pinus sylvestris, 27.5.2025, (c) Lucie Zíbarová
Hamatocanthoscypha laricionis NPP Peklo, potoční luh, jehlice Pinus sylvestris, 11.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Hamatocanthoscypha laricionis PR Čabel, rašelinný brusnicový bor, jehlice Pinus sylvestris, 27.5.2025, (c) Lucie Zíbarová
Hamatocanthoscypha laricionis NPP Peklo, potoční luh, jehlice Pinus sylvestris, 11.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Hamatocanthoscypha laricionis NPP Peklo, potoční luh, pupen Pinus sylvestris, 11.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na odumřelých jednoděložných rostlinách (ostřice, orobinec). V rámci rodu je význačná ekologií, krátkými vřecky s neamyloidním askoapikálním aparátem a válcovitými marginálními chloupky.
Cistella typhae NPP Peklo, mokřadní olšina, stonek Carex acutiformis, 11.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cistella typhae NPP Peklo, mokřadní olšina, stonek Carex acutiformis, 11.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Velmi drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů (borovice, méně smrk). Rod Ciliolarina je charakteristický mimojiné jemně ornametovanými marginálními chloupky (připomínají trochu rod Cistella), jejichž ornamentika se však od chloupků snadno odděluje a růstem na dřevě jehličnanů. Viz Ciliolarina laetifica. Vyobrazený materiál byl původně určen jako C. corcontica, což však má být druh s ±hnědou vnější stranou apothécií.
Ciliolarina cf. neglecta PP Pohořské rašeliniště, mladá smrčina, pryskyřice na živém kmínku Picea, 14.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Ciliolarina cf. neglecta (vřecka, spory, chloupky, H20, 1000x), (c) Lucie Zíbarová
Patrně nikterak vzácná, ale pro svou nenápadnost zřídka zaznamenávaná vřeckovýtrusá houba rostoucí na staré zčernalé pryskyřici jehličnanů, se kterou její černé plodničky téměř dokonale splývají. Komplex více kryptických druhů. Stejný substrát osidluje i velmi podobná voskovička Claussenomyces olivaceus s odlišnými mikroznaky. Viz též o něco nápadnější Sarea resinae.
Sarea difformis PR Hraniční louka, kulturní smrčina, pryskyřice na živém kmínku Picea, 15.5.2020, (c) Lucie Zíbarová
Sarea difformis PP Pohořské rašeliniště, mladá smrčina, pryskyřice na živém kmínku Picea, 14.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Sarea difformis PP Pohořské rašeliniště, mladá smrčina, pryskyřice na živém kmínku Picea, 14.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Sarea difformis (spory a parafýzy, Melzerova reagens, 1000x), 16.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Patrně vzácnější druh rozlité houby tvořící tenké namodralé povlaky na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů, patrně i rostlinných zbytcích. Od ostatních druhů rodu se pozná pouze mikroskopicky (alantoidní spory, přezky na hyfách).
Tulasnella allantospora PP Zadní rybník, kulturní bor, větev Pinus, 4.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující tvrdohouba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů (vz. listnáčů) v počátečních stádiích rozkladu, často na tenkých větvičkách a jehličí (jedle, smrka). Druh nápadný tenkostěnnými perithecii, výraznou apikální papilou a mikroskopickými znaky. Jeden z mála větších pyrenomycetů na dřevě jehličnanů. V rámci rodu na podobném substrátu roste i velmi podobná Rosellinia mycophila rozpoznatelná jen mikroskopicky (kratší spory a klíční štěrbina, jen jeden a krátký přívěsek na sporách).
Rosellinia thelena PR Údolí Doubravy, smrkovojelový les, větvičky a jehlice Abies, 23.3.2022, (c) Lucie Zíbarová
Rosellinia thelena Horní Bradlo, kulturní smrčina, hromada smrkových větví na lesní cestě, větev Picea, 3.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Rosellinia thelena EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, dubohabřina, větev Abies, 16.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Rosellinia thelena (spory a askoapikální aparát, Melzerovo reagens a Congo Red, 1000x), 16.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí zjara na šiškách borovic. Plodničky se suchem a stářím zbarvují do červené. Viz miskovička šiškomilná (Calycina conigena).
Calycina conorum PP Štola Stradonice, kulturní bor, šiška Pinus, 25.2.2024, (c) Lucie Zíbarová
Calycina conorum NPP Jestřebské slatiny, kulturní bor, šiška Pinus, 1.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Calycina conorum NPP Jestřebské slatiny, kulturní bor, šiška Pinus, 1.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Calycina conorum NPP Jestřebské slatiny, kulturní bor, šiška Pinus, 1.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Drobná rosolovitá houba rostoucí na starých pyrenomycetech (Cucurbitaria, Diaporthe, např. Cucurbitaria spartii či Cucurbitaria berberidis), patrně hlavně na bobovitých rostlinách (Cytisus, Ulex) a dříšťálu (Berberis). Taxonomicky komplikovaná skupina, tento druh by měl být význačný kromě ekologie i olivověhnědými, ve stáří až černými plodnicemi a zvláštními stopkatými bazidiemi se šikmými septy. Taxonomicky komplikovaná skupina. Olivové tóny má mít i Tremella virescens, která má mít bazidie přisedlé a podélnými septy, jak je u rodu Tremella běžné. Viz též Pseudotremella moriformis bez olivových tónů. Celá skupina by však vyžadovala důkladnější taxonomickou revizi.
Tremella exigua Jestřebí, porost janovce metlatého podél železniční trati, větvičky Cytisus scoparius, soc. Cucurbitaria spartii, 1.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Tremella exigua Jestřebí, porost janovce metlatého podél železniční trati, větvičky Cytisus scoparius, soc. Cucurbitaria spartii, 1.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí na opadlých větvičkách jehličnanů i listnáčů, humusu, mechu apod. Od běžnějšího kornatce růžového (Corticium roseum) se mj. odlišuje růstem na zemi, přitomností rhizomorf a menšími sporami. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Corticium boreoroseum NPP Jestřebské slatiny, bor, větvička Pinus, 1.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Corticium boreoroseum NPP Swamp, bor, šiška Pinus, 21.4.2022, (c) Lucie Zíbarová
Patrně hojná vřeckovýtrusá houba rostoucí na opadlých odumřelých jehlicích borovice, často ve společnosti druhů s obdobnou ekologií jako je tmavovýtruska sněžná (Melanospora chionea) či štětinatka jehlicová (Desmazierella acicola). Druh význačný mj. ekologií, hnědavými apotecii a dlouhými, protáhlými sporami se třemi septy.
Pseudohelotium pineti NPP Hrabanovská černava, kulturní bor, jehlice Pinus, 18.4.2021, (c) Lucie Zíbarová
Pseudohelotium pineti NPP Hrabanovská černava, kulturní bor, jehlice Pinus, 18.4.2021, (c) Lucie Zíbarová
Pseudohelotium pineti PR Údolí Doubravy, fragment reliktního boru, opad Pinus, 10.4.2023, (c) Lucie Zíbarová
Pseudohelotium pineti Jestřebí, kulturní bor, jehlice Pinus, 1.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Pseudohelotium pineti Jestřebí, kulturní bor, jehlice Pinus, 1.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na jehlicích borovic, typicky na opadlých větvičkách ještě s připojenými jehlicemi. Patrně nepříliš vzácný, ale přehlížený druh.
Melanospora chionea Jestřebí, kulturní bor, jehlice Pinus, 1.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Melanospora chionea PP Zadní rybník, bor, jehlice Pinus, 4.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Melanospora chionea Jestřebí, kulturní bor, jehlice Pinus, 1.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Melanospora chionea Jestřebí, kulturní bor, jehlice Pinus, 1.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Melanospora chionea (spory, Melzerovo ragens, 1000x) 4.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
