Syn.: Antrodia pulvinascens p. p.

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na mrtvém dřevě vrb a topolů. Způsobuje hnědou hnilobu. Nedávno popsaný druh oddělený od outkovky polštářkovité (Antrodia pulvinascens) s víceletými plodnicemi, širšími, elipsoidními sporami a odlišným charakterem skeletových hyf. U nás je patrně hojnější než pravá outkovka poštářkovitá.

Antrodia hyalina NPP Žehuňský rybník, vrbina při břehu rybníka, větev Salix alba, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Antrodia hyalina Dobroměřické pískovny, lužní les, větev Populus, 25.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Antrodia hyalina PR Kopáčsky ostrov [SK], měkký luh, větev Salix, 5.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Nenápadná kornatcovitá houba vyznačující se výtrusy se podélně uspořádanými spirálními rýhami. Roste roztroušeně na dřevě listnáčů, spíše v teplejších polohách. Voskovice Xenasma parvisporum má drobné spory s podobnou ornamentikou. Voskovice Xenasma pruinosum má jemně bradavčité spory.

Xenasma pulverulentum NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, silně rozložená větev listnáče, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Xenasma pulverulentum PP Eváňská rokle, lesní lem, větev Rosa, 28.12.2015, (c) Lucie Zíbarová

Xenasma pulverulentum Vinařice, dubohabřina, větev Tilia, 23.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Xenasma pulverulentum PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, silně rozložený kmínek Populus, 8.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Xenasma pulverulentum NPR Drbákov-Albertovy skály, acidofilní teplomilná doubrava, větev Carpinus, 17.5.2023, (c) Lucie Zíbarová

Xenasma pulverulentum PR Milá, suťový les, padlý kmen Tilia, 17.2.2024, (c) Lucie Zíbarová

Xenasma pulverulentum NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, opadlá větev listnáče, 30.5.2024, (c) Lucie Zíbarová

Xenasma pulverulentum NPR Kotýz, stepní trávník, opadlá větev listnáče, 25.2.2026, (c) Lucie Zíbarová

Tato kornacovitá houba na první pohled připomíná barvou nedostatečně vyvinuté plodnice kornatce sírožlutého (Phlebiella vaga), liší se jemnější pavučinovitou konzistencí a mikroznaky. Roste na spodní části odmuřelého dřeva či na humusu především, koncem sezony, nepříliš vzácně. Význačná jemnými žlutozelenými plodnicemi jen volně připojenými k substrátu; roztroušeně se vyskytujícími přezkami v hymeniu; bezbarvými elitpickými a ostnitými výtrusy >5.5 μm.

Tomentellopsis bresadoliana NPP U Nového mlýna, xerotermní křoviny, větev Malus, 22.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Tomentellopsis bresadoliana PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, větev Clematis vitalba, 8.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Tomentellopsis bresadoliana NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, větev Quercus, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Tomentellopsis bresadoliana NPP U Nového mlýna, xerotermní křoviny, větev Malus, 22.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Tomentellopsis bresadoliana Hříškov, květnatá bučina, větev Tilia, 28.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Tomentellopsis bresadoliana Hřivice, suťový les, kmínek Fraxinus, 30.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Tomentellopsis bresadoliana NPR Šúr [SK], lužní les, kus suti, sub Alnus, Populus, Salix, 6.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Tomentellopsis bresadoliana CHÚ Sihoť, měkký luh, fragment kmene Populus, 7.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Phlebiella vaga, Phlebiella sulphurea

Velmi hojný druh kornatcovité houby rostoucí na dřevě listnáčů i jehličnanů, často na spodní straně kmenů a větví, nezřídka i na opadu a detritu. Nápadná rhizomorfickým okrajem plodnice s zelenožlutými odstíny (starší části nabíhají do šedofialova) a vínově červenou reakcí na roztok KOH. Výtrusy elipsoidní bradavčité neamyloidní, cca 5-5.5 x 4-4.5 µm. Viz např. kornatečka šafránová (Piloderma fallax) a pavučiník třásnitý (Amphinema byssoides).

Xenasmatella vaga Chlum u Radonic, křovinatý lesní lem, kmen Prunus padus, 25.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Xenasmatella vaga NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, větev Quercus, 30.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Xenasmatella vaga Břehyně, kulturní bor, kmínek Pinus, 11.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Xenasmatella vaga Koněprusy, dubohabřina, opadlá větev Quercus, 30.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Xenasmatella vaga PR Na Skalách, acidofilní bučina, Picea, 3.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Xenasmatella vaga Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, kmínek Quercus, 14.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Xenasmatella vaga NPR Libický luh, tvrdý luh, padlý kmínek Tilia, 4.11.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh chlupáčku rostoucí v chladnější polovině roku na dřevě listnáčů. Od podobných druhů se pozná spolehlivě pouze mikroskopicky, viz chlupáček svazčitý (Lachnum faciculare) mj. s hojnými světlolomnými inkuzemi v parafýzách.

Lachnum impudicum NPP Jestřebské slatiny, křovité vrbičky, větev Salix, 1.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Lachnum impudicum NPP Jestřebské slatiny, křovité vrbičky, větev Salix, 1.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Trichoderma tremelloides

Drobný druh masenky s hyalinním výtrusy. Nápadná nahloučenými voskovitými a poloprůsvitými plodnicemi. Velmi podobná masenka bezová (Hypocrea sambuci) roste na bezu a s vyjímkou přestárlých plodnic je bez červenavých tónů. Obdobnou konzistenci má i masenka rosolovitá (Hypocrea gelatinosa), ta však patří do skupiny se zelenými výtrusy.

Hypocrea tremelloides NPR Libický luh, tvrdý luh, větev Quercus, 4.11.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hypocrea tremelloides Liberec, Opičák, pseudolužní les, větev Salix, 30.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hypocrea tremelloides NPP Peklo, potoční luh, větev Salix, 3.11.2021, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Trichoderma strictipile

Pravděpodobně nejhojnější druh masenky se zelenými výtrusy. Roste na dřevě po celý rok listnáčů, hojnější bývá v chladnější části roku. Od podobných druhů se pozná víceméně pravidelnými, nelaločnatými a neprůsvitnými plodnicemi, absencí červených či žlutavých tónů a mikroznaky.

Hypocrea strictipilosa NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, větev Quercus, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hypocrea strictipilosa Houština u Mašťova, květatá bučina, větev Fagus, 3.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lyophyllum rancidum

Roztroušeně až místy hojně se vyskytující druh rostoucí na podzim v listnatých a smíšených lesích, vzácně mimo les, často na těžkých neutrálních nebo bázemi bohatších půdách. Nápadná dlouze kořenujícím třeněm a výraznou (zatuchle) moučnou vůní. Byla uvedena v červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Tephrocybe rancida Nepomyšl, kulturní bor, sub Pinus, Cratagus, 2.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Tephrocybe rancida Velký Vřešťov, mladá smrčina, sub Picea, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tephrocybe rancida NPR Koda, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, Acer campestre, 14.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Tephrocybe rancida NPR Libický luh, tvrdý luh, sub Quercus, Fraxinus, Acer, Ulmus, 31.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Tephrocybe rancida Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, v mechu, sub Quercus, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Tephrocybe rancida Hříškov, smíšený kulturní les, sub Pinus, Tilia, 28.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Phanerochaete rimosa, Scopuloides hydnoides

Hojná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů, vz. jehličnanů, často vlhčím a v pozdějším stadiu rozkladu a na spodní straně kmenů. Plodnice jsou nenápadné, voskovité, poloprůsvitné, do různé míry jemně zrnité až zoubkaté, nápadně ojíněné (cystidy). Mikroskopicky velmi dobře rozpoznatelný druh mj. pro své hustě nahloučené metuloidní cystidy a drobné válcovité až rohlíčkovité (alantoidní) spory. Viz též kornatka strupovitá (Scopuloides leprosa).

Scopuloides rimosa Obírka, suťový les, kmen Abies, 2.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Scopuloides rimosa Lipová u Brodců, starý náletový porost, kmen Populus tremula, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Scopuloides rimosa PR Myslivna, dubohabřina, větev Quercus, 19.4.2014, (c) Lucie Zíbarová

Scopuloides rimosa PR Libochovka, lipová doubrava, větev Fagus, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Scopuloides rimosa NPP U Nového mlýna, jasenina, kmínek Fraxinus, 22.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Scopuloides rimosa Bouřňák, acidofilní bučina, kmen Sorbus, 27.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Scopuloides rimosa Šanov, potoční luh, větev Salix, 8.5.2020, (c) Lucie Zíbarová

Scopuloides rimosa PR Myslivna, dubohabřina, větev Corylus, 19.4.2014, (c) Lucie Zíbarová

Scopuloides rimosa Litvínov, Pekelské údolí, porost náletový dřevin, větev Salix caprea, 29.4.2015, (c) Lucie Zíbarová

Hojný, ale patrně přehlížený cyfeloidní druh. Cyfeloidní plodnice na první pohled připomínají apotecia vřeckovýtrusých hub, jedná se však o stopkovýtrusou houbu, která je ve skutečnosti blízce příbuzná hlívečníkům (Resupinatus applicatus, R.  trichotis). Nahloučené plodnice poněkud připomínají nějaký rozlitý choroš, odtud druhové jméno. Podobné druhy: číšovec nahloučený (Cyphellopsis anomala) a pavučinopórka brvitá (Porotheleum fimbriatum).

Resupinatus poriaeformis PP V Hlubokém, dubohabřina, kmen Fagus, 15.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Resupinatus poriaeformis Lipová u Brodců, padlý kmen Populus tremula, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Resupinatus poriaeformis PP Ronov, suťový les, větev Tilia, 31.3.2019, (c) Lucie Zíbarová

Resupinatus poriaeformis Slunečná, potoční luh, větev Salix, 22.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Resupinatus poriaeformis Litvínov, potoční luh, kmen Fraxinus, 21.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Resupinatus poriaeformis Pohránovský rybník, kmen listnáče, 10.3.2016, (c) Lucie Zíbarová

Resupinatus poriaeformis Kobyla, květnatá bučina, fragment dřeva Fagus, 29.5.2024, (c) Lucie Zíbarová

Resupinatus poriaeformis Kobyla, květnatá bučina, fragment dřeva Fagus, 29.5.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hojná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí v chladnější části roku na (a okolo) starých plodnic pyrenomycetů. Nápadná ekologií a ojíněnými plodnicemi.

Polydesmia pruinosa Chmeliště, opuštěná cihelna, větev Salix, stará plodnice pyrenomycetu, 27.4.2024, (c) Lucie Zíbarová

Polydesmia pruinosa Litvínov, 'Sumenské údolí, větev Fagus, stará plodnice pyrenomycetu (Eutypa?), 21.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Polydesmia pruinosa Chmeliště, opuštěná cihelna, větev Salix, stará plodnice pyrenomycetu, 27.4.2024, (c) Lucie Zíbarová

Polydesmia pruinosa PR Údolí Teplé, lesní prameniště, větev Alnus, sterá stromata Nemania, 7.5.2022, (c) Lucie Zíbarová

Polydesmia pruinosa Lipová u Brodců, teplomilná doubraba, větev Quercus, stará plodnice pyrenomycetu, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Polydesmia pruinosa PR Údolí Teplé, lesní prameniště, větev Alnus, sterá stromata Nemania, 7.5.2022, (c) Lucie Zíbarová

Polydesmia pruinosa Drmaly, acidofilní doubrava, stará plodnice Diatrype undulata, 3.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Polydesmia pruinosa Lipová u Brodců, teplomilná doubraba, větev Quercus, stará plodnice pyrenomycetu, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Polydesmia pruinosa PP Eváňská rokle, lesní lem, větev Rosa, 28.12.2015, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná drobná špička rostoucí na podzim na opadu listnatých stromů. Nápadná špatně vyvinutými a řídkými lupeny, které mají obvykle jen charakater nízkých lišt. Často lze vedle běžných plodnic nalézt jen třeně bez vyvinutých klobouků. Podobná a drobnější špička Favreho (Marasmius favrei) roste mnohem vzácněji na listech topolů a jeřábu (na kterých se ovšem běžně vyskytuje i š. listová) a liší se mikroznaky. V ČR vzácná špička břečťanová (Marasmius epiphylloides) roste na listech břečťanu. Další druhy s obdobnou ekologií (např. špička listožijná - Marasmius setosus) mají normálně vyvinuté lupeny a odlišné mikroznaky.

Marasmius epiphyllus Benátská Vrutice, okraj cesty, řapíky Acer, 2.9.2023, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius epiphyllus Lipová u Brodců, acidofilní doubrava, řapík listu Sorbus torminalis, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius epiphyllus Hora sv. Šebestiana, mez zarostlá náletovými dřevinami, 8.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Marasmius epiphyllus Kovářeská, Vápenka, opustěný vápencový lom, řapík Sorbus aucuparia, 25.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Omphalina marchantiae, Gerronema marchantiae, Gerronema daamsii

Vzácná kalichovka rostoucí paraziticky na stélkách lupenitých játrovek, často na narušovaných stanovištích. Blízce příbuzná kalichovka Postova (Loreleia postii) má podobnou ekologii (oba druhy mohou růst pospolu), odlišuje se většími plodnicemi, rovným okrajem klobouku a mikroskopickými znaky (absencí hyf s olejnatým obsahem v tramě, inkrustovanými hyfami v pokožce klobouku). Nezaměňovat s běžnou kalichovkou oranžovou (Rickenella fibula) parazitující na meších (a lupenitých játrovkách?) s jemně chlupatým povrchem klobouku (pileocystidy) i třeně (kaulocystidy). Na jamušce drobné (Blasia pusilla) roste kalichovka Blasiphalia pseudogrisella, na lišejníku hávnatce (Peltigera) pak kalichovka Arrhenia peltigerina, oba druhy bez oranžových barev. Na Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Loreleia marchantiae NP České Švýcarsko, Černý důl, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, porost Marchantia polymorpha u potůčku, 24.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Loreleia marchantiae NP České Švýcarsko, Mezní louka, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, porost Marchantia polymorpha, 16.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Loreleia marchantiae Veselí nad Lužnicí, narušené místo v okolí plynového vedení, lodyžky Marchantia polymorpha, 7.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Loreleia marchantiae Chomutov, železniční stanice, nástupiště, porost Marchantia polymorpha, 25.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Loreleia marchantiae Chomutov, železniční stanice, nástupiště, porost Marchantia polymorpha, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hyphodontia barba-jovis

Roztroušeně až místy hojně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů, vzácněji i jehličnanů. Nápadná zubatým až ostnitým hymenoforem, přičemž jednotlivé ostny jsou nápadně "střapaté" a mikroskopickými znaky - hyfy s přezkami; cystidy projektující, až 8 μm v průměru, válcovité, silnostěnné, na apexu zaoblené, tenkostěnné; bazidie tetrasporické, suburniformní; spory téměř kulovité, hladké, tenkostěnné, neamyloidní, 4.5-5.5 x 3.5-4.5 μm. Kornatec jedlový (Knieffiella abieticola) má kratší ostny, roste především na jehličnanech a má elipsoidní spory; kornatec bavlníkový (Fibrodontia gossypina) má menší a elipsoidní spory (3.5-4.5 x 2.5-3.5) a užší (pseudo-)cystidy (až 3.5 μm) přecházející ve skeletové hyfy.

Kneiffiella barba-jovis Doksy, mladá vlhká kulturní smrčina, kmínek Picea, 16.3.2016, (c) Lucie Zíbarová

Kneiffiella barba-jovis Litvínov, Šumenské údolí, acidofilní bučina, větev Fagus, 21.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Kneiffiella barba-jovis PP Stráně Hlubokého dolu, dubohabřina, větev Salix, 22.5.2018, (c) Lucie Zíbarová

Kneiffiella barba-jovis Domaslavické údolí, acidofilní doubrava, větev Quercus, 18.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Kneiffiella barba-jovis Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, větev Quercus, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Kneiffiella barba-jovis Doksy, mladá vlhká kulturní smrčina, kmínek Picea, 16.3.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hygrophoropsis pallida

Tato houba se od běžné lištičky pomerančové (Hygrophoropsis aurantiaca) liší celkově bělavými plodnicemi jen uprostřed klobouku s tmavšími šupinkami. Taxonomicky nedořešená skupina, patrně odlišná je lištička velkovýtrusá (Hygrophoropsis macrospora), s většími výtrusy.

Hygrophoropsis aurantiaca var. pallida Houština u Brodců, humózní smíšený les, sub Quercus, Fraxinus, Populus tremula, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Helvella latispora

Druh blízce příbuzný chřapáči pružnému (Helvella elastica), od kterého se liší mnohem širšími výtrusy, volným okrajem apothecia a jemně chloupkatým excipulem (vnějším povrchem apothecia). Od chřapáče sedlovitého (Helvella ephippium), pak světlejším hymeniem a excipulem, které spolu často nápadně kontrastují. Roste roztroušeně od léta do podzimu na stanovištích s tenkou vrstvou humusu, spíše na bazických půdách.

Helvella stevensii Lipová u Brodců, starý porost osiky, sub Populus tremula, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Helvella stevensii Sokolov, výsypka Velký Rýzl, sub Tilia, Acer, 21.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh vřeckovýtrusé houby. Roste na podzim na nehnojených loukách, v sadech, světlých lesích či olšinách. Význačný plodnicemi, které jsou spíše v hnědavých než přímo černých odstínech, vločkatým třeněm a mikroskopickými znaky. V rámci rodu se jedná o hojnější druh. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Geoglossum fallax PR Myslivna, svahové prameniště, sub Alnus, Corylus, Fraxinus, 12.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Geoglossum fallax Křižanov, parčík, krátkostébelný trávník, sub Tilia, 18.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Geoglossum fallax Žerotín, okraj sadu, sub Cersus, 17.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Geoglossum fallax Lipová u Brodců, mechatý okraj lesní cesty, sub Fraxinus, Acer, Salix caprea, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Geoglossum fallax (spory, Melzerovo reagens, 1000x), (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinus radiatus

Drobný koprofilní druh hnojníku s bohatým vláknitým velem na klobouku. Podobné druhy lze rozlišit pouze mikroskopicky.

Coprinopsis radiata Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, trus srnce, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Coprinopsis radiata Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, trus srnce, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Clitocybe geotropa

Roztroušeně až místy hojně se vyskytující robustní strmělka rostoucí na podzim v humózních listnatých lesích. Nápadná typickým hrbolkem ve středu klobouku. Pach často nasládlý. Podobná běločechratka obrovská (Aspropaxillus giganteus) roste spíše na otevřených stanovištích a má amyloidní výtrusy. Viz strmělka mlženka (Clitocybe nebularis).

Infundibulicybe geotropa Lipová u Brodců, humózní výsadba listnáčů, sub Acer, Quercus, Tilia, Populus tremula, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Infundibulicybe geotropa PP Deštenské pastviny, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Pinus, 8.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Infundibulicybe geotropa PP Evaňská rokle, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 25.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Infundibulicybe geotropa Zahrádky u České Lípy, zámecký park, sub Populus alba, Quercus, Acer, 8.11.2015, (c) Lucie Zíbarová

Infundibulicybe geotropa Velký Vřešťov, smíšený kuturní les, sub Quercus, Fagus, Picea, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Infundibulicybe geotropa NPR Šúr [SK], teplomilná doubrava, sub Quercus, Umlus, Fraxinus, 12.11.2025, (c) Lucie Zíbarová

Rozlitý choroš rostoucí na dřevě listnáčů, podle literatury spíše v nižších polohách. Obtížná skupina, druh lze snadno zaměnit např. za zcela rozlité formy outkovečky bledé (Antrodiella pallescens) a příbuzných druhů.

Antrodiella romellii Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, větev Quercus, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Drobná, avšak nápadná vřeckovýtrusá houba. Roste roztroušeně v chldnější polovině roku na dřevě listnáčů, žaludech, číškách, opadlých listech a zbytcích vegetace, zejména dubů. Nápadná žlutooranžově ochlupenými plodnicemi a pavučinovitým subikulem. Příbuzné druhy: např. pavučinovka žlutavá (Arachnopeziza aurata). Podobný charakter subikula má i Eriopezia caesia.

Arachnopeziza aurelia PP Vesecký kopec, kulturní smíšený les, žalud Quercus rubra, 14.3.2018, (c) Lucie Zíbarová

Arachnopeziza aurelia Dymoukry, dubohabřina, detrit při bázi pařezu Quercus, 10.4.2024, (c) Lucie Zíbarová

Arachnopeziza aurelia Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Arachnopeziza aurelia Dymoukry, dubohabřina, detrit při bázi pařezu Quercus, 10.4.2024, (c) Lucie Zíbarová

Arachnopeziza aurelia PP Vesecký kopec, kulturní smíšený les, žalud Quercus rubra, 14.3.2018, (c) Lucie Zíbarová

Arachnopeziza aurelia Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Arachnopeziza aurelia PP Vesecký kopec, kulturní smíšený les, žalud Quercus rubra, 14.3.2018, (c) Lucie Zíbarová

Arachnopeziza aurelia Chlum u Mladé Boleslavi, dubohabřina, větev Quercus, 2.3.2016, (c) Lucie Zíbarová

Arachnopeziza aurelia PR Topoľové hony [SK], borka Quercus, 11.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn: Arachnopeziza nivea

Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí hojně na dřevě listnáčů. Nápadná bohatě vyvinutým subikulem a zvnějšku jemně ochlupenými plodnicem. Plodnice od žlutavých až po čistě bílé. Význačná nitkovitými sporami. Podobná Arachnopeziza delicatula má širší spory. Příbuzná pavučinovka zlatožlutá (Arachnopeziza aurelia) se vyznačuje plodnicemi s oranžovými chlupy a jinými mikroznaky.

Arachnopeziza aurata NPR Koda, dubohabřina, opadlá větev Carpinus, 1.5.2022, (c) Lucie Zíbarová

Arachnopeziza aurata NPR Koda, dubohabřina, opadlá větev Carpinus, 1.5.2022, (c) Lucie Zíbarová

Arachnopeziza aurata NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, větev Quercus, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Arachnopeziza aurata PP Stráně Hlubokého dolu, teplomilná doubrava, větev Quercus, 9.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Arachnopeziza aurata NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, větev Quercus, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Arachnopeziza aurata NPP Medník, dubohabřina, kmen Carpinus, 5.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Arachnopeziza aurata PR Myslivna, dubohabřina, větev Fraxinus, 19.4.2014, (c) Lucie Zíbarová

Arachnopeziza aurata Lázně Bohdaneč, acidofilní doubrava, kmen Betula, 16.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Arachnopeziza aurata NPR Oblík, teplomilné křoviny, větev Pyrus, 26.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Arachnopeziza aurata Labský důl - Pančavská jáma, lavinový svah, větev Betula carpatica, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na dřevě listnáčů, nejčastěji dubu, v chladnější polovině roku. Druh nápadný zvnějšku bělavě chlupatými plodnicemi a bohatě vyvinutým pavučinovitým subikulem. Ochlupené plodnice s nápadným subikulem vytváří i druhy rodu Arachnopeziza (např. Arachnopeziza aurata - pavučinovka žlutavá, A. aurelia - p. zlatožlutá), které však nemají chloupky kontrastně zbarvené vůči hymeniu. Plodnice druhů rodu Tapesia (plstnatka) jsou též usazeny na subikulu, nejsou však zvnějšku bělavě chlupaté.

Eriopezia caesia NPR Libický luh, tvrdý luh, opadlá větev Quercus, 12.4.2022, (c) Lucie Zíbarová

Eriopezia caesia NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Eriopezia caesia NPR Kněžičky, dubohabřina, větev Quercus, 18.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Eriopezia caesia NPR Libický luh, tvrdý luh, opadlá větev Quercus, 12.4.2022, (c) Lucie Zíbarová

Eriopezia caesia NPR Libický luh, tvrdý luh, spodní strana kmene Quercus, 4.11.2013, (c) Lucie Zíbarová

Roztorušeně až místy hojně se vyskytující rozlitý choroš rostoucí na dřevě listnáčů méně jehličnanů, často silně rozloženém, typicky na spodní straně, vyskytuje se ale i na zbytcích vegetace. Nápadná měkkými plodnicemi a bohatými rhizomorfami. Od příbuzných druhů (např. Trechispora mollusca - pórnovitka sněhobílá, pórnovitka bělostná - Trechispora candidissima) se pozná plodnicemi, které ve stáří žloutnou, mikroskopicky přitomností vezikulárních útvarů v subikulu a ± kosočtverečnými krystalky na hyfách. Výtrusy široce vejčité, hustě bradavčité, neamyloidní, 4-5 x 3-4 μm. Viz též např. velmi podobná rozděrka blanitá (Sistotrema muscicola) se zcela jinými mikroskopickými znaky (bazidie se 6-8 sterigmaty, neornamentované spory)

Trechispora hymenocystis NPR Libický luh, tvrdý luh, spodní strana kmene Quercus, 4.11.2013, (c) Lucie Zíbarová

Trechispora hymenocystis NPP Jestřebské slatiny, vlhká březina, kmínek Pinus, 1.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Trechispora hymenocystis PR Milešický prales, jedlobučina, kmen jehličnanu, 20.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Trechispora hymenocystis Jirkov, Najštejn, suťový les, silná větev Fagus, 3.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Trechispora hymenocystis Jirkov, Najštejn, suťový les, silná větev Fagus, 3.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Trechispora hymenocystis PR Čabel, rašelinný brusnicový bor, opadlá větev Pinus, 22.8.2025, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Baltazaria galactina s. auct. eur., Scytinostroma euasiaticogalactinum

Vzácnější kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů (dub, habr, jasan), především na teplejších a vlhčích stanovištích, typu lužních lesů apod. Je možné, že se v posledních letech šíří. Plodnice jsou tuhé a pevné (což odpovídá dimitickému hyfovému systému). Spolehlivě určitelná jen podle mikroznaků (dimitický hyfový systém, skeletové hyfy dextrinoidní, generativní hyfy s přezkami, přítomné gloeocystidy v hymeniu, spory ± neamyloidní, hladké, úzce elipsoidní 4-5 x 2-3 μm). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh). Hojnější v Americe (kde je však podle molekulárních znaků přítomný druh odlšiného od evropského).

Scytinostroma galactinum Stará Hlína, Rožmberk, hráz rybníka, padlý kmen Quercus, 22.7.2019, (c) Lucie Zíbarová

Scytinostroma galactinum PR U Nového hradu, dubohabřina, fragment kmene Tilia, 13.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Scytinostroma galactinum PR Údolí Oslavy a Chvojnice, dubohabřina, kmen Carpinus, 17.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Scytinostroma galactinum NPR Horný les [SK], tvrdý luh, padlý kmen listnáče, 25.4.2024, (c) Lucie Zíbarová

Scytinostroma galactinum NPR Libický luh, tvrdý luh, fragment kmene Quercus, 4.11.2013, (c) Lucie Zíbarová

Scytinostroma galactinum PR Choltická obora, zámecký park, fragment kmene Aesculus?, 29.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Scytinostroma galactinum PR Libochovka, potoční luh, fragment kmene listnáče, 15.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně, místy hojně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí na dřevě jehličnanů, nejčastěji borovice. Nápadný aromatickou vůní, za sucha rozpraskávajícími plodnicemi a mikroskopickými znaky (úzké rohlíčkvité spory, inkrustované pseudocystidy, přítomnost přezek).

Dacryobolus karstenii NPR Břehyně-Pecopala, bučina, padlý kmen Pinus, 9.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Dacryobolus karstenii Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, větev Pinus, 9.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Dacryobolus karstenii PP Stodůlecký vrch, rašelinná smrčina, větev Pinus, 28.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Dacryobolus karstenii (pseudocystidy a spory, Congo red, 1000x), 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Candolleomyces typhae

Nenápadná drobná houbička rostoucí v časném létě v podmáčených litorálních porostech na mrtvých stéblech a listových pochvách různých statných graminoidů (orobinec, rákos, zblochan, ..), často blízko vodní hladiny. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Psathyrella typhae var. typhae Chabařovice, zarůstající nádrž, stonek Typha latifolia, 6.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella typhae var. typhae Chabařovice, zarůstající nádrž, stonek Typha latifolia, 13.7.2015, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella typhae var. typhae NPP Hrabanovská černava, slatiniště, stonek Phragmites, 12.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella typhae var. typhae Chabařovice, zarůstající nádrž, stonek Typha latifolia, 6.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella typhae aff. NPP Jestřebské slatiny, slatiniště, listové pochvy Carex sp., 23.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella typhae aff. NPP Jestřebské slatiny, slatiniště, listové pochvy Carex sp., 23.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh terčenky vyskytující se na vlhkém dřevě listnáčů. Rod Mollisia obsahuje mnoho navzájem velmi podobných zástupců a jejich přesné určení je možné pouze za použití mikroskopu (a někdy ani pak ne).

Mollisia ventosa NPP Jestřebské slatiny, mokřadní olšina, pařízek Alnus, 23.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Mollisia ventosa Mokřady horní Liběchovky, potoční luh, vlhké dřevo listnáče v potoce, 6.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Mollisia ventosa NPP Jestřebské slatiny, mokřadní olšina, pařízek Alnus, 23.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hojná kornatcovitá houba vytvářející plodnice na mrtvém dřevě, opadu, rostlinných zbytcích, půdě i na mechu či kapradinách převážně v jehličnatých, méně i listnatých lesích, zejména na kyselém, písčitém podkladu. Ačkoli její plodnice najdeme často na spodní straně větví a kmenů, jedná se o mykorhizní druh.

Amphinema byssoides NP Krkonoše, Svorová hora, kosodřevina, větivčka Pinus mugo, 24.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Amphinema byssoides EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, dubohabřina, kmínek Tilia, 23.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Amphinema byssoides NPP Jestřebské slatiny, mladý bor, spodní strana větce Pinus, 26.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Amphinema byssoides NPP Jestřebské slatiny, mladý bor, spodní strana kmínku Pinus, 23.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Amphinema byssoides NPR Malý a Velký štít, suťový les, větev Fagus, 28.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Amphinema byssoides PP V Hlubokém, acidofilní doubrava, lodyžky mechu, sub Quercus, Picea, 11.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Amphinema byssoides Litvínov, Pekelské údolí, porost náletových dřevin, spodní strana kmínku Salix caprea, 29.4.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lentinus lepideus

Hojná houba rostoucí nejvíce na sklonku jara a v časném létě (méně po zbytek roku) na mrtvém dřevě jehličnanů, často na osluněných pařezech, vyskytuje se i na opracovaném dřevě vč. pražců, důlních vzpěr apod. Způsobuje hnědou hnilobu. Lupeny neravidelně zubaté. Sladce anýzový pach. Podobný houževnatec tygrovaný (Lentinus tigrinus) je štíhlejší, roste na dřevě listnáčů, převážně v lužních lesích. Houževnatec přivázlý (Neolentinus adhaerens) je mnohem drobnější, má klobouk i třeň bez šupin, lepkavý povrch klobouku a roste na dřevě jehličnanů od pozdního podzimu do časného jara.

Neolentinus lepideus Konětopy, teplomilná doubrava, pařez borovice, 17.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

Neolentinus lepideus NPP Jestřebské slatiny, mladý bor, pařez borovice, 23.6.2013, (c) Lucie Zíbarová