incl. Rhizopogon verii
Roztroušeně se vyskytující druh podzemky rostoucí především v píščitých půdách pod borovicí, zralé plodnice vystupují na povrch. Význačný povrchem plodnice pokrytým sítí rhizomorf. Rhizopogon verii, který by měl být v Evropě hojnější než pravý Rh. luteolus je jen obtížně rozlišitelný (tvar bazidií).
Rhizopogon luteolus Mezní louka, acidofilní bučina, sub Pinus, Fagus, 28.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Rhizopogon luteolus (detail povrchu plodnice) Mezní louka, acidofilní bučina, sub Pinus, Fagus, 28.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Vřeckovýtrusá houba rostoucí na odumřelém dřevě borovic, typicky na suchých tenkých větvích v koruně, nejčastěji na kleči (Pinus mugo). Doposud formálně nepopsaný druh, nicméně pravděpodobně není příliš vzácný. Od blízkých druhů (brvenka drobná - Lachnellula subtilissima, brvenka číškovitá - Lachnellula calyciformis) se pozná mikroskopickými znaky: spory (v živém stavu) s kapénkami a vřecky s neamyloidním askoapikálním aparátem a s háky (croziers) na bázi.
Lachnellula mugonicola Labský důl - Navorská jáma, trčící větev Pinus mugo, 19.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Lachnellula mugonicola Labský důl - Navorská jáma, trčící větev Pinus mugo, 19.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Lachnellula mugonicola Lítovská výsypka, trčící větev Pinus sp., 1.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější hvězdovka rostoucí v létě na živinami bohatých až ruderálních stanovištích v teplých oblastech. Od ostatních hvězdovek se pozná snadno pro teřich (glebu), který za zralosti není kryt vnitřní okrovkou (endoperidií). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Geastrum melanocephalum Vysoké Mýto, humózní dubohabřina, sub Quercus, Fraxinus, Acer, 20.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Geastrum melanocephalum (mladá plodnice) Vysoké Mýto, humózní dubohabřina, sub Quercus, Fraxinus, Acer, 20.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Geastrum melanocephalum Vysoké Mýto, humózní dubohabřina, sub Quercus, Fraxinus, Acer, 20.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Geastrum melanocephalum Vysoké Mýto, humózní dubohabřina, sub Quercus, Fraxinus, Acer, 20.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Geastrum melanocephalum (spory, Melzerovo reagens, 1000x) (c) Lucie Zíbarová
Drobný chlupáček rostoucí na mrtvém dřevě, patrně severský druh (popsaný ze Sachalinu). Od příbuzných druhů rodu Albotricha (např Albotricha acutipila) se odlišuje drobnými výtrusy, bělavým hymeniem a chloupky a také růstem na dřevě. Makroskopicky podobní jsou i zástupci dalších rodů chlupáčků (Lachnum, Dasyscyphella) s tupě zakončenými marginálními chloupky.
Albotricha minuta Labský důl, Navorská jáma, vlhké dřevo listnáče, 19.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Albotricha minuta Labský důl, Navorská jáma, vlhké dřevo listnáče, 19.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Vibrissea pezizoides
Vřeckovýtrusá houba rostoucí na jaře a počátkem léta na dřevě listnáčů v čisté proudící vodě. Druh ze složitého komplexu kolem míhavky odbarvené (Vibrissea decolorans), od které se liší sporami, které se rozpadají na čtyřbuněčné úseky, vřecky s dlouhou sterilní stopkou a neamyloidním askoapikálním aparátem. Patrně nejhojnější druh přisedlé míhavky v ČR.
Vibrissea flavovirens NPP Pastviště u Fínů, dřevo listnáče v potůčku, 3.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Vibrissea flavovirens Líska, lesní prameniště, větev listnáče v potůčku, 17.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Vibrissea flavovirens Líska, květnatá bučina, potůček, větev Acer?, 8.5.2020, (c) Lucie Zíbarová
Vibrissea flavovirens PP Domaslavické údolí, potoční luh, větev Fraxinus v potoce, 13.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Vibrissea flavovirens NPR Trčkov, dřevo listnáče v potůčku, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Vibrissea flavovirens NPR Trčkov, dřevo listnáče v potůčku, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Russula aurora
Roztroušeně se vyskytující holubinka rostoucí pod listnáči na humózních půdách, zejména v květnatých bučinách. Význačná matným kloboukem, mírnou chutí a bělavým výtrusným prachem. Podobná je hojná holubinka sličná (Russula rosea) s nápadně pevnými a tvrdnými plodnicemi a mentolovou chutí.
Russula velutipes NPR Trčkov, jedlobučina, sub Fagus, Abies, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Russula velutipes (spory, Melzerovo reagens, 1000x) NPR Trčkov, jedlobučina, sub Fagus, Abies, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn..: Russula intermedia
Vzácná holubinka rostoucí od léta do počátku podzimu pod břízami na kyselých půdách ve vyšších polohách. Výtrusný prach sytě žlutý. Palčivá. Podobná holubinka jahodová (Russula paludosa) roste pod jehličnany, je mírná (či mírně palčivá v lupenech) a má světlejší výtrusný prach. Holubinka odbarvená (Russula decolorans) též je mírná a roste pod jehličnany a výrazně šedne.
Russula lundellii NPR Trčkov, okraj kaliště, sub Betula, Fagus, Picea, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Russula lundellii (spory, Melzerovo reagens, 1000x) NPR Trčkov, okraj kaliště, sub Betula, Fagus, Picea, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lactarius bresadolianus
Vzácný ryzec rostoucí od léta do podzimu v jehličnatých lesích (smrk, jedle), zejména ve vlhkých smrčinách, často podél potůčků, na travnatých místech apod. Mléko bílé, po zaschnutí šedozelené, velmi palčivé. Pach ovocný. Příbuzné druhy - ryzec pásovaný (Lactarius zonarius), r. jablečný (Lactarius evosmus) a r. krátkonohý (Lactarius acerrimus) rostou pod listnáči v nižších a teplých polohách. Pod modříny roste ryzec modřínový (Lactarius porninsis). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Lactarius zonarioides NPR Trčkov, vlhká smrčina, sub Picea, Fagus, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius zonarioides Alp Flix [CH], horská smrčina, sub Picea, 11.8.2022, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius cf. zonarioides Staré Ransko, vhlká smrčina, sub Fagus, Picea, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Velmi běžná lupenatá houba rostoucí od léta do pozdního podzimu na silně zetlelém dřevě, především jehličnanů, vzácněji listnáčů, někdy zdánlivě ze země. Způsobuje hnědou hnilobu. Plodnice poměrně měkké a ohebné, dužnina žlutá až oranžová, lupeny husté, vidličnatě větvené, snadno oddělitelné od dužniny. Třeň může ve stáří černat. Vyskytuje se i za suššího počasí. Morfologicky dosti proměnlivý druh, vyskytují se i bělavé formy (Hygrophoropsis aurantiaca var. pallida). Viz též listička rezavá (Hygrophoropsis rufa) a l. velkovýtrusá (Hygrophoropsis macrospora). Liška obecná (Cantharellus cibarius) má bělovou, křehkou dužininu a místo lupenů jen řídké lišty. Údaje o jedlosti se rozcházejí.
Hygrophoropsis aurantiaca PR Niva Doubravy, okraj kuturní smrčiny, sub Picea, Betula, Frangula, 17.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hygrophoropsis aurantiaca PR Polom, květnatá bučina, silně rozložený kmen jehličnanu, 16.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Gloeocystidiellum furfuraceum
Vzácná kornatcovitá houba rostoucí především na mrtvém dřevě jehličnanů, nejčasteji jedle. Význačný mikroskopickými znaky: hyfový systém monomitický, hyfy s přezkami, přítomny gloeocystidy s původem v subhymeniu, bazidie suburniformní, se 4 sterigmaty, spory kulovité, ježaté, tenkostěnné, amyloidní, o průměru 4.5-5.5 μm. Druh hojnější v zachovalých porostech, uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Boidinia furfuracea NPR Ve Studeném, jedlobučina, kůra kmene Abies, 4.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Boidinia furfuracea NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Abies, 30.4.2017, (c) Lucie Zíbarová
Boidinia furfuracea PR Kostelcké bory, reliktní bor, opadlá borka Pinus, 3.9.2021, (c) Lucie Zíbarová
Dosti vzácná či přehlížená drobná houbička rostoucí na stoncích orobince nevysoko nad vodní hladinou. Druh význačný redukovaným třeněm a lupeny, ekologií a mikroskopickými znaky. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Gloiocephala menieri Chabařovice, zarůstající vodní nádrž, stonky Typha, 6.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Gloiocephala menieri Chabařovice, zarůstající vodní nádrž, stonky Typha, 6.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Gloiocephala menieri Chabařovice, zarůstající vodní nádrž, stonky Typha angustifolia, 13.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Gloiocephala menieri Chabařovice, zarůstající vodní nádrž, stonky Typha angustifolia, 13.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Gloiocephala menieri Chabařovice, zarůstající vodní nádrž, stonky Typha angustifolia, 13.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Psathyrella sacchariolens?
Dosti vzácná křehutka rostoucí na zemi či ze silně rozloženého dřeva. Význačná výrazně vyvinutým velem tvořícím odstálé šupinky na klobouku a třeni, sladkou vůní a mikroskopickými znaky. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Psathyrella suavissima NPR Kohoutov, květnatá bučina, báze pahýlu Fagus, 23.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Patrně vzácná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, převážně ve vyšších a chladnějších polohách. Význačná hladkým hymenoforem a mikroskopicky zejm. osténkatými sporami s konkávní adaxiální stranou (cca 3,5-4 x 2,2,5 μm, mimo ornamentiky); přezky na hyfách přítomny, bez krystalků v pletivech, cystidy nepřítomny, bazidie tetrasporické terminální. Viz Trechispora dimitica a Trechispora caucasica. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Trechispora laevis NPR Boubínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 3.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora laevis NP Krkonoše, Modrý důl, horská smrčina, kmen Picea, 23.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora laevis EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, dubohabřina, opadlá kůra Tilia, 18.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Gloeocystidiellum heterogeneum
Vzácná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, méně často listnáčů, zejména ve vyšších polohách a přirozených porostech. Význačná plodnicemi jen volně přirostlými k substrátu, na okraji s rhizomorfami a mikroskopickými znaky: hyfový systém dimitický, skeletové hyfy zakončené jako inkrustované pseudocystidy, generativní hyfy s přezkami, kromě pseudocystid se v hymeniu nalézají i gloeocystidy, basidie tetrasporické, spory široce eliptické, silnostěnné, ornamentované a silně amyloidní, cca 3,5-4,5 x 2,5-3,5 μm. Další dva druhy rodu (Scytinostromella humifaciens, Scytinostromella nannfeldtii) v Evropě nemají pseudocystidy. Viz někdy podobná kornatečka měkká (Hypochniciellum molle). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Scytinostromella heterogenea NPR Boubínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 3.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Scytinostromella heterogenea PR Karvanice, suťový les, fragment kmene Picea, 17.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná kornatcovitá houba rostoucí ve vyšších polohách na mrtvém dřevě jehličnanů, převážně smrku (Picea), méně často jedle (Abies), velmi vzácně i listnáčů (buk - Fagus); dává přednost přirozeným porostům. Plodnice, které často pokrývají značnou část kmene, v mládí obvykle voní sladce po kokosu, starší pak po kadidle; mikroskopicky význačný hojnými gloeocystidami v hymeniu, spory jsou hladké, neamyloidní, úzce eliptické až takřka válcovité, 4.5-5.5 x 2-2.5 μm. V ČR velmi vzácný pevník brázditý (Laurilia sulcata) se odlišuje absencí pachu po kokosu, mikroskopicky pak metuloidními cystidami s hnědými stěnami a amyloidními ornamentovanými sporami. Naopak velmi běžný na dřevě smrku je např. pevník krvavějící (Stereum sanguinolentum) po poranění červenající. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii NT (téměř ohrožený druh). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Cystostereum murrayi NPR Boubínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 3.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Cystostereum murrayi NPR Praděd, horská smrčina, kmen Picea, 31.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Cystostereum murrayi NPR Boubínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 3.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Cystostereum murrayi Stožec, Oslí cesta, kulturní smrčina, kmínek Picea, 6.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Cystostereum murrayi NPR Boubínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 3.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Cystostereum murrayi NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 30.4.2017, (c) Lucie Zíbarová
Cystostereum murrayi NPR Salajka, jedlobučina, kmen Picea, 22.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cystostereum murrayi Tetřevská slať, podmáčená smrčina, kmen Picea, 3.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cystostereum murrayi NPR Salajka, jedlobučina, kmen Picea, 20.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Cystostereum murrayi NP Šumava, Strážný, podmáčená smrčina, kmen Picea, 15.8.2020, (c) Lucie Zíbarová
Cystostereum murrayi NPR Žofínský prales, jedlobučina, padlý kmen Picea, 26.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Xerocomus armeniacus, Xerocomellus armeniacus
Roztroušeně se vyskytující hřib ze širokého okruhu hřibu žlutomasého (Xerocomellus chrysenteron). Roste od léta do podzimu pod listnáči, zejména duby v teplejších oblastech. Význačný modrající dužninou v honí polovině plodnice, oranžovookrově zbarvenou dužninou v bázi třeně, zpravidla záhy rozpraskaným kloboukem a sytě modrozelenou reakcí dužniny na zelenou skalici. Výtrusy vřetenovité, neuťaté, nežíhané. Hřib Engelův (Hortiboletus engelii) má obvykle nerozpraskanou pokožku klobouku a jen modrošedou rekci na zelenou skalici. U hřibu červeného (Hortiboletus rubellus) obvykle nerozpraskává klobouk, h. parkový (Hortiboletus bubalinus) má růžovou zónu v dužnině klobouku, h. mokřadní (Xerocomellus ripariellus) roste pod topoly a vrbami na vlhkých stanovištích a má podélně žíhané výtrusy, h. Markův (Xerocomellus marekii) má uťaté výtrusy.
Rheubarbariboletus armeniacus Zlatnická dolina [SK], dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 14.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Rheubarbariboletus armeniacus Zlatnická dolina [SK], dubohabřina, su Quercus, Carpinus, 14.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Rheubarbariboletus armeniacus NPR Libický luh, tvrdý luh, sub Quercus, Tilia, Fraxinus, 21.8.2013, (c) Lucie Zíbarová
Rheubarbariboletus armeniacus Ratíškovice, teplomilná doubrava, sub Quercus, 17.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Gyromitra sphaerospora, Gyromitra gabretae, Gyromitra korshinskii, Pseudorhizina sphaerospora
Vzácná vřeckovýtrusá houba rostoucí na přelomu jara a léta na mrtvém dřevě jehličnanů (Picea abies, Abies alba) i listnáčů (Fagus sylvatica). V ČR byla nalezena pouze v přirozených pralesovitých porostech na Šumavě a v Novohradských horách, ale jinde v Evropě roste i na člověkem silně ovlivněných stanovištích (skládky dřeva, piliny, atd.). Od ostatních druhů ucháčů se snadno pozná kulovitými výtrusy. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh), zároveň je zvláště chráněným druhem podle vyhlášky MŽP č. 395/92 v kategorii kriticky ohrožený druh a zůstává i mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.
Gyromitra sphaerospora NPR Boubínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 3.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Gyromitra sphaerospora NPR Boubínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 3.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Vřeckovýtrusá houba rostoucí od jara do podzimu na spáleništích, spíše v počátečních stádiích sukcese. Od příbuzných druhů rodu (např. spálenika uhelná - Anthracobia melaloma, spálenitka ktátkochlupá - Anthracobia macrocystis) se pozná pouze mikroskopicky a to válcovitými výtrusy (ostatní druhy mají výtrusy eliptické nebo vřetenovité) a kyjovitými chloupky.
Anthracobia tristis PR Údolí Doubravy, lesní spáleniště, 26.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Plicariella vacini, Velenovskya vacini
Poměrně vzácná vřeckovýrusá houba rostoucí na spáleništích. Význačná výtrusy (cca 12 x 8 μm) s ornamentikou připomínající některé druhy rodu Plicaria, které však mají výtrusy vždy kulovité, nikoli elipsoidní. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).
Peziza vacinii Rychnov nad Kněžnou, Včelný, lesní spáleniště, 30.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Peziza vacinii (spory ve vřeckách, Cotton blue, 1000x), 30.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Thelephora fuscocinerea
Méně běžná vatičkovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě či přímo na zemi pod listnáči, především na bázemi bohatších půdách. Význačná absencí rhizomorf a mikroskopickými znaky: hyfy bez přezek, reakce na KOH negativní, absence cystid, spory pravidelné, eliptické v bočním, mírně trojúhelníkovité v čelním pohledu, s krátkými ostny, cca 9-11 x 8 μm.
Tomentella fuscocinerea Libochovany, porost lísky na opuce, na zemi a silně rozloženém dřevě, sub Corylus, Quercus, 27.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Tomentella fuscocinerea Libochovany, porost lísky na opuce, na zemi a silně rozloženém dřevě, sub Corylus, Quercus, 27.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Tomentella fuscocinerea PR Holý vrch, teplomilné křoviny, sub Corylus, Swida, Rhamnus, Eonymus, 18.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Tomentella fuscocinerea Ždánice, teplomilná doubrava, sub Quercus, 18.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Místy hojná špička rostoucí na opadu jehličnanů, zejména smrku od léta do podzimu. Význačná kolárkem, který tvoří lupeny kolem třeně a ekologií. Podobné druhy s kolárkem: špička kolovitá (Marasmius rotula) a š. Bulliardova (Marasmius bulliardii) nerostou z jehličí; š. žíněná (Gymnopus androsaceus) a š. provrtaná (Gymnopus perforans) nemají lupeny s kolárkem, druhý druh navíc páchne po zkaženém zelí.
Marasmius wettsteinii PR Údolí Teplé, kulturní smrčina, sub Picea, 2.8.2022, (c) Lucie Zíbarová
Marasmius wettsteinii Borkovice, smíšený kulturní les, jehlice Picea, 20.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Marasmius wettsteinii PR Niva Doubravy, kulturní smrčina, jehlice Larix, 13.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Marasmius wettsteinii (detail lupenů) PR Polom, květnatá bučina, jehlice Picea, 14.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Marasmius wettsteinii PR Polom, květnatá bučina, jehlice Picea, 14.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Marasmius wettsteinii Chlum u Dobrušky, mladá smrčina, jehlice Picea, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Coprinus curtus
Drobný hnojník rostoucí na trusu býložravců, především koňském. Mikroskopicky význačný přítomností rezavých silnostěnných sférocyst na klobouku a hlavičkatými pileocystidami, tetrasporickými bazidiemi a eliptickými až vejčitými sporami s výrazně excentrickým klíčním pórem, cca 12 x 7.5 μm.
Coprinellus curtus Milovice, pastvina, koňský trus, 4.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Coprinellus curtus (detail klobouku) Milovice, pastvina, koňský trus, 4.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Amania inaurata, Amanita strangulata s. auct.
Vzácnější (byť místy hojnější) muchomůrka bez prstenu (pošvatka) rostoucí od časného léta do počátku podzimu pod listnáči (vzácně i pod jedlí) v teplomilných doubravách a dubohabřinách, především na bazickém substrátu, v nižších, teplejších polohách. V rámci podrodu Amanitopsis (pošvatka) tvoří poměrně velké plodnice. Význačná šedým, dosti křehkým velem (složené převážně z kulovitých buněk), které tvoří na klobouku bradavky a na bázi třeně příčné pásky na místě pochvy, třeň po poranění tmavne. Spory kulovité, neamyloidní. Středomořská muchomůrka Amanita meridioceciliae je makroskopicky i mikroskopicky téměř totožná. Podobné druhy: muchomůrka šedopochvá (Amanita submembranacea) ve vyšších polohách pod buky(?) a smrky na kyselých půdách, muchomůrka Amanita olivaceogrirsea podobná předchozí, ale pod listnáči, m. olšová (Amanita friabilis) pod olšemi - obě s podobně křehkým charakterem vela víceméně šedavé barvy; m. Beckerova (Amanita beckeri), taktéž s křehkým velem, ale okrovějícími bradavkami, m. šedožlutavá (Amanita lividopallescens) s bělavým velem a dobře vyvinutou pochvou. Nicméně pošvatky jsou taxonomicky značně nedořešená skupina s velkým množstvím špatně poznatelných a nepopsaných druhů. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii EN (ohrožený druh).
Amanita ceciliae Chlum u Dobrušky, výsadba lípy, sub Tilia, Picea, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Amanita ceciliae Kobeřice u Brna, teplomilnáí doubrava, sub Quercus, 15.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Amanita ceciliae Chlum u Dobrušky, výsadba lípy, sub Tilia, Picea, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Amanita ceciliae Velké Karlovice, kulturní jehličnatý les, sub Abies, Picea, 29.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Amanita ceciliae Kobyla, dubohabřina, sub Quercus, Carpnius, Fagus, Crataegus, 29.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Amanita ceciliae Chlum u Dobrušky, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, Carpinus, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Boletus fechtneri
Vzácnější, míst roztroušeně se vyskytující hřib rostoucí od léta do počátku podzimu pod listnáči (dub, lípa, buk), s preferencí pro nižší polohy a vápnitější substrát. Význačný v mládí stříbřitě plstnatým povrchem klobouku a často i růžovou zónou ve spodní polovině třeně, která však může v některých případech chybět. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh)., je zvláště chráněným druhem podle vyhlášky MŽP č. 395/92 v kategorii kriticky ohrožený druh zůstává v návrhu novelizace vyhlášky o zvláště chráněných druzích. Podobné druhy: hřib medotrpký (Caloboletus radicans) je hořký a hřib plavý (Hemileccinum impolitum) nemá na třeni síťku. Viz též hřib růžovník (Butyriboletus fuscoroseus) a h. přívěskatý (Butyriboletus appendiculatus).
Butyriboletus fechtneri Rychnov nad Kněžnou, řídká lipinka, sub Tilia, Abies, Acer, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Butyriboletus fechtneri Východná, Kundrátovo, [SK], zarostlé pastviny, sub Corylus, Picea, 21.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Butyriboletus fechtneri Rychnov nad Kněžnou, řídká lipinka, sub Tilia, Abies, Acer, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Butyriboletus fechtneri Rychnov nad Kněžnou, řídká lipinka, sub Tilia, Abies, Acer, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Butyriboletus fechtneri (detail síťka na třeni) Rychnov nad Kněžnou, řídká lipinka, sub Tilia, Abies, Acer, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Coprinus phaeosporus
Zřídka zaznamenávaný hnojník rostoucí na rostlinných zbytcích. Význačný pouze mikroskopickými znaky: velum ze silnostěnných, bohatě větvených hyf, tetrasporické bazidie, hladké zploštělé výtrusy s excentrickým klíčním pórem. Komplikovaná skupina. Příbuzné druhy: např. hnojník Friesův (Coprinopsis friesii) a mnohé další.
Coprinopsis phaeospora Česká Lípa, parčík, odumřelé listy travin (Poa?), 5.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Coprinopsis phaeospora PP Noledenteich, olšina, listy Carex, 22.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Coprinopsis phaeospora Česká Lípa, parčík, odumřelé listy travin (Poa?), 5.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Patrně vzácnější helmovka rostoucí na zemi či z rostlinných zbytků. Význačná nedokonale vyvinutými lupeny nedosahujícími k okraji klobouku, absencí chomáče chlupů na bázi třeně a mikroskopickými znaky: absence cheilo- a pileocystid, málo diferencované kaulocystidy, divertikulátní pileipellis, tetrasporické bazidie, lodičkovité neamyloidní výtrusy cca 9-10 x 3,5 μm.
Hemimycena pseudogracilis NPP Jestřebské slatiny, přechodové rašeliniště, tlející listy Carex, 5.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hemimycena pseudogracilis NPP Jestřebské slatiny, přechodové rašeliniště, tlející listy Carex, 5.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojná holubinka rostoucí od léta do počátku podzimu pod jehličnany (smrk, borovice) na kyselých, obvykle vlhčích půdách od středních do vyšších poloh, často v kulturních lesích. Chuť mírná, jen v lupenech u mladších plodnic někdy mírně palčivá. Pach nevýrazný. Výtrusný prach světle až středně okrový. Podobné druhy: h. Velenovského (Russula velenovskyi), h. odbarvená (Russula decolorans). Vzácná holubinka Lundellova (Russula lundellii) je palčivá a roste pod břízami.
Russula paludosa Doksy, boreokontinentální bor, sub Pinus, Betula, 3.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Russula paludosa NPP Swamp, rašelinný bor, sub Pinus, Betula, 15.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Russula paludosa Staré Splavy, kulturní bor, sub Pinus, 5.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Simocybe centunculus var. laevigata
Vzácná lupenatá houba rostoucí na zbytcích ostřic. Význačná tence masitým, prosvítavě čárkovaným kloboukem, ekologií a mikroskopickými znaky: pileipellis složená z kyjovitých až hruškovitých buněk, bez výrazně diferencovaných pileocystid, subpellis výrazně inkrustovaná, ostří lupenů smíšené, cheilocystidy roztroušené, lahvicovité až hlavičkaté, pleurocystidy chybí, bazidie tetrasporické, spory eliptické až takřka fazolovité, sv. hnědé, silnostěné, bez klíčního póru, 8-8,5 x 4,5-5 μm. Viz kržatka hnědoolivová (Simocybe centunculus) rostoucí na dřevě a s výrazně diferencovanými pileocystidami na klobouku. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Simocybe laevigata NPP Jestřebské slatiny, přechodové rašeliniště, tlející listy Carex, 5.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Simocybe laevigata NPP Jestřebské slatiny, rašelinná louka, tlející listy Carex, 20.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Crocicreas culmicola, Belodonioscypha culmicola
Hojná vřeckovýtrusá houba rostoucí od léta do podzimu na mrtvých stéblech trav. Nápadná zoubkatým okrajem apothecií a mikroskopickými znaky: vřecka s osmi sporami, askoapikální aprát v Melzerově reagens amyloidní, s háky (croziers) na bázi, cca 100 x 10 μm, spory válcovité až rohlíčkovité, s 1-3 příčnými septy, cca 23-25 x 3.5 μm.
Cyathicula culmicola Milovice, pastvina, stéblo trávy (Arrhenatherum?), 4.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Leccinum quercinum
Roztroušeně až místy hojně se vyskytující druh rostoucí pod dubem a osikou. Od křemenáče osikového (Leccinum rufum), rostoucího též pod osikami se odlišuje rezavými šupinkami na třeni (u k. osikového jsou dlouho bělavé), rezavými požerky na třeni a sytěji zbarveným ústím rourek.
Leccinum aurantiacum Třeboň, Vimperky, náletové dřeviny, sub Populus tremula, Salix, Pinus, 24.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Leccinum aurantiacum PP Zadní rybník, bor s lískou, sub Pinus, Populus tremula, Corylus, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Leccinum aurantiacum Soumarský most, okraj smrčiny, sub Populus tremula, Betula, Picea, 6.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Leccinum aurantiacum Podkrušnohorská výsypka, sub Salix caprea, Populus tremula, 2.10.2013, (c) Lucie Zíbarová