Vzácná břichatkovitá houba příbuzná hadovce (Phallus impudicus), s kterou sdílí páchnoucí teřich, který však není po prasknutí okrovky vynášen nahoru na receptákulu, jako u hadovky. Místo toho zralé plodnice cípatě pukají. Roste na přelomu jara a léta na vlhkých, převážně vápnitých stanovištích, typicky ze silně rozloženého dřeva či v jeho blízkosti. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Phallogaster saccatus NPR Karlštejn, potoční luh, na opadlém dřevě pod kmenem Picea, 14.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Phallogaster saccatus NPR Karlštejn, potoční luh, na opadlém dřevě pod kmenem Picea, 14.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Patrně vzácnější resupinátní houba rostoucí na dřevě listnáčů. Od podobných druhů se pozná pouze mikroskopicky (nepřítomnost přezek na hyfách, takřka kulovité drobné spory, cca 4-6 x 3,5-5 μm a zejména přítomností nápadných zaškrcovaných cystid). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Tulasnella cystidiophora NPR Kohoutov, květnatá bučina, kmen Fagus, 10.11.2015, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější kornatcovitá houba s voskovitými plodnicemi rostoucí na dřevě listnáčů, nebo na starých plodnicích chorošů, zejména v chladnější polovině roku. Podobně jako většina kornatcovitých hub určitelné pouze za pomocí mikroskopu (tetrasporické urniformní bazidie, nepřítomnost cystid, přítomnost přezek na hyfách a alantoidní spory cca 5-6 x 2 μm). Tvar bazidií připomíná některé zástupce rodu rozděrka (Sistotrema). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Galzinia incrustans PR Litovelské luhy, tvrdý luh, stará plodnice Ganoderma applanatum, 4.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Galzinia incrustans NPR Libický luh, tvrdý luh, stará plodnice Ganoderma, padlý kmen Populus, 20.2.2023, (c) Lucie Zíbarová
Galzinia incrustans NPR Kohoutov, květnatá bučina, kmen Fagus, 10.11.2015, (c) Lucie Zíbarová
Galzinia incrustans NPR Kohoutov, květnatá bučina, kmen Fagus, 10.11.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Sarcodontia spumea
Vzácnější jednoletý choroš rostoucí na dřevě různých listnáčů (dub, javor, jilm, jírovec), obvykle ještě na živých, či čerstvě odumřelých stromech. Rod plstnatec (Spongipellis), jehož je u nás relativně nejhojnějším zástupcem, je význačný dužninou složenou ze dvou vrstev a silnostěnnými cyanofilními, neamyloidními výtrusy (podle součaného stavu znalostí se nicméně jedná o polyfyletický rod a jednotlivé druhy patří do různých čeledí). Ve střední Evropě jsou přítomné dva velmi podobné druhy - plstnatec topolový (Spongipellis profissilis) na (především?) topolech a většími výtrusy a bazidiemi a p. pěnový v úzekém pojetí (Spongipellis spumeus s. str.) na ostatních dřevinách. Od příbuzných (a podstatně vzácnějších) druhů (Spongipellis delectans, S. litschaueri, S. pachyodon) se pozná masitými plodnicemi s ±pravidelnými póry.
Spongipellis spumeus NPR Kohoutov, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 22.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Spongipellis spumeus Obírka, suťový les, živý kmínek Acer pseudoplatanus, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojná muchomůrka rostoucí na kyselých půdách pod listnáči i jehličnany od léta do podzimu. Dužnina s pachem po syrových bramborách. Nejedlá či mírně jedovatá. Roztroušeně se vyskytuje její bílá odrůda muchomůrka citronová bílá (Amanita citrina var. alba). Muchomůrka porfyrová (Amanita porphyrea) ke postavou a pachem podobná, ale místo zelenožlutých odstínů ve zbarvena v šedofialových barvách. Vzhledem mezi těmito druhy se nalézá vzácná muchomůrka přechodná (Amanita intermedia). Viz muchomůrka zelená (Amanita phalloides) a muchomůrka slámožlutá (Amanita gemmata).
Amanita citrina var. citrina PR Údolí Doubravy, kulturní smíšený les, sub Picea, Fagus, 26.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Amanita citrina var. citrina NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, sub Fagus, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Amanita citrina var. citrina Drmaly, mladá dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 3.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Saccoblastia pinicola, Helicogloea farinacea
Zřídka nalézaný rozlitý heterobasidiomycet rostoucí na mrtvém dřevě. Od podobných druhů se pozná pouze za použití mikroskopu. Bazidie příčně septované, na bázi s kyjovitou probazidií, přezky na hyfách přítomny, spory eliptické, silnostěnné, neamyloidní, cca 13-19 x 11-13 μm, klíčící v sekundární spory. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Saccosoma farinacea PP Na Plachtě, kulturní bor, kmínek Pinus, 26.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Agrocybe paludosa
Vzácnější saprotrofní houba rostoucí zejména na přelomu jara a léta na vlhkých, rašelinných a slatinných loukách. Pach a chuť moučná, někdy mírně nahořklá. Od hojné polničky rané (Agrocybe praecox), rostoucí zpravidla ve spojení se dřevem, se odlišuje štíhlými, drobnějším plodnicemi, vzhůru směřujícím prstenem a mírně i mikroznaky (tlustší stěna spor), někdy je však rozlišení velmi obtížné. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Agrocybe elatella Alp Flix [CH], alpinské svahové rašeliniště, 10.8.2022, (c) Lucie Zíbarová
Agrocybe elatella Okna, okraj odvodňovacího kanálu, v trsu Molinia caerulea, 10.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Agrocybe elatella NPP Dlouhopolsko, vápnité slatiniště, 29.5.2023, (c) Lucie Zíbarová
Drobná lupenatá houba rostoucí na rostlinných zbytcích (traviny, opad stromů). Význačná široce připojenými až sbíhavými, dobře vyvinutými lupeny a hladkým kloboukem. Mikroskopicky pak např. tetrasporickými bazidiemi, vřetenovitými až lodičkovitými neamyloidními výtrusy (7-9 x 3-4 μm), divertikulátníi pileipellis bez pileocystid. Podobná helmovka nakadeřená (Hemimycena pseudocrispata) se odlišuje mj. bisporickými bazidiemi.
Hemimycena crispata PR Na Voskopě, vápnomilná bučina, listy Fagus, 5.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hemimycena crispata Libochovany, dubohabřina, větev Swida, 27.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hemimycena crispata PR Holý vrch, teplomilné křoviny, větev listnáče, 14.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí po celý rok na borce živých listnáčů, zejména dubů. Význačný mikroznaky (bi- a trisporické bazie, nepřítomnost cystid, spory 9-11 x 5-6 μm, eliptické, neamyloidní, silnostěnné). Na dubech roste též např. i kmenovka pórková (Dendrothele alliacea) s odlišnými mikroznaky (tetrasporické bazidie, přítomné cystidy a větší, slabě amyloidní spory).
Dendrothele commixta PR Na Voskopě, dubohabřina, borka živého Quercus, 5.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Claviceps microcephala s. auct
Hojná houba tvořící černá sklerocia v květenství travin (tento druh u rákosu a bezkolence). Druhý rok na jaře vyrůstá z vypadlého sklerocia stroma na stopečce. Sklerocia obsahují alkaloidy a jsou jedovatá! Viz Claviceps humidiphila.
Claviceps cf. arundinis NPP Peklo, potoční luh, stromatizovaná obilka Molinia, 23.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Claviceps cf. arundinis PR Maštale, stromatizovaná obilka Molinia (kultivace), 23.1.2019. (c) Lucie Zíbarová
Claviceps cf. arundinis PR Maštale, stromatizovaná obilka Molinia (kultivace), 23.1.2019. (c) Lucie Zíbarová
Claviceps cf. arundinis PR Maštale, stromatizovaná obilka Molinia (kultivace), 23.1.2019. (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující houba rostoucí v listnatých i jehličnatých lesích, parcích, stromořadích apod. Význačná tvorbou srostlic až desítek plodnic. Jedlá. Od příbuzné líhy klubčité (Lyophyllum fumosum) se pozná absencí moučného pachu a světlejšímí a většími plodnicemi. Nedořešená skupina s kryptickými druhy.
Lyophyllum decastes Borohrádek, okraj lesní cesty, sub Quercus, Pinus, 28.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Drobná číšovcovitá houbička rostoucí na odumřelých stoncích dvouděložných rostlin, vz. i kapradin. Význačný šedavými plodnicemi, kterými se líší od příbuzného číšovečku kápovitého (Calyptella capula).
Calyptella gibbosa Lítovská výsypka, stonek dvouděložné rostliny (Lupinus?), 1.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Calyptella gibbosa Lítovská výsypka, stonek dvouděložné rostliny (Lupinus?), 1.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lachnum bicolor
Roztroušeně se vyskytující chlupáček rostoucí od jara do léta na mrtvém dřevě listnáčů, nejčasteji dubu. Chloupky pod mikroskopem celé drsné a apikálně s krystalky. Komplex více druhů, které zřejmě osidlují různé substráty - např. douhochlupka maliníková (Capitotricha rubi) rostoucí na odumřelých větvičkách maliníku a dlouhochlupka buková (Capitotricha fagiseda) na větvičkách a číškách buku. Viz též brvenky z rodu Lachnellula rostoucí na jehličnanech a s jiným charakterem chloupků.
Capitotricha bicolor Kynšperk nad Ohří, výsypka Boží Požehnání, větvička Quercus, 1.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Capitotricha bicolor Příběnice, suťový les, větvička Quercus, 18.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Vzácně, jen místy roztroušeně se vyskytující hřib rostoucí od konce jara do podzimu na chudých a kyselých, často písčitých půdách v borech a kyselých bučinách. Druh vlivem imisí v druhé polovině dvacátého století výrazně ustoupil, pozvolna se vrací až od přelomu tisíciletí. Význačný nafialovělými tóny na často zvrásněném klobouku. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh). Viz též ostatní "pravé" hřiby: h. smrkový (Boletus edulis), h.dubový (Boletus reticulatus) a h. bronzový (Boletus aereus).
Boletus pinophilus PR Račí údolí, acidofilní bučina, sub Fagus, Pinus, 6.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Boletus pinophilus Borohrádek, výsadba dubu červeného, sub Quercus rubra, Pinus, 28.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Boletus pinophilus Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, sub Pinus, 6.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Boletus pinophilus PP Zadní rybník, kulturní bor, sub Pinus, Corylus, 27.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Boletus pinophilus Benešov nad Černou, mladá bučina, sub Fagus, 7.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Boletus pinophilus PR Račí údolí, acidofilní bučina, sub Fagus, Pinus, 6.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně až hojně se vyskytující druh kornatcovité houby rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů, ale i opadu či řapících kapradin. Od příbuzných druhů se pozná pouze mikroskopicky (přítomnost přezek na všech septech, spory úzece eliptické až válcovité 5-6 x 2,5-2,75 μm).
Athelia bombacina PP Rychnovský vrch, suťový les, větev Tilia, 29.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Athelia bombacina NPR Karlštejn, dubohabřina, větev Corylus, 14.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Nejhojnější zástupce rodu loupavka (Hysterangium) v ČR. Roste na živinami a bázemi bohatších půdách pod listnáči. Plodnice mají na bázi kořínek. Od příbuzných druhů se pozná hlavně mikroskopickými znaky (pseudoparenchymatická jednovrstevná okrovka a rozměry výtrusů).
Hysterangium stoloniferum PP Rychnovský vrch, suťový les, sub Tilia, Larix, Fagus, 29.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hysterangium stoloniferum PP Rychnovský vrch, suťový les, sub Tilia, Larix, Fagus, 29.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hysterangium stoloniferum PR Kobyla, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, Acer campestre, 11.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lasiosphaeria spermoides
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě nejrůznějších listnáčů. Od podobných druhů chlupatek se odlišuje plodničkami zcela bez chloupků.
Ruzenia spermoides PP Rychnovský vrch, dubohabřina, kmínek Tilia, 29.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Ruzenia spermoides Lázně Bohdaneč, potoční luh, kmen Alnus, 6.12.2016, (c) Lucie Zíbarová
Drobnější čepičatka rostoucí mezi rašeliníkem. Chuť a vůně moučná. Blízce příbuzná (či totožná) je hojná čepičatka mechová (Galerina hypnorum) rostoucí na jiných meších, než je rašeliník a s drobnými odlišnostmi v mikroznacích. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Galerina farinacea NPR Žofinka, blatkové rašeliniště, sub Pinus, 13.8.2012, (c) Lucie Zíbarová
Galerina farinacea NPP Peklo, inverzní smrčina, rašelinná deprese, in Sphagnum, sub Picea, Alnus, 23.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na rozkládajících se listech listnáčů, typicky javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Od podobných druhů se pozná především mikroskopicky (válcovité marginální drsné chlupky s apikálními krystalky, spory 5–6 × 1,5 µm, vřecky bez háků). Sběry, které mají vřecka háky se provizorně označují jako Lachnum aceriphilum. Chlupáček brusnicový (Lachnum microsporum) má útlé plodnice s dlouhými stopkami a nejčastěji roste zjara na listech borůvky na vlhkých místech.
Lachnum rhytismatis EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, listy Acer pseudoplatanus, 17.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum rhytismatis NPP Peklo, potoční luh, list Acer pseudoplatanus, 23.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum rhytismatis Broumov, Rožmitál, smíšený kulturní les, list Acer pseudoplatanus, 7.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum rhytismatis PR Zemská brána, potoční luh, listy Acer pseudoplatanus, 4.5.2018, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum rhytismatis (spory, vřecka, parafýzy a marginální chloupky, H2O a Cotton blue, 1000x), 17.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Nemania serpens var. hydnicola
Nenápadný pyrenomycet rostoucí na starých plodnicích troudnatce pásovaného (Fomitopsis pinicola). Od typického dřevomoru plazivého (Nemania serpens var. serpens) se pozná ekologií a amyloidním askoapikálním aparátem v Melzerově reagens. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Nemania serpens var. hydnicola NPR Praděd, horská smrčina, stará plodnice Fomitopsis pinicola, 31.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Nemania serpens var. hydnicola NPR Velká niva, podmáčená smrčina, stará plodnice Fomitopsis pinicola, 21.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Nemania serpens var. hydnicola NPP Peklo, potoční luh, svrchní strana opadlé plodnice Fomitopsis pinicola, 23.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů. Patrně přehlížený druh. Význačný mikroskopickými znaky (cystidy se subulátním zakončením, jen cca 5–6 μm široké, slabě amyloidní, výtrusy válcovité, cca 7–8 × 2–2,25 µm, přezky přítomny). Cystidovec prchavý (Tubulicrinis effugiens) je velmi podobný, má relativně širší elipsoidní spory, nikdy náhle zakončený zúžený průsvit na apexu cystid. Viz též cystidovec blankovitý (Tubulicrinis subulatus) rovněž se sublátními cystidami, avšak mohutnějšími, až 8–10 μm širokými a užšími výtrusy (6–7,5 × 1,5–2 µm). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Tubulicrinis hirtellus NPP Peklo, inverzní smrčina, fragment kmene Picea, 23.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Tubulicrinis hirtellus NPP Peklo, reliktní bor, opadlá silná větev Pinus, 28.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, zejména smrku a borovice, vzácně i listnáčů. Vyskytuje se převážně v zachovalých porostech s dostatkem mrtvého dřeva, bývá však zaznamenávaná i opracovaném dřevě. Význačná okrovými, pevně voskovitými, ojíněnými plodnicemi a mikroskopickými znaky (úzce eliptické spory cca 7–8 × 3 µm, projektující, válcovité cystidy s tenkými stěnami na apexu a ztlustlými po většině délky, přezky přítomny). Makroskopicky podobná je žilnatka okrová (Phlebia subochracea) se subulátními cystidami a menšími eliptickými sporami (cca 5–6,5 × 2,5–3 µm). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Crustoderma dryinum PP Stráně Hlubokého dolu, dubohabřina, fragment kmene Cerasus, 9.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Crustoderma dryinum Obírka, suťový les, kmen Abies, 2.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Crustoderma dryinum NPP Peklo, inverzní smrčina, fragment kmene Picea, 23.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Crustoderma dryinum NP České Švýcarsko, Mezní Louka, spáleniště po boru, ohořelý kmen Pinus, 4.12.2024, (c) Lucie Zíbarová
Crustoderma dryinum NPP Peklo, inverzní smrčina, fragment kmene Picea, 23.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Crustoderma dryinum NPR Ve Studeném, jedlobučina, padlý kmen Picea, 4.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Crustoderma dryinum Obírka, suťový les, kmen Abies, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Crustoderma dryinum NPR Ve Studeném, jedlobučina, padlý kmen Picea, 4.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Crustoderma dryinum NPR Šúr [SK], mokřadní olšina, kmen Salix, 6.11.2019, (c) Lucie Zíbarová
Crustoderma dryinum PR Slovanský ostrov [SK], měkký luh, fragment kmene Populus, 6.11.2017, (c) Lucie Zíbarová
Crustoderma dryinum PR Kostelecké bory, reliktní bor, kmen Pinus, 9.10.2020, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Skeletocutis ochroalba s. auct. eur.
Velmi vzácný choroš se severským rozšířením, rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů. Nápadný velmi drobnými póry a úzkými alantoidními výtrusy (3–4.5 × 0.7 μm). Mikroskopicky (a zčásti i makroskopicky) je velmi podobná kostrovka polokloboukatá (Skeletocutis nivea) rostoucí na listnáčích. Plodnice mohou svrchu připomínat mladý troudnatec pásovaný (Fomitopsis pinicola). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Skeletocutis cummata NPR Žofinka, podmáčená smrčina, padlý kmínek Picea, 13.8.2012, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Coprinus miser
Hojný, avšak drobný druh hnojníku rostoucí na trusu býložravců. Nápadný sporami, jež jsou v čelním pohledu takřka kulovité a z boku výrazně zploštělé (cca 9 x 8 x 4,5 μm). Velum a pileocystidy chybí. Plodnice se neroztékají, ale vadnou. V rámci rodu Parasola význačný ekologií, drobnými plodnicemi a čtyřvýtrusnými bazidiemi. Hnojník Parasola cuniculorum má též drobné plodnice, ale dvouvýtrusné bazidie. Na trusu pak dále z rodu Parasola roste i hnojník Parasola ochracea a občas i hnojník velkovýtrusý (Parasola megasperma).
Parasola misera NPP Jestřebské slatiny, vlhká louka, trus prasete, 19.5.2018, (c) Lucie Zíbarová
Parasola misera Milovice, pastvina, trus koně, 19.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Parasola misera Milovice, pastvina, trus koně, 19.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hojná, byť přehlížená vřeckovýtrusá houba rostoucí na rozkládajících se stoncích dvouděložných bylin (Urtica, Apiceae). Vzhledem může připomínat zcela nepříbuzné kyjankovité houby, např. palušky (Typhula), nicméně výtrusy (velmi dlouhé a niťovité) se tvoří ve vřeckách uvnitř plodnice (typu perithecia) nikoli na bazidiích na povrchu plodnice (typu holothecia) jako u palušek. Viz vřeckokyjka travní (Acrospermum graminum)
Acrospermum compressum PP Líska, suťový les, loňská lodyha Lunaria rediviva, 17.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Acrospermum compressum PP Líska, suťový les, loňská lodyha Lunaria rediviva, 17.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Acrospermum compressum PP Rychnovský vrch, vysokobylinná vegetace, stonek Apiaceae, 29.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Conocybe vexans, C. blattaria, Pholiotina blattaria
Hojná sametovka s prstenem rostoucí od časného léta do podzimu na živinami bohatých stanovištích v listnatých lesích, ze zbytků dřeva, při krajích cest, v parcích apod. Význačná mikorskopicky velkými sporami (>10 μm) s nápadným klíčním pórem a tlustými stěnami, tetrasporickými bazdiemi a cheilocystidami s úzkým, často pokrouceným rostrem. Velké spory má i sametovka vroubkovaná (Pholiotina teneroides) s bisporickými bazidiemi a sametovka Pholiotina utricystidiata s tetrasporickými bazidiemi, ale cheilocystidami bez rostra. Sametovka vrásčitá (Pholiotina rugosa) má obdobný tvar cheilocystid a spory jen o trochu menší, nicméně s méně nápadným klíčním pórem a tenčí stěnou. Ostatní druhy sametovek s prstenem mají výrazně menší spory.
Pholiotina vexans PP Líska, suťový les, sub Fagus, Acer, 17.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Pholiotina vexans PP Líska, suťový les, sub Fagus, Acer, 17.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Pholiotina vexans EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, potoční luh, sub Tilia, Alnus, Picea, silně rozložené dřevo, 25.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Pholiotina vexans NPR Trčkov, bývalá skládka dřeva, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Velmi drobná, ale pohledná vřeckovýtrusá houba rostoucí na rozkládajících se stoncích dvouděložných bylin. Význačná mj. oranžovou barvou, dlouhými chloupky s refraktivními stěnami a amyloidní vrstvou v dužnině.
Urceolella aasii PP Líska, suťový les, loňské lodyhy Lunaria rediviva, 17.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Urceolella aasii PP Líska, suťový les, loňské lodyhy Lunaria rediviva, 24.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Urceolella aasii PP Líska, suťový les, loňské lodyhy Lunaria rediviva, 24.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Urceolella aasii PP Líska, suťový les, loňské lodyhy Lunaria rediviva, 24.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Drobná holubinka rostoucí vzácně od léta do časného podzimu na nevápnitých půdách pod buky. Pach nevýrazný, chuť mírná. Výtrusný prach středně smetanový. Na obdobných stanovištích roste např. holubinka nádherná (Russula nobilis), která je silně palčivá a má bílý výtrusný prach. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).
Russula puellula PP Domaslavické údolí, acidofilní bučina, sub Fagus, 10.8.2014, (c) Lucie Zíbarová
Russula puellula NPR Ve Studeném, květnatá bučina, sub Fagus, Abies, 22.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Russula puellula (spory, Melzerovo reagens, 1000x) 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Phylloporus rhodoxanthus s. auct. eur., Xerocomus pelletieri
Roztroušeně až vzácně se vysktující hřibovitá houba rostoucí pod listnáči i jehličnany na kyselých půdách, často ve společnosti hřibu siného (Gyroporus cyanescens) či lišky Friesovy (Cantherellus friesii). Pro zvláštní uspořádání hymenoforu (rourky extrémně protažené v lupeny) nezaměnitelný druh.
Phylloporus pelletieri PR Zemská brána, jedlobučina, sub Fagus, Picea, 14.7.2018, (c) Lucie Zíbarová
Phylloporus pelletieri (detail hymenoforu) PR Zemská brána, jedlobučina, sub Fagus, Picea, 14.7.2018, (c) Lucie Zíbarová
Phylloporus pelletieri PP Domaslavické údolí, acidofilní bučina, sub Fagus, 10.8.2014, (c) Lucie Zíbarová
Druh z komplikovaného komplexu lišáku ryšavého (Hydnum rufescens), od kterého se liší často zploštělými ostny a eliptickým tvarem výtrusů. Rozšíření vzhledem k záměně z l. ryšavý nedostatečně známo, ale patrně bude celkem hojný.
Hydnum ellipsosporum Drmaly, acidofilní bučina, sub Fagus, 3.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
