Makroskopicky ničím nevýrazná křehutka rostoucí hojně v listnatých lesích na zemi či ze zbytků dřeva, větviček apod. Nekořenuje, ostří lupenů není červeně lemované, bez výrazného pachu, velum na klobouku ve formě řídkých vláken. Podobná je např. hojná křehutka hnědošedá (Psathyrella spadiceogrisea) s odlišnými mikroznaky.
Psathyrella obtusata PR Vápenka, opuštěný vápencový důl, zbykty vlhkého dřeva, 24.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella obtusata Domoušice, paseka po okroticové bučině, větvičky Fagus, 11.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella obtusata PR Buky u Vysokého Chvojna, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 2.11.2015, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella obtusata Vinařice, dubohabřina, dřevní zbytky, 21.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella obtusata Nepomyšl, nálet osiky, zpod padlého kmene Populus, 24.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Discocistella grevillei
Poměrně hojná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na starých lodyhách dvouděložných rostlin. Více podobných druhů rozlišitelných jen mikroskopicky, viz např. chlupečka omějová (Cistella aconiti) či ch. uherská (Cistella hungarica).
Cistella grevillei NPR Koda, dubohabřina, stonek Ranunculus lanuginosus, 1.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Cistella grevillei Deštnice, akátina, stonek Apiaceae, 6.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Cistella grevillei PP Stráně Hlubokého dolu, stonek Alliaria petiolata, 9.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Cistella grevillei Nový Hrozenkov, paseka, stonek Sambucus ebulus, 23.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cistella grevillei PP Rychnovský vrch, vysokobylinná vegetace, stonek Apiaceae, 29.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hyphodontia spathulata
Kornatcovitá houba rostoucí roztroušeně až místy hojně na dřevě jehličnanů (smrk, jedle) méně i listnáčů. Spory (téměř)kulovité, v hymeniu zaškrcované cystidy často s protaženým zúženým vrcholem. Od podobného a hojnějšího kornatce krátkoostného (Xylodon brevisetus) se odlišuje výrazně delšími a často zploštělými ostny. Viz kornatec dubový (Xylodon quercinus) s válcovitými sporami.
Xylodon spathulatus NPR Břehyně-Pecopala, podmáčená smrčina, kmen Picea, 11.8.2013, (c) Lucie Zíbarová
Xylodon spathulatus EVL Údolí Lužnice a Pochválovského potoka, suťový les, kmen Abies, 17.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Xylodon spathulatus NPP Klokočka, mokřadní olšina, padlý kmen Pinus, 29.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Celkem hojná kornatcovitá houba se zubatým až ostnitým hymenoforem. Od podobných druhů (např. kornatec moučnatý - Trechispora farinacea či kornatec sněhobílý - Trechispora nivea) v rámci rodu se pozná mikroznaky (přítomnost konidií, charakter hyf v subhymeniu, tvar a velikost výtrusů). Plodnice je často (nikoli však vždy!) doprovázena nepohlavním stádiem v podobně bělavých bochníčků. U nás patrně nejhojnější druh z ostnitých zástupců rodu po t. moučnaté.
Trechispora stevensonii NPP Bílichovské údolí, květnatá bučina, větev Fagus, 16.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora stevensonii PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, větev Populus, 30.7.2018, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora stevensonii Jirkov, Najštejn, acidofilní bučina, fragment kmene Fagus, 3.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora stevensonii PP Kozinecká stráň, teplomilná doubrava, větev Fagus, 23.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora stevensonii PR Loužek, tvrdý luh, fragment silné větve Quercus, 19.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Phlebia livida var. tuberculata, Mycoacia neotuberculata
Hojně se vyskytující kornacovitá houba tvořící voskovité plodnice na mrtvém dřevě listnáčů vzácně i jehličnanů (zejm. jedle). Makroskopicky značně proměnlivý druh plodnice mohou být takřka hladké až výrazně hrbolaté, v hnědavých až nafialovělých barvách, proto je pro správné určení nutné mikroskopické ověření. Žilnatka olovová (Phlebia livida), za jejíž varietu byla považována roste na jehličnanech. Podobná žilnatka liláková (Phlebia lilascens) se odlišuje drobnějšími výtrusy s odlišným tvarem.
Phlebia livida Litvínov, Šumenské údolí, acidofilní bučina, větev Fagus, 21.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia livida Solopysky, vápnomilná bučina, větev Fagus, 8.3.2015, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia livida Radostice, křovinatá mez, větev Corylus, 22.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia tuberculata NPR Čertoryje, potoční luh, větev Tilia, 10.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia tuberculata PP U císařské studánky, acidofilní bučina, větev Fagus, 24.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů. Význačná voskovitými plodnicemi ve fialových odstínech a mikroznaky. Velmi podobná je dosti hojná žilnatka olovová (Phlebia livida) a žilnatka Phlebia tuberculata, která se liší velikostí a tvarem výtrusů a v některých případech i přítomonstí cystid. Podobné plodnice vytváří též struhák splývavý (Radulomyces confluens). Pravděpodobně komplex více druhů.
Phlebia lilascens Jirkov, Najštejn, acidofilní bučina, větev Fagus, 3.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Phlebia lilascens Papradno [SK], kulturní smrčina, kmínek Abies, 30.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lachnum tenuissimum
Hojný druh chlupáčku rostoucí na stéblech nejrůžnějších travin (a dalších graminoidů). Podobně jako u dalších podobných druhů je určení možné pouze za použití mikroskopu (kyjovitě zakončené chloupky). Podobné druhy na obdobném substrátu: např. chlupáček červenající (Lachnum controversum) či chlupáček Lachnum carneolum var. carneolum.
Lachnum pudicellum NPP Peklo, mokřadní olšina, listy Carex, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum pudicellum Šanov, potoční luh, stéblo Phragmites, 8.5.2020, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum pudicellum Jirkov, Najštejn, acidofilní bučina, stéblo Calamagrostis, 3.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum tenuissimum NPP Rečkov, mokřadní olšina, stéblo Poa palustris?, 25.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum pudicellum Jirkov, Najštejn, acidofilní bučina, stéblo Calamagrostis, 3.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum pudicellum (spory, vřecka, parafýzy a choupky, H20, 1000x), 8.5.2020, (c) Lucie Zíbarová
Hojná, ale velmi drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí po celý rok na dřevě dubu, často v dutinách starých pařezů a naspodu kmenů spolu s pavučinovkou sivou (Eriopezia ceasia), chlupáčkem sněhobílým (Dasyscyphella nivea) a kožovkou rezavou (Hymenochaete tubiginosa). Podobné druhy kustřebiček, např. kustřebička nejmenší (Hyaloscypha fuckelii var. fuckelii), která vzácně může růst i na dřevu dubu, se liší mikroznaky (tvar výtrusů, charakter chloupků).
Hyaloscypha daedaleae PP Černovice, suchá acidofilní doubrava, fragment pařezu Quercus, 19.12.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha daedaleae PP Černovice, suchá acidofilní doubrava, fragment pařezu Quercus, 19.12.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha daedaleae PR Ronov, dubohabřina, kmínek Quercus, 17.3.2020, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojná kornatcovitá houba rostoucí na dřeve listnáčů i jehličnanů, někdy i na starých choroších, rostlinných stoncích, řapících kapradin a jiných zbytcích vegetace. Plodnice se vyznačují bělavými, nažloutlými až okrovými odstíny a proměnlivým uspořádáním hymenoforu od takřka hladkého po zřetelně zoubkatý. Přesné určení vyžaduje mikroskop (význačné jsou zejména krátké a širkové hyfy v ostnech a drobné, mírně silnostěnné, hustě bradavčité, neamyloidní spory cca 3-4 x 2-2.5 μm). Viz též kornatec Stevensonuv (Trechispora stevensonii) s výraznějšími zoubky a přítomností anamorfy a kornatec sněhobílý (Trechispora nivea) s hojnými krystalky v subikulu.
Trechispora farinacea NPP Jestřebské slatiny, podmáčená březina, kmen Populus tremula, 1.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora farinacea NPR Praděd, horská smrčina, kmen Picea, 31.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora farinacea PR Studený vrch, okraj suťového pole, kmen Picea, 1.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora farinacea Jirkov, Najštejn, acidofilní bučina, fragment kmene Fagus, 3.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora farinacea Ročov, květnatá bučina, padlý kmen Pinus, 17.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora farinacea NP Krkonoše, Svorová hora, horská smrčina, větev Picea, 7.9.2016, (c) Lucie Zíbarová
Drobnější vřeckovýtrusá houba rostoucí na vlhkém dřevě či lignifikovaných rostlinných zbytcích. Od podobných druhů se pozná mikroskopicky (velikost a tvar výtrusů, uspořádání okraje apothecia).
Orbilia auricolor Nová ves u Loun, vysokobylinná vegetace v nivě potoka, stonek Arctium, 1.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Vřeckovýtrusá houba rostoucí na dřevě listnáčů, starých plodnicích chorošů apod Taxonomicky nedořešená skupina, vyobrazená položka určena podle neoficiálně publikovaného klíče H. Barala. Vyznačuje se velmi úzkými a spirálně stočenými sporami, velice podobné spory (nicméně méně stočené a s drobnými rozměrovým odlišnostmi) má taxon označovaný jako H. fagi. Podobná je běžná kruhatka zlatavá (Hyalorbilia inflatula) s rovnými či jen mírně zakřivenými sporami.
Hyalorbilia cf. tortuosa NPR Velký a Malý štít, suťový les, větev Acer, stará plodnice pyrenomycetu (Ustulina deusta?), 1.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Drobná stopkovýtrusá houbička rostoucí na loňských lodyhách dvouděložných rostlin. Více než stopkovýtrusou houbu připomíná některé vřeckovýtrusé zástupce čeledi Hyaloscyphaceae s. l., např. rod chlupáček (Lachnum). Příbuzný číšovec bělofialový (Lachnella alboviolascens) se odlišuje většími plodnicemi, šedofialovým hymeniem a rozměry výtrusů. Nedořešený komplex více druhů.
Lachnella villosa Nový Hrozenkov, pasek, stonek Sambucus ebulus, 23.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Lachnella villosa Vinařice, vysokobylinná vegetace v nivě potoka, stonek Chaerophyllum, 1.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Lachnella villosa Bělušice, vysoké křoviny, stonek Apiaceae, 17.2.2024, (c) Lucie Zíbarová
Lachnella villosa Vinařice, vysokobylinná vegetace v nivě potoka, stonek Chaerophyllum, 1.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Lachnella villosa PP Radobýl, skalní step, stonek Lamiaceae, 20.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na dřevě listnáčů. Od podobných druhů rodu se pozná spolehlivě pouze mikroskopicky.
Lachnum brevipilosum PR Milá, suťový les, padlý kmen Tilia, 17.2.2024, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum brevipilosum NPR Ve Studeném, suťový les, větev Fagus, 28.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Drobná, nicméně patrně poměrně hojná vřeckovýtrusá houba rostoucí na stoncích starčeku (zejm. Senecio ovatus), aptrně i některých miříkovitých rostlin (Apiaceae). Od rodů Mollisia a Pyrenopeziza se rod Pirottaea liší nápadným černými tlustostěnnými chloupky na exipulu.
Pirottaea senecionis NPR Velká niva, rašelinná smrčina, břeh potůčku, stonek Senecio, 3.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Pirottaea senecionis PR Vápenka, břeh potůčku, lodyha Senecio, 17.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Pirottaea senecionis Liberec, Opičák, degradovaná olšina, lodyha Senecio ovatus, 3.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Pirottaea senecionis PR Vápenka, břeh potůčku, lodyha Senecio, 17.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojná vřeckovýtrusá houba rostoucí zvláště na přelomu jara léta na loňských lodyhách dvouděložných rostlin zejména kopřivy a miříkovitých. Od podobných voskoviček Hymenoscyphus repandus a Hymenoscyphus macroguttatus na obdobných substrátech se pozná sytěji zbarenými plodnicemi a vysokým objemem olejovitých inkluzí ve sporách.
Hymenoscyphus menthae Liberec, Opičák, degradovaná olšina, lodyha Urtica, 3.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Hymenoscyphus menthae Jirkov, Najštejn, potoční luh, lodyha Filipendula ulmaria, 11.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hymenoscyphus menthae NPP Jestřebské slatiny, odvodňovací kanál, stéblo Phragmites, 19.5.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hymenoscyphus menthae PR Niva Doubravy, rákosina, stonek dvouděložné, 13.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hymenoscyphus menthae PR Údolí Doubravy, lesní prameniště, stonek Lysimachia?, 7.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Haploporus tuberculosus
Vzácnější choroš rostoucí na dřevě listnáčů, především dubu, často na suchých větvích v koruně nebo čerstvě odumřelých kmenech, ještě v kůře. Hojnější v teplých oblastech. Mikroskopicky nápadná podélně ornamentovanými sporami. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Pachykytospora tuberculosa Zlatnická dolina [SK], dubohabřina, zavěšený kmen Quercus, 14.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Pachykytospora tuberculosa NPR Koda, dubohabřina, padlý kmen Quercus, 31.8.2022, (c) Lucie Zíbarová
Pachykytospora tuberculosa Veverská Býtíška, Sokolí skály, suchá acidofilní doubrava, padlý kmen Quercus, 19.4.2024, (c) Lucie Zíbarová
Pachykytospora tuberculosa NPR Karlštejn, teplomilná doubrava, pahýl Quercus, 14.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Pachykytospora tuberculosa PR Pod Trlinou, květnatá bučina, kmen Quercus, 23.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Pachykytospora tuberculosa PR Čihadlo, dubohabřina, větev Quercus, 13.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Phellinus ribis
Hojný víceletý choroš rostoucí na dřevě listnáčů, typicky na bázi různých živých křovin (rybíz, brslen, svída, dřín aj.). Patrně nedořešený druhový komplex. Podobný je ohňovec hrbolatý (Phellinus torulosus) podobně rostoucí na bázi dubů.
Phylloporia ribis Hřivice, suťový les, báze Ligustrum, 30.5.2014, (c) Lucie Zíbarová
Phylloporia ribis Mnichov, záhrada, báze Ribes, 24.10.201¨21, (c) Lucie Zíbarová
Phylloporia ribis PP Holý vrch u Zahořan, teplomilné křoviny, báze Euonymus, 8.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Phylloporia ribis PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, kmínek Euonymus, 9.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Inocybe microspora, Inocybe fuscidula
Roztroušeně se vyskytující vláknice rostoucí pod listnáči na neutrálních až vápnitých půdách. Význačná na třeněm ojíněným jen na apexu a drobnými výtrusy. Ještě drobnější výtrusy má vláknice drobnovýtrusá (Inocybe minimispora) rostoucí pod smrkem ve vyšších polohách.
Inocybe glabripes NPR Čtvrtě, dubohabřina, sub Quercus, Corylus, Carpinus, 20.5.2014, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe glabripes NPR Čtvrtě, dubohabřina, sub Quercus, Corylus, Carpinus, 20.5.2014, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe cf. glabripes Černý vrch u Klášterce nad Ohří, jedlobučina, sub Fagus, 17.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe glabripes Konětopy, suťový les, sub Tilia, 22.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější druh hnojníku rostoucí na zemi (patrně ze zbytků dřeva v půdě) pod listnáči (buk), typicky na vápnitých půdách. Určitelný podle mikroznaků (mitrovité výtrusy, charakter vela) a nápadné chlebové (kvasnicové) vůně. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Coprinopsis episcopalis NPR Velký a Malý Štít, vápnomilná bučina, na holé půdě, 22.5.2014, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující ryzec rostoucí pod listnáči (dub, habr). Dává přednost teplejším oblastem a úživnějším půdám. Mléko bílé, ve styku s dužninou růžovějící, po chvíli mírně palčivé. Pach slabě chemický. Barva klobouku variabilní, může být až bělavá (f. virgineus). Podobné druhy: ryzec sazový (Lactarius fuliginosus), ryzec křídlatovýtrusý (Lactarius pterosporus), ryzec řídkolupenný (Lactarius ruginosus) či ryzec ostrý (Lactarius acris).
Lactarius azonites PR Holý vrch, dubohabřina, sub Quercus, Corylus, Quercus rubra, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius azonites NPR Čtvrtě, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, Corylus, 30.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius azonites PR Na Voskopě, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 8.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius azonites f. virgineus PR Na Voskopě, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 8.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius azonites Klec, hráz rybníka, sub Quercus, 26.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius azonites f. virgineus NPP Dlouhopolsko, lesní lem, u potůčku, sub Crataegus, Swida, Capinus, Quercus, 28.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius azonites NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, sub Quercus, Carpinus, 18.7.2013, (c) Lucie Zíbarová
Méně hojná břichatkovitá houba rostoucí v teplejších oblastech na otevřených stanovištích, lesních okrajích a světlých lesích, ale i degradovaných stanovištích, jako jsou akátiny. Dává přednost nitrofilním stanovištím. Dospělé plodnice hvězdicovitě rozpraskávají. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
<
Mycenastrum corium NPR Kněžičky, světlá teplomilná doubrava, nitrofilní stanoviště s Urtica, sub Quercus, 18.7.2013, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Nemania bipapillata s. auct.
Méně hojný zástupce rodu Nemania, rostoucí na dřevě listnáčů, především dubu. Narozdíl od většiny zástupců rodu (např. nejhojnější dřevomor plazivý - Nemania serpens) si jeho plodnice zachovávají hnědé odstíny až do dospělosti. Dále je význačný i kompaktními stromaty bez vystupujících perithecií. Mikroskopicky velmi podobný dřevomoru uhlovému (Nemania carbonacea). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Nemania diffusa PR Loužek, tvrdý luh, kmen Acer, 19.2.2015, (c) Lucie Zíbarová
Nemania diffusa Bratislava, Rusovce [SK], tvrdý luh, fragment kmene Populus, 17.4.2018, (c) Lucie Zíbarová
Nemania diffusa NPR Cahnov-Soutok, tvrdý luh, padlý kmen Fraxinus, 16.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Nemania diffusa PP Panenský les, tvrdý luh, kmen Quercus, 3.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Nemania diffusa NPR Libický luh, tvrdý luh, kmen Quercus(?), 17.7.2013, (c) Lucie Zíbarová
Nemania diffusa NPR Libický luh, tvrdý luh, kmen Quercus(?), 17.7.2013, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na loňských lodyhách dvouděložných rostlin. Podobná chlupečka (Cistella grevillei) by se měla odlišovat světlejšími apothecii a kratšími sporami i vřecky.
Cistella aconiti PR Černá louka, pcháčová louka, stonek Angelica?, 7.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cistella aconiti Včelný, okraj potůčku v kulturním jehličnatém lese, stonek Apiaceae, 13.5.2020, (c) Lucie Zíbarová
Cistella aconiti EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, paseka, stonek Atropa, 17.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cistella cf. aconiti Vinařice, potoční luh, vysokobylinná vegetace, lodyha Chaerophyllum?, 26.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lasiosphaeria strigosa
Roztroušeně se vyskytující pyrenomycet rostoucí na dřevě listnáčů. Podobná je chlupatka modravá (Echinosphaeria canescens) s výrazně menšími výtrusy.
Echinosphaeria strigosa NPP Bílichovské údolí, okroticová bučina, větev Fagus, 26.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Echinosphaeria strigosa NPP Polabská černava, porost křovitých vrbiček, ležící větev Salix, 1.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Velmi drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na dřevě listnáčů či jehličnanů. Od podobných rodů a druhů rozpoznatelná pouze mikroskopicky. Podobné jsou např. kustřebičky Hyaloscypha albohyalina, Hyaloscpyha alniseda, Hyaloscypha aureliella Hyaloscypha daedalae či Hyaloscypha leuconica var. bulbopilosa a další
Hyaloscypha fuckelii PR Kostelecké bory, bor, větev Quercus, 1.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha fuckelii PR Kostelecké bory, bor, větev Quercus, 1.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha fuckelii PR Kostelecké bory, bor, větev Quercus, 1.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hyaloscypha bulbopilosa, Hyalopeziza leuconica var. bulbopilosa
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na dřevě lisnáčů, méně jehličnanů. Druh určitelný pouze podle charakteru mikroznaků. Od typické variety (var. leuconica) se odlišuje přitomností háků (croziers) na bázi vřecek. Některými autory považována za samostatný druh. Podobné druhy: např. kustřebička (Hyaloscypha fuckelii), s tenkostěnnými a kratšími chloupky na okraji plodnice.
Hyaloscypha leuconica var. bulbopilosa NPP Bílichovské údolí, okroticová bučina, větev Fagus, 26.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha leuconica var. bulbopilosa NPP Bílichovské údolí, okroticová bučina, větev Fagus, 26.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Hojná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě jehličnanů (smrk, borovice, jedle, modřín, ... ), vzácně i listnáčů. Podobně jako další kornatcovité houby je určení možné jen za pomoci mikroskopu. Kornatec kožověžlutý (Hyphodontia alutaria) má větší spory a hojnější inkrustované šídlovité cystidy.
Hyphodontia pallidula NPP Bílichovské údolí, okroticová bučina, kmínek Picea, 26.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Hyphodontia pallidula Solopysky, vápnomilná bučina, kmínek Picea, 10.5.2014, (c) Lucie Zíbarová
Hyphodontia pallidula Šanov, potoční luh, kmen Salix, 10.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Hyphodontia pallidula NPR Ve Studeném, jedlobučina, kmen Abies, 4.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hyphodontia rimosissima
Hojná kornatcovitá houba rostoucí po celý rok především na dřevě listnáčů (často dub, habr), méně jehličnanů. Dosti komplikovaná skupina, odlišení jednotlivých druhů je možné pouze mikroskopicky. Viz kornatec drsný (Xylodon asperus).
Xylodon rimosissimus PP Černovice, suchá acidofilní doubrava, opadlá větev Quercus, 19.12.2024, (c) Lucie Zíbarová
Xylodon rimosissimus Kyšperk, dubohabřina, opadlá větev Quercus, 21.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Xylodon rimosissimus PP Ronov, dubohabřina, kmínek Caprinus, 31.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Xylodon rimosissimus NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, padlý kmen Fagus, 1.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Xylodon rimosissimus NPP Bílichovské údolí, okroticová bučina, větev Fagus, 26.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí na dřevě jehličnanů i listnáčů, případně rostlinných zbytcích aj. Makroskopicky nenápadný druh, od podobných nažloutlých povlaků rozpoznatelný jen mikroskopicky. Patrně nejhojnější zástupce rodu v ČR význačného dichotomicky větvenými dextrinoidními skeletovými hyfami. Pro tento druhy jsou význačné malé eliptické spory (3-3,5x2-2,5 µm) a nepřítomnost přezek na hyfách. Viz vidlenka nažloutlá (Vararia investiens) makroskopicky podobná, avšak s mnohem většími vřetenovitými sporami. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Vararia ochroleuca NPR Karlštejn, dubohabřina, padlý kmen listnáče, 25.4.2023, (c) Lucie Zíbarová
Vararia ochroleuca NPR Karlštejn, dubohabřina, padlý kmen listnáče, 10.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Vararia ochroleuca NPR Karlštejn, dubohabřina, padlý kmen Populus tremula, 10.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Vararia ochroleuca Ročov, květnatá bučina, větev Fagus, 17.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Vararia ochroleuca PR Myslivna, suťový les, větev Tilia, 17.3.2015, (c) Lucie Zíbarová
Vararia ochroleuca PP Kozinecká stráň, dubohabřina, větev Fagus, 2.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Vararia ochroleuca NPP Slatinná louka u Velenky, acidofilní smíšený les, větev Padus, 25.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Vararia ochroleuca Ročov, vápnomilná bučina, kmínek Picea, 2.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Incl.: Sarcosphaera crassa
Vzácná vřeckovýtrusá houba rostoucí pozdě na jaře (květen-červen) pod listnáči (buk) i jehličnany (borovice, smrk), převážně na vápnitých půdách. Nápadná a nezaměnitelná houba pro své fialové hymenium (rouško, avšak existuje i bílá var. nivea) a masité, paprskovitě rozpraskávající plodnice. Plodnice se zakládají jako duté koule. Jedovatá. Ve střední Evropě se vyskytují dva druhy - baňka velkokališná (Sarcosphaera coronaria) a b. borová (Sarcosphaera crassa). Rozlišení obou druhů není jednoduché, liší se do jisté míry ekologií - b. borová (S. crassa) roste především pod borovicí na teplých lokalitách, vzácně pod jinými dřevinami (buk, smrk); b. velkokališná (S. coronaria) pod smrkem, bukem nebo jedlí. Určité rozdíly jsou i ve velikosti výtrusů, nicméně patrně jsou třeba zralé výtrusy z výtrusného prachu a validitu znaku je ještě nutné ověřit. Zcela spolehlivé rozlišení obou druhů je tak patrně možné jen na základě molekulárních znaků. Fialové hymenium mají i některé druhy z rodu řasnatka (Peziza, např. řasnatka nafialovělá - Peziza violacea), s drobnějšími a tenčími plodnicemi. Podobně rozpraskává např. řasnatka písečná (Peziza ammophila) s odlišnou ekologií a bez fialových tónů či druhy rodu hrobenka (Geopora), taktéž bez fialových odstínů. Oba druhy (S. coronaria i S. crassa) jsou uvidené v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh)
Sarcosphaera crassa PR Na Černčí, lesostepní bor, sub Pinus, Crataegus,, 31.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Sarcosphaera crassa PR Na Černčí, lesostepní bor, sub Pinus, Crataegus,, 31.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Sarcosphaera crassa PR Na Černčí, lesostepní bor, sub Pinus, Crataegus,, 31.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Sarcosphaera crassa PR Na Černčí, lesostepní bor, sub Pinus, Crataegus,, 31.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Sarcosphaera coronaria cf. Kounov, Rovina, okroticová bučina, sub Fagus, 1.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Sarcosphaera coronaria cf. PR Vápenka, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 3.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Sarcosphaera crassa Přestavlky, opuštěná vojnská základna, sub Pinus, 8.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Sarcosphaera crassa Přestavlky, opuštěná vojenská základna, sub Pinus, 8.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Sarcosphaera coronaria (spory z výtrusného prachu, H20, 1000x), 31.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
