Hojný druh chlupáčku rostoucí v chladnější polovině roku na dřevě listnáčů. Od podobných druhů se pozná spolehlivě pouze mikroskopicky, viz chlupáček svazčitý (Lachnum faciculare) mj. s hojnými světlolomnými inkuzemi v parafýzách.
Lachnum impudicum NPP Jestřebské slatiny, křovité vrbičky, větev Salix, 1.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum impudicum NPP Jestřebské slatiny, křovité vrbičky, větev Salix, 1.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Trichoderma tremelloides
Drobný druh masenky s hyalinním výtrusy. Nápadná nahloučenými voskovitými a poloprůsvitými plodnicemi. Velmi podobná masenka bezová (Hypocrea sambuci) roste na bezu a s vyjímkou přestárlých plodnic je bez červenavých tónů. Obdobnou konzistenci má i masenka rosolovitá (Hypocrea gelatinosa), ta však patří do skupiny se zelenými výtrusy.
Hypocrea tremelloides NPR Libický luh, tvrdý luh, větev Quercus, 4.11.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hypocrea tremelloides Liberec, Opičák, pseudolužní les, větev Salix, 30.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hypocrea tremelloides NPP Peklo, potoční luh, větev Salix, 3.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Trichoderma strictipile
Pravděpodobně nejhojnější druh masenky se zelenými výtrusy. Roste na dřevě po celý rok listnáčů, hojnější bývá v chladnější části roku. Od podobných druhů se pozná víceméně pravidelnými, nelaločnatými a neprůsvitnými plodnicemi, absencí červených či žlutavých tónů a mikroznaky.
Hypocrea strictipilosa NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, větev Quercus, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hypocrea strictipilosa Houština u Mašťova, květatá bučina, větev Fagus, 3.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lyophyllum rancidum
Roztroušeně až vzácně se vyskytující druh rostoucí na podzim v listnatých a smíšených lesích, vzácně mimo les, často na těžkých neutrálních nebo bázemi bohatších půdách. Nápadná dlouze kořenujícím třeněm a výraznou moučnou vůní. Byla uvedena v červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).
Tephrocybe rancida Nepomyšl, kulturní bor, sub Pinus, Cratagus, 2.11.2024, (c) Lucie Zíbarová
Tephrocybe rancida Velký Vřešťov, mladá smrčina, sub Picea, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Tephrocybe rancida NPR Libický luh, tvrdý luh, sub Quercus, Fraxinus, Acer, Ulmus, 31.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Tephrocybe rancida Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, v mechu, sub Quercus, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Tephrocybe rancida Hříškov, smíšený kulturní les, sub Pinus, Tilia, 28.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Phanerochaete rimosa, Scopuloides hydnoides
Hojná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů, vz. jehličnanů, často vlhčím a v pozdějším stadiu rozkladu a na spodní straně kmenů. Plodnice jsou nenápadné, voskovité, poloprůsvitné, do různé míry jemně zrnité až zoubkaté, nápadně ojíněné (cystidy). Mikroskopicky velmi dobře rozpoznatelný druh mj. pro své hustě nahloučené metuloidní cystidy a drobné válcovité až rohlíčkovité (alantoidní) spory. Viz též kornatka strupovitá (Scopuloides leprosa).
Scopuloides rimosa Obírka, suťový les, kmen Abies, 2.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Scopuloides rimosa Lipová u Brodců, starý náletový porost, kmen Populus tremula, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Scopuloides rimosa PR Myslivna, dubohabřina, větev Quercus, 19.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Scopuloides rimosa PR Libochovka, lipová doubrava, větev Fagus, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Scopuloides rimosa NPP U Nového mlýna, jasenina, kmínek Fraxinus, 22.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Scopuloides rimosa Bouřňák, acidofilní bučina, kmen Sorbus, 27.8.2014, (c) Lucie Zíbarová
Scopuloides rimosa Šanov, potoční luh, větev Salix, 8.5.2020, (c) Lucie Zíbarová
Scopuloides rimosa PR Myslivna, dubohabřina, větev Corylus, 19.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Scopuloides rimosa Litvínov, Pekelské údolí, porost náletový dřevin, větev Salix caprea, 29.4.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hojný, ale patrně přehlížený cyfeloidní druh. Cyfeloidní plodnice na první pohled připomínají apotecia vřeckovýtrusých hub, jedná se však o stopkovýtrusou houbu, která je ve skutečnosti blízce příbuzná hlívečníkům (Resupinatus applicatus, R. trichotis). Nahloučené plodnice poněkud připomínají nějaký rozlitý choroš, odtud druhové jméno. Podobné druhy: číšovec nahloučený (Cyphellopsis anomala) a pavučinopórka brvitá (Porotheleum fimbriatum).
Resupinatus poriaeformis PP V Hlubokém, dubohabřina, kmen Fagus, 15.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Resupinatus poriaeformis Lipová u Brodců, padlý kmen Populus tremula, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Resupinatus poriaeformis PP Ronov, suťový les, větev Tilia, 31.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Resupinatus poriaeformis Slunečná, potoční luh, větev Salix, 22.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Resupinatus poriaeformis Litvínov, potoční luh, kmen Fraxinus, 21.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Resupinatus poriaeformis Pohránovský rybník, kmen listnáče, 10.3.2016, (c) Lucie Zíbarová
Resupinatus poriaeformis Kobyla, květnatá bučina, fragment dřeva Fagus, 29.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Resupinatus poriaeformis Kobyla, květnatá bučina, fragment dřeva Fagus, 29.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hojná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí v chladnější části roku na (a okolo) starých plodnic pyrenomycetů. Nápadná ekologií a ojíněnými plodnicemi.
Polydesmia pruinosa Litvínov, šumenské údolí, větev Fagus, stará plodnice pyrenomycetu (Eutypa?), 21.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Polydesmia pruinosa PR Údolí Teplé, lesní prameniště, větev Alnus, sterá stromata Nemania, 7.5.2022, (c) Lucie Zíbarová
Polydesmia pruinosa Lipová u Brodců, teplomilná doubraba, větev Quercus, stará plodnice pyrenomycetu, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Polydesmia pruinosa PR Údolí Teplé, lesní prameniště, větev Alnus, sterá stromata Nemania, 7.5.2022, (c) Lucie Zíbarová
Polydesmia pruinosa Drmaly, acidofilní doubrava, stará plodnice Diatrype undulata, 3.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Polydesmia pruinosa Lipová u Brodců, teplomilná doubraba, větev Quercus, stará plodnice pyrenomycetu, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Polydesmia pruinosa PP Eváňská rokle, lesní lem, větev Rosa, 28.12.2015, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojná drobná špička rostoucí na podzim na opadu listnatých stromů. Nápadná špatně vyvinutými a řídkými lupeny, které mají obvykle jen charakater nízkých lišt. Často lze vedle běžných plodnic nalézt jen třeně bez vyvinutých klobouků. Podobná a drobnější špička Favreho (Marasmius favrei) roste mnohem vzácněji na listech topolů a jeřábu (na kterých se ovšem běžně vyskytuje i š. listová) a liší se mikroznaky. V ČR vzácná špička břečťanová (Marasmius epiphylloides) roste na listech břečťanu. Další druhy s obdobnou ekologií (např. špička listožijná - Marasmius setosus) mají normálně vyvinuté lupeny a odlišné mikroznaky.
Marasmius epiphyllus Benátská Vrutice, okraj cesty, řapíky Acer, 2.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Marasmius epiphyllus Lipová u Brodců, acidofilní doubrava, řapík listu Sorbus torminalis, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Marasmius epiphyllus Hora sv. Šebestiana, mez zarostlá náletovými dřevinami, 8.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Marasmius epiphyllus Kovářeská, Vápenka, opustěný vápencový lom, řapík Sorbus aucuparia, 25.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Omphalina marchantiae, Gerronema marchantiae, Gerronema daamsii
Vzácná kalichovka rostoucí paraziticky na stélkách lupenitých játrovek, často na narušovaných stanovištích. Blízce příbuzná kalichovka Postova (Loreleia postii) má podobnou ekologii (oba druhy mohou růst pospolu), odlišuje se většími plodnicemi, rovným okrajem klobouku a mikroskopickými znaky (absencí hyf s olejnatým obsahem v tramě, inkrustovanými hyfami v pokožce klobouku). Nezaměňovat s běžnou kalichovkou oranžovou (Rickenella fibula) parazitující na meších (a lupenitých játrovkách?) s jemně chlupatým povrchem klobouku (pileocystidy) i třeně (kaulocystidy). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Loreleia marchantiae NP České Švýcarsko, Černý důl, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, porost Marchantia polymorpha u potůčku, 24.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Loreleia marchantiae NP České Švýcarsko, Mezní louka, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, porost Marchantia polymorpha, 16.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Loreleia marchantiae Chomutov, železniční stanice, nástupiště, porost Marchantia polymorpha, 25.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Loreleia marchantiae Chomutov, železniční stanice, nástupiště, porost Marchantia polymorpha, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hyphodontia barba-jovis
Roztroušeně až místy hojně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů, vzácně i jehličnanů. Nápadná zubatým až ostnitým hymenoforem, přečemž jednotlivé ostny jsou nápadně "střapaté" a mikroskopickými znaky - hyfy s přezkami; cystidy projektující, až 8 μm v průměru, válcovité, silnostěnné, na apexu zaoblené, tenkostěnné; bazidie tetrasporické, suburniformní; spory téměř kulovité, hladké, tenkostěnné, neamyloidní, 4.5-5.5 x 3.5-4.5 μm. Kornatec jedlový (Knieffiella abieticola) má kratší ostny, roste především na jehličnanech a má eliptické spory; kornatec bavlníkový (Fibrodontia gossypina) má menší a eliptické spory (3.5-4.5 x 2.5-3.5) a užší (pseudo-)cystidy (až 3.5 μm) přecházející ve skeletové hyfy.
Kneiffiella barba-jovis Doksy, mladá vlhká kulturní smrčina, kmínek Picea, 16.3.2016, (c) Lucie Zíbarová
Kneiffiella barba-jovis Litvínov, Šumenské údolí, acidofilní bučina, větev Fagus, 21.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Kneiffiella barba-jovis PP Stráně Hlubokého dolu, dubohabřina, větev Salix, 22.5.2018, (c) Lucie Zíbarová
Kneiffiella barba-jovis Domaslavické údolí, acidofilní doubrava, větev Quercus, 18.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Kneiffiella barba-jovis Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, větev Quercus, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Kneiffiella barba-jovis Doksy, mladá vlhká kulturní smrčina, kmínek Picea, 16.3.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hygrophoropsis pallida
Tato houba se od běžné lištičky pomerančové (Hygrophoropsis aurantiaca) liší celkově bělavými plodnicemi jen uprostřed klobouku s tmavšími šupinkami. Taxonomicky nedořešená skupina, patrně odlišná je lištička velkovýtrusá (Hygrophoropsis macrospora), s většími výtrusy.
Hygrophoropsis aurantiaca var. pallida Houština u Brodců, humózní smíšený les, sub Quercus, Fraxinus, Populus tremula, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Helvella latispora
Druh blízce příbuzný chřapáči pružnému (Helvella elastica), od kterého se liší mnohem širšími výtrusy, volným okrajem apothecia a jemně chloupkatým excipulem (vnějším povrchem apothecia). Od chřapáče sedlovitého (Helvella ephippium), pak světlejším hymeniem a excipulem, které spolu často nápadně kontrastují. Roste roztroušeně od léta do podzimu na stanovištích s tenkou vrstvou humusu, spíše na bazických půdách.
Helvella stevensii Lipová u Brodců, starý porost osiky, sub Populus tremula, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Helvella stevensii Sokolov, výsypka Velký Rýzl, sub Tilia, Acer, 21.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující druh vřeckovýtrusé houby. Roste na podzim na nehnojených loukách, v sadech, světlých lesích či olšinách. Význačný plodnicemi, které jsou spíše v hnědavých než přímo černých odstínech, vločkatým třeněm a mikroskopickými znaky. V rámci rodu se jedná o hojnější druh. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Geoglossum fallax PR Myslivna, svahové prameniště, sub Alnus, Corylus, Fraxinus, 12.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Geoglossum fallax Křižanov, parčík, krátkostébelný trávník, sub Tilia, 18.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Geoglossum fallax Žerotín, okraj sadu, sub Cersus, 17.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Geoglossum fallax Lipová u Brodců, mechatý okraj lesní cesty, sub Fraxinus, Acer, Salix caprea, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Geoglossum fallax (spory, Melzerovo reagens, 1000x), (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Coprinus radiatus
Drobný koprofilní druh hnojníku s bohatým vláknitým velem na klobouku. Podobné druhy lze rozlišit pouze mikroskopicky.
Coprinopsis radiata Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, trus srnce, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Coprinopsis radiata Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, trus srnce, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Clitocybe geotropa
Roztroušeně se vyskytující robustní strmělka rostoucí na podzim v humózních listnatých lesích. Nápadná typickým hrbolkem ve středu klobouku. Pach často nasládlý. Podobná běločechratka obrovská (Aspropaxillus giganteus) roste spíše na otevřených stanovištích a má amyloidní výtrusy. Viz strmělka mlženka (Clitocybe nebularis).
Infundibulicybe geotropa Lipová u Brodců, humózní výsadba listnáčů, sub Acer, Quercus, Tilia, Populus tremula, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Infundibulicybe geotropa PP Deštenské pastviny, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Pinus, 8.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Infundibulicybe geotropa PP Evaňská rokle, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 25.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Infundibulicybe geotropa Zahrádky u České Lípy, zámecký park, sub Populus alba, Quercus, Acer, 8.11.2015, (c) Lucie Zíbarová
Infundibulicybe geotropa Velký Vřešťov, smíšený kuturní les, sub Quercus, Fagus, Picea, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Rozlitý choroš rostoucí na dřevě listnáčů, podle literatury spíše v nižších polohách. Obtížná skupina, druh lze snadno zaměnit např. za zcela rozlité formy outkovečky bledé (Antrodiella pallescens) a příbuzných druhů.
Antrodiella romellii Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, větev Quercus, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Drobná, avšak nápadná vřeckovýtrusá houba. Roste roztroušeně v chldnější polovině roku na dřevě listnáčů, žaludech, číškách, opadlých listech a zbytcích vegetace, zejména dubů. Nápadná žlutooranžově ochlupenými plodnicemi a pavučinovitým subikulem. Příbuzné druhy: např. pavučinovka žlutavá (Arachnopeziza aurata). Podobný charakter subikula má i Eriopezia caesia.
Arachnopeziza aurelia PP Vesecký kopec, kulturní smíšený les, žalud Quercus rubra, 14.3.2018, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurelia Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurelia PP Vesecký kopec, kulturní smíšený les, žalud Quercus rubra, 14.3.2018, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurelia Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurelia PP Vesecký kopec, kulturní smíšený les, žalud Quercus rubra, 14.3.2018, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurelia Chlum u Mladé Boleslavi, dubohabřina, větev Quercus, 2.3.2016, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurelia PR Topoľové hony [SK], borka Quercus, 11.4.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn: Arachnopeziza nivea
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí hojně na dřevě listnáčů. Nápadná bohatě vyvinutým subikulem a zvnějšku jemně ochlupenými plodnicem. Plodnice od žlutavých až po čistě bílé. Význačná nitkovitými sporami. Podobná Arachnopeziza delicatula má širší spory. Příbuzná pavučinovka zlatožlutá (Arachnopeziza aurelia) se vyznačuje plodnicemi s oranžovými chlupy a jinými mikroznaky.
Arachnopeziza aurata NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, větev Quercus, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurata PP Stráně Hlubokého dolu, teplomilná doubrava, větev Quercus, 9.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurata NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, větev Quercus, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurata NPP Medník, dubohabřina, kmen Carpinus, 5.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurata NPR Čtvrtě, teplomilná doubrava, větev Tilia, 3.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurata PR Myslivna, dubohabřina, větev Fraxinus, 19.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurata Lázně Bohdaneč, acidofilní doubrava, kmen Betula, 16.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurata NPR Oblík, teplomilné křoviny, větev Pyrus, 26.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Arachnopeziza aurata Labský důl - Pančavská jáma, lavinový svah, větev Betula carpatica, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na dřevě listnáčů, nejčastěji dubu, v chladnější polovině roku. Druh nápadný zvnějšku bělavě chlupatými plodnicemi a bohatě vyvinutým pavučinovitým subikulem. Ochlupené plodnice s nápadným subikulem vytváří i druhy rodu Arachnopeziza (např. Arachnopeziza aurata - pavučinovka žlutavá, A. aurelia - p. zlatožlutá), které však nemají chloupky kontrastně zbarvené vůči hymeniu. Plodnice druhů rodu Tapesia (plstnatka) jsou též usazeny na subikulu, nejsou však zvnějšku bělavě chlupaté.
Eriopezia caesia NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 31.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Eriopezia caesia NPR Kněžičky, dubohabřina, větev Quercus, 18.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Eriopezia caesia NPR Libický luh, tvrdý luh, spodní strana kmene Quercus, 4.11.2013, (c) Lucie Zíbarová
Roztorušeně až místy hojně se vyskytující rozlitý choroš rostoucí na dřevě listnáčů méně jehličnanů, často silně rozloženém, typicky na spodní straně, vyskytuje se ale i na zbytcích vegetace. Nápadná měkkými plodnicemi a bohatými rhizomorfami. Od příbuzných druhů (např. Trechispora mollusca - pórnovitka sněhobílá, pórnovitka bělostná - Trechispora candidissima) se pozná plodnicemi, které ve stáří žloutnou, mikroskopicky přitomností vezikulárních útvarů v subikulu a ± kosočtverečnými krystalky na hyfách. Výtrusy široce vejčité, hustě bradavčité, neamyloidní, 4-5 x 3-4 μm. Viz též např. velmi podobná rozděrka blanitá (Sistotrema muscicola) se zcela jinými mikroskopickými znaky (bazidie se 6-8 sterigmaty, neornamentované spory)
Trechispora hymenocystis NPR Libický luh, tvrdý luh, spodní strana kmene Quercus, 4.11.2013, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora hymenocystis NPP Jestřebské slatiny, vlhká březina, kmínek Pinus, 1.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora hymenocystis PR Milešický prales, jedlobučina, kmen jehličnanu, 20.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora hymenocystis Jirkov, Najštejn, suťový les, silná větev Fagus, 3.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora hymenocystis Jirkov, Najštejn, suťový les, silná větev Fagus, 3.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Baltazaria galactina s. auct. eur., Scytinostroma euasiaticogalactinum
Vzácnější kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů (dub, habr, jasan), především na teplejších a vlhčích stanovištích, typu lužních lesů apod. Je možné, že se v posledních letech šíří. Plodnice jsou tuhé a pevné (což odpovídá dimitickému hyfovému systému). Spolehlivě určitelná jen podle mikroznaků (dimitický hyfový systém, skeletové hyfy dextrinoidní, generativní hyfy s přezkami, přítomné gloeocystidy v hymeniu, spory ± neamyloidní, hladké, úzce eliptické 4-5 x 2-3 μm). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh). Hojnější v Americe (kde je však podle molekulárních znaků přítomný druh odlšiného od evropského).
Scytinostroma galactinum Stará Hlína, Rožmberk, hráz rybníka, padlý kmen Quercus, 22.7.2019, (c) Lucie Zíbarová
Scytinostroma galactinum PR U Nového hradu, dubohabřina, fragment kmene Tilia, 13.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Scytinostroma galactinum PR Údolí Oslavy a Chvojnice, dubohabřina, kmen Carpinus, 17.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Scytinostroma galactinum NPR Horný les [SK], tvrdý luh, padlý kmen listnáče, 25.4.2024, (c) Lucie Zíbarová
Scytinostroma galactinum NPR Libický luh, tvrdý luh, fragment kmene Quercus, 4.11.2013, (c) Lucie Zíbarová
Scytinostroma galactinum PR Choltická obora, zámecký park, fragment kmene Aesculus?, 29.3.2017, (c) Lucie Zíbarová
Scytinostroma galactinum PR Libochovka, potoční luh, fragment kmene listnáče, 15.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně, místy hojně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí na dřevě jehličnanů, nejčastěji borovice. Nápadný aromatickou vůní, za sucha rozpraskávajícími plodnicemi a mikroskopickými znaky (úzké rohlíčkvité spory, inkrustované pseudocystidy, přítomnost přezek).
Dacryobolus karstenii NPR Břehyně-Pecopala, bučina, padlý kmen Pinus, 9.8.2012, (c) Lucie Zíbarová
Dacryobolus karstenii Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, větev Pinus, 9.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Dacryobolus karstenii PP Stodůlecký vrch, rašelinná smrčina, větev Pinus, 28.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Dacryobolus karstenii (pseudocystidy a spory, Congo red, 1000x), 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Candolleomyces typhae
Nenápadná drobná houbička rostoucí v časném létě v podmáčených litorálních porostech na mrtvých stéblech a listových pochvách různých statných graminoidů (orobinec, rákos, zblochan, ..), často blízko vodní hladiny. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Psathyrella typhae var. typhae Chabařovice, zarůstající nádrž, stonek Typha latifolia, 6.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella typhae var. typhae Chabařovice, zarůstající nádrž, stonek Typha latifolia, 13.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella typhae var. typhae NPP Hrabanovská černava, slatiniště, stonek Phragmites, 12.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella typhae var. typhae Chabařovice, zarůstající nádrž, stonek Typha latifolia, 6.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella typhae aff. NPP Jestřebské slatiny, slatiniště, listové pochvy Carex sp., 23.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella typhae aff. NPP Jestřebské slatiny, slatiniště, listové pochvy Carex sp., 23.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hojný druh terčenky vyskytující se na vlhkém dřevě listnáčů. Rod Mollisia obsahuje mnoho navzájem velmi podobných zástupců a jejich přesné určení je možné pouze za použití mikroskopu (a někdy ani pak ne).
Mollisia ventosa NPP Jestřebské slatiny, mokřadní olšina, pařízek Alnus, 23.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Mollisia ventosa Mokřady horní Liběchovky, potoční luh, vlhké dřevo listnáče v potoce, 6.9.2024, (c) Lucie Zíbarová
Mollisia ventosa NPP Jestřebské slatiny, mokřadní olšina, pařízek Alnus, 23.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hojná kornatcovitá houba vytvářející plodnice na mrtvém dřevě, opadu, rostlinných zbytcích, půdě i na mechu či kapradinách převážně v jehličnatých, méně i listnatých lesích, zejména na kyselém, písčitém podkladu. Ačkoli její plodnice najdeme často na spodní straně větví a kmenů, jedná se o mykorhizní druh.
Amphinema byssoides NP Krkonoše, Svorová hora, kosodřevina, větivčka Pinus mugo, 24.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Amphinema byssoides EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, dubohabřina, kmínek Tilia, 23.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Amphinema byssoides NPP Jestřebské slatiny, mladý bor, spodní strana větce Pinus, 26.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Amphinema byssoides NPP Jestřebské slatiny, mladý bor, spodní strana kmínku Pinus, 23.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Amphinema byssoides NPR Malý a Velký štít, suťový les, větev Fagus, 28.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Amphinema byssoides PP V Hlubokém, acidofilní doubrava, lodyžky mechu, sub Quercus, Picea, 11.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Amphinema byssoides Litvínov, Pekelské údolí, porost náletových dřevin, spodní strana kmínku Salix caprea, 29.4.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lentinus lepideus
Hojná houba rostoucí nejvíce na sklonku jara a v časném létě (méně po zbytek roku) na mrtvém dřevě jehličnanů, často na osluněných pařezech, vyskytuje se i na opracovaném dřevě vč. pražců, důlních vzpěr apod. Způsobuje hnědou hnilobu. Lupeny neravidelně zubaté. Sladce anýzový pach. Podobný houževnatec tygrovaný (Lentinus tigrinus) je štíhlejší, roste na dřevě listnáčů, převážně v lužních lesích. Houževnatec přivázlý (Neolentinus adhaerens) je mnohem drobnější, má klobouk i třeň bez šupin, lepkavý povrch klobouku a roste na dřevě jehličnanů od pozdního podzimu do časného jara.
Neolentinus lepideus Konětopy, teplomilná doubrava, pařez borovice, 17.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Neolentinus lepideus NPP Jestřebské slatiny, mladý bor, pařez borovice, 23.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lanzia henningsiana, Rutstroemia henningsiana, Poculum henningsianum, Rutstroemia paludosa
Drobná apothecia této vřeckovýtrusé houby rostou koncem jara na rašeliništích na listech a pochvách šáchorovitých (Cyperaceae) a sítinovitých (Juncaceae) rostin např. ostřic (např. Carex rostrata), skřípiny (Scirpus sylvaticus) a suchopýru (Eriophorum angustifolium) zčásti ponořených ve vodě. Patrně přehlížený druh. Nevytváří sklerocia. Vřecka bez pravých háků (croziers), jen s bazálním výběžkem. Podobná terčka travní (Clarireedia calopus) roste na lipnicovitých (Poaceae) a má báze vřecek s háky (croziers).
Clarireedia henningsiana NPP Kaproun, rašelinná louka, listy Carex rostrata, 15.5.2013, (c) Lucie Zíbarová
Clarireedia henningsiana PR Černá louka, nevápnité slatiniště, listy Scirpus sylvaticus, 7.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Clarireedia henningsiana PR Maštale, přechodové rašeliniště, listy Scirpus,, 19.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující vřeckovýtrusá houba rostoucí pod listnáči, častěji na živinami úživnějších půdách pod druhy z čeledi Fagaceae. Zvonkovka číškovitá (Tarzetta cupularis) je drobnější, se zřetelněji kulovitými plodnicemi, hrubě otrubičnatým vnějším povrchem plodnic a širšími výtrusy. Jedená se o druhový komplex, velmi podobná zvonkovka okrová (Tarzetta ochracea) se liší apikálně nepravidelně laločnatými a větvenými parafýzami. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), vzhledem k nedořešené taxonomii nebyla při přípravě současného (2024) červeného seznamu hodnocena.
Tarzetta catinus agg. NPP U nového mlýna, dubohabřina, sub Carpinus, 17.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Tarzetta catinus agg. NPP U nového mlýna, dubohabřina, sub Carpinus, 17.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Tarzetta catinus agg. (spory, H2O a Melzerovo reagens, 1000x), 13.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Helvella albella
Vzácný druh chřapáče rostoucího od časného léta do podzimu pod borovicemi na vápnitých půdách. Od chřapáčů ze skupiny ch. sedlového (Helvella ephippium) se pozná bělavým a takřka hladkým vnějším povrchem apothecií, od ch. pružného (Helvella elastica) sedlovitým, nepodvinutým kloboukem. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Helvella albella NPP U nového mlýna, okraj lesní cesty, sub Pinus nigra, Quercus rubra, Tilia, 17.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Helvella albella NPP U nového mlýna, okraj lesní cesty, sub Pinus nigra, Quercus rubra, Tilia, 17.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Větší druh hovníku rostoucí na půdě a rostlinných zbytcích (nikoli na trusu!). Význačný v mládí žlutozelenými plodnicemi a rozměry, ornamentikou výtrusů a negativní reakcí vřecek na roztok jódu (Lugolův roztok). Podobný hovník odkrytý (Ascobolus denudatus, původní určení vyobrazených sběrů) se odlišuje přisedlými plodnicmi, trochu odlišnou ornamentikou výtrusů a pozitvní reakcí na jód.
Ascobolus foliicola České Budějovice, Stromovka, park, vrstva tlejícího listí, 3.5.2008, (c) Lucie Zíbarová
Ascobolus foliicola PR Ronov, dubohabřina, větvička Ulmus, 6.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Ascobolus foliicola České Budějovice, Stromovka, park, vrstva tlejícího listí, 3.5.2008, (c) Lucie Zíbarová
Ascobolus foliicola PR Ronov, dubohabřina, větvička Ulmus, 6.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Ascobolus foliicola České Budějovice, Stromovka, park, vrstva tlejícího listí, 3.5.2008, (c) Lucie Zíbarová
