Roztroušeně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí v chladnější části roku na mrtvém dřevě jehličnanů, vzácněji i listnáčů. Způsobuje hnědou kostkovitou hnilobu. Podobná a nechvalně známá dřevomorka domácí (Serpula lacrymans) tvoří mnohem mohutnější, tlustší plodnice a ve volné přírodě se s ní setkáme spíše výjimečně. Viz dřevomorka meruňková (Leucogyrophana mollusca) a d. sesterská (Leucogyrophana sororia). Může být zaměněna i za některé zástupce blízce příbuzného rodu popraška (Coniophora), např. za poprašku sklepní (Coniophora puteana), jejichž hymenofor je maximálně bradavčitý až zvrásněný, nikoli merulioidní.
Serpula himantioides PR Pavlínino údolí, kulturní jehličnatý les, spodní strana ležícího prkna, 21.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Serpula himantioides NPR Břehyně-Pecopala, rašelinný bor, větev Pinus, 28.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Serpula himantioides PP Sítovka, dubohabřina, kmínek Tilia, 24.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Serpula himantioides (detail hymenia) PR Pavlínino údolí, kulturní jehličnatý les, spodní strana ležícího prkna, 21.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Serpula himantioides EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, dubohabřina, kmen Pinus, 25.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Serpula himantioides NPR Šúr [SK], měkký luh, fragment kmene Populus, 3.11.2017, (c) Lucie Zíbarová
Serpula himantioides PR Údolí Doubravy, suťový les, padlý kmen Picea, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Serpula himantioides NPR Červené blato, rašelinný bor, padlý kmen Pinus, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Serpula himantioides NPR Červené blato, rašelinný bor, padlý kmen Pinus, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Vzácný druh ohňovce vázaného na břízu. Vyskytuje se zejména ve vyšších polohách na rašeliništích či v reliktních borech. Způsobuje bílou voštinovou hnilobu. Viz též ohňovec Lundellův (Phellinus lundellii), rostoucí na bříze v horských polohách, s (často však velmi nezřetelně) kloboukatými plodnicemi a kratšími sety v hymeniu. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh). a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.
Phellinus laevigatus NPR Velká niva, rašelinná smrčina, padlý kmen Betula, 30.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Phellinus laevigatus NPR Velká niva, podmáčená smrčina, padlý kmen Betula, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová
Phellinus laevigatus PR Kostelecké bory, reliktní bor, kmen Betula, 5.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Phellinus laevigatus NPP Peklo, inverzní smrčina, kmen Betula, 22.4.2021, (c) Lucie Zíbarová
Phellinus laevigatus Povydří, vlhká smrčina, padlý kmen Betula, 6.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Phellinus laevigatus NPR Velká niva, rašelinná smrčina, trčící větev z padlého kmene Betula, 30.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Phellinus laevigatus PP Stodůlecký vrch, podmáčená smrčina, kmen Betula, 28.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Phellinus laevigatus NPP Peklo, reliktní bor, kmen Betula, 18.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Vzácný druh klouzku rostoucí pod dvoujehličkatými borovicemi (b. lesní, blatka a kleč a jejich vzájemní kříženci) na rašeliništích. Od poněkud podobného a běžného klouzku kravského (Suillus bovinus), který může růst na podobných stanovištích se liší mj. přítomností prstenu. Viz též klouzek obecný (Suillus luteus). Druh uvedený ve vyhlášce MŽP 395/1992 jako silně ohrožený druh a v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh) a zůstává mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.
Suillus flavidus NPR Ruda, rašelinný bor, sub Pinus, 14.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Suillus flavidusNP Krkonoše, Labská louka, horské rašeliniště, sub Picea, Pinus mugo, 1.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Suillus flavidus NPP Swamp, okraj rašeliniště, sub Pinus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Suillus flavidus Lajpanovo (RUS), rašeliniště, sub Pinus, 24.9.2007, (c) Lucie Zíbarová
Suillus flavidus PP Prameniště Chomutovky, klečové rašeliniště, sub Pinus mugo, 10.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Suillus flavidus Sokolov, výsypka Antonín, sub Pinus cf. bankskiana, 18.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Suillus flavidus Okna, přechodové rašeliniště, sub Pinus, 30.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující druh pavučince z podrodu kožnatka (Dermocybe). Roste od pozdního léta do podzimu v jehličnatých lesích, zvláště vlhkých smrčinách. Od podobného pavučince začarovaného (Cortinarius vitiosus), který se vyskytuje na podobných stanovištích se pozná oranžovou, nikoli růžovou bází, mrkvovým pachem a celkově živěji zbarvenými plodnicemi. Pod listnáči (i jehličnany?) roste pavučinec granátový (Cortinarius puniceus), rovněž s oranžovou bází, liší se mikroskopickými znaky (užší výtrusy).
Cortinarius sanguineus NPP Peklo, podmáčená smričina, sub Picea, Alnus, Betula, 9.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius sanguineus NPR Červené Blato, podmáčená smrčina, sub Picea, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius sanguineus NPR Červené Blato, podmáčená smrčina, sub Picea, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius sanguineus NPP Peklo, podmáčená smrčina, sub Picea, Alnus, Betula, 9.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius sanguineus PP Židova strouha, kulturní smíšený les, sub Picea, Pinus, Corylus, 21.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius sanguineus PR V Podolánkách, rašelinná smrčina, sub Picea, 28.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Odrůda muchomůrky růžovky (Amanita rubescens var. rubescens), která se od typické variety liší žlutým prstenem a bradavkami na klobouku. Roste roztroušeně na podobných stanovištích jako běžná růžovka, poněkud častější se zdá být v podmáčených a horských smrčinách. Jedlá. Může být zaměněna za vzácnou a pravděpodobně jedovatou muchomůrku drsnou (Amanita franchetii), která se též vyznačuje žlutým velem, nicméně jí chybí jakékoli růžové tóny na plodnici.
Amanita rubescens var. annulosulphurea NPR Červené Blato, podmáčená smrčina, sub Pinus, Picea, Betula, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná lignikolní houba vázaná na mrtvé dřevo listnáčů, nejčastěji jilmu. Jeho rozšíření sleduje rozšíření hlavní hostitelské dřeviny - horské suťové lesy a nížinné lužní lesy, kde roste od pozdního léta do závěru podzimu jak na padlých i stále stojících mrtvých kmenech. Krásný a nezaměnitelný druh, silně ohrožený ústupem jilmu. Uvedená ve vyhlášce MŽP 395/1992 Sb. (kriticky ohrožený druh) a v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh). a zůstává i mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.
Rhodotus palmatus PR Topoľové hony [SK], tvrdý luh, stojící kmínek Ulmus, 9.11.2019, (c) Lucie Zíbarová
Rhodotus palmatus PR Slovanský ostrov [SK], měkký luh, kmen Ulmus, 9.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Rhodotus palmatus Černý les u Želnavy, suťový les, kmen Ulmus, 22.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Rhodotus palmatus PR Topoľové hony [SK], tvrdý luh, kmen Ulmus, 9.11.2019, (c) Lucie Zíbarová
Rhodotus palmatus CHA Jarovská bažantnica, tvrdý luh, padlý kmen Ulmus, 20.11.2024, (c) Lucie Zíbarová
Rhodotus palmatus PR Slovanský ostrov [SK], měkký luh, kmen Ulmus, 6.11.2017, (c) Lucie Zíbarová
Rhodotus palmatus PR Slovanský ostrov [SK], měkký luh, kmen Ulmus, 9.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Rhodotus palmatus Černý les u Želnavy, suťový les, kmen Ulmus, 22.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Rhodotus palmatus PR Slovanský ostrov [SK], měkký luh, kmen Ulmus, 6.11.2017, (c) Lucie Zíbarová
Rhodotus palmatus PR Pleš, suťový les, kmen Ulmus glabra, 1.10.2010, (c) Anna Lepšová
Rhodotus palmatus CHA Jarovská bažantnica, (spory, Melzerovo reagens, 1000x) 20.11.2024, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující zimní helmovka rostoucí trsnatě cca od listopadu do března často na mrtvém dřevě listnáčů, nejčastěji olše nebo buku. Pach nevýrazný. Význačná fenologií, trsnatým růstem, gelatinózní pokožkou klobouku a drobnými sporami.
Mycena tintinnabulum PR Loužek, tvrdý luh, padlý kmen listnáče, 16.2.2022, (c) Lucie Zíbarová
Mycena tintinnabulum PR Mokřady dolní Liběchovky, fragment kmene Salix, 16.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Mycena tintinnabulum Litvínov, Šumenské údolí, výsadba buku na pasece, pařez Fagus, 10.12.2006, (c) Lucie Zíbarová
Mycena tintinnabulum NPR Kohoutov, květnatá bučina, kmen Fagus, 10.11.2015, (c) Lucie Zíbarová
Mycena tintinnabulum Ústí nad Labem, Průčelská rokle, potoční niva, zetlelý kmen listnáče, 29.12.2006, (c) Lucie Zíbarová
Mycena tintinnabulum PR Mokřady dolní Liběchovky, fragment kmene Salix, 16.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Mycena tintinnabulum NPP Polabská černava, olšina, padlý kmen Alnus, 10.2.2007, (c) Lucie Zíbarová
Mycena tintinnabulum (spory, cheilocystidy, Congo Red v amoniaku, 1000x), 16.2.2022, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Montagnea arenaria
V ČR velmi vzácný druh břichatkovité houby z příbuzenstva hnojníků. Roste na stepních lokalitách, převážně na bazických, písčitých substrátech, v ČR jsou známy lokality na jižní Moravě a v Českém Středohoří. Druh uvedený ve vyhlášce MŽP 395/112 Sb. (kriticky ohrožený druh) a v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh). Zůstává i mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.
Montagnea arenaria Fülöpháza (HU), Národní park Kiskunsági, rozvolněná step na vápnitých píscích, 13.10.2006, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Cyphellopsis anomala, Merismodes connivens?
Na první pohled připomínají drobné plodničky apothecia nějaké vřeckovýtrusé houby, nicméně ve skutečnosti se jedná o houbu stopkovýtrusou, což lze snadno potvrdit pod mikroskopem (přítomnost bazidí, nikoli vřecek). Roste hojně v chladnější polovině roku na mrtvém dřevě listnáčů, nejčastěji na větvích buku, olše nebo vrby. Spory eliptické, hyalinní, chlupky hnědé inkrustované, na konci rozšířené, hyalinní a bez inkrustací. Zde pojímán široce jako morfologicky proměnlivý druh, v jehož rámci se někdy odlišuje více druhů se spornou taxonomickou hodnotou zejm. M. connivens s prakticky shodnými mikroskopickými znaky. Merismodes confusa se odlišuje alantoidními, užsími sporami. Podobný M. granulosa se odlišuje růstem na rostlinných zbytcích či tenkých větvičkách a mikroznaky. Číšovec Merismodes ochracea se pak od ostatních druhů liší trubicovitými plodnicemi.
Merismodes anomala NPP Polabská černava, potoční luh, větev Salix, 1.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Merismodes anomala PP Ronov, suťový les, větev Tilia, 31.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Merismodes anomala Netolice, Krtelský les, kulturní smrčina, kmínek Betula, 21.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Merismodes anomala NPR Karlštejn, dubohabřina, kmínek Corylus, 11.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Merismodes anomala Netolice, Krtelský les, kulturní smrčina, kmínek Betula, 21.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Merismodes anomala Ústí nad Labem, Střížovický vrch, dubohabřina, větev listnáče, 24.12.2006, (c) Lucie Zíbarová
Vzácný druh mohutnější vláknice rostoucí od léta do podzimu pod jehličnany, zpravidla smrkem, s preferencí pro vápnité půdy. Význačná bělavým stříbřítým velem, které v mládí pokrývá klobouk a třeň. Pleurocystidy chybí, cheilocystidy tenkostěnné ± kyjovité, spory eliptické až slabě ledvinité.
Inocybe leucoblema Sokolov, výsypka Antonín, sub Picea omorica, 11.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe leucoblema Prášily, okraj mladé smrčiny, sub Picea, Betula, 28.9.2006, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe leucoblema Prášily, okraj mladé smrčiny, sub Picea, Betula, 28.9.2006, (c) Lucie Zíbarová
Vzácný druh vláknice rostoucí od léta do podzimu v listnatých i jehličnatých lesích, zpravidla na vápnité nebo jinak úživnější půdě, dává přednost vlhčím stanovištím. Spory hladké, mandlovité. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Inocybe hystrix Lipová-lázně, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 15.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe hystrix Lipová-lázně, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 15.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe hystrix Prášily, Ždánidla, smrčina s vtroušeným bukem, prameniště, sub Fagus, Picea, 27.9.2006, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hypholoma marginatum
Roztroušeně se vyskytující druh třepenitky rostoucí od konce léta do podzimu ze dřeva, často ukrytém pod povrchem země a pak zdánlivě ze země, především v jehličnatých lesích.
Hypholoma dispersum Prášily, mladá kulturní smrčina, zbytky dřeva ukryté pod povrchem, 28.9.2006, (c) Lucie Zíbarová
Hypholoma dispersum Prášily, mladá kulturní smrčina, zbytky dřeva ukryté pod povrchem, 28.9.2006, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně až místy hojně se vyskytující druh černorosolu rostoucí po celý rok na dřevě listnáčů, nejčastěji na vrbových a topolových větvích. Druh nápadný hnědorezavými terčovitými plodnicemi, které za sucha zasychají v nenápadnou hnědočernou krustu. Velmi podobný černorosol Exidia umbrinella roste na jehličnanech (jedle). Terčovité plodnice má též černorosol uťatý (Exidia truncata), který však bývá celý černý, má spodní stranu chlupatou, osténky v hymeniu a roste především na dubech a lípách.
Exidia recisa NPR Řežabinec a Režabinecké tůně, větev Salix, 8.11.2012, (c) Lucie Zíbarová
Exidia recisa NPR Šúr, porost křovitých vrb, trčící větev Salix, 6.11.2019, (c) Lucie Zíbarová
Exidia recisa Jakule - Jiříkovo údolí, porost křovitých vrb, větev Salix cinerea, 26.4.2007, (c) Lucie Zíbarová
Hojný druh kropilky rostoucí po celý rok za vlhkého počasí na dřevě listnáčů, nejčastěji buku, vzácně i jehličnanů. Význačná drobnými pustulátními plodnicemi a mikroznaky. Hyfy bez přezek, spory se třemi přehrádkami, tenkostěnné. Viz kropilka rosolovitá (Dacrymyces stillatus) se silnostěnnými sporami. Taxonomicky nedořešná skupina.
Dacrymyces minor NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, větev Cornus sanguinea, 28.5.2013, (c) Lucie Zíbarová
Dacrymyces minor NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, větev Cornus sanguinea, 28.5.2013, (c) Lucie Zíbarová
Dacrymyces minor Hlinná, hromada větví u cesty, větev Populus tremula, 23.3.2017, (c) Lucie Zíbarová
Dacrymyces minor Stará obora u Hluboké nad Vltavou, květnatá bučina, kmen Fagus, 29.5.2007, (c) Lucie Zíbarová
Dacrymyces minor NPP Jestřebské slatiny, mladá podmáčená smrčina, větev Frangula, 3.4.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Cyphellostereum laeve
Méně běžná houba rostoucí paraziticky na meších, často na narušovaných stanovištích jako jsou okraje lesních cest, spíše ve vyšších polohách. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii EN - ohrožený druh.
Muscinupta laevis Prášily - Bořiny, kulturní smrčina, okraj lesní cesty, 26.9.2006, (c) Lucie Zíbarová
Muscinupta laevis Bouřňák, bučina, okraj lesní cesty, porost Polytrichum, 20.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Muscinupta laevis NP České Švýcarsko, Černý důl, úvoz cesty, spáleniště po acidofilní bučině, v mechu, 24.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Muscinupta laevis Oparno, suťový les, okraj cesty, 2.11.2016, (c) Lucie Zíbarová
Muscinupta laevis NP České Švýcarsko, Černý důl, úvoz cesty, spáleniště po acidofilní bučině, v mechu, 24.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Muscinupta laevis Arnoštov, Nad Myslivnou, kulturní smrčina, okraj lesní cesty, 9.10.2012, (c) Lucie Zíbarová
Muscinupta laevis PP Noldenteich, rašelinná smrčina, lodyžka Polytrichum, 10.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Muscinupta laevis NP České Švýcarsko, Divoká soutěska, inverzní smrčina, lodyžky mechu, 28.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Coprobia granulata
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí v létě a na podzim na výkalech býložravců, převážně hospodářských zvířat. Barevně proměnlivá. Od podobných druhů se pozná spolehlivě jen mikroskopicky (podélně rýhované spory, jen minimálně diferencované chloupky). Uvedená v Červeném seznamu makromycetů (2024) ČR v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Cheilymenia granulata PR Studený vrch, květnatá bučina, trus divokého prasete, 1.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cheilymenia granulata Hora sv. Šebestiana, klečové rašeliniště, trus divokého prasete, 8.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Cheilymenia granulata PR Studený vrch, květnatá bučina, trus divokého prasete, 1.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cheilymenia granulata Prášily, pastvina, kravské výkaly, 26.9.2006, (c) Lucie Zíbarová
Hojná pozdně jarní (květen-červen, velice vzácně se může objevit i na podzim) houba rostoucí ve světlých listnatých lesích, stromořadích, parcích, hrázích rybníků apod. Význačná intenzivní okurově-moučnou vůní a velmi hustými bílými lupeny. Barva klobouku se pohybuje od bělavé přes slonovinovou po žlutou. Jedlá. Ve stejnou dobu roste i rovněž jedlá závojenka podtrnka (Entoloma clypeatum) a jí příbuzné druhy. Viz jedovatá závojenka olovová (Entoloma sinuatum) se zprvu žlutými, pak i růžovými tóny v lupenech, které jsou i řidší; ta je sice obvykle pozdnější, ale růst závojenky olovové může začínat i v době, kdy končí poslední májovky.
Calocybe gambosa NPP Hrabanovská černava, vrbina, sub Salix, Cratagus, Prunus, 28.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Calocybe gambosa PR Pučanka, křovinatá mez, sub Cerasus, Corylus, 14.5.2013, (c) Lucie Zíbarová
Calocybe gambosa NPR Žehuňský rybník, lesní cesta, sub Salix alba, Crataegus, Cerasus, 7.5.2013, (c) Lucie Zíbarová
Calocybe gambosa Dražice, kulturní smíšený les, okraj cesty, sub Quercus, Betula, Picea, Pinus, 16.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Calocybe gambosa PP Muckovské vápencové lomy, sub Quercus, Corylus, Pinus, 10.6.2007, (c) Lucie Zíbarová
Calocybe gambosa PR Vrbenské rybníky, koruna hráze, sub Quercus, 30.5.2007, (c) Lucie Zíbarová
Calocybe gambosa Klučov, opuštěná pískovna, 26.4.2008, (c) Anna Lepšová
Calocybe gambosa Praha, Dalejské údolí, nitrofilní lesní lem, sub Quercus, Fraxinus, 22.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Calocybe gambosa (vlevo) a Entoloma clypeatum (vpravo) NPP Hrabanovská černava, vrbina, sub Salix, Cratagus, Prunus, 28.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Hojná strobilikolní houba rostoucí brzy na jaře (březen-duben) na šiškách smrku. Vzácně můžeme plodnice nalézt i pozdě na podzim. Na stejném substrátu roste i penízečka drobnovýtrusá (Baeospora myosura) s nápadně hustými lupeny, ta však zpravidla tvoří plodnice na podzim a helmovka šiškomilná (Mycena plumipes) s kuželovitým kloboukem, křehčím třněm bez žlutavých tónů a nepříjemným pachem po chloru či kyselině dusičné. Na borových šiškách roste pak penízovka nahořklá (Strobilurus tenacellus) a p. provázková (Strobilurus stephanocystis).
Strobilurus esculentus PP Líska, květnatá bučina, šiška Picea, 17.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Strobilurus esculentus PP V Hlubokém, suťový les, šiška Picea, 25.2.2024, (c) Lucie Zíbarová
Strobilurus esculentus Zátoň, vlhká smrčina, šiška Picea abies, 8.3.2007, (c) Lucie Zíbarová
Strobilurus esculentus Doksy, mladá vlhká smrčina, šiška Picea abies, 29.3.2014, (c) Lucie Zíbarová
Strobilurus esculentus (detail lupenů) PR Milešický prales, jedlobučina, šiška Picea, 14.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Baeospora myosura (vlevo) a Strobilurus esculentus (vpravo) PR Údolí Teplé, 29.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Strobilurus esculentus (pleurocystidy, bazidie a spory, Congo red, 1000x) 14.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Piceomphale bulgarioides
Roztroušeně se vyskytující druh vřeckovýtrusé houby rostoucí časně zjara, krátce po odtátí sněhu, na smrkových šiškách. Dává přednost vyšším polohám a vlhčím mikrolokalitám.
Rutstroemia bulgarioides Zátoň, vlhká smrčina, šiška Picea abies, 8.3.2007, (c) Lucie Zíbarová
Rutstroemia bulgarioides Zátoň, vlhká smrčina, šiška Picea abies, 8.3.2007, (c) Lucie Zíbarová
Rutstroemia bulgarioides Zátoň, vlhká smrčina, šiška Picea abies, 8.3.2007, (c) Lucie Zíbarová
Rutstroemia bulgarioides PR Pohořské rašeliniště, mladá podmáčená smrčina, šiška Picea abies, 14.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující jarní houba, rostoucí v listnatých a spíšených lesích, parcích, okrajích cest apod., zpravidla na humóznějších půdách. Od ostatních druhů rodu se odlišuje fenologií a nažloutlými lupeny. Jedlá.
Melanoleuca cognata Fojtovice, suťový les, lesní cesta, sub Acer, Ulmus, Salix, 22.4.2023, (c) Lucie Zíbarová
Melanoleuca cognata Fojtovice, suťový les, lesní cesta, sub Acer, Ulmus, Salix, 22.4.2023, (c) Lucie Zíbarová
Melanoleuca cognata Rohanov u Prachatic, nálet osiky, lesní cesta, 15.4.2007, (c) Lucie Zíbarová
Melanoleuca cognata Vinařice, okraj silnice, sub Larix, Carpinus, 16.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Phaeohelotium vernum
Drobnější stopkatá apothecia této houby je možné nalézt na jaře na vlhkých větvičkách listnáčů ležících na zemi. Poměrně hojný druh nápadný tmavou bází stopky apothecia a fenologií.
Hymenoscyphus vernus NPP Rečkov, mokřadní olšina, větev Alnus, 24.3.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hymenoscyphus vernus Dobrá Voda u Českých Budějovic, potoční niva, větve Alnus, 15.3.2007, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná houba rostoucí na spodní straně plátů kůry javoru klenu (Acer pseudoplatanus), častěji ve vyšších polohách.
Hymenochaete carpatica NPR Lichnice-Kaňkovy hory, suťový les, kůra Acer pseudoplatanus, 17.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hymenochaete carpatica (detail hymenia) PR Vápenka, květnatá bučina, spodní strana borky Acer pseudoplatanus, 21.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Hymenochaete carpatica Milešice, Malý Bobík, kulturní smrčina, javor u lesní cesty, spodní strana borky Acer pseudoplatanus, 16.4.2007, (c) Lucie Zíbarová
Hymenochaete carpatica PR Vápenka, květnatá bučina, spodní strana borky Acer pseudoplatanus, 21.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Hymenochaete carpatica NPR Ve Studeném, květnatá bučina na prudkém svahu, spodní strana borky Acer pseudoplatanus, 26.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Exidia truncata
Hojně se vyskytující druh černorosolu rostoucí po celý rok na dřevě (větvích, vzácněji kmenech) dubů, méně často jiných listnáčů (lípa, líska). Plodnice jsou nápadné pouze za vlhkého počasí, za sucha sesychají do snadno přehlédnutelné černé krusty. Význačný úzce přirostlými káčovitými plodnicemi, osténky na plodné části a chlupatou sterilní (spodní) částí. Podobné terčovité plodnice má i černorosol terčovitý (Exidia recisa), který však roste častěji na dřevě vrb, bývá zbarven v hnědavých barvách a chybí mu osténky na plodné části. Viz též černorosol bukový (Exidia nigricans), rovněž s osténky, ale se široce přirostlými plodnicemi bez diferencované sterilní strany. Předchozímu druhu je velmi podobný na dubech rostoucí černorosol Exidia inornata, ale s plodnicemi bez osténků. Na plodnicích černorosolu uťatého může paraziticky růst houba Heteromycophaga glandulosae.
Exidia glandulosa Měrunice, dubohabřina, padlý kmen Quercus, 3.1.2024, (c) Lucie Zíbarová
Exidia glandulosa PR U Spálené, dubohabřina, větev Quercus, 18.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Exidia glandulosa Měrunice, dubohabřina, padlý kmen Quercus, 3.1.2024, (c) Lucie Zíbarová
Exidia glandulosa Libochovany, dubohabřina, větev Quercus, 29.12.2018, (c) Lucie Zíbarová
Exidia glandulosa PR Chuchelský háj, dubohabřina, padlý kmen Quercus, 16.2.2007, (c) Lucie Zíbarová
Exidia glandulosa NPR Libický luh, tvrdý luh, větev Tilia, 6.5.2013, (c) Lucie Zíbarová
Exidia glandulosa PR Chuchelský háj, dubohabřina, padlý kmen Quercus, 16.2.2007, (c) Lucie Zíbarová
Exidia glandulosa NPR Libický luh, tvrdý luh, větev Tilia, 6.5.2013, (c) Lucie Zíbarová
Exidia glandulosa Solopysky, teplomilná doubrava, padlý kmen Quercus, 16.3.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hojná vřeckovýtrusá houba, jejíž stromata lze nalézt na po celý rok na suchých vrbových větvích, typicky dosud připojených ke kmeni nebo čerstvě opadlých. Podobná korovitka terčovitá (Diatrype disciformis) má stromata ohraničená výraznou hranou a plochá, nikoli konkávní a roste především na dřevě buku.
Diatrype bullata Stoupno, okraj olšiny, opadlá větev Salix, 14.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Diatrype bullata Nepomyšl, pískovna, větev Salix sp., 29.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Diatrype bullata Šalmanovice - Jiříkovo údolí, poros křovitých vrb, větev Salix cinerea, 26.7.2007, (c) Lucie Zíbarová
Diatrype bullata Šalmanovice - Jiříkovo údolí, poros křovitých vrb, větev Salix cinerea, 26.7.2007, (c) Lucie Zíbarová
Diatrype bullata Šalmanovice - Jiříkovo údolí, poros křovitých vrb, větev Salix cinerea, 26.7.2007, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Coprinus lagopides s. auct., Coprinopsis lagopides s. auct.
Roztroušeně se vyskytující druh hnojníku rostoucí takřka po celý rok na starých lesních spáleništích, méně často i na dřevě a dřevních zbytcích. Oděním klobouku (velem) podobný hnojníku zaječímu (Coprinopsis lagopus) od kterého se liší mitrovitými výtrusy. Mikroskopicky velmi podobný je drobný hnojník Geesteranův (Coprinopsis geesterani).
Coprinopsis jonesii NP České Švýcarsko, údolí Suché Bělé, spáleniště po kůrovcové smrčině, 3.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Coprinopsis jonesii Jakule, lesní spáleniště, 24.6.2007, (c) Lucie Zíbarová
Coprinopsis jonesii Domoušice, lesní spáleniště, 10.9:2015, (c) Lucie Zíbarová
Coprinopsis jonesii Bohdaneč, Horecké písníky, staré spáleniště, 16.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Coprinopsis jonesii PP Noldenteich, hráz rybníka, pařez Populus tremula, 13.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí časně na jaře na loňských samčích jehnědách lísky. Podobné druhy: např. jehnědka olšová (Ciboria caucus) se kromě jehněd jiných stromů vyskytuje celkem běžně i na jehnědách lísky. Patrně je o něco časnější než j. olšová. Přesná determinace vyžaduje studium mikroskopických znaků (j. lísková má výrazně větší spory: cca *13.5-17 x 6-7 μm).
Ciboria coryli Měrunice, dubohabřina, jehnědy Corylus, 3.1.2024, (c) Lucie Zíbarová
Ciboria coryli Raná, křovinatá mez, jehnědy Corylus, 5.1.2007, (c) Lucie Zíbarová
Ciboria coryli Nová Ves u Ústí nad Labem, mez s lískou, jehnědy Corylus avellana, 17.2.2007, (c) Lucie Zíbarová
Ciboria coryli Nová Ves u Ústí nad Labem, mez s lískou, jehnědy Corylus avellana, 17.2.2007, (c) Lucie Zíbarová
Ciboria coryli Radostice, mez s lískou, jehnědy Corylus avellana, 8.3.2013, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně až vzácně se vyskytující strmělka rostoucí pod jehličnany na mechatých stanovištích nebo mimo les, často v porostech ploníků, na chudých kyselých substrátech. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Cantharellula umbonata Vyborg (RUS), mechatý bor, sub Pinus, 23.9.2007, (c) Lucie Zíbarová
Cantharellula umbonata Vyborg (RUS), mechatý bor, sub Pinus, 23.9.2007, (c) Lucie Zíbarová
Cantharellula umbonata PR Pískovna u Dračice, mechatý trávník, 26.10.2012, (c) Lucie Zíbarová
Syn: Boletus satanas
Vzácný teplomilný hřib rostoucí pod listnáči, zvláště duby na vápnitých půdách. Význačný nepříjemným pachem, červeným ústím rourek a bělavým kloboukem bez červené vrstvy od pokožkou. Za syrova prudce jedovatý, k nepříjemné otravě (úporné zvracení a průjmy) stačí jen malý kousek plodnice, po uvaření se jedovatost snižuje. Podobné druhy např. hřib Le Galové (Rubroboletus legaliae), hřib nachový (Rubroboletus rhodoxanthus) či hřib Moserův (Rubroboletus rubrosanguineus). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Rubroboletus satanas NPP Zlatý kůň, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Pinus, 13.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Rubroboletus satanas PR Žehuňsko-Báň, bazifilní teplomilná doubrava, sub Quercus, Crataegus, Pinus, 25.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Rubroboletus satanas NPP Velký vrch u Vršovic, teplomilná doubrava, sub Quercus, 6.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Rubroboletus satanas Liběchov, lipová alej, sub Tilia, Alnus, 9.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Rubroboletus satanas Liběchov, lipová alej, sub Tilia, Alnus, 9.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Rubroboletus satanas Koněprusy, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 13.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Rubroboletus satanas Liběchov, lipová alej, sub Tilia, Alnus, 9.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Rubroboletus satanas Břínkov, úvoz lesní cesty, sub Fraxinus, Quercus, Prunus, 3.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Rubroboletus satanas NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, sub Quercus, 22.8.2013, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Boletus luridus
Hojně se vyskytující hřib rostoucí od přelomu jara a léta do podzimu pod listnáči (často lípa), především v nižších polohách. Druh nápadný červeným ústím rourek a výraznou síťkou na třeni. Po tepelné úpravě jedlý.
Suillellus luridus NPP Velký vrch u Vršovic, teplomilná doubrava, sub Quercus, 6.7.2007, (c) Lucie Zíbarová
Suillellus luridus NPR Karlovské bučiny, vápnomilná bučina, sub Fagus, 19.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Suillellus luridus Deštnice, teplomilná doubrava, sub Quercus, 5.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Suillellus luridus Ústí nad Labem, Klíše, zahrada, sub Tilia, 3.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující muchomůrka rostoucí od časného léta do podzimu pod jehličnany (smrk, borovice) i listnáči (buk), především na kyselých půdách. Prsten často mizející, okraj klobouku jen krátce rýhovaný, pach a chuť nevýrazná. Výtrusy široce elipsoidní, neamyloidní. Jedovatá. Velmi vzácná muchomůrka Eliina (Amanita eliae) má na klobouku obvykle oranžové odstíny, třeň hluboko v substrátu bez kulovité báze a protáhlejší tvar výtrusů. Viz muchomůrka citronová (Amanita citrina) a m. tygrovaná (Amanita pantherina).
Amanita gemmata PR Údolí Doubravy, smrkojedlový kulturní les, sub Abies, Picea, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Amanita gemmata NPR Ve Studeném, květnatá bučina, sub Fagus, Corylus, 28.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Amanita gemmata PR Údolí Doubravy, smrkojedlový kulturní les, sub Abies, Picea, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Amanita gemmata Litvínov, Loučenské údolí, acidofilní bučina, sub Fagus, 17.6.2007, (c) Lucie Zíbarová
Amanita gemmata Litvínov, Loučenské údolí, acidofilní bučina, sub Fagus, 17.6.2007, (c) Lucie Zíbarová
