Syn.: Polyporus mori, Polyporus alveolaris

Vzácný druh choroše rostoucí na dřevě různých listnáčů spíše v teplých oblastech. Častější je na Moravě, v poslední době se šíří. Význačný velkými, radiálně protaženými póry a silně excetrickým či postranním, někdy až chybějícím třeněm. Podobný choroš plástvový (Polyporus arcularius) má třeň víceméně centrální. Byl uvedený v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšel do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Neofavolus alveolaris CHA Sihoť [SK], tvrdý luh, větev Fraxinus, 6.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Neofavolus alveolaris NPR Horný les [SK], tvrdý luh, padlý kmen Acer, 25.4.2024, (c) Lucie Zíbarová

Neofavolus alveolaris NPR Horný les [SK], tvrdý luh, padlý kmen Acer, 25.4.2024, (c) Lucie Zíbarová

Neofavolus alveolaris Rusovce [SK], tvrdý luh, větev Cornus mas, 4.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Neofavolus alveolaris PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, kmínek Acer negundo, 3.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Neofavolus alveolaris Havraníky, Šobes, větev Quercus, 6.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Calvatia utriformis, Handkea utriformis, Bovistella utriformis

Roztroušeně až hojně se vyskytující pýchavka rostoucí od léta do podzimu mimo les na sušších loukách a pastvinách. Význačná urnovitými plodnicemi, které se v době zralosti otevírají velkým otvorem po celém temeni plodnice. Staré plodnice vytrvávají na lokalitě až do příštího roku. Jedlá. Viz pýchavka palicovitá (Lycoperdon excipuliforme) nebo pýchovka stlačený (Lycoperdon pratense).

Lycoperdon utriforme NPR Břehyně-Pecopala, suchý acidofilní trávník, 8.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon utriforme Havraníky, suchý trávník, 6.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon utriforme (staré plodnice) Kostelcké Horky, suchý trávník na písku, 4.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Rhodocybe truncata, Clitopilus geminus

Roztroušeně až vzácně se vyskytující houba rostoucí od konce jara do podzimu pod listnáči i jehličnany, často v lesních lemech, parcích, zahradách, hrázích rybníků či alejích převážně na úživnějších půdách. Dužnina příjemně aromatická. Jedlý a chutný.

Rhodocybe gemina Kostelecké Horky, kulturní smrčina, okraj cesty, sub Picea, 4.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Rhodocybe gemina Bečice, smíšený kulturní les, sub Picea, Salix caprea, 28.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Rhodocybe gemina Lukov, okraj lesní cesty, sub Quercus, Fraxinus, Cornus, 7.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Rhodocybe gemina NPR Velký a Malý Tisý, hráz rybníka, sub Quercus, Tilia, 16.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Rhodocybe gemina Deštná, dubohabřina, sub Quercus, Cerasus, Acer, 13.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Rhodocybe gemina NPR Pochválovská stráň, suťový les, sub Fagus, Larix, Tilia, Picea, 10.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Rhodocybe gemina Kostelecké Horky, kulturní smrčina, okraj cesty, sub Picea, 4.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na otevřených sušších stanovištích, obvykle koncem jara a počátkem léta. Od velmi podobných a mnohem hojnějších druhů komplexu polničky rané (Agrocybe praecox agg.) se liší především absencí moučného pachu a chuti, častou tendencí k rozpraskávání klobouku, růstem v trávě nikoli ze dřevních zbytků a mírně i mikroznaky (větší výtrusy 10-14 μm dlouhé).

Agrocybe dura Liběchov, suchý trávník, sub Robinia, 9.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Agrocybe dura Havraníky, suchý trávník, 4.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pholiota heteroclita

Vzácná šupinovka rostoucí na živých či mrtvých kmenech listnáčů (olše, bříza, jeřáb), především ve vyšších a chladnějších polohách. Význačná chemicky nasládlým pachem. Od podobné a hojné šupinovky zhoubné (Hemipholiota populnea), která roste takřka výhradně na různých druzích topolů se pozná okrověžlutě zbarvenými plodnicemi a mikroskopicky sporami s nezřetelným klíčním pórem. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Hemipholiota heteroclita NPR Velká niva, podmáčená smrčina, pahýl Betula, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hemipholiota heteroclita Malonty, Hodonický potok, potoční luh, živý kmen Alnus, 8.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hemipholiota heteroclita NPR Velká niva, podmáčená smrčina, pahýl Betula, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hemipholiota heteroclita Dlouhoště, potoční luh, mrazová prasklina živého kmene Betula, 7.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hemipholiota heteroclita Lajpanovo (RUS), živý kmen Alnus, 24.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Hemipholiota heteroclita NPR Červené Blato, blatkový bor, pahýl Betula, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná houba rostoucí na podzim v podmáčených a rašelinných smrčinách. Pach po hořkých mandlích, na řezu moučný. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).

Phaeocollybia cidaris Horní Planá, vlhký lesní průsek, sub Picea, 1.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Phaeocollybia cidaris Dluhoště, rašelinná smrčina, sub Picea, Pinus, Betula, 4.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Phaeocollybia cidaris (cheilocystidy a spory, Melzerovo reagens, 1000x), 1.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější houba rostoucí od léta do podzimu pod jehličnany, často na mechatých, živinami chudších půdách. Význačná vínovým kořenujícím třeněm, ředkvovou (nikoli marcipánovou) vůní a mikroznaky (malé spory, absence přezek, cheilocystidy bez hlaviček). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Phaeocollybia jennyae Velké Karlovice, jedlobučina, sub Picea, Fagus, Abies, 29.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Phaeocollybia jennyae Horní Planá, kulturní smrčina s jedlí, lesní cesta, 1.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Ditiola peziziformis

Vzácná kropilkotvará (Dacrymycetales) houba rostoucí na podzim na dřevě listnáčů, vzácně jehličnanů. Nápadná stopkatými terčovitými plodnicemi poněkud připomínajícími apothecia vřeckovýtrusých hub.

Femsjonia peziziformis Lajpanovo (RUS), kmen Alnus, 24.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Exidia cartilaginea

Roztroušeně až vzácně se vyskytující rosolovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, především lípy a břízy. Sp. téměř rohlíčkovité, 10-14 x 3-4.5 μm. Dost vzácný černorosol bělavý (Exidia thuretiana) roste především na buku a má větší bazidie a spory. Viz též puchýřovka terčovitá (Platygloea disciformis). Byl uvedený v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšel do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Exidia candida var. cartilaginea Dražičky, suťový les, větev Tilia, 18.3.2019, (c) Lucie Zíbarová

Exidia candida var. cartilaginea PR Libochovka, lipová doubrava, větev Tilia, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Exidia candida var. cartilaginea Sokolov, výsypka Antonín, větev Tilia, 11.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Exidia candida var. cartilaginea Lajpanovo (RUS), kmen Alnus, 24.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Exidia candida var. cartilaginea Velká Javorská, suťový les, větev Tilia, 24.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující vřeckovýtrusá houba, jejíž polokulovitá stromata můžeme nalézt po celý rok na mrtvém, typicky čerstvě odumřelém, dřevě listnáčů, zejm. jasanů. Rod je význačný vrstevnatou dužninou stromat a je poměrně taxonomicky komplikovaný. Dalším celkem hojným druhem je kruhatka Petriniové (Daldinia petrinae) na stromech z čeledi břízovitých (Betulaceae), typicky olší a sazovka Childové (Daldinia childiae). Některé druhy (např. Daldinia loculatoides, Daldinia vernicosa) se typicky vyskytují na spáleném dřevě.

Daldinia concentrica Radostice, jasenina, pařez Fraxinus, 31.3.2014, (c) Lucie Zíbarová

Daldinia concentrica PR Starý háj [SK], měkký luh, padlý kmen Fraxinus, 13.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cytidia rutilans

Roztroušeně až vzácně se vyskytující druh kornacovité houby rostoucí na mrtvých větvích listnáčů, především různých druhů vrb na vlhkých stanovištích. Nezaměnitelný druh.

Cytidia salicina Dluhoště, Dálava, porost křovitých vrb, trčící větev Salix, 7.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Cytidia salicina Vyborg (RUS), areál pevnosti, větev Salix, 23.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Creolophus cirrhatus, Hydnum diversidens, Creolophus "cirratus"

Vzácná ježatá houba rostoucí na živých i mrtvých listnáčích, především na buku. Pravděpodobně ustupující druh, hojnější na východě ČR. Od poněkud podobného korálovce ježatého (Hericium erinaceus) se pozná dobře vyvinutými klobouky. Viz též šindelovník severský (Climacodon septentrionalis). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Creolophus cirrhatus Skalica [SK], květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 19.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Creolophus cirrhatus Vyborg (RUS), živý kmen Populus tremula, 23.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh pavučince z podrodu kožnatka (Dermocybe) rostoucí od poloviny léta do konce podzimu pod jehličnany a listnáči (bříza) na kyselých, suchých i mírně podmáčených půdách. Druh nápadný karmínovými lupeny kontrastujícími s okrově hnědým kloboukem, žlutým třeněm. Univerzální i parciální velum a bazální mycelium žlutavé. Slabě jedovatý. Podobný pavučinec hnědočervený (Cortinarius phoeniceus) s červeným univerzálním velem a kloboukem rostoucí pod listnáči (dub, buk), ve smíšených porostech mohou oba druhy růst pospolu.

Cortinarius semisanguineus PP Tiské stěny, kulturní jehličnatý les, sub Larix, Picea, 1.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius semisanguineus Vyšné, mladá jedlina, sub Abies, 13.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius semisanguineus PP Tiské stěny, kulturní jehličnatý les, sub Larix, Picea, 1.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius semisanguineus NP Šumava, Černý Kříž, rašelinná smrčina, sub Picea, 17.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius semisanguineus NP Šumava, Černý Kříž, rašelinná smrčina, sub Picea, 17.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius semisanguineus NPP Peklo, reliktní bro, sub Pinus, Betula, 28.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Hojná holubinka rostoucí od léta do začátku podzimu pod listnáči i jehličnany na kyselých i zásaditých půdách. Pach nepříjemný po žluklém oleji. Palčivá, zejména v lupenech. Výtrusný prach smetanový. Od podobné a patrně vzácnější holubinky smrduté (Russula foetens) se pozná menšími plodnicemi, slabším pachem, méně slizkým kloboukem a žlutou reakcí báze třeně na KOH. Viz např. též holubinka hořkomandlová (Russula laurocerasi) a holubinka tmavolemá (Russula illota), obě s pachem po hořkých mandlích.

Russula subfoetens Chlum u Radonic, výsadba dubu, sub Quercus, Betula, 30.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula subfoetens PR Pod Trlinou, dubohabřina, sub Pinus, Carpinus, Betula, 10.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Russula subfoetens NPP Mladá, náletové dřeviny, sub Betula, Populus tremula, Salix caprea, 22.8.2024, (c) Lucie Zíbarová

Russula subfoetens Vyšné, kulturní smíšený les, sub Pinus, Quercus, Picea, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hojná holubinka rostoucí od léta do podzimu pod jehličnany především na méně kyselých půdách, plodnice se objevují i za suššího počasí. Barevně velmi proměnlivý druh. Výtrusný prach žlutý. Roste i za suchého počasí. Jedlá a chutná.

Russula integra Vyšné, kulturní bor, sub Pinus, Betula, 13.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula integra Východná, Kundrátovo, [SK], zarostlé pastviny, sub Corylus, Picea, 21.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Russula integra PR Údolí Teplé, lesní lem, sub Picea, Pinus, 21.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Russula amara

Místy hojná holubinka rostoucí od poloviny léta do konce podzimu pod borovicemi na i vápnitých i kyselých půdách. Druh nápadný žlutým výtrusným prachem a lesklou a nahořklou pokožkou klobouku, který má často uprostřed výrazný špičatý hrbol. Jedlá, ale málo kvalitní.

Russula caerulea Předonín, borová doubrava, sub Pinus, Quercus, 24.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Russula caerulea NPP Swamp, bor na podmáčeném substrátu, sub Pinus, Betula, Frangula, 23.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula caerulea PR Na Černčí, lesostepní bor, sub Pinus, Betula, 7.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Russula caerulea PR Maštale, rašelinný bor, sub Pinus, Picea, Alnus, 3.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula caerulea Vyšné, kulturní bor, sub Pinus, Quercus, 13.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hojná holubinka rostoucí od počátku léta do podzimu pod listnáči. Často mívá na bázi fialově naběhlý třeň. Mírná. Na zelenou skalici reaguje intenzivně oranžově. Výtrusný prach sytě smetanový. Barvou klobouku bývá podobná holubince namodralé (Russula cyanoxantha), která však bývá mohutnější, má pružné lupeny, bílý výtrusný prach a nereaguje na zelenou skalici. Velmi podobné jsou např. holubinky: h. fialovozelená (R. ionochlora), podmračná (R. parazurea) a kachní (R. anatina), h. dužnatá (R. medullata). Jedlá.

Russula grisea Třebutičky, Hořidla, teplomilná doubrava, sub Quercus, 22.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula grisea Vintířovský vrch, teplomilná doubrava, sub Quercus, Pinus, 6.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Russula grisea (spory a brvy, Melzerovo reagens), 22.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná holubinka rostoucí od léta do počátku podzimu v květnatých bučinách, často na místech se silnou vrstvou opadu. Nápadná mírnou chutí, sytě okrovým výtrusným prachem, kloboukem v barvách holubinky mandlové (R. vesca) a často krátkým třeněm. Viz holubinka Romellova (Russula romellii) rostoucí na obdobných stanovištích, mj. s tmavším výtrusným prachem. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Russula curtipes Papradno [SK], květnatá bučina, sub Fagus, Abies, 29.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Russula curtipes PR Vápanek, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 6.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Russula curtipes NPR Ve Studeném, květnatá bučina, sub Fagus, 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula curtipes Zhůří, U Pěnivého potoka, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 29.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Russula curtipes (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 29.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Postia placenta, Oligoporus placentus, Tyromyces placenta,Oligoporus rancidus, Postia rancida

Roztroušeně se vyskytující rozlitý choroš rostoucí na dřevě jehličnanů, nejčastěji smrku, s oblibou na pařezech, vzácně na listnáčích. Nápadný a nezaměnitelný druh - pokud je typicky zbarvena - existuje však i bílá forma dříve označovaná jako Postia rancida. Viz pórnatka pomerančová (Auriporia aurulenta). Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Rhodonia placenta Chudolazy, les Království, fragment bučiny, pařez Picea, 11.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Rhodonia placenta Jetřichovice, Havraní skála, sukcese po spáleništi reliktního boru, padlý kmen Pinus, 8.6.2022, (c) Lucie Zíbarová

Rhodonia placenta Bukovka, vlhká acidofilní doubrava, pařez PInus, 17.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Rhodonia placenta Chudolazy, les Království, fragment bučiny, pařez Picea, 11.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Rhodonia placenta Chudolazy, les Království, fragment bučiny, pařez Picea, 11.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Rhodonia placenta NPR Kaňon Labe, pískovcová rokle, padlý kmen Pinus, 22.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Rhodonia placenta NPR Břehyně-Pecopala, podmáčená smrčina, kmen Picea, 15.6.2021, (c) Lucie Zíbarová

Rhodonia placenta Jetřichovice, Havraní skála, sukcese po spáleništi reliktního boru, padlý kmen Pinus, 8.6.2022, (c) Lucie Zíbarová

Rhodonia placenta PR Na Skalách, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 27.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Menší ryzec rostoucí roztroušeně až hojně od léta do podzimu pod listnáči i jehličnany na chudých a kyselých půdách. Význačný vůní po maggi (cikorce, libečku) a fialově-purpurovými tóny na plodnici. Mléko bílé, vodnaté, mírné, po chvíli svíravé. Podobný pach má též podstatně větší ryzec hnědý (Lactarius helvus) a při zasychání i ryzec ploštičný (Lactarius subumbonatus). Viz též ryzec maličký (Lactarius rostratus).

Lactarius camphoratus Malonty, fragment jedlobučiny, sub Picea, Fagus, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius camphoratus PP U Tří můstků, rašeliná smrčina, sub Picea, Betula, 29.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius camphoratus Vyšné, okraj mladé kulturní jedliny, sub Abies, Quercus, 13.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující holubinka rostoucí od počátku léta do podzimu pod listnáči i jehličnany na nepříliš kyselých a vlhčích půdách. Od velmi podobné holubinky akvamarínové (Russula chloroides) se pozná řidšími lupeny, absencí modrozeleného pásku na třeni pod lupeny a sytějším (sv. krémovým) výtrusným prachem. Slabě palčivá v lupenech, v dužnině obvykle mírná.

Russula delica NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, sub Quercus, 18.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

Vřeckovýtrusá houba, jejíž stromata rostou na poměrně čerstvě mrtvých větvích habru, vzácně i jiných listnáčů. Od podobné a hojné korovitky tečkované (Diatrype stigma) se pozná podle substrátu, jasně ohraničenými stromaty a trisulkátními ostiolami perithecií.

Diatrype subaffixa var. rappazii PP Osinalecké bučiny, mladý porost habru, větve Carpinus, 11.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Diatrype subaffixa var. rappazii PP Osinalecké bučiny, mladý porost habru, větve Carpinus, 11.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Inonotus triqueter, Pelloporus triqueter

Roztroušeně se vyskytující choroš rostoucí na dřevě jehličnanů (borovice), často na kořenových nábězích a pařezech. Význačný mikroskopicky zahnutými setami. Ďubkatec plstnatý (Onnia tomentosa) má rovné sety, ďubkatec smrkový (Onnia leporina) má sice zahnuté sety, ale roste na smrku. Viz též hnědák Schweinitzův (Phaeolus schweinitzii).

Onnia triquetra Pardubice, Bělobranská dubina, acidofilní dobubrava, při bázi Pinus, 8.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Onnia triquetra Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, pařez Pinus, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Onnia triquetra PP Zadní rybník, bor s lískou, krařeny Pinus, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Onnia triquetra PP Osinalecké bučiny, dubobučina, pařez Pinus, 11.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Onnia triquetra (spory a sety, Melzerovo reagens, 1000x), 8.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Polyporus lentus

Roztroušeně až vzácně se vyskytující druh choroše rostoucí od pozdního jara do počátku podzimu v různých typech listnatých lesů, častěji však v nižších polohách. Plodnice se mohou vytvářet z podzemního sklerocia nebo růst přímo ze mrtvého dřeva (často lípa). Od podobného a běžného choroše šupinatého (Polyporus squamosus) se liší menšími rozměry, odstávajícícmi šupinkami na klobouku a absencí moučného pachu.

Polyporus tuberaster PR U Nového hradu, dubohabřina, větev Tilia, 13.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Polyporus tuberaster PP Stráně Hlubokého dolu, dubohabřina, větev Fagus, 17.7.2019, (c) Lucie Zíbarová

Polyporus tuberaster Konice, údolí Dyje, doubrava, na zemi, 5.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Polyporus tuberaster PR Vápanka, květnatá bučina, větev Fagus, 13.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Polyporus tuberaster CHA Sihoť [SK], tvrdý luh, větev Swida, 16.4.2018, (c) Lucie Zíbarová

Polyporus tuberaster NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, větev Fagus, 11.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Polyporus tuberaster NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, mohutná větev Fagus, 9.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Polyporus tuberaster NPR Karlštějn, dubohabřina, kmínek Tilia, 14.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až hojně se vyskytující druh rostoucí od počátku léta do podzimu pod listnáči (duby, buky) na neutrálních až kyselých půdách. Vyskytuje se i poměrně brzy v sezoně, již od června. Od podobné lišky obecné (Cantharellus cibarius) se liší robustnějšími a světleji zbarvenými plodnicemi, slabší vůní a rezavěním po poranění. Po poranění rezaví i vzácná liška rezavějící (Cantharellus ferruginascens) s štíhlejšími plodnicemi. Viz též liška ametystová (Cantharellus amethysteus). Jedlá.

Cantharellus pallens NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, okraj lesní cesty, 9.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cantharellus pallens NPR Karlštějn, dubohabřina, sub Quercus, Fagus, Acer campestre, 20.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Cantharellus pallens (detail hymenoforu) NPR Karlštějn, dubohabřina, sub Quercus, Fagus, Acer campestre, 20.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Cantharellus pallens Černý vrch u Kotviny, květnatá bučina, sub Fagus, 15.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh lošákovité houby rostoucí pod jehličnany (smrk, borovice). Význačný roněním vínově červené tekutiny na povrchu klobouku za vlhkého počasí a mírnou chutí (podobný a vzácnější lošák palčivý - Hydnellum peckii, který též roní červené kapky, je palčivý). Viz též lošákovec (Hydnellum rubidofuscum) červenohnědý pod listnáči. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Hydnellum ferrugineum PR Maštale, kulturní bor, sub Pinus, Picea, 3.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum ferrugineum Petrovice u Sušice, kulturní jehličnatý les, sub Picea, Pinus, 21.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hydnellum ferrugineum Petrovice u Sušice, kulturní jehličnatý les, sub Picea, Pinus, 21.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až vzácně se vyskytující chorošovitá houba rostoucí saproparaziticky na bázi listnáčů, především dubů. Hojnější v teplejších oblastech nebo na hrázích rybníků, v zámeckých parcích či ve starých dubových alejích. Plodnice mohou dosahovat až několika kilogramů. Viz hojnější vějířovec obecný (Meripilus giganteus) či choroš oříš (Polyporus umbellatus). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Grifola frondosa (mladá plodnice) PR Vrbenské rybníky, hráz, báze živého Quercus, 6.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh mohutné pečárky rostoucí na humózních půdách v listnatých lesích, lesních lemech, parcích, alejích apod. Hojnější v teplých oblastech. Nápadná odstále šupinatým kloboukem, červenající dužninou (zejm. v horní části třeně), vřetenovitým kořenujícím třeněm a růstem v trsech. Jedlá. Viz pečárka rumištní (Agaricus subperonatus).

Agaricus bohusii EVL Skalky u Třebutiček, teplomilná doubrava, sub Quercus, Fraxinus, 8.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Agaricus bohusii Ústí nad Labem - Klíše, parčík, sub Acer platanoides, 30.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Agaricus bohusii Lipová u Brodců, dubohabřina, sub Quercus, Acer, Larix, 20.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Sarcodontia crocea s. auct eur.

Kornatcovitá houba rostoucí saproparaziticky na ovocných dřevinách, především jabloních. Nápadná žlutým, ostnitým hymenoforem a zápachem po amylalkoholu. Plodnice jsou k nalezení na živých a čersvě uschlých stromech, po úhynu hostitele rychle odumírá. Plodnice se vytváření pod kůrou, kterou následně odchlipují. V evropské literatuře bývá označována jako Sarcodontia crocea, což je ovšem druh z Ameriky a odlišnou ekologií. Trochu podobná a hojná hrotnatečka žlutá (Phlebia uda) roste na již mrtvém dřevě, mívá kratší ostny a nemá výrazný pach. Výrazný pach má naopak hnědavě zbarvená hrotnatečka sladkovonná (Phlebia nothofagi) rostoucí na padlých kmenech, typicky v bučinách. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Sarcodontia setosa EVL Skalky u Třebutiček, mrtvý stojící kmen Pyrus, 8.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Sarcodontia setosa EVL Skalky u Třebutiček, mrtvý stojící kmen Pyrus, 8.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Sarcodontia setosa EVL Skalky u Třebutiček, mrtvý stojící kmen Pyrus, 8.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Sarcodontia setosa NPP U Nového Mlýna, živý kmen Malus, 4.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Sarcodontia setosa Chlum u Radonic, ojedinělá jabloň ve výsadbě borovice, 14.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Sarcodontia setosa Solopysky, vápnomilná bučina, padlý kmínek Sorbus torminalis, 6.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Sarcodontia setosa Bubovice, alej podle cesty, položivý kmen Malus, 20.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Sarcodontia setosa NPR Břehyně-Pecopala, dubohabřina, padlý kmen Malus, 16.8.2023, 20.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Sarcodontia setosa Bubovice, alej podle cesty, položivý kmen Malus, 20.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Sarcodontia setosa Bubovice, alej podle cesty, položivý kmen Malus, 20.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Leccinum crocipodium, Leccinum nigrescens

Roztroušeně až místy hojně se vyskytující hřibovitá houba rostoucí od léta do podzimu pod listnáči (duby) v teplejších oblastech. Od ostatních kozáků ve střední Evropě se pozná podle žluté barvy pórů. Jedlý, ale pro vzácný výskyt by se neměl sbírat. Na podobných stanovištích může růst i kozák habrový (Leccinellum pseudoscabrum), tomu však chybí typické syté zbarvení rourek. Byl uvedený v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšel do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Leccinellum crocipodium Valy u Přelouče, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 6.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Leccinellum crocipodium Valy u Přelouče, dubohabřina, sub Quercus, Quercus rubra, Tilia, 6.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Leccinellum crocipodium Valy u Přelouče, dubohabřina, sub Quercus, Quercus rubra, Tilia, 6.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Leccinellum crocipodium Chlum u Dobrušky, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, Carpinus, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Leccinellum crocipodium Houština u Mašťova, teplomilná doubrava, sub Quercus, 15.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Leccinellum crocipodium PP Skalky u Třebutiček, teplomilná doubrava, sub Quercus, 13.8.2011, (c) Lucie Zíbarová