Lucie Zíbarová

Lucie Zíbarová

středa, 04 červenec 2012 08:58

Postia fragilis (Bělochoroš křehký)

Syn.: Oligoporus fragilis, Fuscopostia fragilis

Roztroušeně se vyskytující jednoletý choroš, rostoucí na dřevě jehličnanů, především smrku, méně často borovice. Hojnější je ve vyšších polohách. Druh nápadný hnědnutím až rezavěním po otlačení. Podobná severská Postia lateritia roste na borovicích a liší se drobnými odlišnostmi v mikroznacích. Podobné druhy z příbuzenstva bělochoroše nahořklého (Postia calvendaPostia rufescens) po otlačení nemění tak výrazně barvu a liší se mikroskopicky přítomností gloeocystid.

 

Oligoporus fragilis

Postia fragilis NPR Velká Niva, rašelinný bor, padlý kmen Pinus, 25.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Oligoporus fragilis

Postia fragilis Černý Kříž, podmáčená smrčina, padlý kmen Picea, 18.9.2006, (c) Lucie Zíbarová

 

Oligoporus fragilis

Postia fragilis NP České Švýcarsko, Vosí díra, inverzní pískovcová roile, kmen Pinus strobus, 22.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Oligoporus fragilis

Postia fragilis Oparno, potoční luh, lavička, 22.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Oligoporus fragilis

Postia fragilis PR Údolí Doubravy, suťový les, padlý kmen Pinus, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Oligoporus fragilis

Postia fragilis Lipová u Brodců, acidofilní doubrava, padlý kmen Pinus, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Oligoporus fragilis

Postia fragilis PR Údolí Doubravy, suťový les, padlý kmen Pinus, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Oligoporus fragilis

Postia fragilis (stará plodnice) PP Malá Niva, mladý bor, pahýl Pinus, 11.10.2008, (c) Lucie Zíbarová

 

Oligoporus fragilis

Postia fragilis Houština u Mašťova, acidofilní doubrava, fragment kmene Pinus, 3.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lyophyllum ulmarium, Hypsizygus ulmarius, Hypsizygus marmoreus

Saproparazitická houba rostoucí roztroušeně na živých i mrtvých listnáčích, zejména na jilmech, jírovci, buku či javoru. Často vyrůstá ve vyšších partiích stromu. Variabilní druh, v rámci něhož se rozlišovalo víc druhů na základě pachu, přítomnosti a intenzitě mramorování na klobouku atd., podle výsledků molekulárních studií se však jedná o jeden taxon. Pach různorodý - nevýrazný, aromatický, ředkvový či moučný. Jedlá a někdy i pěstovaná. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

 

Hypsizygus ulmarius

Hypsizygus tessulatus PR Libochovka, květnatá bučina, kmen Fagus, 14.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Hypsizygus ulmarius

Hypsizygus tessulatus PR Libochovka, květnatá bučina, trčící větev Fagus, 13.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Hypsizygus ulmarius

Hypsizygus tessulatus NPR Žofínský prales, jedlobučina, padlý kmen Fagus, 26.9.2023, (c) Lucie Zíbarová

 

Hypsizygus ulmarius

Hypsizygus tessulatus PR Libochovka, květnatá bučina, kmen Fagus, 14.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Hypsizygus ulmarius

Hypsizygus tessulatus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 15.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

 

Hypsizygus ulmarius

Hypsizygus tessulatus PR Libochovka, květnatá bučina, kmen Fagus, 14.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Hypsizygus ulmarius

Hypsizygus tessulatus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 15.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

 

Hypsizygus ulmarius

Hypsizygus tessulatus CHA Pečniansky les [SK], tvrdý luh, dutina v padlém kmeni Ulmus, 19.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

Hypsizygus ulmarius

Hypsizygus tessulatus Černý vrch u Želnavy, suťový les, silně rozložený kmen Ulmus, 22.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Hypsizygus ulmarius

Hypsizygus tessulatus Černý vrch u Želnavy, suťový les, silně rozložený kmen Ulmus, 22.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující saprotrofní druh lupenaté houby rostoucí na podzim na zemi v listnatých i jehličnatých lesích, často na okrajích cest nebo nitrofilních stanovištích mezi kopřivami, ostružiníkem apod. Význačná pachem, který někdo popisuje jako okurkový, jiným lidem spíše připomíná rybinu, mikroskopicky pak nápadnými metuloidními hymeniálními cystidami. Nedořešený komplex více druhů.

 

Macrocystidia cucumis

Macrocystidia cucumis s.l. PR Kulivá hora, kulturní smíšený les, lesní cesta, sub Pinus, Carpinus, Quercus, 20.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

Macrocystidia cucumis

Macrocystidia cucumis s.l. Arnoštov, Doupná hora, okraj lesní cesty, 9.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Macrocystidia cucumis

Macrocystidia cucumis s.l. PR Dětanský chlum, teplomilná doubrava, silně zetlelý pařez Pinus, 29.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

 

Macrocystidia cucumis

Macrocystidia cucumis s.l. České Žleby, okraj lesní cesty, 10.10.2008, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hymenochaete mougeotii

Kornatcovitá houba nápadná svou karmínovou barvou a růstem na mrtvém dřevě jedlí, typicky na větvích v koruně, obvykle stále v kůře. V starších porostech jedlí není vzácná. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh). Na dřevě jehličnanů, zejména smrku roste kožovka chladnomilná (Hymenochaete fuliginosa).

 

Hymenochaete cruenta

Hymenochaete cruenta PR Zemská brána, smrko-buko-jedlový les, větev Abies, 4.5.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Hymenochaete cruenta

Hymenochaete cruenta Horní Planá, smrko-jedlový kulturní les, větev Abies, 4.5.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Hymenochaete cruenta

Hymenochaete cruenta NPR Lichnice-Kaňkovy hory, suťový les, větev Abies, 17.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Hymenochaete cruenta

Hymenochaete cruenta Klení, Vysoký kámen, suťový les, větev Abies, 9.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Hymenochaete cruenta

Hymenochaete cruenta EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, jedlina, větev Abies, 17.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Hymenochaete cruenta

Hymenochaete cruenta PR Údolí Doubravy, smíšený kulturní les, větev Abies, 7.6.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Hymenochaete cruenta

Hymenochaete cruenta České Žleby, osamělá jedle v kulturním lese, větev Abies, 10.10.2008, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vysykytující třepenitka rostoucí na podzim na podmáčených, bažinatých, často eutrofních stanovištích, často na obnažených dnch rybníků. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

 

Hypholoma subericeum

Hypholoma subericaeum NPP Jestřebské slatiny, křovité vrbičky, odvodňovací kanál, sub Salix, 26.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Hypholoma subericeum

Hypholoma subericaeum NPP Jestřebské slatiny, křovité vrbičky, odvodňovací kanál, sub Salix, 26.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Hypholoma subericeum

Hypholoma subericaeum Všetatská černava, slatiniště, v porostu rákosin, 22.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

 

Hypholoma subericeum

Hypholoma subericaeum Lom Vršany, okraj tůně, 21.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Hypholoma subericeum

Hypholoma subericaeum Sokolov, předpolí lomu Jiří, zatopené dno starého lomu, holá půda, zbytky dřeva, 2.10.2008, (c) Lucie Zíbarová

 

Hypholoma subericeum

Hypholoma subericaeum Sokolov, předpolí lomu Jiří, zatopené dno starého lomu, holá půda, zbytky dřeva, 2.10.2008, (c) Lucie Zíbarová

středa, 04 červenec 2012 06:47

Lactarius pyrogalus (Ryzec palčivý)

Hojný druh ryzce striktně vázaný mykorhizní symbiózou na lísku. Velmi podobný ryzec kroužkatý (Lactarius circellatus) si liší striktní vazbou na habr a méně sytými a hustějšími lupeny (viz srovnávací foto níže). Mléko bílé, zasychající šedozelené, velmi palčivé. Častý i v parcích a zahradách, je-li příítomen jeho mykohizní partner (líska).

 

Lactarius pyrogalus

Lactarius pyrogalus Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, ojedinělá líska, sub Larix, Corylus, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Lactarius pyrogalus

Lactarius pyrogalus Sokolov, předpolí lomu Jiří, sub Corylus, 2.10.2008, (c) Lucie Zíbarová

 

Lactarius pyrogalus

Lactarius pyrogalus Dluhoště, líska na okraji kluturní smrčiny, sub Corylus, Picea, 5.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

 

Lactarius pyrogalus

Lactarius circellatus (vlevo) a Lactarius pyrogalus (vpravo), pohled do lupenů Mikulovický vrch u Kadaně, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

středa, 04 červenec 2012 06:42

Clitocybe fragrans (Strmělka vonná)

Hojná strmělka rostoucí od léta do podzimu na zemi v opadu pod listnáči i jehličnany. Význačná anýzovou vůní a narůžovělým výtrusným prachem. Další druhy strmělek s anýzovým pachem: např. strmělka nepatrná (Clitocybe obsoleta), s. kumarínová (Clitocybe albofragrans) a s. anýzka (Clitocybe odora).

 

Clitocybe fragrans

Clitocybe fragrans PR Údolí Teplé, mechatá kulturní smrčina, okraj silnice, v mechu, sub Picea, 29.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Clitocybe fragrans

Clitocybe fragrans Sokolov, předpolí lomu Jiří, sub Betula, Salix caprea, 2.10.2008, (c) Lucie Zíbarová

středa, 04 červenec 2012 06:33

Flammula alnicola (Šupinovka olšová)

Syn.: Pholiota alnicola

Nápadná šupinovka rostoucí roztroušeně na podzim na dřevě listnáčů, nejčastěji bříz, vrb a olší, obvykle na vlhčích stanovištích. Příbuzná šupinovka nahnědlá (Flammula pinicola) roste na dřevě jehličnanů. Při nepozornosti by se druh dal zaměnit i za třepenitku svazčitou (Hypholoma fasciculare) s šedočerným výtrusným prachem.

 

Flammula alnicola

Flammula alnicola NPR Velká niva, rašelinná smrčina, báze pahýýlu Betula, 29.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

 

Flammula alnicola

Flammula alnicola Stoupno, mokřadní olšina, báze Alnus, 14.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

 

Flammula alnicola

Flammula alnicola PR Velký rybník, křovité vrby, padlý kmínek Salix, mokřadní olšina,11.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

 

Flammula alnicola

Flammula alnicola Dluhoště, Dálava, podmáčená smrčina, pahýl Alnus, 26.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Flammula alnicola

Flammula alnicola Sokolov, předpolí lomu Jiří, báze pahýlu Betula, 2.10.2008, (c) Lucie Zíbarová

 

Flammula alnicola

Flammula alnicola NPR Ruda, báze živého kmenu Betula, 6.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Flammula alnicola

Flammula alnicola Vyborg (RUS), park, kmen Alnus, 23.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

středa, 04 červenec 2012 06:23

Piptoporus betulinus (Březovník obecný)

Syn.: Fomitopsis betulina

Velmi hojný jednoletý choroš striktně vázaný na břízu. Roste na živých i odumřelých stromech. Způsobuje hnědou kostkovitou hnilobu. Nezaměnitelný druh, přítomný v téměř každém březovém porostu. Podobný a vzácný pstřeňovec dubový (Buglossoporus quercinus) roste na mrtvém dřevě dubu.

 

Piptoporus betulinus

Piptoporus betulinus Kyšperk, acidofilní bučina, stojící kmen Betula, 21.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Piptoporus betulinus

Piptoporus betulinus Sokolov, předpolí lomu Jiří, kmínek břízy, 2.10.2008, (c) Lucie Zíbarová

 

Piptoporus betulinus

Piptoporus betulinus NPR Karlštejn, dubohabřina, pahýl Betula, 27.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Piptoporus betulinus

Piptoporus betulinus NPP Jestřebské slatiny, vlhká březina, živý kmen Betula, 26.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Piptoporus betulinus

Piptoporus betulinus České Budějovice - cvičák, porost náletových dřevin, padlý kmínek Betula, 7.1.2007, (c) Lucie Zíbarová

Hojný a nezaměnitelný druh pavučince z podradu Myxacium rostoucí na podzim pod osikami (a duby?). Význačný třeněm s výraznými příčnými pásky vzniklými rozpraskáním vela. Variabilní, barevné odchylky (přítomnost fialových odstínů v lupenech, olivový/rezavý klobouk, atd.) jsou hodnoceny jako formy, variety nebo i samostatné druhy (Cortinarius rickenii, C. subolivaceus, C. fulvosquamosus).

 

Cortinarius trivialis

Cortinarius trivialis (rickenii?) Koněprusy, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 13.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius trivialis

Cortinarius trivialis PR Údolí Teplé, kulturní smrčina, náletové dřeviny, sub Populus tremula, Picea, 31.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius trivialis

Cortinarius trivialis PR Údolí Teplé, kulturní smrčina, náletové dřeviny, sub Populus tremula, Picea, 31.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius trivialis

Cortinarius trivialis Sokolov, předpolí lomu Jiří, nálet osiky na břehu rybníka, sub Populus tremula, 30.9.2008, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius trivialis

Cortinarius trivialis NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, smíšený porost, sub Populus tremula, Betula, Pinus, 13.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cortinarius paleaceus

Hojný druh pavučince z "tradičního" podrodu telamonka (Telamonia). Roste hojně od pozdního léta do podzimu pod břízami na chudších půdách, často na narušených stanovištích. Nápadný bělavými pásky vela na třeni a šupinkatým kloboukem. Od podobných druhů s pásky vela na třeni se pozná podle absence pelargoniového pachu a mikroskopicky.

 

Cortinarius hemitrichus

Cortinarius hemitrichus Nepomyšl, opuštěná pískovna, náletové dřeviny, sub Betula, Salix caprea, Populus tremula, 2.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius hemitrichus

Cortinarius hemitrichus Nepomyšl, opuštěná pískovna, náletové dřeviny, sub Betula, Salix caprea, Populus tremula, 2.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius hemitrichus

Cortinarius hemitrichus Proboštov, odkaliště, sub Betula, Populus tremula, Alnus, 12.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius hemitrichus

Cortinarius hemitrichus NPR Velký a Malý Tisý, porost náletových dřevin, sub Betula, Populus tremula, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius hemitrichus

Cortinarius hemitrichus Stráž nad Nežárkou, pískovna, porost náletových dřevin, sub Betula, Populus tremula, Salix caprea, 30.9.2008, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius hemitrichus

Cortinarius hemitrichus Nepomyšl, pískovna, sub Betula, Pinus, 29.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius hemitrichus

Cortinarius hemitrichus Srní u České Lípy, rekultivovaná pískovna, sub Pinus, Betula, 2.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Nápadný a nazaměnitelný pavučinec rostoucí na podzim roztroušeně pod břízami, nejčastěji na vlhčích stanovištích a kyselých půdách. Charakteristický a nezaměnitelný druh.

 

Cortinarius pholideus

Cortinarius pholideus Sokolov, předpolí lomu Jiří, břeh rybníka, sub Betula, 30.9.2008, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius pholideus

Cortinarius pholideus Dluhoště, Dálava, mladá smrčina, sub Picea, Betula, 5.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius pholideus

Cortinarius pholideus Dluhoště, Dálava, mladá smrčina, sub Picea, Betula, 5.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius pholideus

Cortinarius pholideus NPR Červené Blato, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, Pinus, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

úterý, 03 červenec 2012 20:59

Mycena pterigena (Helmovka kapradinová)

Roztroušeně se vyskytující drobná helmovka rostoucí na podzim (říjen-prosinec) na odumřelých řapících listů kapradin, nejčastěji papratky samičí (Athyrium filis-femina), ale i jiných druhů. Hojnější ve vyšších polohách a na stanovištích s dostatečnou vzdušnou vlhkostí. Význačná růžovými až oranžovými tóny. Helmovka Mycena lohwagii roste na stejném substrátu, ale je větší a bez růžových tónů, liší se též mikroskopickými znaky.

 

Mycena pterigena

Mycena pterigena PR Libochovka, potoční luh, řapík Matteuccia struthiopteris, 15.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Mycena pterigena

Mycena pterigena PR Libochovka, potoční luh, řapík Matteuccia struthiopteris, 15.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Mycena pterigena

Mycena pterigena Kyšperk, květnatá bučina, řapík Dryopteris, 4.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Mycena pterigena

Mycena pterigena Sokolov, předpolí lomu Jiří, olšina, řapíky Athyrium filix-femina, 30.9.2008, (c) Lucie Zíbarová

 

Mycena pterigena

Mycena pterigena Litvínov, Šumenské údolí, květnatá bučina, řapíky Athyrium filix-femina, 10.12.2006, (c) Lucie Zíbarová

úterý, 03 červenec 2012 19:46

Melastiza chateri (Mistička oranžová)

Syn.: Melastiza cornubiensis

Saprotrofní vřeckovýtrusá houba rostoucí na zemi, často na obnažené půdě, typicky pozdě na podzim.

 

Melastiza chateri

Melastiza chateri Tutleky, strniště, 20.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

 

Melastiza chateri

Melastiza chateri Mšené-lázně, polní cesta, na holé půdě, sub Populus tremula, 16.12.2015, (c) Lucie Zíbarová

 

Melastiza chateri

Melastiza chateri Tutleky, strniště, 20.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

 

Melastiza chateri

Melastiza chateri NPP Polabská černava, potoční luh, sub Salix, Fraxinus, Populus, Alnus, 20.12.2015, (c) Lucie Zíbarová

 

Melastiza chateri

Melastiza chateri Tutleky, strniště, 20.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

 

Melastiza chateri

Melastiza chateri (spory, cotton blue, 1000x), 20.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

 

Syn.: Oudemansiella radicata, Xerula radicata

Hojná houba rostoucí od konce jara do podzimu z mrtvého dřeve liatnáčů vzácně jehličnanů, často zdánlivě ze země, ve skutečnosti však ze dřeva ukrytého pod povrchem země. Nápadná dlouze kořenujícím tuhým třeněm, zvrásněným, víceméně hladkým a za vlhka lepkavým kloboukem. Od podobné a poměrně teplomilné penízovky dlouhonohé (Xerula pudens) se liší lysým, nikoli chlupatým třeněm a kloboukem.

 

Xerula radicata

Hymenopellis radicata Vintířovský vrch, teplomilná doubrava, báze pahýlu Quercus, 6.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Xerula radicata

Hymenopellis radicata NPR Břehyně-Pecopala, kyselá bučina, na zemi, 24.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Xerula radicata

Hymenopellis radicata NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, 18.7.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Xerula radicata

Hymenopellis radicata Litvínov, Šumenské údolí, suťový les, při pařezu Fraxinus, 31.7.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Clitocybula platyphylla

Velmi hojný druh rostoucí od počátku léta do podzimu na zemi v opadu a ze zbytků dřeva v listnatých a smíšených humózních lesích. Druh význačný nápadně řídkými lupeny a přítomností myceliálních provazců na bázi třeně. Udává se jako jedlá, avšak nevalné kvality. V ČR se vyskytují dva druhy z komplexu - Megacollybia marginata a M. platyphylla. Přítomnost tmavého ostří lupenů u M. marginata, která by měla oba druhy odlišovat však není příliš spolehlivým znakem.

 

Megacollybia platyphylla

Megacollybia platyphylla Fojtovice, květnatá bučina, sub Fagus, Acer, 3.7.2023, (c) Lucie Zíbarová

 

Megacollybia platyphylla

Megacollybia platyphylla PR Chynínské buky, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 1.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

 Megacollybia platyphylla

Megacollybia platyphylla Osek, humózní bučina, sub Fagus, Acer pseudoplatanus, 23.8.2008, (c) Lucie Zíbarová

 

Megacollybia platyphylla

Megacollybia platyphylla NPR Čtvrtě, teplomilná doubrava, kmen Quercus, 20.5.2014, (c) Lucie Zíbarová

 

Megacollybia platyphylla

Megacollybia platyphylla NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, zbytky dřeva Fagus, 24.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Megacollybia platyphylla

Megacollybia platyphylla PP Domaslavické údolí, acidofilní bučina, hromada větví Fagus, 10.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

úterý, 03 červenec 2012 17:25

Bertia moriformis (Morušovka bradavčitá)

Velmi hojná vřeckovýtrusá houba, jejíž drobné plodničky typu perithecií, často nahloučené do rozsáhlejších skupin nalezneme po celý rok na dřevě listnáčů, nejčastěji buku, vzácněji i na jehličnanech. Plodnice připomínají plody moruší. Vyskytuje se forma s 8 i 4 výtrusy ve vřecku. Může být parazitovaná houbou Neobarya parasitica.

 

Bertia moriformis

Bertia moriformis PR Milešický prales, jedlobučina, větev Picea, 20.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Bertia moriformis

Bertia moriformis NPR Karlštejn, dubohabřina, opadlá větev Fagus, 2.4.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

Bertia moriformis

Bertia moriformis NPR Koda, dubohabřina, opadlá větev Fagus, 25.8.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

Bertia moriformis

Bertia moriformis PR Studený vrch, suťový les, větev Picea, 3.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Bertia moriformis

Bertia moriformis NPR Karlštejn, dubohabřina, opadlá větev Fagus, 2.4.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

Bertia moriformis

Bertia moriformis NPR Karlštejn, dubohabřina, opadlá větev Fagus, 2.4.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

Bertia moriformis

Bertia moriformis Litvínov, Šumná, acidofilní bučina, větev Fagus, 29.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

 

Bertia moriformis

Bertia moriformis Hřivice, vápnomilná bučina, větev Fagus, 8.3.2015, (c) Lucie Zíbarová

Vřeckovýtruá houba, jejíž stromata můžeme nalézt poměrně hojně po celý rok na mrtvých větvích bříz stále v kůře. Od korovitky tečkované (Diatrype stigma), která zpravidla roste na jiných substrátech, se liší většími výtrusy a zvlněným okrajem stromat.

 

Diatrype undulata

Diatrype undulata PP Tiské stěny, pískovcové skalní město, větev Betula, 31.5.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Diatrype undulata

Diatrype undulata NPP Swamp, okraj rašeliniště, větev Betula, 24.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Diatrype undulata

Diatrype undulata (detail ostiol) PP Tiské stěny, pískovcové skalní město, větev Betula, 31.5.2021, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Anellaria semiovata

Koprofilní druh, rostoucí roztroušeně na pastvinách na výkalech hospodářských zvířat (koně, krávy), méně často i na nitrofilních stanovištích ovlivněných hnojem apod. Od var. phanellarum se liší přítomností prstenu. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

 

Panaeolus semiovatus

Panaeolus semiovatus var. semiovatus Rakousko, pastvina, kravský trus, 19.07.2007, (c) Lucie Zíbarová

 

Panaeolus semiovatus

Panaeolus semiovatus var. semiovatus Milovice, pastvina, koňský trus, 19.5.2016, (c) Lucie Zíbarová

pátek, 22 červen 2012 06:13

Lactarius circellatus (Ryzec kroužkatý)

Roztroušeně se vyskytující ryzec, mykorhizně vázaný na habry (Carpinus betulus) rostoucí od léta do podzimu. Mléko bílé, pomalu žloutnoucí, silně palčivé. Podobný ryzec palčivý (Lactarius pyrogalus) má řidší a sytěji zbarvené lupeny, kromě toho je vázaný na lísku.

 

Lactarius circellatus

Lactarius circellatus EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, Acer, 28.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Lactarius circellatus

Lactarius circellatus NPP Peklo, potoční luh, sub Padus, Alnus, Carpinus, 18.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

 

Lactarius circellatus

Lactarius circellatus Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, Larix, 27.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Lactarius circellatus

Lactarius circellatus Ústí nad Labem, Střížovický vrch, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, 19.8.2010, (c) Lucie Zíbarová

 

Lactarius circellatus

Lactarius circellatus Ústí nad Labem, Střížovický vrch, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, 19.8.2010, (c) Lucie Zíbarová

 

Lactarius circellatus

Lactarius circellatus NPR Břehyně-Pecopala, habřina, sub Carpinus, Fagus, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Velmi hojná mykorhizní houba rostoucí od konce jara do podzimu pod listnáči i jehličnany, typicky na iniciálně sukcesních či narušovaných stanovištích. Význačná mikroskopickými znaky (tetrasporické bazidie, výtrusy kulovité až takřka kulovité, ostnité). Podobné druhy: např. lakovka statná (Laccaria proxima), l. dvoubarvá (Laccaria bicolor), l. zakroucená (Laccaria tortilis) či l. cihlová (Laccaria fraterna) aj. Určování lakovek je poměrně náročné, zejména bez pomoci mikroskopu.

 

Laccaria laccata

Laccaria laccata Ústí nad Labem, Střížovický vrch, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 19.8.2010, (c) Lucie Zíbarová

pátek, 22 červen 2012 06:00

Polyporus varius s.l. (Choroš měnlivý)

Syn.: Cerioporus varius, Polyporus leptocephalus?

Velmi hojný, jednoletý druh choroše rostoucí na dřevě různých listnáčů (často buku nebo břízy). Nové plodnice vytváří na přelomu jara a léta. Nápadný černou bází třeně a radiálně žíhaným, matným kloboukem. Způsobuje bílou hnilobu. Pravděpodobně komplex více druhů

 

Polyporus varius
Polyporus varius NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, větev Betula, 21.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Polyporus varius
Polyporus varius NPP Swamp, větev Betula, 24.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hojná závojenka rostoucí od začátku léta do podzimu na otevřených stanovištích (smilkové louky, vřesoviště, rašelinné louky apod.), v lesních lemech a světlých jehličnatých lesích, obvykle na kyselém substrátě, spíše ve vyšších polohách. Vůně nevýrazná nebo slabě moučná. Nápadná křížatým tvarem výtrusů. Závojenka Entoloma milthalerae má drobné plodnice a podobné, leč větší a více nepravidelné spory.

 

Entoloma conferendum

Entoloma conferendum NPP Kaproun, vlhká rašelinná louka, v porostu Polytrichum, 12.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Entoloma conferendum

Entoloma conferendum NPP Kaproun, vlhká rašelinná louka, v porostu Polytrichum, 12.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Entoloma conferendum

Entoloma conferendum Dálava u Benešova nad Černou, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, 20.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Entoloma conferendum

Entoloma conferendum NPR Rašeliniště Skřítek, přechodové rašeliniště, sub Picea, Betula, 13.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Entoloma conferendum

Entoloma conferendum (spory, Melzerovo reagens, 10000x) 20.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

neděle, 17 červen 2012 19:25

Peniophora incarnata (Kornatka masová)

Hojná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě nejrůznějších listnáčů. Nápadná masově růžovou (za sucha) až oranžovou (za vlhka) barvou a mikroznaky. V rodě je více ±oranžových druhů, např. na olších rostou podobné, avšak vzácnější druhy kornatka oranžová (Peniophora aurantiaca) a k Erikssonova (Peniophora erikssonii) s většimi eliptickými sporami.

 

Peniophora incarnata

Peniophora incarnata Loučky u Verneřic, potoční olšina, větev Acer platanoides, 24.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Peniophora incarnata

Peniophora incarnata PR Milá, suťový les, padlý kmen Tilia, 17.2.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

Peniophora incarnata

Peniophora incarnata NPR Žofinka, blatkové rašeliniště, větev Frangula alnus, 16.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Peniophora incarnata

Peniophora incarnata Mělnická Vrutice, lužní les, větev Hedera, 27.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Peniophora incarnata

Peniophora incarnata Broumov, Rožmitál, úvoz cesty, větévka Rosa, 27.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Peniophora incarnata

Peniophora incarnata NPR Šúr [SK], mokřadní olšina, větvička Alnus, 6.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hypholoma myosotis

Vzácně se vyskytující houba, rostoucí od léta do podzimu na podmáčených stanovištích v porostech rašeliníků, vzácněji i jiných mechů, typicky na živinami bohatších (přechodových) rašeliništích. Živinami chudým, vrchovištním rašeliništím se spíše vyhýbá. Klobouk lepkavý, často se zbytky vela na okraji. Spory mandlovité, hladké, s nezřetelným klíčním pórem, 12.5-19 x 7-9 μm. Viz třepenitka vlhkomilná (Bogbodia uda) a třepenitka prodloužená (Hypholoma eleongatum). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

 

Phaeonematoloma myosotis

Phaeonematoloma myosotis NPR Břehyně-Pecopala, okraj rašelinné olšiny, sub Alnus, 2.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Phaeonematoloma myosotis

Phaeonematoloma myosotis NPP Ruda, přechodové rašeliniště, sub Salix, 16.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Phaeonematoloma myosotis

Phaeonematoloma myosotis Okna, přechodové rašeliniště, sub Pinus, Betula, 30.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Phaeonematoloma myosotis

Phaeonematoloma myosotis NPP Kaproun, přechodové rašeliniště, zarůstající odvodňovací kanál, in Sphagnum, (c) Lucie Zíbarová

 

Phaeonematoloma myosotis

Phaeonematoloma myosotis Okna, přechodové rašeliniště, sub Pinus, Betula, 10.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Phaeonematoloma myosotis

Phaeonematoloma myosotis NPR Zhejral, přechodové rašeliniště, in Sphagnum, sub Salix, 10.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Phaeonematoloma myosotis

Phaeonematoloma myosotis Pohoří na Šumavě, rašelinná louka, 29.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Phaeonematoloma myosotis

Phaeonematoloma myosotis (spory, 5% KOH, 1000x) 30.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

neděle, 17 červen 2012 19:10

Osmoporus odoratus (Anýzovník vonný)

Syn.: Gloeophyllum odoratum

Velmi hojný víceletý choroš rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, obzvláště častý je na smrkových pařezech, často na osluněných stanovištích (paseky). Způsobuje hnědou hnilobu. Nápadný (za čerstva) anýzovou vůní. Viz příbuzné trámovky (Gloeophyllum), s jednoletými plodnicemi a více či méně lupenitým hymenoforem, např. trámovka plotní (Gloeophyllum sepiarium).

 

Gloeophyllum odoratum

Osmoporus odoratus (mladá plodnice) PR Fabián, suťový les, padlý kmen Picea, 31.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Gloeophyllum odoratum

Osmoporus odoratus NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Gloeophyllum odoratum

Osmoporus odoratus PR Fabián, suťový les, padlý kmen Picea, 31.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Gloeophyllum odoratum

Osmoporus odoratus NPR Lichnice, suťový les, řezná plocha kmene Picea, 31.3.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Gloeophyllum odoratum

Osmoporus odoratus PR Fabián, suťový les, padlý kmen Picea, 31.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Gloeophyllum odoratum

Osmoporus odoratus PR Polom, květnatá bučina, řezná plocha kmne Picea, 14.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

neděle, 17 červen 2012 19:00

Antrodia xantha (Outkovka žluťoučká)

Syn.: Amyloporia xantha, Daedalea xantha

Roztroušeně, místy až hojně se rozlitý choroš rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, nejčastěji borovic, vzácně i listnáčů, často na podmáčených stanovištích nebo naopak v suchých borech. Způsobuje hnědou hnilobu. Nápadná nažloutlými až citrónově žlutými, křehkými plodnicemi, které později charakteristicky rozpraskávají. Hořká. Amyloidní skeletové hyfy (i povrch plodnice tak reaguje s jódem modře). Plodnice z listnáčů jsou obvykle živěji zbarvené naž z jehličnanů. Antrodia carbonica je podobná, byť obvykle bez výrazných žlutých tónů a s většími výtrusy, v ČR patrně doposud nezaznamenána. Viz outkovečka citronová (Antrodiella citrinella) a pórnatka česká (Fibroporia bohemica).

 

Antrodia xantha

Antrodia xantha PR Dunajské ostrovy, měkký luh [SK], opadlá větev Populus, 12.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Antrodia xantha

Antrodia xantha NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, pahýl Pinus, 7.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Antrodia xantha

Antrodia xantha PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, opadlá větev Populus, 12.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Antrodia xantha

Antrodia xantha PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, opadlá větev Populus, 12.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Antrodia xantha

Antrodia xantha NPR Žofinka, blatkové rašeliniště, padlý kmen Pinus, 16.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Antrodia xantha

Antrodia xantha PR Kostelecké bory, reliktní bor, větev Pinus, 9.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

 

Antrodia xantha

Antrodia xantha Jetřichovice, Havraní skála, sukcese po spáleništi reliktního boru, padlý kmen Pinus, 8.6.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Antrodia xantha

Antrodia xantha PR Topoľové hony, tvrdý luh, větev Populus, 14.4.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Antrodia xantha

Antrodia xantha NPR Velká Niva, rašelinný bor, padlý kmen Pinus, 25.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

neděle, 17 červen 2012 18:52

Postia guttulata (Bělochoroš slzící)

Syn.: Oligoporus guttulatus, Calcipostia guttulata

Roztroušeně až hojně se vyskytující jednoletý choroš rostoucí na dřevě živých i mrtvých jehličnanů, zpravidla smrku. Způsobuje hnědou kostkovitou hnilobu. Nápadný hojně slzícími plodnicemi (kapky jsou čiré, mléčné jsou napříkad u bělochoroše hořkého - Postia stiptica), často s náznakem třeně a hořkou chutí.

 

Oligoporus guttulatus

Postia guttulata Velké Karlovice, kulturní smrčina, pařez jehličnanu, 1.7.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Oligoporus guttulatus

Postia guttulata Kunžak, mladá kulturní smrčina, pařez jehličnanu, 6.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Oligoporus guttulatus

Postia guttulata PP Noldenteich, okraj rašeliniště, stojící mrtvý kmínek Picea, 16.7.2019 (c) Lucie Zíbarová

 

Oligoporus guttulatus

Postia guttulata (okraj klobouku) PP Noldenteich, okraj rašeliniště, stojící mrtvý kmínek Picea, 16.7.2019 (c) Lucie Zíbarová

 

Oligoporus guttulatus

Postia guttulata NPR Žofinka, blatkové rašeliniště, padlý kmen Pinus, 16.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Oligoporus guttulatus

Postia guttulata Kunžak, mladá kulturní smrčina, pařez jehličnanu, 6.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Oligoporus guttulatus

Postia guttulata NPR Žofinka, blatkový bor, zetlelý kmen Pinus, 5.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

neděle, 17 červen 2012 18:36

Entoleuca mammata (Dřevomor prsnatý)

Syn.: Hypoxylon mammatum

Vřeckovýtrusná lignikolní houba rostoucí nejčastěji na osice a vrbách, ale i na jiných listnáčích. Hospodářsky významný druh, zvláště v Severní Americe, kde způsobuje rakovinu osik. V ČR roztroušeně az vzácně.

 

Entoleuca mammata

Entoleuca mammata PR Niva Doubravy, křovité vrbičky, větev Salix, 13.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Entoleuca mammata

Entoleuca mammata NPP Kaproun, větev Frangula alnus(?), 12.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Entoleuca mammata

Entoleuca mammata NPP Kaproun, větev Frangula alnus(?), 12.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Entoleuca mammata

Entoleuca mammata PR Pacova hora, náletové dřeviny v bývalém lomu, mrtvý kmínek Salix, 23.4.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Entoleuca mammata

Entoleuca mammata PP Na Plachtě, křovité vrby při břehu rybníka, mrtvý kmínek Salix, 26.5.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Xerocomus parasiticus

Tento druh hřibovité houby je význačný tím, že parazituje na plodnicích pesterce obecného (Scleroderma citrinum). Je schopný vytvářet ektomykorhizu, nicméně ke tvorbě plodnic je patrně pestřec nezbytný. Vyskytuje se značně nerovnoměrně, v mnohých částech ČR chybí, naopak v některých oblastech (např. Třeboňsko, Dokesko) je poměrně hojný.

 

Pseudoboletus parasiticus

Pseudoboletus parasiticus Suchdol nad Lužnicí, kulturní bor, příkop u lesní cesty, 13.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

 

Pseudoboletus parasiticus

Pseudoboletus parasiticus Kynšperk nad Ohří, výsypka Boží Požehnání, plodnice Scleroderma citrinum, 17.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Pseudoboletus parasiticus

Pseudoboletus parasiticus NPR Žofinka, blatkové rašeliniště, sub Pinus, 13.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Pseudoboletus parasiticus

Pseudoboletus parasiticus NPR Břehyně-Pecopala, rohozcový bor, sub Pinus, 9.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Pseudoboletus parasiticus

Pseudoboletus parasiticus NPR Velký a Malý Tisý, vlhký smíšený les, sub Alnus, Pinus, Picea, Betula, 27.9.2013, (c) Lucie Zíbarová