Vzácnější druh kukmáku, rostoucí od léta do podzimu na zetlelém dřevě listnáčů, ze zbytků dřeva či pilin. Vyskytuje se i na synantropních stanovištích, kolem cest. Význačný šedou pochvou a mikroskopicky cheilocystidami s prstovitými výběžky. Viz kukmák myší (Volvariella murinella). Zvláště chráněný druh uvedený ve vyhlášce MŽP č. 395/1992Sb. (silně ohrožený druh). Byl uvedený v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšel do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Volvariella caesiotincta PP U Pohránovského rybníka, náletové dřeviny při břehu rybníka, fragment kmene Populus, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella caesiotincta Dobčice, kulturní smrčina, pařez Betula, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella caesiotincta NPP Peklo, potoční luh, silně rozložený kmen Acer, 7.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella caesiotincta NPP Medník, acidofilní bučina, zbytky dřeva Fagus, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella caesiotincta NPR Čtvrtě,dubohabřina, trouch pod kmenem Tilia, 30.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella caesiotincta Dobčice, kulturní smrčina, pařez Betula, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella caesiotincta NPR Kohoutov, květnatá bučina, silně rozložený kmen Fagus, 22.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella caesiotincta Zlatnická dolina [SK], dubohabřina, kmen listnáče, 14.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až vzácně se vyskytující druh slizáku rostoucí od léta do podzimu, mykorhizně je vázaný na modříny. Lupeny po otlačení nejprve červenají, poté černají. Jedlý.

Gomphidius maculatus PR Pod Rudným vrchem, kulturní smíšený les, sub Larix, Picea, Corylus, 12.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Gomphidius maculatus Hříškov, kulturní jehličnatý les, lesní cesta, sub Larix, Pinus, Picea, 26.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Gomphidius maculatus PR Niva Doubravy, vlhká louka, dub Larix, 11.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Gomphidius maculatus Dobčice, kulturní smíšený les, sub Larix, Picea, Alnus, Fagus, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Gomphidius maculatus Dobčice, kulturní smíšený les, sub Larix, Picea, Alnus, Fagus, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný a obecně známý hřib rostoucí od podzního jara do podzimu pod jehličnany (smrk, borovice) i listnáči (dub, buk), především na kyselých a/nebo vlhčích půdách. Jedlý. Do skupiny tzv. "pravých" či "bílých" hřibů (Boletus s. str.) patří u nás ještě hojný hřib dubový (Boletus reticulatus) a vzácnější h. bronzový (Boletus aereus) a h. borový (Boletus pinophilus). Při velké nepozornosti hrozí záměna za hořký hřib žlučový (Tylopilus felleus) v dospělosti s růžovými rourkami.

Boletus edulis Lipová-lázně, smíšený kulturní les, sub Picea, Fagus, 15.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Boletus edulis Východná, Kundrátovo, [SK], smrčina na bývalých pastvinách, sub Picea, 21.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Boletus edulis Bílá, podmáčená kulturní smrčina, sub Picea, 26.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Boletus edulis PR Údolí Teplé, smrkoborový les, sub Pinus, Picea, 29.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Boletus edulis Litvínov, Šumná, acidofilní bučina, sub Fagus, 29.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Boletus edulis Stožec, kulturní smrčina, sub Picea, 3.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Boletus edulis Dobčice, smíšený kulturní les, sub Fagus, Betula, Picea, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Boletus edulis Černý Kříž na Šumavě, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, 3.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Boletus edulis Habří u Č. Budějovic, okraj kulturní smrčiny, sub Quercus, Betula, Prunus, 28.7.2011, (c) Lucie Zíbarová

Boletus edulis NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, sub Fagus, 23.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hojná holubinka rostoucí od počátku léta do první poloviny podzimu v listnatých a jehličnatých lesích. Význačná masovými odstíny na klobouku, matnou pokožkou, která často nedosahuje okraje klobouku. Oříšková chuť. Výtrusný prach bílý. Rekce na KOH lososová. Jedlá a chutná. Typické plodnice není problém poznat, nicméně vyskytují se i formy s různě odlišně zbarveným kloboukem, některé mohou připomínat např. holubinku bukovku (Russula heterophylla), taktéž s bílým výtrusným prachem, ale s o něco drobnějšími výtrusy.

Russula vesca Osek, acidofilní doubrava, sub Quercus, 9.7.2006, (c) Lucie Zíbarová

Russula vesca Dobčice, mladá bučina, sub Fagus, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Russula vesca Malonty, mladá vlhká kulturní smrčina, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula vesca f. lactea NP Šumava, Strážný, Lískový vrch, acidofilní bučina, sub Fagus, Picea, 16.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Dobře známá jedlá a chutná houba rostoucí hojně od počátku léta do podzimu v jehličnatých lesích na kyselých půdách. Častější je ve vyšších polohách. Mykorhizní druh. Jedlá a chutná. Podobné druhy: např. liška bledá (Cantharellus pallens), liška ametystová (Cantharellus amethysteus), liška Friesova (Cantharellus friesii), liška rezavějící (Cantharellus ferruginascens), liška nálevkovitá (Cantharellus tubaeformis), liška žlutavá (Cantharellus aurora) nebo liška šedá (Cantharellus cinereus) aj. Viz též lištička pomerančová (Hygrophoropsis aurantiaca) s pravými a hustými lupeny, měkkou konsistencí a oranžovou dužninou.

Cantharellus cibarius NPR Červené Blato, podmáčená smrčina, sub Picea, Pinus, 1.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cantharellus cibarius NP Šumava, Vltavský luh (I. zóna), rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, Pinus, 19.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cantharellus cibarius Alp Flix [CH], horská smrčina, sub Picea, 11.8.2022, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná houba bučin, obzvláště se silnější vrstvou opadu. Roste od léta do podzimu na kyselých až neutrálních půdách. Mléko bílé, nasládlé, nemění barvu. Nejedlý. Podobné druhy: např. ryzec žlutohnědý (Lactarius fulvissimus), r. liškový (Lactarius tabidus) či r. játrový (Lactarius hepaticus). V bučinách je hojný např. i ryzec zelený (Lactarius blennius).

Lactarius subdulcis NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius subdulcis NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius subdulcis PR Myslivna, mladá bučina, sub Fagus, Larix, 12.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius subdulcis NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius subdulcis Dobčice, mladá bučina, sub Fagus, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius subdulcis Osek, acidofilní bučina, silně rozložený kmen Fagus, 20.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Boletus erythropus sensu auct., Boletus luridiformis, Boletus praestigiator?

Hojný druh rostoucí od konce jara do podzimu pod listnáči i jehličnany na kyselých i zásaditých půdách. Jeden z našich prvních hřibů, běžně se vyskytuje již od poloviny května. Po dostatečné tepelné úpravě jedlý. Druh nápadný červeným ústím rourek a absencí sïťky na třeni. Viz hřib odbarvený (Neoboletus xanthopus). Podobný je i hřib koloděj (Suillellus luridus) a hřib polosíťkovaný (Suillellus mendax), oba s vyvinutou síťkou.

Neoboletus luridiformis Mikulov v Krušných horách, acidofilní bučina, sub Fagus, 18.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Neoboletus luridiformis NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, sub Fagus, 16.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Neoboletus luridiformis (detail rourek) NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, sub Fagus, 16.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Neoboletus luridiformis (detail třeně) NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, sub Fagus, 16.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Neoboletus luridiformis Ralsko, Boreček, výsadba dubu červeného, sub Quercus rubra, 1.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Neoboletus luridiformis Klínovec, horská smrčina, sub Picea, 26.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Neoboletus luridiformis Dobčice, kulturní smrčina, sub Picea, Betula, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Neoboletus luridiformis Dobčice, kulturní smrčina, sub Picea, Betula, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Typický druh bučin. Roste velmi hojně od léta do podzimu spíše ve vlhčích a humózních bučinách. Mléko bílé, šedozelenající, po chvilce palčivé. Viz též ryzec bledoskvrnitý (Lactarius fluens).

Lactarius blennius Dobčice, mladá bučina, sub Fagus, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius blennius PR Tiské stěny, acidofilní bučina, sub Fagus, Betula, 1.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Hojná drevorozkladná houba rosotucí od léta do podzimu na zetlelém dřevě jehličnanů, nejčastěji smrku, typicky na mechatých pařezech. Pro svou gelatinózní konzistentenci a ostnitý hymenofor nezaměnitelný. Proměnlivý druh, vyskytují se dvě barevné formy - s hnědavým kloboukem a celá bílá. Jedlý, ale bez chuti. Z Evropy byl nedávno popsán nový druh Pseudohydnum alienum rozlišitelný jen mikroskopicky.

Pseudohydnum gelatinosum NPR Velký a Malý Tisý, smíšený kulturní les, pařez Picea, 27.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pseudohydnum gelatinosum NP Šumava, Strážný, podmáčená smrčina, pařez Picea, 16.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Pseudohydnum gelatinosum Malonty, vlhká smrčina, zetlelý pařez Picea, 6.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Pseudohydnum gelatinosum NP Šumava, Strážný, podmáčená smrčina, pařez Picea, 16.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Pseudohydnum gelatinosum Dobčice, výsadba jedle, pařez jehličnanu, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Pseudohydnum gelatinosum Dluhoště, vlhká smrčina, zetlelý pařez jehličnanu, 4.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Drobný druh štítovky rostoucí od léta do podzimu na zemi nebo na silně zetlelém dřevě listnáčů, často na vlhčích lokalitách. Od podobné štítovky huňaté (Pluteus hispidulus) se pozná tvarem cystid. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Pluteus exiguus NPP Rečkov, okraj mokřadní olšiny, na zemi, sub Alnus, Betula, Pinus, 20.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus exiguus NPP Jestřebské slatiny, podmáčená březina, na zemi, sub Betula, Pinus, Salix, 11.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus exiguus PR Údolí Doubravy, suťový les, silně rozložený kmen Fagus, 7.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus exiguus NPP Rečkov, mokřadní olšina, větvička Rubus, 20.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus exiguus PR Myslivna, jasenina, na zemi, sub Fraxinus, 12.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus exiguus PR Myslivna, jasenina, na zemi, sub Fraxinus, 12.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Oligoporus ptychogaster

Hojně se vyskytující druh choroše, rostoucí na značně ztrouchnivělém dřevě jehličnanů, často z kořenů kolem pařezů. Často roste kolem z kořenů starých smrkových pařezů. Nápadný tvorbou poduškovitého stadia produkujícího rezavé silnostěnné nepohlavní výtrusy (chlamydospory), samotná pohlavní fáze se nachází zřídka.

Postia ptychogaster NPR Žofinka, podmáčená smrčina, padlý kmen Picea, 5.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Postia ptychogaster PR Maštale, mladá smrčina, pařez jehličnanu, 18.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Postia ptychogaster (nepohlavní fáze) Rudolfov u Českých Budějovic, kulturní smrčina, na zemi kolem pařezu Picea, 30.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Postia ptychogaster (nepohlavní fáze) Rudolfov u Českých Budějovic, kulturní smrčina, na zemi kolem pařezu Picea, 30.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Postia ptychogaster PR Pavlínino údolí, podmáčená smrčina, padlý kmen jehličnanu, 21.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Postia ptychogaster NPR Žofinka, podmáčená smrčina, padlý kmen Picea, 5.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Postia ptychogaster PR Čabel, kulturní smíšený les, padlý kmínek Pinus, 4.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Postia ptychogaster Houština u Mašťova, acidofilní doubrava, kmínek Pinus, 3.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Postia ptychogaster (nepohlavní fáze) PP Přesyp u Malolánského, kulturní bor, větev Pinus, 8.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Postia ptychogaster Jaroslavický vrch, vlhká kulturní smrčina, kmen Picea, 14.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Nápadná vřeckovýtrusá houba rostoucí roztroušeně od pozdního léta do podzimu v lesích i mimo les obvykle na obnažené půdě, kolem cest apod., často na narušených a synatropních stanovištích. Preferuje hlinité půdy. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006) při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Aleuria aurantia Rudolfov u Českých Budějovic, okraj lesní cesty, 30.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Aleuria aurantia České Žleby, okraj lesní cesty, 10.10.2008, (c) Lucie Zíbarová

Aleuria aurantia NPP Libický luh, tvrdý luh, okraj lesní cesty, sub Robinia, Carpinus, Tilia, Alnus, 7.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Aleuria aurantia NPR Libický luh, (spory, Cotton blue, 1000x) 7.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Inocutis tamaricis

Ve Středomoří (aneb suvenýr z Mykologického kongresu) velmi hojný druh jednoletého choroše rostoucí na živých i mrtvých kmenech tamaryšků. V ČR nejspíš neroste.

Inonotus tamaricis Neos Marmaras, Chalkidiki, Řecko, kmen Tamarix sp. na pláži, 19.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Tylopilus porphyrosporus, Porphyrellus pseudoscaber

Roztroušeně až místy hojně se vyskytující druh rostoucí od léta do podzimu v humózních jehličnatých a smíšených lesích především pod smrky od středních do vyšších poloh. Pro svou tmavě zbarvenou plodnici nezaměnitelný. Dužnina bílá, na řezu pomalu červená, někdy i mírně modrá nebo zelená. Jedlý.

Porphyrellus porphyrosporus PR Dlouhý vrch, suťový les, sub Picea, Fagus, Acer, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Porphyrellus porphyrosporus Domalsvické údolí, květnatá bučina, sub Fagus, 10.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Porphyrellus porphyrosporus Radčice u Malont, suťový les, sub Corylus, Acer pseudoplatanus, Populus tremula, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Porphyrellus porphyrosporus NPR Lichnice-Kaňkovy hory, suťový les, sub Picea, Fagus, Acer, 10.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Apioperdon pyriforme

Velmi hojný druh pýchavky rostoucí od léta do podzimu ve skupinách na dřevě listnáčů. Typická ekologií, drobnými bradavkami, přítomností myceliálních provazců na bázi plodnice a v dospělosti bělavou subglebou; mikroskopicky pak hladkými sporami. V současnosti se odděluje do samostatného rodu Apioperdon.

Lycoperdon pyriforme NPP Jeskyně Na Pomezí, náletové dřeviny v opuštěném lomu, větev listnáče (Alnus?), 15.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon pyriforme Jestřebí, olšina, kmen listnáče, 11.9.2008, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon pyriforme PR Podtrosecká údolí, potoční luh, pařez Alnus, 11.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon pyriforme PR Podtrosecká údolí, potoční luh, pařez Alnus, 11.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon pyriforme PR Dlouhý vrch, suťový les, pařez Acer pseudoplatanus, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon pyriforme NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, zetlelý pařez Fagus, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější druh ryzce z okruhu "pravých" ryzců (sect. Dapetes) vázaný na jedle, častěji na neutrálních nebo bázemi bohatších půdách. Mléko oranžové, po určité době hnědovínové, mírné až nahořklé. Viz též r. borový (Lactarius deliciosus), r. osmahlý (Lactarius quieticolor) rostoucí pod borovicemi a r. smrkový (Lactarius deterrimus) pod smrky. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Lactarius salmonicolor PR Údolí Doubravy, fragment jedlobučiny, břeh říčky, sub Alnus, Fagus, Picea, Abies, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius salmonicolor Plánička, mladá jedlina, sub Abies, Picea, 30.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius salmonicolor PR Údolí Doubravy, fragment jedlobučiny, břeh říčky, sub Alnus, Fagus, Picea, Abies, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius salmonicolor Plánička, mladá jedlina, sub Abies, Picea, 30.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius salmonicolor PR Zátoňská hora, jedlobučina, sub Fagus, Abies alba, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius salmonicolor PR Zátoňská hora, jedlobučina, sub Fagus, Abies alba, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius salmonicolor PR Zátoňská hora, jedlobučina, sub Fagus, Abies alba, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Vzácný a nápadný ryzec rostoucí od léta do podzimu ve vyšších polohách pod smrkem na podmáčených stanovištích. Mléko bílé, fialovějící při zasychání; mírné, po chvíli hořké. Obtížně zaměnitelný druh, trochu podobný může být ryzec ďubkovaný (Lactarius scobiliculatus) se žloutnoucím mlékem. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh) a nachází se mezi druhy navrženými pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Lactarius repraesentaneus Povydří, lesní prameniště, sub Betula, Picea, 6.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius repraesentaneus Tatranský národný park, Tichá dolina [SK], rašelinná smrčina, sub Picea, 19.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius repraesentaneus NPR Velká niva, rašelinná smrčina, sub Picea, Pinus, Betula, 13.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius repraesentaneus Ždánidla, lesní prameniště, sub Picea, Salix, 4.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius repraesentaneus NPR Velká niva, rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, Pinus, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná límcovka se severským rozšířením, u nás roste vzácně, především v horách, ve vlhkých jedlobučinách, podmáčených smrčinách a na rašeliništích na zemi či na silně rozloženém dřevě jehličnanů i listnáčů. Viz límcovka vrásčitoprstenná (Stropharia rugosoannulata) nebo límcovka vroubkovaná (Hemistropharia albocrenulata). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Stropharia hornemannii NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, kmen Betula, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia hornemannii NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, kmen Betula, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia hornemannii NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, kmen Betula, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia hornemannii NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, kmen Betula, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia hornemannii NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, kmen Betula, 22.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia hornemannii NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, kmen Betula, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia hornemannii NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, kmen Betula, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia hornemannii NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, dřevní zbytky, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia hornemannii NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, zbytky dřeva, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Stropharia hornemannii NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, zbytky dřeva, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná lupenatá houba rostoucí od pozdního léta do podzimu na dřevě listnáčů (nejčastěji břízy, méně i olší, jeřábů či buku), vzácněji jehličnanů na chladnějších a podmáčených stanovištích, typicky na rašeliništích a jejich okrajích. Jediný druh rodu Tubaria s prstenem v Evropě. Vzdáleně podobná může být například čepičatka jehličnanová (Galerina marginata) nebo opeňka měnlivá (Kuheneromyces mutabilis). Uvedená ve vyhlášce MŽP 395/1992Sb. (ohrožený druh), Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh) a zůstává i mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích. 

Tubaria confragosa NPR Červené Blato, blatkové rašeliniště, zetlelý kmen Betula, 12.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria confragosa Světlík, podmáčená smrčina, kmen Betula, 27.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria confragosa NPR Velká niva, podmáčená smrčina, kmen Betula, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria confragosa NPR Velká niva, rašeliniště, zetlelý kmen Betula, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria confragosa NP Šumava, podmáčená smrčina, kmen Sorbus, 6.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria confragosa Světlík, podmáčená smrčina, kmen Betula, 27.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria confragosa NPR Velká Niva, rašeliniště, zetlelý kmen Betula, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria confragosa NP Šumava, podmáčená smrčina, kmen Betula, 6.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria confragosa Benešov nad Černou, vlhký kuturní jehličnatý les, zanořený kmínek Betula, 7.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria confragosa NPR Velká niva, podmáčená smrčina, kmen Betula, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Calocybe constricta

Roztroušeně vyskytující se druh rostoucí od léta do podzimu především na synatropních a živinami bohatých stanovištích, typicky v parcích, ve volné přírodě pak v měkkých luzích a olšinách. Nápadná oděným, často kořenujícím třeněm a výrazně moučnou vůní.

Tricholomella constricta Ústí nad Labem - Městské sady, park, záhon, 15.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Tricholomella constricta Solopisky, trávník v obci, 3.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Tricholomella constricta Ústí nad Labem - Městské sady, park, záhon, 10.9.2008, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Battarrea stevenii?

V ČR velmi vzácný druh rostoucí v teplých oblastech na suchých, často písčitých místech - pod skalními převisy, ve vykotlaných stromech apod. Jinak druh polopouštních stanovišť. Taxonomie nedořešená (B. stevenii vs. phalloides, popř. jiné druhy?). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Battarrea phalloides NPR Děvín-Kotel-Soutěska, dubohabřina, dutina ve vykotlaném dubu, 21.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Battarrea phalloides NPR Děvín-Kotel-Soutěska, dubohabřina, dutina ve vykotlaném dubu, 21.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Battarrea phalloides (loňská plodnice) Velké Žernoseky, okraj cesty, sub Populus, 23.2.2024, (c) Lucie Zíbarová

Battarrea phalloides (loňská plodnice) Velké Žernoseky, okraj cesty, sub Populus, 30.4.2022, (c) Lucie Zíbarová

Battarrea phalloides (loňská plodnice) Velké Žernoseky, okraj cesty, sub Populus, 23.2.2024, (c) Lucie Zíbarová

Battarraea stevenii (spory a kapilicium, 5% KOH, 1000x), 30.4.2022, (c) Lucie Zíbarová

Hojná a nezaměnitelná vřeckovýtusá houba rostoucí od léta do podzimu na čerstvě odumřelém dřevě listnáčů, především dubu a buku. Jedlá. Význačná masitými, zčásti rosolovitými plodnicemi, černým výtrusným prachem a černými výtrusy (9-17 x 6-7.5 μm, podle Breitenbach & Kränzlin 1984). Podobný velmi vzácný masečník kulovitý (Sarcosoma globosum) roste na jaře na zemi v jehličnatých lesích. Klihatička pochmurná (Bulgariella pulla) je podstatně drobnější a má i menší spory.

Bulgaria inquinans NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, kmen Fagus, 1.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Bulgaria inquinans PR U Spálené, dubohabřina, kmen Quercus, 18.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Bulgaria inquinans NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, kmen Fagus, 1.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Bulgaria inquinans PR U Spálené, dubohabřina, kmen Quercus, 18.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Bulgaria inquinans NPR Děvín-Kotel-Soutěska, dubohabřina, kmínek Populus tremula(?), 21.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Bulgaria inquinans Háj u Duchcova, acidofilní doubrava, padlý kmen Quercus, 24.8.2005, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná houba rostoucí v teplejších oblastech ve světlých lesích, lesních lemech či parcích. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Geastrum berkeleyi NPR Děvín-Kotel-Soutěska, dubohabřina, sub Quercus, 21.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Geastrum berkeleyi Vyšný, smíšený les na vápenci, sub Corylus, Tila, Pinus, 28.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Geastrum berkeleyi Vyšný, smíšený les na vápenci, sub Corylus, Tila, Pinus, 28.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Choroš s nápadně roztrhanými rourky do podoby ostnů. Roste roztroušeně (především v jižní polovině ČR) na dřevě listnáčů, patrně se šíří. Mikroskopicky význačná hyfami bez přezek a hojnými inkrustovanými pseudocystidami v hymeniu. Viz bránovitka přezkatá (Steccherinum oreophilum) s drobnějšími plodnicemi a přezkami na generativních hyfách. Záměna možná i za některé formy pórnovitky obecné (Schizopora radula) a pórnovitky různopóré (Schizopora paradoxa) nebo plstnatec tlustoostný (Sponigipellis pachyodon). Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Irpex lacteus PR Slovanský ostrov [SK], tvrdý luh, opadlá větev Quercus, 10.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Irpex lacteus PR Slovanský ostrov [SK], tvrdý luh, opadlá větev Quercus, 10.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Irpex lacteus NPR Děvín-Kotel-Soutěska, dubohabřina, větev Quercus, 21.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Irpex lacteus PR Ostrovné lúčky [SK], měkký luh, větev Robinia, 4.11.2019, (c) Lucie Zíbarová

Irpex lacteus NPR Děvín-Kotel-Soutěska, dubohabřina, větev Quercus, 21.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Irpex lacteus NPR Ruda, podmáčený porost křovitých vrb, kmínek Frangula, 17.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Irpex lacteus PR Topoľové hony (SVK), tvrdý luh, opadlá větev Quercus, 11.4.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Scytinostroma portentosum s. auct. eur.

Kornatcovitá houba nápadná nepříjemným pachem plodnic po naftalínu. Roste roztroušeně až hojně po celý rok na dřevě listnáčů, spíše v nižších polohách. Mikroskopicky význačná takřka kulovitými amyloidními sporami (o průměru cca 5-6 μm) a hojně dichotomicky větvenými dextrinoidními skeletovými hyfami.

Scytinostroma hemidichophyticum NPR Děvín-Kotel-Soutěska, suťový les (lípa, dub, jasan), padlý kmen Quercus, 21.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Scytinostroma hemidichophyticum NPR Úhošť, dubohabřina, padlý kmen Quercus, 6.2.2024, (c) Lucie Zíbarová

Scytinostroma hemidichophyticum Ročov, dubohabřina, kmínek Corylus, 15.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Scytinostroma hemidichophyticum Domoušice, suťový les, kmínek Acer, 26.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Scytinostroma hemidichophyticum NPR Děvín-Kotel-Soutěska, suťový les (lípa, dub, jasan), padlý kmen Quercus, 21.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Scytinostroma hemidichophyticum Pohránovský rybník, kmen listnáče, 10.3.2016, (c) Lucie Zíbarová

Scytinostroma hemidichophyticum PR Libouchecké rybníčky, potoční luh, zavěšený kmínek Salix caprea, 23.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Modrozelená vřeckovýtrusá houba rostoucí roztroušeně od léta do podzimu na dřevě listnáčů. Při rozkladu svého substrátu (dřeva) jej zbarvuje zeleně, na přítomnost druhu tak můžeme usuzovat i bez přítomnosti plodnic (zeleně dřevo baví ale i např. chlupáček měděnkový - Aeruginoscyphus sericeus). Příbuzná Chloroboria aeruginosa má větší spory a pravidelnější plodnice. Viz zelenitka olivová (Chlorencoelia versiformis).

Chlorociboria aeruginascens NPP Peklo, mokřadní olšina, větev Alnus, 20.7.2015, (c) Lucie Zíbarová

Chlorociboria aeruginascens (zbarvené dřevo) NPP Peklo, mokřadní olšina, větev Alnus, 20.7.2015, (c) Lucie Zíbarová

Chlorociboria aeruginascens NPR Děvín-Kotel-Soutěska, nížinný suťový les (lípa, dub, jasan), dřevo Quercus, 21.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Chlorociboria aeruginascens NPR Děvín-Kotel-Soutěska, dubohabřina, dřevo Quercus, 21.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Chlorociboria aeruginascens NPR Děvín-Kotel-Soutěska, dubohabřina, dřevo Quercus, 21.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Druh rostoucí od léta do podzimu na sušších až stepních trávních, v teplejších oblastech hojně. Ostny velmi drobné, po otření nezanechávají areoly. Viz např. pýchavka stlačená (Lycoperdon pratense).

Lycoperdon lividum Havraní ostrov, suchý trávník, 15.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon lividum NPR Děvín-Kotel-Soutěska, stepní trávník, 21.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon lividum Havraní ostrov, suchý trávník, 15.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Collybiopsis ramealis

Hojný druh, rostoucí obvykle od pozdního jara do podzimu pospolitě na větvičkách a zetlelém dřevě listnáčů. Podobná špička Vaillantova (Marasmiellus vaillantii) roste typicky na rostlinných zbytcích, může se však vyskytovat i na dřevě, liší se mikroskopickými znaky. Viz penízovka odporná (Marasmiellus foetidus) s nepříjmným pachem po hnijíím zelí.

Marasmiellus ramealis EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, větev Fraxinus, 26.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Marasmiellus ramealis NPR Děvín-Kotel-Soutěska, dubohabřina, spodní strana fragmentu dřeva dubu, 21.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Marasmiellus ramealis Havraníky, Judexův mlýn, vlhký zbytek dřeva listnáče, 6.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Marasmiellus ramealis NPR Ruda, podmáčený porost křovitých vrb, větev Salix, 17.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh drobné hlívy rostoucí od léta do podzimu na dřevě listnáčů, vzácněji i jehličnanů. Viz hlívička dvouvýtrusá (Hohenbuehelia fluxilis) lišící se mikroskopicky bisporickými bazidiemi a hlívička siná (Hohenbuehelia atrocaerulea) s tmavšími, modravými plodnicemi, sytěji žlutými lupeny a drobnými rozdíly v mikroznacích. Hlívička kožíšková (Hohenbuehelia matstrucata) tvoří větší plodnice s typicky chlupatým povrchem klobouku a tlustou želatinózní vrstvou pod kloboukem.

Hohenbuehelia grisea PP V Hlubokém, dubohabřina, větev Quercus, 1.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hohenbuehelia grisea NPP Peklo, potoční luh, větev Quercus, 18.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Velmi vzácný, drobný druh rostoucí na zemi mezi mechy v lesích i na otevřených stanovištích. Lupénka vlnitá (Cotylidia undulata) si liší bočně nerozčísnutými plodnicemi a mikroznaky (spory menší než 5 μm). Velmi podobná lupénka karpatská (Cotylidia carpathica) má menší spory. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Cotylidia muscigena PR Milovická stráň, teplomilná doubrava, v mechu, 22.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Cotylidia muscigena PR Milovická stráň, teplomilná doubrava, v mechu, 22.10.2011, (c) Lucie Zíbarová