Syn.: Rutsroemia rhenana
Vřeckovýtrusá houba rostoucí na jaře na odumřelých větvích jabloní.
Encoelia rhenana Ústí nad Labem, ovocné stromy při okraji silnice, větev Malus, 22.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Encoelia rhenana Ústí nad Labem, ovocné stromy při okraji silnice, větev Malus, 22.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Encoelia rhenana Ústí nad Labem, ovocné stromy při okraji silnice, větev Malus, 22.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hyphoderma tsugae
Nenápadná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě jehličnanů, méně často listnáčů. Od příbuzných druhů, zejm. kornatce bledého (Peniophorella pallida) a k. smetanového (Peniophorella praetermissa), se pozná pouze mikroskopicky.
Peniophorella tsugae PR Velký Vápenný, kulturní smrčina, pařez Picea, 12.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Peniophorella tsugae NPR Břehyně-Pecopala, rašelinný bor, padlý kmen Pinus, 15.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Peniophorella tsugae Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, větev Pinus, 9.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Peniophorella tsugae PR Polom, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 15.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Peniophorella tsugae NPR Praděd, horská smrčina, kmen Picea, 31.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Peniophorella tsugae Údolí Lomského potoka, potoční luh, kmínek Alnus, 24.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Pellidiscus pallidus
Drobná cyfeloidní houba rostoucí na rostlinných zbytcích, větvičkách apod. Od podobných cyfeloidních či dokonce vřeckovýtrusých hub se pozná pouze mikroskopicky (hnědé, protáhlé a jemně oramentované spory). Jedná se pravděpodobně o redukovanou formu lupenatých zástupců rodu trepkovitka (Crepidotus).
Crepidotus pallidus NPR Kněžčky, teplomilná doubrava, opadlá borka Quercus, 30.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Crepidotus pallidus Konětopy, výsadba borovice černé, jehlice Pinus nigra, 26.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Crepidotus pallidus PR Na Voskopě, výsadba borovice černé, jehlice Pinus nigra, 5.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Crepidotus pallidus NPR Kněžčky, teplomilná doubrava, opadlá borka Quercus, 30.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Crepidotus pallidus PR Na Voskopě, dubohabřina, větvička Rosa, 5.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Crepidotus pallidus PR Krkánka, dubohabřina, větev Fagus, 20.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Naemacyclus minor
Drobná vřeckovýtrusá houba tvořící plodnice na opadlých jehlicích borovic (v ČR zejm b. lesní a b. černé). Apothecia prorážejí pokožku, která zůstává při jejich okraji jako dva cípy, které se otevírají za vlhkého počasí. Způsobuje mramorovou sypavku borovice, patogenita se mezi jednotlivými genotypy liší. Cyclaneusma niveum je velmi podobná, tvoří o něco větší plodnice a má mít těžiště výskytu v jižní Evropě.
Cyclaneusma minus NPR Karlštejn, krátkostebelný xerotermní trávník s vtroušenou borovicí černou, jehlice Pinus nigra, 29.1.2025, (c) Lucie Zíbarová
Cyclaneusma minus NPR Karlštejn, krátkostebelný xerotermní trávník s vtroušenou borovicí černou, jehlice Pinus nigra, 29.1.2025, (c) Lucie Zíbarová
Cyclaneusma minus Konětopy, výsadba borovice černé, jehlice Pinus nigra, 26.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Cyclaneusma minus NPR Mohelenská hadcová step, bor na hadci, jehlice Pinus sylvestris, 18.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě jehličnanů, zejm. borovic. Plodnice jsou za sucha prakticky neviditelné. Od podobných druhů se pozná pouze mikroskopicky. Rod význačný krátkými obráceně kuželovitými bazidiemi s 5-8 sterigmaty, k. Pearsonův se od ostatních druhů rodu (např. kornateček poutkatý - Paullicorticium ansatum) spolehlivě pozná hyfami bez přezek a lodičkovitými výtrusy.
Paullicorticium pearsonii Konětopy, výsadba borovice černé, větev Pinus nigra, 26.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hojně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů (nejčastěji dub, ale buk, líska, habr aj.), méně často jehličnanů (často borovice). Význačná mikroskopickými znaky: přezky na hyfám přítomny, bazidie tetrasporické, spory široce eliptické, hladké, neamyloidní, silnostěnné 3-3,5 x 2,5 μm. Mikroskopicky velmi podobná kornatec tmavnoucí (Trechispora coharens) se odlišuje plodnicemi jen volně připojenými k substrátu a o něco málo většími sporami (3,5-4,5 x 2,5-3 μm).
Trechispora confinis Topoľové hony, tvrdý luh,spodní strana kůry na padlém kmeni Quercus, 10.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora confinis Konětopy, vápnomilná bučina, fragment kmene Fagus, 26.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora confinis PP Na Černčí, lesostepní bor, větev Pinus, 31.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora confinis PR Studený vrch, acidofilní bučina, fragment kmene Fagus, 17.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora confinis Obírka, suťový les, kmen Abies, 15.8.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Wynnella silvicola, Helvella silvicola
V ČR velmi vzácná houba rostoucí na počátku léta pod smrkem na vápnitých půdách. Ačkoli český název rodu je ouško, ve skutečnosti je bližší chřapáčům (Helvella), než ostatním ouškům (Otidea), kterým je makroskopicky podobná. Mimo ČR hojnější v pohořích (vápencové části Alp, Karpat). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).
Midotis lingua Kovářská, okraj mladé smrčiny na náspu, sub Picea, 20.6.2024, (c) Lucie Zíbarová
Midotis lingua Kovářská, okraj mladé smrčiny na náspu, sub Picea, 20.6.2024, (c) Lucie Zíbarová
Midotis lingua Kovářská, okraj mladé smrčiny na náspu, sub Picea, 26.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Midotis lingua Kovářská, okraj mladé smrčiny na náspu, sub Picea, 3.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Midotis lingua Kovářská, okraj mladé smrčiny na náspu, sub Picea, 26.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Wynnella silvicola (spory, H2O, 1000x), 21.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hypocrea lixii s. auct. eur., Trichoderma atrobrunneum
Patrně nepříliš vzácný taxon rostoucí na mrtvém dřevě i starých plodnicích chorošů, spíše v teplejších oblastech. Agregát více obtížně rozlišitelných druhů, v Evropě původně určovaných jako Hypocrea lixii, která je však v současném úzkém pojetí východoasijským druhem. Anamorfa (nepohlavní stadium)Trichoderma harzianum agg. je používané v biokontrole houbových patogenů rostlin. Výrazná zejména tmavě černozelenými plodnicemi a zelenými výtrusy.
Hypocrea atrobrunneum Stoupno, okraj olšiny, opadlá větev Salix, 14.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Hypocrea atrobrunneum Ročov, teplomilná doubrava, fragment kmene Quercus, 2.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hypocrea atrobrunneum (řez stromatem) Ročov, teplomilná doubrava, fragment kmene Quercus, 2.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hyphoderma guttuliferum
Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, spíše v pokročilém stadiu rozkladu. Od podobných druhů se pozná s jistotou pouze mikroskopicky (zejm. podle tvaru inkrustovaných cystid, které jsou ± tenkostěnné, spory válcovité 9-12 × 3-4 μm). Kornatka proměnlivá (Hyphoderma mutatum) má inkrustované cystidy silnostěnné a relativně užší spory, kornatec pýřitý (Peniophorella pubera) má inkrustované cystidy rovněž silnostěnné a víceméně kuželovité a relativně širší spory. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Peniophorella guttulifera PR Ronov, dubohabřina, kmíek Acer, 5.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Peniophorella guttulifera Ročov, suťový les, kmen listnáče (Acer?), 2.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Peniophorella guttulifera NPR Koda, dubohabřina, větev Fagus, 11.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Camarops pugillus
Patrně dosti přehlížená vřeckovýtrusá houba, jejíž stromata (obvykle) s prstovitými výbežky rostou zanořené v mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů ve středním stadiu rozpadu. Příbuzná bolinka žlutá (Camaropella lutea) se liší většími stromaty bez výběžků. Žlutě zbarvenou vrstvou dřeva v okolí stromat se může vyskytovat u obou druhů.
Camaropella pugillus Habří, dubohabřina, kmen Pinus, 12.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Camaropella pugillus Habří, dubohabřina, kmen Pinus, 12.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Camaropella pugillus Kobyla, dubohabřina, větev Quercus, 25.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Camaropella pugillus NPR Praděd, rašelinná smrčina, padlý kmen Picea, 14.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Camaropella pugillus NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, padlý kmen Pinus, 8.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Camaropella pugillus Ročov, porost lísky na opuce, větev Corylus, 2.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Camaropella pugillus Plechý, horská smrčina, kmen Picea, 19.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Nenapádná perithecia této houby rostou na mrtvém dřevě listnáčů, zejména dubu. Od ostatních druhů rodu (např. nejběžnějšího dřevomoru plazivého - Nemania serpens) se pozná povrchem stromat bez vystupujích perithecií, drobnými stromaty a mikroskopicky velkými sporami a hemiamyloidním askoapikálním aparátem.
Nemania aenea var. aureolutea PP Kozinecká stráň, suťový les, 11.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Nemania aenea var. aureolutea Konětopy, teplomilná doubrava, větev Quercus, 26.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Nemania aenea var. aureolutea Konětopy, teplomilná doubrava, větev Quercus, 26.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Nemania aenea var. aureolutea Konětopy, teplomilná doubrava, větev Quercus, 26.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Patellaria lignyota
Nenápadná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém, více rozloženém dřevě listnáčů. Od podobných druhů se pozná jen mikroskopicky. Patří do skupny s bitunikátními vřecky.
Rhizodiscina lignyota Ronov, teplomilná doubrava, silná větev Quercus, 21.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Rhizodiscina lignyota Ronov, teplomilná doubrava, silná větev Quercus, 21.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Rhizodiscina lignyota Konětopy, teplomilná doubrava, kmínek Corylus, 26.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Clitocybe gibba, Clitocybe infundibuliformis
Velmi hojný druh strmělky rostoucí od pozdního jara do podzimu v humusu pod listnáči i jehličnany spíše na živinami chudších a kyselých podkladech. Význačná světle okrovým, hluboce prohloubeným a nehygrofánním kloboukem. Podobná strmělka mísovitá (Infundibulicybe catinus) se odlišuje bělavým kloboukem, strmělka kosťovitá (Infundibulicybe costata) kloboukem s masovými odstíny a hnědočervenou reakcí exsikátů na roztok KOH, strmělka Infundibulicybe splendoides obdobnou reakcí jako předešlý druh a žlutavým až žlutohnědým kloboukem.
Infundibulicybe gibba EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, potoční luh, sub Alnus, Quercus, Tilia, Acer, Abies, 17.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Infundibulicybe gibba NPP Řežabinec, vzdušná strana hráze rybníka, sub Quercus, 21.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí po většinu roku na mrtvém dřevě listnáčů. Plodnice jsou zčásti zanořené ve dřevě. Vyobrazený materiál se odlišuje tvarem plodnic, které mají být u druhu Cryptodiscus pallidus protažené ve směru průběhu cévních svazků. Mikroskopicky však nejlépe odpovídá tomuto druhu.
Cryptodiscus pallidus PP Buky na Bouřňáku, acidofilní bučina, větev Fagus, 12.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvých listech a stoncích sítin (a pravděpodobně i jiných jednoděložných rostlin). Oproti vodničce potoční (Cudoniella clavus) by se měla lišit, kromě substrátu, i užšími výtrusy a červenáním plodnic, avšak je možné, že jedná o jeden a tentýž druh.
Cudoniella junciseda Bouřňák, luční prameniště, listy Juncus, 12.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Cudoniella junciseda Bouřňák, luční prameniště, listy Juncus, 12.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na silněji rozloženém dřevě listnáčů. Od podobných druhů se pozná mikroskopicky.
Hyaloscypha vitreola EVL Království, lužní les, větev Populus alba, 25.5.2020, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha vitreola PR Hraniční louka, kmen Alnus, 15.5.2020, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha vitreola Bouřnák, acidofilní bučina, fragment kmene Fagus, 12.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Drobnější druh křehutky rostoucí od jara do podzimu v živinami bohatých lesích, při okrajích cest, na ruderálních stanovištích apod. Od podobných druhů se s určitostí pozná pouze mikroskopicky. Větší počet forem, z nichž některé byly popsány jako nové druhy (např. křehutka Potterova - Psathyrella potteri).
Psathyrella prona Jirkov, Najštejn, suťový les, při okraji lesní cesty, 11.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella prona Dřevíč, protost křovin, okraj lesní cesty, 11.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně až hojně se vyskytující druh rostoucí po celý rok na na dřevě listnáčů, vzácně jehličnanů. Taxonomicky nesnadná skupina, od podobných druhů se odlišuje tenkými plodnicemi, často s růžovými odstíny a zejména mikroskopicky. Viz Hyphoderma definitum
Hyphoderma roseocremeum PR Vápenka, květnatá bučina, větev Fagus, 6.8.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hyphoderma roseocremeum Jirkov, květnatá bučina, větev Fagus, 4.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Hyphoderma roseocremeum PR Milešický prales, jedlobučna, větev Fagus, 20.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Rod Hyphoderma je poměrně náročný na určování, vyobrazený sběr se nejvíce blíží druhu Hypohodema nemorale. Druh by měl růst na větvích listnáčů v počátečním stadiu rozkladu v teplejších oblastech.
Hyphoderma nemorale Vinařice, dubohabřina, větev Cornus, 15.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Cystoagaricus silvestris p. p., Psathyrella silvestris p. p., Psathyrella lepidotoides
Vzácnější křehutka rostoucí převážně v lužních lesích z mrtvého, silněji rozloženého dřeva různých listnáčů. Křehutka topolová (Psathyrella populina) je větší, roste na topolech, má hrubší tmavé šupiny a jen vzácně kapitátní hymeniální cystidy. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Cystoagaricus lepidotoides Nová Ves u Loun, potoční luh, silně rozložený kmen Populus, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Patrně vzácná vřeckovýtrusá houba rostoucí na dřevě jilmů, vz. jiných dřevin (javor). Nápadná zcela plochými stromaty nevystupujícími nad původní úroveň dřeva a mikroznaky. Zatímco se okolní dřevo rozkládá, substrát pod stromaty zůstavá pevný a stromata pak nápadně vystupují nad okolní povrch. Spory s klíční štěrbinou po jedné straně, takřka po celé délce (12,5–14 × 5,5–6,25 µm). Druh s neujasněnou taxonomickou pozicí, molekulárně vychází mimo zbytek druhů rodu, na první pohled může připomínat některé druhy rodu káčovka (Biscogniuaxia). Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Lopadostoma pouzarii Litvínov, Pekelské údolí, potoční luh, kmen Ulmus, 15.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma pouzarii PR Studený vrch, květnatá bučina, kmen Ulmus, 19.7.2019, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma pouzarii CHA Pečnianský les [SK], měkký luh, opadlá větev Populus?, 23.4.2024, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma pouzarii PR Hrubovodské sutě, suťový les, kmen Ulmus, 14.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma pouzarii (řez stromatem) Litvínov, Pekelské údolí, potoční luh, kmen Ulmus, 15.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma pouzarii Obírka, suťový les, kmen Fraxinus, 2.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma pouzarii NPR Šúr, teplomilná doubrava, fragment kmene Ulmus, 3.11.2017, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma pouzarii NP Šumava, suťový les, kmínek Fraxinus, 4.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma pouzarii PP Ronov, suťový les, větev listnáče, 31.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma pouzarii PR Stříbrný luh, suťový les, padlý kmínek Ulmus, 29.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lopadostoma dryophilum
Nenápadná dřevorozkladná houba rostoucí na čerstvě odumřelých větvích dubů. Perithecia jsou zanořená do kůry. Patrně nepříliš vzácný druh, pouze přehlížený. Význačná úzkými sporami s cirkulární klíční štěrbinou. Na stejném substrátu rostou i někteří další zástupci rodu.
Lopadostoma dryophilum Vinařice, teplomilná doubrava, větev Quercus, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma dryophilum PP Stráně Hlubokého dolu, teplomilná doubrava, trčící větev Quercus, 9.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma dryophilum Vinařice, teplomilná doubrava, větev Quercus, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma dryophilum PR Na Voskopě, teplomilná doubrava, větev Quercus, 5.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hypoxylon rubiginosum var. cercidicola s. auct, Hypoxylon cercidicola s. auct.
Roztroušeně se vyskytující vřeckovýtrusá houba tvořící stromata na dřevě listnáčů v počátečním stupni rozkladu, typicky jasanů. Od podobných druhů s hnědými stromaty s nafialovělým či vínovým odstínem (např. dřevomor hnědý - Hypoxylon fuscum, Hypoxylon perforatum) se odlišuje oranžovými pigmenty louhovatelnými do rotoku KOH. Dřevomor rezavý (Hypoxylon rubiginosum) taktéž s oranžovými barvivy se odlišuje rezavým povrchem stromat. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Hypoxylon petriniae Litvínov, Pekelské údolí, potoční luh, větev Fraxinus, 15.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon petriniae PR Loužek, tvrdý luh, větev Fraxinus, 16.2.2022, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon petriniae Měrunice, potoční luh, větev Fraxinus, 3.1.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon petriniae NPR Karlovské bučiny, suťový les, větev Fraxinus, 19.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon petriniae (KOH-exhrahovatelná barviva) Litvínov, Pekelské údolí, potoční luh, větev Fraxinus, 15.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Celkem hojný druh dřevomoru rostoucí po celý rok na mrtvém dřevě nejrůznějších listnáčů, často jasanu. Význačný žlutými, okrovými až žlutozelenavými barvivy louhovatelnými v roztoku KOH, bělavě obkrouženými ústími perithecií a mikroznaky. Podobný je např. dřevomor hnědý (Hypoxylon fuscum) či dřevomor Petrinové (Hypoxylon petriniae). Viz též dřevomor jasanový (Hypoxylon fraxinophilum).
Hypoxylon perforatum CHA Pečnianský les [SK], měkký luh, opadlá větev Fraxinus, 23.4.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon perforatum PP Podskala, suťový les, větev Fraxinus, 28.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon perforatum PR Bažantnice v Uhersku, tvrdý luh, větev Fraxinus, 30.3.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon perforatum PR Bažantnice v Uhersku, tvrdý luh, větev Fraxinus, 30.3.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon perforatum PR Bažantnice v Uhersku, tvrdý luh, větev Fraxinus, 30.3.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon perforatum Litvínov, Pekelské údolí, acidofilní bučina, větev Fagus, 15.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon perforatum PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, větev Salix, 16.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon perforatum (barviva v KOH), 28.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Ocellaria ocellata
Nenápadná vřeckovýtrusá houba rostoucí na větvích topolů a vrb. Plodnice se zakládají pod kůrou, kterou následně prorážejí. Velmi podobný způsob růstu můžeme nalézt i v jiných rodech vřeckovýtrusých hub (Stictis, Cryptodiscus, Kastenia aj.). Mikroskopicky se druh pozná neseptovanými a velmi velkými sporami.
Pezicula ocellata PP Kačenčina zahrádka, vlhká louka, trčící větev Salix, 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová
Pezicula ocellata Bílá, okraj kulturní smrčiny, trčící větev Salix, 19.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Pezicula ocellata PP Kačenčina zahrádka, vlhká louka, trčící větev Salix, 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová
Pezicula ocellata Bílá, okraj kulturní smrčiny, trčící větev Salix, 19.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Pezicula ocellata PP Kačenčina zahrádka, vlhká louka, trčící větev Salix, 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová
Pezicula ocellata Bílá, okraj kulturní smrčiny, trčící větev Salix, 19.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Pezicula ocellata PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, větev Salix, 16.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Drobnější druh bedly rostoucí na živinami bohatých stanovištích, patrně s preferencí pro vápnitý substrát. Zřídka zaznamenávaný druh, význačný tmavými šupinami na klobouku, růžově naběhlým třeněm, absencí prstenu, mikroskopicky pak eliptickými sporami, pokožkou typu hymeniderm a přítomností cheilocystid. Viz bedla hřebenitá (Lepiota cristata), bedla Lepiota apatelia či bedla Lepiota cristatoides.
Lepiota hymenoderma Konětopy, suťový les, sub Ulmus, Tilia, Acer, Fagus, 17.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Patrně hojná, často však přehlížená vřeckovýtrusá houba rostoucí pod kůrou dubů záhy po odumření větví. Pro svoji nenápadnost je často přehlížena. Často se podaří najít až stará, odumřelá stromata potom co kůra začne opadávat. Druh význačný válcovitými perithecii a sporami s výrazně sigmovitou až spirální klíční šterbinou.
Obolarina dryophila (staré stroma, aranžováno), Konětopy, teplomilná doubrava 17.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Obolarina dryophila Libochovany, acidofilní teplomilná doubrava, kmínek Quercus, 29.12.2018, (c) Lucie Zíbarová
Obolarina dryophila Domoušice, teplomilná doubrava, pahýl Quercus, 30.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na trusu býložravců. Podle klíče se vyobrazený materiál blíží nejvíc hovníku Ascobolus perplexans, nicméně se jedná o málo známý druh.
(Sp. 18,5-20,5x9,5-10,5, with 6-10 (per one side) anastomosing longitudinal ridges; asci constantly inamyloid, 20-27 wide).
Ascobolus perplexans Vinařice, teplomilná doubrava, trus býložravce, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na trusu býložravců. Spíše přehlížený druh. Význačný bělavými průsvitnými plodnicemi (hymenium se však u zralých plodnic zbarvuje do černofialova, podobně jako u ostatních druhů) a mikroznaky (rozměry a ornamentika výtrusů).
Ascobolus sacchariferus, Vinařice, teplomilná doubrava, trus býložravce, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Ascobolus sacchariferus, PR Studený vrch, květnatá bučina, trus, trus divokého prasete, 1.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná vřeckovýtrusá houba rostoucí na přelomu jara a léta na větvích třešní. Příbuzné druhy rostou třeba na švestce (Dermea prunastri) či střemše (Dermea padi), odlišují se charakterem nepohlavní fáze.
Dermea cerasi EVL Udolí Lužnice a Vlásenického potoka, dubohabřina, větev Cerasus, 25.10.2020, (c) Lucie Zíbarová
Dermea cerasi PP Nemošická stráň, dubohabřina, větev Cerasus, 8.3.2016, (c) Lucie Zíbarová
Dermea cerasi Liberec, Opičák, pseudolužní les, větev Cerasus, 3.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Dermea cerasi Liberec, Opičák, pseudolužní les, větev Cerasus, 3.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Dermea cerasi Liberec, Opičák, pseudolužní les, větev Cerasus, 3.6.2014, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
