Incl.: Hymenoscyphus pseudoalbidus, H. fraxineus

Hojná vřeckovýtrusá houba rostoucí v létě na sklerotizovaných řapících jasanu. Saprotrofní druh, který je v Evropě původní, na rozdíl od příbuzného a silně invazivního druhu Hymenoscyphus fraxineus (= pseudoalbidus) způsobujícího odumírání jasanů ve většině Evropy. Oba druhy se liší přítomností háků (croziers) na bázi vřecek - u albidus chybí, u fraxineus jsou přítomny. V současné době všechny recentní sběry v ČR odpovídají H. fraxineus, nicméně spory H. albidus byly na lokalitách detekovány molekulárně-gentickými metodami.

Hymenoscyphus fraxineus NPR Libický luh, mokřadní olšina, řapíky Fraxinus, 3.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Hymenoscyphus fraxineus NPR Libický luh, mokřadní olšina, řapíky Fraxinus, 3.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Hymenoscyphus albidus s. str. Oldřichov u Duchcova, jasenina, řapíky Fraxinus, 10.7.2007, (c) Lucie Zíbarová

Hymenoscyphus albidus s. str. Oldřichov u Duchcova, jasenina, řapíky Fraxinus, 10.7.2007, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující tvrdohouba rostoucí na dřevě listnáčů, nejčastěji jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia), od nížin do hor. Spory 11,5-14,5 x 4,5-6 μm s klíční štěrbinou po obou stranách. Podobné druhy: káčovka ploská (Biscogniauxia simplicior) rostoucí vzácně na řešetláku, káčovka lemovaná (Biscogniauxia marginata) rostoucí roztroušeně na různých růžovitých dřevinách (vč. jeřábu) a káčovka Dennisova (Biscogniauxia dennisii) především na jilmu. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006) při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Biscogniauxia repanda PP Židova strouha, suťový les, kmínek Sorbus aucuparia, 21.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia repanda PR Údolí Doubravy, lesní les, padlý kmen Sorbus aucuparia, 26.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia repanda NPP Pochvalovická stráň, suťový les, kmínek Sorbus aucuparia, 2.3.2014, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia repanda NPP Velký a Malý Štít, suťový les, kmínek Sorbus aucuparia, 27.3.2014, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia repanda NPP Velký a Malý Štít, suťový les, kmínek Sorbus aucuparia, 27.3.2014, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia repanda EVL Holý vrch u Záhořan, křovinatá mez, pahýl listnáče (Sorbus?), 9.4.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hojná tvrdohouba rostoucí po celý rok na mrtvém dřevě mnoha druhů listnáčů, především lísky a habru, ale i olše a břízy. Význačný okrovými, žlutavými (převážně sběry z lísky) či naolivovělými (sběry z olše) pigmenty, které se louhují do roztoku KOH. Na bříze a zejména olši se vyskytuje i dřevomor Hypoxylon fuscoides s nafialovělými pigmenty a na dubu Hypoxylon porphyreum s mohutnějšími stromaty. Všechny tři druhy mají spory se sigmoidní klíční štěrbinou. Nedávno byly v komplexu popsány další dva druhy - Hypoxylon pseudofuscum (olše, vrba) a H. eurasiaticum (dub, bříza, habr, o něco menší výtrusy), taxonomie je dosti neustálená. Viz též dřevomor Hypoxylon perforatum.

Hypoxylon fuscum EVL Holý vrch u Záhořan, křovinatá mez, větev Corylus, 8.4.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon fuscum (barviva v KOH), 8.4.2013, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější a nezaměnitelná vřeckovýtrusá houba rostoucí od počátku zimy do časného jara na zbytcích dřeva zanořených v půdě čí zetlelých pařezech listnáčů (líska, habr, jlim) v humózních lesích nižších poloh (dubohabřiny, plášťová společenstva s lískou), s oblibou na bazických substrátech. Pravděpodobně komplex více druhů. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Urnula craterium PR Milá, suťový les, sub Acer, Crataegus, Fraxinus, 20.3.2017, c) Lucie Zíbarová

Urnula craterium PR Milá, suťový les, padlý mechatý kmínek listnáče, 17.2.2024, c) Lucie Zíbarová

Urnula craterium PR Milá, suťový les, sub Acer, Tilia, Fraxinus, 20.3.2017, c) Lucie Zíbarová

Urnula craterium Radostice, křovinatá mez s lískou, dřevo zanořené v zemi, 22.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Urnula craterium Radostice, křovinatá mez s lískou, dřevo zanořené v zemi, 7.4.2013, (c) Lucie Zíbarová

Urnula craterium PP Skalky u Třebutiček, teplomilná doubrava, sub Quercus, Fraxinus, dřevo zanořené v zemi, 8.4.2013, (c) Lucie Zíbarová

Urnula craterium Radostice, křovinatá mez s lískou, dřevo zanořené v zemi, 7.4.2013, (c) Lucie Zíbarová

Urnula craterium Radostice, křovinatá mez s lískou, dřevo zanořené v zemi, 7.4.2013, (c) Lucie Zíbarová

Urnula craterium PR Milá, křovinatý porost, sub Fraxinus, Crataegus, Corylus, Viburnum lantana, 18.4.2013, (c) Lucie Zíbarová

Urnula craterium Radostice, křovinatá mez s lískou, dřevo zanořené v zemi, 22.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Urnula craterium (spory, H2O, 1000x), 17.2.2024, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Ceriporiopsis balaenae s. auct. eur., Niemelaea consobrina

Vzácnější rozlitý jednoletý choroš rostoucí zejména na dřevě vrb a topolů na vlhkých a rašelinných stanovištích, typicky na trčících nebo čerstvě opadlých větvích. Může se však vyskytovat i na jiných dřevinách (buk, růže, aj.). Typická velkými a často roztrhanými póry a malými téměř kulovitými až široce eliptickými sporami. Hyfový systém monomitický, hyfy s přezkami. Způsobuje bílou hnilobu. Záměna možná např. za běžnou pórnovitku obecnou (Schizopora radula) s tužšími plodnicemi a silnostěnnými hyfami nebo za pórnatku klamnou (Ceriporiopsis aneirina) s většími póry a výtrusy. Viz též makroskopicky podobná vzácná outkovečka Niemeläeova (Antella niemelaei) rostoucí na podobných stanovištích ve společnosti kožovky tabákové mj. s dimitickým hyfovým systémem. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Ceriporiopsis consobrina Malonty, Hodonický potok, potoční luh, větev Salix, 8.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Ceriporiopsis consobrina NPP Na Požárech, vlhký porost křovitých vrb, větev Salix sp., 20.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Ceriporiopsis consobrina NPP Hrabanovská černava, křovité vrbičky, větev Salix, 16.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Ceriporiopsis consobrina NPP Na Požárech, vlhký porost křovitých vrb, větev Salix sp., 20.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Ceriporiopsis consobrina NPR Ruda, porost křovitých vrb, větev Salix, 18.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Ceriporiopsis consobrina NPR Velký a Malý Tisý, porost křovitých vrb, větev Salix, 27.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Ceriporiopsis consobrina Mikulov v Krušných horách, květnatá bučina, větev Fagus, 25.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Ceriporiopsis consobrina Kyšperk, květnatá bučina, opadlá větev Fagus, 4.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Ceriporiopsis consobrina NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, větev Fagus, 21.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Ceriporiopsis consobrina NPR Zhejral, podmáčený porost křovitých vrb, větev Salix, 10.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Ceriporiopsis consobrina NPP Mladá, náletové dřeviny, trčící větev Rosa, 22.8.2024, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná drobná houbička rostoucí v porostech nízkých mechů, často na vysýchavých stanovištích. Dává přednost biotopům s omezenou konkurencí, typicky na narušovaných stanovištích, spáleništích apod. Pravděpodobně přehlížená. Podobná lupénka mechová (Cotylidia muscigena) se liší bočně rozčísnutými plodnicemi a velikostí (delší než 6 μm) a tvarem spor. Lupénka suknovitá (Cotylidia pannosa) je mnohem masitější a oranžovými tóny na plodnici. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Cotylidia undulata NPP Zlatý vrch, mechem zarostlé ohniště, 22.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Cotylidia undulata NPP Zlatý vrch, mechem zarostlé ohniště, 22.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Cotylidia undulata Stará Chodovská, odkaliště popílku, 30.9.2009, (c) Anna Lepšová

Cotylidia undulata Stará Chodovská, odkaliště popílku, 30.9.2009, (c) Anna Lepšová

Syn.: Encoelia fascicularis p. p. non s. str.

Drobná apothecia vyrůstají během zimy a v časném jaře na mrtvých větvích jasanu obvykle stále v kůře, jež prorážejí. Roztroušeně až hojně se vyskytující druh, obvykle přehlížený pro drobné a nenápadné, rychle zasychající plodničky a neobvyklou dobu růstu. Druh z komplexu tří druhů okolo kornice svazčité (Sclerencoelia fascicularis agg.), zbylé dva druhy (Sclerencoelia fascicularis s. str. a S. pruinosa) rostou na topolech. Běžná kornice otrubičnatá (Encoelia furfuracea), rostoucí v podobné době zpravidla na větvích lísky je mnohem mohutnější.

Sclerencoelia fraxinicola PR Pístecký les, tvrdý luh, kmínek Fraxinus, 10.1.2018, (c) Lucie Zíbarová

Sclerencoelia fraxinicola PR Pístecký les, tvrdý luh, kmínek Fraxinus, 10.1.2018, (c) Lucie Zíbarová

Sclerencoelia fraxinicola Ústí nad Labem, Střížovický vrch, okraj degradované dubohabřiny, hromada větví Fraxinus ležících na zemi, 13.2.2013, (c) Lucie Zíbarová

Sclerencoelia fraxinicola Pohránovský rybník, břehový porost, větev Fraxinus, 10.3.2016, (c) Lucie Zíbarová

Sclerencoelia fraxinicola Radostice, křovinatá mez, větev Fraxinus, 22.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Sclerencoelia fraxinicola PR Ronov, sťový les, větev Fraxinus, 27.7.2020(!), (c) Lucie Zíbarová

Sclerencoelia fraxinicola Chraberce, křovinatá mez, větev Fraxinus, 19.11.2019, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na loukách, lesních lemech, vzácněji přímo v lese, častěji ve vyššch polohách.

Melanoleuca strictipes Mezipotočí, louka, okraj mladé smrčiny, 10.6.2006, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Omphaliaster asterosporus

Vzácně, jen místy roztroušeně se vyskytující druh rostoucí od jara do podzimu v jehličnatých lesích, především smrčinách na chudých, kyselých půdách. Význačná bradavčitými výtrusy, moučnou vůní a za vlhka prosvítavě rýhovaným kloboukem. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Hygroaster asterosporus Mirochov, Hajnice, kulturní smrčina, lesní cesta, 29.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hygroaster asterosporus Písečný vrch u Sadské, okraj pískovny, výsadba Pinus, 26.4.2008, (c) Anna Lepšová

Hygroaster asterosporus (spory a bazidie, Congo Red, 1000x), 29.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější druh pýchavkovité houby rostoucí na stepních trávnících v oblasti teplomilné květeny. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii EN (ohoržený druh)

Calvatia candida Bzenec-Přívoz, pískovna, 13.8.2008, (c) Anna Lepšová

Syn.: Disciseda calva

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí od léta do podzimu na stepních otevřených stanovištích. Žaludice tuhá (Disciseda bovista) má hnědou endoperidii a větší, výrazněji bradavčité spory.

Disciseda candida PP Husův vrch, skalní step, 25.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

Disciseda candida Hodonice, pískovna, 23.10.2008, (c) Anna Lepšová

Syn.: Rutstroemia luteovirescens, Hymenoscyphus l., Ciboria l.

Roztroušeně se vyskytující vřeckovýtrusá houba rostoucí od pozdního léta do podzimu na řapících listnatých dřevin, nejčastěji javoru. Typická olivovými odstíny.

Lanzia luteovirescens PR Ronov, suťový les, řeapíky Acer, 6.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lanzia luteovirescens PR Ronov, suťový les, řeapíky Acer, 6.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lanzia luteovirescens PR Dlouhý vrch, lesní prameniště, řapíky Fraxinus, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Lanzia luteovirescens Vyborg [RUS], lesopark, porost náletových dřevin, řapíky Sorbus aucuparia, 24.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Lanzia luteovirescens Moldava v Krušných horách, suťový les, řapík Acer, 25.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Fuscoporia torulosa

Víceletý choroš rostoucí na bázi listnáčů, nejčastěji dubu či akátu v teplejších oblastech. Zde je místy (typicky ve starých pařezinách) hojný. Na dubech, zpravidla ve větší výšce, roste hojně ohňovec statný (Phellinus robustus) s plodnicemi s tupým okrajem klobouku. Podobný svým výskytem na bázi dřevin může být ohňovec rybízový (Phylloporia ribis), rostoucí roztroušeně na dřevě různých křovin (nejčastěji brslenu).

Phellinus torulosus Domoušice, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 28.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus torulosus Domoušice, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 28.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus torulosus Záhořany, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 19.8.2007, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus torulosus PP Skaky u Třebutiček, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 8.4.2013, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus torulosus PP Skaky u Třebutiček, teplomilná doubrava, báze Quercus, 8.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující chřapáč rostoucí od pozdního jara do podzimu pod listnáči, především na vápnitých půdách. Druhový komplex, jednotlivé druhy obtížně odlišitelné. Od podobnéoh chřapáče obecného (Helvella acetabulum) se odlišuje plodnicemi obecně více do šeda a pozdnějším růstem (červen-červenec). Často uváděné znaky na žebrech z vnějšku plodnice nejsou příliš přínosné. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Helvella costifera Malešov, výsadba lípy na opuce, sub Tilia, 8.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Helvella costifera Malešov, výsadba lípy na opuce, sub Tilia, 8.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Helvella costifera Malešov, výsadba lípy na opuce, sub Tilia, 8.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Helvella costifera Malešov, výsadba lípy na opuce, sub Tilia, 8.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Helvella costifera Podkrušnohorská výsypka, výsadba lípy, sub Tilia, 1.7.2007, (c) Lucie Zíbarová

Helvella costifera Chlum u Radonic, mladá výsadba lípy, sub Tila, Rosa, Pinus, 29.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Helvella costifera NPP U Nového mlýna, habřina na vápenci, sub Carpinus, 17.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Propolis versicolor

Hojná vřeckovýtrusá houba, jejíž vnořené plodnice lze po celý rok nalézt na dřevě nejrůznějších listnáčů. V rámci rodu zdaleka nejhojnější druh, od ostatních se pozná mikroskopicky. Viz též Propolis (Mellitiosporiella) angulosa.

Propolis farinosa Chlum u Mladé Boleslavi, zarůstající sad, kmínek Fraxinus, 2.3.2016, (c) Lucie Zíbarová

Propolis farinosa NPP Polabská černava, křovité vrby, opadlá větev Salix, 7.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Propolis farinosa PP Eváňská rokle, lesní lem, větev Rosa, 28.12.2015, (c) Lucie Zíbarová

Propolis farinosa Netolice, Krtelský les, kmínek listnáče, 21.4.2013, (c) Lucie Zíbarová

Propolis farinosa NPP Polabská černava, porost křovitých vrb, větev listnáče, 5.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Propolis farinosa PP U císařské studánky, acidofilní bučina, fragmen kmene Fagus, 24.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Propolis farinosa NPR Pochválovská stráň, okroticová bučina, větev Fagus, 10.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Propolis farinosa NPP Polabská černava, porost křovitých vrb, větev listnáče, 5.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Incl.: Ciboria amentacea, C. tremulae

Stopkatá apothecia této drobné houbičky můžeme nalézt brzy zjara na jehnědách vrb, olší, topolů a lísek. Někdy se odlišuje j. olšová v úzkém pojetí (C. amentacea s. str.) na olších a lískách a C. caucus na vrbách, C. tremulae na osikách, mikroskopicky jsou však téměř totožné, další taxonomická práce nutná. Podobné druhy: jehnědka lísková (Ciboria coryli) s většími výtrusy a j. březová (Ciboria betulicola) na březových jehnědách s menšími výtrusy  j. čtyřvýtrusná (Ciboria acerina) na různých hostelech se čtyřvýtrusnými vřecky. Terčka olšová (Rutstroemia conformata) roste též na jaře, avšak na sklerotizovaných žilkách listů olše, jehnědka zelenavohnědá (Ciboria viridifusca) roste na podzim na samičích šišticích olše. Na semenech roste Ciboria betulae (bříza) a Ciboria seminicola (olše).

Ciboria caucus Jarov, nálet jívy a osiky na důlním odvalu, jehnědy Salix caprea, 4.3.2007, (c) Lucie Zíbarová

Ciboria caucus Příběničky, porost lísky, jehnědy Corylus, 19.3.2019, (c) Lucie Zíbarová

Ciboria caucus Jarov, nálet jívy a osiky na důlním odvalu, jehnědy Salix caprea, 4.3.2007, (c) Lucie Zíbarová

Ciboria caucus Křižatky, Litohlavy, olšina, jehnědy Alnus glutinosa, 4.3.2007, (c) Lucie Zíbarová

Ciboria caucus Deštnice, mez s lískou, jehnědy Corylus, 7.3.2015, (c) Lucie Zíbarová

Ciboria caucus PR Rač, dubohabřina, jehnědy Corylus, 12.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná helmovka rostoucí na zemi nebo na velmi zetlelém dřevě, zpravidla na vápnitých substrátech, často na mechatých místech. Pach nevýrazný. Plodnice mají tendenci k rezavému skvrnatění. Podobné druhy, např. helmovka vrbová (Mycenella salicina), helmovka mechomilná (Mycenella bryophila) či helmovka perlovýtrusá (Mycenella lasiosperma), lze spolehlivě odlišit pouze mikroskopicky. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Mycenella trachyspora PP Zámecký park Liblice, tvrdý luh, na zemi, sub Quercus, Acer, Fraxinus, 27.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Mycenella trachyspora PP Evaňská rokle, lesní lem, sub Swida, Larix, 24.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Mycenella trachyspora NPP Polabská černava, travnatá lesní cesta, 16.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Mycenella trachyspora Dřevíč, porost křovin, mechatá polní cesta, 11.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Mycenella trachyspora Vinařice, smrčina na opuce, lesní prameniště, sub Picea, 8.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinus leiocephalaus, Parasola leiocephala

Hojný druh hnojníku rostoucí konce jara do podzimu na zemi či zbytcích dřeva v lesích, parcích i na otevřených stanovištích. Od podobných druhů rodu Parasola se pozná spolehlivě pouze mikroskopicky (zejm srdcovitými, z boku zploštělými sporami, v čelním pohledu cca 8-12 x 7-10) - viz např. hnojník řasnatý (Parasola plicatilis).

Parasola lactea PR Holý vrch u Jílového, suťový les, opad, sub Quercus, UImus, Tilia, Fagus, 3.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Parasola lactea NPP Radouč, mezofilní trávník, 22.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Parasola lactea Ústí nad Labem, intravilán, eutrofní trávník, 1.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Parasola lactea Radobýl, vysoké křoviny, sub Swida, Acer campestre, Rhamnus, 3.6.2024, (c) Lucie Zíbarová

Parasola lactea NPP Peklo, mokřadní olšina, na zemi, sub Alnus, 19.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Parasola lactea NPP Polabská černava, travnatá lesní cesta, 24.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Parasola lactea Milovice, suchá pastvina, 5.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Parasola lactea PP Údolí Podbradeckého potoka, jasenina, sub Fraxinus, Corylus, 2.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Parasola lactea Těchlovice, travnatá lesní cesta, sub Fagus, Carpinus, Alnus, 7.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Parasola leiocephala Lipová u Brodců, potoční luh, sub Acer, Alnus, 28.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Parasola leiocephala (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 2.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Psilopezia babingtonii, Pachyella babingtonii

Vzácnější druh vřeckovýtusé houby rostoucí na vlhkém dřevě listnáčů ponořeném v čisté, obvykle proudící vodě, někdy i na velmi vlhkém dřevě mimo potoky. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006) při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Adelphella babingtonii Malonty, Jaroměř, podmáčená smrčina, potůček, ponořená větev Alnus, 9.5.2007, (c) Lucie Zíbarová

Adelphella babingtonii NPP Polabská černava, porost křovitých vrb, větev Salix ponořená v potůčku, 24.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Adelphella babingtonii Malonty, Jaroměř, podmáčená smrčina, potůček, ponořená větev Alnus, 9.5.2007, (c) Lucie Zíbarová

Adelphella babingtonii NP České Švýcarsko, Divoká soutěska, silně rozložený kmen Fagus, 28.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Adelphella babingtonii NPR Kaňon Labe, pískovcová rokle, vlhká větev listnáče, 22.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Adelphella babingtonii Alp Flix [CH], porost olše zelené, břeh potůčku, větev Alnus viridis, 10.8.2022, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující pavučinec z podrodu Telamonia rostoucí od pozdního léta do podzimu pod jehličnany v horských horských a podmáčených smrčinách či živinami chudých acidofilních borech. Nápadný šupinkatým kloboukem a okrově-žlutými pásky vela na třeni.

Cortinarius angelesianus PP U Tří můstků, podmáčená smrčina, sub Picea, 29.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius angelesianus NPR Velká niva, rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, 29.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh rostoucí od léta do podzimu v opadu jehličnanů, především smrku. Význačná dobře vyvinutými, sbíhavými lupeny, tetrasporickými bazidiemi a relativně velmi sporami (ca 8-11 x 2-2.5 μm). Na podobných stanovištích roste například i helmovka smetanová (Hemimycena lactea) s úzce připojenými lupeny.

Hemimycena gracilis PR Dětanský chlum, teplominá doubrava, stará malvice Crataegus, 29.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Hemimycena gracilis Tatranský národný park, Tichá dolina [SK], horská smrčina, jehlice Picea, 19.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hemimycena gracilis Nový Hrozenkov, kulturní smíšený les, sub Abies, Picea, Fagus, Corylus, 23.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hemimycena gracilis PP Líska, suťový les, jehlice smrku, sub Acer, Picea, 13.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hemimycena gracilis NPR Břehyně-Pecopala, podmáčená smrčina, opad Picea, 7.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hemimycena gracilis PP Líska, suťový les, jehlice smrku, sub Acer, PIcea, 13.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hemimycena gracilis NPR Břehyně-Pecopala, podmáčená smrčina, opad Picea, 7.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh hřibovité houby rostoucí od léta do podzimu na kyselých a chudých půdách převážně pod jehličnany, méně listnáči, často ve společnosti bělomechu sivého. Roste i za poměrně suchého počasí. Význačný růžovým výtrusným prachem, tmavou síťkou na světlém podkladě a hořkou chutí (v některých případech může být mírná, hořká chuť je navíc vnímána dosti individuálně). Nejedlý, hořkou chuť nelze odstranit ani delším varem. Často zaměňován za jedlý hřib smrkový (Boletus edulis) se světlejší síťkou na tmavším podkladě a póry, které se během vývoje zbarvují zprvu do žluta a pak do olivova. Další hořké hřiby jsou například hřib medotrpký (Caloboletus radicans) a h. kříšť (Caloboletus calopus).

Tylopilus felleus Staré Splavy, kulturní bor, sub Pinus, Betula, 5.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Tylopilus felleus Malonty, mladá kulturní smrčina, sub Picea, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Tylopilus felleus PR Údolí Doubravy, kulturní smrčina, sub Picea, Pinus, 30.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Exidiopsis calcea, Sebacina calcea

Poměrně běžná kornatcovitá houba tvořící tenké povlaky na mrtvém dřevě, převážně jehličnanů. Plodnice připomínají nátěr vápnem na dřevě. Systematicky patří mezi heterobazidiomycety. Viz černorosol šedý (Exidiopsis grisea).

Alloexidiopsis calcea NPR Břehyně-Pecopala, podmáčená smrčina, padlý kmen Picea, 7.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Alloexidiopsis calcea NPR Boubínský prales, jedlobučina, větev Picea, 3.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Alloexidiopsis calcea EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, vlhká smrčina, kmínek Picea, 28.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Alloexidiopsis calcea PP Stodůlecký vrch, podmáčená smrčina, větev Picea, 28.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Alloexidiopsis calcea EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, větev Picea, 28.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hyphodontia paradoxa, Xylodon paradoxus

Roztroušeně se vyskytující rozlitý choroš rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, vz. jehličnanů. Hojnější od středních do vyšších poloh. Spory široce eliptické hladké, tenkostěnné, neamyloidní, 5.5-6.5 x 3.5-4.5 μm. Někdy nesnadno rozlišitelná od podobné a ještě hojnější pórnovitky obecné (Schizopora radula), méně roztrhanými póry a menšími výtrusy (4-5 x 3-4 μm). U plodnic s výrazně roztrhanými póry možná záměna za vzácnější bránovitku mléčnou (Irpex lacteus).

Schizopora paradoxa PR Pleš, suťový les, padlý kmen Fagus, 4.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Schizopora paradoxa PR Vlčí důl, suťový les, kmen Fagus, 19.4.2015, (c) Lucie Zíbarová

Schizopora paradoxa PR Na Skalách, acidofilní bučina, kmen Fagus, 12.6.2021, (c) Lucie Zíbarová

Schizopora paradoxa PP Jilmová skála, suťový les, stojící mrtvý kmínek Fagus, 23.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná břichatkovitá houba rostoucí na bazických slatiništích. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh)., ve vyhlášce MŽP 395/1992 Sb. (ohrožený druh) a zůstává v návrhu novelizace vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Bovista paludosa Myslůvka, Na Klátově, slatiniště, 15.6.2011, (c) Jitka Kocková

Roztroušeně se vyskytující podzemka rostoucí na stepních lokalitách, často velmi mělce pod povrchem. Nápadná provázkovitými rhozomorfami na spodu plodnice. Spory téměř kulovité, jemně bradavčité, cca 3,5-5 μm velké.

Gastrosporium simplex NPR Oblík, skalní step, 6.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Gastrosporium simplex Bílinka, skalní step, 11.2.2022, (c) Lucie Zíbarová

Gastrosporium simplex NPR Oblík, skalní step, 26.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Gastrosporium simplex PR Milá, stepní trávník na třetihorních vulkanitech, 7.1.2013, (c) Lucie Zíbarová

Gastrosporium simplex (spory, 5% KOH, 1000x), 11.2.2021, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pluteus pseudorobertii

Roztroušeně se vyskytující druh, hojnější ve vyšších polhách. Roste od pozdního jara do podzimu na dřevě jehličnanů. Způsobuje bílou hnilobu. Druh význačný tmavě lemovaným ostřím lupenů, čímž se liší od podobných druhů (štítovka jelení - Pluteus cervinus, štítovka Pouzarova - Pluteus pouzarianus, štítovka vrbová - Pluteus salicinus aj.). Tmavě lemované ostří lupenů má např. štítovka stinná (Pluteus umbrosus), oba rostoucí na listnáčích a a odlišnou stavbou pokožky klobouku, což se makroskopicky projevuje tím, že se pokožka zdá sametová nebo jemně zrníčkatá, narozdíl od lesklé, vrostle vláknité pokožky u š. černolemé.

Pluteus atromarginatus PR Milešický prales, jedlobučina, kmen Picea, 20.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus atromarginatus NPR Břehyně-Pecopala, vlhký bor, kmen Pinus, 9.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus atromarginatus NPR Salajka, jedlobučina, padlý kmen jehličnanu, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus atromarginatus Houština u Mašťova, teplomilná doubrava, kmínek Pinus, 3.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus atromarginatus PR Polom, jedlobučina, padlý kmen smrku, 20.8.2015, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytujcí druh robustní slzivky rostoucí od pozdního léta pod listnáči, méně jehličnany, někdy ze silně zetlelého dřeva. Jediný druh slizivky s prstenem (alespoň v Evropě). Mimo toho význačná i kořenujícím třeněm a pachem po hořkých mandlích.

Hebeloma radicosum Vinařice, smíšený kulturní les, sub Fagus, Tilia, Picea, Betula, 24.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma radicosum NPP Medník, květnatá bučina, sub Fagus, Carpinus, 5.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma radicosum NPR Řežabinec a Řežbinecké tůně, hráz rybníka, sub Quercus, 21.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma radicosum PR Osinalecké bučiny, bučina na opuce, zářez lesní cesty, sub Fagus, 11.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hojná holubinka rostoucí od léta do počátku podzimu pod břízami a jehličnany (smrk), především na chudých, kyselých půdách. Mírná, po chvíli, zvláště v lupenech, lehce štiplavá. Třeň často s rezavými skvrnami. Výtrusný prach smetanový.

Russula aeruginea Předonín, kulturní březo-borový les, sub Pinus, Betula, 24.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Russula aeruginea Malonty, mladá smrčina, sub Picea, Alnus, Betula, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula aeruginea NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, sub Betula, Populus tremula, Pinus, 15.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Russula aeruginea PR Niva Doubravy, okraj vlhké louky, sub Picea, Betula, 11.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující drobnější vřeckovýtrusá houba rostoucí na jaře na větvičkách listnáčů, převážně habru, častěji na bazickém podkladě. Podobné druhy: např. terčka dubová (Rutstroemia firma), rostoucí na podzim. Byla uvedena v  předchozímčerveném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Rutstroemia bolaris NPR Koda, dubohabřina, větvička Carpinus, 30.3.2024, (c) Lucie Zíbarová

Rutstroemia bolaris NPP Kotýz, dubohabřina, větvičky Carpinus, 15.4.2013, (c) Lucie Zíbarová

Rutstroemia bolaris NPR Karlštejn, dubohabřina, větvička Carpinus, (c) Lucie Zíbarová

Rutstroemia bolaris NPP Kotýz, dubohabřina, větvičky Carpinus, 4.3.2007, (c) Lucie Zíbarová

Rutstroemia bolaris NPR Karlštejn, dubohabřina, větvička Carpinus, (c) Lucie Zíbarová

Rutstroemia bolaris NPP Kotýz, dubohabřina, větvičky Carpinus, 15.4.2013, (c) Lucie Zíbarová

Rutstroemia bolaris NPP Kotýz, dubohabřina, větvičky Carpinus, 4.3.2007, (c) Lucie Zíbarová