Velmi hojná dřevokazná houba rostoucí na dřevě listnáčů, vzácně i jehličnanů, především osluněného a v počátečním stadiu rozkladu. Význačná podélně rozčísnutými "lupeny".

Schizophyllum commune CHA Sihoť [SK], měkký luh, větev Populus, 7.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Schizophyllum commune (detail lupenů) CHA Sihoť [SK], měkký luh, větev Populus, 6.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Schizophyllum commune (řez plodnicí) NPR Libický luh, měkký luh, kmen Populus, 21.2.2024, (c) Lucie Zíbarová

Schizophyllum commune NPR Libický luh, opadlá větev Quercus, 9.11.2021, (c) Lucie Zíbarová

Schizophyllum commune Staré Splavy, složiště dřeva, řezná plocha kmene Picea, 31.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Schizophyllum commune Staré Splavy, složiště dřeva, řezná plocha kmene Picea, 31.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Schizophyllum commune NPR Břehyně-Pecopala, habřina, větev Carpinus, 15.11.2012, (c) Lucie Zíbarová

Schizophyllum commune Ročov, vápnomilná bučina, větev Fagus, 24.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Schizophyllum commune Dluhoště, letní tábor, palivové dřevo (Alnus?), 11.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Schizophyllum commune NPR Břehyně-Pecopala, habřina, větev Carpinus, 15.11.2012, (c) Lucie Zíbarová

Schizophyllum commune (detail hymenia) Dluhoště, letní tábor, palivové dřevo (Alnus?), 11.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější lupenatá houba rostoucí od poloviny léta do podzimu pod jehličnany, často v podmáčených a rašelinných smrčinách. Od podobných druhů se pozná plodnicemi zbavenými v olivových tónech i mikroskopickými znaky. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Phaeocollybia festiva Soumarský most, mechatá smrčina, sub Picea, Pinus, 12.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Phaeocollybia festiva Krásná, Travný, kulturní smrčina, sub Picea, 21.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Phaeocollybia festiva Dluhoště, rašelinná smrčina, sub Picea, 11.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Phaeocollybia festiva Krásná, Travný, kulturní smrčina, sub Picea, 21.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný druh pevníku rostoucí na dřevě jehličnanů v počátečních stádiích rozkladu, velmi častý je v mladých hustých porostech na stromcích, které uhynuly kvůli konkurenci. Význačný tím, že při poranění roní červený latex. Ten roní též pevník korkovitý (Stereum rugosum) a p. dubový (Stereum gausapatum), které však oba rostou na listnáčích. Viz též pevníkovec ztlustlý (Amylostereum areolatum), rovněž rostoucí na jehličnanech. Na plodnicích pevníku krvavějícího často parazituje rosolovka průsvitná (Naematelia encephala) a r. listovitá (Phaeotremella foliacea).

Stereum sanguinolentum Dluhoště, mladá kulturní smrčina, kmínek Picea, 5.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Stereum sanguinolentum EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, větev Abies, 16.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Stereum sanguinolentum Netolice, Krtelský les, mladá kulturní smrčina, pařez Picea, 21.4.2013, (c) Lucie Zíbarová

Stereum sanguinolentum PR Niva Doubravy, kulturní smrčina, pařez picea, 13.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Pavučinec z podrodu telamonka (Telamonia) rostoucí roztroušeně až hojně od léta do podzimu pod listnáči (vrba, osika, dub, bříza), často na vlhčích stanovištích. Nápadný výrazně žlutým velem a živě okrověrezavým kloboukem. Komplex více obtížně rozpoznatelných druhů.

Cortinarius saniosus agg. opuštěná pískovna, náletové dřeviny, sub Betula, Salix caprea, Populus tremula, 2.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius saniosus agg. NPP Peklo, mokřadní olšina, sub Populus, Alnus, 29.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius saniosus agg. PP U Pohránovského rybníka, náletové dřeviny při břehu rybníka, sub Populus, Betula, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius saniosus agg. Šanov, potoční luh, sub Salix, Populus tremula, 3.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius saniosus agg. Lovosice, Havraní ostrov, sub Salix, Populus, 7.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius saniosus agg. NPR Velký a Malý Tisý, sub Populus tremula, Salix, 5.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Břichatkovitá houba rostoucí na zemi v listnatých lesích, převážně v teplejších oblastech. Od velmi podobné a mnohem hojnější pýchavky čokoládové (Lycoperdon molle) se odlišuje výraznější ornamentikou výtrusů. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Lycoperdon atropurpureum Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, sub Quercus, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon atropurpureum PR Na Voskopě, vápnomilná bučina, sub Quercus, Carpinus, Fagus, 8.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Lycoperdon atropurpureum (spory, Melzerovo reagens, 1000x) 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Peziza badioconfusa, Phylloscypha phyllogena

Vřeckovýtrusá houba rostoucí roztroušeně na zemi nebo na silně zetlelém dřevě listnáčů. Od podobných hnědě zbarvených řasnatek (např. Peziza arvernensis, Peziza varia) se pozná bezpečně pouze mikroskopicky, nicméně často mívá modrofialové tóny alespoň při bázi plodnice a v dužnině. Spory úzce elitpické, výrazně bradavčité.

Peziza phyllogena NPR Habrůvecká bučina, květnatá bučina, opad a zbytky dřeva Fagus, 14.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Peziza phyllogena NPR Habrůvecká bučina, květnatá bučina, opad a zbytky dřeva Fagus, 14.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Peziza phyllogena NPR Velký a Malý Tisý, pobřežní porost křovitých vrb, kmínek Salix cinerea, (c) Lucie Zíbarová

Peziza phyllogena (spory, cotton blue, 100x), 14.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pholiota graminis

Roztroušeně se vyskytující druh šupinovky rostoucí jak na zetlelém dřevě listnáčů, především vrby a olše, tak na rostlinných zbytcích či na zemi, na podmáčených stanovištích mezi rákosem, na vlhkých loukách apod. Taxonomicky nedořešená skupina, zde pojímána v širokém smyslu (včetně Pholiota graminis). Velmi vzácná šupinovka stonková (Pholiota pityrodes) roste na stoncích rákosu na podobných stanovištích, nicméně je drobnější a líší se mikroskopickými znaky (velmi bledé a menší spory, výrazněji inkrustované hyfy v pokožce klobouku).

Pholiota conissans NPP V Jezírkách, obnažený břeh vodní nádrže, zbytky rákosin aj., 8.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota conissans NPP Hrabanovská černava, slatinná louka, rostlinné zbytky, 16.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota conissans NPP Polabská černava, vápnité slatiniště, zbytky vegetace, 2.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota conissans PR Niva Doubravy, vlhká louka, 17.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota conissans NPP V Jezírkách, obnažený břeh vodní nádrže, zbytky rákosin aj., 8.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota conissans Dobroměřické pískovny, rákosina, zbytky vegetace, 25.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Ceriporiopsis mucida

Roztroušeně se vyskytující rozlitý choroš rostoucí na silněji rozloženém dřevě jehličnanů i listnáčů, častější v zachovalých porostech. Druh význačný měkkými nažloutlými plodnicemi, často s rhizomorfami na okraji a zejména v substrátu. Způsobuje bílou hnilobu. Viz velmi vzácná pórnatka kořínkatá (Junghuhnia fimbriatella).

Porpomyces mucidus NPR Velká niva, rašelinná smrčina, kmínek Betula, 3.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Porpomyces mucidus PP Bobří soutěska, inverzní rokle, potoční luh, kmen Picea, 24.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Porpomyces mucidus NPR Ve Studeném, květnatá bučina, silně zetlelý kmen Fagus, 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Porpomyces mucidus Malonty, fragment jedlobučiny, zetlelý kmen Picea(?), 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Porpomyces mucidus PR Údolí Doubravy, suťový les, silně rozložený kmen jehličnanu (Abies?), 29.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Porpomyces mucidus PP Jilmová skála, suťový les, pařez Picea, 23.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Psathyrella artemisiae s. auct. p. p.

Hojně se vyskytující druh rostoucí jednotlivě či v malých skupinkách od léta do podzimu v opadu, na větvičkách, i na silně rozloženém dřevě listáčů v listnatých a smíšených lesích. Nápadná bohatě vyvinutým, vláknitým velem a mikroznaky (zejm. cystidami se žlutými zesílenými stěnami ve střední části, avšak apikálně tenkostěnnými). Podobné druhy: křehutka nečesaná (Psathyrella impexa), k. bělovláknitá (Psathyrella spintrigeroides), k. olympická (Psathyrella olympiana) či křehutka švédská (Psathyrella rostellata) .

Psathyrella fibrillosa NPR Velká niva, rašelinná smrčina, větev Betula, 4.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella fibrillosa NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, silně zetlelý kmen Fagus, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella fibrillosa NPR Kohoutov, květnatá bučina, silně zetlelý fragment kmene Fagus, 10.11.2015, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella fibrillosa NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, zetlelý kmen Fagus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella fibrillosa NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, zetlelý kmen Fagus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella fibrillosa Malonty, fragment jedlobučiny, opad Fagus, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella fibrillosa NPP Peklo, potoční luh, větvička listnáče, 9.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Méně hojný druh václavky s boreálně-montánním rozšířením, u nás se vyskytuje převážně v horských polohách, kde naopak může dominovat. Mezi našimi druhy václavek s prstenem patří k nejčasnějším, vyskytuje se běžněj již v druhé polovině léta. Druh význačný tenkým, spíše membranózním, pravidelným prstenem a málo kontrastními šupinkami na klobouku. Trsy plodnic často vyrůstají na stojících kmenech. Po tepelné úpravě jako ostatní václavky jedlá. Václavka obecná (Armillaria mellea), v. smrková (Armillaria ostoyae), v. hlíznatá (Armillaria gallica) a v cibulkotřenná (Armillaria cepistipes).

Armillaria borealis PR Údolí Teplé, smrkoborový les, pařez Picea, 21.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Armillaria borealis Černý Kříž, rašelinná smrčina, zetlelý pařez Picea, 5.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Armillaria borealis PR Údolí Teplé, smrkoborový les, stojící kmen Picea, 21.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Armillaria borealis PR Maštale, potoční luh, báze Alnus, 3.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Russula "rhodopoda"

Roztroušeně se vyskytující holubinka rostoucí od léta do časného podzimu pod smrky, často na podmáčených stanovištích a ve vyšších polohách. Nápadná palčivou dužninou, lesklým, jakoby nalakovaným kloboukem a červeně naběhlým třeněm. Nejedlá. Viz další červené palčivé holubikny na obdobných stanovištích jako je h. rašelinná (Russula helodes) se šednoucí houbovitou dužninou a matnějším obvykle více vymytým kloboukem, či h. šednoucí (Russula grisescens) a h. vrhavka (Russula emetica) s bílým výtrusný prachem , případně holubinka krvavá (Russula sanguinaria) na sušších místech pod borovicí. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Russula rhodopus PP Prameniště Chomutovky, horská smrčina, sub Picea, 21.8.2014 (c) Lucie Zíbarová

Russula rhodopus NPR Velká niva, rašelinná smrčina, sub Picea, 24.1.2021 (c) Lucie Zíbarová

Russula rhodopus Černý Kříž, podmáčená smrčina, sub Picea, 5.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hojná holubinka rostoucí od počátku léta do podzimu v jehličnatých lesích, zejména borech, často na vlhčích stanovištích. Význačná kombinací mírné chuti, oranžového klobouku a ve stáří šednoucí dužniny. Jedlá. Viz holubinka jahodová (Russula paludosa), h. chromová (Russula claroflava) či h. Lundellova (Russula lundellii).

Russula decolorans Černý Kříž, rašelinná smrčina, sub Picea, Pinus, 5.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná holubinka rostoucí od léta do podzimu v podmáčených a rašelinných smrčinách, především ve vyšších polohách. Dužnina palčivá, ve stáří šedne. Prakticky nezměnitelný druh, trochu podobné jsou např. holubinka sesterská (Russula sororia) či h. nelibá (Russula amoenolens) rostoucí pod listnáči s výrazněji rýhovaným kloboukem a silnou vůní (ovocnou či spermatickou). Výtrusný prach smetanový. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh) a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Russula consobrina PR Maštale, rašelinná smrčina, sub Picea, 11.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula consobrina PR Maštale, rašelinná smrčina, sub Picea, 11.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula consobrina Černý Kříž, rašelinná smrčina, sub Picea, 5.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula consobrina (spory. Melzerovo reagens) 11.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Incl. Leptoporus erubescens

Saproparazit s jednoletými plodnicemi rostoucí vzácně na dřevě jehličnanů, především smrku. Hojnější jen ve vyšších polohách. Způsobuje hnědou kostkovitou hnilobu. Význačný růžovými až fialovými tóny na starších plodnicích. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Leptoporus mollis NPR Karlštejn, dubohabřina, padlý kmen Picea, 24.6.2024, (c) Lucie Zíbarová

Leptoporus mollis (mladá plodnice) Černý Kříž, mladá rašelinná smrčina, stojící kmínek Picea, 5.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Leptoporus mollis NPR Velká Niva, mladá podmáčená smrčina, živý kmínek Picea, 29.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Leptoporus mollis PR Pavlova huť, podmáčená smrčina, padlý kmen Picea, 19.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Leptoporus mollis (rozlitá forma) PR V Podolánkách, rašeliná smrčina, kmen Picea, 19.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Leptoporus mollis PR Údolí Teplé, rozpadlá kůrovcová smrčina, padlý kmen Picea, 28.8.2022, (c) Lucie Zíbarová

Leptoporus mollis Hora sv. Šebestiana, klečové rašeliniště, kmínek Pinus x pseudopumilio, 5.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný drobnější ryzec rostoucí pod listnáči (bříza) a jehličnany (smrk, borovice) na kyselých, často zamokřených půdách. Nápadný na vzduchu pomalu žloutnoucím mlékem a často svraskalým povrchem klobouku. Podobné druhy na vlhkých stanovištích: např. ryzec bažinný (Lactarius lacunarum), r. rašeliníkový (Lactarius sphagneti) a r. hnědočervený (Lactarius badiosanguineus).

Lactarius tabidus NPR Velká niva, rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, Pinus, 4.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius tabidus Volary, mladá rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, 10.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius tabidus Černý Kříž, rašelinná smrčina, sub Picea, Pinus, Betula, 5.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius tabidus Černý Kříž, rašelinná smrčina, sub Picea, Pinus, Betula, 5.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius tabidus PP Prameniště Chomutovky, kulturní smrčina, sub Picea, 21.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hojný drobnější druh ryzce rostoucí od léta do podzimu pod smrky, méně často buky, na kyselých půdách, zejména od středních do vyšších poloh. Častý i v kuturních smrčinách. Nápadný černohnědým třeněm a kloboukem kontrastujícím s bělavými lupeny a bílým, po chvíli červenajícím mlékem. Jedlý. Viz též mohem mohutnější ryzec datlí (Lactarius picinus).

Lactarius lignyotus Černý Kříž, rašelinná smrčina, sub Picea, Pinus, 5.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius lignyotus Dálava u Benešova nad Černou, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, 20.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius lignyotus PP Prameniště Chomutovky, okraj kulturní smrčiny, sub Picea, Sorbus, 10.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius lignyotus (detail lupenů)NP Šumava, Strážný, podmáčená smrčina, sub Picea, 16.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hebeloma longicaudum s. auct p.p. non s. orig.

Slzivka hojná v rašelinných a podmáčených jehličnatých lesích, obvykle v porostech rašeliníku. Ředkvový pach. Druh nápadný dlouhým třeněm často zakončeným odsazenou hlízou, ekologií a mikroskopickými znaky. Viz slzivka plsťonohá (Hebeloma velutipes) a slzivka Hebeloma leucosarx.

Hebeloma incarnatulum PR Čabel, rašelinný bor, sub Pinus, Betula, 4.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma incarnatulum Černý Kříž, rašelinná smrčina, sub Picea, 5.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hebeloma incarnatulum Lajpanovo (RUS), boreální bor, sub Pinus, 24.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Lupenatá houba rostoucí vzácně od léta do podzimu na značně zetlelých pařezech jehličnanů, často uvnitř dutin. Od ostatních druhů rodu Gymnopilus se pozná tlumenými hnědavými barvami a drobnými téměř kulovitými výtrusy. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Gymnopilus josserandii Černý Kříž, rašelinná smrčina, značně zetlelý pařez Picea, 5.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopilus josserandii NP Šumava, Černý Kříž, podmáčená smrčina, silně rozložený pařez Picea, 17.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopilus josserandii NP Krkonoše, Messnerův důl, kulturní smrčina, pařez Picea, 26.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopilus josserandii Černý Kříž, rašelinná smrčina, značně zetlelý pařez Picea, 5.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Čepičatka rostoucí na drevě jehličnanů, především smrku. Podobná hojné čepičatce zvoncovité (Galerina sideroides), od které se liští drobnějším vzrůstem, matným, nelesklým klouboukem, a výskytem převážně v létě a na počátku podzimu.

Galerina camerina Černý Kříž, rašelinná smrčina, zetlelá větev Picea, 5.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Galerina camerina NPR Červené Blato, podmáčená smrčina, kmínek Picea, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Galerina camerina Černý Kříž, rašelinná smrčina, zetlelý pařez Picea, 5.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Galerina camerina NPR Žofinka, podmáčená smrčina, zetlelý kmen jehličnanu, 13.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cortinarius integerrimus s. auct.

Roztroušeně se vyskytující pavučinec z podrodu Myxacium. Roste v podmáčených a rašelinných smrčinách. Nápadný medovou vůní báze třeně. Na podobných stanovištích se hojně vyskytuje například i poněkud podobný pavučinec plavooranžový (Cortinarius collinitus) s rezavým kloboukem a bez medové vůně. Viz též pavučinec veliký (Cortinarius elatior).

Cortinarius stillatitius Tetřevská slať, rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, 3.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius stillatitius Bílá, podmáčená kulturní smrčina, sub Picea, 26.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius stillatitius Černý Kříž, rašelinná smrčina, sub Picea, 5.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius stillatitius PP Noldenteich, rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, 10.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius stillatitius Černý Kříž, rašelinná smrčina, sub Picea, 5.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius stillatitius Staré Ransko, podmáčená smrčina, sub Picea, Fagus, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až vzácně se vyskytující druh pavučince z podrodu kožnatka (Dermocybe), rostoucí od druhé poloviny léta do podzimu ve vlhkých až podmáčených smrčinách, často s olší. Význačný kalně oranžovými lupeny a tmavým, často dlouho kuželovitým kloboukem.

Cortinarius sommerfeltii NP Šumava, Strážný, podmáčená smrčina, sub Picea, 16.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius sommerfeltii NP Šumava, Strážný, podmáčená smrčina, sub Picea, 16.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius sommerfeltii NP Šumava, Černý Kříž, rašelinná smrčina, sub Picea, 5.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hojný pavučinec z podrodu telamonka (Telamonia) rostoucí na podzim, především ve vlhkých smrčinách. Nápadný živě žlutými pásky vela na třeni.

Cortinarius gentilis Volary, mladá podmáčená smrčina, sub Picea, 10.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius gentilis Černý Kříž, rašelinná smrčina, sub Picea, 5.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius gentilis NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, sub Betula, Picea, Pinus, 29.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius gentilis Pec pod Sněžkou, kulturní smrčina, sub Picea, 23.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius gentilis Bílá, mladá vlhká smrčina, sub Picea, 29.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius gentilis Pec pod Sněžkou, kulturní smrčina, sub Picea, 23.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Vřeckovýtrusá houba parazitující na kuklách motýlů, nejčastěji lišajů, z hosenic parazitujícíh na hmyzu se jedná o nejhojnější druh. Roste roztroušeně v různých typech lesů, vzácně i mimo les. Někdy lze nalézt jen nepohlavní fázi (anamorfu) Paecilomyces militaris.

Cordyceps militaris Heřmanův Městec, kulturní smíšený les, okraj silnice, 17.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

Cordyceps militaris Černý Kříž, rašelinná smrčina, kukla lišaje v zemi, 5.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Rozroušeně až hojně se vyskytujicí druh vřeckvýtrusé houby rostoucí od konce léta do podzimu na mrtvém dřevě listnáčů, vz. jehličnanů, spíše v počátečních stadiích rozkladu. Nápadná tvorbou nepohlavní fáze (anamorfy) a rosolovitými plodnicemi. Hojnější čihovitka větší (Ascocoryne cylichnium) netvoří nepohlavní stadium, vyskytuje se spíše v pozdním podzimu na dřevu v pozdějším stadiu rozkladu a tvoří větší, tužší a plošší plodnice. Kromě toho se oba druhy liší i velikostí spor. Existují však i další druhy rodu (Ascocoryne inflata, Ascocoryne albida aj.).

Ascocoryne sarcoides Litvínov, Šumenské údolí, kmen Fagus, 21.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Ascocoryne sarcoides NPR Kohoutov, květnatá bučina, kmen Fagus, 10.11.2015, (c) Lucie Zíbarová

Ascocoryne sarcoides Dluhoště, pařez Alnus incana, 5.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Ascocoryne sarcoides (anamorfa) Dluhoště, pařez Alnus incana, 5.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Ascocoryne sarcoides PR Dětanský chlum, teplomilná doubrava, kmen Pinus, 27.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Vzácně až místy roztroušeně se vyskytující druh pavučince z podrodu Leprocybe rostoucí od léta do podzimu pod jehličnany, s oblibou v podmáčených a rašelinných smrčinách. Napádný živě zbarveným, hygrofánním kloboukem. Jedovatý! Viz pavučinec výjimečný (Cortinarius rubellus) a pavučinec žlutooranžový (Cortinarius callisteus). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Cortinarius limonius NPR Velká niva, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, Pinus, 4.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius limonius PP U Tří můstků, rašelinná smrčina, sub Picea, 29.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius limonius PP U Tří můstků, rašelinná smrčina, sub Picea, 29.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius limonius NP Šumava, Pod Kostelním vrchem, rašelinná smrčina, 17.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius limonius Staré Ransko, podmáčená smrčina, sub Picea, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius limonius Alp Flix [CH], horská smrčina, sub Picea, 11.8.2022, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius limonius Dluhoště, rašelinná smrčina, sub Picea, 5.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius limonius NP Šumava, Strážný, podmáčená smrčina, sub Picea, 16.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh především jehličnatých lesů na kyselém podloží. Dává přednost vyšším polohám, v nižších prakticky chybí, roste od léta do podzimu. Prudce jedovatá! Pach nevýrazný, ve stáří někdy slabě nitrózní. Od velmi podobné bílé variety muchomůrky zelené (Amanita phalloides var. alba) se pozná žlutou reakcí na roztok hydroxidu a hladkým, nikoli radiálně vláknitým kloboukem. Viz též výrazně teplomilná muchomůrka jarní (Amanita verna) s hladkým třeněm rostoucí pod duby na přelomu jara a léta. Ze západní Evropy je pod duby známa i introdukovaná muchomůrka Amanita amerivirosa s hladkým třeněm a pachem v bázi třeně po jódu. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Amanita virosa NPP Borový, acidofilní bučina, sub Fagus, Pinus, 6.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Amanita virosa Dluhoště, podmáčená smrčina, sub Picea, Pinus, 5.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Simocybe rubi

Drobná houbička rostoucí na dřevě listnáčů, spíše přehlížený druh. (Ne)nápadná drobnými plodnicemi a excentrickým třeněm. Spolehlivě určitelná pouze mikroskopicky (bisporické bazidie, struktura pokožky klobouku).

Simocybe haustellaris PR Písečný vrch, suchý trávník, opadlá větev Crataegus, 3.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Simocybe haustellaris NPP Jestřebské slatiny, mokřadní olšina, větévka Alnus, 26.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Simocybe haustellaris NPP Medník, acidofilní bučina, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Simocybe haustellaris NPR Koda, dubohabřina, opadlá větev Quercus, 14.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

Simocybe haustellaris Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, větev Carpinus, 30.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Simocybe haustellaris Dluhoště, lem kulturní smrčiny, větvička listnáče, 5.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Simocybe haustellaris Mikulovický vrch, dubohabřina, větev Carpinus, 15.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Simocybe haustellaris PP V Hlubokém, habřina, větev Carpinus, 1.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh čirůvky rostoucí na podzim pod listnáči (dub, buk, habr, líska), častěji na úživnějších půdách. Význačná hladkým (vrostle vláknitým) a hedvábně lesklým bílým kloboukem, nevýrazným až moučným pachem a často modravě naběhlou spodní částí třeně. Další bílé čirůvky pod listnáči mají matný klobouk a vyznačují se výrazným ±sladce-chemickým pachem - viz č. bílá (Tricholoma album), č. běložlutavá (Tricholoma stiparophyllum) či č. smrdutá (Tricholoma lascivum). Na obdobných stanovištích se může vyskytovat i šťavnatka buková (Hygrophorus penarius).

Tricholoma columbetta PR Račí údolí, květnatá bučina, okraj cesty, sub Fagus, 6.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma columbetta NPR Velký a Malý Tisý, vlhká doubrava, sub Quercus, 16.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma columbetta Mikulov v Krušných horách, acidofilní bučina, sub Fagus, 5.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma columbetta Dluhoště, Kancléřský rybník, koruna hráze, sub Quercus, Betula, 4.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Hojně se vyskytující druh černorosolu rostoucí na mrtvém dřevě smrku, obvykle ještě v kůře, vzácněji i jiných jehličnanů. Podobný černorosol bukový (Exidia nigricans) občas roste i na jehličnanech, odlišuje se většími plodnicemi a osténky v hymeniu. Na jehličnanech dále roste i černorosol borový (Exidia saccharina) a černorosol (Exidia subsaccharina), ten však roste zpravidla na borovici a navíc nikdy není černý, nanejvýše hnědý.

Exidia pithya EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, ležící kmen Picea, 17.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Exidia pithya Dluhoště, mladá kulturní smrčina, padlý kmínek Picea, 4.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Exidia pithya a Exidia nigricans EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, ležící kmen Picea, 17.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hojná saprotrofní houba rostoucí na podzim v jehličnatých lesích, na kyselých půdách, často v porostech mechu. Význačná oranžovým, zrníčkatým povrchem klobouku, bílými lupeny a metalickým pachem (po pesterci). Podobná zrnivka dlouhovýtrusá (Cystoderma jasonis) roste častěji na otevřených stanovištích, má lupeny již od mládí nažloutlé a delší výtrusy. Viz zrnivka obecná (Cystoderma granulosum), z. rumělková (Cystoderma cinnabarinum) a z. dřevomilná (Cystoderma subvinaceum).

Cystoderma amianthinum Břehyně, kulturní smrčina, sub Picea, Betula, 29.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Cystoderma amianthinum NPR Velká niva, podmáčená smrčina, sub Picea, Pinus, Betula, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Cystoderma amianthinum PR Čabel, rašelinný bor, sub Pinus, Betula, 4.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Cystoderma amianthinum (detail lupenů) PR Čabel, rašelinný bor, sub Pinus, Betula, 4.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Cystoderma amianthinum Malonty, kulturní smrčina, okraj cesty, sub Picea, Pinus, Betula, Salix, 6.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cystoderma amianthinum Dluhoště, podmáčená smrčina, sub Picea, Pinus, 5.9.2007, (c) Lucie Zíbarová