Hojný druh rostoucí od jara do podzimu na živém i mrtvém dřevě listnáčů (i jehličnanů), nejčastěji buku. Způsobuje bílou hnilobu. Jedlá a chutná. Od podobné hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) se pozná subtilnějšími světlejšími plodnicemi a žloutnutím ve stáří. Hlíva dubová (Pleurotus dryinus) roste častěji jednotlivě, je tužší, má v mládí lupeny zakryté plachetkou a plstnatý až plstnatě šupinatý klobouk. Na dřevě jehličnanů ve vyšších či podmáčených polohách roste jedovatá hlíva ušatá (Pleurocybella porrigens). Velmi vzácně roste na dřevě jehličnanů i hlíva smrková (Pleurotus abieticola) s tmavšími, tenkomasými plodnicemi.
Pleurotus pulmonarius PR Dlouhý vrch, Tilio-Acerion, stojící mrtvý kmen Fraxinus, 6.9.2011, (c) Lucie Zíbarová
Pleurotus pulmonarius PP Líska, suťový les, kmen Fagus, 13.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Pleurotus pulmonarius PP Líska, suťový les, kmen Fagus, 13.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Pleurotus pulmonarius Dymokury, dubohabřina, kmínek Tilia, 3.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Pleurotus pulmonarius Dobčice, bučina, živý kmen Fagus, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Oligoporus alni
Jednoletý choroš z komplexu bělochoroše modravého (Postia caesia). Relativně hojný na dřevě listnáčů, odlišení od podobných druhů je dáno kombinací makroskopických (drobnější plodnice, klobouk není chlupatý, modré zbarvení přítomné jen u starších plodnic) a mikroskopických znaků (rozměry spory, tloušťka stěn u hyf).
Postia alni PR Studený vrch, suťový les, kmen Fraxinus, 18.10.2020, (c) Lucie Zíbarová
Postia alni PR Království, tvrdý luh, větev Fraxinus, 6.10.2020, (c) Lucie Zíbarová
Postia alni NPP Peklo, potoční luh, padlý kmen Fraxinus(?), 17.10.2021, (c) Lucie Zíbarová
Postia alni PR Slovanský ostrov [SK], měkký luh, padlý kmen Salix, 9.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojná vřeckovýtrusá dřevorozkladná houba. Roste na větvičkách nejrůznějších listnáčů, často ve společnosti bledě oranžového nepohlavního stadia Tubercularia vulgaris, tvořícího konidie. Komplex více druhů. Význačná bradavčitým povrchem perithecií a typem anamorfy. Parazitována nitschkií cizopasnou (Nitschkia parasitans).
Nectria cinnabarina PR Dlouhý vrch, Tilio-Acerion, větvička Fagus, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová
Nectria cinnabarina Houština u Maštova, výsadba modřínu, větev Acer platanoides, 29.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Nectria cinnabarina PR Choltická obora, zámecký park, větev Acer, 9.11.2016, (c) Lucie Zíbarová
Nectria cinnabarina PR Choltická obora, zámecký park, větev Acer, 9.11.2016, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující, hezky vybarvená helmovka, rostoucí od konce jara do podzimu (nejhojnější je počátkem léta) na dřevě listnáčů, nejčastěji buků, vzácně i jehličnanů. Zapáchá po kyselině dusičné. Podobný pach mají i jiné dřevní helmovky, které však nebývají takto výrazně vybarvené a rostou na dřevě jehličnanů: helmovka louhová (Mycena stipata), helmovka zelenobřitá (Mycena viridimarginata) a helmovka smrková (Mycena silvae-nigrae). Podobně zbarvená může být mnohem drobnější helmovka jehličková (Mycena acicula). Žlutý třeň mívá i helmovka leponohá (Mycena inclinata).
Mycena renati NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, padlý kmen Fagus, 15.9.2022, (c) Lucie Zíbarová<
Mycena renati PR Vlčí důl, květnatá bučina, kmen Fagus, 20.8.2014, (c) Lucie Zíbarová
Mycena renati NP Šumava, Žlebský vrch, suťový les, kmen Fagus, 5.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Mycena renati PR Studený vrch, květnatá bušina, větev Fagus, 1.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Mycena renati Černý vrch u Klášterce nad Ohří, jedlobučina, kmen Fagus, 26.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Mycena renati Černý vrch u Želnavy, horský suťový les, padlý kmen Acer, 30.7.2011, (c) Lucie Zíbarová
Mycena renati Křižanov, Domaslavické údolí, acidofilní bučina, padlý kmen Fagus, 7.6.2006, (c) Lucie Zíbarová
Mycena renati Křižanov, Domaslavické údolí, acidofilní bučina, padlý kmen Fagus, 7.6.2006, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Mycena oortiana
Roste poměrně hojně od časného léta do podzimu na dřevě listnáčů, s oblibou buku a javoru klenu, vzácně i jehličnanů, častá je v bučinách a suťových lesích, ale i jiných biotopech. Nepříjemně zapáchá po jodoformu (zejména při zasychání). Význačná třeněm, který je často modře či fialově naběhlý, často na bázi s bělavým myceliem, světlým kloboukem začerstva s olivovými tóny, ekologií (růst na dřevě) a mikroskopickými znaky.
Mycena arcangeliana NPR Karlovské bučiny, květnatá bučina, silně zetlelý pařez Fagus, 19.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Mycena arcangeliana Litvínov, Pekelské údolí, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 29.8.2014, (c) Lucie Zíbarová
Mycena arcangeliana NPR Šúr [SK], tvdý luh, větev Quercus, 6.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Mycena arcangeliana PR Studený vrch, suťový les, kmen Fraxinus, 18.10.2020, (c) Lucie Zíbarová
Mycena arcangeliana PR Studený vrch, suťový les, kmen Picea, 4.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Mycena arcangeliana Kyšperk, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 4.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Mycena arcangeliana Litvínov, Šumenské údolí, acidofilní bučina, padlý kmen Fagus, 26.8.2006, (c) Lucie Zíbarová
Mycena arcangeliana Konětopy, suťový les, kmen Tilia, 24.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Mycena arcangeliana PR Dlouhý vrch, suťový les, zetlelý kmen listnáče, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová
Mycena arcangeliana Černý vrch u Klášterce nad Ohří, suťová bučina, silně zetlelá větev listnáče, 19.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
<
Mycena arcangeliana PP Babinské louky, porost křovitých vrb, větev Salix, 16.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Hojný druh helmovky rostoucí na mrtvém dřevě listnatých stromů, nejčastěji buku, javoru klenu a olše. Hojnější ve vyšších a středních polohách. Po poranění roní hnědočervené mléko. Podobně zbarvené mléko roní i velmi hojná helmovka krvavá (Mycena sanguinolenta), ta však je drobnější, roste převážně na zemi, v opadu, z tenkých větviček a především má červeně lemované ostří lupenů. Plodnice jsou údajně bioluminiscentní, avšak v intenzitě, která není zachytitelná lidským okem.
Mycena haematopus NPR Koda, dubohabřina, fragment kmen Fagus, 14.11.2023, (c) Lucie Zíbarová
Mycena haematopus NPP Peklo, mokřadní olšina, pahýl Alnus, 7.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Mycena haematopus NPR Kohoutov, acidofilní bučina, kmen Fagus, 22.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Mycena haematopus PR Dlouhý vrch, suťový les, kmen Acer sp., 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová
Mycena haematopus NP České Švýcarsko, Jelení louže, rašeliniště, kmen Betula, 25.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Mycena haematopus PP Stříbrný roh, květnatá bučina, kmen Fagus, 4.9.2010, (c) Lucie Zíbarová
Mycena haematopus PR Vlčí důl, kyselá bučina, kmen Fagus, 25.8.2010, (c) Lucie Zíbarová
Mycena haematopus Litvínov, Šumenské údolí, květnatá bučina, silná větev Fagus, 29.8.2014, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně místy hojně se vyskytující helmovka rostoucí od časného léta do podzimu v listnatých lesích v opadu a na větvičkách, hojná je v humózních bučinách a suťových lesích. Význačná tím, že při poranění roní šafránově oranžové mléko. Viz helmovka krvavá (Mycena sanguinolenta) a helmovka krvonohá (Mycena haematopus). Někdy mohou plodnice připomínat i špičku cibulovou (Mycetinis alliaceus), která roste na obdobných stanovištích, ale neroní mléko a má výrazný pach po česneku.
Mycena crocata Litvínov, Šumenské údolí, acidofilní bučina, hromada větví Fagus, 27.8.2012, (c) Lucie Zíbarová
Mycena crocata Litvínov, Šumenské údolí, acidofilní bučina, hromada větví Fagus, 27.8.2012, (c) Lucie Zíbarová
Mycena crocata Kyšperk, suťový les, opadlá větěv listnáče, sub Acer, Fagus, 12.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Mycena crocata PR Studený vrch, suťový les, sub Fagus, Acer, Picea, 3.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Mycena crocata PR Dlouhý vrch, Tilio-Acerion, větvičky listnáče, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová
Hojný dřevokazný druh rostoucí od léta do podzimu na bázích a kořenech živých i mrtvých listnatých stromů, nejčastěji buku a javoru klenu. Častý i v parcích. V mládí poživatelný. Způsobuje bílou hnilobu. Plodnice černají. Viz trsnatec lupenitý (Grifola frondosa), bondarcevka horská (Bondarzewia mesenterica) a hnědák Schweinitzův (Phaeolus schweinitzii).
Meripilus giganteus Kostolomlaty pod Milešovkou, Kamený vrch, suťový les, pařez Fagus, 20.8.2006, (c) Lucie Zíbarová
Meripilus giganteus Dlouhý vrch, Tilio-Acerion, báze pařezu Acer pseudoplatanus, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová
Meripilus giganteus PP Starý Hirštejn, acidofilní bučina, báze pahýlu Fagus, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová
Meripilus giganteus PR Polom, květnatá bučina, kolem pahýlu Fagus, 18.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lopharia spadicea
Roztroušeně se vyskytující dřevorozkladný druh rostoucí na dřevě listnáčů (dub, habr, líska, javor aj.). Hojnější především v nižších polohách. Způsobuje bílou hnilobu. Viz pevník dvoubravý (Laxitextum bicolor).
Porostereum spadiceum NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, větev Acer campestre, 7.5.2013, (c) Lucie Zíbarová
Porostereum spadiceum NPR Drbákov-Albertovy skály, acidofilní teplomilná doubrava, padlý kmínek Robinia, 31.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Porostereum spadiceum NPR Libický luh, tvrdý luh, opadlá větev Quercus, 20.2.2023, (c) Lucie Zíbarová
Porostereum spadiceum NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, větev Acer campestre, 7.5.2013, (c) Lucie Zíbarová
Porostereum spadiceum NPR Děvín-Kotel-Soutěska, dubohabřina, větev Corylus, 21.10.2011, (c) Lucie Zíbarová
Porostereum spadiceum NPR Děvín-Kotel-Soutěska, dubohabřina, větev Corylus, 21.10.2011, (c) Lucie Zíbarová
Porostereum spadiceum PR Myslivna, potoční luh, větev Populus, 3.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Porostereum spadiceum PP U Pohránovského rybníka, lužní les, větev Salix, 14.4.2017, (c) Lucie Zíbarová
Incl.: Lentinellus omphalodes, L. bissus, ...
Lignikolní druh rostoucí na podzim na dřevě listnáčů, s oblibou jasanu. Taxonomicky problematická skupina. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Lentinellus flabelliformis s.l. Korozluky, jasenina, větev Fraxinus, 2.1.2006, (c) Lucie Zíbarová
Lentinellus flabelliformis s.l. NPR Ve Studeném, suťový les, větev Acer pseudoplatanus, 28.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Lentinellus flabelliformis s.l. Kyšperk, potoční luh, opadlá větev Picea, 12.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Lentinellus flabelliformis s.l. Hřivice, suťový les, větev Fagus, 3.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Lentinellus flabelliformis s.l. Kyšperk, potoční luh, opadlá větev Picea, 12.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Lentinellus flabelliformis s.l. Dlouhý vrch, suťový les, větev Fraxinus, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující ryzec rostoucí od konce léta do podzimu pod listnáči, obzvláště buky, na půdách bohatších na živiny a báze. Dužnina a mléko nejsou palčivé. Mléko při zasychání šedne. Vůně slabá, ovocná. Podobný a vzácný ryzec strakatý (Lactarius musteus) roste pod borovicí na chudých, kyselých půdách, často mezi lišejníky.
Lactarius pallidus NPP Bílichovské údolí, okroticová bučina, sub Fagus, Picea, 16.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius pallidus Lipová-lázně, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 15.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius pallidus PR Dlouhý vrch, Tilio-Acerion, sub Fagus, Fraxinus, Acer pseudplatanus, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius pallidus PR Zátoňská hora, jedlobučina, sub Fagus, Abies, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová
Lactarius pallidus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Ryzec rostoucí v listnatých a smíšených lesích. Mléko bílé, vodnaté, zaycháním růžovějící. Viz též obtížně rozlišitelný ryzec datlí (Lactarius picinus) rostoucí pod jehličnany. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Lactarius fuliginosus PR Dlouhý vrch, suťový les, sub Acer pseudoplatanus, Fagus, 4.10.2011, (c) Lucie Zíbarová
Velice drobný druh lakovky rostoucí roztroušeně na podmáčených stanovištích zejména pod vrbami a olšemi. Spolehlivě rozpoznatelná mikroskopicky (bisporické bazidie, spory s dlouhými ostny), podobné drobné fromy může tvořit např. i velmi hojná lakovka obecná (Laccaria laccata). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Laccaria tortilis Hříškov, kulturní jehličnatý les, vlhké koleje lesní cesty, sub Pinus, Picea, Quercus, 26.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Laccaria tortilis PR Dlouhý vrch, Tilio-Acerion, podmáčené stanoviště, sub Fraxinus, Fagus, Acer pseudoplatanus, Alnus, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová
Laccaria tortilis Malonty, lesní prameniště, sub Salix, 20.9.2006, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hydropus subalpinus
Tento druh roste roztroušeně od časného léta do podzimu podzim na větvičkách listnáčů (olše, buk, jasan) na vlhčích stanovištích, především v bučinách a suťových lesích. Někdy připomíná drobné plodnice penízovky ocasaté (Hymenopellis radicata).
Hydropus subalpinus PR Vápenka, opuštěný lom, větvičky listnáčů, sub Fagus, Acer, Picea, 24.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Hydropus subalpinus PR Studený vrch, květnatá bučina, větev Fagus, 30.5.2020, (c) Lucie Zíbarová
Hydropus subalpinus Dlouhý vrch, suťový les, podmáčené stanoviště, větvičky listnáče, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová
Hydropus subalpinus NPR Ve Studeném, květnatá bučina, potůček, větev listnáče, 6.8.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hydropus subalpinus PR Pučanka, porost lísky, větvička listnáče, 2.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Drobná penízovka rostoucí na podzim z loňských zbytků plodnic dřevokazných hub, nejčastěji václavek a třepenitek. Od podobných druhů (penízovka hlíznatá - Collybia tuberosa, penízovka třásnitá - Collybia cirrhata) se pozná žlutookrovým a kulatým sklerociem na bázi plodnic. Roztroušeně se vyskytující druh.
Collybia cookei NP České Švýcarsko, Horní soutěska, inverzní smrčina, staré plodnice Armillaria, 16.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Collybia cookei NPR Libický luh, tvrdý luh, zbytky dřevokazných hub kolem pařezu Quercus, 11.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Collybia cookei PR Vápenka, lipová doubrava, na zbytcích dřevokazné houby (Hypholoma?), 28.8.2006, (c) Lucie Zíbarová
Collybia cookei NPR Libický luh, tvrdý luh, zbytky dřevokazných hub kolem pařezu Quercus, 11.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Druh připomínající drobnější plodnice hojné lišky obecné (Cantharellus cibarius), od té se však liší oranžovým zbarvením celé houby, útlejšími plodnicemi, mikroskopicky tenkostěnnými hyfami v pokožce klobouku a rozměry výtrusů. Roste vzácně od léta do podzimu v kyselých až chudých květnatých bučinách, vzácně i pod jehličnany. Mykorhizní druh. Podobná liška Romagnesiho (Cantharellus romagnesianus) je zbarvena oranžově až okrově žlutě, někdy se zbarvuje po poškození a báze třeně je obvykle červená, v ČR patrně nebyla nalezena (je známa zejména z oceanické západní Evropy). Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).
Cantharellus friesii Lipová-lázně, mladá kuturní smrčina, sub Picea(!), 15.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Cantharellus friesii Žlíbek, světlý smíšený les, sub Corylus, Pinus, 5.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cantharellus friesii PR Vlčí důl, acidofilní bučina, sub Fagus, 23.8.2008, (c) Lucie Zíbarová
Cantharellus friesii Litvínov, Pekelské údolí, květnatá bučina, sub Fagus, 29.8.2014, (c) Lucie Zíbarová
Cantharellus friesii PP Domaslavické údolí, acidofilní bučina, sub Fagus, 10.8.2014, (c) Lucie Zíbarová
Cantharellus friesii PR Polom, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Cantharellus friesii (vlevo), C. cibarius (vpravo) PR Údolí Doubravy, 29.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Amanitopsis crocea (Pošvatka šafránová)
Rozroušeně až místy hojně se vyskytující druh, vytvářející mykorhizu s břízou (vzácněji i jinými dřevinami) na kyselých až neutrálních půdách, často na světlejších místech. Poměrně hojná je v lesních lemech, parcích, stromořadích a zahradách. Příbuzná muchomůrka Amanita subnudipes se odlišuje vybledlejšími barvami, třeněm bez výrazných příčných pásků a mikroskopickými znaky. Podobná a hojnější muchomůrka plavá (Amanita fulva) se liší zvnějšku oranžovou pochvou, třeněm bez příčných pásků, drobnějšími plodnicemi a kloboukem spíše v rezavěhnědých než oranžových odstínech.
Amanita crocea Dlouhý vrch, Tilio-Acerion, sub Fagus, Acer psudoplatanus, 6.9.2011, (c) Lucie Zíbarová
Amanita crocea Jirkov, Najštejn, porost náletových drřevi, sub Salix caprea, Betula, Fagus, 3.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Amanita crocea Moldava v Krušných horách, zahrada, sub Betula, 8.7.2007, (c) Lucie Zíbarová
Drobná a nenápadná vřeckovýtrusá houba rostoucí roztroušeně až hojně na číškách buku. Na jaře se lze hojně setkat s nepohlavní fází (bíle ojíněné spičky stromat), pohlavní fáze (perithecia) se vytváří na podzim a nalézá se dosti zřídka. Viz např. dřevnatka hlohová (Xylaria oxyacanthae) na sklerotizovaných plodech hlohu nebo dřevnatka parohatá (Xylaria hypoxylon) na dřevě.
Xylaria carpophila PR Broumovská bučina, Eu-Fagion, číška Fagus sylvatica, 2.11.2007
Xylaria carpophila (nepohlavní fáze) PR Polom, květnatá bučina, číska Fagus, 2.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Xylaria carpophila (nepohlavní fáze) PR Pučanka, bučina na vápenci, číška Fagus sylvatica, 14.5.2013
Velmi hojný jednoletý druh choroše rostoucí na všech možných druzích mrtvého dřeva listnáčů, méně jehličnanů. Způsobuje bílou hnilobu. Nápadná tenkými, často úzce přisedlými, jemně plstnatými plodnicemi s černým zónováním. Pravděpodobně komplex kryptických druhů. Podobné druhy - např. outkovka pásovaná (Trametes ochracea), outkovka pýřitá (Trametes pubescens) či outkovka chlupatá (Trametes hirsuta). Nezaměnit s pevníkem plstnatým (Stereum subtomentosum) s hladkým, nikoli rourkatým hymenoforem (spodní plodnou stranou plodnice).
Trametes versicolor Zlatnická dolina [SK], dubohabřina, kmínek listnáče, 14.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Trametes versicolor NPR Horný les [SK], dubohabřina, padlý kmínek Carpinus, 18.11.2024, (c) Lucie Zíbarová
Trametes versicolor NPR Břehyně-Pecopala, podmáčená smčina, padlý kmen Alnus, 23.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Trametes versicolor PR Vysoký kámen, suťový les, kmen Fagus, 18.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Trametes versicolor Staré Ransko, květnatá bučina, větev Fagus, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Trametes versicolor CHA Jarovská bažantnica, tvrdý luh, opadlá větev Tilia, 20.11.2024, (c) Lucie Zíbarová
Trametes versicolor PR Broumovská bučina, květnatá bučina, větev Fagus sylvatica, 2.11.2007, (c) Lucie Zíbarová
Trametes versicolor NPR Horný les [SK], dubohabřina, padlý kmínek Carpinus, 18.11.2024, (c) Lucie Zíbarová
Trametes versicolor Podkrušnohorská výsypka, kmínek Tilia, 7.10.2011, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojný druh pevníku rostoucí na mrtvém dřevě různých listnáčů (buk, bříza, dub aj.). Význačný tuhými plodnicemi se štětinatým povrchem klobouku, hymenium jež po poranění nemění barvu a tmavou vrstvičkou na příčném řezu plodnicí. Pevník žlutookrový (Stereum ochraceoflavum) má měkčí, snadno ohebné plodnice, bez černé vrstvičky na řezu a roste typicky na tenčích větvičkách. Pevník plstnatý (Stereum subtomentosum) má plodnice obvykle s výrazněji vyvinutými klobouky, svrchu jemně plstnaté a hymenium po poranění žloutnoucí. Viz pevník dubový (Stereum gausapatum) s červenajícími plodnicemi a též pevník dvoubravý (Laxitextum bicolor). Na pevníku chlupatém parazituje rosolovka Steidlerova (Tremella steidleri) a rosolovka Naematelia aurantia.
Stereum hirsutum NPR Karlštejn, dubohabřina, pařízek Quercus, 26.8.2024, (c) Lucie Zíbarová
Stereum hirsutum PR Pavlínino údolí, potoční luh, padlý kmen Fagus, 21.8.2024, (c) Lucie Zíbarová
Stereum hirsutum PR Broumovská bučina, květnatá bučina, kmen Fagus sylvatica, 2.11.2007
Stereum hirsutum (řez plodnicí) PR Pavlínino údolí, potoční luh, padlý kmen Fagus, 21.8.2024, (c) Lucie Zíbarová
Stereum hirsutum PR Polom, květnatá bučina, kmen Fagus sylvatica, 28.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Stereum hirsutum PR Broumovská bučina, květnatá bučina, kmen Fagus sylvatica, 2.11.2007
Stereum hirsutum NPR Karlštejn, dubohabřina, pařízek Quercus, 26.8.2024, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně až místy hojně se vyskytující holubinka rostoucí pod listnáči, především v bučinách. Nápadná tvrdými a pevným plodnicemi a fialově naběhlým třeněm. Barva klobouku dosti proměnlivá od žlutozelené až po fialovou. Chuť mírná, pach po "krabích" tyčinkách. Jedlá a chutná. Podobné druhy holubinka půvabná (Russula amoena) a h. úhledná (Russula amoenicolor) jsou zpravidla drobnější a křehčí a odlišují se mikroskopickými znaky (charakter brv v pokožce klobouku).
Russula violeipes PR Polom, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Russula violeipes PR Polom, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Russula violeipes NPR Lichnice-Kaňkovy hory, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, Acer, 10.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Russula violeipes PR Broumovská bučina, květnatá bučina, sub Fagus sylvatica, 26.8.2008, (c) Lucie Zíbarová
Russula violeipes NPR Ve Studeném, květnatá bučina, sub Picea, Fagus, 6.8.2013, (c) Lucie Zíbarová
Russula violeipes (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Plicaturopsis crispa
Velmi hojný a široce rozšířený druh rostoucí na dřevě listnáčů (buk, bříza, olše aj., velmi vzácně i na jehličnanech), typicky na větvích a kmenech ještě v kůře. Nápadný za čerstva měkkými plodnicemi (za such jsou však tužší) a jemně vrásčitým hymenoforem. Viz měkkouš Plicatura nivea, který netvoří výrazně kloboukaté plodnice a je nápadně měkký.
Plicatura crispa NPP Peklo, mokřadní olšina, pahýl ALnus, 28.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Plicatura crispa Ústí nad Labem, Průčelská rokle, květnatá bučina, kmen Fagus, 29.12.2006, (c) Lucie Zíbarová
Plicatura crispa PR Broumovská bučina, květnatá bučina, větev Fagus sylvatica, 2.11.2007, (c) Lucie Zíbarová
Plicatura crispa Podkrušnohorská výsypka, větev Tilia, 7.10.2011, (c) Lucie Zíbarová
Plicatura crispa NPP Jestřebské slatiny, vlhká březina, větev Alnus, 26.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Plicatura crispa NPP Jestřebské slatiny, vlhká březina, větev Alnus, 26.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Plicatura crispa Podkrušnohorská výsypka, kmínek Tilia, 24.10.2006 (c) Lucie Zíbarová
Lignikolní druh rostoucí na podzim na živém i mrtvém (většinou čerstvě odumřelém) dřevě listnáčů (nejčastěji buku), velmi vzácně jehličnanů. Hojná. Nejedlá. Kloubouk slizký. Podobné druhy: šupinovka zlatožlutá (Pholiota limonella) rostoucí obvykle na bříze a šupinovka zlatozávojná (Philota cerifera) častá na vrbách. Šupinovka tmavošupinná (Pholiota jahni) roste často zdánlivě ze země nebo ze silně rozloženého dřeva. Pro spolehlivé určení je však vhodné změřit výtrusy. Viz šupinovka kostrbatá (Pholiota squarrosa) se suchým kloboukem.
Pholiota adiposa PR Polom, květnatá bučina, kmen Fagus sylvatica, 12.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Pholiota adiposa Vlčice, květnatá bučina, kmen Fagus sylvatica, 1.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Pholiota adiposa PR Holina, květnatá bučina, větev Fagus sylvatica, 3.10.2008, (c) Lucie Zíbarová
Pholiota adiposa PR Polom, květnatá bučina, kmen Fagus, 17.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Pholiota adiposa PR Broumovská bučina, květnatá bučina, živý kmen Fagus sylvatica, 2.11.2007, (c) Lucie Zíbarová
Pholiota adiposa PR Holina, květnatá bučina, větev Fagus sylvatica, 3.10.2008, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Omphalina epichysium
Drobná lupenatá houba rostoucí roztroušeně od léta do podzimu na značně zetlelém dřevě listnáčů i jehličnanů častěji ve středních a vyšších polohách. Dává přednost zachovalým lesů, ale vyskytuje se občas i na pařezech v kulturních smrčinách vyšších poloh. Voní po pelargoniích. Viz např. kalichovka žlutolupenná (Gerronema strombodes) či kalichovka lužní (Arrhenia discorosea). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Arrhenia epichysium PP Jilmová, skála, suťový les, padlý kmen jehličnanu, 23.9.2024, (c) Lucie Zíbarová
Arrhenia epichysium PR Pleš, Eu-Fagion, tlející kmen Fagus sylvatica, 5.9.2011, (c) Lucie Zíbarová
Arrhenia epichysium Poněšice, zarůstající paseka po smrčině, pařez Picea, 20.10.2013, (c) Lucie Zíbarová
Arrhenia epichysium (detail lupenů) PP Jilmová, skála, suťový les, padlý kmen jehličnanu, 23.9.2024, (c) Lucie Zíbarová
Arrhenia epichysium PP Starý Hirštejn, Luzulo-Fagion, kmen Fagus, 5.10.2011, (c) Lucie Zíbarová
Omphalina epichysium NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, pařez Picea, 13.10.2011, (c) Lucie Zíbarová
Arrhenia epichysium PR Medvědice, suťový les, padlý kmen jehličnanu, 3.8.2011, (c) Lucie Zíbarová
Arrhenia epichysium Černý les u Želnavy, jedlobučina, pařez listnáče, 30.7.2011, (c) Lucie Zíbarová
Arrhenia epichysium NPR Žofínský prales, jedlobučina, padlý kmen Picea, 28.9.2023, (c) Lucie Zíbarová
Arrhenia epichysium Černý les u Želnavy, kulturní smrčina, pařez Picea, 22.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Crystallicutis serpens, Ceraceomerulius serpens
Hojná kornatcovitá houba rostoucí od léta do podzimu na dřevě listnáčů, méně jehličnanů v různých typech biotopů. Proměnlivý druh, v průběhu vývoje plodnice se charakter hymenia mění z hladkého na merulioidní a zároveň se zabarvuje z běla do okrova až žlutohněda. Viz žilnatka proměnlivá (Phlebia rufa).
Ceraceomyces serpens PP Tiské stěny, kulturní smíšený les, padlý kmínek Sorbus, 25.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Ceraceomyces serpens PR Boumovská bučina, Tilio-Acerion, větev listnáče (Acer?), 2.11.2007, (c) Lucie Zíbarová
Ceraceomyces serpens PR Boumovská bučina, Tilio-Acerion, větev listnáče (Acer?), 2.11.2007, (c) Lucie Zíbarová
Ceraceomyces serpens (mladší část plodnice) PR Boumovská bučina, Tilio-Acerion, větev listnáče (Acer?), 2.11.2007, (c) Lucie Zíbarová
Ceraceomyces serpens (detail hymenia) PR Boumovská bučina, Tilio-Acerion, větev listnáče (Acer?), 2.11.2007, (c) Lucie Zíbarová
Ceraceomyces serpens NPR Velký a Malý Tisý, olšina, větev Alnus, 27.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Ceraceomyces serpens PP V Hlubokém, dubohabřina, větev Carpinus, 11.7.2013, (c) Lucie Zíbarová
Pevník rostoucí po celý rok na mrtvém dřevě listnáčů, nejčastěji buku. Rozroušeně, místy hojně se vyskytující druh, hojnější v pralesovitých bučinách a suťových lesích. Nápadný světlým okrajem. Viz též pevník kaštanový (Porostereum spadiceum), pevník chlupatý (Stereum hirstum), pevník žlutookrový (Stereum ochraceoflavum), pevník nachový (Chondrostereum purpureum), pevníkovec ztlustlý (Amylostereum areolatum) či pevníkovec tenký (Amylostereum chailetii).
Laxitextum bicolor NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, větev Fagus, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová
Laxitextum bicolor EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, dubohabřina, kmínek Tilia, 25.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Laxitextum bicolor PR Fabián, květnatá bučina, větev Fagus sylvatica, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Laxitextum bicolor PR Broumovská bučina, suťový les, kmínek Fagus sylvatica, 2.11.2007, (c) Lucie Zíbarová
Laxitextum bicolor PR Pleš, květnatá bučina, kmen Fagus, 4.10.2011, (c) Lucie Zíbarová
Laxitextum bicolor NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 15.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Laxitextum bicolor PR Broumovská bučina, suťový les, větve Fagus sylvatica, 2.11.2007, (c) Lucie Zíbarová
Laxitextum bicolor NPR Červené Blato, rašelinný bor, větev Betula, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující druh jednoletého choroše, hojnější v pralesovitých porostech. Způsobuje bílou hnilobu. Od podobné smolokorky bukové (Ischnoderma resinosum) se pozná (mimojiné) podle ekologie (roste především na jehličnanech) a fenologie (tvoří plodnice už v létě). Viz též velmi vzácný troudnatec svraskalý (Podofomes trogii) s plodnicemi se třeněm.
Ischnoderma benzoinum Tatranský národný park, Tichá dolina [SK], horská smrčina, kmen Picea, 19.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Ischnoderma benzoinum NPR Salajka, jedlobučina, padlý kmen Picea?, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová,
Ischnoderma benzoinum PR Údolí Teplé, kulturní smrkoborový les, padlý kmen Pinus sylvestris, 17.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Ischnoderma benzoinum NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Ischnoderma benzoinum EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, kmen Abies, 27.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Ischnoderma benzoinum NPP Medník, dubohabřina, kmen Abies, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová
Ischnoderma benzoinum NP České Švýcarsko, Horní soutěska, inverzní smrčina, stojící mrtvý kmen Picea, 16.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Ischnoderma benzoinum NP Šumava, Strážný, podmáčená smrčina, kmen Picea, 16.8.2020, (c) Lucie Zíbarová
Ischnoderma benzoinum Tatranský národný park, Tichá dolina [SK], horská smrčina, kmen Picea, 19.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Ischnoderma benzoinum NP Šumava, Spáleniště, kmen Picea, 4.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Ischnoderma benzoinum NPR Ruda, rašelinný bor, padlý kmen Pinus, 14.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Ischnoderma benzoinum NPR Žofinka, podmáčená smrčina, zetlelý kmen Picea, 13.8.2012, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hapalopilus rutilans
Jednoletý, dobře poznatelný druh rostoucí hojně na mrtvém dřevě listnáčů (často dub), vzácně jehličnanů. Způsobuje bílou hnilobu. Snadno určitelný pro měkké a za sucha nápadné lehké plodnice. Fialová reakce s roztokem KOH. Jedovatý. V Evropě další dva příbuzné druhy - hlinák bylinový (Hapalopilus eupatoriii) a hlinák Hapalopilus ribicola tvořící drobné plodnice a relativně širší spory.
Hapalopilus nidulans NPR Koda, dubohabřina, padlý kmen Quercus, 31.8.2022, (c) Lucie Zíbarová
Hapalopilus nidulans PR Broumovská bučina, květnatá bučina, větev Fagus sylvatica, 29.7.2008, (c) Lucie Zíbarová
Hapalopilus nidulans Vintířovský vrch, teplomilná doubrava, větev Quercus, 6.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hapalopilus nidulans NPR Salajka, jedlobučina, větev Abies, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Hapalopilus nidulans NPR Drbákov-Albertovy skály, kulturní smíšený les, padlý kmen Pinus, 4.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější dřevokazná houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů (nejčastěji javorech či bucích) i vzácněji i jehličnanů. Dává přednost vlhkým, stinným, často suťovým lesům ve vyšších polohách. Podobné druhy např. kržatka ostnitá (Flammulaster muricatus), kržatka rezavá (Flammulaster ferrugineus) či kržatka Flammulaster nova-silvensis. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Flammulaster limulatus NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, padlý kmen Fagus, 15.9.2022, (c) Lucie Zíbarová<
Flammulaster limulatus PR Fabián, květnatá bučina, padlý kmen Acer pseudoplatanus, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Flammulaster limulatus PR Milešický prales, jedlobučina, kmen Fagus, 20.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Flammulaster limulatus Černý vrch u Želnavy, horský suťový les, padlý kmen Acer, 30.7.2011, (c) Lucie Zíbarová
Flammulaster limulatus PR Studený vrch, suťový les, kmen Acer, 16.9.2020, (c) Lucie Zíbarová
Flammulaster limulatus Černý vrch u Želnavy, horský suťový les, padlý kmen Fraxinus, 22.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Flammulaster limulatus NPR Žofinka, podmáčená smrčina, padlý kmen Pinus, 13.8.2012, (c) Lucie Zíbarová
Flammulaster limulatus PP Domaslavické údolí, acidofilní bučina, kmen Fagus, 15.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Cerioporus mollis, Podofomes mollis
Hojný jednoletý (vzácněji plodnice přetrvávají do další sezony) polorozlitý choroš. Roste na dřevě listnáčů, vzácně i jehličnanů, nejčastější je na bucích a javorech. Začerstva má příjemný pach po meruňkách. Snadno oddělitelná od substrátu. Způsobuje bílou hnilobu. Outkovka drobnopórá (Datronia stereoides) se odlišuje mj. menšími a pravidelnými póry.
Datronia mollis NPP Jestřebské slatiny, mokřadní olšina, kmínek Frangula, 3.7.2018, (c) Lucie Zíbarová
Datronia mollis PR Broumovská bučina, květnatá bučina, větev Fagus sylvatica, 2.11.2007, (c) Lucie Zíbarová
Datronia mollis NPR Břehyně-Pecopala, kyselá bučina, padlý kmen Fagus, 24.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Datronia mollis PR Vlčí důl, acidofilní bučina, větev Fagus, 23.8.2008, (c) Lucie Zíbarová
Datronia mollis NPR Břehyně-Pecopala, kyselá bučina, padlý kmen Fagus, 24.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
