Nenápadná rozlitá houba tvořící tenké voskovité plodnice na mrtvém, často silněji rozloženém dřevě listnáčů. Až do nedávna byl taxon pojímaný velmi široce, ve skutečnosti zahrnuje větší počet obtížně odlišitelných druhů. Oproti tradičnímu pojetí je Basidiodendron caesiocinereum v úzkém pojetí druh s hladkými výtrusy rostoucí na listnáčích. Ve střední Evropě se patrně jedná o poměrně nehojný druh. Basidiodendron glaucum roste téměř výhradně na jehličnanech a má malé a hladké výtrusy, v ČR byl zaznamenán v horských smrčinách. Dřevovník drsnovýtrusý (Basidiodendron trachysporum) se vyznačuje bradavčitými výtrusy a růstem na silněji rozloženém dřevě (převážně) jehličnanů, patrně je u nás z komplexu nejhojnější. I dřevovník šedavý (Basidiodendron cinerellum) má bradavčité spory a roste na dřevě (převážně) jehličnanů, ale spíše v počátečních stádiích rozkladu a bazidie jsou slepeny ve shluky cyanofilním gelatinózním obalem. Basidiodendron walleynii má bradavčité výtrusy, roste na tvrdém dřevě listnáčů (dub, kaštanovník), má suché, neprůsvitné, negelatinizované plodnice a vyčnívající polymorfní cystidy. Basidiodendron groningae má jako jediný z evropských druhů komplexu ostnité výtrusy. Viz též hojný dřevovník Eyreův (Basidiodendron eyrei) s výrazně menšími výtrusy, které bývají často širší než delší a mají výrazný, často excentrický apikulus.

Basidiodendron caesiocinereum PR Polom, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 5.11.2015, (c) Lucie Zíbarová

Basidiodendron caesiocinereum PR Polom, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 4.11.2015, (c) Lucie Zíbarová