Lucie Zíbarová

Lucie Zíbarová

čtvrtek, 03 leden 2013 15:27

Lactarius torminosulus cf. (Ryzec)

Vzácný severský druh ryzce blízce příbuzný hojnému ryzci kravskému (Lactarius torminosus), od kterého se liší drobnějšími a štíhlejšími plodnicemi, kratšími chlupy na okraji klobouku a žlutějšími odstíny. Mykorhizně vázaný na břízu. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

 

Lactarius torminosulus

Lactarius cf. torminosulus NPR Velký a Malý Tisý, olšina, sub Betula, Alnus, Pinus, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Lactarius torminosulus

Lactarius cf. torminosulus (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

čtvrtek, 03 leden 2013 15:20

Lactarius necator (Ryzec šeredný)

Syn.: Lactarius plumbeus, Lactarius turpis

Velice hojný druh ryzce rostoucí do léta do podzimu pod břízou, méně často smrkem, častěji na kyselých půdách. Roste i mimo les v parcích a stromořadích. Mléko bílé, při zasychání šedozelené, po chvilce palčivé. Povrch klobouku s KOH reaguje vínově. Obasahuje mutagenní látky. Přítomnost kryptických druhů (Lactarius necator s. str pod břízou, L. sordidus pod jehličnany?).

 

Lactarius turpis

Lactarius necator Krásná, Travný, mladá kulturní smrčina, sub Picea, 22.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

 

Lactarius turpis

Lactarius necator Bílá, mladá smrčina, sub Picea, 29.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Lactarius turpis

Lactarius necator NPR Velký a Malý Tisý, porost náletových dřevin, sub Betula, Populus tremula , 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Galerina heterocystis

Hojná čepičatka rostoucí v mechu ve vlhkých lesích, křovinách či loukách. Od podobných druhů se odlišuje mikroskopickými znaky. Bez moučného pachu a chuti.

 

Galerina clavata

Galerina clavata NPP Polabská černava, vápnité slatiniště, v mechu, 2.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

 

Galerina clavata

Galerina clavata Bor u Skutče, krátkostéblený trávník, 19.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Galerina clavata

Galerina clavata PR Březina, přechodové rašeliniště, 29.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

 

Galerina clavata

Galerina clavata NPR Velký a Malý Tisý, rašelinná olšina, sub Alnus, Pinus, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Galerina clavata

Galerina clavata Poněšice, areál terénní stanice AMU, mechatý trávník, sub Betula, 19.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Galerina clavata

Galerina clavata Zahrádky u české Lípy, zámecký park, mechatý trávník, 8.11.2015, (c) Lucie Zíbarová

 

Galerina clavata spory

Galerina clavata (spory a chailocystidy, Melzerovo reagens a Congo Red, 1000x), 29.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

 

čtvrtek, 03 leden 2013 14:59

Flammula pinicola (Šupinovka nahnědlá)

Syn.: Pholiota pinicola, Flammula abieticola?

Vzácnější druh šupinovky rostoucí na podzim na mrtvém dřevě jehličnanů, nejčastěji borovice, méně smrku. Blízce příbuzná šupinovka olšová (Flammula alnicola) je subtilnější, více zbarvená do žlutých odstínů a roste na listnáčích (bříza, olše, vrba). Taxonomická situace nedořešená. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

 

Flammula pinicola

Flammula pinicola NPR Velký a Malý Tisý, vlhký bor, pahýl Pinus, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Flammula pinicola

Flammula pinicola NPR Velký a Malý Tisý, vlhký bor, pahýl Pinus, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

čtvrtek, 03 leden 2013 14:56

Entoloma sericatum (Závojenka hladká)

Hojný druh závojenky rostoucí na podzim pod listáči (bříza, olše) na podmáčených, spíše kyselých půdách. Klobouk výrazně hygrofánní, za vlhka na okraji prosvítavě čárkovaný, lupeny široce připojené, šedorůžové. Výtrusy víceúhleníkovité, subisodiametrické (cca 8-10,5 x 7-9 μm), cheilocystidy nepřítomny, pigment v pokožce klobouku inkrustující. Pach nevýrazný, nebo slabě nitrózní, na řezu slabě moučný. Viz závojenka vmáčklá (Entoloma rhodopolium) bez moučného pachu a závojenka páchnoucí (Entoloma nidorosum) se silně nitrózním pachem. Sekce Rhodopolia je taxonomicky složitá skupina a určování je velmi složté.

 

Entoloma sericatum

Entoloma sericatum NPR Velký a Malý Tisý, olšina, sub Alnus, Betula, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Entoloma sericatum

Entoloma sericatum PP U Pohránovského rybníka, náletové dřeviny při břehu rybníka, sub Populus tremul, Betula, Alnus, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Dermocybe uliginosa

Pavučinec z podrodu kožnatka (Dermocybe). Roste na podzim na podmáčených místech pod vrbami, poměrně hojný je například v rybničních oblastech (např. Českobudějovická a Třeboňská pánev), jinde je vzácnější. Na stejných stanovištích se vyskytuje i vzácnější pavučinec skořicověžlutý (Cortinarius cinnamomeoluteus). Velmi podobný je pavučinec měďový (Cortinarius croceoconus) rostoucí v podmáčených smrčinách. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii VU - zranitelný druh. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

 

Cortinarius uliginosus

Cortinarius uliginosus PP Kutiny, podmáčený porost křovitých vrb při břehu rybníka, sub Salix, 19.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius uliginosus

Cortinarius uliginosus Doksy, podmáčený porost křovitých vrb při kraji odvodňovacího kanálu, sub Salix, Betula, Pinus, 3.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius uliginosus

Cortinarius uliginosus (detail vela na třeni) Doksy, podmáčený porost křovitých vrb při kraji odvodňovacího kanálu, sub Salix, Betula, Pinus, 3.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius uliginosus

Cortinarius uliginosus NPR Velký a Malý Tisý, podmáčený porost křovitých vrb při břehu rybníka, sub Salix, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius uliginosus

Cortinarius uliginosus NPR Velký a Malý Tisý, podmáčený porost křovitých vrb při břehu rybníka, sub Salix, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius uliginosus

Cortinarius uliginosus PP U Pohránovského rybníka, podmáčený porost křovitých vrb při břehu rybníka, sub Salix, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius uliginosus

Cortinarius uliginosus PR Niva Doubravy, podmáčený porost křovitých vrb, sub Salix, 17.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius uliginosus

Cortinarius uliginosus PP Kutiny, podmáčený porost křovitých vrb při břehu rybníka, sub Salix, 19.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius uliginosus

Cortinarius uliginosus PP Zadní rybník, podmáčený porost křovitých vrb, sub Salix, 12.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius uliginosus

Cortinarius uliginosus NPR Zhejral, podmáčený porost křovitých vrb, sub Salix, Betula, 10.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius uliginosus

Cortinarius uliginosus PR Březina, okraj zrašelinělého jezírka, sub Salix, Alnus, 23.10.2005, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující pohledný druh pavučince rostoucí pod břízou na podzim na chudých, kyselých půdách. Význačný žlutookrovým klouboukem, třeněm s nápadným příčnými pásky, fialovými lupeny a ekologií. Viz pavučinec osikový (Cortinarius trivialis) či pavučinec páchnoucí (Cortinarius olidus).

 

Cortinarius triumphans

Cortinarius triumphans NPR Velký a Malý Tisý, porost náletových dřevin, sub Betula, Populus tremula, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius triumphans

Cortinarius triumphans Dluhoště, remíz, sub Betula, Populus tremula, 7.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius triumphans

Cortinarius triumphans NPP Jestřebské slatiny, vlhká březina, sub Betula, Salix, Populus tremula, 3.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Hojný pavučinec z podrodu telamonka (Telamonia) rostoucí od pozdního léta do podzimu pod listnáči, nejčastěji pod břízou. Nápadný bohatě vyvinutým bělavým velem tvořícim na třeni botku a v některých případech i až dvojitý prsten (odtud název) a nepříliš, avšak zřetelně hygrofánním kloboukem.

Cortinarius bivelus

Cortinarius bivelus NPR Velký a Malý Tisý, porost náletových dřevin, sub Betula, Populus tremula, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius bivelus

Cortinarius bivelus NPR Velký a Malý Tisý, porost náletových dřevin, sub Betula, Populus tremula, 16.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

čtvrtek, 03 leden 2013 14:14

Russula subrubens (Holubinka mokřadní)

Vzácnější holubinka z příbuzenstva holubinky révové (Russula xerampelina), se kterou sdílí hnědnutí plodnic, zelenou reakci na síran železnatý a pach po slanečcích při zasychání (u tohoto druhu však poměrně slabý). Roste na podzim v podmáčených porostech vrb se kterou vytváří mykorhizu. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

 

Russula subrubens

Russula subrubens NPR Zhejral, přechodové rašeliniště, sub Salix, 10.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Russula subrubens

Russula subrubens NPR Velký a Malý Tisý, podmáčený porost křovitých vrb při břehu rybníka, sub Salix, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Russula subrubens

Russula subrubens Třeboň, Vimperky, podmáčený porost křovitých vrb, sub Salix, 24.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Russula subrubens

Russula subrubens NPR Velký a Malý Tisý, podmáčený porost křovitých vrb při břehu rybníka, sub Salix, 27.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Russula subrubens

Russula subrubens (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

čtvrtek, 03 leden 2013 14:07

Russula sardonia (Holubinka jízlivá)

Velmi hojná holubinka rostoucí od pozdního léta do podzimu pod borovicemi (a jinými dřevinami?) především na kyselých substrátech. Typický podzimní druh. Chuť palčivá, vůně ovocná. Výtrusy s neúplnou síťkou. Význačná fialově naběhlým třeněm a citronovým odstínem v lupenech. Lupeny a dužnina reaguje (NH3, KOH) se zásadami růžově. Podobná holubinka Quéletova (Russula queletii) roste ve smrčinách a chybí jí žlutý odstín v lupenech. Holubinka angreštová (Russula torulosa) roste rovněž pod borovicí, ale především na bázemi bohatších půdách, liší se negativní reakci na KOH a absencí citronově žlutého odstínu v lupenech. Růžovou reakci s amoniakem má i holubinka dutonohá (Russula cavipes).

 

Russula sardonia

Russula sardonia NPR Velký a Malý Tisý, smíšený boro-dubový kulturní les, sub Quercus, Pinus, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Russula sardonia

Russula sardonia NPR Velká niva, podmáčená smrčina, sub Picea, Pinus, 12.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

 

Russula sardonia

Russula sardonia PR Maštale, podmáčený bor, sub Picea, Pinus, Alnus, 3.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

čtvrtek, 03 leden 2013 13:58

Pluteus pouzarianus (Štítovka Pouzarova)

Poměrně hojná štítovka z příbuzenstva štítovky jelení (Pluteus cervinus), od které se liší méně intezivním pachem, spíše šedavými odstíny a preferencí pro dřevo jehličnanů. Protože však oba druhy jsou dosti proměnlivé, jejich spolehlivé rozpoznání je možné pouze mikroskopicky (přezky v pokožce kloboku). Roste jednotlivě nebo v malých skupinkách od léta do podzimu na mrtvém dřevu a zbytcích dřeva, obvykle jehličnanů, méně často však i listnáčů. Viz též štítovka vrbová (Pluteus salicinus) s modrozelenými tóny, alespoň na bázi plodnice.

 

Pluteus pouzarianus

Pluteus pouzarianus EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, kmen Abies, 28.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Pluteus pouzarianus

Pluteus pouzarianus PP Stodůlecký vrch, rašelinná smrčina, kmen Picea, 28.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Pluteus pouzarianus

Pluteus pouzarianus PR Maštale, kulturní smrčina, pařez Picea, 21.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Pluteus pouzarianus

Pluteus pouzarianus NPR Velký a Malý Tisý, porost náletových dřevin, silně rozložený pahýl Pinus, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Pluteus pouzarianus

Pluteus pouzarianus NPR Velká niva, podmáčená smrčina, padlý kmen Picea, 22.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná čepičatka rostoucí na podzim na podmáčených stanovištích v porostech mechu, obvykle rašeliníku. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii EN (ohrožený druh). Narozdíl od čepičatek z rodu Galerina má výtrusy hladké a s klíčním pórem. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

 

Phaeogalera stagnina

Phaeogalera stagnina NPR Velký a Malý Tisý, zrašelinělý okraj rybníka, porost křovitých vrb, 27.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Phaeogalera stagnina

Phaeogalera stagnina NPR Velký a Malý Tisý, zrašelinělý okraj rybníka, porost křovitých vrb, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Phaeogalera stagnina

Phaeogalera stagnina NPR Zhejral, přechodové rašeliniště, 10.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Phaeogalera stagnina

Phaeogalera stagnina (spory, cheilocystidy a bazidie, Melzerovo reagens, 1000x), 27.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

čtvrtek, 03 leden 2013 12:01

Inocybe sindonia (Vláknice sindonská)

Syn.: Inocybe kuehneri

Roztroušeně se vyskytující druh vláknice rostoucí pod listnáči i jehličnany, především na vlhčích a těžších, jílovitých půdách. Pach spermatický. Výtrusy hladké, mandlovité. Význačná světlými barvami a třeněm ojíněným v horní polovině.

 

Inocybe sindonia

Inocybe sindonia NPP Hrabanovská černava, lesní lem, sub Pinus, Rhamnus, 17.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Inocybe sindonia

Inocybe sindonia Arnoštov, Doupná hora, jedlo-smrkový kulturní les, sub Abies, Picea, 9.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hojná luční houba rostoucí na podzim na vlhkých loukách, zpravidla v trsech metlice trsnaté (Deschampsia caespitosa). Význačná typickým úzce zvoncovitým tvarem klobouku s nápadnou bradavkou a tendencí k modrání. Psychoaktivní.

 

Psilocybe semilanceata

Psilocybe semilanceata Arnoštov, Sněžná, vlhká podhorská louka, trs Deschampsia caespitosa, 9.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Psilocybe semilanceata

Psilocybe semilanceata Hora sv. Šebestiana, náměstí, krátkostébelný trávník, 10.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

 

Syn.: Gymnopilus spectabilis ss. auct. pp.

Pohledná dřevokazná houba vytvářející veliké trsy na bázi živých i odumřelých kmenů a pařezů listnáčů, nejčastěji dubu. Od ostatních druhů rodu Gymnopilus se liší dobře vyvinutým prstenem.

 

Gymnopilus junonius

Gymnopilus junonius Velký Horusický rybník, vzdušná strana hráze, báze živého Quercus, 6.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Gymnopilus junonius

Gymnopilus junonius NPR Velký a Malý Tisý, olšina při břehu rybníka, báze mrtvé Alnus 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Gymnopilus junonius

Gymnopilus junonius NPR Velký a Malý Tisý, olšina při břehu rybníka, báze mrtvé Alnus 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Vzácnější druh pavučince rostoucí pod vrbami na podmáčených stanovištích (břehy rybníků, okraje rašelinišť apod.), často ve společnosti pavučince bažinného (Cortinarius uliginosus). Podobným druhem je pavučinec šafránový (Cortinarius croceus), ten je však vázaný na jehličnany nebo břízu. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

 

Cortinarius cinnamomeoluteus

Cortinarius cinnamomeoluteus PR Světlík, přechodové rašeliniště, sub Salix, 11.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius cinnamomeoluteus

Cortinarius cinnamomeoluteus NPP Ruda, rašelinště, porost křovitých vrb, sub Salix, 6.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius cinnamomeoluteus

Cortinarius cinnamomeoluteus NPP Ruda, přechodové rašelinště, sub Salix, 16.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius cinnamomeoluteus

Cortinarius cinnamomeoluteus NPP Ruda, rašelinště, porost křovitých vrb, sub Salix, 6.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius cinnamomeoluteus

Cortinarius cinnamomeoluteus NPR Velký a Malý Tisý, porost křovitých vrb při břehu rybníka, sub Salix, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius cinnamomeoluteus

Cortinarius cinnamomeoluteus PR Niva Doubravy, křovité vrbičky, sub Salix, 11.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

středa, 02 leden 2013 22:15

Tricholoma album (Čirůvka bílá)

Hojná čirůvka rostoucí na podzim pod listnáči, zejména dubem, na kyselých i vápnitých, často těžších půdách. Vyznačuje se sladkým, při zasychání až medovým pachem a drobnějšími plodnicemi. Viz čirůvka běložlutavá (Tricholoma stiparophyllum) a č. smrdutá (Tricholoma lascivum), taktéž se silným pachem. Další podobný bělavý druh - č. holubičí (Tricholoma columbetta) se liší vrostle vláknitým kloboukem, nevýraznou nebo moučnou vůní a často namodralými skvrnami na bázi třeně.

 

Tricholoma album

Tricholoma album PP Deštenské pastviny, teplomilné křoviny, sub Quercus, Swida, Prunus, 8.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Tricholoma album

Tricholoma album Měňany, Homolák, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Acer campestre, 30.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

Tricholoma album

Tricholoma album Horusický rybník, vzdušná strana hráze, sub Quercus, 6.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Tricholoma album

Tricholoma album PP Evaňská rokle, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Acer campestre, 25.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

Tricholoma album

Tricholoma album Jirkov, Najštejn, acidofilní doubrava, sub Quercus, 4.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

 

Tricholoma album

Tricholoma album Horusický rybník, vzdušná strana hráze, sub Quercus, 6.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Tricholoma album

Tricholoma album NPR Velký a Malý Tisý, acidofilní doubrava, sub Quercus, 16.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Syn.: Marasmius queceus, Marasmius "quercus"

Vzácnější špička rostoucí v opadu listnáčů, především dubu. Nápadná česnekovým pachem a pýřitým třeněm. Obdobný pach mají i jiní zástupci rodu - špička česneková (Mycetinis scorodonius) a špička cibulová (Mycetinis alliaceus). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

 

Mycetinis querceus

Mycetinis querceus NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, podmáčený smíšený porost na břehu rybníka, opad Quercus, 8.11.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

středa, 02 leden 2013 19:48

Lactarius trivialis (Ryzec severský)

Roztroušeně se vyskytující ryzec rostoucí od léta do podzimu, typický pro (často podmáčené) smrčiny. Mléko světle krémové, zasycháním šedozelené, s roztokem KOH reaguje obvykle oranžově (záleží však na na míře plodnice nasycení vodou).

 

Lactarius trivialis

Lactarius trivialis NPR Rašeliniště Skřítek, rašelinná smrčina, sub Picea, 13.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Lactarius trivialis

Lactarius trivialis NPR Červené blato, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Lactarius trivialis

Lactarius trivialis NPR Rašeliniště Skřítek, rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, 13.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Lactarius trivialis

Lactarius trivialis Dluhoště, Dálava, rašelinná smrčina, sub Picea, 26.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Lactarius trivialis

Lactarius trivialis NPR Červené blato, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Lactarius trivialis

Lactarius trivialis NPP Bílichovské údolí, mladá výsadba jehličnanů, sub Picea, Larix, 16.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

středa, 02 leden 2013 19:39

Inocybe stellatospora (Vláknice)

Poměrně hojná vláknice z příbuzenstva vláknice huňaté (Inocybe lanuginosa), od které se pozná pouze mikroskopicky (pleurocystidy lahvicovité až válcovité). Roste od léta do podzimu převážně v podmáčených smrčinách na kyselém substrátu. Spory výrazně hrbolaté.

 

Inocybe stellatospora

Inocybe stellatospora NPR Velká niva, rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, Pinus, 13.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

 

Inocybe stellatospora

Inocybe stellatospora NPR Červené blato, podmáčená smrčina, sub Picea, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Inocybe stellatospora

Inocybe stellatospora NPR Červené blato, podmáčená smrčina, sub Picea, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Inocybe stellatospora

Inocybe stellatospora NPR Trčkov, horská bučina, okraj potůčku, sub Picea, Fagus, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Inocybe stellatospora

Inocybe stellatospora (spory a pleurocystidy, 5% vodný roztok KOH, 1000x), 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Inocybe stellatospora

Inocybe stellatospora (spory a pleurocystidy, 5% vodný roztok KOH, 1000x), 13.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Paxillus panuoides

Roztroušeně se vyskytujcí dřevokazná houba rostoucí od léta do podzimu na mrtvém dřevě jehličnanů, nejčastěji borovic, vzácně i listnáčů. Způsobuje hnědou kostkovitou hnilobu. Vyskytují se plodnice fialovou myceliální plstí na bázi - viz čechratice sklepní fialovonohá (Tapinella panuoides f. ionipus) Někdy může být zaměněna za odbarvené exempláře hlívy hnízdovité (Phyllotopsis nidulans), která však má výtrusný prach bílý (čechratka sklepní víceméně hnědý), roste na listnáčích a způsobuje bílou hnilobu. Viz též čechratice černohuňatá (Tapinella atrotomentosa).

 

Tapinella panuoides

Tapinella panuoides NPP Peklo, inverzní smrčina, kmen Picea, 28.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Tapinella panuoides

Tapinella panuoides NPP Swamp, okraj rašelinného boru, kmen Pinus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Tapinella panuoides

Tapinella panuoides NPP Swamp, okraj rašelinného boru, kmen Pinus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Tapinella panuoides

Tapinella panuoides Staré splavy, kultrurní bor, padlý kmen Pinus, 26.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

středa, 02 leden 2013 19:28

Russula farinipes (Holubinka pružná)

Vzácnější holubinka z okruhu holubinky smrduté (Russula foetens). Roste pod listnáči (dub, buk), častěji na bázemi bohatších půdách. Vyznačuje se pachem po camembertu, palčivou dužninou, pružným třeněm a čistě bílým výtrusným prachem. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

 

Russula farinipes

Russula farinipes Východná, Kundrátovo, [SK], zarostlé pastviny, sub Corylus, Picea, 21.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Russula farinipes

Russula farinipes Ždánice, teplomilná doubrava, sub Quercus, 18.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Russula farinipes

Russula farinipes NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

středa, 02 leden 2013 19:23

Russula clavipes (Holubinka kyjonohá)

Roztroušeně se vyskytující  holubinka z okruhu holubinky révové (Russula xerampelina), se kterou sdílí hnědnutí dužniny, pach po slanečcích a zelenou reakci na zelenou skalici. Roste od léta do podzimu pod listnáči (bříza) či jehličnany (smrk, borovice) především na kyselých půdách. Příbuzná Russula pascua roste v alpinských biotopech na vápencovém podloží. Russula nuoljae a Russula lapponica se liší mikroskopicky zejména v pokožce klobouku.

 

Russula clavipes

Russula clavipes NPP Swamp, okraj olšiny, sub Alnus, Pinus, Betula, Populus tremula, 18.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Russula clavipes

Russula clavipes NPP Swamp, okraj rašeliniště, sub Pinus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

středa, 02 leden 2013 19:16

Lycoperdon echinatum (Pýchavka ježatá)

Roztroušeně se vyskytující pýchavka rostoucí od léta do podzimu pod listnáči (nejčastěji bukem), častěji na humózních, živinami a bázemi bohatších půdách. Nápadná velmi dlouhými ostny, které po opadání či setření zanechávají na okrovce síťnatý vzor.

 

Lycoperdon echinatum

Lycoperdon echinatum NPP Jeskyně Na Pomezí, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 15.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Lycoperdon echinatum

Lycoperdon echinatum Litvínov, Šumenské údolí, květnatá bučina, sub Fagus, 28.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

 

Lycoperdon echinatum

Lycoperdon echinatum NPP Jeskyně Na Pomezí, květnatá bučina, sub Fagus, 15.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Lycoperdon echinatum

Lycoperdon echinatum NPP Medník, acidofilní bučina, kmínek listnáče, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Lycoperdon echinatum

Lycoperdon echinatum PR Vápenka, vápnomilná bučina, sub Fagus, Picea, 19.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Lycoperdon echinatum

Lycoperdon echinatum NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Ramaria eumorpha

Poměrně hojný druh saprotrofních kuřátek rostoucí od léta do podzimu v opadu pod jehličnany, méně často i listnáči. Dužnina reaguje s KOH růžově.

 

Ramaria eumorpha

Phaeoclavulina eumorpha Vlkov, Malý Horusický rybník, humózní kulturní smrčina, 14.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Ramaria eumorpha

Phaeoclavulina eumorpha Vlkov, Malý Horusický rybník, humózní kulturní smrčina, 14.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Ramaria eumorpha

Phaeoclavulina eumorpha Chlum u Dobrušky, výsadba jehličnanů, sub Picea, Larix, Acer, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Micromphale brassicolens

Roztroušeně se vyskytující penízovka rostoucí od pozdního léta do podzimu ze zbytků dřeva a v opadu. Význačná nepříjemným pachem po hnijícím zelí a dvoubarevným třeněm. Viz penízovka odporná (Gymnopus foetidus) a p. nestoudná (Gymnopus impudicus) s obdobným pachem.

 

Gymnopus brassicolens

Gymnopus brassicolens PR Pod Rudným vrchem, kulturní smíšený les, větev listnáče, 12.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

 

Gymnopus brassicolens

Gymnopus brassicolens NPR Velký a Malý Štít, suťový les, zbytky dřeva Tilia, 1.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

 

Gymnopus brassicolens

Gymnopus brassicolens Koněprusy, vápnomilná bučina, zbytky dřeva Fagus a detrit, 30.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

Gymnopus brassicolens

Gymnopus brassicolens Klapice, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Larix, Acer, 10.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

Gymnopus brassicolens

Gymnopus brassicolens PR Údolí Doubravy, smíšený kulturní les, sub Picea, Pinus, Corylus, 26.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Gymnopus brassicolens

Gymnopus brassicolens EVL Údolí Podbradeckého potoka, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Cerasus, 18.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

 

Vzácnější saprotrofní houba rostoucí od pozdního léta do podzimu v opadu pod listnáči, častěji na bázemi bohatších substrátech, typicky v humózních bučinách. Druh nápadný oranžovým páskem (nebo pásky) vela na třeni. Spory mandlovité až vejčité, pokožka klobouku typu trichoderm. Viz bedla vlnatá (Lepiota clypeolaria), bedla pavučincová (Lepiota cortinarius) či bedla Kühnerova (Lepiota subgracilis). Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

 

Lepiota ignivolvata

Lepiota ignivolvata PR Karvanice, květnatá bučina, okraj cesty, sub Fagus, Tilia, 17.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Lepiota ignivolvata

Lepiota ignivolvata PR Karvanice, květnatá bučina, okraj cesty, sub Fagus, Tilia, 17.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Lepiota ignivolvata

Lepiota ignivolvata NPR Ve Studeném, květnatá bučina, sub Fagus, 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Lepiota ignivolvata

Lepiota ignivolvata Obírka, květnatá bučina, okraj cesty, sub Fagus, 15.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Lepiota ignivolvata

Lepiota ignivolvata (detail vela na třeni) NPR Břehyně-Pecopala, habřina, okraj cesty, 28.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Hojná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na podzim na žaludech, bukvicích, lískových oříšcích, nažkách javoru apod. Někdy se rozpoznává více druhů na základě substrátu a drobných odlišnostech v mikroskopických znacích, viz voskovička habrová (Hymenoscyphus carpini) s o něco užšími sporami na nažkách habru. Viz hlízenka žaludová (Ciboria batschiana).

 

Hymenoscyphus fructigenus

Hymenoscyphus fructigenus Kyšperk, acidofilní bučina, číška Fagus, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Hymenoscyphus fructigenus

Hymenoscyphus fructigenus NPP Medník, acidofilní bučina, číška Fagus, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Hymenoscyphus fructigenus

Hymenoscyphus fructigenus NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, acidofilní doubrava, žaludy, 13.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Hymenoscyphus fructigenus

Hymenoscyphus fructigenus Oldřichov u Duchcova, jasenina, žaludy, 20.8.2007, (c) Lucie Zíbarová

 

Hymenoscyphus fructigenus

Hymenoscyphus fructigenus NPP Medník, acidofilní bučina, číška Fagus, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Syn.: Cortinarius palustris var. sphagneti, Dermocybe tubaria, Dermocybe sphagneti

Poměrně běžný rašeliništní druh pavučince. Roste od léta do podzimu v porostech rašeliníku pod borovicí a břízou od nížin do hor. Nápadný kalně olivověžlutými lupeny, často s tendencí ke sbíhání na třeň. Viz pavučinec rašeliníkový (Cortinarius chrysolithus) p. Batailleův (Cortinarius bataillei) či p. šafránový (Cortinarius croceus). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

 

Cortinarius tubarius

Cortinarius tubarius NPP Swamp, okraj přechodového rašeliniště, sub Pinus, Betula, 20.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius tubarius

Cortinarius tubarius PP Prameniště Chomutovky, rozpadlá rašelinná smrčina, sub Picea, 10.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Dermocybe malicoria

Vzácnější druh pavučince z podrodu kožnatka (Dermocybe). Roste od pozdního léta do podzimu ve vlhkých a podmáčených smrčinách. Druh nápadný živě oranžovými lupeny a oranžovým univerzálním velem. Oranžové lupeny (avšak nikoli velum) mají též hojný pavučinec skořicový (Cortinarius cinnamomeus) a roztroušeně se vyskytující pavučinec Sommerfeltův (Cortinarius sommerfeltii). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

 

Cortinarius malicorius

Cortinarius malicoriusNP Šumava, Strážný, podmáčená smrčina, sub Picea, 16.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius malicorius

Cortinarius malicorius NP Šumava, Strážný, podmáčená smrčina, sub Picea, 16.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius malicorius

Cortinarius malicorius Bílá, mladá vlhká smrčina, sub Picea, 29.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius malicorius

Cortinarius malicorius PR Maštale, kulturní smišený les, sub Picea, Fagus, Pinus, 6.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

 

Cortinarius malicorius

Cortinarius malicorius NPR Červené blato, podmáčená smrčina, 22.9.2012, (c) Lucie Zíbarová