Vzácná šupinovka rostoucí na podzim na podmáčených stanovištích, typicky v porostech rašeliníku. Uvedená ve vyhlášce MŽP c. 395/92 Sb. jako ohrožený druh a uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh). a zůstává i mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Pholiota henningsii NPR Břehyně-Pecopala, přechodové rašeliniště, 19.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota henningsii NPR Břehyně-Pecopala, zrašelinělý břeh rybníka, 9.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota henningsii NPR Břehyně-Pecopala, přechodové rašeliniště, 19.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota henningsii NPR Břehyně-Pecopala, přechodové rašeliniště, 19.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota henningsii NPR Břehyně-Pecopala, přechodové rašeliniště, 19.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota henningsii NPR Břehyně-Pecopala, přechodové rašeliniště, 4.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota henningsii NPR Břehyně-Pecopala, přechodové rašeliniště, 19.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Armillaria lutea s. auct p.p., Armillaria bulbosa s. auct. p. p.

Velmi hojný druh václavky rostoucí na podzim saproparaziticky na dřevě listnáčů i jehličnanů, nejhojnější je v nižších až středních polohách. Význačná poměrně světlými plodnicemi, prchavým prstenem, který bývá časot hvězdovitý a se žlutými až hnědými šupinkami, které bývají obvykle též přítomny na třeni, jež je často nápadně bulbózní. Po dostatečné tepelné úpravě jedlá. Obtížně rozlišitelná od václavky cibulkotřenné (Armillaria cepistipes). Viz václavka obecná (Armillaria mellea).

Armillaria gallica NPR Libický luh, měkký luh, padlý kmen Salix, 7.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh václavky rostoucí saproparaziticky na dřevě jehličnanů (zpravidla smrku), méně často i listnáčů, zvláště ve středních a vyšších polohách. V kulturách smrku na nevhodných a nepůvodních stanovištích působí značné hospodářské škody. Nápadná tmavými odstálými šupinami na klobouku a silným, vatovitým prstenem. Po důkladném uvaření jedlá. Viz václavka obecná (Armillaria mellea), v. severská (Armillaria borealis), v. hlíznatá (Armillaria gallica) a v cibulkotřenná (Armillaria cepistipes).

Armillaria ostoyae Moldava - Nové město, výsadba smrku pichlavého, pařez a kořeny Picea pungens, 15.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Armillaria ostoyae NPR Břehyně-Pecopala, smrčina na dně pískovcové rokle, okolí smrkového pařezu, 23.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Armillaria ostoyae NP České Švýcarsko, Kostelní stezka, inverzní smrčina, pahýl Picea, 16.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Armillaria ostoyae NP České Švýcarsko, Horní soutěska, inverzní smrčina, padlý kmen listnáče, 16.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně vyskytující holubinka rostoucí od léta do počátku podzimu v bučinách na úživnějších substrátech. Palčivá (po chvíli). Od podobných žlutých a palčivých holubinkek (R. fellea, R. raoultii) se pozná sytým výtrusným prachem. Holubinka žlutá (R. acetolens) má též sytý výtrusný prach a může růst na podobných stanovištích, je však zcela mírná, podobně jako h. chromová (R. claroflava), která navíc roste na podmáčených stanovištích pod břízou. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Russula solaris NPR Lichnice-Kaňkovy hory, suťový les,sub Fagus, Picea, Quercus, Acer, 10.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula solaris NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, 23.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula solaris Obírka, květnatá bučina, sub Fagus, 15.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula solaris NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, 2.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula solaris NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující lupenatá houba typická pro podzimní aspekt písčitých borů. Podezřelá, nedoporučuje se ke konzumaci. Zahrnuje dva morfologicky nerozlišitelné kryptické druhy. Mnohem hojněji se vyskytuje podobná čirůvka osiková (Tricholoma frondosae), která je však vázaná na osiky. Viz též další žlutavé čirůvky: č. sírožlutá (Tricholoma sulphureum) a č. (Tricholoma aestuans). Na obdobných stanovištích se vyskytují i další čirůvky, např. č. havelka (Tricholoma portentosum), č. bělohnědá (Tricholoma albobrunneum) či čirůvka masitá (Tricholoma pessundatum).

Tricholoma equestre Provodín, spontánní sukcese v písvně, sub Pinus, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma equestre Břehyně, okraj mladého boru, sub Pinus, 29.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma equestre Staré Splavy, kulturní bor, sub Pinus, Betula, 23.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma equestre Provodín, spontánní sukcese v pískovně, sub Pinus, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma equestre Doksy, písčitý bor, okraj cesty, sub Pinus, 23.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma equestre Doksy, písčitý bor, okraj cesty, sub Pinus, 23.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma equestre Doksy, lišejníkový bor, sub Pinus, 7.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Typická podzimní houba borových lesů na živinami chudých, často písčitých půdách, vyskytuje se ale například i v náletových dřevinách pod osikami. Typická vrostle vláknitým žíhaným kloboukem a nažloutlými tóny na třeni v a lupenech. Místy hojná, v některých oblastech naopak takřka chybí. Jedlá. Čirůvka hnědá (Tricholoma luridum) má výrazně šedé lupeny. Severská čirůvka Guldenova (Tricholoma guldeniae) je štíhlejší, má klobouk s výraznějšími olivovými tóny a větší heterogenní spory. Často na stanovišti s čirůvkou zelánkou (Tricholoma equestre). Viz např. čirůvka zemní (Tricholoma terreum) s plstnatým kloboukem, č. světlá (Tricholoma sudum) s tendencí k oranžovění a pachem po surovém mýdle a čirůvka bukovka (Tricholoma sciodes) pod buky s tendencí k šednutí a palčivou chutí.

Tricholoma portentosum Doksy, písčitý bor, okraj cesty, sub Pinus, 23.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma portentosum Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, sub Pinus, 9.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma portentosum Doksy, písčitý bor, okraj cesty, sub Pinus, 23.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma portentosum PR Pískovna u Dračice, okraj mladého boru, lesní cesta, sub Pinus, 26.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma portentosum Křišťanov, rohozcový bor, lesní cesta, sub Pinus, Picea, 10.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma portentosum Pořežany, Slávnice, kulturní jehličnatý  les, sub Abies, Picea, Pinus, 15.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cartilosoma ramentaceum, Fomitopsis ramentacea

Vzácnější rozlitá outkovka nápadná velkými, u starších plodnic labirynticky zprohýbanými, póry. Roste na mrtvém dřevě borovic, nejčastěji na suchých větvích stále připojených ke kmeni. Způsobuje hnědou hnilobu. Viz velmi podobná outkovka listnáčová (Antrodia renehenticii) rostoucí, jak již jméno napovídá, na listnáčích. Makroskopicky by mohla být snad zaměněna za rozlité formy outkovky různotvaré (Antrodia heteromorpha), která však roste (převážně) na smrku a liší se mikroskopickými znaky. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Antrodia ramentacea Hradčany, kulturní bor, suchá na zemi ležící větev Pinus, 1.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Antrodia ramentacea NPP Swamp, okraj rašelinného boru, suchá na zemi ležící větev Pinus, 15.11.2012, (c) Lucie Zíbarová

Antrodia ramentacea NPR Břehyně-Pecopala, mladý kuturní bor, padlý kmínek Pinus, 15.11.2012, (c) Lucie Zíbarová

Antrodia ramentacea PR Na Černčí, leostepní bor, větev Pinus, 31.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Velmi drobná helmovka rostoucí pozdě na podzim z loňských listů dubů (Quercus), méně často vrb (Salix). Pro své drobné rozměry a fruktifikaci často skrytou pod vrstou listů přehlížený druh. Nápadná terčíky, kterými přisedá na listy, které jsou však mnohem nenápadnější než např. u příbuzné helmovky deskové (Mycena stylobates). Dalšími drobnými helmovkami, které rostou na podzim z listů dřevin jsou např. hojná helmovka vlasová (Mycena capillaris) na bukových listech, helmovka mnohobratrá (Mycena polyadelpha) na listech dubu vz. i buku či narůžovělá helmovka Smithova (Mycena smithiana) též na dubových listech.

Mycena mucor NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, smíšený les, opad Quercus, 8.11.2012, (c) Lucie Zíbarová

Mycena mucor PR Choltická obora, zámecký park, řapík Quercus, 9.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Mycena mucor NPP Jestřebské slatiny, křovité vrbičky, listy Salix, 1.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Mycena mucor NPR Břehyně-Pecopala, porost křovitých vrb, listy Salix, 29.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější (víceméně) rozlitý druh chroroše rostoucí na mrtvých větvích listnáčů, nejčastěji vrb, ale např. i lísky nebo osiky. Způsobuje hnědou hnilobu dřeva. Nápadná poměrně velkými póry. Makroskopicky může být velmi podobná značně hojná pórnovitka obecná (Schizopora radula), která roste na obdobných stanovištích, avšak způsobuje bílou hnilobu a je snadno odlišitelná mikroskopicky. Viz outkovka osiková (Antrodia minuta) mj. s hnědými skeletovými hyfami a outkovka listnáčová (Cartilosoma rene-hentic) s monomitickou tramou. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Antrodia macra NPP Polabská černava, křovité vrbičky, trčící větev Salix, 10.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující dřevokazná houba rostoucí na dřevě jehličnanů (smrk, jedle), méně často i listnáčů (buk), obvykle ve vyšších či chladnějších polohách. Někdy se nerozlišuje od podobného houžovce medvědího (Lentinellus ursinus). Byl uvedený v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšel do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Lentinellus castoreus PP Vltavský luh, podmáčená smrčina, padlý kmen Picea, 22.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Lentinellus castoreus PR Holina, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 27.8.2008, (c) Lucie Zíbarová

Lentinellus castoreus Arnoštov, smíšený kulturní les, padlý kmen Abies, 10.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Lentinellus castoreus PR Holina, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 27.8.2008, (c) Lucie Zíbarová

Lentinellus castoreus NPP Peklo, potoční luh, padlý kmen Picea, 9.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Rhodocybe popinalis s. auct., Clitopilus parilis

Roztroušeně až vzácně se vyskytující druh, rostoucí na otevřených stanovištích na chudých, písčitých půdách. Chuť a vůně bevýrazná. Rudoušek rozpraskaný (Rhodocybe popinalis) tvoří větší plodnice a je hořký. Přezky a cheilocystidy nepřítomny. Viz rudoušek olovový (Rhodocybe hirneola) s cheilocystidami a šedým kloboukem.

Rhodocybe parilis PR Pískovna u Dračice, holý substrát se sporadickou pokryvností mechů, 26.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Rhodocybe parilis Provodín, pískovna, spontánní sukcese, sub Pinus, Betula, 2.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Rhodocybe parilis PP Vesecký kopec, písečný přesyp, v nízkém mechu, sub Pinus, 8.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Rhodocybe parilis PR Maštale, svah nad cestou, sub Pinus, Picea, 11.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Rhodocybe parilis NPR Břehyně-Pecopala, suchý acidofilní trávník, 21.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Arrhenia pyxidata

Roztroušeně se vyskytující druh, nejčastěji na otevřených narušovaných stanovištích v řídké, mechaté vegetaci. Podobná (či totožná?) kalichovka masová (Omphalina hepatica) nemá prosvítavě rýhovaný klobouk a podle některých autorů i jinak tvarované spory. Taxonomicky nedořešená skupina.

Omphalina pyxidata NP České Švýcarsko, Pravčický důl, spáleniště po kůrovcové smrčině, 23.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Omphalina pyxidata PR Pískovna u Dračice, okraj spáleniště, 26.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Omphalina pyxidata NP České Švýcarsko, Pravčický důl, spáleniště po kůrovcové smrčině, 23.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Omphalina pyxidata NPR Karlštejn, stepní trávník, 28.11.2019, (c) Lucie Zíbarová

Omphalina pyxidata NP České Švýcarsko, Pravčický důl, spáleniště po kůrovcové smrčině, 23.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Omphalina pyxidata NP České Švýcarsko, Pravčický důl, spáleniště po kůrovcové smrčině, 23.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Omphalina pyxidata NPR Raná, skalní step, okraj pěšiny, v nízkém mechu, 1.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

Omphalina pyxidata PP Výří vrch, xerotermní trávník, v nízkém mechu, 28.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.:  Omphalina griseopallida

Nenápadná kalichovka rostoucí na podzim na otevřených stanovištích, často mezi mechy a sporadickou vegetací na iniciálních sukcesních stádiích. Význačná řídkými lupeny často s příčnými spojkami. Poměrně hojná.

Arrhenia griseopallida PR Pískovna u Dračice, holá půda se sporadickou vegetací, 26.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Arrhenia griseopallida Srbsko, opuštěná pískovna, 28.11.2019, (c) Lucie Zíbarová

Arrhenia griseopallida Dlouhý vrch u Kozlů, skalní step, 28.11.2012, (c) Lucie Zíbarová

Arrhenia griseopallida PR Pískovna u Dračice, holá půda se sporadickou vegetací, 26.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Nidularia farcta

Roztroušeně se vyskytující druh břichatkovité houby rostoucí na podzim na vlhkém, často značně zetlelém dřevě listnáčů i jehličnanů. Podobný typ plodnice mají například pohárovka obecná (Crucibulum laeve) a druhy rodu číšenka (Cyathus) např.: č. rýhovaná (C. striatus), č. hrnečková (C. olla) a č. výkalová (C. stercoreus).

Nidularia deformis PR Pískovna u Dračice, větev Salix, 26.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hojná čepičatka rostoucí na podzim v mechu pod jehličnany (zejm. borovice) i listnáči, řidčeji i na otevřených stanovištích. Nápadná světlými, žlutými plodnicemi.

Galerina pumila Hora sv. Šebestiana, náměstí, krátkostébelný trávník, 10.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Galerina pumila PR Údolí Teplé, mechatý trávník, 29.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Galerina pumila PR Pískovna u Dračice, nízký porost keřových vrb, sub Salix sp., Pinus, 26.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Galerina pumila NPP Rečkov, kulturní smrčina, vlhká mechatá deprese, sub Picea, 11.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh pavučince rostoucí na podzim, zejména pod vrbami, často na narušených stanovištích. Nápadný výraznou vůní po cedrovém dřevě, rezavými barvami a často i výraznou prstencovitou zónou na třeni. Komplex obtížně rozpoznatelných druhů bez použití molekulárně-genetických metod.

Cortinarius parvannulatus agg. Nepomyšl, opuštěná pískovna, náletové dřeviny, sub Betula, Salix caprea, Populus tremula, 2.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius parvannulatus agg. PP V Hlubokém, porost náletových dřevin, lesní cesta, sub Salix caprea, Betula, 11.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius parvannulatus agg. NPP Hrabanovská černava, slatinná louka, sub Salix rosomarinifolia, Cratagus, Swida, 16.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius parvannulatus agg. PR Pískovna u Dračice, iniciální sukcesní stadium v pískovně, sub Salix, Betula, 26.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius parvannulatus agg. PR Pískovna u Dračice, iniciální sukcesní stadium v pískovně, sub Salix, Betula, 26.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius parvannulatus agg. NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, pobřežní porost křovitých vrb, sub Salix, 8.11.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius parvannulatus agg. PP U Pohránovského rybníka, náletové dřeviny při břehu rybníka, sub Populus, Quercus, Salix, Betula, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Pohledná kyjanovitá houba rostoucí na podzim na chudých, kyselých často písčitých substrátech. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Clavaria argillacea PR Pískovna u Dračice, porost řídké vegetace v pískovně, mezi lišejníky, 26.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Clavaria argillacea PR Pískovna u Dračice, porost řídké vegetace v pískovně, mezi lišejníky, 26.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Clavaria argillacea PR Pískovna u Dračice, porost řídké vegetace v pískovně, mezi lišejníky, 26.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Clavaria argillacea NP Krkonoše, Messnerův důl, svah nad lesní cestou, 23.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinus flocculosus

Roztroušeně se vyskytující druh z příbuzenstva hnojníku domácího (Coprinellus domesticus), od kterého se liší zejména mikroznaky. Roste na zemi v opadu, na zbytcích vegetace, větvičkách apod.

Coprinellus flocculosus NPR Polabská černava, travnatá lesní cesta, zbytky vegetace, 16.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh drobné helmovky rostoucí na podzim ve vazbě (parazitismus?) na druhy rodu kostival (Symphytum). Dobře poznatelná podle své ekologie.

Hemimycena candida NPP Žehuňský rybník, vlhká louka, báze Symphytum sp., 14.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hemimycena candida PR Kopáčsky ostrov [SK], měkký luh, báze Symphytum, 5.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hemimycena candida NPR Polabská černava, okraj lesní cesty, báze Symphytum officinale, 16.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Patrně roztroušeně se vyskytující drobnější druh lakovky rostoucí na podmáčených stanovištích pod různými druhy vrb. Existují různá pojetí taxonu, v severském pojetí (zde přijímaném) jde o taxon pod vrbami, jiní autoři ji považují za druh vázaný na blahovičník (Eucalyptus). Pravděpodobně přehlížená. Od podobné lakovky lakové (Laccaria laccata) se pozná poněkud tmavšími plodnicemi a zvláště mikroznaky (bisporické bazidie, tvar a velikost spor a jejich ornamentiky). Viz další druhy (Laccaria pumila, Laccaria tortilis) s obdobnou ekologií s dvouvýtrusými bazidiemi, ale odlišnou velikostí a tvarem výtrusů a výškou jejich ornamentiky. 

Laccaria fraterna NPP Rečkov, mokřadní olšina, sub Alnus, 27.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Laccaria fraterna NPP Polabská černava, porost křovitých vrb, sub Alnus, Salix, 16.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinus romagnesianus

Roztroušeně se vyskytující druh blízce příbuzný hnojníku inkoustovému (Coprinopsis atramentaria), od kterého se liší výrazněji vyvinutým rezavooranžovým velem. Roste od léta do podzimu na zemi v humózních listnatých lesích či na otevřených stanovištích, často na živinami a bázemi bohaté půdě. Byl uvedený v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšel do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Coprinopsis romagnesiana NPR Šúr [SK], vlhká vrbina, sub Salix, Alnus, 6.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Coprinopsis romagnesiana Kladno-Libušín, důlní halda, sub Carpinus, 15.10.2005, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Conocybe digitalina s. auct.

Poměrně hojný druh čepičatky, rostoucí na silněji rozloženém dřevě listnáčů či na zbytcích dřeva, vz. v opadu v humózních listnatých lesích (často bučinách). Význačná růstem ve spojení se dřevem, středně velkými plodnicemi s kuželovitým a ojíněným kloboukem. Podobně jako většina ostatních druhů rodu Conocybe je i tento spolehlivě určitelný pouze mikroskopicky (velké spory a zároveň tetrasporické bazidie, smíšené kaulocystidy). V Červeném seznamu makromycetů je patrně uvedena jako Conocybe digitalina v kategorii CR (pod tímto názvem se druh dlouho v literatuře uváděl, nicméně typová položka C. digitalina podle Hausknechta (2003) náleží jinému druhu, konkrétně Conocybe pulchella). Každopádně zejména v bučinách se tento druh vyskytuje dosti často a nelze jej považovat z ohrožený. Viz sametovka pýřitá (Conocybe pubescens).

Conocybe subpubescens Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, zbytky dřeva v půdě, 23.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Conocybe subpubescens Vlčice, acidofilní bučina, silně rozložený kmen Fagus, 1.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Conocybe subpubescens NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, silně zetlelý kmen Fagus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Conocybe subpubescens NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, silně zetlelý kmen Fagus, 28.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Conocybe subpubescens NPR Ve Studeném, květnatá bučina, zbytky dřeva v půdě, 28.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Conocybe subpubescens NPR Kohoutov, květnatá bučina, silně zetlelý kmen Fagus, 10.11.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Psathyrella narcotica

Druh křehutky nápadný značně nepříjemným "chemickým" pachem, nápadným zvláště při zasychání a slabě kořenujícími plodnicemi. Roste poměrně vzácně na zemi či větvičkách v humózních listnatých lesích, okolo cest apod., častěji na bazickém podkladě.

Psathyrella supernula PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, sub Salix, Alnus, 9.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella supernula NPR Polabská černava, olšina, sub Alnus, Sambucus nigra, větev listnáče, 24.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella supernula NPR Polabská černava, olšina, sub Alnus, Sambucus nigra, větev listnáče, 24.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella supernula NPR Libický luh, olšina, větev listnáče, 6.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella supernula PP Údolí Podbradeckého potoka, potoční luh, sub Alnus, Fraxinus, 1.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinus candidatus

Drobnější druh hnojníku rostoucí na holé půdě či rostlinných zbycích, často na nitrofilních stanovištích. Patrně vzácný. Viz též hnojník pavučinatý (Coprinopsis cortinata).

Coprinopsis candidata Benátská Vrutice, okraj cesty na zemi, sub Acer, Fraxinus, 2.9.2023, (c) Lucie Zíbarová

Coprinopsis candidata NPR Polabská černava, bažinná olšina, sub Alnus, Sambucus nigra, holá půda, 24.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Coprinopsis candidata NPR Mohelenská hadcová step, vrbový luh podél břehu řeky, sub Salix, Sambucus, Alnus, Fraxinus, 17.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Coprinopsis candidata (detail klobouku) Benátská Vrutice, okraj cesty na zemi, sub Acer, Fraxinus, 2.9.2023, (c) Lucie Zíbarová

Coprinopsis candidata PP Údolí Podbradeckého potoka, jasenina, sub Fraxinus, 1.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Coprinopsis candidata Nová ves u Loun, potoční luh, sub Corylus, Fraxinus, Alnus, na holé zemi, 21.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Coprinopsis candidata Deštnice, teplomilná doubrava, sub Quercus, Crataegus, 24.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh pavučince z podrodu Telamonia vázaného na porosty olší. Druhy význačný (kromě své ekologie) plodnicemi, které jsou v mládí víceméně celé fialové, poměrně rychle však (zvláště v lupenech) fialové tóny ztrácejí. Pod olšemi rostou i další druhy pavučinců s fialovými odstíny, např. p. hezoučký (Cortinarius lillacinopusillus) nebo p. chřapáčový (C. helvelloides). Vyobrazený druh je z nich však patrně nejhojnější. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Cortinarius americanus NPP Peklo, mokřadní olšina, sub Alnus, 18.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius americanus NPP Peklo, mokřadní olšina, sub Alnus, 18.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius americanus PR Myslivna, mokřadní olšina, sub Alnus, 9.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius americanus NPP Polabská černava, olšina, sub Alnus, Salix spp., 24.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius americanus Třeboň, Vimperky, mladá mokřadní olšina, sub Alnus, Salix, 24.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius americanus NPP Rečkov, mokřadní olšina, sub Alnus, 11.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Drobný druh pavučince, vyskytující se od přelomu léta a podzimu na podmáčených stanovištích, výhradně pod olší. Význačný hnědě plstnatým kloboukem, žlutým velem na třeni, fialovými řídkými lupeny a ekologií. Na podobných stanovištích rostou i jiné drobnější druhy pavučinců: např. pavučinec olšový (Cortinarius alnetorum), p. hezoučký (C. lilacinopusillus) a p. americký (C. americanus). Podobný pavučinec Cortinarius obscurosaniosus roste pod jinými dřevinami. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Cortinarius helvelloides NPP Swamp, rašelinná olšina, sub Alnus, Pinus, 2.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius helvelloides PP Noldenteich, rašelinná olšina, sub Alnus, Salix, Picea, 10.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius helvelloides PR Myslivna, mokřadní olšina, sub Alnus, 9.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius helvelloides PR Myslivna, mokřadní olšina, sub Alnus, 9.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius helvelloides NPP Klokočka, mokřadní olšina, sub Alnus, 27.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cortinarius bibulus s. auct. p. p.

Drobný druh pavučince rostoucí ve vazbě na olši na podmáčených půdách. Pro své drobné rozměry patrně přehlížen. Často roste ve společnosti dalších druhů pavučinců mykorhizně vázaných na olše: pavučnice olšového (Cortinarius alnetorum), p. chřapáčového (C. helvelloides) a zvláště poněkud podobného p. amerického (C. americanus), který má fialové odstíny pouze v mládí a poměrně záhy je ztrácí, liší se též rozměry výtrusů. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Cortinarius lilacinopusillus Třeboň, Vimperky, mladá mokřadní olšina, sub Alnus, Salix, 24.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius lilacinopusillus NPP Peklo, mokřadní olšina, sub Alnus, 18.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius lilacinopusillus NPP Polabská černava, okraj slatiniště, sub Alnus, Salix, 2.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius lilacinopusillus NPP Polabská černava, olšina na prameništi, 24.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius lilacinopusillus PR Maštale, rašelinná olšina, sub Alnus, Pinus, 19.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius lilacinopusillus NPP Peklo, mokřadní olšina, sub Alnus, 29.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius lilacinopusillus Okna, mladá mokřadní olšina, sub Alnus, 30.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Naucoria celluloderma, Alnicola alnetorum, Alnicola celluloderma

Drobná kržatka rostoucí hojně od léta do podzimu na podmáčených půdách výhradně pod olšemi (olše lepkavá, o. šedá). Pach nevýrazný nebo moučný. Význačná bledými plodnicemi, prosvítavě čárkovaným kloboukem a zvláště mikroskopickými znaky (bisporické bazidie, válcovité až mírně kyjovité cheilocystidy). Viz např. olšovička oděná (Alnicola citrinella) bez prosvítavě čárkovaného klobouku a s mukronátními cheilocystidami.

Alnicola inculta Stoupno, mokřadní olšina, sub Alnus, 14.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Alnicola inculta PP Zadní rybník, obnažené dno rybníka, sub Alnus, Picea, Betula, 12.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Alnicola inculta NPP Peklo, mokřadní olšina, sub Alnus, 18.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Alnicola inculta NPR Velký a Malý Tisý, bažinná olšina, sub Alnus, Frangula, 16.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Naucoria sphagneti

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí od konce léta do podzimu výhradně pod olšemi na kyselých, silně podmáčených půdách, často v rašeliníku. Význačná neprosvítavě rýhovaným kloboukem, již od mládí poměrně tmavými lupeny a ekologií. Ředkvový pach.

Alnicola sphagneti NPR Břehyně-Pecopala, olšina na okraji rašeliniště, sub Alnus, 15.10.2023, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Alnicola sphagneti NPR Břehyně-Pecopala, olšina na okraji rašeliniště, sub Alnus, 9.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Prunulus diosmus

Helmovka ze skupiny helmovky ředkvičkové (Mycena pura). Od té by se měla odlišovat fialovými, nikoli bílými lupeny a zvláštní vůní po krabičce od cigaret. Makroskopické znaky však nebývají vždy spolehlivé. Roste na podzim poměrně vzácně, obzvláště v humózních bučinách. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Mycena diosma Domaslavické údolí, potoční luh, sub Fraxinus, Fagus, 18.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Mycena diosma NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, na zemi v opadu, 23.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Mycena diosma NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, na zemi v opadu, 23.10.2012, (c) Lucie Zíbarová