Syn.: Incrustoporia papyracea, Skeltocutis subincarnata s. auct. eur.
Roztroušeně až vzácně se vyskytující rozlitý choroš rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů (smrk, borovice, jedle). Patří do komplikovaného komplexu kolem Skeletocutis subincarnata (americký druh), v rámci něhož je význačná mj. skeletovými hyfami, které se rozpouští v KOH. Viz např. Skeletocutis biguttulata.
Skeletocutis papyracea Vodná, smíšený les, kmen Pinus, 22.10.2021, (c) Lucie Zíbarová
Skeletocutis papyracea NPR Velká Niva, rašelinný bor, padlý kmínek Picea, 25.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Skeletocutis papyracea Vodná, jedlina, větev jehličnanu, 22.10.2021, (c) Lucie Zíbarová
Skeletocutis papyracea PR Údolí Teplé, smrkoborový les, opadlá větev jehličnanu, 28.8.2022, (c) Lucie Zíbarová
Skeletocutis papyracea PR Stříbrný luh, suťový les, padlý kmen jehličnanu, 29.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Skeletocutis papyracea PR Stříbrný luh, dubohabřina, padlý kmen Pinus, 21.9.2025, (c) Lucie Zíbarová
Incl.: Piloderma cinicola, Piloderma craurum, Piloderma egens, Piloderma humile, Piloderma lanatum
Roztroušeně. míst hojně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů, případně na různém detritu, v jehličnatých a smíšených lesích. Nedávno bylo rámci široce pojatého druhu Piloderma byssinum rozlišeno více druhů (Piloderma byssinum s. str., P. cinicola, P. craurum, P. egens, P. humile, P. lanatum). Viz kornatečka šafránová (Piloderma fallax) se žlutými rhizomorfami a kornatečka Piloderma ochraceum s okrovými plodnicemi. Dalším druhům rodu Piloderma chybí výrazné rhizomorfy v subikulu (Piloderma sphaerosporum aj.)
Piloderma byssinum s.l. NPR Břehyně-Pecopala, reliktní bor, opadlá větev Pinus, 1.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Piloderma cinicola Vodná, jedlina, fragment Abies, 22.10.2021, (c) Lucie Zíbarová
Patrně vzácnější kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, méně často listnáčů. Výtrusy elipsoidní, silnostěnné, hladké neamyloidní (6-7 x 5-5.5), cystidy chybí, hyfy s přezkami. Od mikroskopicky podobného kornatce plsťovitého (Hypochnicium bomybycinum) se liší menšími, více pravidelnými sporami a kratšími bazidiemi.
Hypochnicium lundellii Vodná, smíšený les, padlý kmen Picea, 22.10.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Trichoderma parestonicum
Vřeckovýtrusá houba rostoucí na starých plodnicích kožovky tabákové (Hydnoporia tabacina). Vzácný či přehlížený druh. Stromata červenavá, ve zralosti prosvítají perithecia zabravená zelenými výtrusy. Masenka estonská (Hypocrea estonica) známá ze severní Evropy má stejnou ekologii a je morfologicky prakticky nerozlišitelná (stromata obvykle bývají sytěji červeně zbarvená). Vazbu na kožovku tabákovou má například i masenka lišejníková (Hypocreopsis lichenoides) či outkovečka Niemeläeova (Antella niemelaei).
Hypocrea parestonica Rašeliniště Babice-Číhaná, křovité vrby, větev Salix, stará plodnice Hydnoporia tabacina, 22.10.2021, (c) Lucie Zíbarová
Hypocrea parestonica Rašeliniště Babice-Číhaná, křovité vrby, větev Salix, stará plodnice Hydnoporia tabacina, 22.10.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Antrodiella niemelaei
Vzácný rozlitý choroš rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů ve společnosti kožovek (Hymenochaete s.l.), především kožovky tabákové (Hydnoporia tabacina), méně často kožovky svraskalé (Hymenochaete corrugata). Způsobuje bílou hnilobu. V ČR typicky v podmáčených porostech křovitých vrb. Všechny lokality leží v jihozápadní části Čech. Nápadná ekologií a velkými póry. Makroskopicky podobná pórnatka jemná (Ceriporiopsis consobrina) roste často na podobných stanovištích, má plodnice s měkčí konsistencí (monomitický hyfový systém) a odlišné mikroznaky. Outkovka vrbová (Antrodia macra) způsobuje hnědou hnilobu. Podobnou vazbu na kožovku tabákovou má např. i masenka lišejníková (Hypocreopsis lichenoides), masenka kožovkomilná (Hypocrea parestonica) a masenka estonská (Hypocrea estonica). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Antella niemelaei Rašeliniště Babice-Číhaná, křovité vrby, větev Salix, soc. Hydnoporia tabacina, 22.10.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Mollisia benesuada s. auct.
Vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů. Patrně vcelku hojný druh. Taxonomicky komplikovaná skupina, podobná Mollisia benesuada má bělavé, svazčitě rostoucí plodnice.
Mollisia olivaceocinerea NPP Hrabanovská černava, křovité vrby, větev Salix, 18.4.2021, (c) Lucie Zíbarová
Mollisia olivaceocinerea NPP Hrabanovská černava, křovité vrby, větev Salix, 18.4.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn:: Sistotremastrum guttuliferum, Trechispora granulifera
Patrně poměrně hojný druh kornatcovité houby rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů. Ostatní druhy rodu Sertulicium mají podstatně tenčí plodnice (viz rozděrka bledokrémová - Sertulicium niveocremeum). Druhy rodu Sistotremastrum s. str. jsou velmi podobné, alespoň v Evropě se však liší ekologií, tj. růstem na jehličnanech (viz např. Sistotremastrum suecicum) a o něco menšími sporami.
Sertulicium granuliferum NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, kmen Fagus, 21.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Sertulicium granuliferum NPR Šúr [SK], mokřadní olšina, padlý kmen Alnus, 17.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Sertulicium granuliferum NPR Horný les [SK], dubohabřina, padlý kmínek Carpinus , 18.11.2024, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadný pyrenomycet rostoucí na čerstvě odumřelých větvích střemchy (Prunus padus).
Massaria conspurcata NPP Peklo, mokřadní olšina, větev Padus, 22.4.2021, (c) Lucie Zíbarová
Massaria conspurcata NPP Peklo, mokřadní olšina, větev Padus, 22.4.2021, (c) Lucie Zíbarová
Massaria conspurcata NPP Peklo, mokřadní olšina, větev Padus, 22.4.2021, (c) Lucie Zíbarová
Massaria conspurcata (spory, H2O, 1000x), 22.4.2021, (c) Lucie Zíbarová
Nedávno odlišený taxon ze skupiny vláknice pomíchané (Inocybe mixtilis), od které se odlišuje kratšími, více protáhlými sporami a méně lepkavým kloboukem. Ekologie a rozšíření málo známé.
Inocybe nothomixtilis NPP Swamp, bor, sub Pinus, Betula, Quercus, 15.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Inocybe nothomixtilis (spory a pleurocystidy, 5% KOH, 1000x), 15.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lycoperdon aestivale, Globaria aestivalis
Hojná břichatkovitá houba rostoucí v suchých trávnících, světlých lesích na chudých kyselých i vápnitých půdách. Plodnice mají na řezu zřetelně vyvinutou kompaktní subglebu.
Bovista aestivalis NPR Břehyně-Pecopala, suchý acidofilní trávník, 21.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná vřeckovýtrusá houba rostoucí od léta do časného podzimu pod listnáči (původní popis je však ze smrčiny!) na humózních půdách, často ze zbytků dřeva. Od ostatních druhů rodu (např. Sowerbyella fagicola, S. imperialis, S. radiculata) se pozná drobnými sporami. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Sowerbyella brevispora PR Holý vrch, teplomilná doubrava, sub Quercus, Crataegus, zčásti zanořený kmínek Crataegus, 18.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Sowerbyella brevispora PR Holý vrch, teplomilná doubrava, sub Quercus, Crataegus, zčásti zanořený kmínek Crataegus, 18.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Sowerbyella brevispora (spory, cotton blue, 1000x), 18.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Pseudosperma perlatum
Roztroušeně se vyskytující lupenatá houba rostoucí pod listnáči s preferencí pro těžké a vápnité půdy. Podobně jako ostatní vláknice dává přednost narušeným mikrostanovištím (břehy cest apod.). Jedovatá. Dříve považována za varietu vláknice kuželovité (Inocybe rimosa), od které se liší hnědým kloboukem a o něco menšími sporami. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Inocybe perlata PR Holý vrch, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, Acer campestre, 18.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Drobná lupenatá houba rostoucí vzácně od léta do podzimu na mechatých trávnících, křovinách či podél cest. Od podobné helmovky Maireovy (Hemimycena mairei) se pozná mikroskopicky dobře vyvinutými cheilo- a kaulocystidami.
Hemimycena sordida PR Holý vrch, teplomilné křoviny, sub Rhamnus, Viburnum, Swida, Euonymus, 18.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Hemimycena sordida PP Písečný vrch, porsot vysokých křovin, 7.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
Hemimycena sordida PP Písečný vrch, porsot vysokých křovin, 7.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
Drobná podzemka vyskytující se v různých (převážně lesních?) biotopech. Nejčastěji nacházený makroskopický "druh" rodu, z nějž jen malý podíl tvoří "plodnice". Účastní se arbuskulární mykorhizy.
Glomus microcarpum PR Holý vrch, dubohabřina, sub Quercus, Corylus, Viburnum, Swida, 18.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Coprinus sclerocystidiosus, Tulosesus sclerocystidiosus
Nenápadný hnojník rostoucí v trávnících či podél cest na zemi či ze zbytků dřeva. Patří do komplikované skupiny s mnoha podobnými druhy od kterých se odlišuje mikroskopicky (pileocystidy s ± válcovitou terminální částí, sklerocystidy na klobouku přítomné, cheilocystidy ± kulovité).
Coprinellus sclerocystidiosus NPP Dlouhopolsko, okraj travnaté cesty, na zemi, 12.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Leucocoprinus denudatus
Drobná, původem tropická nažloutlá bedla rostoucí ve sklenících, v domácnostech v květináčích, teráriích apod., velmi vzácně i venku. Od podobné a mnohem hojnější bedly cibulkotřenné (Leucocoprinus birnbaumii), rostoucí na podobných stanovištích, se odlišuje drobnějšími, štíhlejšími a méně intenzivně zbarvenými plodnicemi a mikroznaky (menší spory jen cca 5-6 μm dlouhé, sférocysty na klobouku). Leucocoprinus castroi má větší spory s klíčním pórem (nicméně určitý náznak klíčního póru je patrný v optickém mikroskopu i u L. straminellus).
Leucocoprinus straminellus Ústí nad Labem, intravilán, sub Juniperus x pfitzeriana, 15.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Butyrea luteoalba
Vzácný rozlitý choroš rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, především borovice. Makroskopicky obtížně odlišitelná od podobných rozlitých chorošů, je význačná mikroskopickými znaky, zejména dvěma druhy cystid - inkrustovanými silnostěnnými pseudocystidami a gloeocystidami. Spory válcovité cca 4,5-5,5 x 1,75-2,25 μm. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Junghuhnia luteoalba NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, padlý kmen Pinus, 1.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Junghuhnia luteoalba NPR Zelienka [SK], dubo-borový les, padlý kmen Pinus, 7.8.2025, (c) Lucie Zíbarová
Junghuhnia luteoalba PR Čabel, přechod mezi acidofilní bučinou a rašelinným borem, padlý kůl z oplocenky (jehličnan), 22.8.2025, (c) Lucie Zíbarová
Junghuhnia luteoalba PR Kostelecké bory, reliktní bor, padlý kmen Pinus, 12.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Junghuhnia luteoalba NPP Peklo, reliktní bor, padlý kmen Pinus, 28.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Junghuhnia luteoalba NPR Břehyně-Pecopala, rašelinný bor, kmínek Pinus, 2.7.2022, (c) Lucie Zíbarová
Junghuhnia luteoalba PR Kostelecké bory, reliktní bor, padlý kmen Pinus, 12.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Junghuhnia luteoalba NPR Břehyně-Pecopala, rašelinný bor, vyvrácený kmen Pinus, 23.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Junghuhnia luteoalba NPR Břehyně-Pecopala, rašelinný bor, vyvrácený kmen Pinus, 23.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Junghuhnia luteoalba NPR Břehyně-Pecopala, rašelinný bor, vyvrácený kmen Pinus, 23.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Junghuhnia luteoalba PR Kostelecké bory, reliktní bor, padlý kmen Pinus, 11.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Junghuhnia luteoalba PP U Kunštátské kaple, rozpadlá horská smrčina, kmínek Picea, 15.9.2021, (c) Lucie Zíbarová
Junghuhnia luteoalba NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, padlý kmen Picea, 25.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná helmovka rostoucí na zbytcích dřeva a různém dalším detritu, patrně bez výrazné preference pro biotop. Taxonomicky nedořešená skupina, v rámci druhu je popsán větší počet variet (viz. var. heterocystidiosa) a i hranice vůči příbuzným druhům (Mycena scirpicola, M. villicaulis) je poněkud mlhavá.
Mycena pilosella Bílá, vlhká smrčina, větev Picea, 25.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Velmi drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na zbytcích jednoděložných rostlin. Narozdíl od většiny ostatních zástupců rodu jsou okrajové chloupky rozšířené na bázi ne na apexu.
Cistella lagenipilus NPR Břehyně-Pecopala, přechodové rašelinistě, list Juncus, 15.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Cistella lagenipilus NPR Břehyně-Pecopala, přechodové rašelinistě, list Juncus, 15.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Cistella lagenipilus NPR Břehyně-Pecopala, přechodové rašelinistě, list Juncus, 15.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Jeden z drobných hnojníků rostoucích na odumřelých jednoděložných rostlinách (ostřice, trávy apod.) na silně podmáčených místech. Od příbuzných druhů s obdobnou ekologií (Coprinopsis kubickae, Coprinopsis phaeospora, Coprinopsis friesii, Coprinopsis urticiola aj.) se pozná mikroskopickými znaky (zejm. tlustostěnné hyfy vela, široce elipsoidní spory). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Coprinopsis tigrinella NPR Libický luh, mořkadní olčina, listy Carex, 3.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí od jara do časného léta na odumřelých větvičkách zimolezu (Lonicera). Pravděpodobně přehlížený druh. Na stejném substrátu se vyskytují i další příbuzné druhy, jejichž taxonomie není úplně dořešena. Askoapikální aparát v Lugolově roztoku červený.
Trichopezizella barbata Bílá, okraj potůčku v podmáčené smrčině, větvičky Lonicera nigra, 25.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Trichopezizella barbata Bílá, okraj potůčku v podmáčené smrčině, větvičky Lonicera nigra, 25.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Trichopezizella barbata Bílá, okraj potůčku v podmáčené smrčině, větvičky Lonicera nigra, 25.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Trichopezizella barbata EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, dubohabřina, větvičky Lonicera xylosteum, 16.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Coprinus auricomus
Roztroušeně se vyskytující hnojník rostoucí od jara do podzimu na otevřených travnatých stanovištích, v zahradách a parcích, podél cest apod. Od podobných druhů rodu Parasola (např. hnojníku řasnatého - Parasola plicatilis) se pozná tlustostěnnými chloupky (sety) na klobouku a elipsoidními sporami. Sety na klobouku má i křehutka kuželovitá (Parasola conopilus). Hnojník velkovýtrusý (Parasola megasperma), má též eliptické spory, ale větší a nemá sety na klobouku.
Parasola auricoma NPP Polabská černava, travnatá cesta, 4.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Parasola auricoma (spory a sety, 5% KOH, 1000x), 4.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Malotium paludosum
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na zbytcích dvouděložných rostlin. Velmi podobná je velmi hojná dlouhobrvka Cyathicula cyathoidea, od které se liší mj. světlejším a drobnějšími plodnicemi a vysokým obsahem velkých olejovitých kapek ve sporách.
Cyathicula paludosa NPP Peklo, mokřadní olšina, stonek Cirsium, 5.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Cyathicula paludosa NPP Peklo, mokřadní olšina, stonek Cirsium, 5.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Cyathicula paludosa NPP Peklo, mokřadní olšina, stonek Cirsium, 5.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Cyathicula paludosa NPP Peklo, mokřadní olšina, stonek Cirsium, 5.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Hojná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na přelomu jara a léta na odumřelých listech borůvek a dalších brusnicovitých rostlin na vlhkých místech, vzácně i na listech listnatých dřevin (dub). Význačný mikroskopickými znaky - chloupky s krystalickými čepičkami, spory drobné, vřecka bez háků (vždy?). Viz chlupáček chlupáček javorový (Lachnum rhytismatis), který je robustnější a s kratší stopkou.
Lachnum microsporum PP Tiské stěny, zrašelinělý odvodňovací kanál, listy Vaccinium myrtillus, 31.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum microsporum PP Tiské stěny, zrašelinělý odvodňovací kanál, listy Vaccinium myrtillus, 31.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum microsporum PR Čabel, rašelinný brusnicový bor, listy Vaccinium myrtillus, 27.5.2025, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum microsporum PR Čabel, rašelinný brusnicový bor, listy Vaccinium myrtillus, 27.5.2025, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na odumřelých vlhkých listech zejména dubů a javorů. Význačný chloupky s čepičkami krystalů. Od podobného chlupáčku javorového (Lachnum rhytismatis) se odlišuje přítomností háků (croziers) na vřeckách. Viz též chlupáček Incrucipulum capitatum, se kterým může růst na jednom listu, s tlustostěnnými chloupky a vřecky bez háků. Chlupáček brusnicový (Lachnum microsporum) je štíhlejší a roste nejčastěji na listech borůvky na vlhkých místech a má těž vřecky bez háků.
Lachnum aceriphilum NPP Dlouhopolsko, vlhká acidofilní doubrava, list Quercus, 14.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum aceriphilum NPP Dlouhopolsko, vlhká acidofilní doubrava, list Quercus, 14.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Velmi drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na odumřelých listech trav. Brvenkovka Psilachnum acutum roste zpravidla na šáchorovitých rostlinách (ostřice, skřípina) a má mj. výrazněji zašpičatělé kopinaté parafýzy a okrajové chloupky.
Psilachnum eburneum NPP Dlouhopolsko, vlhká acidofilní doubrava, listy Molinia, 14.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Psilachnum eburneum NPP Dlouhopolsko, vlhká acidofilní doubrava, listy Molinia, 14.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Pseudovalsaria foedans
Patrně vzácnější nenápadná tvrdohouba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů. Výtrusy hnědé, s jednou příčnou přepážkou a klíčním pórem, dosti tvarově proměnlivé - od elipsoidních po zahnuté. Askoapikální aparát neamyloidní. Pustulátní stromata na první pohled připomínají bolinku drobnovýtrusou (Camarops microspora), která má však zploštělé výtrusy bez septa.
Pseudovalsaria ferruginea NPR Břehyně-Pecopala, mokřadní olšina, větev Alnus, 15.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Pseudovalsaria ferruginea NPR Břehyně-Pecopala, mokřadní olšina, větev Alnus, 15.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Pseudovalsaria ferruginea (spory, vřecka a askoapikální aparát, H2O a Lugolův roztok, 1000x), 15.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná vřeckovýtrusá houba rostoucí na přelomu jara a léta na otevřených přechodových rašeliništích a rašelinných loukách ve vyšších polohách, na místech s vysokou hladinou vody, často podél potůčků či kanálů apod. v porostech s ostřicí zobánkatou (Carex rostrata) na níž parazituje. Plodnice vyrůstají po jedné nebo více z protáhlé víceméně vřetenovitého sklerocia, které se vytváří v trsech hostitele při bázi listových pochev. Nezaměnitelný druh nápadný velkými plodnicemi s dlouhou stopkou a ekologií. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh) a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.
Myriosclerotinia caricis-ampullaceae Železná Ruda, přechodové rašeliniště, trsy Carex rostrata, 11.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Myriosclerotinia caricis-ampullaceae Železná Ruda, přechodové rašeliniště, trsy Carex rostrata, 11.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Myriosclerotinia caricis-ampullaceae Železná Ruda, přechodové rašeliniště, trsy Carex rostrata, 11.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Myriosclerotinia caricis-ampullaceae Železná Ruda, přechodové rašeliniště, trsy Carex rostrata, 11.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Myriosclerotinia caricis-ampullaceae (skerocia) Železná Ruda, přechodové rašeliniště, trsy Carex rostrata, 11.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Myriosclerotinia caricis-ampullaceae Železná Ruda, přechodové rašeliniště, trsy Carex rostrata, 11.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Myriosclerotinia caricis-ampullaceae Železná Ruda, přechodové rašeliniště, trsy Carex rostrata, 11.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Myriosclerotinia caricis-ampullaceae Železná Ruda, přechodové rašeliniště, trsy Carex rostrata, 11.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Myriosclerotinia caricis-ampullaceae Železná Ruda, přechodové rašeliniště, trsy Carex rostrata, 11.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Myriosclerotinia caricis-ampullaceae (spory, H2O, 1000x), 11.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná vřeckovýtrusá houba rostoucí na spáleništích či na sterilizované půdě ve sklenících apod. Význačná tmavými plodnicemi a výraznou síťovitou ornamentikou. Nepohlavní stadium v anamorfním rodě Chromelosporium.
Peziza ostracoderma (ex situ) Lenešice, skleník, rašelina, 10.6.2021, (c) Lucie Zíbarová (det. Z. Sochorová)
Peziza ostracoderma (ex situ) Lenešice, skleník, rašelina, 10.6.2021, (c) Lucie Zíbarová (det. Z. Sochorová)
Málo známý taxon z komplexu polničky rané (Agrocybe praecox). Od té by se měl odlišovat světlými lupeny, sklenutým kloboukem, skvrnkami při okraji klobouku a žlutým obsahem části hymeniálních cystid. Patrně není v ČR na bukových kmenech ve starších bučinách na přelomu jara a léta vzácná, nicméně je třeba další studium. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Agrocybe xanthocystis cf. NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, kmen Fagus, 3.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Agrocybe xanthocystis cf. NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, kmen Fagus, 3.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Agrocybe xanthocystis cf. PR Hrubovodské sutě, suťový les, kmen Fagus, 9.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Agrocybe xanthocystis cf. NPR Ve Studeném, květnatá bučina, kmen Fagus, 16.5.2013, (c) Lucie Zíbarová
Agrocybe xanthocystis cf. PR Holina, květnatá bučina, kmen Fagus, 29.7.2008, (c) Lucie Zíbarová
