Vzácnější voskovka rostoucí od léta do podzimu na kyselých, živinami chudých trávnících či rašeliništích. Význačná suchým, plstatým až jemně šupinkatým kloboukem a sbíhavými lupeny. Velmi podobná voskovka vroubkovaná (Hygrocybe coccineocrenata) se odlišuje tmavými šupinkami na klobouku. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Hygrocybe cantharellus PR Chvojnov, přechodové rašeliniště, 9.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující holubinka rostoucí pod jehličnany, zejména pod smrkem na podmáčených až rašelinných půdách. Palčivá. Výtrusný prach bělavý. Dužnina křehká a vodnatá, klobouk červený, ale často s fialovými odstíny. Reakce na guajak slabá. Holubinka vrhavka (Russula emetica) roste na podobných stanovištích, má negativní reakci na gaujak a čistě červený klobouk. Holubinka šednoucí (Russula grisescens) je velmi podobná, odlišuje se šednoucím třeněm, sbíhavými lupeny a modrozelenou reakcí na guajak.
Russula aquosa Kamenná, Kamenská hora, kulturní smrčina, zrašelinělý příkop, sub Picea, Betula, 15.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Russula aquosa NP Šumava, Poledník, rašelinná smrčina, sub Picea, 28.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Biatorella resinae, Zithia resinae
Vřeckovýtrusá houba rostoucí na ztrvdlé míze jehličnanů, zejm. smrku, avšak i modřínu a borovice. Patrně není vzácná, ale přehlížená. Udává se jako lichenizovaný druh, avšak nevytváří žádnou organizovanou stélku. Komplex více kryptických druhů. Sarea difformis má tmavá, černavá apotecia. Rod Sarea je význačný ekologií a polysporickými vřecky.
Sarea resinae Adolfov, modříny lemující silnici, ztvrdlá míza na živém kmeni Larix, 7.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Sarea resinae NP Šumava, U Kapličky (I. zóna), kulturní jehličnatý les, ztvrdlá míza na padlém kmeni Larix, 29.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Incl. Trametes velutina
Vzácnější jednoletý choroš rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů. Plodnice jsou dosti krátkověké, bývají záhy napadeny hmyzem. Význačná nezónovaným, či jen pouze naznačeně zónovaným, bělavým kloboukem. Taxonomicky nedořešená skupina, nejasná je hranice mezi T. pubescens a T. velutina. Podobná je běžná outkovka chlupatá (Trametes hirsuta) s odstále chlupatým kloboukem. Rovněž hojná outkovka pásovaná (Trametes ochracea) a o. pestrá (Trametes versicolor) se odlišují výrazně zónovaným kloboukem.
Trametes pubescens PR Žežulka, potoční luh, padlý kmen Alnus incana, 30.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Trametes pubescens PR Žežulka, potoční luh, padlý kmen Alnus incana, 30.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Trametes pubescens PR Žežulka, potoční luh, padlý kmen Alnus incana, 30.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Patrně vzácný rozlitý heterobasidiomycet rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, méně listnáčů. Význačný mikroskopickými znaky, zejména velkými, téměř kulovitými sporami cca 8-10 x 7.5-9 μm a velkými basidiemi 16-19 x 16-18 μm (rozměry se vztahují ke studovanému materiálu). Nejhojnější dřevovník na dřevě jehličnanů - d. našedlý (Basidiodendron caesiocinereum s.l.) má menší a ornamentované výtrusy.
Basidiodendron rimosum Vltavský luh, vlhký bor, větev Picea, 18.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Rozlitý choroš rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, zejména borovic. Od blízce příbuzné kostrovky krémové (Skeletocutis subincarnata) se (alespoň podle literatury) pozná pravidelnějšími póry a o něco většími, rohlíčkovitými výtrusy se dvěma kapénkami. Rozšíření vzhledem k záměně s k. krémovou je v ČR málo známo, ale měl by to být hojnější druh z dvojice. Kostrovka šedavá (Skeletocutis carneogrisea) a kostrovka beztvará (Skeletocutis amorpha) jsou běžné na borovicích, nicméně mají chrupavčitou vrstvu pod vrstvou rourek a kratší výtrusy.
Skeletocutis biguttulata Vltavský luh, vlhký bor, kmen Pinus sylvestris, 18.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Skeletocutis biguttulata Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, větev Pinus, 9.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Skeletocutis biguttulata Vltavský luh, vlhký bor, kmen Pinus sylvestris, 18.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Skeletocutis biguttulata Rejštejn, kulturní bor, kmen Pinus sylvestris, 2.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Skeletocutis biguttulata NPR Břehyně-Pecopala, mladý bor, kmínek Pinus, 1.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Skeletocutis biguttulata NPR Břehyně-Pecopala, mladý bor, kmínek Pinus, 1.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná drobná číšovcovitá houba rostoucí na mechaté borce stromů a křovin. Význačný kromě ekologie i hnědými, téměř kulovitými a ornamentovanými výtrusy, které v dospělosti zbarvují i hymenium. Připomíná miniaturní plodnice mušlovky plstnaté (Schizophyllum amplum). Podobný číšovec bledý (Crepidotus pallidus) není vázaný na mechy, má menší a užší výtrusy a hyfy bez přezek. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Chromocyphella muscicola Spáleniště, suťový les, mechatá větev Sambucus racemosa, 20.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná závojenka rostoucí od léta do podzimu v opadu listnáčů a ze zbytků silně rozloženého dřeva. Význačná nesbíhavými lupeny, které jsou zprvu bělavé, pak růžové a nemají barevně lemované ostří, dále pak fialovým třeněm, který je zejména v horní polovině vláknitý, šupinkatým kloboukem, jenž má jen prchavé fialovomodré tóny, které se u dospělých plodnic rychle ztrácí, a hranatými (s 5-7 úhly) výtrusy. Pach zatuchlý. Přezky na hyfách a cheilocystidy přítomny. Existuje více podobných, obtížně rozlišitelných druhů. Závojenka dvoubarvá (Entoloma dichroum) má podobné výtrusy jako E. allochroum, avšak modrý a výrazněji šupinkatý třeň. Závojenka hnědofialová (Entoloma tjallingiorum) má méně hranaté a větší výtrusy. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Entoloma allochroum Kyšperk, suťový les, silně rozložený kmen listnáče (Acer?), 13.7.2022, (c) Lucie Zíbarová
Entoloma allochroum Spáleniště, květnatá bučina, v opadu a ze zbytků oddenků kapradin, sub Fagus, Picea, 20.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Xerocomus engelii, Xerocomellus engelii, Xerocomus communis, Xerocomus declivatum
Roztroušeně až hojně se vyskytující druh rostoucí pod listnáči (dub, lípa). Význačný oranžovými skvrnami v dužnině báze třeně, jen slabě modrající dužninou (zejména nad rourkami), negativní (hnědavou) reakcí na zelenou skalici, mikroskopicky pak neuťatými a nežíhanými výtrusy a širokými a hrubě inkrustovanými hyfami v pokožce klobouku. Hřib meruňkový (Rheubarbariboletus armeniacus) je podobný, ale pokožka klobouku má silnější tendenci k rozpraskávání, má šedozelenou reakci dužniny se zelenou skalicí a jemnější inkrustaci hyf v pokožce klobouku. Hřib červený (Hortiboletus rubellus) má pak užší hyfy v pokožce klobouku.
Hortiboletus engelii Ústí nad Labem, intravilán, sub Tilia, Syringa, Acer, 10.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Hortiboletus engelii Ústí nad Labem, intravilán, sub Tilia, Syringa, Acer, 10.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Hortiboletus engelii Deštná, dubohabřina, sub Quercus, Cerasus, Corylus, 10.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lactocollybia angiospermarum?
Nenápadná bělavá lupenatá houba rostoucí na dřevě a dřevních zbytcích, ve střední EVropě jen ve vytápěných sklenících apod. Rod Lactocollybia má převážně tropické rozšíření, v Evropě se vyskytují jen zavlečené druhy, které jsou si navzájem dosti podobné a popisy se mezi autory líší. Lactocollybia epia se vyznačuje zejména vřetenovitými až mandlovitými výtrusy a růstem na dřevě. Lactocollybia cycadicola je podobná, má mít více excentrický třeň, růst na cykasech a delší a zejména širší výtrusy. Vyobrazený sběr by ekologií odpovídal druhému druhu, nicméně výtrusy jsou menší a relativně užší. Pach zatuchle-spermatický. Lactocollybia liciosae (L. variicystis s. auct) má mít +- eliptické spory a zatuchle moučnou vůni.
Lactocollybia epia Lednice, vytápěný skleník, kmínek Cycadaceae?, 8.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Velmi drobná bedla rostoucí ve vyhřívaných sklenících a na podobných stanovištích se stabilní vysokou teplotou a vlhkostí. Význačná silnostěnnými válcovitými elementy v pokožce klobouku. Podobné a s obdobnou ekologií jsou bedly Lepiota pseudorubella a Lepiota rubrobrunnea, které se liší tvarem terminálních elementů v pokožce kloboku - první druh je má kyjovité až téměř kulovité, druhý vřetenovité. Druhy rodů Leucoagaricus a Leucocoprinus mj. nemají přezky na hyfách.
Lepiota rubella Lednice, vytápěný skleník, na zahradnickém substrátu, 8.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Lepiota rubella Teplice, botanická zahrada, tropický skleník, 27.12.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Collybiopsis luxurians
Vzácná penízovka rostoucí od jara do podzimu trsnatě na dřevní štěpce, mulčovací kůře, zbytcích dřeva, kompostu, někdy (zdánlivě?) ze země, zpravidla na člověkem ovlivněných stanovištích (parky, skleníky).
Gymnopus luxurians Teplice, botanická zahrada, studený skleník, sub Gunnera, 5.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Drobná a patrně přehlížená helmovka rostoucí na dřevě, kůře a opadu různých dřevin, často vrb a olší. Význačná terčíkem na bázi plodnice a drobnými osténky pokrývajícími klobouk. Helmovka deskovitá (Mycena stylobates) je zpravidla větší, má osténky jen na vrcholu klobouku, rýhovaný bazální disk a pod mikroskopem jiný typ cheilocystid. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Mycena tenuispinosa Šanov, potoční luh, borka větve Salix, 3.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Mycena tenuispinosa (detail klobouku a bazálního disku) Šanov, potoční luh, borka větve Salix, 3.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Dřevomor rostoucí na mrtvém dřevě olší (Alnus) a bříz (Betula). Od velmi podobného dřevomoru hnědého (Hypoxylon fuscum) se pozná fialovými barvivy, které se louhují do roztoku KOH a drobnějšími výtrusy. Další druhy s fialovými louhovatelnými barvivy jsou např. dřevomor fialový (Hypoxylon vogesiacum) či dřevomor tenký (Hypoxylon submonticulosum). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Hypoxylon fuscoides NPP Peklo, mokřadní olšina, větev Alnus, 20.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon fuscoides Mělnická Vrutice, mokřadní olšina, větev Alnus, 27.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon fuscoides PR Neratovské louky, potoční luh, větev Alnus, 24.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon fuscoides PR Mokřady horní Liběchovky, potoční luh, trčící větev na padlém kmínku Alnus glutinosa, 6.9.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon fuscoides (barviva v KOH), Sokolov, výyska Antonín, 28.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Pyrenomycet tvořící stromata na čerstvě odumřelém dřevě listnáčů (dub, buk, líska aj.). Teplomilný druh, v ČR poprvé zaznamenaný v r. 2015. V jižní Evropě působí hospodářské škody - způsobuje odumírání stromů (charcoal disease), např. dubů korkových. Podobná je káčovka penízková (Biscogniauxia nummularia) vázaná na buk, která se odlišuje méně vystouplými ostiolami a menšími sporami. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Biscogniauxia mediterranea Vinařice, Teplá stráň, vápnomilná bučina, větev Fagus, 8.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Biscogniauxia mediterranea PR Libochovka, květnatá bučina, větev Fagus, 14.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Biscogniauxia mediterranea PP Kozinecká stráň, teplomilná doubrava, větev Corylus, 17.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Biscogniauxia mediterranea Vinařice, Teplá stráň, vápnomilná bučina, větev Fagus, 8.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Biscogniauxia mediterranea PP Kozinecká stráň, teplomilná doubrava, větev Corylus, 2.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Biscogniauxia mediterranea PR Libochovka, květnatá bučina, větev Fagus, 14.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Biscogniauxia mediterranea NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, větev Fagus, 15.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Biscogniauxia mediterranea NP České Švýcarsko, Mezní louka, spáleniště po acidofilní bučině, stojící mrtvý kmen Fagus, 24.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Mycena tenerrima
Drobná helmovka rostoucí vzácně od pozdního jara do podzimu na lískových oříšcích. Význačná terčíkem na bázi třeně, ekologií a mikroskopickými znaky. Někteří autoři ji považují za totožnou s helmovkou přeútlou (Mycena tenerrima).
Mycena nucicola Broumov, Rožmitál, úvoz lesní cesty, oříšek Corylus avellana, 7.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Phanerochaete binucleospordida, Phanerochete conifericola, Phanerochaete velutina var. cremicolor
Hojná kornatcovitá houba z komplexu kůrovky smetanové (Phanerochaete sordida), od které nebyla dlouho odlišována. Od té se pozná pozitivní (červenou) reakcí na roztok KOH a drobnými rozdíly v mikroskopických znacích. Plodnice se po delší době uchovávání v herbáři zbarvují do oranžova. Roste na dřevě listnáčů i jehličnanů, zpravidla ve vyšších polohách.
Phanerochaete alnea PP Tiské stěny, březina, ležící kmen Betula, 31.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Phanerochaete alnea Labský důl - Navorská jáma, lavinový svah, větev Salix sp., 21.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Asi nejhojnější "květináčová bedla" - původem tropický druh, který se v mírném pásmu vyskytuje ve vyhřívaných prostorech - sklenících, květináčích v domech apod. Podobných žlutých druhů vyskytujících se na obdobných stanovištích je však více, viz např. bedla omytá (Leucocoprinus straminellus).
Leucocoprinus birnbaumii Teplice, botanická zahrada, květináč, sub Musa sp., 27.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Vanderbylia fraxinea, Fomes cytisinus
Vzácný víceletý choroš vyskytující se v lužních lesích a parcích na bázi živých i mrtvých listnáčů, nejčastěji jasanu a akátu, ale i na dalších dřevinách. Teplomilný druh, z ČR známý téměř výhradně jen z Moravy. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Perenniporia fraxinea PR Litovelské luhy, báze Fraxinus, 4.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Perenniporia fraxinea Veselí nad Moravou, zámecký park, pařez Quercus, 11.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Perenniporia fraxinea PR Litovelské luhy, báze Fraxinus, 4.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Perenniporia fraxinea Veselí nad Moravou, zámecký park, pařez Quercus, 11.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Perenniporia fraxinea PR Litovelské luhy, báze Fraxinus, 4.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Perenniporia fraxinea (řez plodnicí) PR Litovelské luhy, báze Fraxinus, 4.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Perenniporia fraxinea (detail rourek) PR Litovelské luhy, báze Fraxinus, 4.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Scutellinia crucipila
Vřeckovýtrusá houba nepříliš vzácně rostoucí od pozdního jara do podzimu na holé vlhké půdě, na lesních cestách, při březích potůčků apod., vzácně i na spáleništích. Druh makro- i mikroskopickými znaky na pomezí mezi rody Cheilymenia a Scutellinia.
Cheilymenia crucipila Veselí nad Moravou, zámecký park, obnažená půda s pilinami, 11.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Cheilymenia crucipila Veselí nad Moravou, zámecký park, obnažená půda s pilinami, 11.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Grandinia pilaecystidiata, Hyphodontia pilaecystidiata, Deviodontia pilaecystidiata, Odontia pilaecystidiata
Vzácná kornatcovitá houba s ostnitým až lopatkovitým hymenoforem rostoucí na mrtvém, silně rozloženém dřevě vrb, často v dutinách, někdy i živých stromů. Od podobných druhů se pozná pouze mikroskopickými znaky, zejména nápadnými hlavatými cystidami. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Kneiffiella pilaecystidiata PR Mokřady dolní Libechovky, potoční luh, silná trčící větev Salix 9.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Kneiffiella pilaecystidiata PR Mokřady dolní Libechovky, potoční luh, silná trčící větev Salix 9.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Kneiffiella pilaecystidiata NPR Čertoryje, potoční luh, dutina Salix, 10.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů. Plodnice po otlačení červenají. Taxonomicky nedořešená skupina, viz chlupáček svazčitý (Lachnum fasciculare) s kratšmi a užšími parafýzami s hnědavými olejovitými inkluzemi.
Lachnum crataegi NPR Čertoryje, dubohabřina, větev Crataegus, 10.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná hvězdovka rostoucí v řídkých lesích či pod solitérními listnáči v teplejších oblastech na úživnějších půdách, často na synantropních stanovištích. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Geastrum coronatum Blíževedly, Skalka, ruderalizovaný borový lesík, sub Robinia, Pinus, Betula, 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Geastrum coronatum Blíževedly, Skalka, ruderalizovaný borový lesík, sub Robinia, Pinus, Betula, 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Geastrum coronatum (detail obústí) Blíževedly, Skalka, ruderalizovaný borový lesík, sub Robinia, Pinus, Betula, 8.10.2022,, (c) Lucie Zíbarová
Geastrum coronatum (loňské plodnice) PP Vojenské cvičiště Bzenec, fragment jaseniny, sub Fraxinus, Tilia, 9.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Sepedonium microspermum
Vřeckovýtrusá houba parazitující na plodnicích hřibovitých hub. Obvykle se nalézá pouze v zlatožlutém prašnatém anamorfním stadiu (Sepedonium microspermum), které je obtížně rozlišitelné od nedohubu zlatovýtrusého (Hypomyces chrysospermus). Spolehlivě se oba druhy dají rozlišit jen na základě pohlavní fáze (velikost askospor), která se však vyskytuje jen dosti vzácně.
Hypomyces microspermus PR Kolébky, tvrdý luh, stará plodnice Xerocomellus sp., 9.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Hypomyces microspermus PR Kolébky, tvrdý luh, stará plodnice Xerocomellus sp., 9.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Ceriporia metamorphosa
Vzácný rozlitý jednoletý choroš rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů. Význačná přítomností oranžové prašnaté nepohlavní fáze v blízkosti pohlavní (pórnaté) plodnice s velkými nepravidelnými póry a mikroskopickými znaky. V případě, že nepohlavní fáze není přítomna, může připomínat některé druhy ostropórek (Oxyporus), od těch se ale odlišuje válcovitými až alantoidními sporami. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Riopa metamorphosa NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, opadlá větev Fagus, 1.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Riopa metamorphosa NPR Čertoryje, dubohabřina, pařízek Quercus, 10.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Riopa metamorphosa Kyšperk, acidofilní bučina, padlý kmen Quercus, 12.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Nezaměnitelná štítovka rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, zpravidla v nižších a teplejších polohách. V Čechách dosti vzácná, hojnější je na Moravě, zjeména v lužních lesích. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Pluteus aurantiorugosus PR Království, tvrdý luh, dutina v pahýlu Populus, 6.10.2020, (c) Lucie Zíbarová
Pluteus aurantiorugosus PR Království, tvrdý luh, mechatý kmen Populus, 6.10.2020, (c) Lucie Zíbarová
Pluteus aurantiorugosus PR Kolébky, tvrdý luh, dutina živého kmene Fraxinus angustifolia, 9.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Pluteus aurantiorugosus PR Kolébky, tvrdý luh, dutina živého kmene Fraxinus angustifolia, 9.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Haplotrichum ellipsosporum
Vzácnější kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, vzácně listnáčů, především ve vyšších polohách. Význačný mikroskopickými znaky, zejména charakterem anamorfy (Haplotrichum ellipsosporum). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Botryobasidium ellipsosporum NPR Praděd, horská smrčina, kmen Picea, 2.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Aphanobaidium grisellum, Phlebiella grisella
Nenápadná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů. Rod Amyloxenasma je význačný kombinací pleurálních bazidií a amylodních spor. V rámci rodu je druh význačný ledvinitými výtrusy, podobná Amyloxanasma allantosporum má užsí, rohlíčkovité spory. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Amyloxenasma grisellum NPR Praděd, horská smrčina, větev Picea, 2.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Amyloxenasma grisellum NPR Karlšejn, dubohabřina, padlý kmen Populus, 21.3.2023, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Cheilymenia coprinaria var. megaspora
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na trusu býložravců. Význačná mikroskopickými znaky (marginální chloupky multifurkátní, často s hyalinní špičkou, delší než 500 μm, spory eliptické, cyanofilní, jemně ornamentované navzájem nepravidelně spojenými bradavkami, > 20 μm na délku, ve vyobrazeném materiálu 24-25 x 10,5-12 μm).
Cheilymenia megaspora NPR Praděd, horská smrčina, trus srnce, 31.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Kornatcovitá houba tvořící velmi nenápadné a tenké plodnice na mrtvém, silněji rozloženém dřevě jehličnanů. Význačný mikroskopickými znaky, zejména neobvyklými, otevřenými přezkami pod basidiemi; spory eliptické. Kornateček Pearsonův (Paullicorticium pearsonii) nemá přezky a má lodičkovité spory. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Paullicorticium ansatum PP U Kunštátské kaple, rozpadlá horská smrčina, kmínek Picea, 15.9.2021, (c) Lucie Zíbarová
Paullicorticium ansatum NPR Praděd, horská smrčina, kmen Picea, 1.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Paullicorticium ansatum NPR Rejvíz, podmáčená smrčina, kmen Picea, 14.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
