Syn.: Cortinarius flexipes var. flabellus

Hojný pavučinec z podrodu Telamonia (telamonka, pásenka) rostoucí na podzim pod listnáči i jehličnany na chudých a kyselých půdách. Pelargoniový pach. Komplex více obtížně rozlišitelných druhů. Velmi podobný je např. Cortinarius lindstroemii častěji s červenohnědými odstíny na klobouku. Viz pavučinec pelargoniový (Cortinarius flexipes).

Cortinarius flabellus NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, pařez Picea, sub Picea, Pinus, Betula, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Cortinarius flabellus NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, sub Picea, Pinus, Betula, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Syn.: Cortinarius odoratus

Vzácnější pavučinec rostoucí na podzim pod listnáči, na vápnitých půdách, zvláště v nižších polohách. Význačný sladce-chemickým pachem, podobným např. slzivce sladkovonné (Hebeloma sacchariolens). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Cortinarius joguetii Hřivice, teplomilná doubrava, sub Quercus, Pinus, 3.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius joguetii Hřivice, teplomilná doubrava, sub Quercus, Pinus, 3.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius joguetii Hřivice, teplomilná doubrava, sub Quercus, Pinus, 3.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius joguetii Hřivice, teplomilná doubrava, sub Quercus, Pinus, 3.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius joguetii Hřivice, teplomilná doubrava, sub Quercus, Pinus, 3.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius joguetii Hřivice, teplomilná doubrava, sub Quercus, Pinus, 3.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojná mykorhizní houba rostoucí v jehličnatých i listnatých lesích od léta do podzimu. Jedlý. Význačný drobnějšími plodnicemi, oranžovými tóny, relativně dlouhým a centrálně umístěným třeněm, mikroskopicky pak takřka kulovitými sporami, komplex několika makroskopicky nerozlišitelných biologických druhů. Makroskopicky podobný je lišák oválnovýtrusý (Hydnum ellipsosporum) se zploštělými ostny a odlišným (eliptickým) tvarem výtrusů. Další podobné druhy: lišák zprohýbaný (Hydnum repandum) a l. bělavý (Hydnum albidum).

Hydnum rufescens agg. PR Maštale, podmáčený bor, sub Pinus, Picea, Alnus, 3.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hydnum rufescens agg. NPR Trčkov, acidofilní bučina, sub Fagus, 22.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hydnum rufescens agg. PP Smradovna, kulturní smrčina, sub Picea, 17.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hojná houba rostoucí od konce léta do podzimu v listnatých i jehličnatých lesích, převážně na kyselých půdách. Jedlý. Ještě hojnější lišák ryšavý (Hydnum rufescens) je menší, s centrálním (nikoli excentrickým) relativně (vůči průměru klobouku) delším třeněm, s oranžovými tóny a ostny, které obvykle nesbíhají na třeň. Lišák bělavý (Hydnum albidum) je vzácný druh význačný drobnými bělavými plodnicemi a malými výtrusy, roste zejména na vápnitých půdách.

Hydnum repandum Hřivice, acidofilní bučina, sub Fagus, Pinus, 3.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější (místy však až hojný) druh rostoucí na podzim pod jehličnany (zejm. smrkem), méně listnáči na vápnitých půdách. Význačná velmi hořkou chutí. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Leucopaxillus gentianeus NPR Pochválovská stráň, okroticová bučina, sub Quercus, Picea, Fagus, 10.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Leucopaxillus gentianeus PP Kozinecká stráň, teplomilná doubrava, sub Quercus, Picea, 22.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Leucopaxillus gentianeus Hřivice, teplomilná doubrava, sub Quercus, Picea, 3.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hojnější druh pavučince z okruhu pavučince odchylného (Cortinarius anomalus). Roste na podzim, nejčastěji v kulturních smrčinách, často na trvanatých místech při lesních okrajích, podél cest apod. Od p. odchylného se pozná hnědým (nikoli žlutým) páskem vela na třeni, mohutnějšími plodnicemi se sytěji zbarveným kloboukem.

Cortinarius caninus Ždánidla, kulturní smrčina, sub Picea, 4.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius caninus Výsluní, kulturní smrčina, okraj lesní cesty, sub Picea, 4.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Panaeolus rickenii

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na trusu býložravců či hnojených loukách. Od podobných druhů se pozná podle mikroskopických znaků.

Panaeolus acuminatus Domoušice, kulturní smrčina, koňský trus, 26.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

Panaeolus acuminatus PR Údolí Teplé, mezofilní louka, 29.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Panaeolus acuminatus PP Prameniště Chomutovky, klečové rašeliniště, trus jelena, 4.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Panaeolus acuminatus Hrnčíře, pastvina, kravský trus, 8.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Panaeolus acuminatus NPR Břehyně-Pecopala, přechodové rašeliniště, 8.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cortinarius sabuletorum, Cortinarius daulnoyae

Méně hojný pohledný pavučinec rostoucí na podzim pod listnáči na nevápnitých půdách především pod duby. Připomíná vybledlé plodnice p. hnědofialového (Cortinarius balteatocumatilis), ale je drobnější a s růžovými tóny. Dužnina reaguje s KOH žlutě. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Cortinarius daulnoyae PR Vápenka, kyselá bučina, sub Quercus rubra, Fagus, Picea, 15.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius daulnoyae Deštnice, teplomilná doubrava, sub Quercus, 5.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius daulnoyae Mikulovický vrch u Kadaně, teplomilná doubrava, sub Quercus, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cortinarius galeobdolon?

Celkem hojný pavučinec rostoucí na podzim pod listnáči na kyselých i neutrálních půdách. Taxon z obtížné skupiny pavučinců z "tradičního" podrodu Myxacium s hořkou pokožkou klobouku. Klobouk zprvu pokrytý bělavým velem, v dospělosti s okrovými tóny. Pokožka hořká, ale dužnina mírná. Příbuzný pavučinec křišťálový (Cortinarius barbatus) je obvykle světlejší a má hořkou jak pokožku, tak dužninu. Viz drobný pavučinec Cortinarius alboamaresecens.

Cortinarius emollitoides Deštnice, teplomilná doubrava, sub Quercus, Prunus spinosa, 5.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius emollitoides Česká Kamenice, acidofilní doubrava, sub Fagus, 22.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius emollitoides Česká Kamenice, acidofilní doubrava, sub Fagus, 22.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius emollitoides EVL Království, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Tilia, 6.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hymenoscyphus epiphyllus

Vřeckovýtrusá houba rostoucí na listech, rostlinných zbytcích, větvičkách apod., často na číškách od dubu Od velmi podobné voskovičky Phaeohelotium monticola se odlišuje mikroskopickými znaky (nutné vyšetřit živý materiál!). Materiál z horských poloh je poněkud odlišný makroskopicky (viz foto níže) - apothecia s delší stopkou a s oranžovými tóny; mikroskopicky je však velmi podobný P. epiphyllum (jiný druh?).

Phaeohelotium epiphyllum Deštnice, teplomilná doubrava, listy a číšky Quercus, 5.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Phaeohelotium epiphyllum Deštnice, teplomilná doubrava, listy a číšky Quercus, 5.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Phaeohelotium epiphyllum aff. Alp Flix [CH], porost olše zelené, břeh potůčku, zčásti zanořená větev Alnus viridis, 10.8.2022, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh vláknice rostoucí od pozdního jara do podzimu pod listnáči, méně často jehličnany, na neutrálních až vápnitých či živinami bohatých půdách. Pach zemitý. Spory hladké, eliptické, metuloidní pleurocystidy chybí.

Inocybe cervicolor Deštnice, teplomilná doubrava, sub Quercus, Prunus spinosa, 5.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe cervicolor NPP Rečkov, mokřadní olšina, sub Alnus, Picea, 25.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lepiota setulosa, Lepiota rhodorrhiza?, Lepiota speciosa?

Roztroušeně se vyskytující drobnější bedla rostoucí v listnatých lesích na úživných, často vápnitých půdách. Význačná absencí prstenu a mikroznaky (pokožka typu trichoderm s vtroušenými vejčitými až hruškovitými elementy, spory eliptické až vejčité 5-6 x 2,5-3,5 μm). Pach obvykle po pesterci (metalický). Jedovatá. Komplikovaná skupina, zde v poměrně širokém pojetí, pravděpodobně zahrnuje více druhů. Bedla Forquignonova (Lepiota forquignonii) je podobná, ale olivovými tóny na klobouku a většími sporami. Bedla klamavá (Lepiota pseudolilacea) má prsten a větší eliptické až válcovité spory.

Lepiota echinella NPP Lichnice-Kaňkovy hory, suťový les, lesní cesta, sub Fraxinus, Acer, Alnus, 10.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota echinella Lipová-Lázně, kulturní smrčina, okraj cesty, sub Picea, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota echinella Obírka, dubohabřina, sub Carpinus, Tilia, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lactarius bertillonii

Roztroušeně se vyskytující ryzec rostoucí od léta do podzimu pod listnáči (zejména buky). Mléko bílé, velmi palčivé. Velmi podobný a hojný ryzec plstnatý (Lactifluus vellereus) se liší mírným mlékem (nutno zkoušet bez kontaktu s dužninou!) a mikroskopicky odlišnou ornamentikou výtrusů. Oranžová reakce s KOH někdy udávaná v literatuře není spolehlivým znakem.

Lactifluus bertillonii Kynšperk nad Ohří, výsypka Boží Požehnání, sub Corylus, Quercus, Betula, 17.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Lactifluus bertillonii PR Dětanský chlum, teplomilná doubrava, sub Quercus, Ulmus, 2.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Lactifluus bertillonii (spory, bazidie a pleucystida, Melzerovo reagens, 1000x) 17.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější křehutka rostoucí od léta do podzimu ze zbytků dřeva (často pod povrchem) na živinami bohatých stanovištích. Bez výrazného pachu. Nápadná kořenujícím třeněm, lupeny bez červené linky pod ostřím a mikroznaky. Podobná jsou například běžné druhy křehutka útlá (Psathyrella corrugis) či k. tenkokořenná (Psathyrella microrrhiza).

Psathyrella longicauda PR Dětanský chlum, okraj lesní cesty, 2.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella longicauda PR Dětanský chlum, okraj lesní cesty, 2.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinus radians

Roztroušeně se vyskytující hnojník ze sekce Domestici. Roste od jara do podzimu na zbytcích dřeva, větvičkách, někdy zdánlivě ze země. Podobně jako někteří jiní zástupci sekce tvoří rezavé ozonium. Od podobných (a hojnějších) druhů - hnojníku domácího (Coprinellus domesticus) či hnojníku žlutochlupého (Coprinellus xanthothrix) se pozná pouze mikroskopicky (velikost výtrusů - z této trojice je má největší).

Coprinellus radians NPR Čtvrtě, teplomilná doubrava, sub Quercus, 30.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus radians PR Maštale, skládka dřeva, zbykty kůry a dřeva, 15.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus radians Havraní ostrov, degradovaný lužní les, sub Robinia, Aesculus, Acer cempestris, 6.8.2018, (c) Lucie Zíbarová

Vzácný, jen místy hojnější druh rostoucí na podzim od různými listnáči. Dává přednost vápnitým půdám. Nezaměnitelný druh pro zářivě žlutě vločkovaný okraj klobouku. Podobné druhy: šťavnatka rezavějící (Hygrophorus discoxanthus), š. drvopleňová (Hygrophorus cossus) a š. slonovinová (Hygrophorus eburneus). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Hygrophorus chrysodon NPR Čtvrtě, dubohabřina, sub Tilia, Quercus, 30.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus chrysodon NPR Čtvrtě, dubohabřina, sub Tilia, Quercus, Populus tremula, 30.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus chrysodon NPR Čtvrtě, dubohabřina, sub Tilia, Quercus, 30.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující mohutný druh pavučince z "tradičního" podrodu Phlegmacium rostoucí na podzim pod listnáči na vápnitých půdách. Nápadný velkými plodnicemi a kloboukem s hojnými útržky bělavého vela. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Cortinarius saporatus Klapice, dubohabřina, sub Carpinus, Corylus, Quercus, Acer capestre, Pinus, 10.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius saporatus Klapice, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, Fagus, 10.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius saporatus Koněprusy, vápnomilná bučina, sub Fagus, 13.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius saporatus NPR Čtvrtě, teplomilná doubrava, sub Quercus, 30.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Houba na první pohled připomíná drobnější plodnice bílé strmělky (např. strmělku listomilnou - Clitocybe phyllophila), liší se však mikroskopicky silnostěnnými, podélně rýhovanými výtrusy. Patrně méně hojný druh, rostoucí mimo les v lučních biotopech či v listnatých lesích, především na vápnitých půdách. Pach a vůně moučná. Mechovka obecná (Clitopilus prunulus) je mnohem mohutnější a má větší a výrazněji rýhoavé výtrusy.

Clitopilus scyphoides Kozly, travnatá polní cesta, 15.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Clitopilus scyphoides Kyšperk, hradní zřícenina, sub Fagus, Acer, 4.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Clitopilus scyphoides Skalica [SK], trávník na vápenci, 18.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Clitopilus scyphoides Kyšperk, hradní zřícenina, sub Fagus, Acer, 4.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Clitopilus scyphoides NPR Čtvrtě, dubohabřina, silně rozložený kmen Quercus, 30.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Clitopilus scyphoides Nalžovice, mezofilní trávníka, 29.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Clitopilus scyphoides Sokolov, sub Carpinus, Pinus, 11.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Clitopilus scyphoides EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, sub Tilia, Corylus, 24.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Clitopilus scyphoides Bílichov, vlhká smrčina na opuce, sub Picea, Fraxinus, Alnus, 26.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Robustní mykorhizní houba rostoucí od konce léta do podzimu pod duby na teplých stanovištích a vápnitých půdách. Dvojník běžnější šťavnatky bukové (Hygrophorus penarius), která je makroskopicky velmi podobná. Jak již však druhové jméno naznačuje, oba druhy se liší hostitelskou dřevinou a i drobnými rozdíly v mikroznacích. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Hygrophorus penarioides NPR Koda, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Acer campestris, 16.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus penarioides PR Kulivá hora, bazifilní teplomilná doubrava, sub Quercus, 20.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus penarioides PP Evaňská rokle, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 25.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus penarioides NPR Čtvrtě, teplomilná doubrava, sub Quercus, 30.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující velmi drobný druh pečárky rostoucí v listnatých lesích, parcích a travnatých stanovištích. Dužnina žloutne a voní po anýzu. Taxonomicky složitá skupina (sekce Minores), spolehlivé určení možné jen za použití molekulárních metod. Pečárka odlišná (Agaricus semotus) a p. červenavá (Agaricus porphyrizon) se odlišují vínovými tóny na klobouku. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), vzhledem k komplikované možnosti určování nebyla při přípravě současného (2024) červeného seznamu hodnocena.

Agaricus cf. comtulus NPR Čtvrtě, teplomilná doubrava, sub Quercus, 30.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Patrně poměrně hojná sametovka rostoucí zejména mimo les, od konce jara do podzimu. Podobně jako další zástupci rodu určitelná pouze mikroskopicky. Druh variabilní ve tvaru klobouku a rozměrech výtrusů, rozeznávány dvě variety (var. campanulata a var. semiglobata), zdá se však, že přesnou hranici je někdy těžké vymezit.

Conocybe semiglobata var. campanulata NPP V Jezírkách, staré spáleniště, 8.5.2013, (c) Lucie Zíbarová

Conocybe semiglobata var. semiglobata PP Mravenčák, skalní step, 17.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Conocybe semiglobata var. semiglobata Žerotín, okraj lesní cesty, sub Larix, Symphoricarpos, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Bovista dermoxantha

Roztroušeně se vysktytující drobnější prášivka rostoucí od léta do podzimu na suchých, často rozvolněných trávnících. Mikroskopické znaky: kapilicium typu Lycoperdon, hyfy s póry, spory kulovité, bradvčité, s krátkým či žádným apikulem, cca 3-5 μm v průměru. Podobná přášivka letní (Bovista aestivalis) má více vyvinutou subglebu, kapilicium přechodného typu a takřka hladké spory.

Bovista pusilla PP Mravenčák, skalní step, 17.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Bovista pusilla (spory a kapilicium, Melzerovo reagens, 1000x), 17.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující pavučinec rostoucí na podzim pod buky na neutrálním až zásaditém podkladě. Druh nápadný výrazně vyvinutým velem, které tovří pseudoanulární zónu a šupinky na klobouku. Od podobných druhů (C. pseudovulpinus, C. obsoletus) se odlišuje jen slabě žloutnoucí dužninou, vřetenovitým až kořenujícím třeněm, vazbou na buk a rozměry výtrusů.

Cortinarius vulpinus Černý vrch u Klášterce nad Ohří, jedlobučina, sub Fagus, Abies, 17.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius vulpinus Raškov, květnatá bučina, sub Fagus, Acer, 14.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius vulpinus (obsoletus?) NPR Špraněk, vápnomilná bučina, 19.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh pavučince z podrodu Telamonia rostoucí na podzim pod listnáči, typicky v bučinách na úživnějším substrátu. Pach slabý řekvový. Podobně zbarvené druhy se vyskytují v podrodu Dermocybe, např. pavučnec krvavý (Cortinarius sanguineus) s plstnatým, nehygrofánním kloboukem a oranžovou plstí na bázi třeně.

Cortinarius cinnabarinus Černý vrch u Klášterce nad Ohří, jedlobučina, sub Fagus, Abies, 17.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius cinnabarinus Černý vrch u Klášterce nad Ohří, jedlobučina, sub Fagus, Abies, 17.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius cinnabarinus Černý vrch u Klášterce nad Ohří, jedlobučina, sub Fagus, Abies, 17.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cortinarius scaurocaninus

Roztroušeně či vzácně se vyskytující druh pavučince rostoucí na podzim pod listnáči na vápnitých půdách. Nejspíše zaměňován s hojnějším pavučincem sivonohým (Cortinarius glaucopus) s méně výraznou hlízou a výskytem spíše pod jehličnany.

Cortinarius magicus Domoušice, teplomilná doubrava, sub Quercus, Pinus, 27.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lactarius blennius var. fluens

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí pod bukem na úživnějších substrátech, v květnatých bučinách, suťových lesích, parcích apod. Mléko bílé, při zasychání šedozelenající, po chvíli palčivé. Někdy se udává jako pouhá varieta od běžného ryzce zeleného (Lactarius blennius). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Lactarius fluens Černý vrch u Klášterce nad Ohří, suťový les, sub Fagus, Fraxinus, 17.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius fluens Raškov, kvěnatá bučina, sub Fagus, Pinus, Carpinus, 14.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius fluens Liberec, Opičák, fragment bučiny, sub Fraxinus, Fagus, Acer, 24.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius fluens (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 17.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až míst hojně se vyskytující druh vláknice rostoucí na podzim pod listnáči (zejm. buk a dub) na úživných či vápnitých půdách. Význačná pachem po hořkých mandlích (marcipán, kyanovodík), okrovými barvami a zcela ojíněným třeněm bez hlízy. Snadno určitelná i podle makroznaků. Spory hladké, mandlovité. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Inocybe hirtella PR Vápenka, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 15.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe hirtella Černý vrch u Klášterce nad Ohří, jedlobučina, sub Fagus, 17.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe hirtella Raškov, květnatá bučina, sub Fagus, 14.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe hirtella Domoušice, okroticová bučina, sub Fagus, 27.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na podzim převážně v listnatých a smíšených lesích, často na úživnějších až vápnitých substrátech. Nápadně připomíná některé pavučince z podrodu Phlegmacium (pahřib) se kterými se může vyskytovat i na jedné lokalitě. Liší se však bílým výtrusným prachem (pavučince jej mají rezavě hnědý). Systematicky i způsobem výživy (pavučince jsou ektomykorhizní, bělopavučinec rozkládá opad) patří do jiné skupiny. Udávaný jako jedlý.

Leucocortinarius bulbiger Domoušice, okroticová bučina, sub Fagus, 27.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Leucocortinarius bulbiger PR Pod Rudným vrchem, okraj smíšeného kulturního lesa, sub Picea, Corylus, 12.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Leucocortinarius bulbiger PR Průchodnice, vápnomilná bučina, sub Fagus, Acer, 19.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Leucocortinarius bulbiger Chrastín, kulturní smrčina, sub Picea, Larix, 28.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cortinarius anserinus s. auct.

Roztroušeně se vyskytující druh pavučince rostoucí na podzim pod různými listnáči (nejčastěji bukem) na bázemi bohatších půdách. Nápadný ovocným pachem, výrazně vyvinutou pavučinkou (kortinou) a hořkou pokožkou klobouku. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Cortinarius amoenolens NPR Karlovské bučiny, květnatá bučina, sub Fagus, Acer, Fraxinus, 15.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius amoenolens NPR Karlovské bučiny, květnatá bučina, sub Fagus, Acer, Fraxinus, 15.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius amoenolens (detail pavučinky)  NPR Karlovské bučiny, květnatá bučina, sub Fagus, Acer, Fraxinus, 15.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius amoenolens NPR Karlovské bučiny, květnatá bučina, sub Fagus, Acer, Fraxinus, 15.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius amoenolens NPR Karlovské bučiny, květnatá bučina, sub Fagus, Acer, Fraxinus, 15.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius amoenolens PR Vápenka, vápnomilná bučina, sub Fagus, 15.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius amoenolens NPR Špraněk, vápnomilná bučina, sub Fagus, 19.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Patrně vzácnější výrazně zbarvený druh pavučince z podrodu Phlegmacium (pahřib) rostoucí na podzim pod listnáči i jehličnany na vápnitých půdách. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Cortinarius dibaphus NPR Čtvrtě, dubohabřina, sub Tilia, Quercus, 30.10.2014, (c) Lucie Zíbarová