Lucie Zíbarová

Lucie Zíbarová

Vzácnější křehutka vyskytující se na podzim na dřevě listnáčů, nejčastěji na silně zetlelých kmenech buků. Dává přednost pralesovitým porostům. Nápadná bohatě vyvinutým velem, které tvoří útržky na okraji klobouku a mikroznaky (velmi bohaté pleurocystidy se zesílenými a žlutými stěnami po celé délce). Podobné druhy: křehutka švédská (Psathyrella rostellata), k. olympijská (Psathyrella olympiana) nebo k. vlásenitá (Psathyrella fibrillosa). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

 

Psathyrella spintrigeroides

Psathyrella spintrigeroides NPR Ve Studeném, suťový les, silně rozložený kmen Fagus, 10.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Psathyrella spintrigeroides

Psathyrella spintrigeroides NP České Švýcarsko, Havraní skála, porost náletových dřevin na starém spáleništi, padlý kmen Pinus, 1.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Psathyrella spintrigeroides

Psathyrella spintrigeroides NPR Ve Studeném, květnatá bučina, silně rozložený kmen Fagus, 28.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Psathyrella spintrigeroides

Psathyrella spintrigeroides NPR Kohoutov, květnatá bučina, silně rozložený kmen Fagus, 10.11.2015, (c) Lucie Zíbarová

 

Psathyrella spintrigeroides

Psathyrella spintrigeroides PR Vápenka, květatá bučina, kme Fagus, 15.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Psathyrella spintrigeroides

Psathyrella spintrigeroides Lovosice, Havraní ostrov, degradovaný lužní les, kmen listnáče (Populus?), 7.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Psathyrella spintrigeroides

Psathyrella spintrigeroides (spory a pleurocystidy, 5% KOH, 1000x), 11.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Roztroušeně až místy hojně se vyskytující závojenka rostoucí od pozdního léta do podzimu v listnatých lesích a parcích zejm. pod duby na kyselých i bazických, převážně těžkých jílovitých půdách. Moučný pach a chuť. Jedovatá!

 

Entoloma lividoalbum

Entoloma lividoalbum dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Acer campestre, 13.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Entoloma lividoalbum

Entoloma lividoalbum Lipová u Brodců, teplomilná bazifilní doubrava, sub Quercus, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Syn.: Fibulomyces septentrionalis

Nenápadná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě jehličnů i listnáčů. Od ostatních podobných tenkých bělavých povlaků s rhizomorfami se pozná pouze mikroskopicky.

 

Leptosporomyces septentrionalis

Leptosporomyces septentrionalis Lipová u Brodců, suTový les, fragment kmene Abies, 2.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Leptosporomyces septentrionalis

Leptosporomyces septentrionalis Lipová u Brodců, jedlová doubrava, fragment kmene Abies, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Leptosporomyces septentrionalis

Leptosporomyces septentrionalis Soumarský most, podmáčená smrčina, kmen Picea, 6.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Vzácně se vyskytujcí taxon rostoucí od konce jara do podzimu na otevřených stanovištích, typicky suchých, živinami chudých trávnících. Od typické variety bedly odřené (var. excoriata) se liší světlými šupinami a mikroznaky.

 

Macrolepiota excoriata var. heimii

Macrolepiota excoriata var. heimii Lipová u Brodců, suchý krátkostébelný trávník, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

pondělí, 20 leden 2014 14:20

Macrolepiota procera (Bedla vysoká)

Hojná a obecně známá saprotrofní houba od léta do podzimu rostoucí na loukách a mezích, v křovinách a zahradách, případně světlých listnatých lesích. Vyrůstá často po větších letních bouřkách. Jedlá a chutná. Význačná příčně zebrovaným třeněm a drobnými, koncentricky uspořádanými šupinami na klobouku. Podobná je např. bedla Konradova (Macrolepiota konradii). Viz též skupina "červenajících bedel": bedla červenající (Chlorophyllum rachodes), b. zahradní (Chlorophyllum brunneum) a b. šedohnědá (Chlorophyllum olivieri).

 

Macrolepiota procera

Macrolepiota procera Dymokury, dubohabřina, sub Quercus, Corylus, Acer campestre, 3.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Macrolepiota procera

Macrolepiota procera Řepeč, kulturní smíšený les, sub Quercus rubra, Pinus, 25.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Macrolepiota procera

Macrolepiota procera Lipová u Brodců, teplomilná bazifilní doubrava, sub Quercus, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

pondělí, 20 leden 2014 14:08

Russula medullata (Holubinka dužnatá)

Roztroušeně se vyskytující holubinka rostoucí pod listnáči (zejm. osika, ale i bříza či dub) na úživných, jílovitých půdách. Barva klobouku dosti proměnlivá, třeň bílý, bez fialového nádechu. Výtrusný prach v rámci sekce Griseinae poměrně tmavý, světle až sytě okrový (až sv. žlutý). Mírná. Bez výrazného pachu. Viz Russula grisea, Russula anatina, Russula atroglauca aj.

 

Russula medullata

Russula medullata Lítovská výsypka, výsadba listnáčů, sub Populus tremula, Quercus, Tilia, 21.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Russula medullata

Russula medullata PR Údolí Teplé, smrčina, okraj silnice, sub Populus tremula, Picea, 21.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

 

Russula medullata

Russula medullata Lipová u Brodců, humózní teplomilná doubrava, sub Quercus, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

pondělí, 20 leden 2014 14:02

Russula cuprea (Holubinka měďová)

Syn.: Russula urens

Roztroušeně se vyskytující holubinka rostoucí pod listnáči (dub, habr) na úživnějších, spíše bazických půdách. Palčivá. Výtrusný prach sytě žlutý. Podobná holubinka tmavofialová (Russula firmula) roste po jehličnany a liší se i mikroznaky v pokožce klobouku. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

 

Russula cuprea

Russula cuprea Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, sub Quercus, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Russula cuprea

Russula cuprea (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

pondělí, 20 leden 2014 13:44

Russula persicina (Holubinka broskvová)

Vzácnější holubinka rostoucí od léta do počátku podzimu pod listnáči (zejm. duby) na úživnějších, spíše bazických půdách. Palčivá. Výtrusný prach sytě krémový. Podobná je např. žloutnoucí holubinka citlivá (Russula luteotacta) s bílým výtrusným prachem a žloutnoucími plodnicemi. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

 

Russula persicina

Russula persicina PR Holý vrch, dubohabřina, sub Quercus rubra, 18.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Russula persicina

Russula persicina Lipová u Brodců, humózní doubrava, sub Quercus, Fraxinus, Acer, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Russula persicina

Russula persicina Radonický vrch, teplomilná doubrava, sub Quercus, Fraxinus, 6.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Russula persicina

Russula persicina Lipová u Brodců, humózní doubrava, sub Quercus, Fraxinus, Acer, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Russula persicina

Russula persicina Radonický vrch, teplomilná doubrava, sub Quercus, Fraxinus, 6.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Russula persicina

Russula persicina Radonický vrch [spory, Melzerovo reagens, 1000x] 6.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

pondělí, 20 leden 2014 13:34

Russula pseudointegra (Holubinka ruměná)

Roztroušeně se vyskytující holubinka rostoucí od léta do časného podzimu pod listnáči (zejm. duby) na kyselých až mírně zásaditých, těžších půdách, především v teplejších oblastech, často i na hrázích rybníků. Nápadná sytě žlutým výtrusným prachem a obvykle mírně palčivou a nahořklou dužninou. Viz holubinka potřísněná (Russula tinctipes).

 

Russula pseudointegra

Russula pseudointegra Houština u Mašťova, teplomilná doubrava, sub Quercus, 3.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Russula pseudointegra

Russula pseudointegra (spory, Melzerovo reagens, 1000x) 3.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Syn.: Perilachnea hemisphaerioides

Plodničky této vřeckovýtrusé houby lze nalézt jednotlivě či v malých skupinkách, roztroušeně po většinu roku na holé půdě, často (nikoli však výhradně) na lesních spáleništích. V rámci rodu Trichophaea se jedná o poměrně velkého zástupce (průměr plodnic až 1.5 cm), ostatní druhy jsou zpravidla menší (viz např. bělokosmatka osmahlá - Trichophaea woohopeia). Naopak spory jsou poměrně malé 13-14.5 x 7-7.5 μm, eliptické, neornamentované, se dvěma kapénkami. Záměna je možná i s hojnou bělokosmatkou polokulovitou (Humaria hemispharica), jejíž plodnice jsou zpravidla větší, více prohloubené a s jinými mikroznaky.

 

Trichophaea hemisphaerioides

Trichophaea hemisphaeroides NPP Jestřebské slatiny, staré spáleniště, sub Pinus, Betula, Rhamnus, 5.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Trichophaea hemisphaerioides

Trichophaea hemisphaerioides Prachatice, Libín, kulturní smrčina, fragment spáleného dřeva, 15.4.2007, (c) Lucie Zíbarová

 

Trichophaea hemisphaerioides

Trichophaea hemisphaerioides Pískovna Erika, staré spáleniště, sub Pinus, Betula, 21.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Drobná, avšak pohledná vřeckovýtrusá houba rostoucí na zemi, opadu či zbytcích dřeva, často pod osikou a ostatními topoly. Níže zobrazený nález je neobvyklý výskytem na starém trusu, jako koprofilní se udává příbuzná bělokosmatka čtyřvýtrusá (Trichophaeopsis tetraspora), ta se však liší mikroznaky (tetrasporická vřecka). Trichophaeopsis latispora má výtrusy širší než 12 μm. Podobní jsou též zástupci rodu Trichophaea (např. bělokosmatka osmahlá - Trichophaea woohopeia), kteří však nemají typické chloupky s dvěmi větvemi, z nichž jedna směřuje vzhůru a druhá dolů, jak je typické pro rod Trichophaeopsis.

 

Trichophaeopsis bicuspis

Trichophaeopsis bicuspis Lipová u Brodců, nálet osiky, starý zaječí trus, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Trichophaeopsis bicuspis

Trichophaeopsis bicuspis Liberec, Opičák, "lužní" les, větvička Populus X canadensis, 7.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

 

Trichophaeopsis bicuspis

Trichophaeopsis bicuspis CHÚ Sihoť [SK], paseka po lužním lese, 7.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Trichophaeopsis bicuspis

Trichophaeopsis bicuspis Liberec, Opičák, "lužní" les, opad Populus X canadensis, 7.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

 

neděle, 19 leden 2014 20:56

Phlebia rufa (Žilnatka proměnlivá)

Roztroušeně se vyskytující dřevorozkladná houba rostoucí po celý rok (převážně v jeho chladnější polovině) na mrtvém dřevě listnáčů, vz. jehličnanů. Způsobuje bílou hnilobu. Nápadná hrbolatým, merulioidním až takřka pórnatým uspořádáním hymenoforu, narozdíl od radiálně žilnatého uspořádání např. žilnatky bledé (Phlebia centrifuga) či ž. oranžové (Phlebia radiata). Žilnatka javorová (Phlebia acerina) se má odlišovat žlutokrovým a hruběji žilnatým hymenoforem a mírně odlišnými mikroskopickými znaky. Velmi vzácná žilnatka vodnatá (Phlebia tremelloidea) má výrazné, inkrustované cystdiy, patrné již pod lupou.

 

Phlebia rufa

Phlebia rufa Mikulovický vrch, dubohabřina, větev Carpinus, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Phlebia rufa

Phlebia rufa NPR Ruda, nálet osiky, kmen Populus tremula, 12.4.2014, (c) Lucie Zíbarová

 

Phlebia rufa

Phlebia rufa PP Podskala, suťový les, kmen Sorbus, 28.5.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Phlebia rufa

Phlebia rufa NPR Horný les [SK], tvrdý luh, padlý kmen Fraxinus, 25.4.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

Phlebia rufa

Phlebia rufa NPP Hrabanovská černava, borový lesík, kmínek Pinus, 1.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Phlebia rufa

Phlebia rufa Uhelná, stará pískovna, náletové dřeviny, kmen Populus tremula, 30.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Phlebia rufa

Phlebia rufa CHA Sihoť [SK], tvrdý luh, větev Swida, 6.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Syn.: Collybia racemosa

Drobná houbička rostoucí vzácně ze starých plodnic lupenatých hub, především holubinek a ryzců. Druh nápadný třeněm s postranními větvičkami, na kterých se tvoří ve slizovitých kupkách nepohlavní výtrusy (konidie). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

 

Dendrocollybia racemosa

Dendrocollybia racemosa NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, detrit, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Dendrocollybia racemosa

Dendrocollybia racemosa Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, mumifikovaná plodnice Russula sp., 30.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Dendrocollybia racemosa

Dendrocollybia racemosa NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, detrit, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Dendrocollybia racemosa

Dendrocollybia racemosa PP Maštale, potoční luh, mumifikovaná plodnice Russula sp., 19.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Syn.: Collybia alkalivirens

Poměrně vzácná penízovka rostoucí od konce léta do podzimu v listnatých lesích, typicky v humózních bučinách. Druh nápadný tmavým zbarvením, oranžově rezavým bazálním myceliem a zelenou reakcí na roztok zásad. Podobná penízovka Konradova (Gymnopus fagiphilus) má negativní reakci na KOH. Viz též penízovka jarní (Gymnopus vernus). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

 

Gymnopus fuscopurpureus

Gymnopus fuscopurpureus NPP Medník, květnatá bučina, opad Fagus, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Gymnopus fuscopurpureus

Gymnopus fuscopurpureus Koněprusy, humózní dubohabřina, sub Fagus, Carpinus, Acer campestre, 30.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

neděle, 19 leden 2014 19:38

Mutinus ravenelii (Psivka Ravenelova)

Vzácná hadovkovitá houba rostoucí od léta do podzimu na humózních, často člověkem ovlivněných stanovištích. Druh introdukovaný do Evropy v průběhu dvacátého století ze Severní Ameriky, šíří se. Podobná a v ČR původní je psivka obecná (Mutinus caninus).

 

Mutinus ravenelii

Mutinus ravenelii Dluhoště, hráz rybníka, rostlinné zbytky, 24.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

neděle, 19 leden 2014 19:30

Galerina triscopa (Čepičatka kmenová)

Hojná drobnější čepičatka rostoucí od léta do podzimu jednotlivě či v malých skupinkách na dřevě jehličnanů, vz. listnáčů, často v pokročilém stadiu rozkladu, od časného léta do podzimu. Nápadná kloboukem s ostrým hrbolem, drobnými rozměry, třeněm se zbytky vela a mikroznaky. Mohutnější plodnice vytváří f. telamonoides, připomínající drobné pavučince.

 

Galerina triscopa

Galerina triscopa Drmaly, acidofilní doubrava, pařez Larix, 3.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

 

Galerina triscopa

Galerina triscopa PP Zadní rybník, kulturní smíšený les, pařez Picea, 16.9.2019 (c) Lucie Zíbarová

 

Galerina triscopa

Galerina triscopa NPR Břehyně-Pecopala, mokřadní olšina, pařez Alnus, 8.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

 

Galerina triscopa

Galerina triscopa NPP Peklo, mokřadní olšina, pahýl Alnus, 20.7.2015, (c) Lucie Zíbarová

 

Galerina triscopa

Galerina triscopa NPP Medník, acidofilní bučina, silně rozložený kmen Fagus, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Galerina triscopa

Galerina triscopa PR Polom, květnatá bučina, silně rozložený kmen Fagus, 15.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

 

Hojná závojenka rostoucí od časného léta do podzimu v jehličnatých lesích, na chudých kyselých i rašelinných půdách, vz. i pod listnáči. Klobouky bývají u tohoto druhy často na temeni typicky oploštělé. Vůně nevýrazná nebo slabě moučná. Význačná (převážně) bisporickými bazidiemi a basencí cheilocystid. Proměnlivý druh či skupina druhů.

 

Entoloma cetratum

Entoloma cetratum NPR Velká niva, rašelinná smrčina, sub Picea, 3.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

 

Entoloma cetratum

Entoloma cetratum NPR Bždhyně-Pecopala, smrčina v rokli, sub Picea, Betula, 23.4.2023, (c) Lucie Zíbarová

 

Entoloma cetratum

Entoloma cetratum NPP Jestřebské slatiny, rašelinná louka, 20.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Entoloma cetratum

Entoloma cetratum NPP Medník, acidofilní bučina, sub Fagus, 13.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Závojenka patřící do komplexu obtížně rozlišitelných druhů (viz. např. závojenka hladká - Entoloma sericatum, závojenka vmáčklá - Entoloma rhodopolium). Vyznačuje se tmavším, prosvítavě rýhovaným a hygrofánním kloboukem, moučným pachem a mikroznaky.

 

Entoloma subradiatum

Entoloma subradiatum NPP Medník, květnatá bučina, sub Fagus, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Entoloma subradiatum

Entoloma subradiatum PP Domaslavické údolí, květnatá bučina, sub Fagus, Fraxinus, 10.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

 

neděle, 19 leden 2014 17:24

Tulasnella subglobispora (Tulasneovka)

Nafialovělý povlak rostoucí na dřevě listnáčů i jehličanů. Od podobných druhů rozlišitelná pouze mikroskopicky. Vzácný druh ve střední Evropě spíše se severským rozšířením. Význačná mikroskopicky téměř kulovitými sporami.

 

Tulasnella subglobispora

Tulasnella subglobispora Tatranský národný park, Tichá dolina [SK], horská smrčina, kmen Picea, 19.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Tulasnella subglobispora

Tulasnella subglobispora NPP Medník, dubohabřina, kmen Abies, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

neděle, 19 leden 2014 17:04

Postia undosa (Bělochoroš vlnitý)

Syn.: Oligoporus undosus, Spongisporus undosus, Spongispororus rhodophilus, Osteina undosa

Vzácnější jednoletý choroš rostoucí na dřevě jehličnů (zvl,. smrku), velmi vzácně i listnáčů. Nápadný velkými póry a zvlněným okrajem plodnice. Způsobuje hnědou hnilobu. Bělochoroš Spongispororus rhodophilus rostoucí v sousedství troudnatce růžového (Rhodofomes roseus) je patrně totožný. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

 

Oligoporus undosus

Postia undosa NPP Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 9.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

 

Oligoporus undosus

Postia undosa Povydří, vlhká smrčina, řezná plocha kmene Picea, 6.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Oligoporus undosus

Postia undosa PP Vlásenický potok, suťový les, kmen Picea, 26.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Oligoporus undosus

Postia undosa PP Stodůlecký vrch, podmáčená smrčina, kmen Picea, 28.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Oligoporus undosus

Postia undosa PP U Kunštátské kaple, rozpadlá horská smrčina, kmínek Picea, 15.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Oligoporus undosus

Postia undosa PR V Podolánkách, rašelinná smrčina, padlý kmen Picea, 28.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Oligoporus undosus

Postia undosa NPR Karlovské bučiny, květnatá bučina, padlý kmen Fagus?, 19.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

neděle, 19 leden 2014 12:33

Peniophora laeta (Kornatka lošákovitá)

Roztroušeně se vyskytující dřevorozkladná houba rostoucí na neodkorněných větvích habrů. Plodnice se zakládají pod kůrou a pomocí kolíků ji odchlipují a protrhávají. Ostatní oranžoví zástupci rodu mají hladký hymenofor (např. kornatka masová - Peniophora incarnata, k. oranžová - Peniophora aurantica, k. Erikssonova (Peniophora erikssonii). Při velké nepozornosti je možná záměna za struhák blanitý (Radulomyces molaris).

 

Peniophora laeta

Peniophora laeta NPP Medník, acidofilní doubrava, větev Carpinus, 10.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Peniophora laeta

Peniophora laeta NPP Medník, acidofilní doubrava, větev Carpinus, 10.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Peniophora laeta

Peniophora laeta Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, větev Carpinus, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Peniophora laeta

Peniophora laeta Obírka, dubohabřina, větev Carpinus, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Peniophora laeta

Peniophora laeta Obírka, dubohabřina, větev Carpinus, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Peniophora laeta

Peniophora laeta NPR Bčehyně-Pecopala, dubohabřina, opadlá větev Carpinus, 6.7.2023, (c) Lucie Zíbarová

Hojná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě lípy, typicky na nedávno odumřelých neodkorněných větvích. Význačná plodnicemi, které se za sucha odchlipují od substrátu (podobně např, jako u kornatky dubové - Peniophora quercina), vazbou na lípu (na té se ovšem poměrně často vyskytuje i např. kornatka šedá - Peniophora cinerea) a mikroznaky.

 

Peniophora rufomarginata

Peniophora rufomarginata NPP Medník, dubohabřina, větev Tilia, 10.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Peniophora rufomarginata

Peniophora rufomarginata PP Plešivec, suťové pole, větev Tilia, 23.3.2017, (c) Lucie Zíbarová

neděle, 19 leden 2014 12:08

Pezicula carpinea (Vyklenutka habrová)

Syn.: Pezicula fagi, Dermatea carpinea

Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na větvích habru, méně často buku. Houba žije po většinu času uvnitř rostliny jako endofyt, aniž by se nějak výrazně projevovala, skupinky plodniček prorážejících kůru se objevují až po odumření větévky. Velmi podobní jsou další zástupci rodu - např. vyklenutka klenová (Pezicula acericola) na javorech, v. skořicová (Pezicula cinnamomoea) na dubech a v. bledá (Pezicula livida) na jehličnanech a mnozí další.

 

Pezicula carpinea

Pezicula carpinea NPP Medník, acidofilní doubrava, větev Carpinus, 10.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Pezicula carpinea

Pezicula carpinea NPP Medník, acidofilní doubrava, větev Carpinus, 10.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Annulohypoxylon cohaerens, Hypoxylon cohaerens

Hojná tvrdohouba rostoucí na dřevě buku, převážně v počátečních stadiích rozkladu. Podobně jako ostatní druhy rodu Jackrogersella se vyznačuje papilátními ostiolami perithecií. Podobné druhy: dřevomor mnohotvarý (Jackrogersella multiformis) především na olši a bříze a dřevomor Jackrogersella minutella na dubu a kaštanovníku.

 

Hypoxylon cohaerens

Jackrogersella cohaerens Staré Ransko, květnatá bučina, kořenové náběhy pařezu Fagus, 5.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Hypoxylon cohaerens

Jackrogersella cohaerens NPR Karlštejn, dubohabřina, opadlá větev Fagus, 10.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

 

Hypoxylon cohaerens

Jackrogersella cohaerens NPR Ve Studeném, květnatá bučina, větev Fagus, 6.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Hypoxylon cohaerens

Jackrogersella cohaerens PR Polom, květnatá bučina, větev Fagus, 14.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Hypoxylon cohaerens

Jackrogersella cohaerens NPR Karlštejn, dubohabřina, opadlá větev Fagus, 10.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

 

Hypoxylon cohaerens

Jackrogersella cohaerens PR Polom, květnatá bučina, větev Fagus, 14.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Hypoxylon cohaerens

Jackrogersella cohaerens (mladá stromata) PR Polom, květnatá bučina, větev Fagus, 14.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Hypoxylon cohaerens

Jackrogersella cohaerens (barviva v KOH) (c) Lucie Zíbarová

sobota, 18 leden 2014 22:01

Peziza tenacella (Řasnatka fialová)

Syn.: Geoscypha tenacella, Peziza subviolacea, Peziza praetervisa s. Dennis, Breitenbach et Kränzlin, Peziza tenacella nom. illeg.

Jedna z fialových řasnatek rostoucích na spáleništích, od ostatních druhů s podobnou ekologií a fialovými tóny (řasnatka laločnatá - Peziza violacea, ř. Moserova - Peziza moseri, ř. hnědofialová - Peziza ampelina) se liší ornamentovanými výtrusy.

 

Peziza tenacella

Peziza tenacella NP České Švýcarsko, Mezní Louka, spáleniště po acidofilní bučině, 2.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Peziza tenacella

Peziza tenacella NP České Švýcarsko, Mezní Louka, spáleniště po acidofilní bučině, 2.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Peziza tenacella

Peziza tenacella NPP Medník, lesní spáleniště, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Peziza tenacella

Peziza tenacella NPP Medník, lesní spáleniště, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Peziza tenacella

Peziza tenacella NP České Švýcarsko, Mezní Louka, spáleniště po acidofilní bučině, 2.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Tomentella fibrosa

Kornatcovitá houba rostoucí roztroušeně na spodní straně dřeva pod listnáči (často topoly). Narozdíl od většiny ostatních vatiček patrně není mykorhizní. Nápadná oranžovými až skořicově rezavými plodnicemi s hrbolatým, zubatým až krátce ostnitým hymenoforem a především mikroznaky, zejména přítomnými hyfoidními cystidami uspořádanými do svazků. Viz vatička vlasatá (Odontia ferruginea).

 

Odontia fibrosa

Odontia fibrosa NPP Polabská černava, mokřadní olšina, opadlá větev Alnus, 3.10.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Tomentella fibrosa

Odontia fibrosa aff. NPR Velká Niva, okraj blatkového rašeliniště, kmen Betula, 7.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Syn.: Kneiffia gigantea, Phanerochate gigantea, Phlebia gigantea, Peniophora gigantea

Roztroušeně, místy hojně, se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí na dřevě jehličnanů, typicky čerstvě odumřelém. Častá na pařezech borovic. Druh nápadný voskovitými plodnicemi, hyfami bez přezek a velkými, silně inkrustovanými cystidami. V lesnictví se využívá jako prostředku biologické ochrany před ekonomicky významným chorošem kořenovníkem vrstevnatým (Heterobasidion annosum agg.) napadajícím kultury jehličnanů.

 

Phlebiopsis gigantea

Phlebiopsis gigantea PR Pohořské rašeliniště, podmáčená smrčina, kmínek Picea, 14.4.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Phlebiopsis gigantea

Phlebiopsis gigantea Hora sv. Šebestiana, klečové rašeliniště, kmínek Pinus x pseudopumilio, 5.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Phlebiopsis gigantea

Phlebiopsis gigantea PR Maštale, acidofilní bor, kmen Pinus, 15.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Phlebiopsis gigantea

Phlebiopsis gigantea Hříškov, smíšený kluturní les, pařez Pinus, 28.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

sobota, 18 leden 2014 19:56

Phallus impudicus (Hadovka smrdutá)

Hojná a obecně známá houba rostoucí od pozdního jara do podzimu v opadu v humózních listnatých a smíšených lesích. Hadovka smrdutá závojová (Phallus impudicus var. pseudoduplicatus) se od typické odrůdy odlišuje síťnatým závojem pod "kloboukem". Podobná, a u nás vzácnější, je teplomilná hadovka valčická (Phallus hadriani), rostoucí na písčitých půdách a s povrchem vnější okrovky (slupky 'vajíčka') s růžovými až fialovým odstíny a slabším pachem. Druhy rodu psivka - např. psivka obecná (Mutinus caninus) a p. Ravenelova (Mutinus ravenelii) se odlišují neoddělenou plodnou částí.

 

Phallus impudicus

Phallus impudicus Hřensko, acidofilní bučina, sub Fagus, Pinus, Picea, 28.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Phallus impudicus

Phallus impudicus Lipová-lázně, kulturní smíšený les, sub Picea, Acer, Fagus, 15.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Phallus impudicus

Phallus impudicus NP České Švýcarsko, Černý důl, spáleniště po acidofilní bučině, 24.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

 

Phallus impudicus

Phallus impudicus NPR Ve Studeném, jedlobučina, vývrat Fagus, 6.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

 

Phallus impudicus

Phallus impudicus PP Rychnovský vrch, porost náletových dřevin, sub Populus, Quercus, Tilia, Cerasus, 29.5.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Phallus impudicus

Phallus impudicus PR Údolí Doubravy, kulturní smrčina, sub Picea, Betula, 30.6.2023, (c) Lucie Zíbarová

neděle, 29 prosinec 2013 11:02

Tympanis alnea (Nahloučenka olšová)

Nenápadná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě olše a některých růžovitých dřevin (jabloň), typicky na neodkorněných větvích. Patrně nejhojnější zástupce r. Tympanis u nás.

 

Tympanis alnea

Tympanis alnea PR Neratovské louky, potoční luh, větev Alnus, 24.4.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Tympanis alnea

Tympanis alnea (primární spory a askokonidie, Melzerovo reagens, 1000x) 24.4.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

neděle, 29 prosinec 2013 10:28

Mucronella calva (Ostenatka lysá)

Syn.: Mucronella aggregata

Vzácnější dřevorozkladná houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů i listnáčů. Velmi drobné (<3mm) plodnice zprvu bílé, s věkem se zbarvují do žlutava. Spory amyloidní, hladké, 4.5-6 x 2.5-3.5 μm. Možná více kryptických druhů? Hojnější ostenatka Bresadolova (Mucronella bresadolae) se liší většími plodnicemi (až 10mm) a rozměry výtrusů (6-8 x 4.5-5.5 μm). Ostenatka žlutá (Mucronella flava) pak živě žlutými plodnicemi. Viz též Dentipratulum bialoviesense. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

 

Mucronella calva

Mucronella calva PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, větev Populus, 8.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Mucronella calva

Mucronella calva NPP Rečkov, mokřadní olšina, kmen Alnus, 25.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

 

Mucronella calva

Mucronella calva Zahrádky u České Lípy, zámecký park, padlý kmen Pseudotsuga(?), 8.11.2015, (c) Lucie Zíbarová

 

Mucronella calva

Mucronella calva NPR Kněžičky, teplomilná doubravá, opadlá větev Acer, 30.5.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

Mucronella calva

Mucronella calva PR Losí blato, blatkový bor, kmen Pinus, 1.5.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Mucronella calva

Mucronella calva PP Přesyp u Malolánského, kulturní bor, kmen Pinus, staré plodnice Schizopora flavipora, 8.11.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Mucronella calva

Mucronella calva NPR Bohadnečský rybník, lužní les, fragment kmene Salix, 14.4.2017, (c) Lucie Zíbarová