Poměrně hojný a nápadný druh pečárky rostoucí pod listnatými i jehličnatými dřevinami v lesích, lesních lemech, parcích, okrajích cest apod. na kyselých i zásaditých, dusíkem bohatých půdách.

Agaricus augustus, Hřivice, Suťový les, sub Tilia, Quercus, Sorbus, 9.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Agaricus augusus, PP Skalky u Třebutiček, teplomilná doubrava, sub Quercus, 6.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Hojná hřibovitá houba rostoucí od pozního jara do podzimu pod listnáči (zejm. dub, buk), vzácněji i jehličnany na bazických i kyselých půdách. Od podobného hřibu smrkového (Boletus edulis), se kterým se může vyskytovat na stejných stanovištích (zvl. ve vyšších polohách a na kyselých půdách) se liší suchým až plstnatým matným kloboukem bez fialových odstínů a výrazné světlé zóny na okraji. V teplejších oblastech naopak může růst se vzácnějším hřibem bronzovým (Boletus aereus) s výrazně tmavým, často mramorovaným kloboukem. Viz též hřib borový (Boletus pinophilus).

Boletus reticulatus Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, 24.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Boletus reticulatus Střelná, květnatá bučina, sub Fagus, Carpinus, 21.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Boletus reticulatus Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, 24.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Boletus reticulatus Lipová u Brodců, acidofilní doubrava, sub Quercus, Pinus, 28.6.2013, (c) Lucie Zíbarová

Boletus reticulatus Nečemice, kulturní smrčina, sub Picea, Quercus, 5.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Teplomilný druh ze skupiny 'pravých hřibů'. V ČR roste poměrně vzácně v nižších a teplejších polohách (Polabí, České Středohoří, jižní Morava) pod listnáči, zpravidla duby. Mimo tato území se může vysyktovat například na výslunných hrázích rybníků. Jedlý, avšak pro svou vzácnost by se neměl sbírat. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).. Z našich hřibů je nejpodobnější hřib borový (Boletus pinophilus) s odlišnou ekologií.

Boletus aereus Kobeřice u Brna, teplomilná doubrava, sun Quercus, Carpinus, 15.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Boletus aereus Klec, hráz rybníka, sub Quercus, Populus tremula, 26.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Boletus aereus Kobeřice u Brna, teplomilná doubrava, sun Quercus, Carpinus, 15.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Boletus aereus Ždánice, teplomilná doubrava, sub Quercus, 18.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Boletus aereus PR Holý vrch, teplomilná doubrava, sub Quercus, 22.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Boletus aereus PR Holý vrch, teplomilná doubrava, sub Quercus, 18.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Boletus aereus (řez) Kobeřice u Brna, teplomilná doubrava, sun Quercus, Carpinus, 15.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Boletus aereus PP Skalky u Třebutiček, teplomilná doubrava, sub Quercus, 6.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Boletus aereus PP Kozinecká stráň, teplomilná doubrava, sub Quercus, 22.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Boletus aereus Mikulovický vrch u Kadaně, suťovitá dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, 24.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Phellinus tuberculosus

Dosti hojný druh vytrvalého choroše rostoucí na živém i mrtvém dřevě listnáčů, obvykle rodu Prunus s.l. (švestka, trnka, střemcha, třešeň, ...), vzácněji i na jiných dřevinách. Způsobuje bílou hnilobu.

Phellinus pomaceus Hejná u Horažďovic, kmínek Prunus domestica, 23.5.2007, (c) Lucie Zíbarová

Méně hojný druh čirůvky rostoucí na podzim pod listnáči (zejm. bukem) na zásaditých substrátech. Nápadná odstávajícími šupinkami na klobouku a často i šupinkatým třeněm a tmavým ostřím lupenů. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Tricholoma squarrulosum Hřivice, okroticová bučina, sub Fagus, 3.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma squarrulosum NPR Pochválovská stráň, okroticová bučina, 10.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma squarrulosum PR Pučanka, okroticová bučina, sub Fagus, 9.10.2007, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Paxillus atrotomentosus

Hojný a pro černě plstnatou nohu nezaměnitelný druh rostoucí od léta do podzimu ze dřeva (nejčastěji pařezů) jehličnanů, u kterých způsobuje hnědou hnilobu. Někdy může růst zdánlivě ze země. Roste i za suchého počasí, kdy jiné houby nerostou. Nedoporučuje se ke konzumaci. Narozdíl od čechratky podvinuté (Paxillus involutus) se jedná o dřevorozkladný, nikoli mykrohizní druh, stejně jako příbuzná čechratice sklepní (Tapinella panuoides).

Tapinella atrotomentosa NPR Drbákov-Albertovy skály, kulturní smíšený les, kořeny pařezu Pinus, 4.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Tapinella atrotomentosa Bouřňák, acidofilní bučina, mechatý pařez jehličnanu, 27.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Tapinella atrotomentosa, Malonty, pařez jehličnanu v mladé smrčině, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Tapinella atrotomentosa, PR Pučanka, výsadba smrku, pařez Picea, 15.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh klouzku vytvářející mykorhizu s dvoujehličkatým borovicemi. Roste od léta do časného podzimu s oblibou (nikoli však výhradně) na neutrálních až zásaditých půdách. Jedlý. Význačný nepřítomností prstenu a ekologií (vazba na borovice). Podobný a o něco vzácnější klouzek žíhaný (Suillus collinitus) též nemá prsten a roste pod borovicemi, avšak výhradně na vápencovém podloží a spíše na podzim, ke konci sezony. Rovněž se liší přítomností růžových myceliálních provazců na bázi plodnice. Pod borovicemi, avšak s preferencí pro kyselé půdy hojně roste i klouzek obecný (Suillus luteus), ten však má vždy vyvinutý prsten. Dalším druhem bez prstenu pod borovicemi je klouzek kravský (Suillus bovinus), s velkými, neravidelnými a protaženými póry.

Suillus granulatus Kykula (SK), zahrada, sub Pinus nigra, Picea, 27.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Suillus granulatus PP Zadní rybník, bor s lískou, sub Pinus, Corylus, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Suillus granulatus PR Pučanka, okraj boru, sub Pinus sylvestris, 15.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Suillus granulatus Lipová u Brodců, dubohabřina, sub Pinus, Quercus, Cratagus, Acer, 20.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Suillus granulatus NPP Jestřebské slatiny, podmáčená březina, sub Pinus, Betula, Alnus, 11.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Suillus granulatus Kykula (SK), zahrada, sub Pinus nigra, Picea, 27.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Prudce jedovatá houba rostoucí hojně od léta do podzimu pod listnáči (nejčastěji dub) a jehličnany spíše na kyselých půdách. Tmavší a mohutnější plodnice bez rýhovaného okraje klobouku pod jehličnany se označují jako muchomůrka tygrovaná jedlová (Amanita pantherina var. abietinum) Od podobné jedlé muchomůrky šedivky (Amanita spissa) se liší kulovitou (nikoli řepovitou) a obroubenou bází a nerýhovaný prstenem (šedivka ho má rýhovaný). Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens) má zmíněné znaky stejné jako šedivka (řepovitá báze, rýhovaný prsten) a k tomu vždy růžové (nikoli hnědé) tóny na klobouku a v dužnině (nejčastěji okolo chodbiček od hmyzu).

Amanita pantherina var. abietinum Bílá, kulturní smrčina, sub Picea, Corylus, 28.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Amanita pantherina NPP Mladá, náletové dřeviny, sub Quercus, Betula, Salix caprea, Robinia, 8.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Amanita pantherina Stráž nad Nežárkou, pískovna, sub Pinus, Betula, 9.8.2010, (c) Lucie Zíbarová

Amanita pantherina NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, koruna hráze, sub Quercus, 21.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Amanita pantherina detail prstenu a báze třeně, 21.6.2012, (c) Lucie Zíbarová

Amanita pantherina (plodnice se ztraceným prstenem) Blíževedly, Skalka, intravilán, sub Tilia, Acer, 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Amanita pantherina Litvínov, Loučenské údolí, acidofilní bučina, sub Fagus, 17.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Amanita pantherina Mikulovický vrch u Kadně, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Amanita pantherina NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, návodní strana hráze, sub Quercus, 21.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Incl.: Morchella crassipes s. auct.

Roztroušeně se vyskytující smrž rostoucí na jaře (duben-počátek května) ve světlých listnatých lesích, hojnější na bazických podkladech v teplejších oblastech. Komplex špatně odlišitelných taxonů, určování je podle morfologických znaků obtížné a nespolehlivé, s. obecný by měl být význačný nepravidelně jamkatým kloboukem, jamky jsou izodiametrické, u starších plodnic s červenými skvrnami. Jedlý a chutný. Veliké plodnice s výrazně prolamovaným třeněm byly v minulosti u nás označovány jako smrž tlustonohý (Morchella crassipes). Viz podobný smrž šedočerný (Morchella vulgaris) ze stejného komplexu druhů (esculenta clade, sect. Morchella). Morfologicky odlišné typy smržů: komplex smrže vysokého (Morchella elata agg.) a smrž polovolný (Morchella semilibera). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Morchella cf. esculenta NPR Koda, potoční luh, sub Acer spp., Fraxinus, 20.4.2023 (c) Lucie Zíbarová

Morchella cf. esculenta NPR Koda, sub Acer spp., Salix caprea, Quercus, 4.5.2011 (c) Lucie Zíbarová

Morchella cf. esculenta ("crassipes") NPR Kněžičky, rozvolněná teplomilná doubrava, sub Quercus, Crategus, 7.5.2013, (c) Lucie Zíbarová

Incl.: Morchella conica, M. elata, M. importuna, M. eohespera, M. deliciosa, M. angusticeps, M. purpurascens, M. pulchella...

Roztroušeně se vyskytující skupina druhů smržů ("elata clade", sect. Distantes) rostoucí na jaře (duben- počátek května) v listnatých lesích, lesních lemech i parcích. Některé druhy z komplexu vyrůstají ze zbytků dřeva či z mulčovací kůry, i uvnitř městské zástavby, jiné na přirozenějších stanovištích. Jednotlivé druhy jsou morfologicky špatně rozpoznatelné (pokud vůbec), spolehlivé rozlišení jen molekulárními metodami. Jedlý. Viz též smrž obecný (Morchella esculenta agg.) a smrž polovolný (Morchella semilibera).

Morchella elata agg. Sokolov, Podkrušnohorská výsypka, přirozená sukcese, sub Salix caprea, Populus tremula, 5.4.2016, (c) Lucie Zíbarová

Morchella elata agg. PR Pučanka, nálet osiky a lísky, sub Populus tremula, Corylus, 2.5.2008, (c) Lucie Zíbarová

Morchella elata agg. Ústí nad Labem, městské sady, 5.5.2011, (c) Lucie Zíbarová

Morchella elata agg. Ústí nad Labem, městské sady, 5.5.2011, (c) Lucie Zíbarová

Morchella elata agg. Ústí nad Labem, zahrádka, 8.5.2008, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh bedly rostoucí od léta do podzimu na zemi v listnatých i jehličnatých lesích, lesních lemech, parcích i otevřených stanovištích na kyselém i zásaditém substrátu. Význačná nepříjemným, nakyslým (metalickým, pestercovým) pachem, přítomností prstenu (který však může sekundárně chybět) a mikroznaky (střelovité výtrusy, pokožka typu hymeniderm). Udávaná jako jedovatá, nicméně amatoxiny se nepodařilo potvrdit. Viz např bedla Lepiota apatelia s eliptickými výtrusy a bez prstenu či Lepiota cristatoides s eliptickými výtrusy a prstenem.

Lepiota cristata PR Račí údolí, květnatá bučina, okraj cesty, sub Fagus, Acer, 6.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota cristata PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, sub Alnus, Salix, 9.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota cristata PR Pučanka, lesostepní bor, sub Pinus sylvestris, 28.9.2005, (c) Lucie Zíbarová

Vzácný ryzec rostoucí na podzium pod borovicemi na vápencovém podkladě. Roní karmínově červené mléko. Pod borovicemi u nás rostou i další ryzce ze sekce Dapetes, všechny roní mléko, které je alespoň zpočátku oranžové: ryzec polokrvomléčný (Lactarius semisanguifluus), ryzec borový (Lactarius deliciosus) a ryzec osmahlý (Lactarius quieticolor). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Lactarius sanguifluus Koněprusy, smíšený kulturní les, sub Pinus nigra, Fagus, Carpinus, 13.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius sanguifluus Koněprusy, smíšený kulturní les, sub Pinus nigra, Fagus, Carpinus, 13.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius sanguifluus PR Pučanka, lesostepní bor, sub Pinus, 9.10.2007, (c) Lucie Zíbarová

Místy hojný druh rostoucí od léta do podzimu pod borovicemi, častěji na bázemi bohatších substrátech, v oblastech s kyselým podložím často kolem cest. Mléko oranžové, zasycháním zelenající, mírné. Od podobného ryzce smrkového (Lactarius deterrimus) se (kromě ekologie) pozná například výrazněji zónovaným kloboukem, nepřítomností zelených tónů a skvrnitým třeněm. Další podobné druhy: ryzec lososový (Lactarius salmonicolor) pod jedlí a r. osmahlý (L. quieticolor) pod borovicemi na kyselých půdách. Pod borovicemi na bázích roste též ryzec krvomléčný (Lactatrius sanguifluus), který má mléko vínově červené a ryzec polokrvomléčný (Lactarius semisanguifluus), který má mléko zpočátku oranžové, avšak po cca 5 minutách se zbarvuje do vínova. Jedlý a chutný. Parazitován nedohubem cihlovým (Hypomyces lateritius).

Lactarius deliciosus Provodín, rekultivovaná pískovna, sub Pinus, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius deliciosus Řepeč, okraj lesa, sub Pinus, 25.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius deliciosus Provodín, rekultivovaná pískovna, sub Pinus, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius deliciosus NPP Jestřebské slatiny, okraj mladého boru, sub Pinus, Betula, 11.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius deliciosus PR Pod Trlinou, dubohabřina, sub Pinus, Carpinus, Betula, 10.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius deliciosus PR Pučanka, vápnomilná bučina, sub Fagus, Pinus, 9.10.2007, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh šťavnatky rostoucí na podzim pod bukem, obvykle na vápnitém podloží. Od podobné a hojnější šťavnatky slonovinové (Hygrophorus eburneus) rostoucí též pod buky, se pozná podle rezavé reakce na KOH na celém povrchu plodnice a tmavými exsikáty. Viz též šťavnatka drvopleňová (Hygrophorus cossus). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Hygrophorus discoxanthus Vinařice, vápnomilná bučina, sub Fagus, 19.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus discoxanthus NPR Karlovské bučiny, květnatá bučina, sub Fagus, 19.10.204, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus discoxanthus, PR Myslivna, květnatá bučina, sub Fagus, 12.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus discoxanthus, NPR Pochválovská stráň, vápnmilná bučina, sub Fagus, Fraxinus, Corylus, 10.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus discoxanthus NPR Pochválovská stráň, vápnomilná bučina, sub Fagus, 10.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus discoxanthus PR Vápenka, vápnomilná bučina, sub Fagus, 17.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus discoxanthus Veký Vřešťov, vápnomilná bučina, sub Fagus, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus discoxanthus (reakce s KOH) Veký Vřešťov, vápnomilná bučina, sub Fagus, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Široce rozšířená, avšak droboučká helmovka rostoucí na opadu a větvičkách listnáčů, často olše, vzácněji jehličnanů. Lupeny redukované, třeň a klobouk opýřený (silnostněnné pileo- a kaulocystidy). Vyskytuje se tetra- a bisporická varieta.

Hemimycena crispula var. crispula Benátská Vrutice, okraj cesty větvičky listnáčů a detrit, sub Acer, Fraxinus, 2.9.2023, (c) Lucie Zíbarová

Hemimycena crispula var. crispula NPP Jestřebské slatiny, podmáčená březina, list Alnus, 1.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Hemimycena crispula var. crispula PR Vápenka, suťový les, detrit, 15.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hemimycena crispula var. crispula Benátská Vrutice, okraj cesty větvičky listnáčů a detrit, sub Acer, Fraxinus, 2.9.2023, (c) Lucie Zíbarová

Hemimycena crispula var. tetraspora  Sokolov, výsypka Antonín, řapík Alnus, 11.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Dissingia leucomelaena 

Roztroušeně se vyskytující druh chřapáče rostoucí na přelomu jara a léta pod borovicemi, převážně na vápencovém podloží. Viz např. chřapáč podobný (Helvella confusa) pod smrky. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Helvella leucomelaena Staré Splavy, lesní cesta v kulturním boru, sub Pinus, 5.5.2013, (c) Lucie Zíbarová

Helvella leucomelaena Staré Splavy, lesní cesta v kulturním boru, sub Pinus, 23.4.2023, (c) Lucie Zíbarová

Helvella leucomelaena Rudická pískovna, pískovna, sub Pinus, Betula, 14.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Helvella leucomelaena, PR Pučanka, výsadba borovice na vápenci, sub Pinus, 2.5.2008, (c) Lucie Zíbarová

Helvella leucomelaena, České Budějovice, areál JčU, sub Pinus, 15.4.2008, (c) Lucie Zíbarová

Helvella leucomelaena, Rábí, vápencový lom, nálet borovice a břízy, sub Pinus, 10.5.2008, (c) Lucie Zíbarová

Helvella leucomelaena, Český Krumlov, sídliště Vyšný, sub Pinus nigra, 17.4.2008, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný druh choroše s lupenitým hymenoforem rostoucí na dřevě jehličnanů, často vystavenému slunci či opracovaném. Způsobuje hnědou hnilobu. Od příbuzných druhů trámovek (např. t. jedlová - Gloephyllum abietinum, t. trámová - Gloeophyllum trabeum, Gloeophyllum mexicanum) se pozná hustými lupeny a oranžovým či rezavým okrajem rostoucí plodnice. Viz též anýzovník vonný (Osmoporus odoratus). Podobný lupenitý hymenofor má například lupeník březový (Trametes betulina) nebo síťkovec trojbarvý (Daedaleopsis confragosa).

Gloeophyllum sepiarium PR Kulivá hora, kulturní smíšený les, padlý kmen Pinus, 17.12.2024, (c) Lucie Zíbarová

Gloeophyllum sepiarium PR Štamberk a Kamenné moře, paseka, ohořelý pařez Picea, 16.4.2023, (c) Lucie Zíbarová

Gloeophyllum sepiarium Dražice, paseka, pařez Picea, 19.3.2019, (c) Lucie Zíbarová

Gloeophyllum sepiarium NP České Švýcarsko, Mezní Louka, spáleniště po boru, ohořelý kmen Pinus, 4.12.2024 (c) Lucie Zíbarová

Gloeophyllum sepiarium NP České Švýcarsko, Mezní Louka, spáleniště po boru, ohořelý kmen Pinus, 4.12.2024 (c) Lucie Zíbarová

Gloeophyllum sepiarium NP České Švýcarsko, Pravčický důl, spáleniště pasece kůrovcové smrčiny, ohořelý pařez Picea, 23.10.2024 (c) Lucie Zíbarová

Gloeophyllum sepiarium PR Pučanka, výsadba smrku na vápenci, kmínek Picea, 2.5.2006, (c) Lucie Zíbarová

Gloeophyllum sepiarium NP České Švýcarsko, Černý důl, spáleniště po pasece, ohořelý pařez Picea, 21.8.2024 (c) Lucie Zíbarová

Gloeophyllum sepiarium NP České Švýcarsko, Černý důl, spáleniště po pasece, ohořelý pařez Picea, 8.8.2023 (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh závojenky rostoucí na přelomu jara a léta pod růžovitými dřevinami (trnka, švestka, třešeň, hloh apod.). Ve stejné době rostou a na podobných stanovištích i další podobné druhy - závojeka sadovka (Entoloma sepium) s nehygrofánním kloboukem a červenající dužninou, z. Saundersova (Entoloma saundersii) se slídovitě-vláknitým povrchem klobouku nebo z. dubnová (Entoloma aprile) s více tenkomasými plodnicemi a prosvítavě čárkovanými a vyhrblým kloboukem. Jedlá, avšak pozor na záměnu s podobnými, avšak jedovatými druhy závojenek, které rostou pod jinými dřevinami (např. závojenka olovověbílá - Entoloma lividoalbum a z. olovová - Entoloma sinuatum pod duby). Pach moučný.

Entoloma clypeatum Kalovice, křovinatá mez, sub Prunus spinosa, 31.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma clypeatum f. pallidogriseum PR Pučanka, nálet osiky a trnky, sub Populus tremula, Prunus spinosa, 23.5.2007, (c) Lucie Zíbarová

Entoloma clypeatum Kalovice, křovinatá mez, sub Prunus spinosa, 31.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Geastrum triplex s. auct. europ.

Poměrně hojný druh hvězdovky rostoucí od léta do podzimu hlavně pod listnáči, častěji na úživných, humózních půdách. Nápadná silnou vnější okrovkou, která u starších plodnic tvoří límeček a kroužkem kolem obústí. Hvězdovka brvitá (Gestrum fimbriatum) je menší, nemá zřetelně lemované obústí a tenčí vnější okrovku, líší se též velikostí výtrusů. Druh běžně v evropské literatuře označovaný jako Geastrum triplex, která však byla popsána z Indonésie a u nás se nevyskytuje.

Geastrum michelianum Hřivice, suťový les, sub Fagus, Picea, Fraxinus, 3.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Geastrum michelianum Šumperk, park, sub Rhododendron, 14.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Geastrum michelianum PR Vápenka, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, Corylus, 19.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Geastrum michelianum PR Pučanka, Cephalanthero-Fagion, sub Fagus, Picea, 9.10.2007, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Geastrum sessile

Asi nejběžnější druh hvězdovky, rostoucí hojně na podzim na humózních místech pod listnáči i jehličnany, častěji na bazických až neutrálních půdách. Podobné druhy: hvězdovka červenavá (Geastrum rufescens) a hvězdovka trojitá (Geastrum michalianum).

Geastrum fimbriatum PR Pučanka, Cephalanthero-Fagion, sub Fagus, Picea, 9.10.2007, (c) Lucie Zíbarová

Geastrum fimbriatum Bílichov, květnatá bučina, okraj lesní cesty, sub Fagus, Larix, 16.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Geastrum fimbriatum EVL Skalky u Třebutiček, Quercion pubescenti-petrae, sub Quercus, Fraxinus, 16.9.2010, (c) Lucie Zíbarová

Syn: Psathyrella conopilus, Psathyrella 'conopilea'

Hojně se vyskytující druh křehutky rostoucí v listnatých lesích, lesních lemech, okrajích lesních cest apod., na zemi v opadu, či častěji na zbytcích dřeva v půdě a silně rozložených kmenech. Druh lze poznat i makroskopicky podle hnědých set na povrchu klobouku (lupa!).

Parasola conopilus PP Stříbrný roh, květnatá bučina, silně rozložený kmen a opad Fagus, 25.7.2011, (c) Lucie Zíbarová

Parasola conopilus PR Slovanský ostrov [SK], měkký luh, padlý kmínek Ulmus, 9.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Parasola conopilus PP Stříbrný roh, květnatá bučina, silně rozložený kmen a opad Fagus, 25.7.2011, (c) Lucie Zíbarová

Parasola conopilus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, opad a větvičky Fagus, 28.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Parasola conopilus NPR Ve Studeném, květnatá bučina, opad a větvičky Fagus, 21.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Parasola conopilus PR Libochovka, květnatá bučina, větvičky, sub Fagus, 14.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Parasola conopilus NPP Medník, acidofilní bučina, opad a větvičky Fagus, 21.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Clitocybe phaeophthalma

Hojná strmělka rostoucí v opadu listnatých a smíšených lesů, typicky vlhčích humózních bučin. Vyznačuje se aromatickým pachem podobným strmělce mlžence (Clitocybe nebularis), řídkými lupeny a mikroskopicky balónovitě rozšířenými hyfami se světlolomným obsahem v pokožce klobouku.

Singerocybe phaeophthalma Nový hrad,, květnatá bučina, sub Fagus, Quercus, 14.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Singerocybe phaeophthalma NPP Medník, suťový les, sub Acer, Carpinus, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Singerocybe phaeophthalma PP Domaslavické údolí, suťový les, lesní cesta, sub Fagus, Fraxinus, 10.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Singerocybe phaeophthalma PP Stříbrný roh, Luzulo-Fagion, v opadu nahromaděném kolem padlého kmene, 25.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Mykorhizní kuřátkovitá houba význačná svými šedavými plodnicemi a eliptickými sporami. Roste hojně v listnatých i jehličnatých lesích na kyselém i bazickém substrátu. Plodnice jsou často napadné bakteriemi (Phytoplasma) a zdeformované. Velmi podobné kuřátečko měnlivé (Clavulina reae) se odlišuje široce eliptickými až téměř kulovitými sporami. Další běžné příbuzné druhy: kuřátečko hřebenité (Clavulina coralloides) a kuřátečko svraskalé (Clavulina rugosa) se vyskytují na obdobných stanovištích.

Clavulina cinerea PR Pučanka, okroticová bučina, sub Fagus, Picea, 9.10.2007, (c) Lucie Zíbarová

Clavulina cinerea Chlum u Radonic, výsadba jehličnanů, sub Pinus nigra, 30.9.2024 (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až místy hojně se vyskytující druh rostoucí na podzim v mechatých trávnících a na okrajích cest převážně na bokoplodých meších, někdy může růst i na okolní vegetaci. Ostatní mecháčky z rodu Arrhenia mají výrazněji vrásčité až lupenaté hymenium, bočně přisedlé plodnice a přezky na hyfách - viz mecháček lopatkovitý (Arrhenia spathulata) a mecháček laločnatý (Arrhenia lobata). Viz též meší ouško kulatovýtrusé (Rimbachia arachnoidea). Byl uvedený v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšel do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Arrhenia retiruga České Budějovice, areál JčU, mechatý trávník, 6.12.2006, (c) Lucie Zíbarová

Arrhenia retiruga Tetčiněves, intravilán, okraj silnice, 7.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Arrhenia retiruga PP Eváňská rokle, okraj lesní cesty, 28.12.2015, (c) Lucie Zíbarová

Arrhenia retiruga Chlum u Radonic, mechatý trávník na lesním okraji, 25.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Arrhenia retiruga PR Pučanka, mech, sub Prunus spinosa, 9.10.2007, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až hojně se vyskytující drobná houbička rostoucí na podzim na vlhčích místech na opadu a větvičkách listnáčů, především olše. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Typhula erythropus NPP Peklo, mokřadní olšina, řapík Alnus, 18.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Typhula erythropus PR Údolí Doubravy, břeh říčky, řepík Alnus, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Typhula erythropus Šanov, potoční luh, řapík Alnus, 3.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Typhula erythropus NPP Swamp, olšina, řapík Alnus, 17.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Typhula erythropus Mělnická Vrutice, olšina, ve štěrbině kůry padlé olše, 28.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Typhula erythropus Mělnická Vrutice, olšina, ve štěrbině kůry padlé olše, 28.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Typhula erythropus Chlum u Radonic, výsadba modřínu, řapík listu Acer, 25.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Typhula erythropus Černý vrch u Klášterce nad Ohří, suťový les, řapík Fraxinus, 19.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Typhula erythropus NPR Šúr [SK], mokřadní olšina, řapík Alnus, 3.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hojnější drobná podzemka rostoucí pod listnáči i jehličnany, především na vápnitých půdách. Význačný ostnitými sporami. Nejedlý.

Tuber rufum Chlum u Dobrušky, lesní cesta, sub Picea, Quercus, Caprinus, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Tuber rufum var. ferrugineum Podkrušnohorská výsypka, sub Tilia, 21.8.2007, (c) Lucie Zíbarová

Drobná houbička rostoucí na otevřených stanovištích na zemi a zbytcích vegetace.

Tubaria minutalis Sokolov, Podkrušnohorská výsypka, sukcesní plocha s dominancí travin, 22.8.2007, (c) Lucie Zíbarová

Incl.: Tubaria hiemalis, Tubaria romagnesiana

Velmi hojná houba rostoucí od jara do zimy v listnatých lesích, parcích i otevřených stanovištích na dřevě listnáčů, pilinách, mulčovací kůře apod. Někdy se v rámci široce pojímaného komplexu rozlišují drobné druhy lišící se mírně mikroznaky jako jsou k. zimní (Tubaria hiemalis) a k. Romagnesiho (Tubaria romagnesiana). Další podobné druhy: např. kržatka poprášená (Tubaria conspersa) s výrazným velem na klobouku i třeni, k. hlohová (Tubaria dispersa) s okrově žlutými lupeny rostoucí pod hlohy. Viz též o něco vzácnější čepičatka hlízonohá (Meottomyces dissimulans) mj. s lepkavým kloboukem a olivovými tóny.

Tubaria furfuracea NPP Polabská černava, potoční luh, větev Fraxinus, 20.12.2015, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria furfuracea Podkrušnohorská výsypka, kmínek Tilia, 1.7.2007, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria furfuracea České Budějovice, Stromovka, mulčovcí kůra, 27.11.2006, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria furfuracea České Budějovice, 'Cvičák', zbytky dřeva a opad, sub Tilia, Populus tremula, 6.12.2006, (c) Lucie Zíbarová

Hojně se vyskytující houbička rostoucí od pozdního jara do podzimu na zemi ve světlých listnatých lesích, lesních lemech, zahradách, podél cest i na otevřených stanovištích, častěji na živinami bohatších stanovištích a těžších půdách. Druh nápadný hojně vyvinutými zbytky vela po celé plodnici (okraj klobouku a třeň), někdy vytváří náznak prstýnku. Kržatka otrubičnatá (Tubaria furfuracea agg.) je mohutnější a s méně výrazně vyvinutým velem. Kržatka hlohová (Tubaria dispersa) pak žlutými lupeny.

Tubaria conspersa Ústí nad Labem, zahrada, sub Rosa, 17.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria conspersa PR Na Černčí, lesostepní bor, obnažená půda, sub Pinus, Crataegus, 31.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria conspersa Ústí nad Labem, zahrada, sub Rosa, 17.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Tubaria conspersa (detail lupenů) Ústí nad Labem, zahrada, sub Rosa, 17.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh čirůvky rostoucí od léta do začátku zimy pod nejrůznějšími listnáči (lípa, habr, dub), často i v parcích apod., vzácně i pod jehličnany. Plodnice ve stáří žloutnou. Pach a chuť slabě moučné. Jedlá. Čirůvka zemní (Tricholoma terreum) roste obvykle pod jehličnany, je tmavší, s plstnatým kloboukem a bez výrazné vůně. Čirůvka stříbrošedá (Tricholoma argyraceum) a č. vláknicovitá (Tricholoma inocybeoides) mají spíše kuželovitý klobouk s hrbolkem a úzce eliptické spory (Q > 1.65). Viz též čirůvka kroužkatá (Tricholoma cingulatum) s prstenitou zónou na třeni.

Tricholoma scalpturatum Mšené-Lázně, dubohabřina, sub Tilia, Quercus, Carpinus, 5.1.2023, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma scalpturatum NPR Břejyně-Pecopala, dubohabřina, sub Carpinus, Fagus, 29.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma scalpturatum Mšené-Lázně, dubohabřina, sub Tilia, Quercus, Carpinus, 5.1.2023, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma scalpturatum Podkrušnohorská výsypka, sub Tilia, 30.8.2006, (c) Lucie Zíbarová