Syn.: Omphalina ericetorum, Phytoconis ericetorum

Jeden z mála stopkovýtrusných lišejníků. Roste poměrně hojně od jara do podzimu mezi mechy na značně rozloženém dřevě, skalách či zemi. Dává přednost stanovištím s vysokou vzdušnou vlhkostí (rašeliniště, dna skalních měst). Symbiotická část s řasou je vyvinutá při bázi plodnice jako drobné zelené kuličky (Botrydina). Podstatně vzácnější kalichovka Hudsonova (Lichenomphalia hudsoniana) má lichenizovanou stélku lupenitou (Coriscium).

Lichenomphalia umbellifera PR Losí Blato u Mirochova, blatkové rašeliniště, zetlelý mechatý pařez jehličnanu, 4.5.2012, (c) Lucie Zíbarová

Lichenomphalia umbellifera Staré Splavy, mechatá pískovcová skála, 23.4.2023, (c) Lucie Zíbarová

Lichenomphalia umbellifera NPR Velká niva, vrchoviště, zeltlý kmen jehličnanu, 3.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Lichenomphalia umbellifera PP Prameniště Chomutovky, klečové rašeliniště, na vlhké rašelině, (c) Lucie Zíbarová

Lichenomphalia umbellifera PR Losí Blato u Mirochova, blatkové rašeliniště, zetelelý mechatý kmen Picea, 4.5.2012, (c) Lucie Zíbarová

Lichenomphalia umbellifera NPR Žofinka, blatkové rašeliniště, zetlelý pařez jehličnanu, 8.5.2012, (c) Lucie Zíbarová

Lichenomphalia umbellifera NPR Praděd, horská smrčina, pahýl Picea, 31.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Porodaedalea pini

Jako slabý parazit roste na živých borovicích (vzácněji i jiných jehličnanech, např. na pěstovaných modřínech) a jeho fruktifikace pokračuje i na odumřelých kmenech. Způsobuje bílou hnilobu. Místy hojně se vyskytující druh. Póry nepravidelné a protažené. Viz ohňovec smrkový (Phellinus chrysoloma) a ohňovec Phellinus laricis.

Phellinus pini PR Losí Blato u Mirochova, blatkové rašeliniště, stojící mrtvý kmen Pinus sylvestris, 4.5.2012, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus pini PR Kostelecké bory, relikní bor, stojící mrtvý kmen Pinus sylvestris, 26.3.2021, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus pini PR Losí Blato u Mirochova, blatkové rašeliniště, stojící mrtvý kmen Pinus sylvestris, 4.5.2012, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus pini NPR Běehyně-Pecopala, acidofilní bučina, živý kmen Pinus sylvestris, 31.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus pini NPR Žofinka, blatkové rašeliniště, stojící mrtvý kmen Pinus sylvestris, 4.5.2012, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus pini Okna, okraj mokřadní olšiny, živý kmen Pinus, 30.9.2016 (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný jednoletý choroš rostoucí na jehličnanech (především borovicích) nápadný fialovým (alespoň u čerstvých plodnic) roztrhaným hymeniem, které je i na okraji plodnice tvořeno protáhlými lištami, nikoli rourkami. Způsobuje bílou hnilobu. Podobný a stejně hojný bránovitec jedlový (Trichaptum abietinum) roste častěji na smrcích a má hymenium na okraji plodnice běžně pórovité. Bránovitec modřínový (Trichaptum laricinum) má téměř lamelovitý hymenofor, tužší plodnice a vyskytuje se pouze v severských zemích (bránovitce na modřínech jsou u nás většinou b. jedlový, méně pak i b. hnědofialový). Viz též bránovitec dvoutvarý (Trichaptum biforme) s dobře vyvinutými klobouky a na listnáčích. V okolí odumírajících plodnic se nápadně často vyskytuje kostrovka šedavá (Skeletocutis carneogrisea).

Trichaptum fuscoviolaceum Kryry, kulturní bor, trčící větvička Pinus, 11.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Trichaptum fuscoviolaceum Břehyně, mladý kulturní bor, větev Pinus, 11.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Trichaptum fuscoviolaceum PR Losí blato u Mirochova, blatkové rašeliniště, padlý kmen Pinus, 4.5.2012, (c) Lucie Zíbarová

Trichaptum fuscoviolaceum Hajnice u Mirochova, mladý kulturní bor, kmínek Pinus, 25.4.2012, (c) Lucie Zíbarová

Trichaptum fuscoviolaceum (nahoře) a Trichaptum abietinum (dole) NPP Hrabanovská černava, kulturní bor, kmen Pinus, 18.4.2021, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hypoxylon 'howeianum'

Hojný druh dřevomoru, který roste na dřevě širokého spektra listnáčů (bříza, líska, olše). Přes zimu a na jaře se pod plodnicemi vytváří vlákna nepohlavního stadia (anamorfy). Dvojník dřevomoru červeného (Hypoxylon fragiforme), který se od dřevomoru Howeova liší mimo jiné vazbou na buky (ovšem d. Howeův se může vz. vyskytovat i na bucích!), nepřítomností anamorfy a rozměry výtrusů.

Hypoxylon howeanum NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, větev Quercus, 28.5.2013, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon howeanum PP V Hlubokém, dubohabřina, větev Carpinus, 11.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon howeanum PR Losí Blato u Mirochova, blatkové rašeliniště, větev Betula sp., 4.5.2012, (c) Lucie Zíbarová

Hypoxylon howeanum Deštnice, dubohabřina, větev Corylus, 5.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Gloeoporus taxicola

Roztroušeně se vyskytující jednoletý druh rozlitého choroše rostoucí na spodní straně větví borovic (vzácně i smrků), často na rašeliništích či v reliktních borech. Způsobuje bílou hnilobu. Plodnice ze smrku jsou obvykle tmavěji zbarvené než z borovic.

Meruliopsis taxicola Losí Blato u Mirochova, blatkové rašeliniště, spodní strana mohutné větve Pinus sp., 4.5.2012, (c) Lucie Zíbarová

Meruliopsis taxicola Losí Blato u Mirochova, blatkové rašeliniště, spodní strana mohutné větve Pinus sp., 4.5.2012, (c) Lucie Zíbarová

Meruliopsis taxicola Losí Blato u Mirochova, blatkové rašeliniště, spodní strana mohutné větve Pinus sp., 4.5.2012, (c) Lucie Zíbarová

Meruliopsis taxicola NPR Ruda, podmáčený bor, pahýl Pinus, 14.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Meruliopsis taxicola PR Na Voskopě, výsadba borovice čené, kmínek Pinus nigra, 5.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Meruliopsis taxicola PP Vesecký kopec, mladý kulturní bor, větev Pinus, 14.3.2018, (c) Lucie Zíbarová

Meruliopsis taxicola PR Žernov, vlhký bor, padlý kmínek Pinus, 6.2.2016, (c) Lucie Zíbarová

Meruliopsis taxicola (mladá plodnice) NPP Jestřebské slatiny, mladý bor, větev Pinus, 26.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinopsis marcescibilis

Roztorušeně se vyskytující saprotrofní druh rostoucí v opadu v listnatých lesích či podél cest, od jara do podzimu. Nápadná kuželovitým kloboukem s útržky vela na okraji a mikroznaky: absencí pleurocystid a relativně velkými, tmavými sporami (cca 11-13,5 x 6,5-7,25 μm) s výrazným klíčním pórem.

Psathyrella marcescibilis Staré Splavy, olšina, okraj silnice, sub Alnus, Frangula, 11.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella marcescibilis PR Topoľové hony [SK], tvrdý luh, detrit, sub Quercus, Crataegus, Swida, 10.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella marcescibilis Poplze, směr Kostelec nad Ohří, vrstva humusu na okraji silnice, 29.4.2012, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella marcescibilis Malešov, jasenina, lesní cesta, 19.5.2013, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella marcescibilis PP Údolí Podbradeckého potoka, lužní les, sub Tilia, Populus, 8.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Tato penízovka roste hojně zjara (duben-květen) na šiškách borovic. Podobná a též hojná penízovka nahořklá (Strobilurus tenacellus), která roste ve stejné době na stejném substrátu, za vlhka s prosvítavě čárkovaným kloboukem na okraji, se bezpečně pozná jen mikroskopicky podle tvaru pleurocystid. Oba druhy lze nalézt i pospolu na stejném stanovišti. Na smrkových šíškách roste na jaře (byť o něco časněji) penízovka smrková (Strobilurus esculentus). Viz též lžičkovec šiškový (Auriscalpium vulgare) a helmovka šiškomilná (Mycena plumipes).

Strobilurus stephanocystis Staré Splavy, kulturní bor na písku, šiška Pinus sylvestris ukrytá v půdě, 26.4.2012, (c) Lucie Zíbarová

Strobilurus stephanocystis NPR Velký a Malý Tisý, okraj rašelinného boru, šiška Pinus sylvestris, 25.5.2012, (c) Lucie Zíbarová

Strobilurus stephanocystis (pleurcystidy, spory a bazidie, Congo red, 1000x), 4.4.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tato káčovka je velmi podobná káčovce penízkové (Biscogniauxia nummularia) nicméně se odlišuje růstem na střemše (Prunus padus), méně často jiných zástupcích rodu Prunus a světlejšími sporami. V lužních lesích se vyskytuje roztroušeně. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Biscogniauxia granmoi PR Bažantnice v Uhersku, tvrdý luh, kmínek Prunus padus, 30.3.2018, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia granmoi PR Bažantnice v Uhersku, tvrdý luh, kmínek Prunus padus, 30.3.2018, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia granmoi NPR Libický luh, tvrdý luh, kmen Prunus padus, 4.11.2013, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia granmoi PR Bažantnice u Pracejovic, lužní les, kmínek Prunus padus, 17.3.2012, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia granmoi NPR Libický luh, tvrdý luh, kmen Prunus padus, 4.11.2013, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia granmoi CHÚ Sihoť, měkký lzh luh, kmínek Prunus padus, 7.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia granmoi PR Bažantnice u Pracejovic, lužní les, kmínek Prunus padus, 17.3.2012, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia granmoi Bratislava, Rusovce [SK], tvrdý luh, kmínek Prunus padus, 17.4.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hirneola auricula-judae

Velmi hojná a nazeměnitelná houba rostoucí po celý rok na dřevě listnáčů, především bezu černého. V posledních desetiletích se z bezu výrazně šíří i na jiné dřeviny (včetně jehličnanů), možná v důsledku klimatických změn. Jedlá avšak prostá jakékoli chuti, příbuzné druhy (např. Auricularia heimuer, Auricularia villosula) jsou ceněny ve východoasijských kuchyních pro chrupavčitou konsistenci. Nedávno byla z ČR popsána boltovitka cerová (Auricularia cerrina) rostoucí na dubu ceru s tmavšími plodnicemi na řezu s vyvinutou medullou. Podobná je boltcovitka mozkovitá (Auricularia mesenterica), mušlovka plstnatá (Schizophyllum amplum) či černorosol uťatý (Exidia glandulosa).

Auricularia auricula-judae PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, stojící mrtvý kmínek Sambucus nigra, 24.4.2018, (c) Lucie Zíbarová

Auricularia auricula-judae PR Starý háj [SK], měkký luh, padlý kmínek Acer, 13.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Auricularia auricula-judae PR Holý vrch, vysoké křoviny, padlý kmen listnáče, 14.12.2023, (c) Lucie Zíbarová

Auricularia auricula-judae Bělušice, vyosoké křoviny, stojící mrtvý kmínek Sambucus nigra, 17.2.2024, (c) Lucie Zíbarová

Auricularia auricula-judae NPP Polabská černava, mokřadní olšina, stojící mrtvý kmínek Sambucus nigra, 20.12.2015, (c) Lucie Zíbarová

Auricularia auricula-judae PR Libouchecké rybníčky, potoční luh, kmínek Sambucus nigra, 16.12.2024, (c) Lucie Zíbarová

Auricularia auricula-judae Ústí nad Labem, Střížovický vrch, dubohobřina, větev Sambucus nigra, 24.12.2006, (c) Lucie Zíbarová

Auricularia auricula-judae Rudolfov u Českých Budějovic, potoční olšina, větev Sambucus nigra, 27.2.2012, (c) Lucie Zíbarová

Auricularia auricula-judae PR Libouchecké rybníčky, (spory, H₂O, 1000x) 19.12.2024, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující nápadný druh lupenaté houby rostoucí během léta a na podzim na dřevě různých listnáčů, často v mrazových prasklinách živých stromů. Nezaměnitelný druh. Častěji se vyskytuje v pralesovitých bučinách a na starých stromech v parcích.

Volvariella bombycina Bukovka, dubohabřina, padlý kmen Sorbus, 17.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella bombycina PR Hrby, ptačincová lipina, padlý kmen Fagus, 10.8.2010, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella bombycina Lovosice, Havraní ostrov, odumírající kmen Populus, 10.7.2018, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella bombycina PP Starý Hirštejn, květnatá bučina, živý kmen Fagus, 7.9.2011, (c) Lucie Zíbarová

Volvariella bombycina NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, pahýl Fagus, 21.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Hojná čirůvka rostoucí na podzim ve smrčinách, vzácně i pod borovicemi, na chudých půdách. Význačná suchým kloboukem s výraznými ostálými šupinkami. Pach moučný (na řezu), chuť nahořkle-moučná. Viz čirůvka střechovitá (Tricholoma imbricatum) rostoucí pod borovicemi a s přitisklými šupinkami.

Tricholoma vaccinum Volary, mladá podmáčená smrčina, sub Picea, 10.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma vaccinum PR Vápenka, vápnomilná bučina, sub Fagus, Picea, 17.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma vaccinum Pláničky, mechatá smrčina, sub Picea, 10.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma vaccinum Olšina na Šumavě, mechatý trávník v areálu ubytovny, sub Picea, Pinus, 28.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma vaccinum Olšina na Šumavě, mechatý trávník v areálu ubytovny, sub Picea, Pinus, 11.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma vaccinum Olšina na Šumavě, mladá kulturní smrčina, sub Picea, Pinus, 12.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Tricholoma gausapatum, T. leucoterreum, T. myomyces, T. bisporigerum

Tato proměnlivá čirůvka se vyskytuje velmi  hojně od pozdního léta do časné zimy především pod jehličnany (zejm. borovice) na kyselém i vápnitém podloží, často na narušených stanovištích nebo v parcích. Pach a vůně nevýrazná. Nedoporučuje s k jídlu. Viz např. čirůvka šedožemlová (Tricholoma scalpturatum). Vzácná čirůvka Bonova (Tricholoma bonii) a čirůvka Tricholoma triste jsou velmi podobné, ale drobnější a se šupinkami na třeni.

Tricholoma terreum Sokolov, výsypka Antonín, sub Pinus, Larix, Betula, 11.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma terreum Provodín, rekultivovaná pískovna, sub Pinus, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma terreum PR Kostelecké bory, reliktní bor, okraj cesty, sub Pinus, Betula, 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma terreum Třebotov, parčík v obci, sub Pinus nigra, Tilia, 20.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma terreum NPP Hrabanovská černava, lesní lem, sub Pinus, Betula, Rhamnus, 17.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma terreum Nepomyšl, kulturní bor, sub Pinus, Cratagus, 2.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma terreum Český Krumlov, sub Pinus, 3.11.2011, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma terreum PR Pučanka, mladá výsadba smrku na vápenci, sub Picea abies, 28.9.2005, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma terreum Podkrušnohorská výsypka, sub Salix caprea, Pinus, 24.10.2006, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Tricholoma pseudoalbum

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na podzim na vápnitých až mírně kyselých substrátech. Tvoří mykorhizu převážně s břízou, patrně však i s jinými listnáči a jehličnany. Je nápadná nepříjemným, nasládlým chemickým pachem (levné mýdlo). Příbuzné druhy: např. č. bílá (Tricholoma album) převážně pod duby a č. smrdutá (Tricholoma lascivum) pod buky.

Tricholoma stiparophyllum PP V Hlubokém, porost náletových dřevin, sub Betula, Sorbus aucuparia, Carpinus, 11.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma stiparophyllum Staré Ransko, olšina, sub Alnus, Betula, 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma stiparophyllum NPP Mladá, náletové dřeviny, sub Betula, Qeurcus, Populus tremula, 1.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma stiparophyllum Chrastín, dubohabřina, sub Quercus, Betula, 24.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma stiparophyllum NPR Vyšenské kopce, porost lísky na vápenci, sub Betula, Corylus, Pinus, Acer, 3.11.2011, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Tricholoma fracticum s. auct.

Vzácnější druh čirůvky rostoucí na podzim pod borovicemi na vápnitých či jílovitých půdách. Význačná nápadnou pseudoanulární zónou pod kloboukem. Je uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii DD - druh s nedostatečně známým rozšířením. Méně výraznou zónu má č. bělohnědá (Tricholoma albobrunneum). Pod borovicemi rostou z hnědých čirůvek dále např. i čirůvka pochybná (Tricholoma stans), čirůvka masitá (Tricholoma pessundatum) a čirůvka střechovitá (Tricholoma imbricatum), ty však nemají vyvinutou pseudoanulární zónu a rostou především na kyselých půdách. Podobná čirůvka opálená (Tricholoma ustaloides) roste pod listnáči (dub, buk).

Tricholoma batschii Milovice, pastvina, sub Pinus, 26.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma batschii NPP Zlatý kůň, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Pinus, 13.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma batschii PP Deštenské pastviny, okraj boru, sub Betula, PInus, 28.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma batschii Libušin, mladý bor na opuce, sub Pinus, 14.10.2005, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma batschii Vinařice, mladá dubohabřina, sub Pinus nigra, Carpinus, 19.9.2015,  (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma batschii PR Pučanka, Erico-Pinion, sub Pinus sylvestris, 9.10.2007, (c) Lucie Zíbarová

Jasně žluté gelatinózní plodnice této houby můžeme nalézt hojně po celý rok za vlhkého počasí na mrtvém dřevě nejrůznějších listnáčů. Parazituje na kornatcovitých houbách z r. Peniophora (kornatka). Podobná rosolovka Tremella aurantia parazituje na pevníku chlupatém (Stereum hirsutum).

Tremella mesenterica NPP Medník, dubohabřina, větev Carpinus, 10.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Tremella mesenterica České Budějovice, Stromovka, park, větev Quercus, 22.5.2008, (c) Lucie Zíbarová

Tremella mesenterica Proboštov, odkaliště, větev Populus tremula, soc. Peniophora polygonia, 12.11.2020, (c) Lucie Zíbarová

Tremella mesenterica PR Holý vrch, vyoké křoviny, opadlá větev Swida, 14.12.2023, (c) Lucie Zíbarová

Tremella mesenterica PR Čertovoa skála, dubohabřina, větev Carpinus, soc. Peniopohra laeta, 15.7.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tremella mesenterica PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, větev Salix, 16.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Tremella mesenterica NPP Medník, dubohabřina, větev Carpinus, 10.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Tremella mesenterica PR Holý vrch, vyoké křoviny, opadlá větev Swida, 14.12.2023, (c) Lucie Zíbarová

Tremella mesenterica PP U Pohránovského rybníka, porost křovitých vrb, větev Salix, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh čirůvky rostoucí v jehličnatých i listnatých lesích. Význačná pachem po 'mýdle s jelenem' (surové, neparfémované mýdlo) a pomalým červenáním dužniny. Jedovatá. Nedořešený komplex několika špatně rozlišitelných druhů. Viz Tricholoma rapipes s žlutezlenými tóny na klobouku. Tricholoma boudieri by se měla odlišovat rychlým červenáním a intenzivnější, nepříjemnou vůní.

Tricholoma saponaceum Nový Hrad, acidofilní bučina, sub Fagus, 14.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma cf. saponaceum Pohorská ves, kulturní smrčina, sub Picea, 8.11.2011, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma cf. saponaceum Pohorská ves, kulturní smrčina, sub Picea, 8.11.2011, (c) Lucie Zíbarová

syn: Stropharia squamosa, Stropholoma squamosa

Roztroušeně, míste hojně, se vyskytující podzimní druh, častý především v bučinách v opadu a na zbytcích dřeva ukrytého v půdě. O něco vzácnější odr. plavá (Leratiomyces squamosus var. thraustus) se odlišuje plodnicemi s oranžovými tóny.

Leratiomyces squamosus PR Polom, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, 17.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Leratiomyces squamosus PP Ulrichov, květnatá bučina, opad Fagus, 8.11.2011, (c) Lucie Zíbarová

Leratiomyces squamosus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, zbytky dřeva Fagus, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Leratiomyces squamosus PP Ulrichov, květnatá bučina, opad Fagus, 8.11.2011, (c) Lucie Zíbarová

Leratiomyces squamosus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, zbytky dřeva Fagus, 25.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Leratiomyces squamosus NPP Medník, acidofilní bučina, zbytky dřeva Fagus, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Jednoletý choroš rostoucí poměrně hojně na mrtvém dřevě jehličnanů (borovice, smrk), kde způsobuje bílou hnilobu. Nápadná naoranžovělým chrupavčitým hymeniem. Obtížně rozlišitelná od podobné kostrovky šedavé (Skeletocutis carneogrisea), která je spíše rozlitá a nemá tak nápadné oranžové odstíny v hymeniu. Nicméně makroskopické znaky pro rozlišení těchto druhů nejsou spolehlivé.

Skeletocutis amorpha NPR Červené Blato, podmáčená smrčina, kmen Picea, 22.9.2012

Skeletocutis amorpha NPR Velká niva, rašelinný bor, kmen Pinus, 21.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis amorpha Volary, Stogerova huť, vlhká smrčina, pařez Picea, 13.10.2011

Skeletocutis amorpha NPR Velká niva, rašelinný bor, kmen Pinus, 21.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Skeletocutis amorpha Volary, Stogerova huť, vlhká smrčina, pařez Picea, 13.10.2011

Syn.: Panellus serotinus

Tento druh vzhledu hlívy roste hojně v druhé polovině podzimu a počátkem zimy na mrtvém dřevě různých listnáčů, především olší a buků, častěji v biotopech s vyšší vzdušnou vlhkostí. Plodnice z olší jsou zbarvené spíše olivově, zatímco ty z buků mají často namodralý nádech. Jedlý, byť někdy nahořklý. Podobná vzhledem i svou ekologií a fenologií je hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus). Viz též drobný pařezník obecný (Panellus stipticus) a jedovatý hlívovník olivový (Omphalotus olearius).

Sarcomyxa serotina PR Český Jílovec, padlý kmen Quercus, 7.11.2011, (c) Lucie Zíbarová

Sarcomyxa serotina PR Bučina u Žďáru, květnatá bučina, kmen Fagus, 2.11.2007, (c) Lucie Zíbarová

Sarcomyxa serotina PP Doubí u Žíšova, vlhká acidofilní doubrava, padlý kmen Quercus, 6.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Sarcomyxa serotina (detail lupenů) PP Doubí u Žíšova, vlhká acidofilní doubrava, padlý kmen Quercus, 6.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Sarcomyxa serotina PR Libochovka, květnatá bučina, kmen Fagus, 14.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Sarcomyxa serotina PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, pahýl Alnus, 30.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Sarcomyxa serotina PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, pahýl Alnus, 30.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Sarcomyxa serotina PR Libochovka, květnatá bučina, kmen Fagus, 14.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Sarcomyxa serotina (velmi mladé plodnice) Podkrušnohorská výsypka, větev Quercus, 24.10.2006, (c) Lucie Zíbarová

Druh patřící do příbuzenstva holubinky vrhavky (Russula emetica), od které se liší nápadně světlejšími barvami klobouku a subtilnějšími plodnicemi. Tvoří mykorhizu s břízami a roste hojně, nejčastěji na podmáčených stanovištích. Palčivá.

Russula betularum NPR Rašeliniště Skřítek, přechodové rašeliniště, sub Betula, Picea, 13.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Russula betularum NPR Velká niva, rašelnná smrčina, sub Betula, Pinus, Picea, 4.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Russula betularum Krásno ve Slavkovském lese, vytěžené rašeliniště, sub Betula, 6.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Russula betularum NPR Velký a Malý Tisý, podmáčená březina, sub Betula, Alnus, 1.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný druh, častější než typická forma (f. butyracea). Roste na podzim na zemi v opadu, vzácněji na dřevě, v jehličnatých i listnatých lesích, zpravidla na místech se silnější vrstvou humusu. Jedlá, ale málo kvalitní.

Rhodocollybia butyracea f. asema Fojtovice, kulturní smrčina, sub Picea, 21.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Rhodocollybia butyracea f. asema, NPR Velký a Malý Tisý, porost náletových dřevin, sub Betula, Populus tremula, Pinus, 11.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Rhodocollybia butyracea f. asema (řez plodnicemi) Fojtovice, kulturní smrčina, sub Picea, 21.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Rhodocollybia butyracea f. asema Evaň, výsadba modřínu, sub Larix, Crataegus, 25.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Rhodocollybia butyracea f. asema PR Český Jílovec, mechatý kmen Quercus, 7.11.2011, (c) Lucie Zíbarová

Rhodocollybia butyracea f. asema NP Krkonoše, Labský důl, polokulturní smrčina, sub Picea, Fagus, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Rhodocollybia butyracea f. asema výsypka Boží Požehnání u Kynšperka nad Ohří, sub Picea, Pinus, Quercus, 29.8.2006, (c) Lucie Zíbarová

Tento druh vřeckovýtrusé houby je vázaný na lesní spáleniště, kde roste od jara do podzimu. Vyskytuje se roztroušeně, ve vyšších polohách je na vhodných stanovištích až hojná. Podobně jako velká část spáleništních vřeckovýtrusých hub má patrně schopnost biotrofní výživy (parazit či symbiont na kořenech dřevin). Viz terčovnice síťnatá (Disciotis venosa).

Rhizina undulata NPP Medník, spáleniště v kulturní smrčině, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Rhizina undulata NP České Švýcarsko, spáleniště po reliktním boru, 30.6.2023, (c) Lucie Zíbarová

Rhizina undulata (řez plodnicí) NP České Švýcarsko, spáleniště po reliktním boru, 30.6.2023, (c) Lucie Zíbarová

Rhizina undulata PR Údolí Doubravy, paseka, spáleniště, 26.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Rhizina undulata PR Údolí Doubravy, paseka, spáleniště, 26.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Rhizina undulata Nová Pec na Šumavě, spáleniště v kulturní smrčině, 11.10.2011, (c) Lucie Zíbarová

Rhizina undulata (spory, cotton blue, 1000x), 4.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Jarní forma křehutky hnědošedé (Psathyrella spadiceogrisea). Roste hojně v dubnu až květnu v listnatých lesích a lesních lemech, spíše v teplejších oblastech.

Psathyrella spadiceogrisea f. vernalis Radostice, porost náletových dřevin, sub Salix caprea, Fraxinus, zbytky dřeva 31.3.2014, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella spadiceogrisea f. vernalis NPR Polabská černava, lesní cesta, na zemi, sub Populus, Salix alba, 25.4.2012, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella spadiceogrisea f. vernalis PR Pučanka, výsadba smrku na vápenci, hromada větví, 2.5.2006, (c) Lucie Zíbarová

Psathyrella spadiceogrisea f. vernalis PR Milá, sub Quercus, Corylus, Fraxinus, 13.4.2008, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější druh rostoucí jednotlivě, či v malých skupinkách na dřevě listnáčů, vzácně jehličnanů. Nápadná zbytky vela na okraji klobouku a mikroznaky (cystidy s krystalky na vrcholu). Bohatě vyvinuté velum má i křehutka bělovláknitá (Psathyrella spintrigeroides) mikroskopicky odlišná nápadně hojnými vřetenovitými pleurocystidami se ztlustlými žlutými stěnami. Podobnou ekologii mají i jiné druhy, např. křehutka vlásenitá (Psathyrella fibrillosa), křehutka švédská (Psathyrella rostellata) či křehutka vodomilná (Psathyrella piluliformis). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Psathyrella olympiana PP Ulrichov, květnatá bučina, zetlelý kmen Fagus, 8.11.2011, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lentinus brumalis

Velmi hojný a široce rozšířený druh choroše s centrálním třeněm rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů (obvykle menšího průměru). Vytváří plodnice koncem podzimu (říjen-listopad), které pak vytrvávají až do jara. Způsobuje bílou hnilobu dřeva. Při určování stipitátních (majících třeň) druhů rodu Polyporus je významná velikost pórů - choroš brvitý (Polyporus ciliatus), tvořící plodnice na jaře a začátkem léta má póry výrazně menší - naopak choroš plástvový (Polyporus arcularius) má ústí pórů větší a brvitý okraj plodnice.

Polyporus brumalis NPP Peklo, reliktní bor, opadlá větev Betula, 28.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Polyporus brumalis NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, kmen Fagus, 23.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Polyporus brumalis Solopysky, vápnomilná bučina, větev Fagus, 8.3.2015, (c) Lucie Zíbarová

Polyporus brumalis NPP Maldá, kulturní bor, opadlá větev Betula, 1.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Polyporus brumalis PR Losí blato u Mirochova, blatkové rašeliniště, větev Betula, 4.5.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lentinus arcularius

Mírně teplomilnější druh, rozšířený především v nížinách a pahorkatinách, zde však bývá dosti hojný. Roste na dřevě listnáčů (zejména dubů, ale i javorů, lip, habrů, jilmů) a způsobuje bílou hnilobu. Nápadný velkými a protaženými póry. O něco menší póry má velmi hojný choroš poloplástvový (Polyporus brumalis), který vytváří plodnice na podzim a přetrvávající do jara. Stejně velké nebo ještě větší póry má výrazně teplomilný choroš voštinový (Polyporus alveolaris) s bočně přípojeným (nikoli +- centrálním) třeněm. Molekulárně patří do rodu Lentinus, tradičně zahrnujícího lupenaté zástupce.

Polyporus arcularius NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, větev Quercus, 7.5.2013, (c) Lucie Zíbarová

Polyporus arcularius Poplze, směr Kostelec nad Ohří, větev Quercus, 29.4.2012, (c) Lucie Zíbarová

Polyporus arcularius NPR Čtvrtě, teplomilná doubrava, větev Corylus, 4.3.2014, (c) Lucie Zíbarová

Polyporus arcularius PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, větev Salix, 24.4.2018, (c) Lucie Zíbarová

Větší a úhledný druh štítovky, roste na rozloženém dřevě nejrůznějších listnáčů (buk, dub, lípa). Roztroušeně se vyskytující druh, hojnější v pralesovitých porostech. Nezaměnitelná, nápadná hnědě zrníčkatým kloboukem i třeněm a tmavým ostřím lupenů. Viz š. černolemá (Pluteus atromarginatus) s vrostle vláknitou pokožkou klobouku a na dřevě jehličnanů. Tmavé ostří lupenů může mít např. i štítovka síťnatá (Pluteus phlebophorus var. marginatus). Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Pluteus umbrosus Jirkov, Najštejn, acidofilní bučina, kmen Fagus, 4.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus umbrosus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 26.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus umbrosus PP Líska, suťový les, kmen Acer, 22.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus umbrosusNP Šumava, Stožec, suťový les, padlý kmen Fagus, 26.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus umbrosus PR Hrby, květnatá bučina, kmen Fagus, 15.7.2011, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus umbrosus Rusovce, lužní les, padlý kmen Fraxinus, 5.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus umbrosus PR Bučina u Žďáru, květnatá bučina, zetlelý kmen Fagus, 2.11.2007, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus umbrosus PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, kmen Aesculus, 28.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus umbrosus Mikulovický vrch u Kadaně, dubohabřina, silně rozložený kmen Carpinus, 13.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus umbrosus NP České Švýcarsko, Divoká soutěska, silně rozložený kmen Fagus, 28.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pluteus depauperatus, Pluteus boudieri, Pluteus gracilis, Pluteus hiatulus

Poměrně hojný menší druh štítovky, zejména na dřevě buku, ale i jiných listnáčů. Proměnlivý druh či komplex druhů. Někdy se neodlišuje od štítovky sametové (Pluteus plautus). Význačná bělavým, krémovým či šedohnědým, prosvítavě rýhovaným kloboukem, vysokými a hustými lupeny a třeněm bez hnědých vloček.

Pluteus semibulbosus Nečichy, akátina, zetlelý pařez listnáče, 6.7.2007, (c) Lucie Zíbarová

Drobná a roztroušeně se vyskytující štítovka rostoucí ze dřeva nejrůznějších listnáčů (např. buk, vrba). Roste od horských smíšených po nížnné lužní lužní lesy; od léta do podzimu. Komplex více obtížně rozpoznatelných druhů, patrně zdaleka nejběžnější drobným druhem z komplexu je u nás Pluteus inflatus (ke kterému náleží nejspíš většina, ne-li všechny, vyobrazené níže), Pluteus podospileus mj. s žilnatým kloboukem bude výrazně vzácnější. Je uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii EN - ohrožený druh.

Pluteus podospileus s.l. PR Chynínské buky, květnatá bučina, kmen Fagus, 1.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus inflatus. Mokřady horní Liběchovky, potoční luh, opadlá větev Alnus, 6.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus podospileus s.l. Kovářská, kuturní smrčina, okraj cesty, na zemi, 26.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus podospileus s.l. NPR Libický luh, měkký luh, padlý kmen Populus, 6.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus podospileus s.l. NPP Peklo, potoční luh, kmen Populus tremula, 28.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus podospileus s.l. PR Polom, květnatá bučina, mechatý kmen Fagus, 15.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus podospileus s.l. PR Fabián, květnatá bučina, kmen Fagus, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus podospileus s.l. Černý les u Želnavy, suťový les, kmen Fraxinus(?), 22.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus podospileus s.l. (albín) PR Myslivna, okroticová bučina, mechatý kmen Fagus, 9.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Tato krásná štítovka roste jednotlivě na dřevě listnáčů v pokročilém stadiu rozkladu (někdy může zdánlivě vyrůstat i ze země), nejčastěji vrb a buků. Roztroušeně až hojně se vyskytující druh, nápadný žlutookrovým kloboukem a růžovým třeněm. Podobný a vzácnější druh štítovka žlutozelená (Pluteus luteovirens) se liší stavbou pokožky klobouku (hymeniderm) a silně hygrofánním kloboukem, který za sucha vybledá až do svítivě žlutozelené barvy.

Pluteus leoninus Břínkov, květnatá bučina, mechatý kmínek Carpinus, 3.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus leoninus PR Hrby, Stellario-Tilietum, na zemi, ze zbytků dřeva v zemi, sub Tilia, Fraxinus, Quercus, 15.7.2011, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus leoninus Dobčice, mladá bučina, větev listnáče, sub Fagus, Acer, 5.8.2011, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus leoninus Halámky, pískovna, kmínek Salix caprea,, 13.9.2010, (c) Lucie Zíbarová