Patrně přehlížená čirůvka rostoucí od léta do podzimu na těžších půdách pod listnáči (zejm. bříza?), často v parcích a dalších synantropních stanovištích. Klobouk typicky s ostrým hrbolem, částečná plachetka (velum partiale) chybí nebo je velmi redukované. Velmi podobná čirůvka stříbrošedá (Tricholoma argyraceum) má výrazněji vyvinuté velum, k určení jsou tak nutné mladé plodnice, pak se rozdíly stírají. Hojná čirůvka šedožemlová (Tricholoma scalpturatum) rostoucí na podobných stanovištích má klobouk nanejvýš s tupým hrbolem, žloutnoucí plodnice a relativně širší spory. Viz též čirůvka kroužkatá (Tricholoma cingulatum) s výraznou prstenitou zónou a č. zemní (Tricholoma terreum) s plstnatým kloboukem a pod jehličnany. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Tricholoma inocybeoides NPP Mladá, náletové dřeviny, sub Betula, Populus tremula, 22.8.2022, (c) Lucie Zíbarová
Tricholoma inocybeoides Milovice, sídlištní parčík, sub Betula, 4.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Coprinus pellucidus, Tulosesus pellucidus
Hojný drobný hnojník na trusu býložravců. Význačný absencí vela; mikroskopicky pak absencí přezek na hyfách, lahvicovitými pileocystidami s pozvolna se zužujícím apexem, kulovitými cheilocystidami, absencí pleurocystid, tetrasporickými basidiemi a relativně úzkými válcovitými sporami (cca 9-10 x 5 μm) s centrálním klíčním pórem. Hnojník krátkoštětičkatý (Corpinus brevisetulosus) se odlišuje většími plodnicemi a přítomností pleurocystid.
Coprinellus pellucidus Milovice, pastivna, koňský trus, 5.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Coprinellus pellucidus Milovice, pastvina, koňský trus, 4.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Coprinellus pellucidus NPP Jetřebské slatiny, mladá vlhká smrčina, trus divokého prasete, 27.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Coprinellus pellucidus NP Krkonoše, Krakonošova snídaně, horská smrčina, trus jelena, 24.9.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Coprinus bicornis
Vzácný či přehlížený drobný hnojník rostoucí na trusu býložravců. Význačný vláknitým velem na klobouku, mikroskopicky pak přítomností přezek na hyfách, kulovitými cheilocystidami, absencí pleuro- a pileocystid, bisporickými bazidiemi a vejčitými sporami (cca 10-12 x 7-7,5 μm) s centrálním klíčním pórem. Z koprofilních druhů je podobný např. hnojník rýhovaný (Coprinopsis radiata) a hnojník C. pseudoradiata, oba s tetrasporickými bazidiemi.
Coprinopsis bicornis Milovice, pastvina, koňský trus, 4.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Boletus xanthopus
Nedávno publikovaný druh z okruhu hřibu kováře (Neoboletus luridiformis), od nějž se podle původního liší mj. lepkavým kloboukem a převážně okrovými šupinkami na třeni, mikroskopicky pak krátkými bazidiemi. Žluté formy hřiba Quelétova (Suillellus queletii) se odlišují vínovým zbravením dužniny v bázi třeni a amyloidní (či dextrionidní u starších exsikátů) reakcí v tramě rourek a bázi třeně. Barevná variabilita je však ve skutečnosti větší, než odpovídá původním popisu, některé plodnice jsou obtížně odlišitelné od hřibu kováře. Oproti hřibu kováři roste častěji v teplejších polohách a pod listnáči.
Neoboletus xanthopus Zlatnická dolina [SK], dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 15.8.2021, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)
Neoboletus xanthopus Hořidla u Třebutiček, teplomilná doubrava, sub Quercus, Crataegus, Fraxinus, 22.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Neoboletus xanthopus NPR Kněžičky, bazifilní teplomilná doubrava, sub Quercus, Crataegus, Acer campestre, 2.9.2024, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)
Neoboletus xanthopus Vinařinice, teplomilná doubrava, sub Quercus, 12.8.2014, (c) Lucie Zíbarová
Neoboletus xanthopus (řez plodnicí) Hořidla u Třebutiček, teplomilná doubrava, sub Quercus, Crataegus, Fraxinus, 22.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Neoboletus xanthopus (detail šupinek na třeni) Hořidla u Třebutiček, teplomilná doubrava, sub Quercus, Crataegus, Fraxinus, 22.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Xerocomus pruinatus, Boletus pruinatus, Xerocomus pascuus
Velmi hojný druh hřibovité houby z okruhu hřibu žluotomasého (Xerocomellus chrysenteron). Roste převážně na podzim ("podzimní babka"), ale vzácněji se vyskytuje již od léta, pod listnáči (zejm. buky, méně často dubem) i jehličnany (smrk) na kyselých až mírně zásaditých půdách. Jedlý. Význačný políčkovitě nerozpraskávajícím kloboukem (vyjma velmi suchého počasí), žlutou dužninou, jen nevýrazně modrající, a mikroskopicky pak jemně podélně žíhanými a neuťatými výtrusy.
Xerocomellus pruinatus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Xerocomellus pruinatus NPR Žofínský prales, jedlobučina, sub Fagus, Picea, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Velmi vzácná břichatkovitá houba v Evropě známá jen z několika málo zemí. V ČR nalezena poprvé v r. 2015 na skládce dřevního opadu, kde docházelo rozkladnými procesy k výraznému zahřívání substrátu. V r. 2016 lokalita zanikla. Spory žlutookrové, neamyloidní, výrazně oramentované nepravidelnými ostny, takřka kulovité, 6.5-8 x 6-7.5 μm.
Queletia mirabilis Dobřín, skládka dřevního opadu, 10.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Queletia mirabilis Dobřín, skládka dřevního opadu, 10.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Flammulaster carpophilus var. subincarnatus
Roztroušeně se vyskytující drobná kržatka rostoucí na zemi, opadu či zbytcích dřeva pod listnáči, často na živinami bohatších stanovištích. Od podobné kržatky plodomilné (Flammulaster carpophilus) se pozná kyjovitě až hlavičkatě zakončenými cheilocystidami, na apexu širšími než 4 μm. Viz kržatka kosníkovýtrusá (Flammulaster rhombosporus).
Flammulaster subincarnatus Lítovská výsypka, výsadba listnáčů, větev Tilia, 21.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Flammulaster subincarnatus Uhelná, strará pískovna, fragment kmene Populus tremula, 30.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí po celý rok na mrtvém dřevě listnáčů. Druh význačný mikroskopicky: přítomností dvou typů cystid 1) kratších inkrustovaných silnostěnných a 2) válcovitých tenkostěnných, mírně zaškrcovaných; dále úzkými, válcovitými, tenkostěnnými, hladkými a neamyloidními sporami (cca 12-14(-16) x 3-3.5(-4) μm), přítomností přezek na hyfách. U některých sběrů však může být první typ cystid značně vzácný a obtížně se hledá.
Hyphoderma mutatum Lítovská výsypka, výsadba listnáčů, větev Tilia, 21.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hyphoderma mutatum PR Studený vrch, acidofilní bučina, borka kmene Fagus, 19.7.2019, (c) Lucie Zíbarová
Hyphoderma mutatum NPR Libický luh, tvrdý luh, kmen Ulmus, 22.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Hyphoderma mutatum NPR Libický luh, měkký luh, opadlá větev Populus, 30.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, podle literatury zejména olší a vrb. Od podobného korovečku plavého (Megalocystidium luridum) se pozná mikroskopicky válcovitými až takřka rohlíčovitými, delšími výtrusy. Rozměry výtrusů (které jsou amyloidní a hladké) bývají však u různých sběrů tohoto druhu značně proměnlivé, udává se široké rozmezí 12-20 x 4,5-7 μm (Eriksson et Ryvarden 1975). Podle posledních studií se jedná o druhový komplex, M. leucoxanthum v úzkém pojetí je vázaný na olši zelenou.
Megalocystidium salicis PR Pod lesem, mezofilní křoviny, zavěšený kmínek Rosa, 2.4.2024, (c) Lucie Zíbarová
Megalocystidium olens cf. NPR Karlštejn, dubohabřina, opadlá větev Fagus, 2.4.2024, (c) Lucie Zíbarová
Megalocystidium salicis? Lítovská výsypka, výsadba listnáčů, větev Tilia?, 21.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Megalocystidium salicis NPP Jestřebské slatiny, vlhká březina, větev Populus tremula, 20.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná závojenka z podrodu Pouzarella rostoucí od léta do podzimu na stinných, živinami a bázemi bohatých stanovištích. Od podobných druhů (např. Entoloma strigoissimum, E. dysthales, E. hirtum) se pozná tmavými plodnicemi, růstem na stinných stanovištích, mikroskopicky pak mnohoúhelníkovitými silnostěnnými sporami menšími než 15 μm a inkrustovanými chloupky na třeni. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Entoloma dysthaloides Lítovská výsypka, sub Alnus, Crataegus, Salix, 21.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Camarops plana
Vzácný pyrenomycet rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, zejména habru. Význačný okrajem stromat, který nevystupuje nad povrch substrátu a lahvicovitými perithecii ve více řadách. Spory z boku zploštělé, hnědé, eliptické až vejčité v čelním pohledu, 5-6 x 2,5-3 x 2-2,25 μm. Bolinka černohnědá (Camarops tubulina) se odlišuje poduškovitými stromaty, obvykle červenohnědým nádechem a o něco většími výtrusy. Bolinka mnohovýtrusá (Camarops polysperma) má válcovitá perithecia usporádaná v jedné řadě a výrazný val kolem ostiol. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Camaropella plana Kuchyňa (SK), dubohabřina, padlý kmen Aesculus, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Camaropella plana (řez stromatem) Kuchyňa (SK), dubohabřina, padlý kmen Aesculus, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Cerocorticium rickii
Vzácná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů i jehličnanů. Spory kulovité až takřka kulovité, silnostěnné, jemně ornamentované nebo hladké, neamyloidní, cca 7-8 μm v průměru, hyfy s přezkami, bez hymeniálních cystid, basidie tetrasporické. Velmi podobný a hojný struhák splývavý (Radulomyces confluens) se odlišuje široce eliptickými sporami.
Radulomyces rickii Kuchyňa [SK], dubohabřina, větev Clematis vitalba, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Radulomyces rickii PR Kopáčsky ostrov, tvrdý luh, větev Clematis vitalba, 13.4.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Meruliopsis hirtellus
Vzácná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů v teplejších oblastech. Hyfy bez přezek, spory eliptické až takřka válcovité, neamyloidní, hladké, 4-5 x 2-2,5 μm. Od podobného dřevokazu kožového (Byssomerulius corium) se pozná plodnicemi s vláknitým okrajem a netvořícími klobouky, mikroskopicky pak přítomností hymeniálních cystid. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Byssomerulius hirtellus Skalica (SK), lesní plášť, větev Salix caprea?, 18.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Byssomerulius hirtellus Radějov, dubohabřina, ležící větev Clematis vitalba, 15.6.2024, (c) Lucie Zíbarová
Byssomerulius hirtellus Radějov, dubohabřina, ležící větev Clematis vitalba, 15.6.2024, (c) Lucie Zíbarová
Drobné plodničky typu perithecií této houby rostou jednotlivě na holé půdě. Druh význačný mikrskopicky, spory (cca 40-45 x 4,5-6, se špičatými přívěsky na obou koncích) svým hokejkovitě zahnutým tvarem připomínají některé zástupce rodu chlupatka (Lasiosphaeria).
Eosphaeria uliginosa Skalica (SK), dubohabřina, v příkopě u cesty, na holé půdě, 18.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Macowanites candidus, Macowanites mattiroloanus s. auct, Hydnagium krjukowense, Sclerogaster canididus
Incl.: Russula candidissima
Vzácná podzemka z příbuzenstva holubinek rostoucí pod listnáči v teplých oblastech. Význačná redukovaným třeněm na bázi plodnice a velkými takřka kulovitými, ostnitými a amyloidními sporami. Z ČR jsou doloženy dva druhy z komplexu - lanýžovka bělostná (Russula candida) a lanýžovka Russula canididissima. Oba druhy uvedené jsou v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Russula candidissima Chlum u Dobrušky, dubohabřina, sub Quercus, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Russula candida s.l. (spodní strana plodnice) PR Šmatlavé uhlisko (SK), dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 18.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Russula candida s.l. PR Šmatlavé uhlisko (SK), dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 18.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Russula candidissima (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Botryobasidium sphaericosporum
Vzácná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, vz. i jehličnanů. Druh význačný pouze mikroskopickými znaky: basidie s 6-8 sterigmaty, hyfy bez přezek a často ornamentované (podobně jako u pavučiníku ojíněného - Botryobasidium pruinatum), spory kulovité až takřka kulovité (cca o průměru 4-5 μm) a drsné. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Botryobasidium botryoideum Skalica (SK), výsadba lípy, padlý kmínek Tilia, 18.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na starých plodnicích pevníků (Stereum). Pouze na pevník krvavějící (Stereum sanguinolentum) je vázán nedohub Hypomyces albidus s odlišnými mikroznaky. Na pevnících mohou růst i další druhy nedohubů se širším spektrem hostitelů, např. nedohub oranžový (Hypomyces aurantius) či druhy z komplexu nedohubu růžového (Hypomyces rosellus).
Hypomyces sympodiophorus Skalica (SK), výsadba lípy, stará plodnice Stereum cf. subtomentosum, 18.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hypomyces sympodiophorus Skalica (SK), výsadba lípy, stará plodnice Stereum cf. subtomentosum, 18.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Homophron cernuum, Psathyrella cernua
Roztroušeně se vyskytující křehutka rostoucí od léta do podzimu trsnatě na mrtvém dřevě listnáčů, typicky buku, v přirozenějších porostech, často v mrazových puklinách na živých stromech. Význačná absencí vela, silně hygrofánním kloboukem, který vybledá do slonovinové až špinavě bělavé barvy a mikroskopickými znaky (sp. cca 7,5-8,5 x 4-4,25 μm, středně hnědé, v profilu někdy až takřka fazolovité, s nevýrazným klíčním pórem, bazidie tetrasporické, přezky přítomny, cheilo- a pleurocystidy utriformní s krystalickou čepičkou, rozpustnou v KOH). Křehutka čokoládová (Psathyrella spadicea) vybledá maximálně do masové barvy, roste na méně přirozených stanovištích a má velmi světlé spory a apikálně inkrustované cystidy.
Psathyrella papyracea NPP Peklo, dubohabřina, dutina v živém kmeni Acer pseudoplatanus, 28.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella papyracea PR Polom, květnatá bučina, báze pahýlu Fagus, 4.11.2015, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella papyracea EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, báze živého kmenu Tilia, 23.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella papyracea PR Polom, květnatá bučina, báze pahýlu Fagus, 4.11.2015, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella papyracea Kyjov, zahrada, mrazová prasklina v živém kmeni Juglans, 21.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Galactinia saniosa
Roztroušeně se vyskytující řasnatka rostoucí od léta do podzimu na holé půdě či mezi mechem pod listnáči na vápnitých, vlhčích a těžších půdách. Význačná modravým latexem, jež plodnice roní po poranění a mikroskopicky bigutulátními (se dvěma kapénkami) sporami s hrubou, poněkud nepravidelnou, bradavčitou ornamentikou, cca 14-16 x 7-8 μm. V literatuře jsou uváděny další dva druhy s obdobným zbarvením latexu např. Peziza badiofusca s odstíny více do červena a pravidelnější ornamentikou výtrusů a Peziza badiofuscoides s hnědavým vnějším povrchem plodnic a sporami s prodlouženým bradavkami, které jsou více či méně anastomózované. Na obdobných stanovištích rostou často i řasnatka síromléčná (Peziza succosa) a ř. Micheliova (Peziza michelii) se žlutým latexem. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).
Peziza saniosa Radějov, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Picea, 15.6.2024, (c) Lucie Zíbarová
Peziza saniosa PR Šmatlavé uhlisko [SK], dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 18.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Peziza saniosa NPP Jeskyně na Pomezí, květnatá bučina, silně rozložený kmen Fagus, 15.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Peziza saniosa Verneřice, Bobří soutěska, suťový les, sub Tilia, Fagus, 6.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Peziza saniosa Kašperské hory, lesní prameniště, sub Picea, Betula, 5.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Peziza saniosa (spory, cotton blue, 1000x) Verneřice, Bobří soutěska, suťový les, sub Tilia, Fagus, 6.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Choiromyces venosus
Podzemka se značně nepravidelným vzorcem výskytu - v některých oblastech je relativně hojný, jinde naopak takřka chybí. Roste od léta do podzimu pod listnáči (zejm. dub) i jehličnany (borovice) převážně na (hlinto-)písčitých půdách. Plodnice zprvu skryté v půdě, později mohou vystupovat na povrch. Jedlý, avšak nepříliš kvalitní, zralé plodnice jsou pro intenzivní aromatický pach nepoživatelné.
Chioromyces meandriformis (ex situ) Skalica (SK), sub Quercus, Prunus, Cerasus, 18.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Chioromyces meandriformis (detail řezu plodnicí) Skalica (SK), sub Quercus, Prunus, Cerasus, 18.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější holubinka rostoucí od léta do časného podzimu pod listnáči a jehličnany. Údaje o ekologii se v literatuře značně rozcházejí, je udávána pod různými dřevinami, z různých typů lesů a půd. Pokožka klobouku a třeně ojíněná. Třeň často fialově naběhlý. Výtrusný prach sytě krémový. Slabý, avšak zřetelný pach po slanečcích. Mírná. Podobná holubinka půvabná (Russula amoena) je drobnější, má fialovou reakci na fenol a pod mikroskopem širší bazální buňky pileocystid. Viz též holubinka fialovonohá (Russula violeipes). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Russula amoenicolor Ratíškovice, teplomilná doubrava, sub Quercus, 17.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Russula amoenicolor Ratíškovice, teplomilná doubrava, sub Quercus, 17.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Thelephora ellisii
Hojně se vyskytující druh vatičky rostoucí od léta do podzimu na různých substrátech - mrtvém dřevě, půdě, opadu; podobně jako většina vatičkovitých hub je ektomykorhizní (pravděpobně tvoří mykorhizu s olší). Makroskopicky význačná kontrastem světlého bělavého či nažloutlého subikula a okraje plodnice vůči tmavému hymeniu a nepřítomností rhizomorf. Mikroskopicky pak přítomností přezek na hyfách, nepřítomností cystid, sporami s mírně nepravidelným, eliptickým až ledvinitým obrysem a krátkými ostny a světlými hyfami v subikulu.
Tomentella ellisii PR Maštale, potoční luh, dřevo listnáče, 20.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Tomentella ellisii NPR Libický luh, mokřadní olšina, opadlá větev Alnus, 2.9.2021, (c) Lucie Zíbarová
Tomentella ellisii PR Polom, potoční luh, kmínek Alnus, 18.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Tomentella ellisii NPP Jestřebské slatiny, mokřadní olšina, větev Alnus, 3.7.2018, (c) Lucie Zíbarová
Tomentella ellisii PR Amálino údolí, jasanovo-olšový luh, kmínek Alnus, 30.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Amanita decipiens, Amanita verna var. decipiens
V ČR velmi vzácná teplomilná muchomůrka rostoucí na přelomu jara a léta pod listnáči na bázemi bohatších půdách. Na našem území probíhá severní hranice jejího výskytu, jediná známá recentní lokalita se nalézá na jihovýchodní Moravě. Prudce jedovatá. Reakce s KOH na povrchu plodnice živě žlutá až oranžověžlutá. Klobouk záhy plochý. Středomořská muchomůrka Amanita vidua se odlišuje negativní reakcí na KOH. Bílá forma muchomůrky zelené (Amanita phalloides var. alba) se odlišuje žíhaným třeněm a mohutnějšími plodnicemi a negativní reakcí na KOH. Viz též muchomůrka jízlivá (Amanita virosa) rostoucí převážně ve smrčinách, též s oranžověžlutou reakcí na KOH, avšak s vlnatým třeněm a chabě vyvinutým, v dospělosti až mizejícím prstenem. Původem americká muchomůrka Amanita amerivirosa introdukovaná v západní Evropě má stejnou reakci s KOH, roste též pod duby, ale má zvoncovitý až sklenutý klobouk a plodnice po usušení jsou citronově žluté. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).
Amanita verna Ratíškovice, teplomilná doubrava, sub Quercus, 17.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Amanita verna Ratíškovice, teplomilná doubrava, sub Quercus, 17.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Pholiota lignicola, Pholiota vernalis, Kuehneromyces myriadophyllus, Kuehneromyces vernalis
Vzácná dřevorozkladná houba rostoucí na přelomu jara a léta na mrtvém dřevě jehličnanů, zejm. smrku, ve vyšších či chladnějších (např. inverzních) polohách. Od běžné opeňky měnlivé (Kuehneromyces mutabilis), která vzácně roste též na jehličnanech, se odlišuje méně výrazným prstem, absencí šupinek na klobouku a třeni a nevýrazným pachem. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Kuehneromyces lignicola Labský důl - Pančavská jáma, horská smrčina, padlý kmen Picea abies, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Kuehneromyces lignicola NPR Velká niva, rašelinná smrčina, padlý kmen Picea abies, 3.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Kuehneromyces lignicola NPR Velká niva, rašelinná smrčina, padlý kmen Picea abies, 3.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná ale patrně nepříliš vzácná houba tvořící plodničky typu hysterothecií rostoucí na opadlých listech jeřábů (Sorbus spp.).
Lophodermium aucupariae Labský důl - Pančavská jáma, lavinový svah, řapík Sorbus aucuparia, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Lophodermium aucupariae Labský důl - Pančavská jáma, lavinový svah, řapík Sorbus aucuparia, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Vzácný víceletý choroš ze skupiny ohňovce obecného (Phellinus igniarius) rostoucí na živých i mrtvých břízách především v horských polohách. Plodnice jsou často jen nevýrazně kloboukaté. Podobnou ekologii má i rozlitý ohňovec hladký (Phellinus laevigatus) s delšími setami v hymeniu a mírně kratšími výtrusy. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Phellinus lundellii Labský důl - Navorská jáma, lavinový svah, kmínek Betula carpatica, 19.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Phellinus lundellii NPR Rašeliniště Skřítek, přechodové rašeliniště, kmen Betula, 13.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Phellinus lundellii Labský důl - Pančavská jáma, lavinový svah, kmínek Betula carpatica, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Dothiora ribesia
Pyrenomycet parazitující na větvičkách listnáčů, zejména rybízu (Ribes), ale i jiných dřevin, např. lýkovce (Daphne).
Plowrightia ribesia Labský důl - Pančavská jáma, lavinový svah, větvička Daphne mezereum, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Plowrightia ribesia Labský důl - Pančavská jáma, lavinový svah, větvička Daphne mezereum, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Plowrightia ribesia NPP Polabská černava, mokřadní olšina, trčící větvička Ribes, 1.5.20217, (c) Lucie Zíbarová
Plowrightia ribesia (spory, vřecka, H2O, 1000x), 1.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů (Picea, Pinus, Abies), spíše ve vyšších a chladnějších polohách. Druh význačný mikroskopickými znaky (přítomnost přezek na hyfách, tetrasporické bazidie, absence cystid, turbinátní neamyloidní spory). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Trechispora subsphaerospora Labský důl - Pančavská jáma, klečový porost, kmínek Pinus mugo, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora subsphaerospora NPR Praděd, horská smrčina, kmen Picea, 31.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora subsphaerospora PR Borkovická blata, rašelinný bor, kmen Pinus, 21.4.2018, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora subsphaerospora Obírka, suťový les, kmen Abies, 2.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Mycena longiseta s. auct. non s. orig.
Vzácnější, nebo pouze přehlížená, helmovka rostoucí od léta do podzimu na zbytcích vegetace ve vyšších polohách. Druh význačný terčíkem na bázi třeně a štětinkatým povrchem třeně a klobouku. Další naše druhy helmovek s bazálním terčíkem - např. helmovka deskovitá (Mycena stylobates) - jsou bez štětinek. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Mycena aciculata Tatranský národný park, Tichá dolina [SK], horská smrčina, zbytky listů kapradin, 19.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Mycena aciculata Labský důl - Pančavská jáma, lavinový svah, řapíky Athyrium distentifolium, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Mycena aciculata Tatranský národný park, Tichá dolina [SK], horská smrčina, rostlinné zbykty, 19.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Mycena aciculata Labský důl - Pančavská jáma, lavinový svah, řapíky Athyrium distentifolium, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Mycena aciculata Tatranský národný park, Tichá dolina [SK], horská smrčina, zbytky listů kapradin, 19.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Pluteus murinus, P. pearsonii, P. villosus
Vzácnější štítovka rostoucí od pozdního jara do podzimu na mrtvém dřevě listnáčů nebo ze země. Taxonomicky neujasněný komplex, zde pojímaný v širokém pojetí, jako značně proměnlivý druh, ať již do velikosti, barvy či typu povrchu klouboku. Pokožka klobouku (alespoň ve středu) typu trichoderm, radiálně vláknitá a až šupinkatě vláknitá, často rozpraskávající. Lupeny mohou mít v některých případech i tmavě zbarvené ostří. Bez výrazné vůně. Podobná je např. štítovka sametová (Pluteus plautus) s hnědavými, světlejšími tóny klobouku a odlišnými mikroskopickými znaky.
Pluteus ephebeus NPR Karlštejn, potoční luh, na bázi živého Fraxinus, 14.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Pluteus ephebeus (detail pokožky klobouku) NPR Karlštejn, potoční luh, na bázi živého Fraxinus, 14.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Pluteus ephebeus Panská Habrová, dubohabřina, na zemi, sub Tilia, 29.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Pluteus ephebeus Žehrov, ohrada s koňmi, kmen Populus, 14.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Pluteus ephebeus NPR Koda, dubohabřina, sub Fraxinus, Carpinus, Acer campestre, 11.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
