Lucie Zíbarová

Lucie Zíbarová

středa, 06 červenec 2016 17:29

Tomentella fuscocinerea (Vatička tmavohnědá)

Syn.: Thelephora fuscocinerea

Méně běžná vatičkovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě či přímo na zemi pod listnáči, především na bázemi bohatších půdách. Význačná absencí rhizomorf a mikroskopickými znaky: hyfy bez přezek, reakce na KOH negativní, absence cystid, spory pravidelné, eliptické v bočním, mírně trojúhelníkovité v čelním pohledu, s krátkými ostny, cca 9-11 x 8 μm.

 

Tomentella fuscocinerea

Tomentella fuscocinerea Libochovany, porost lísky na opuce, na zemi a silně rozloženém dřevě, sub Corylus, Quercus, 27.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Tomentella fuscocinerea

Tomentella fuscocinerea Libochovany, porost lísky na opuce, na zemi a silně rozloženém dřevě, sub Corylus, Quercus, 27.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Tomentella fuscocinerea

Tomentella fuscocinerea PR Holý vrch, teplomilné křoviny, sub Corylus, Swida, Rhamnus, Eonymus, 18.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Tomentella fuscocinerea

Tomentella fuscocinerea Ždánice, teplomilná doubrava, sub Quercus, 18.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

středa, 06 červenec 2016 15:58

Marasmius wettsteinii (Špička Wettsteinova)

Místy hojná špička rostoucí na opadu jehličnanů, zejména smrku od léta do podzimu. Význačná kolárkem, který tvoří lupeny kolem třeně a ekologií. Podobné druhy s kolárkem: špička kolovitá (Marasmius rotula) a š. Bulliardova (Marasmius bulliardii) nerostou z jehličí; š. žíněná (Gymnopus androsaceus) a š. provrtaná (Gymnopus perforans) nemají lupeny s kolárkem, druhý druh navíc páchne po zkaženém zelí.

 

Marasmius wettsteinii

Marasmius wettsteinii PR Údolí Teplé, kulturní smrčina, sub Picea, 2.8.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Marasmius wettsteinii

Marasmius wettsteinii Borkovice, smíšený kulturní les, jehlice Picea, 20.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Marasmius wettsteinii

Marasmius wettsteinii PR Niva Doubravy, kulturní smrčina, jehlice Larix, 13.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Marasmius wettsteinii

Marasmius wettsteinii (detail lupenů) PR Polom, květnatá bučina, jehlice Picea, 14.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Marasmius wettsteinii

Marasmius wettsteinii PR Polom, květnatá bučina, jehlice Picea, 14.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Marasmius wettsteinii

Marasmius wettsteinii Chlum u Dobrušky, mladá smrčina, jehlice Picea, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

středa, 06 červenec 2016 08:36

Coprinellus curtus (Hnojník zakrnělý)

Syn.: Coprinus curtus

Drobný hnojník rostoucí na trusu býložravců, především koňském. Mikroskopicky význačný přítomností rezavých silnostěnných sférocyst na klobouku a hlavičkatými pileocystidami, tetrasporickými bazidiemi a eliptickými až vejčitými sporami s výrazně excentrickým klíčním pórem, cca 12 x 7.5 μm.

Coprinellus curtus

Coprinellus curtus Milovice, pastvina, koňský trus, 4.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Coprinellus curtus

Coprinellus curtus (detail klobouku) Milovice, pastvina, koňský trus, 4.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Syn.: Amania inaurata, Amanita strangulata s. auct.

Vzácnější (byť místy hojnější) muchomůrka bez prstenu (pošvatka) rostoucí od časného léta do počátku podzimu pod listnáči (vzácně i pod jedlí) v teplomilných doubravách a dubohabřinách, především na bazickém substrátu, v nižších, teplejších polohách. V rámci podrodu Amanitopsis (pošvatka) tvoří poměrně velké plodnice. Význačná šedým, dosti křehkým velem (složené převážně z kulovitých buněk), které tvoří na klobouku bradavky a na bázi třeně příčné pásky na místě pochvy, třeň po poranění tmavne. Spory kulovité, neamyloidní. Středomořská muchomůrka Amanita meridioceciliae je makroskopicky i mikroskopicky téměř totožná. Podobné druhy: muchomůrka šedopochvá (Amanita submembranacea) ve vyšších polohách pod buky(?) a smrky na kyselých půdách, muchomůrka Amanita olivaceogrirsea podobná předchozí, ale pod listnáči, m. olšová (Amanita friabilis) pod olšemi - obě s podobně křehkým charakterem vela víceméně šedavé barvy; m. Beckerova (Amanita beckeri), taktéž s křehkým velem, ale okrovějícími bradavkami, m. šedožlutavá (Amanita lividopallescens) s bělavým velem a dobře vyvinutou pochvou. Nicméně pošvatky jsou taxonomicky značně nedořešená skupina s velkým množstvím špatně poznatelných a nepopsaných druhů. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii EN (ohrožený druh).

 

Amanita ceciliae

Amanita ceciliae Chlum u Dobrušky, výsadba lípy, sub Tilia, Picea, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Amanita ceciliae

Amanita ceciliae Kobeřice u Brna, teplomilnáí doubrava, sub Quercus, 15.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Amanita ceciliae

Amanita ceciliae Chlum u Dobrušky, výsadba lípy, sub Tilia, Picea, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Amanita ceciliae

Amanita ceciliae Velké Karlovice, kulturní jehličnatý les, sub Abies, Picea, 29.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Amanita ceciliae

Amanita ceciliae Kobyla, dubohabřina, sub Quercus, Carpnius, Fagus, Crataegus, 29.5.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

Amanita ceciliae

Amanita ceciliae Chlum u Dobrušky, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, Carpinus, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

úterý, 05 červenec 2016 21:04

Butyriboletus fechtneri (Hřib Fechtnerův)

Syn.: Boletus fechtneri

Vzácnější, míst roztroušeně se vyskytující hřib rostoucí od léta do počátku podzimu pod listnáči (dub, lípa, buk), s preferencí pro nižší polohy a vápnitější substrát. Význačný v mládí stříbřitě plstnatým povrchem klobouku a často i růžovou zónou ve spodní polovině třeně, která však může v některých případech chybět. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh)., je zvláště chráněným druhem podle vyhlášky MŽP č. 395/92 v kategorii kriticky ohrožený druh zůstává v návrhu novelizace vyhlášky o zvláště chráněných druzích. Podobné druhy: hřib medotrpký (Caloboletus radicans) je hořký a hřib plavý (Hemileccinum impolitum) nemá na třeni síťku. Viz též hřib růžovník (Butyriboletus fuscoroseus) a h. přívěskatý (Butyriboletus appendiculatus).

 

Boletus fechtneri

Butyriboletus fechtneri Rychnov nad Kněžnou, řídká lipinka, sub Tilia, Abies, Acer, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Boletus fechtneri

Butyriboletus fechtneri Východná, Kundrátovo, [SK], zarostlé pastviny, sub Corylus, Picea, 21.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Boletus fechtneri

Butyriboletus fechtneri Rychnov nad Kněžnou, řídká lipinka, sub Tilia, Abies, Acer, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Boletus fechtneri

Butyriboletus fechtneri Rychnov nad Kněžnou, řídká lipinka, sub Tilia, Abies, Acer, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Boletus fechtneri

Butyriboletus fechtneri (detail síťka na třeni) Rychnov nad Kněžnou, řídká lipinka, sub Tilia, Abies, Acer, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

úterý, 05 červenec 2016 20:41

Coprinopsis phaeospora (Hnojník)

Syn.: Coprinus phaeosporus

Zřídka zaznamenávaný hnojník rostoucí na rostlinných zbytcích. Význačný pouze mikroskopickými znaky: velum ze silnostěnných, bohatě větvených hyf, tetrasporické bazidie, hladké zploštělé výtrusy s excentrickým klíčním pórem. Komplikovaná skupina. Příbuzné druhy: např. hnojník Friesův (Coprinopsis friesii) a mnohé další.

 

Coprinopsis phaeospora

Coprinopsis phaeospora Česká Lípa, parčík, odumřelé listy travin (Poa?), 5.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Coprinopsis phaeospora

Coprinopsis phaeospora PP Noledenteich, olšina, listy Carex, 22.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Coprinopsis phaeospora

Coprinopsis phaeospora Česká Lípa, parčík, odumřelé listy travin (Poa?), 5.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

úterý, 05 červenec 2016 20:31

Hemimycena pseudogracilis (Helmovka jemná)

Patrně vzácnější helmovka rostoucí na zemi či z rostlinných zbytků. Význačná nedokonale vyvinutými lupeny nedosahujícími k okraji klobouku, absencí chomáče chlupů na bázi třeně a mikroskopickými znaky: absence cheilo- a pileocystid, málo diferencované kaulocystidy, divertikulátní pileipellis, tetrasporické bazidie, lodičkovité neamyloidní výtrusy cca 9-10 x 3,5 μm.

Hemimycena pseudogracilis

Hemimycena pseudogracilis NPP Jestřebské slatiny, přechodové rašeliniště, tlející listy Carex, 5.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Hemimycena pseudogracilis

Hemimycena pseudogracilis NPP Jestřebské slatiny, přechodové rašeliniště, tlející listy Carex, 5.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

úterý, 05 červenec 2016 20:20

Russula paludosa (Holubinka jahodová)

Velmi hojná holubinka rostoucí od léta do počátku podzimu pod jehličnany (smrk, borovice) na kyselých, obvykle vlhčích půdách od středních do vyšších poloh, často v kulturních lesích. Chuť mírná, jen v lupenech u mladších plodnic někdy mírně palčivá. Pach nevýrazný. Výtrusný prach světle až středně okrový. Podobné druhy: h. Velenovského (Russula velenovskyi), h. odbarvená (Russula decolorans). Vzácná holubinka Lundellova (Russula lundellii) je palčivá a roste pod břízami.

 

Russula paludosa

Russula paludosa Doksy, boreokontinentální bor, sub Pinus, Betula, 3.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Russula paludosa

Russula paludosa NPP Swamp, rašelinný bor, sub Pinus, Betula, 15.7.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Russula paludosa

Russula paludosa Staré Splavy, kulturní bor, sub Pinus, 5.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

úterý, 05 červenec 2016 20:13

Simocybe laevigata (Kržatka mokřadní)

Syn.: Simocybe centunculus var. laevigata

Vzácná lupenatá houba rostoucí na zbytcích ostřic. Význačná tence masitým, prosvítavě čárkovaným kloboukem, ekologií a mikroskopickými znaky: pileipellis složená z kyjovitých až hruškovitých buněk, bez výrazně diferencovaných pileocystid, subpellis výrazně inkrustovaná, ostří lupenů smíšené, cheilocystidy roztroušené, lahvicovité až hlavičkaté, pleurocystidy chybí, bazidie tetrasporické, spory eliptické až takřka fazolovité, sv. hnědé, silnostěné, bez klíčního póru, 8-8,5 x 4,5-5 μm. Viz kržatka hnědoolivová (Simocybe centunculus) rostoucí na dřevě a s výrazně diferencovanými pileocystidami na klobouku. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

 

Simocybe laevigata

Simocybe laevigata NPP Jestřebské slatiny, přechodové rašeliniště, tlející listy Carex, 5.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Simocybe laevigata

Simocybe laevigata NPP Jestřebské slatiny, rašelinná louka, tlející listy Carex, 20.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

úterý, 05 červenec 2016 18:34

Cyathicula culmicola (Zoubkovka stéblová)

Syn.: Crocicreas culmicola, Belodonioscypha culmicola

Hojná vřeckovýtrusá houba rostoucí od léta do podzimu na mrtvých stéblech trav. Nápadná zoubkatým okrajem apothecií a mikroskopickými znaky: vřecka s osmi sporami, askoapikální aprát v Melzerově reagens amyloidní, s háky (croziers) na bázi, cca 100 x 10 μm, spory válcovité až rohlíčkovité, s 1-3 příčnými septy, cca 23-25 x 3.5 μm.

Cyathicula culmicola

Cyathicula culmicola Milovice, pastvina, stéblo trávy (Arrhenatherum?), 4.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Syn.: Leccinum quercinum

Roztroušeně až místy hojně se vyskytující druh rostoucí pod dubem a osikou. Od křemenáče osikového (Leccinum rufum), rostoucího též pod osikami se odlišuje rezavými šupinkami na třeni (u k. osikového jsou dlouho bělavé), rezavými požerky na třeni a sytěji zbarveným ústím rourek.

 

Leccinum aurantiacum

Leccinum aurantiacum Třeboň, Vimperky, náletové dřeviny, sub Populus  tremula, Salix, Pinus, 24.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Leccinum aurantiacum

Leccinum aurantiacum PP Zadní rybník, bor s lískou, sub Pinus, Populus tremula, Corylus, 16.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Leccinum aurantiacum

Leccinum aurantiacum Soumarský most, okraj smrčiny, sub Populus tremula, Betula, Picea, 6.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Leccinum aurantiacum

Leccinum aurantiacum Podkrušnohorská výsypka, sub Salix caprea, Populus tremula, 2.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

pondělí, 04 červenec 2016 20:02

Tricholoma inocybeoides (Čirůvka vláknicovitá)

Patrně přehlížená čirůvka rostoucí od léta do podzimu na těžších půdách pod listnáči (zejm. bříza?), často v parcích a dalších synantropních stanovištích. Klobouk typicky s ostrým hrbolem, částečná plachetka (velum partiale) chybí nebo je velmi redukované. Velmi podobná čirůvka stříbrošedá (Tricholoma argyraceum) má výrazněji vyvinuté velum, k určení jsou tak nutné mladé plodnice, pak se rozdíly stírají. Hojná čirůvka šedožemlová (Tricholoma scalpturatum) rostoucí na podobných stanovištích má klobouk nanejvýš s tupým hrbolem, žloutnoucí plodnice a relativně širší spory. Viz též čirůvka kroužkatá (Tricholoma cingulatum) s výraznou prstenitou zónou a č. zemní (Tricholoma terreum) s plstnatým kloboukem a pod jehličnany. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

 

Tricholoma inocybeoides

Tricholoma inocybeoides NPP Mladá, náletové dřeviny, sub Betula, Populus tremula, 22.8.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Tricholoma inocybeoides

Tricholoma inocybeoides Milovice, sídlištní parčík, sub Betula, 4.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

pondělí, 04 červenec 2016 19:49

Coprinellus pellucidus (Hnojník prosvítavý)

Syn.: Coprinus pellucidus, Tulosesus pellucidus

Hojný drobný hnojník na trusu býložravců. Význačný absencí vela; mikroskopicky pak absencí přezek na hyfách, lahvicovitými pileocystidami s pozvolna se zužujícím apexem, kulovitými cheilocystidami, absencí pleurocystid, tetrasporickými basidiemi a relativně úzkými válcovitými sporami (cca 9-10 x 5 μm) s centrálním klíčním pórem. Hnojník krátkoštětičkatý (Corpinus brevisetulosus) se odlišuje většími plodnicemi a přítomností pleurocystid.

 

Coprinellus pellucidus

Coprinellus pellucidus Milovice, pastivna, koňský trus, 5.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

Coprinellus pellucidus

Coprinellus pellucidus Milovice, pastvina, koňský trus, 4.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Coprinellus pellucidus

Coprinellus pellucidus NPP Jetřebské slatiny, mladá vlhká smrčina, trus divokého prasete, 27.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Coprinellus pellucidus

Coprinellus pellucidus NP Krkonoše, Krakonošova snídaně, horská smrčina, trus jelena, 24.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

pondělí, 04 červenec 2016 19:30

Coprinopsis bicornis (Hnojník dvourohý)

Syn.: Coprinus bicornis

Vzácný či přehlížený drobný hnojník rostoucí na trusu býložravců. Význačný vláknitým velem na klobouku, mikroskopicky pak přítomností přezek na hyfách, kulovitými cheilocystidami, absencí pleuro- a pileocystid, bisporickými bazidiemi a vejčitými sporami (cca 10-12 x 7-7,5 μm) s centrálním klíčním pórem. Z koprofilních druhů je podobný např. hnojník rýhovaný (Coprinopsis radiata) a hnojník C. pseudoradiata, oba s tetrasporickými bazidiemi.

 

Coprinopsis bicornis

Coprinopsis bicornis Milovice, pastvina, koňský trus, 4.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

pondělí, 04 červenec 2016 19:10

Neoboletus xanthopus (Hřib odbarvený)

Syn.: Boletus xanthopus

Nedávno publikovaný druh z okruhu hřibu kováře (Neoboletus luridiformis), od nějž se podle původního liší mj. lepkavým kloboukem a převážně okrovými šupinkami na třeni, mikroskopicky pak krátkými bazidiemi. Žluté formy hřiba Quelétova (Suillellus queletii) se odlišují vínovým zbravením dužniny v bázi třeni a amyloidní (či dextrionidní u starších exsikátů) reakcí v tramě rourek a bázi třeně. Barevná variabilita je však ve skutečnosti větší, než odpovídá původním popisu, některé plodnice jsou obtížně odlišitelné od hřibu kováře. Oproti hřibu kováři roste častěji v teplejších polohách a pod listnáči.

 

Boletus xanthopus

Neoboletus xanthopus Zlatnická dolina [SK], dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 15.8.2021, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

 

Boletus xanthopus

Neoboletus xanthopus Hořidla u Třebutiček, teplomilná doubrava, sub Quercus, Crataegus, Fraxinus, 22.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Boletus xanthopus

Neoboletus xanthopus NPR Kněžičky, bazifilní teplomilná doubrava, sub Quercus, Crataegus, Acer campestre, 2.9.2024, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

 

Boletus xanthopus

Neoboletus xanthopus Vinařinice, teplomilná doubrava, sub Quercus, 12.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

 

Boletus xanthopus

Neoboletus xanthopus (řez plodnicí) Hořidla u Třebutiček, teplomilná doubrava, sub Quercus, Crataegus, Fraxinus, 22.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Boletus xanthopus

Neoboletus xanthopus (detail šupinek na třeni) Hořidla u Třebutiček, teplomilná doubrava, sub Quercus, Crataegus, Fraxinus, 22.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

pondělí, 04 červenec 2016 18:51

Xerocomellus pruinatus (Hřib sametový)

Syn.: Xerocomus pruinatus, Boletus pruinatus, Xerocomus pascuus

Velmi hojný druh hřibovité houby z okruhu hřibu žluotomasého (Xerocomellus chrysenteron). Roste převážně na podzim ("podzimní babka"), ale vzácněji se vyskytuje již od léta, pod listnáči (zejm. buky, méně často dubem) i jehličnany (smrk) na kyselých až mírně zásaditých půdách. Jedlý. Význačný políčkovitě nerozpraskávajícím kloboukem (vyjma velmi suchého počasí), žlutou dužninou, jen nevýrazně modrající, a mikroskopicky pak jemně podélně žíhanými a neuťatými výtrusy.

 

Xerocomellus pruinatus

Xerocomellus pruinatus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, sub Fagus, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Xerocomellus pruinatus

Xerocomellus pruinatus NPR Žofínský prales, jedlobučina, sub Fagus, Picea, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

neděle, 03 červenec 2016 15:19

Queletia mirabilis (Quéletovka podivná)

Velmi vzácná břichatkovitá houba v Evropě známá jen z několika málo zemí. V ČR nalezena poprvé v r. 2015 na skládce dřevního opadu, kde docházelo rozkladnými procesy k výraznému zahřívání substrátu. V r. 2016 lokalita zanikla. Spory žlutookrové, neamyloidní, výrazně oramentované nepravidelnými ostny, takřka kulovité, 6.5-8 x 6-7.5 μm.

Queletia mirabilis

Queletia mirabilis Dobřín, skládka dřevního opadu, 10.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

 

Queletia mirabilis

Queletia mirabilis Dobřín, skládka dřevního opadu, 10.10.2015, (c) Lucie Zíbarová

 

Syn.: Flammulaster carpophilus var. subincarnatus

Roztroušeně se vyskytující drobná kržatka rostoucí na zemi, opadu či zbytcích dřeva pod listnáči, často na živinami bohatších stanovištích. Od podobné kržatky plodomilné (Flammulaster carpophilus) se pozná kyjovitě až hlavičkatě zakončenými cheilocystidami, na apexu širšími než 4 μm. Viz kržatka kosníkovýtrusá (Flammulaster rhombosporus).

 

Flammulaster subincarnatus

Flammulaster subincarnatus Lítovská výsypka, výsadba listnáčů, větev Tilia, 21.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Flammulaster subincarnatus

Flammulaster subincarnatus Uhelná, strará pískovna, fragment kmene Populus tremula, 30.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

 

neděle, 03 červenec 2016 14:16

Hyphoderma mutatum (Kornatka proměnlivá)

Roztroušeně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí po celý rok na mrtvém dřevě listnáčů. Druh význačný mikroskopicky: přítomností dvou typů cystid 1) kratších inkrustovaných silnostěnných a 2) válcovitých tenkostěnných, mírně zaškrcovaných; dále úzkými, válcovitými, tenkostěnnými, hladkými a neamyloidními sporami (cca 12-14(-16) x 3-3.5(-4) μm), přítomností přezek na hyfách. U některých sběrů však může být první typ cystid značně vzácný a obtížně se hledá.

 

Hyphoderma mutatum

Hyphoderma mutatum Lítovská výsypka, výsadba listnáčů, větev Tilia, 21.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Hyphoderma mutatum

Hyphoderma mutatum PR Studený vrch, acidofilní bučina, borka kmene Fagus, 19.7.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Hyphoderma mutatum

Hyphoderma mutatum NPR Libický luh, tvrdý luh, kmen Ulmus, 22.11.2021, (c) Lucie Zíbarová

 

Hyphoderma mutatum

Hyphoderma mutatum NPR Libický luh, měkký luh, opadlá větev Populus, 30.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Vzácnější kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, podle literatury zejména olší a vrb. Od podobného korovečku plavého (Megalocystidium luridum) se pozná mikroskopicky válcovitými až takřka rohlíčovitými, delšími výtrusy. Rozměry výtrusů (které jsou amyloidní a hladké) bývají však u různých sběrů tohoto druhu značně proměnlivé, udává se široké rozmezí 12-20 x 4,5-7 μm (Eriksson et Ryvarden 1975). Podle posledních studií se jedná o druhový komplex, M. leucoxanthum v úzkém pojetí je vázaný na olši zelenou.

 

Megalocystidium salicis

Megalocystidium salicis PR Pod lesem, mezofilní křoviny, zavěšený kmínek Rosa, 2.4.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

Megalocystidium olens

Megalocystidium olens cf. NPR Karlštejn, dubohabřina, opadlá větev Fagus, 2.4.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

Megalocystidium leucoxanthum

Megalocystidium salicis? Lítovská výsypka, výsadba listnáčů, větev Tilia?, 21.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Megalocystidium leucoxanthum

Megalocystidium salicis NPP Jestřebské slatiny, vlhká březina, větev Populus tremula, 20.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

Vzácná závojenka z podrodu Pouzarella rostoucí od léta do podzimu na stinných, živinami a bázemi bohatých stanovištích. Od podobných druhů (např. Entoloma strigoissimum, E. dysthales, E. hirtum) se pozná tmavými plodnicemi, růstem na stinných stanovištích, mikroskopicky pak mnohoúhelníkovitými silnostěnnými sporami menšími než 15 μm a inkrustovanými chloupky na třeni. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

 

Entoloma dysthaloides

Entoloma dysthaloides Lítovská výsypka, sub Alnus, Crataegus, Salix, 21.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

pondělí, 27 červen 2016 20:20

Camaropella plana (Bolinka ploská)

Syn.: Camarops plana

Vzácný pyrenomycet rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, zejména habru. Význačný okrajem stromat, který nevystupuje nad povrch substrátu a lahvicovitými perithecii ve více řadách. Spory z boku zploštělé, hnědé, eliptické až vejčité v čelním pohledu, 5-6 x 2,5-3 x 2-2,25 μm. Bolinka černohnědá (Camarops tubulina) se odlišuje poduškovitými stromaty, obvykle červenohnědým nádechem a o něco většími výtrusy. Bolinka mnohovýtrusá (Camarops polysperma) má válcovitá perithecia usporádaná v jedné řadě a výrazný val kolem ostiol. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

 

Camarops plana

Camaropella plana Kuchyňa (SK), dubohabřina, padlý kmen Aesculus, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

 

Camarops plana

Camaropella plana (řez stromatem) Kuchyňa (SK), dubohabřina, padlý kmen Aesculus, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

 

pondělí, 27 červen 2016 20:05

Radulomyces rickii (Struhák kulatovýtrusý)

Syn.: Cerocorticium rickii

Vzácná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě listnáčů i jehličnanů. Spory kulovité až takřka kulovité, silnostěnné, jemně ornamentované nebo hladké, neamyloidní, cca 7-8 μm v průměru, hyfy s přezkami, bez hymeniálních cystid, basidie tetrasporické. Velmi podobný a hojný struhák splývavý (Radulomyces confluens) se odlišuje široce eliptickými sporami.

 

Radulomyces rickii

Radulomyces rickii Kuchyňa [SK], dubohabřina, větev Clematis vitalba, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

 

Radulomyces rickii

Radulomyces rickii PR Kopáčsky ostrov, tvrdý luh, větev Clematis vitalba, 13.4.2018, (c) Lucie Zíbarová

 

neděle, 26 červen 2016 20:02

Meruliopsis albostraminea (Dřevokaz)

Syn.: Meruliopsis hirtellus  s. auct. eur., Byssomerulius hirtellus s. auct. eur.

Vzácná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů v teplejších oblastech. Hyfy bez přezek, spory eliptické až takřka válcovité, neamyloidní, hladké, 4-5 x 2-2,5 μm. Od podobného dřevokazu kožového (Byssomerulius corium) se pozná plodnicemi s vláknitým okrajem a netvořícími klobouky, mikroskopicky pak přítomností hymeniálních cystid. Meruliopsis rubicunda (M. albostramineus s. auct.) má oranžové barvy v hymeniu, alantoidní spory a roste na jehličnanech. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

 

Byssomerulius hirtellus

Byssomerulius hirtellus Skalica (SK), lesní plášť, větev Salix caprea?, 18.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Byssomerulius hirtellus

Byssomerulius hirtellus Radějov, dubohabřina, ležící větev Clematis vitalba, 15.6.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

Byssomerulius hirtellus

Byssomerulius hirtellus Radějov, dubohabřina, ležící větev Clematis vitalba, 15.6.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

neděle, 26 červen 2016 19:56

Eosphaeria uliginosa

Drobné plodničky typu perithecií této houby rostou jednotlivě na holé půdě. Druh význačný mikrskopicky, spory (cca 40-45 x 4,5-6, se špičatými přívěsky na obou koncích) svým hokejkovitě zahnutým tvarem připomínají některé zástupce rodu chlupatka (Lasiosphaeria).

Eosphaeria uliginosa

Eosphaeria uliginosa Skalica (SK), dubohabřina, v příkopě u cesty, na holé půdě, 18.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Syn.: Macowanites candidus, Macowanites mattiroloanus s. auct, Hydnagium krjukowense, Sclerogaster canididus

Incl.: Russula candidissima

Vzácná podzemka z příbuzenstva holubinek rostoucí pod listnáči v teplých oblastech. Význačná redukovaným třeněm na bázi plodnice a velkými takřka kulovitými, ostnitými a amyloidními sporami. Z ČR jsou doloženy dva druhy z komplexu - lanýžovka bělostná (Russula candida) a lanýžovka Russula canididissima. Oba druhy uvedené jsou v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

 

Macowanites candidus

Russula candidissima Chlum u Dobrušky, dubohabřina, sub Quercus, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Macowanites candidus

Russula candida s.l. (spodní strana plodnice) PR Šmatlavé uhlisko (SK), dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 18.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Macowanites candidus

Russula candida s.l. PR Šmatlavé uhlisko (SK), dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 18.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Macowanites candidus

Russula candidissima (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Syn.: Botryobasidium sphaericosporum

Vzácná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, vz. i jehličnanů. Druh význačný pouze mikroskopickými znaky: basidie s 6-8 sterigmaty, hyfy bez přezek a často ornamentované (podobně jako u pavučiníku ojíněného - Botryobasidium pruinatum), spory kulovité až takřka kulovité (cca o průměru 4-5 μm) a drsné. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

 

Botryobasidium botryoideum

Botryobasidium botryoideum Skalica (SK), výsadba lípy, padlý kmínek Tilia, 18.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

neděle, 26 červen 2016 18:52

Hypomyces sympodiophorus (Nedohub)

Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na starých plodnicích pevníků (Stereum). Pouze na pevník krvavějící (Stereum sanguinolentum) je vázán nedohub Hypomyces albidus s odlišnými mikroznaky. Na pevnících mohou růst i další druhy nedohubů se širším spektrem hostitelů, např. nedohub oranžový (Hypomyces aurantius) či druhy z komplexu nedohubu růžového (Hypomyces rosellus).

Hypomyces sympodiophorus

Hypomyces sympodiophorus Skalica (SK), výsadba lípy, stará plodnice Stereum cf. subtomentosum, 18.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Hypomyces sympodiophorus

Hypomyces sympodiophorus Skalica (SK), výsadba lípy, stará plodnice Stereum cf. subtomentosum, 18.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Syn.: Homophron cernuum, Psathyrella cernua

Roztroušeně se vyskytující křehutka rostoucí od léta do podzimu trsnatě na mrtvém dřevě listnáčů, typicky buku, v přirozenějších porostech, často v mrazových puklinách na živých stromech. Význačná absencí vela, silně hygrofánním kloboukem, který vybledá do slonovinové až špinavě bělavé barvy a mikroskopickými znaky (sp. cca 7,5-8,5 x 4-4,25 μm, středně hnědé, v profilu někdy až takřka fazolovité, s nevýrazným klíčním pórem, bazidie tetrasporické, přezky přítomny, cheilo- a pleurocystidy utriformní s krystalickou čepičkou, rozpustnou v KOH). Křehutka čokoládová (Psathyrella spadicea) vybledá maximálně do masové barvy, roste na méně přirozených stanovištích a má velmi světlé spory a apikálně inkrustované cystidy.

 

Psathyrella papyracea

Psathyrella papyracea NPP Peklo, dubohabřina, dutina v živém kmeni Acer pseudoplatanus, 28.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Psathyrella papyracea

Psathyrella papyracea PR Polom, květnatá bučina, báze pahýlu Fagus, 4.11.2015, (c) Lucie Zíbarová

 

Psathyrella papyracea

Psathyrella papyracea EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, báze živého kmenu Tilia, 23.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Psathyrella papyracea

Psathyrella papyracea PR Polom, květnatá bučina, báze pahýlu Fagus, 4.11.2015, (c) Lucie Zíbarová

 

Psathyrella papyracea

Psathyrella papyracea Kyjov, zahrada, mrazová prasklina v živém kmeni Juglans, 21.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

neděle, 26 červen 2016 06:09

Peziza saniosa (Řasnatka modromléčná)

Syn.: Galactinia saniosa

Roztroušeně se vyskytující řasnatka rostoucí od léta do podzimu na holé půdě či mezi mechem pod listnáči na vápnitých, vlhčích a těžších půdách. Význačná modravým latexem, jež plodnice roní po poranění a mikroskopicky bigutulátními (se dvěma kapénkami) sporami s hrubou, poněkud nepravidelnou, bradavčitou ornamentikou, cca 14-16 x 7-8 μm. V literatuře jsou uváděny další dva druhy s obdobným zbarvením latexu např. Peziza badiofusca s odstíny více do červena a pravidelnější ornamentikou výtrusů a Peziza badiofuscoides s hnědavým vnějším povrchem plodnic a sporami s prodlouženým bradavkami, které jsou více či méně anastomózované. Na obdobných stanovištích rostou často i řasnatka síromléčná (Peziza succosa) a ř. Micheliova (Peziza michelii) se žlutým latexem. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

 

Peziza saniosa

Peziza saniosa Radějov, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Picea, 15.6.2024, (c) Lucie Zíbarová

 

Peziza saniosa

Peziza saniosa PR Šmatlavé uhlisko [SK], dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 18.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Peziza saniosa

Peziza saniosa NPP Jeskyně na Pomezí, květnatá bučina, silně rozložený kmen Fagus, 15.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

 

Peziza saniosa

Peziza saniosa Verneřice, Bobří soutěska, suťový les, sub Tilia, Fagus, 6.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

 

Peziza saniosa

Peziza saniosa Kašperské hory, lesní prameniště, sub Picea, Betula, 5.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

 

Peziza saniosa

Peziza saniosa (spory, cotton blue, 1000x) Verneřice, Bobří soutěska, suťový les, sub Tilia, Fagus, 6.8.2016, (c) Lucie Zíbarová