Syn.: Choiromyces venosus
Podzemka se značně nepravidelným vzorcem výskytu - v některých oblastech je relativně hojný, jinde naopak takřka chybí. Roste od léta do podzimu pod listnáči (zejm. dub) i jehličnany (borovice) převážně na (hlinto-)písčitých půdách. Plodnice zprvu skryté v půdě, později mohou vystupovat na povrch. Jedlý, avšak nepříliš kvalitní, zralé plodnice jsou pro intenzivní aromatický pach nepoživatelné.
Chioromyces meandriformis (ex situ) Skalica (SK), sub Quercus, Prunus, Cerasus, 18.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Chioromyces meandriformis (detail řezu plodnicí) Skalica (SK), sub Quercus, Prunus, Cerasus, 18.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější holubinka rostoucí od léta do časného podzimu pod listnáči a jehličnany. Údaje o ekologii se v literatuře značně rozcházejí, je udávána pod různými dřevinami, z různých typů lesů a půd. Pokožka klobouku a třeně ojíněná. Třeň často fialově naběhlý. Výtrusný prach sytě krémový. Slabý, avšak zřetelný pach po slanečcích. Mírná. Podobná holubinka půvabná (Russula amoena) je drobnější, má fialovou reakci na fenol a pod mikroskopem širší bazální buňky pileocystid. Viz též holubinka fialovonohá (Russula violeipes). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Russula amoenicolor Ratíškovice, teplomilná doubrava, sub Quercus, 17.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Russula amoenicolor Ratíškovice, teplomilná doubrava, sub Quercus, 17.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Thelephora ellisii
Hojně se vyskytující druh vatičky rostoucí od léta do podzimu na různých substrátech - mrtvém dřevě, půdě, opadu; podobně jako většina vatičkovitých hub je ektomykorhizní (pravděpobně tvoří mykorhizu s olší). Makroskopicky význačná kontrastem světlého bělavého či nažloutlého subikula a okraje plodnice vůči tmavému hymeniu a nepřítomností rhizomorf. Mikroskopicky pak přítomností přezek na hyfách, nepřítomností cystid, sporami s mírně nepravidelným, eliptickým až ledvinitým obrysem a krátkými ostny a světlými hyfami v subikulu.
Tomentella ellisii PR Maštale, potoční luh, dřevo listnáče, 20.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Tomentella ellisii NPR Libický luh, mokřadní olšina, opadlá větev Alnus, 2.9.2021, (c) Lucie Zíbarová
Tomentella ellisii PR Polom, potoční luh, kmínek Alnus, 18.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Tomentella ellisii NPP Jestřebské slatiny, mokřadní olšina, větev Alnus, 3.7.2018, (c) Lucie Zíbarová
Tomentella ellisii PR Amálino údolí, jasanovo-olšový luh, kmínek Alnus, 30.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Amanita decipiens, Amanita verna var. decipiens
V ČR velmi vzácná teplomilná muchomůrka rostoucí na přelomu jara a léta pod listnáči na bázemi bohatších půdách. Na našem území probíhá severní hranice jejího výskytu, jediná známá recentní lokalita se nalézá na jihovýchodní Moravě. Prudce jedovatá. Reakce s KOH na povrchu plodnice živě žlutá až oranžověžlutá. Klobouk záhy plochý. Středomořská muchomůrka Amanita vidua se odlišuje negativní reakcí na KOH. Bílá forma muchomůrky zelené (Amanita phalloides var. alba) se odlišuje žíhaným třeněm a mohutnějšími plodnicemi a negativní reakcí na KOH. Viz též muchomůrka jízlivá (Amanita virosa) rostoucí převážně ve smrčinách, též s oranžověžlutou reakcí na KOH, avšak s vlnatým třeněm a chabě vyvinutým, v dospělosti až mizejícím prstenem. Původem americká muchomůrka Amanita amerivirosa introdukovaná v západní Evropě má stejnou reakci s KOH, roste též pod duby, ale má zvoncovitý až sklenutý klobouk a plodnice po usušení jsou citronově žluté. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).
Amanita verna Ratíškovice, teplomilná doubrava, sub Quercus, 17.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Amanita verna Ratíškovice, teplomilná doubrava, sub Quercus, 17.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Pholiota lignicola, Pholiota vernalis, Kuehneromyces myriadophyllus, Kuehneromyces vernalis
Vzácná dřevorozkladná houba rostoucí na přelomu jara a léta na mrtvém dřevě jehličnanů, zejm. smrku, ve vyšších či chladnějších (např. inverzních) polohách. Od běžné opeňky měnlivé (Kuehneromyces mutabilis), která vzácně roste též na jehličnanech, se odlišuje méně výrazným prstem, absencí šupinek na klobouku a třeni a nevýrazným pachem. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Kuehneromyces lignicola Labský důl - Pančavská jáma, horská smrčina, padlý kmen Picea abies, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Kuehneromyces lignicola NPR Velká niva, rašelinná smrčina, padlý kmen Picea abies, 3.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Kuehneromyces lignicola NPR Velká niva, rašelinná smrčina, padlý kmen Picea abies, 3.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná ale patrně nepříliš vzácná houba tvořící plodničky typu hysterothecií rostoucí na opadlých listech jeřábů (Sorbus spp.).
Lophodermium aucupariae Labský důl - Pančavská jáma, lavinový svah, řapík Sorbus aucuparia, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Lophodermium aucupariae Labský důl - Pančavská jáma, lavinový svah, řapík Sorbus aucuparia, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Vzácný víceletý choroš ze skupiny ohňovce obecného (Phellinus igniarius) rostoucí na živých i mrtvých břízách především v horských polohách. Plodnice jsou často jen nevýrazně kloboukaté. Podobnou ekologii má i rozlitý ohňovec hladký (Phellinus laevigatus) s delšími setami v hymeniu a mírně kratšími výtrusy. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Phellinus lundellii Labský důl - Navorská jáma, lavinový svah, kmínek Betula carpatica, 19.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Phellinus lundellii NPR Rašeliniště Skřítek, přechodové rašeliniště, kmen Betula, 13.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Phellinus lundellii Labský důl - Pančavská jáma, lavinový svah, kmínek Betula carpatica, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Dothiora ribesia
Pyrenomycet parazitující na větvičkách listnáčů, zejména rybízu (Ribes), ale i jiných dřevin, např. lýkovce (Daphne).
Plowrightia ribesia Labský důl - Pančavská jáma, lavinový svah, větvička Daphne mezereum, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Plowrightia ribesia Labský důl - Pančavská jáma, lavinový svah, větvička Daphne mezereum, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Plowrightia ribesia NPP Polabská černava, mokřadní olšina, trčící větvička Ribes, 1.5.20217, (c) Lucie Zíbarová
Plowrightia ribesia (spory, vřecka, H2O, 1000x), 1.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů (Picea, Pinus, Abies), spíše ve vyšších a chladnějších polohách. Druh význačný mikroskopickými znaky (přítomnost přezek na hyfách, tetrasporické bazidie, absence cystid, turbinátní neamyloidní spory). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Trechispora subsphaerospora Labský důl - Pančavská jáma, klečový porost, kmínek Pinus mugo, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora subsphaerospora NPR Praděd, horská smrčina, kmen Picea, 31.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora subsphaerospora PR Borkovická blata, rašelinný bor, kmen Pinus, 21.4.2018, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora subsphaerospora Obírka, suťový les, kmen Abies, 2.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Mycena longiseta s. auct. non s. orig.
Vzácnější, nebo pouze přehlížená, helmovka rostoucí od léta do podzimu na zbytcích vegetace ve vyšších polohách. Druh význačný terčíkem na bázi třeně a štětinkatým povrchem třeně a klobouku. Další naše druhy helmovek s bazálním terčíkem - např. helmovka deskovitá (Mycena stylobates) - jsou bez štětinek. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Mycena aciculata Tatranský národný park, Tichá dolina [SK], horská smrčina, zbytky listů kapradin, 19.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Mycena aciculata Labský důl - Pančavská jáma, lavinový svah, řapíky Athyrium distentifolium, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Mycena aciculata Tatranský národný park, Tichá dolina [SK], horská smrčina, rostlinné zbykty, 19.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Mycena aciculata Labský důl - Pančavská jáma, lavinový svah, řapíky Athyrium distentifolium, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Mycena aciculata Tatranský národný park, Tichá dolina [SK], horská smrčina, zbytky listů kapradin, 19.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Pluteus murinus, P. pearsonii, P. villosus
Vzácnější štítovka rostoucí od pozdního jara do podzimu na mrtvém dřevě listnáčů nebo ze země. Taxonomicky neujasněný komplex, zde pojímaný v širokém pojetí, jako značně proměnlivý druh, ať již do velikosti, barvy či typu povrchu klouboku. Pokožka klobouku (alespoň ve středu) typu trichoderm, radiálně vláknitá a až šupinkatě vláknitá, často rozpraskávající. Lupeny mohou mít v některých případech i tmavě zbarvené ostří. Bez výrazné vůně. Podobná je např. štítovka sametová (Pluteus plautus) s hnědavými, světlejšími tóny klobouku a odlišnými mikroskopickými znaky.
Pluteus ephebeus NPR Karlštejn, potoční luh, na bázi živého Fraxinus, 14.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Pluteus ephebeus (detail pokožky klobouku) NPR Karlštejn, potoční luh, na bázi živého Fraxinus, 14.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Pluteus ephebeus Panská Habrová, dubohabřina, na zemi, sub Tilia, 29.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Pluteus ephebeus Žehrov, ohrada s koňmi, kmen Populus, 14.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Pluteus ephebeus NPR Koda, dubohabřina, sub Fraxinus, Carpinus, Acer campestre, 11.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná břichatkovitá houba příbuzná hadovce (Phallus impudicus), s kterou sdílí páchnoucí teřich, který však není po prasknutí okrovky vynášen nahoru na receptákulu, jako u hadovky. Místo toho zralé plodnice cípatě pukají. Roste na přelomu jara a léta na vlhkých, převážně vápnitých stanovištích, typicky ze silně rozloženého dřeva či v jeho blízkosti. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Phallogaster saccatus NPR Karlštejn, potoční luh, na opadlém dřevě pod kmenem Picea, 14.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Phallogaster saccatus NPR Karlštejn, potoční luh, na opadlém dřevě pod kmenem Picea, 14.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Patrně vzácnější resupinátní houba rostoucí na dřevě listnáčů. Od podobných druhů se pozná pouze mikroskopicky (nepřítomnost přezek na hyfách, takřka kulovité drobné spory, cca 4-6 x 3,5-5 μm a zejména přítomností nápadných zaškrcovaných cystid). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Tulasnella cystidiophora NPR Kohoutov, květnatá bučina, kmen Fagus, 10.11.2015, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější kornatcovitá houba s voskovitými plodnicemi rostoucí na dřevě listnáčů, nebo na starých plodnicích chorošů, zejména v chladnější polovině roku. Podobně jako většina kornatcovitých hub určitelné pouze za pomocí mikroskopu (tetrasporické urniformní bazidie, nepřítomnost cystid, přítomnost přezek na hyfách a alantoidní spory cca 5-6 x 2 μm). Tvar bazidií připomíná některé zástupce rodu rozděrka (Sistotrema). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Galzinia incrustans PR Litovelské luhy, tvrdý luh, stará plodnice Ganoderma applanatum, 4.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Galzinia incrustans NPR Libický luh, tvrdý luh, stará plodnice Ganoderma, padlý kmen Populus, 20.2.2023, (c) Lucie Zíbarová
Galzinia incrustans NPR Kohoutov, květnatá bučina, kmen Fagus, 10.11.2015, (c) Lucie Zíbarová
Galzinia incrustans NPR Kohoutov, květnatá bučina, kmen Fagus, 10.11.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Sarcodontia spumea
Vzácnější jednoletý choroš rostoucí na dřevě různých listnáčů (dub, javor, jilm, jírovec), obvykle ještě na živých, či čerstvě odumřelých stromech. Rod plstnatec (Spongipellis), jehož je u nás relativně nejhojnějším zástupcem, je význačný dužninou složenou ze dvou vrstev a silnostěnnými cyanofilními, neamyloidními výtrusy (podle součaného stavu znalostí se nicméně jedná o polyfyletický rod a jednotlivé druhy patří do různých čeledí). Ve střední Evropě jsou přítomné dva velmi podobné druhy - plstnatec topolový (Spongipellis profissilis) na (především?) topolech a většími výtrusy a bazidiemi a p. pěnový v úzekém pojetí (Spongipellis spumeus s. str.) na ostatních dřevinách. Od příbuzných (a podstatně vzácnějších) druhů (Spongipellis delectans, S. litschaueri, S. pachyodon) se pozná masitými plodnicemi s ±pravidelnými póry.
Spongipellis spumeus NPR Kohoutov, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 22.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Spongipellis spumeus Obírka, suťový les, živý kmínek Acer pseudoplatanus, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojná muchomůrka rostoucí na kyselých půdách pod listnáči i jehličnany od léta do podzimu. Dužnina s pachem po syrových bramborách. Nejedlá či mírně jedovatá. Roztroušeně se vyskytuje její bílá odrůda muchomůrka citronová bílá (Amanita citrina var. alba). Muchomůrka porfyrová (Amanita porphyrea) ke postavou a pachem podobná, ale místo zelenožlutých odstínů ve zbarvena v šedofialových barvách. Vzhledem mezi těmito druhy se nalézá vzácná muchomůrka přechodná (Amanita intermedia). Viz muchomůrka zelená (Amanita phalloides) a muchomůrka slámožlutá (Amanita gemmata).
Amanita citrina var. citrina PR Údolí Doubravy, kulturní smíšený les, sub Picea, Fagus, 26.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Amanita citrina var. citrina NPR Břehyně-Pecopala, acidofilní bučina, sub Fagus, 30.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Amanita citrina var. citrina Drmaly, mladá dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 3.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Saccoblastia pinicola, Helicogloea farinacea
Zřídka nalézaný rozlitý heterobasidiomycet rostoucí na mrtvém dřevě. Od podobných druhů se pozná pouze za použití mikroskopu. Bazidie příčně septované, na bázi s kyjovitou probazidií, přezky na hyfách přítomny, spory eliptické, silnostěnné, neamyloidní, cca 13-19 x 11-13 μm, klíčící v sekundární spory. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Saccosoma farinacea PP Na Plachtě, kulturní bor, kmínek Pinus, 26.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Agrocybe paludosa
Vzácnější saprotrofní houba rostoucí zejména na přelomu jara a léta na vlhkých, rašelinných a slatinných loukách. Pach a chuť moučná, někdy mírně nahořklá. Od hojné polničky rané (Agrocybe praecox), rostoucí zpravidla ve spojení se dřevem, se odlišuje štíhlými, drobnějším plodnicemi, vzhůru směřujícím prstenem a mírně i mikroznaky (tlustší stěna spor), někdy je však rozlišení velmi obtížné. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Agrocybe elatella Alp Flix [CH], alpinské svahové rašeliniště, 10.8.2022, (c) Lucie Zíbarová
Agrocybe elatella Okna, okraj odvodňovacího kanálu, v trsu Molinia caerulea, 10.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Agrocybe elatella NPP Dlouhopolsko, vápnité slatiniště, 29.5.2023, (c) Lucie Zíbarová
Drobná lupenatá houba rostoucí na rostlinných zbytcích (traviny, opad stromů). Význačná široce připojenými až sbíhavými, dobře vyvinutými lupeny a hladkým kloboukem. Mikroskopicky pak např. tetrasporickými bazidiemi, vřetenovitými až lodičkovitými neamyloidními výtrusy (7-9 x 3-4 μm), divertikulátníi pileipellis bez pileocystid. Podobná helmovka nakadeřená (Hemimycena pseudocrispata) se odlišuje mj. bisporickými bazidiemi.
Hemimycena crispata PR Na Voskopě, vápnomilná bučina, listy Fagus, 5.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hemimycena crispata Libochovany, dubohabřina, větev Swida, 27.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hemimycena crispata PR Holý vrch, teplomilné křoviny, větev listnáče, 14.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí po celý rok na borce živých listnáčů, zejména dubů. Význačný mikroznaky (bi- a trisporické bazie, nepřítomnost cystid, spory 9-11 x 5-6 μm, eliptické, neamyloidní, silnostěnné). Na dubech roste též např. i kmenovka pórková (Dendrothele alliacea) s odlišnými mikroznaky (tetrasporické bazidie, přítomné cystidy a větší, slabě amyloidní spory).
Dendrothele commixta PR Na Voskopě, dubohabřina, borka živého Quercus, 5.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Claviceps microcephala s. auct
Hojná houba tvořící černá sklerocia v květenství travin (tento druh u rákosu a bezkolence). Druhý rok na jaře vyrůstá z vypadlého sklerocia stroma na stopečce. Sklerocia obsahují alkaloidy a jsou jedovatá! Viz Claviceps humidiphila.
Claviceps cf. arundinis NPP Peklo, potoční luh, stromatizovaná obilka Molinia, 23.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Claviceps cf. arundinis PR Maštale, stromatizovaná obilka Molinia (kultivace), 23.1.2019. (c) Lucie Zíbarová
Claviceps cf. arundinis PR Maštale, stromatizovaná obilka Molinia (kultivace), 23.1.2019. (c) Lucie Zíbarová
Claviceps cf. arundinis PR Maštale, stromatizovaná obilka Molinia (kultivace), 23.1.2019. (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující houba rostoucí v listnatých i jehličnatých lesích, parcích, stromořadích apod. Význačná tvorbou srostlic až desítek plodnic. Jedlá. Od příbuzné líhy klubčité (Lyophyllum fumosum) se pozná absencí moučného pachu a světlejšímí a většími plodnicemi. Nedořešená skupina s kryptickými druhy.
Lyophyllum decastes Borohrádek, okraj lesní cesty, sub Quercus, Pinus, 28.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Drobná číšovcovitá houbička rostoucí na odumřelých stoncích dvouděložných rostlin, vz. i kapradin. Význačný šedavými plodnicemi, kterými se líší od příbuzného číšovečku kápovitého (Calyptella capula).
Calyptella gibbosa Lítovská výsypka, stonek dvouděložné rostliny (Lupinus?), 1.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Calyptella gibbosa Lítovská výsypka, stonek dvouděložné rostliny (Lupinus?), 1.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lachnum bicolor
Roztroušeně se vyskytující chlupáček rostoucí od jara do léta na mrtvém dřevě listnáčů, nejčasteji dubu. Chloupky pod mikroskopem celé drsné a apikálně s krystalky. Komplex více druhů, které zřejmě osidlují různé substráty - např. douhochlupka maliníková (Capitotricha rubi) rostoucí na odumřelých větvičkách maliníku a dlouhochlupka buková (Capitotricha fagiseda) na větvičkách a číškách buku. Viz též brvenky z rodu Lachnellula rostoucí na jehličnanech a s jiným charakterem chloupků.
Capitotricha bicolor Kynšperk nad Ohří, výsypka Boží Požehnání, větvička Quercus, 1.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Capitotricha bicolor Příběnice, suťový les, větvička Quercus, 18.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Vzácně, jen místy roztroušeně se vyskytující hřib rostoucí od konce jara do podzimu na chudých a kyselých, často písčitých půdách v borech a kyselých bučinách. Druh vlivem imisí v druhé polovině dvacátého století výrazně ustoupil, pozvolna se vrací až od přelomu tisíciletí. Význačný nafialovělými tóny na často zvrásněném klobouku. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh). Viz též ostatní "pravé" hřiby: h. smrkový (Boletus edulis), h.dubový (Boletus reticulatus) a h. bronzový (Boletus aereus).
Boletus pinophilus PR Račí údolí, acidofilní bučina, sub Fagus, Pinus, 6.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Boletus pinophilus Borohrádek, výsadba dubu červeného, sub Quercus rubra, Pinus, 28.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Boletus pinophilus Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, sub Pinus, 6.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Boletus pinophilus PP Zadní rybník, kulturní bor, sub Pinus, Corylus, 27.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Boletus pinophilus Benešov nad Černou, mladá bučina, sub Fagus, 7.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Boletus pinophilus PR Račí údolí, acidofilní bučina, sub Fagus, Pinus, 6.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně až hojně se vyskytující druh kornatcovité houby rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů, ale i opadu či řapících kapradin. Od příbuzných druhů se pozná pouze mikroskopicky (přítomnost přezek na všech septech, spory úzece eliptické až válcovité 5-6 x 2,5-2,75 μm).
Athelia bombacina PP Rychnovský vrch, suťový les, větev Tilia, 29.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Athelia bombacina NPR Karlštejn, dubohabřina, větev Corylus, 14.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Nejhojnější zástupce rodu loupavka (Hysterangium) v ČR. Roste na živinami a bázemi bohatších půdách pod listnáči. Plodnice mají na bázi kořínek. Od příbuzných druhů se pozná hlavně mikroskopickými znaky (pseudoparenchymatická jednovrstevná okrovka a rozměry výtrusů).
Hysterangium stoloniferum PP Rychnovský vrch, suťový les, sub Tilia, Larix, Fagus, 29.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hysterangium stoloniferum PP Rychnovský vrch, suťový les, sub Tilia, Larix, Fagus, 29.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hysterangium stoloniferum PR Kobyla, dubohabřina, sub Carpinus, Quercus, Acer campestre, 11.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lasiosphaeria spermoides
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě nejrůznějších listnáčů. Od podobných druhů chlupatek se odlišuje plodničkami zcela bez chloupků.
Ruzenia spermoides PP Rychnovský vrch, dubohabřina, kmínek Tilia, 29.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Ruzenia spermoides Lázně Bohdaneč, potoční luh, kmen Alnus, 6.12.2016, (c) Lucie Zíbarová
Drobnější čepičatka rostoucí mezi rašeliníkem. Chuť a vůně moučná. Blízce příbuzná (či totožná) je hojná čepičatka mechová (Galerina hypnorum) rostoucí na jiných meších, než je rašeliník a s drobnými odlišnostmi v mikroznacích. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Galerina farinacea NPR Žofinka, blatkové rašeliniště, sub Pinus, 13.8.2012, (c) Lucie Zíbarová
Galerina farinacea NPP Peklo, inverzní smrčina, rašelinná deprese, in Sphagnum, sub Picea, Alnus, 23.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na rozkládajících se listech listnáčů, typicky javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Od podobných druhů se pozná především mikroskopicky (válcovité marginální drsné chlupky s apikálními krystalky, spory 5–6 × 1,5 µm, vřecky bez háků). Sběry, které mají vřecka háky se provizorně označují jako Lachnum aceriphilum. Chlupáček brusnicový (Lachnum microsporum) má útlé plodnice s dlouhými stopkami a nejčastěji roste zjara na listech borůvky na vlhkých místech.
Lachnum rhytismatis EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, listy Acer pseudoplatanus, 17.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum rhytismatis NPP Peklo, potoční luh, list Acer pseudoplatanus, 23.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum rhytismatis Broumov, Rožmitál, smíšený kulturní les, list Acer pseudoplatanus, 7.6.2017, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum rhytismatis PR Zemská brána, potoční luh, listy Acer pseudoplatanus, 4.5.2018, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum rhytismatis (spory, vřecka, parafýzy a marginální chloupky, H2O a Cotton blue, 1000x), 17.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
