Syn.: Cystoagaricus silvestris p. p., Psathyrella silvestris p. p., Psathyrella lepidotoides
Vzácnější křehutka rostoucí převážně v lužních lesích z mrtvého, silněji rozloženého dřeva různých listnáčů. Křehutka topolová (Psathyrella populina) je větší, roste na topolech, má hrubší tmavé šupiny a jen vzácně kapitátní hymeniální cystidy. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Cystoagaricus lepidotoides Nová Ves u Loun, potoční luh, silně rozložený kmen Populus, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Patrně vzácná vřeckovýtrusá houba rostoucí na dřevě jilmů, vz. jiných dřevin (javor). Nápadná zcela plochými stromaty nevystupujícími nad původní úroveň dřeva a mikroznaky. Zatímco se okolní dřevo rozkládá, substrát pod stromaty zůstavá pevný a stromata pak nápadně vystupují nad okolní povrch. Spory s klíční štěrbinou po jedné straně, takřka po celé délce (12,5–14 × 5,5–6,25 µm). Druh s neujasněnou taxonomickou pozicí, molekulárně vychází mimo zbytek druhů rodu, na první pohled může připomínat některé druhy rodu káčovka (Biscogniuaxia). Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Lopadostoma pouzarii Litvínov, Pekelské údolí, potoční luh, kmen Ulmus, 15.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma pouzarii PR Studený vrch, květnatá bučina, kmen Ulmus, 19.7.2019, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma pouzarii CHA Pečnianský les [SK], měkký luh, opadlá větev Populus?, 23.4.2024, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma pouzarii PR Hrubovodské sutě, suťový les, kmen Ulmus, 14.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma pouzarii (řez stromatem) Litvínov, Pekelské údolí, potoční luh, kmen Ulmus, 15.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma pouzarii Obírka, suťový les, kmen Fraxinus, 2.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma pouzarii NPR Šúr, teplomilná doubrava, fragment kmene Ulmus, 3.11.2017, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma pouzarii NP Šumava, suťový les, kmínek Fraxinus, 4.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma pouzarii PP Ronov, suťový les, větev listnáče, 31.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma pouzarii PR Stříbrný luh, suťový les, padlý kmínek Ulmus, 29.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lopadostoma dryophilum
Nenápadná dřevorozkladná houba rostoucí na čerstvě odumřelých větvích dubů. Perithecia jsou zanořená do kůry. Patrně nepříliš vzácný druh, pouze přehlížený. Význačná úzkými sporami s cirkulární klíční štěrbinou. Na stejném substrátu rostou i někteří další zástupci rodu.
Lopadostoma dryophilum Vinařice, teplomilná doubrava, větev Quercus, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma dryophilum PP Stráně Hlubokého dolu, teplomilná doubrava, trčící větev Quercus, 9.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma dryophilum Vinařice, teplomilná doubrava, větev Quercus, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Lopadostoma dryophilum PR Na Voskopě, teplomilná doubrava, větev Quercus, 5.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hypoxylon rubiginosum var. cercidicola s. auct, Hypoxylon cercidicola s. auct.
Roztroušeně se vyskytující vřeckovýtrusá houba tvořící stromata na dřevě listnáčů v počátečním stupni rozkladu, typicky jasanů. Od podobných druhů s hnědými stromaty s nafialovělým či vínovým odstínem (např. dřevomor hnědý - Hypoxylon fuscum, Hypoxylon perforatum) se odlišuje oranžovými pigmenty louhovatelnými do rotoku KOH. Dřevomor rezavý (Hypoxylon rubiginosum) taktéž s oranžovými barvivy se odlišuje rezavým povrchem stromat. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Hypoxylon petriniae Litvínov, Pekelské údolí, potoční luh, větev Fraxinus, 15.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon petriniae PR Loužek, tvrdý luh, větev Fraxinus, 16.2.2022, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon petriniae Měrunice, potoční luh, větev Fraxinus, 3.1.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon petriniae NPR Karlovské bučiny, suťový les, větev Fraxinus, 19.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon petriniae (KOH-exhrahovatelná barviva) Litvínov, Pekelské údolí, potoční luh, větev Fraxinus, 15.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Celkem hojný druh dřevomoru rostoucí po celý rok na mrtvém dřevě nejrůznějších listnáčů, často jasanu. Význačný žlutými, okrovými až žlutozelenavými barvivy louhovatelnými v roztoku KOH, bělavě obkrouženými ústími perithecií a mikroznaky. Podobný je např. dřevomor hnědý (Hypoxylon fuscum) či dřevomor Petrinové (Hypoxylon petriniae). Viz též dřevomor jasanový (Hypoxylon fraxinophilum).
Hypoxylon perforatum CHA Pečnianský les [SK], měkký luh, opadlá větev Fraxinus, 23.4.2024, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon perforatum PP Podskala, suťový les, větev Fraxinus, 28.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon perforatum PR Bažantnice v Uhersku, tvrdý luh, větev Fraxinus, 30.3.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon perforatum PR Bažantnice v Uhersku, tvrdý luh, větev Fraxinus, 30.3.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon perforatum PR Bažantnice v Uhersku, tvrdý luh, větev Fraxinus, 30.3.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon perforatum Litvínov, Pekelské údolí, acidofilní bučina, větev Fagus, 15.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon perforatum PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, větev Salix, 16.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon perforatum (barviva v KOH), 28.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Ocellaria ocellata
Nenápadná vřeckovýtrusá houba rostoucí na větvích topolů a vrb. Plodnice se zakládají pod kůrou, kterou následně prorážejí. Velmi podobný způsob růstu můžeme nalézt i v jiných rodech vřeckovýtrusých hub (Stictis, Cryptodiscus, Kastenia aj.). Mikroskopicky se druh pozná neseptovanými a velmi velkými sporami.
Pezicula ocellata PP Kačenčina zahrádka, vlhká louka, trčící větev Salix, 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová
Pezicula ocellata Bílá, okraj kulturní smrčiny, trčící větev Salix, 19.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Pezicula ocellata PP Kačenčina zahrádka, vlhká louka, trčící větev Salix, 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová
Pezicula ocellata Bílá, okraj kulturní smrčiny, trčící větev Salix, 19.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Pezicula ocellata PP Kačenčina zahrádka, vlhká louka, trčící větev Salix, 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová
Pezicula ocellata Bílá, okraj kulturní smrčiny, trčící větev Salix, 19.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Pezicula ocellata PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, větev Salix, 16.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Drobnější druh bedly rostoucí na živinami bohatých stanovištích, patrně s preferencí pro vápnitý substrát. Zřídka zaznamenávaný druh, význačný tmavými šupinami na klobouku, růžově naběhlým třeněm, absencí prstenu, mikroskopicky pak eliptickými sporami, pokožkou typu hymeniderm a přítomností cheilocystid. Viz bedla hřebenitá (Lepiota cristata), bedla Lepiota apatelia či bedla Lepiota cristatoides.
Lepiota hymenoderma Konětopy, suťový les, sub Ulmus, Tilia, Acer, Fagus, 17.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Patrně hojná, často však přehlížená vřeckovýtrusá houba rostoucí pod kůrou dubů záhy po odumření větví. Pro svoji nenápadnost je často přehlížena. Často se podaří najít až stará, odumřelá stromata potom co kůra začne opadávat. Druh význačný válcovitými perithecii a sporami s výrazně sigmovitou až spirální klíční šterbinou.
Obolarina dryophila (staré stroma, aranžováno), Konětopy, teplomilná doubrava 17.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Obolarina dryophila Libochovany, acidofilní teplomilná doubrava, kmínek Quercus, 29.12.2018, (c) Lucie Zíbarová
Obolarina dryophila Domoušice, teplomilná doubrava, pahýl Quercus, 30.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na trusu býložravců. Podle klíče se vyobrazený materiál blíží nejvíc hovníku Ascobolus perplexans, nicméně se jedná o málo známý druh.
(Sp. 18,5-20,5x9,5-10,5, with 6-10 (per one side) anastomosing longitudinal ridges; asci constantly inamyloid, 20-27 wide).
Ascobolus perplexans Vinařice, teplomilná doubrava, trus býložravce, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na trusu býložravců. Spíše přehlížený druh. Význačný bělavými průsvitnými plodnicemi (hymenium se však u zralých plodnic zbarvuje do černofialova, podobně jako u ostatních druhů) a mikroznaky (rozměry a ornamentika výtrusů).
Ascobolus sacchariferus, Vinařice, teplomilná doubrava, trus býložravce, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Ascobolus sacchariferus, PR Studený vrch, květnatá bučina, trus, trus divokého prasete, 1.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná vřeckovýtrusá houba rostoucí na přelomu jara a léta na větvích třešní. Příbuzné druhy rostou třeba na švestce (Dermea prunastri) či střemše (Dermea padi), odlišují se charakterem nepohlavní fáze.
Dermea cerasi EVL Udolí Lužnice a Vlásenického potoka, dubohabřina, větev Cerasus, 25.10.2020, (c) Lucie Zíbarová
Dermea cerasi PP Nemošická stráň, dubohabřina, větev Cerasus, 8.3.2016, (c) Lucie Zíbarová
Dermea cerasi Liberec, Opičák, pseudolužní les, větev Cerasus, 3.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Dermea cerasi Liberec, Opičák, pseudolužní les, větev Cerasus, 3.6.2014, (c) Lucie Zíbarová
Dermea cerasi Liberec, Opičák, pseudolužní les, větev Cerasus, 3.6.2014, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na odumřelých větvích švestky. Na dalších druzích široce pojímaného rodu Prunus (slivoň, třešeň, střemcha, aj.) rostou odlišné druhy (Dermea cerasi, Dermea padi), které se (kromě ekologie) makroskopicky odlišují tvarem nepohlavního stadia, mikroskopicky pak rozměry spor a konidií. Plodnice se tvoří na přelomu jara a léta.
Dermea prunastri (vlevo teleomorfa, vpravo anamorfa) Vinařice, křovinatý lem, větev Prunus domestica, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Dermea prunastri (anamorfa) Pátek, vyoké křoviny, ořezaná větev Prunus spinosa, 25.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Dermea prunastri (anamorfa) Pátek, vyoké křoviny, ořezaná větev Prunus spinosa, 25.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Trichopeziza leucophaea s. auct.
Drobná vřeckovýtrusá houba s výrazně chupatým vnějškem apothecií. Roste na tlejících zbytcích větších bylin. Od podobných druhů se pozná spolehlivě pouze mikroskopicky. Vyskytuje se ve společnosti i dalších druhů rodu (např. Trichopeziza sulphureopilosa), často i na jedné lodyze.
Trichopeziza mollissima Nový Hrozenkov, paseka, stonek Sambucus ebulus, 23.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Trichopeziza mollissima Mikulov - Nové město, vysokobylinná vegetace, stonek Aconitum, 14.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Drobná, ale nápadná vřeckovýtrusá houba rostoucí na rosltinných zbytcích, převážně na podzim. Větší počet stejně vypadajících druhů, tento je význačný dlouhými sporami pouze s několika septy a fialovou reakcí marginálních chloupků na KOH.
Trichopeziza sulphurea NPP Peklo, mokřadní olšina, stonek Valeriana, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Mycena saccharifera, Marasmiellus ornatissimus
Drobná, patrně přehlížená helmovka rostoucí na rostlinných zbytcích (ostřice, rákos, bezkolenec, méně často ostružiník) na zamokřených místech. Nápadná ekologií, řídkými lupeny a poprášeným kloboukem. Žebernatka maličká (Delicatula integrella) rostoucí na podobných stanovištích se odlišuje lupeny s příčnými spojkami, růstem především na dřevě a hladkým povrchem klobouku. Podobní mohou být i někteří zástupci rodu Hemimycena. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Resinomycena saccharifera NPP Peklo, mokřadní olšina, báze Carex, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Resinomycena saccharifera NPP Swamp, mokřadní olšina, stonek Carex, 23.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Resinomycena saccharifera NPP Peklo, mokřadní olšina, báze Carex, 29.8.2015, (c) Lucie Zíbarová
Resinomycena saccharifera Provodnín, pískovna, okraj vodní nádrže, stéblo Phragmites, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Resinomycena saccharifera NPP Peklo, mokřadní olšina, stéblo Phragmites, 15.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Resinomycena saccharifera NPP Rečkov, mokřadní olšina, báze Carex, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Resinomycena saccharifera NPP Peklo, mokřadní olšina, báze Carex, 29.8.2015, (c) Lucie Zíbarová
Resinomycena saccharifera NPP Rečkov, rákosina, stéblo Phragmites, 27.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Resinomycena saccharifera NPP Jestřebské slatiny, slatinná louka, stéblo Agrostis(?), 27.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Resinomycena saccharifera NPP Peklo, mokřadní olšina, báze Carex, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Nepříliš vzácný druh chlupáčku rostoucí na stéblech jednoděložných rostlin, zejména rákosu (Phragmites australis). Od podobných druhů se pozná spolehlivě mikroskopicky.
Albotricha acutipila PR Niva Doubravy, rákosina, stébla Phragmites, 13.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Albotricha acutipila Krásný Studenec, luční prameniště, stébla Phragmites, 19.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Albotricha acutipila NPP Peklo, mokřadní olšina, stébla Phragmites, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Albotricha acutipila NPP Peklo, mokřadní olšina, stébla Phragmites, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Albotricha acutipila Krásný Studenec, luční prameniště, stébla Phragmites, 19.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Albotricha acutipila Sokolov, výsypka Antonín, stébla Phragmites, 26.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Albotricha acutipila (apikální část chloupků, vřecka, parafýzy a spory, H2O, 1000x), 8.5.2020, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lachnum clandestinum
Celkem hojná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí typicky na odumřelých větvičkách maliníku, méně často bylinných stoncích či dřevě.
Brunnipila clandestina Telnice, vysokobylinná vegetace při okraji sjezdovky, větvička Rubus idaeus, 7.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Brunnipila clandestina PP Tiské stěny, kulturní les, větvička Rubus idaeus, 31.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Brunnipila clandestina Černý vrch u Klášterce nad Ohří, suťový les, větvička Rubus idaeus, 26.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Brunnipila clandestina Černý vrch u Klášterce nad Ohří, suťový les, větvička Rubus idaeus, 26.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Lachnum rubi, Lachnum bicolor var. rubi
Hojná vřeckovýtrusá houba rostoucí na starých větvičkách maliníku (Rubus idaeus). Druh nápadný oranžovým hymeniem kontrastujícím s bílými chloupky, ekologií a mikroskopickými znaky. Viz též dlouhochlupka dvoubarvá (Capitotricha bicolor).
Capitotricha rubi Staré Hamry, křoví u kraje silnice, větvička Rubus idaeus, 20.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Capitotricha rubi Staré Hamry, křoví u kraje silnice, větvička Rubus idaeus, 20.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Capitotricha rubi Černý vrch u Klášterce nad Ohří, suťový les, větvička Rubus idaeus, 26.8.2015, (c) Lucie Zíbarová
Capitotricha rubi Telnice, vysokobyllnná vegetace při okraji sjezdovky, větvička Rubus idaeus, 7.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Capitotricha rubi Resbachklause [DE], rozpadlá horská smrčina, větvička Rubus idaeus, 12.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější druh pyrenomycetu rostoucí po celý rok na mrtvém dřevě listnáčů, zejm. buku. Od běžného dřevomoru plazivého (Nemania serpens) se pozná rozsáhlými plochými stromaty a mikroskopickými znaky (amyloidní apikální aparát, tmavé drobnější spory s krátkou klíční štěrbinou na méně konvexní straně). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh). Dřevomor uhlový (Nemania carbonacea) je dosti podobný, ale má spory s delší klíční střerbinou.
Nemania atropurpurea Osek, acidofilní bučina, kmen Fagus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Nemania atropurpurea PR Ronov, dubohabřina, kmínek listnáče (Acer? Carpinus?), 5.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Nemania atropurpurea Černý vrch u Klášterce na Ohří, květnatá bučina, kmen Fagus, 15.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Nemania atropurpurea PP Sítovka, dubohabřina, větev Alnus?, 24.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující druh kornatcovité houby rostoucí na dřevě jehličnanů, méně listnáčů. V horských smrčinách však poměrně častý. Od podobného a hojného pavučiníku nestálého (Botryobasidium vagum) se liší víceméně elipsoidními sporami. Pavučiník hladký (Botryobasidium laeve) má menší spory.
Botryobasidium obtusisporum Osek, acidofilní bučina, kmen Fagus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium obtusisporum PR U Nového hradu, dubohabřina, větev Abies, 13.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium obtusisporum NP Krkonoše, Krakonošova snídaně, horská smrčina, kmen Picea, 22.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium obtusisporum PR Zemská brána, polokuturní smrko-bukový les, fragmet kmene Picea, 4.5.2018, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Haplotrichum aureum, Haplotrichum dubium
Hojný druh kornatcovité houby rostoucí na dřevě listnačů i jehličnanů. Od příbuzných druhů se pozná pouze na základě mikroskopických znaků. Roste často ve společnosti nepohlavního žlutě až okrově zbarveného (odtud jméno) stadia Haplotrichum dubium (viz foto níže).
Botryobasidium aureum (anamorfa i teleomorfa) Bratislava, Rusovce [SK], tvrdý luh, kmen Ulmus, 17.4.2018, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium aureum (anamorfa i teleomorfa) PR Karvanice, suťový les, kmen Fagus, 17.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium aureum (anamorfa i teleomorfa) PR Ronov, suťový les, kmínek Tilia, 5.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium aureum (teleomorfa) Osek, acidofilní bučina, kmen Fagus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Botryobasidium aureum (anamorfa Haplotrichum aureum) Vlčí důl, acidofilní bučina, kmen Fagus, 20.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Haplotrichum aureum (konidie, Melzerovo reagens, 1000x), 7.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně až hojně se vyskytující druh kornatcovité houby rostoucí na dřevě listnáčů, méně jehličnanů. Druh nápadný hojnými rhizomorfami a zrnitou, dosti charakteristickou strukturou hymenoforu, mikroskopicky pak široce elipsoidními až takřka kulovitými, výrazně silnostěnnými a cyanofilními sporami.
Cristinia helvetica Solopysky, porost lísky na opuce, kmínek Corylus, 6.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Cristinia helvetica Vinařice, dubohabřina, větev Carpinus, 19.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Cristinia helvetica Osek, acidofilní doubrava, větev Carpinus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Cristinia helvetica Deštnice, teplomilná doubrava, fragment kmene Quercus, 28.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Cristinia helvetica NPP Peklo, potoční luh, větev Fraxinus, 23.5.2016, (c) Lucie Zíbarová
Cristinia helvetica Obírka, suťový les, kmen Abies, 15.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná houba tvořící tenké nafialovělé povlaky na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů, často na spodní straně kmenů a větví. Druhy roduTulasnella vytvářejí mykorhizy mj. s vstavačovými rostlinami (Orchidaceae). Tento druh je význačný menšími eliptickými až téměř alantoidními výtrusy a nepřítomností přezek.
Tulasnella tomaculum PR Rač, dubohabřina, kmínek Corylus, 12.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Tulasnella tomaculum PR Babinské louky, potoční luh, kmínek Populus, 16.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Tulasnella tomaculum Osek, olšo-jasanový luh, fragment kmene Fraxinus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Tulasnella tomaculum Vysoké Mýto, porost lísek, větev Corylus, 30.3.2018, (c) Lucie Zíbarová
Tulasnella tomaculum NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 30.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější druh dřevomoru rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, předvším jilmů, méně javorů. Význačný perithecii, které jen nevýrazně vystupují nad povrch stromatu, fialovými pigmenty, které se ze stromat louhují do roztoku KOH (pouze u mladých plodnic) a velkými sporami (přes 20 μm) s klíční štěrbinou po celé délce spory. Viz dřevomor tenký (Hypoxylon submonticulosum). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Hypoxylon vogesiacum PR Vlčí důl, suťový les, kmen Ulmus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon vogesiacum NP Šumava, Spáleniště, suťový les, kmínek Fraxinus, 4.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon vogesiacum (KOH-extrahovatelná barviva), PR Vlčí důl, suťový les, kmen Ulmus, 28.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Columnocystis abietina
Kornatcovitá houba rostoucí po celý rok na mrtvém dřevě jehličnanů, zejm. smrku. Hojnější jen ve vyšších polohách. Hymenium je u dobře vyvinutých plodnic nápadně ojíněné (cystidy). Prochu podobný je pevníkovec ztlustlý (Amylostereum areolatum) tvořící výraznější klobouky a mikroskopicky se liší amyloidními sporami. Viz též pevník brázditý (Laurilia sulcata). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Veluticeps abietina NP Krkonoše, Růžová hora, horská smrčina, kmen Picea, 23.9.2016, (c) Lucie Zíbarová
Veluticeps abietina PR Údolí Doubravy, suťovitá smrčina, padlý kmen Picea, 10.4.2023, (c) Lucie Zíbarová
Veluticeps abietina NPR Praděd, horská smrčina, kmen Picea, 31.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Veluticeps abietina Trojmezná, papratková smrčina, kmen Picea, 8.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Veluticeps abietina (detail hymenia) Trojmezná, papratková smrčina, kmen Picea, 8.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Veluticeps abietina (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 15.7.2020, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Eupezizella aureliella
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, patrně dává přednost větším kmenům a vyšším polohám. Od podobných druhů (např. kustřebičky nejmenší - Hyaloscypha fuckelii) se pozná spolehlivě pouze mikroskopicky.
Hyaloscypha aureliella PR Milešický prales, jedlobučina, kmen Abies, 1.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha aureliella Trojmezí, papratková smrčina, kmen Picea, 8.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha aureliella PR Sedloňovský vrch, horská polokulturní smrčina, 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha aureliella NPR Velký Špičák, jedlobučina, kmen Abies, 8.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha aureliella PR Studený vrch, suťový les, fragment kmenu Picea, 1.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě, listnáčů i jehličnanů. Od podobných druhů se pozná pouze podle mikroskopických znaků. Viz též var. spiralis.
Hyaloscypha albohyalina PR Sedloňovský vrch, horská bučina, kmen Fagus, 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha albohyalina Domoušice, suťový les, větev Fagus, 10.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha albohyalina PR Buky u Vysokého Chvojna, květnatá bučina, fragment kmene Fagus, 2.11.2015, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná ostnitá kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů. Její výskyt se zdá být dosti nahodilý, není přímo vázána na konkrétní stanoviště a substrát. Příbuzná kavinovka lošákovitá (Hydnocristella himantia) se odlišuje hladkými výtrusy. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Kavinia alboviridis NPR Boubínský prales, jedlobučina, padlý kmen Picea, 23.9.2021, (c) Lucie Zíbarová
Kavinia alboviridis NPR Boubínský prales, jedlobučina, padlý kmen Picea, 23.9.2021, (c) Lucie Zíbarová
Kavinia alboviridis Solopysky, dubohabřina, kmen Picea, 10.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Kavinia alboviridis PR Polom, jedlobučina, kmen Fagus, 3.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Phoma acuta
Velmi hojná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na loňských lodyhách kopřivy (Urtica), ale i jiných dvouděložných rostlin. Vyskytuje se společně s nepohlavní fází (Phoma acuta). Málokdy chybí v jakémkoli kopřivovém porostu, na jaře roste často společně s kalorkou kopřivovou (Calloria neglecta). Další druhy tohoto početného rodu se poznají mikroskopicky.
Leptosphaeria acuta PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, loňské lodyhy Urtica, 24.4.2018, (c) Lucie Zíbarová
Leptosphaeria acuta Solopysky, zarůstající lůmek, lodyhy Urtica, 10.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Leptosphaeria acuta Solopysky, zarůstající lůmek, lodyhy Urtica, 10.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Leptosphaeria acuta Jirkov, Najštějn, kopřivový porost při okraji cesty, 3.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojný druh pyrenomycetu rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, nejčastěji javorů. Podobná je rovněž hojná dřevnatka mnohotvárná (Xylaria polymorpha) s více nepravidelnými a širšími stromaty, liší se i mikroskopicky (menší spory - 13-16 x 5.5-7.5 μm). Viz též dřevnatka parohatá (Xylaria hypoxylon) a dřevnatka prstovitá (Xylaria digitata).
Xylaria longipes Verneřice, Bobří soutěska, suťový les, padlý kmen Acer, 6.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Xylaria longipes (mladá stromata) Ročov, vápnomilná bučina, kmen Fagus, 10.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Xylaria longipes PR Polom, květnatá bučina, kmen Acer pseudoplatanus, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Xylaria longipes PR Polom, květnatá bučina, kmen Acer pseudoplatanus, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Xylaria longipes (řez stromatem) PR Polom, květnatá bučina, kmen Acer pseudoplatanus, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Xylaria longipes (spory ve vřeckách, Melzerovo reagens, 1000x), 9.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
