Syn.: Dacrymyces enatus s. auct. eur.
Méně hojný druh kropilky rostoucí po celý rok na dřevě listnáčů. Od podobných druhů se pozná tmavšími nahnědlými zprohýbanými plodnicemi často splývajícími v rozsáhlé rozlité masy a mikroskopickými znaky (zejm. neseptované spory, přítomnost přezek). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Cerinomyces aeneus cf. PR Studený vrch, květnatá bučina, fragment dřeva Fagus, 30.5.2020, (c) Lucie Zíbarová
Cerinomyces aeneus cf. (spory, bazidie, přezky na hyfách, Kongo červeň v amoniaku, 1000x), 30.5.2020, (c) Lucie Zíbarová
Velmi hojný druh pyrenomycetu rostoucí po celý rok na relativně nedávno odumřelých větvích dubů (pravděpodobně žije jako endofyt v živých pletivech). Druh, který chybí v málokteré doubravě. Mikroskopicky nápadná silně zahnutými výtrusy a polysporickými vřecky. Viz polštářnatka olšová (Diatrypella tocciaeana), p. březová (Diatrypella favacea) a p. bradavčinatá (Diatrypella verruciformis). Na dubových větvích roste dále například korovitka tečkovaná (Diatrype stigma), větvovka ojíněná (Vuilleminia comedens), kornatka dubová (Peniophora querina) nebo štěrbinatka dubová (Colpoma quercinum).
Diatrypella quercina PR Bažantnice v Uhersku, dubohabřina, větev Quercus, 30.3.2018, (c) Lucie Zíbarová
Diatrypella quercina PP Černovice, suchá acidofilní doubrava, opadlá větev Quercus, 19.12.2024, (c) Lucie Zíbarová
Diatrypella quercina Deštnice, teplomilná doubrava, větev Quercus, 28.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Diatrypella quercina PP Ronov, dubohabřina, větev Quercus, 31.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Diatrypella quercina Deštnice, teplomilná doubrava, větev Quercus, 28.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Diatrypella quercina PP Černovice, (vřecka a spory, H2O, 1000x) 19.12.2024, (c) Lucie Zíbarová
Drobnější druh sametovky rostoucí spíše vzácně ve světlých lesích, křovinách i mimo les. Od podobných zástupců na druhy bohatého rodu se pozná i za vlhka dosti světlými plodnicemi a mikroskopickými znaky (bisporické bazidie, relativně malé a lodičkovité spory, absence lecytiformních kaulocystid). Viz též sametovka pochybná (Conocybe ambigua).
Conocybe bispora Encovany, okraj polní cesty, 14.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Conocybe bispora Deštnice, teplomilná doubrava, na zemi, sub Quercus, 28.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Vuilleminia alni
Velmi hojná kornatcovitá houba rostoucí na čerstvě odumřelých větvích listnáčů, nejčastěji dubů a olší, avšak i dalších dřevin. Plodnice se zakládají pod svrchní vrstvou kůry, kterou pak odchlipují. Dříve se rozlišovala jako samostatný druh větvovka olšová (Vuilleminia alni), moderni studie však oba druhy spojují do jednoho variabilního druhu, co se týče zbarvení i rozměrů výtrusů. V Evropě se vyskytuje sedm druhů: větvovka teplomilná (Vuilleminia cystidiata), v. lísková (Vuilleminia coryli), v. velkovýtrusá (Vuilleminia megalospora), kornatec velkovýtrusý (Vuilleminia macrospora), Vuilleminia pseudocystidata a Vuilleminia nilsii. Ačkoliv jednotlivé druhy mají preference pro určité dřeviny, ke správnému určení jsou vždy nutné mikroskopické znaky (absence cystid, válcovité až mírně alantoidní spory u v. ojíněné). Na dubech byla v ČR vzácně zaznamenána i makroskopicky nerozlišitelná v. velkovýtrusá (Vuilleminia megalospora), rovněž bez cystid, která se liší eliptickými sporami.
Vuilleminia comedens Chlum u Mladé Boleslavi, dubohabřina, větévka Quercus, 2.3.2016, (c) Lucie Zíbarová
Vuilleminia comedens PR Dětanský chlum, rozvolněná doubrava, větev Quercus, 29.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Vuilleminia comedens PR Dětanský chlum, rozvolněná doubrava, větev Quercus, 29.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Vuilleminia comedens PR Holý vrch, teplomilné křoviny, větev Swida, 23.11.2016, (c) Lucie Zíbarová
Vuilleminia comedens PR Čertova skála, dubohabřina, větev Quercus, 15.7.2019, (c) Lucie Zíbarová
Vuilleminia comedens PR Maiberg, lesní lem, trčící větev Quercus, 3.6.2025, (c) Lucie Zíbarová
Vuilleminia comedens PP Černovice, (spory, H2O, 1000x) 19.12.2024, (c) Lucie Zíbarová
Anamorfní houba tvořící na mrtvém dřevě jehličnanů zářivě žlutá konidiomata připomínají apothecia některých discomycetů.
Dendrodochium citrinum NPP Peklo, inverzní smrčina, silně rozložený kmen Picea, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Vřeckovýtrusá houba rostoucí čerstvě na odumřelých větvích a větvičkách borovice, často v koruně. Parazit, tvoří na svém hostiteli nádory. Plodnice jsou nápadné jen za vlhkého počasí.
Cenangium ferruginosum Ústí nad Labem, Srřížovický kopec, větev Pinus, 28.3.2021, (c) Lucie Zíbarová
Cenangium ferruginosum PP Vesecký kopec, mladý kulturní bor, položivá větev Pinus, 14.3.2018, (c) Lucie Zíbarová
Cenangium ferruginosum Ústí nad Labem, Srřížovický kopec, větev Pinus, 28.3.2021, (c) Lucie Zíbarová
Cenangium ferruginosum PP Vesecký kopec, mladý kulturní bor, položivá větev Pinus, 14.3.2018, (c) Lucie Zíbarová
Cenangium ferruginosum NPP Slatinná louka u Velenky, lem acidofilního boru, čerstvé padlá koruna Pinus, 11.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Cenangium ferruginosum NPP Slatinná louka u Velenky, lem acidofilního boru, čerstvé padlá koruna Pinus, 11.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Cenangium ferruginosum Ústí nad Labem, Masarykova nemocnice, větev Pinus nigra, 8.3.2017, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na odumřelých větvích střemchy (Prunus padus). Od podobných druhů (Dermea cerasi, Dermea prunastri) se pozná rozdílným hostitelem a charakterem anamorfy (nepohlavního stadia).
Dermea padi (teleomorfa + anamorfa) CHA Sihoť [SK], tvdý luj, kmen Prunus padus, 16.4.2018, (c) Lucie Zíbarová
Dermea padi (teleomorfa) CHA Sihoť [SK], tvdý luj, kmen Prunus padus, 16.4.2018, (c) Lucie Zíbarová
Dermea padi (anamorfa) NPP Slatinná louka u Velenky, lesní lem, větev Prunus padus, 10.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Dermea padi (konidie, H2O, 1000x), 1.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadný druh pyrenomycetu, který se z vnějšku projevuje jen ústím jednotlivých plodniček typu perithecií prorážejících svrchní vrstvu kůry. Perithecia jsou zapuštěna hlouběji v kůře. Roste na větvích jasanů.
Cryptosphaeria eunomia Hřivice, suťový les, větev Fraxinus, 11.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Přehlížená drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na odumřelých tenkých větvičkách borovice, často ještě v koruně. Příbuzný čočkovec borový (Therrya pini) rostoucí na stejném substrátu se liší mikroskopicky např. sporami bez vlasovitých přívěsků na obou koncích.
Therrya fuckelii PP Zadní rybník, kulturní bor, větev Pinus, 27.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Therrya fuckelii Ústí nad Labem, Střížovický vrch, větev Pinus, 28.3.2021, (c) Lucie Zíbarová
Therrya fuckelii PP Zadní rybník, kulturní bor, větev Pinus, 27.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Therrya fuckelii NPP Rečkov, rašelinná louka, solitérní borovice, větvičky Pinus, 9.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Therrya fuckelii (spory, vřecka a parafýzy, H20, 1000x), (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Trichoderma aurantioeffusum, Hypocrea "auranteffusa"
Výrazně zbarvená masenka rostoucí na dřevě listnatých dřevin (buk, javor), typicky ve společenstvu ozonia (sterilní mycelium hnojníků z okruhu h. domácího - Coprinellus domesticus), na němž nejspíš parazituje.
Hypocrea auranteffusa Drmaly, potoční luh, větev Acer, 8.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hypocrea auranteffusa Drmaly, potoční luh, větev Acer, 8.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hypocrea auranteffusa Verneřice, Bobří soutěska, suťový les, větev Fagus, 6.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hypocrea auranteffusa Obírka, květnatá bučina, větev Fagus, 15.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hypocrea auranteffusa NPR Břehyně-Pecopala, dubohabřina, větev Carpins, 2.7.2022, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Coprinus cothurnatus
Hnojník rostoucí na trusu, hnoji a podobných substrátech. Klobouk je v mládí jemně poprášený velem. Od podobných druhů se pozná zejména mikroskopicky.
Coprinopsis cothurnata Raná, kupka hnoje, 23.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Rutsroemia rhenana
Vřeckovýtrusá houba rostoucí na jaře na odumřelých větvích jabloní.
Encoelia rhenana Ústí nad Labem, ovocné stromy při okraji silnice, větev Malus, 22.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Encoelia rhenana Ústí nad Labem, ovocné stromy při okraji silnice, větev Malus, 22.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Encoelia rhenana Ústí nad Labem, ovocné stromy při okraji silnice, větev Malus, 22.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hyphoderma tsugae
Nenápadná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě jehličnanů, méně často listnáčů. Od příbuzných druhů, zejm. kornatce bledého (Peniophorella pallida) a k. smetanového (Peniophorella praetermissa), se pozná pouze mikroskopicky.
Peniophorella tsugae PR Velký Vápenný, kulturní smrčina, pařez Picea, 12.4.2014, (c) Lucie Zíbarová
Peniophorella tsugae NPR Břehyně-Pecopala, rašelinný bor, padlý kmen Pinus, 15.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Peniophorella tsugae Hajnice v Zadním lese, bývalá střelnice PS, větev Pinus, 9.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Peniophorella tsugae PR Polom, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 15.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Peniophorella tsugae NPR Praděd, horská smrčina, kmen Picea, 31.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Peniophorella tsugae Údolí Lomského potoka, potoční luh, kmínek Alnus, 24.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Pellidiscus pallidus
Drobná cyfeloidní houba rostoucí na rostlinných zbytcích, větvičkách apod. Od podobných cyfeloidních či dokonce vřeckovýtrusých hub se pozná pouze mikroskopicky (hnědé, protáhlé a jemně oramentované spory). Jedná se pravděpodobně o redukovanou formu lupenatých zástupců rodu trepkovitka (Crepidotus).
Crepidotus pallidus PR Čabel, rašelinný brusnicový bor, opadlé jehlice Pinus, 17.5.2025, (c) Lucie Zíbarová
Crepidotus pallidus NPR Kněžčky, teplomilná doubrava, opadlá borka Quercus, 30.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Crepidotus pallidus Konětopy, výsadba borovice černé, jehlice Pinus nigra, 26.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Crepidotus pallidus PR Na Voskopě, výsadba borovice černé, jehlice Pinus nigra, 5.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Crepidotus pallidus NPR Kněžčky, teplomilná doubrava, opadlá borka Quercus, 30.5.2024, (c) Lucie Zíbarová
Crepidotus pallidus PR Na Voskopě, dubohabřina, větvička Rosa, 5.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Crepidotus pallidus PR Krkánka, dubohabřina, větev Fagus, 20.4.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Naemacyclus minor
Drobná vřeckovýtrusá houba tvořící plodnice na opadlých jehlicích borovic (v ČR zejm b. lesní a b. černé). Apothecia prorážejí pokožku, která zůstává při jejich okraji jako dva cípy, které se otevírají za vlhkého počasí. Způsobuje mramorovou sypavku borovice, patogenita se mezi jednotlivými genotypy liší. Cyclaneusma niveum je velmi podobná, tvoří o něco větší plodnice a má mít těžiště výskytu v jižní Evropě.
Cyclaneusma minus NPR Karlštejn, krátkostebelný xerotermní trávník s vtroušenou borovicí černou, jehlice Pinus nigra, 29.1.2025, (c) Lucie Zíbarová
Cyclaneusma minus NPR Karlštejn, krátkostebelný xerotermní trávník s vtroušenou borovicí černou, jehlice Pinus nigra, 29.1.2025, (c) Lucie Zíbarová
Cyclaneusma minus Konětopy, výsadba borovice černé, jehlice Pinus nigra, 26.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Cyclaneusma minus NPR Mohelenská hadcová step, bor na hadci, jehlice Pinus sylvestris, 18.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě jehličnanů, zejm. borovic. Plodnice jsou za sucha prakticky neviditelné. Od podobných druhů se pozná pouze mikroskopicky. Rod význačný krátkými obráceně kuželovitými bazidiemi s 5-8 sterigmaty, k. Pearsonův se od ostatních druhů rodu (např. kornateček poutkatý - Paullicorticium ansatum) spolehlivě pozná hyfami bez přezek a lodičkovitými výtrusy.
Paullicorticium pearsonii Konětopy, výsadba borovice černé, větev Pinus nigra, 26.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hojně se vyskytující kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů (nejčastěji dub, ale buk, líska, habr aj.), méně často jehličnanů (často borovice). Význačná mikroskopickými znaky: přezky na hyfám přítomny, bazidie tetrasporické, spory široce eliptické, hladké, neamyloidní, silnostěnné 3-3,5 x 2,5 μm. Mikroskopicky velmi podobná kornatec tmavnoucí (Trechispora coharens) se odlišuje plodnicemi jen volně připojenými k substrátu a o něco málo většími sporami (3,5-4,5 x 2,5-3 μm).
Trechispora confinis Topoľové hony, tvrdý luh,spodní strana kůry na padlém kmeni Quercus, 10.11.2022, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora confinis Konětopy, vápnomilná bučina, fragment kmene Fagus, 26.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora confinis PP Na Černčí, lesostepní bor, větev Pinus, 31.10.2018, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora confinis PR Studený vrch, acidofilní bučina, fragment kmene Fagus, 17.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora confinis Obírka, suťový les, kmen Abies, 15.8.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Wynnella silvicola, Helvella silvicola
V ČR velmi vzácná houba rostoucí na počátku léta pod smrkem na vápnitých půdách. Ačkoli český název rodu je ouško, ve skutečnosti je bližší chřapáčům (Helvella), než ostatním ouškům (Otidea), kterým je makroskopicky podobná. Mimo ČR hojnější v pohořích (vápencové části Alp, Karpat). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).
Midotis lingua Kovářská, okraj mladé smrčiny na náspu, sub Picea, 20.6.2024, (c) Lucie Zíbarová
Midotis lingua Kovářská, okraj mladé smrčiny na náspu, sub Picea, 20.6.2024, (c) Lucie Zíbarová
Midotis lingua Kovářská, okraj mladé smrčiny na náspu, sub Picea, 26.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Midotis lingua Kovářská, okraj mladé smrčiny na náspu, sub Picea, 3.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Midotis lingua Kovářská, okraj mladé smrčiny na náspu, sub Picea, 26.6.2018, (c) Lucie Zíbarová
Wynnella silvicola (spory, H2O, 1000x), 21.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hypocrea lixii s. auct. eur., Trichoderma atrobrunneum
Patrně nepříliš vzácný taxon rostoucí na mrtvém dřevě i starých plodnicích chorošů, spíše v teplejších oblastech. Agregát více obtížně rozlišitelných druhů, v Evropě původně určovaných jako Hypocrea lixii, která je však v současném úzkém pojetí východoasijským druhem. Anamorfa (nepohlavní stadium)Trichoderma harzianum agg. je používané v biokontrole houbových patogenů rostlin. Výrazná zejména tmavě černozelenými plodnicemi a zelenými výtrusy.
Hypocrea atrobrunneum Stoupno, okraj olšiny, opadlá větev Salix, 14.10.2023, (c) Lucie Zíbarová
Hypocrea atrobrunneum Ročov, teplomilná doubrava, fragment kmene Quercus, 2.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hypocrea atrobrunneum (řez stromatem) Ročov, teplomilná doubrava, fragment kmene Quercus, 2.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hyphoderma guttuliferum
Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, spíše v pokročilém stadiu rozkladu. Od podobných druhů se pozná s jistotou pouze mikroskopicky (zejm. podle tvaru inkrustovaných cystid, které jsou ± tenkostěnné, spory válcovité 9-12 × 3-4 μm). Kornatka proměnlivá (Hyphoderma mutatum) má inkrustované cystidy silnostěnné a relativně užší spory, kornatec pýřitý (Peniophorella pubera) má inkrustované cystidy rovněž silnostěnné a víceméně kuželovité a relativně širší spory. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Peniophorella guttulifera PR Ronov, dubohabřina, kmíek Acer, 5.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Peniophorella guttulifera Ročov, suťový les, kmen listnáče (Acer?), 2.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Peniophorella guttulifera NPR Koda, dubohabřina, větev Fagus, 11.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Camarops pugillus
Patrně dosti přehlížená vřeckovýtrusá houba, jejíž stromata (obvykle) s prstovitými výbežky rostou zanořené v mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů ve středním stadiu rozpadu. Příbuzná bolinka žlutá (Camaropella lutea) se liší většími stromaty bez výběžků. Žlutě zbarvenou vrstvou dřeva v okolí stromat se může vyskytovat u obou druhů.
Camaropella pugillus Habří, dubohabřina, kmen Pinus, 12.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Camaropella pugillus Habří, dubohabřina, kmen Pinus, 12.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Camaropella pugillus Kobyla, dubohabřina, větev Quercus, 25.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Camaropella pugillus NPR Praděd, rašelinná smrčina, padlý kmen Picea, 14.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Camaropella pugillus NPR Kněžičky, teplomilná doubrava, padlý kmen Pinus, 8.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Camaropella pugillus Ročov, porost lísky na opuce, větev Corylus, 2.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Camaropella pugillus Plechý, horská smrčina, kmen Picea, 19.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Nenapádná perithecia této houby rostou na mrtvém dřevě listnáčů, zejména dubu. Od ostatních druhů rodu (např. nejběžnějšího dřevomoru plazivého - Nemania serpens) se pozná povrchem stromat bez vystupujích perithecií, drobnými stromaty a mikroskopicky velkými sporami a hemiamyloidním askoapikálním aparátem.
Nemania aenea var. aureolutea PP Kozinecká stráň, suťový les, 11.7.2015, (c) Lucie Zíbarová
Nemania aenea var. aureolutea Konětopy, teplomilná doubrava, větev Quercus, 26.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Nemania aenea var. aureolutea Konětopy, teplomilná doubrava, větev Quercus, 26.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Nemania aenea var. aureolutea Konětopy, teplomilná doubrava, větev Quercus, 26.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Patellaria lignyota
Nenápadná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém, více rozloženém dřevě listnáčů. Od podobných druhů se pozná jen mikroskopicky. Patří do skupny s bitunikátními vřecky.
Rhizodiscina lignyota Ronov, teplomilná doubrava, silná větev Quercus, 21.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Rhizodiscina lignyota Ronov, teplomilná doubrava, silná větev Quercus, 21.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Rhizodiscina lignyota Konětopy, teplomilná doubrava, kmínek Corylus, 26.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Clitocybe gibba, Clitocybe infundibuliformis
Velmi hojný druh strmělky rostoucí od pozdního jara do podzimu v humusu pod listnáči i jehličnany spíše na živinami chudších a kyselých podkladech. Význačná světle okrovým, hluboce prohloubeným a nehygrofánním kloboukem. Podobná strmělka mísovitá (Infundibulicybe catinus) se odlišuje bělavým kloboukem, strmělka kosťovitá (Infundibulicybe costata) kloboukem s masovými odstíny a hnědočervenou reakcí exsikátů na roztok KOH, strmělka Infundibulicybe splendoides obdobnou reakcí jako předešlý druh a žlutavým až žlutohnědým kloboukem.
Infundibulicybe gibba EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, potoční luh, sub Alnus, Quercus, Tilia, Acer, Abies, 17.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Infundibulicybe gibba NPP Řežabinec, vzdušná strana hráze rybníka, sub Quercus, 21.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí po většinu roku na mrtvém dřevě listnáčů. Plodnice jsou zčásti zanořené ve dřevě. Vyobrazený materiál se odlišuje tvarem plodnic, které mají být u druhu Cryptodiscus pallidus protažené ve směru průběhu cévních svazků. Mikroskopicky však nejlépe odpovídá tomuto druhu.
Cryptodiscus pallidus PP Buky na Bouřňáku, acidofilní bučina, větev Fagus, 12.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvých listech a stoncích sítin (a pravděpodobně i jiných jednoděložných rostlin). Oproti vodničce potoční (Cudoniella clavus) by se měla lišit, kromě substrátu, i užšími výtrusy a červenáním plodnic, avšak je možné, že jedná o jeden a tentýž druh.
Cudoniella junciseda Bouřňák, luční prameniště, listy Juncus, 12.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Cudoniella junciseda Bouřňák, luční prameniště, listy Juncus, 12.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na silněji rozloženém dřevě listnáčů. Od podobných druhů se pozná mikroskopicky.
Hyaloscypha vitreola EVL Království, lužní les, větev Populus alba, 25.5.2020, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha vitreola PR Hraniční louka, kmen Alnus, 15.5.2020, (c) Lucie Zíbarová
Hyaloscypha vitreola Bouřnák, acidofilní bučina, fragment kmene Fagus, 12.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Drobnější druh křehutky rostoucí od jara do podzimu v živinami bohatých lesích, při okrajích cest, na ruderálních stanovištích apod. Od podobných druhů se s určitostí pozná pouze mikroskopicky. Větší počet forem, z nichž některé byly popsány jako nové druhy (např. křehutka Potterova - Psathyrella potteri).
Psathyrella prona Jirkov, Najštejn, suťový les, při okraji lesní cesty, 11.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
Psathyrella prona Dřevíč, protost křovin, okraj lesní cesty, 11.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně až hojně se vyskytující druh rostoucí po celý rok na na dřevě listnáčů, vzácně jehličnanů. Taxonomicky nesnadná skupina, od podobných druhů se odlišuje tenkými plodnicemi, často s růžovými odstíny a zejména mikroskopicky. Viz Hyphoderma definitum
Hyphoderma roseocremeum PR Vápenka, květnatá bučina, větev Fagus, 6.8.2018, (c) Lucie Zíbarová
Hyphoderma roseocremeum Jirkov, květnatá bučina, větev Fagus, 4.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Hyphoderma roseocremeum PR Milešický prales, jedlobučna, větev Fagus, 20.9.2018, (c) Lucie Zíbarová
Rod Hyphoderma je poměrně náročný na určování, vyobrazený sběr se nejvíce blíží druhu Hypohodema nemorale. Druh by měl růst na větvích listnáčů v počátečním stadiu rozkladu v teplejších oblastech.
Hyphoderma nemorale Vinařice, dubohabřina, větev Cornus, 15.6.2015, (c) Lucie Zíbarová
