Drobná vřeckovýtrusá houba tvořící sklerocia (námely) v květenství různých travin na vlhkých stanovištích, z přezimujících námelů na jaře vyrůstají stopkatá stromata. Jeden z více druhů z komplexu paličkovice nachové (Claviceps purpurea). Od té se pozná námely, které jsou lehčí než voda a růstem na vlhkých stanovištích. Morfologicky prakticky nerozlišitelná od paličkovice Claviceps arundinis, určitým vodítkem je pouze hostitel, kdy se C. arundinis se vyskytuje téměř výhradně na bezkolenci a rákosu. Námely jsou pro obsah alkaloidů jedovaté.
Claviceps cf. humidiphila PR Neratovské louky, podmáčená louka, květenství Phalaris arundinacea, kultivace (sběr 20.8.2021) (c) Lucie Zíbarová
Claviceps cf. humidiphila PR Neratovské louky, podmáčená louka, květenství Phalaris arundinacea, kultivace (sběr 20.8.2021) (c) Lucie Zíbarová
Claviceps cf. humidiphila (detail plodné části stromata) PR Neratovské louky, podmáčená louka, květenství Phalaris arundinacea, kultivace (sběr 20.8.2021) (c) Lucie Zíbarová
Claviceps cf. humidiphila (řez stromatem) PR Neratovské louky, podmáčená louka, květenství Phalaris arundinacea, kultivace (sběr 20.8.2021) (c) Lucie Zíbarová
Claviceps cf. humidiphila PR Neratovské louky, podmáčená louka, květenství Phalaris arundinacea, kultivace(sběr 20.8.2021) (c) Lucie Zíbarová
Claviceps humidiphila (spory uvolněné i v rozpadlých vřeckách, H2O, 1000x), 15.2.2022, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Oligoporus cerifluus, Postia folliculocystidiata?
Vzácný drobnější choroš rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů i jehličnanů, často v dutinách. Plodnice často zavěšené za tenkou stopku nebo jazykovité, klobouk lepkavý, okraj klobouku přesahuje rourky. Tvoří nepohlavní spory, které ulpívají na povrchu klobouku. Taxonomicky ne zcela dořešená skupina. Bělochoroš terčovitý (Postia folliculocystidiata) se odlišuje přítomností kyjovitých až hlavatých cystid v hymeniu a absencí vrstvy hustě propletených hyf v subhymeniu přítomné u P. ceriflua, některými autory je však považován za růstovou abnormalitu P. ceriflua. Bělochoroš hráškovitý (Postia minusculoides) pak tenkostěnnými hyfami.Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Postia ceriflua NPP Peklo, inverzní smrčina, padlý kmen Picea(?), 28.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Postia ceriflua NPP Peklo, inverzní smrčina, padlý kmen Picea(?), 17.10.2021, (c) Lucie Zíbarová
Postia ceriflua NPP Peklo, inverzní smrčina, padlý kmen Picea(?), 17.10.2021, (c) Lucie Zíbarová
Postia ceriflua NPR Cahnov-Soutok, tvrdý luh, padlý kmen Quercus, 16.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Clitocybe dealbata s. auct.
Hojná saprotrofní houba rostoucí od pozdního jara do podzimu mimo les převážně na živinami bohatých stanovištích (hnojené louky, ruderály, stará hnojiště, okraje polí a polních cest). Pach nasládlý. Výtrusný prach bílý. Taxonomicky nesnadná skupina, mimo les roste i strmělka potůčková (Clitocybe rivulosa), s výrazně voskovitě ojíněným kloboukem a výskytem spíše na živinami chudších trávnících. Strmělka Clitocybe augeana má moučný pach. Strmělka bělostná (Clitocybe candicans) a strmělka listomilná (Clitocybe phyllophila) jsou lesní druhy, druhá z nich má navíc narůžovělý výtrusný prach.
Clitocybe quisquiliarum NPP Polabská černava, střídavě vlhká louka, 4.9.2021, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na nedávno odumřelých větvičkách jehličnanů (zejména borovice, méně smrku a dalších). Od podobných druhů brvenek (např. Lachnellula laricis, Lachnellula occidentalis) se pozná pouze mikroskopicky.
Lachnellula fuckelii PP Tiské stěny, kulturní les, opadlá větev Pseudotsuga, 24.3.2021, (c) Lucie Zíbarová
Lachnellula fuckelii PP Tiské stěny, kulturní les, opadlá větev Pseudotsuga, 24.3.2021, (c) Lucie Zíbarová
Lachnellula fuckelii PP Tiské stěny, kulturní les, opadlá větev Pseudotsuga, 24.3.2021, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů. Taxonomicky komplikovaná a ještě nedořešená skupina, počet druhů a rozdíly mezi nimi nejsou úplně jasné. Ciliolarina neglecta by měla mít o něco menší spory i vřecka a fialovou reakci vakuol v parafýzách a okrajových chloupků s Lugolovým roztokem. Ciliolarina ligniseda s. Svrček spory se dvěma velkými kapénkami, neamyloidní askoapikální aparát a tendenci k červenání. Ciliolarina pinicola by měla mít větší spory v dospělosti s přepážkou.
Ciliolarina laetifica NPR Břehyně-Pecopala, podmáčená smrčina, stojící napůl živý kmínek Picea, 3.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Ciliolarina laetifica NPR Břehyně-Pecopala, podmáčená smrčina, stojící napůl živý kmínek Picea, 3.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě různých listnáčů, nejčastěji vrby. Význačná relativně velkými alantoidními sporami.
Valsa salicina NPP Polabská černava, potoční luh, trčící větev Salix, 1.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Valsa salicina NPP Polabská černava, potoční luh, trčící větev Salix, 1.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Valsa salicina NPP Polabská černava, potoční luh, trčící větev Salix, 1.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Valsa salicina (spory, H2O, 1000x), 1.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Velmi drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí zjara na loňských listech břečťanu. Plodničky se zakládají pod kutikulou, která se pak nepravidelně hvězdicovitě trhá.
Trochila craterium NPP Polabská černava, potoční luh, opadlé listy Hedera, 1.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Trochila craterium NPP Polabská černava, potoční luh, opadlé listy Hedera, 1.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Trochila craterium NPP Polabská černava, potoční luh, opadlé listy Hedera, 1.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na stoncích a (dalších orgánech) dvouděložných bylin, méně na dřevinách (např. bez). Některé kmeny jsou rostlinolékařsky významné patogeny. Pod mikroskopem je typická modravá barva stěny perithecií.
Gibberella pulicaris NPP Polabská černava, mokřadní olšina, větev Sambucus nigra, 1.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Gibberella pulicaris NPP Polabská černava, mokřadní olšina, větev Sambucus nigra, 1.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Gibberella pulicaris NPP polabská černava, mokřadní olšina, větev Sambucus nigra, 1.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Gibberella pulicaris (spory, vřecka a stěna perithecia, H2O, 1000x), 1.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Corticium quercicola, Laeticorticium quercinum
Drobná kornatcovitá houba rostoucí na tenkých větvičkách dubu (obvykle stále v koruně) ve společnosti starých plodnic štěrbinatky dubové (Colpoma quercinum), na níž pravděpodobně parazituje. Plodnice se obvykle objevují v pozdním jaře a časném létě a jsou nápadné jen z vlhkého počasí. Patrně nepříliš vzácný druh, nicméně pro specifickou ekologii přehlížený.
Marchandiomyces quercinus EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, lioová doubrava, trčící větvička Quercus, 16.5.2019 (c) Lucie Zíbarová
Marchandiomyces quercinus (ex situ) Panská Habrová, lesní lem, trčící větvička Quercus, 11.5.2019 (c) Lucie Zíbarová
Marchandiomyces quercinus (nahoře suché, dole navlhčené plodnice) PP Stráně Hlubokého dolu, teplomilná doubrava, trčící větvička Quercus, 10.5.2019 (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba s bělavě plstnatými perithecii s dlouhým krčkem, roste na starých plodnicích různých chorošů a kornatcovitých hub.
Melanospora caprina Vodná, kulturní smrčina, padlý kmínek Picea, soc. Pseudotomentella tristis, 22.10.2021, (c) Lucie Zíbarová (det. A. Jirsa)
Melanospora caprina Vodná, kulturní smrčina, padlý kmínek Picea, soc. Pseudotomentella tristis, 22.10.2021, (c) Lucie Zíbarová (det. A. Jirsa)
Útlá holubinka rostoucí od léta do časného podzimu pod modříny (podle literatury i pod smrkem) na neutrálních až kyselejších půdách. Dužnina mírná. Výtrusný prach sytě žlutý, výtrusy s bradavkami v krátkých hřebíncích. Viz např. holubinka raná (Russula nauseosa) rostoucí pod smrkem a s izolovaně ostnitými výtrusy.
Russula laricina NPR Karlštejn, degradovaná dubohabřina, sub Larix, Quercus, 23.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Fibriciellum silvae-ryae
Vzácná kornatcovitá houba rostoucí nejen na mrtvém dřevě listnáčů a jehličnanů, ale i na opadu, kapradí a různém dalším detritu. Mikroskopicky snadno poznatelný druh pro kombinaci hojných svazků skeletových hyf v subikulu a drobných mírně tlustostěnných hladkých spor (3-3.5 x 2-2.25 μm ve vyobrazeném materiálu). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Trechispora silvae-ryae NPR Libický luh, měkký luh, vlhký silně rozložený kmen Salix, 22.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Trechispora silvae-ryae NPR Libický luh, měkký luh, vlhký silně rozložený kmen Salix, 22.11.2021, (c) Lucie Zíbarová
Drobná kropilka z komplexu Cerinomyces tortus, od které se pozná mj. hojně větvenými hyfidiemi. Nedávno popsaný druh, rozšíření v ČR málo známo, patrně však poměrně hojný. Kropilka Cerinomyces creber je velmi podobná, avšak vázaná patrně na čeleď Cupressaceae. V Evropě přinejmenším další dva velmi blízké druhy s o něco menšími sporami.
Cerinomyces neuhoffii PP Tiské stěny, pískovcové skalní město, kmínek Pinus, 28.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Cerinomyces neuhoffii Jetřichovice, Havraní skála, sukcese po spáleništi reliktního boru, větev Pinus, 8.6.2022, (c) Lucie Zíbarová
Drobná kropilka z komplexu Cerinomyces tortus, od které se pozná hyfami s větším obsahem lipidových kapének, septováním části spor, které jsou i širší (cca 4.5 μm). Nedávno popsaný druh, rozšíření v ČR málo známo.
Cerinomyces lipoferus Kyjov, kulturní les, padlý kmen Pinus strobus, 2.4.2017, (c) Lucie Zíbarová
Cerinomyces lipoferus (spory, 5% KOH, 1000x), 2.7.2017, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Cabalodontia subcretacea, Phlebia lichenoides
Vzácná kornatcovitá houba rostoucí na odumřelém, často exponovaném dřevě jehličnanů, vzácně listnáčů. Proměnlivý druh, typická forma je tenká a křídově zbarvená, ale může být i tlustší a barevně proměnlivá. Význačná úzkými alantoidními výtrusy (5-8 x 1,5-2 μm) a absencí cystid v hymeniu. Podobná žilnatka křídová (Phlebia cretacea) má hlavičkaté cystidy v hymeniu. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Phlebia subcretacea PR Kostelecké bory, reliktní bor, opadlá větev Pinus, 12.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Naucoria melinoides s. auct., Alnicola melinoides s. auct., Naucoria escharioides s. auct., Alnicola escharioides s. auct.
Nejhojnější kržatka pod olší lepkavou rostoucí od léta do podzimu převážně na podmáčených stanovištích. Význačná v mládí ± žlutými a lupeny i kloboukem (ve stáří vybledá), který není prosvítavě čárkovaný, od báze hnědnoucím třeněm, jen prchavým velem, velkými mandlovitými až vřetonovitými výtrusy a mukronátními cheilocystidami. Podobná je např. kržatka oděná (Alnicola scharioides) nebo kržatka olšová (Alnicola celluloderma).
Alnicola citrinella NPP Peklo, mokřadní olšina, sub Alnus, Frangula, 18.9.2021, (c) Lucie Zíbarová
Vzácný druh drobnější bedly rostoucí v listnatých a smíšených lesích, v křovinách, podél cest apod., obvykle na živinami a bázemi bohatších půdách. Pokožka klobouku typu trichoderm, spory střelovité, jen slabě dextrinoidní. Bedla plstnatá (Lepiota tomentella) má méně výrazně ornamentovaný třeň, drobnější plodnice a menší spory. Bedla Lepiota pilodes má neseptované terminální elementy v pokožce klobouku a po poranění červená. Patrně jedovatá stejně jako velká část drobných bedel z rodu Lepiota. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Lepiota cingulum NPP Polabská černava, potoční luh, sub Fraxinus, Alnus, Corylus, Sambucus, 7.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Nenápadná kornatcovitá houba rostoucí na různém odumřelém rostlinném materiálu, často na drobných větvičkách či rostlinných stoncích. Malý rod význačný mj. cystidami s odsedlou papilkou. Kornatec mateřídouškový (Coronicium thymicolum) je velmi podobný (totožný?) a má menší spory. Kornatec bělosivý (Coronicium alboglaucum) nemá přezky. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Coronicium gemmiferum NPP Polabská černava, vápnité slatiniště, listy Cladium mariscus, 7.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Coronicium gemmiferum NPP Polabská černava, vápnité slatiniště, listy Cladium mariscus, 7.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na jednoděložných rostlinách (typicky? mařice pilovitá - Cladium mariscus). Od podobných druhů (např. chlupáčku suchopýrového - Lachnum imbecille) se pozná mikroskopicky.
Lachnum juncinum NPP Polabská černava, vápnité slatiniště, listy Cladium mariscus, 7.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum juncinum NPP Polabská černava, vápnité slatiniště, listy Cladium mariscus, 7.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Lachnum juncinum NPP Polabská černava, vápnité slatiniště, listy Cladium mariscus, 7.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější vláknice rostoucí pod listnáči, vzácně i jehličnany na vápnitých půdách. Význačná příjemným sladce-chemickým pachem a pomalým červenáním po poškozením Spory elipticko-ledvinité, pleurocystidy chybí. Vláknice Bongardova rybovonná (Inocybe bongardii var. pisciodora) se odlišuje pachem po rybině. Hojnější podobná vláknice jelení (Inocybe cervicolor) roste na nevápnitých půdách a má zemitý pach. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Inocybe bongardii var. bongardii Ždánice, teplomilná doubrava, sub Quercus, 18.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Vzácný pavučinec rostoucí od léta do podzimu pod jehličnany (smrk, jedle), vzácněji i listnáči (buk) na nepříliš kyselých půdách. Charakteristický druh význačný intenzivním žloutnutím dužniny, mikroskopicky pak přítomností cheilocystid a úzkými, málo ornamentovanými sporami. Z dalších pavučinců výrazně žloutne pavučinec červenošupinný (Cortinarius bolaris) rostoucí v kyselých bučinách, se šupinatým kloboukem, téměř kulovitými sporami a bez cheilocystid. Podobný pavučinec tlustomasý (Cortinarius pseudocrassus) nežloutne. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).
Cortinarius rubicundulus Bílá, podmáčená kulturní smrčina, sub Picea, 26.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius rubicundulus Bílá, podmáčená kulturní smrčina, sub Picea, 26.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius rubicundulus (spory, 5% KOH, 1000x), 28.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Ramaria mairei, Ramaria paludosa?
Vzácná kuřátka rostoucí od léta do časného podzimu na bázemi bohatších půdách pod listnáči i jehličnany. Význačná bledými plodnicemi často s narůžovělými tóny. Pravděpodobně totožná jsou kuřátka Ramaria paludosa rostoucí v severní Evropě na vlhkých místech pod smrkem. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Ramaria mairei Bílá, mladá vlhká smrčina, sub Picea, Fagus?, 28.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Ramaria mairei Bílá, mladá vlhká smrčina, sub Picea, Fagus?, 28.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Ramaria mairei Alp Flix [CH], horská smrčina, sub Picea, 11.8.2022, (c) Lucie Zíbarová
Málo známý druh černající líhy rostoucí na zemi pod jehličnany i listnáči patrně převážně na bázemi bohatších půdách. Na rozdíl od podobných ostatních černajících líh se dužnina po poškození zbarvuje nejdříve do oranžové, pak teprve do černa. Nedořešený druhový komplex, zejména vůči líze pešinkové (Lyophyllum semitale), přítomný větší počet kryptických druhů.
Lyophyllum aemiliae cf. Bílá, mladá vlhká smrčina, sub Picea, 28.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější drobnější pavučinec rostoucí od pozdního léta do podzimu pod jehličnany (smrk, borovice), vzácně listnáči, převážně na bázemi bohatších půdách. Význačný (téměř) chybějícím velem, živými barvami a téměř kulovitými až široce eliptickými sporami (cca 6,5-7,5 x 4,5-5,5 µm).
Cortinarius renidens Bílá, mladá vlhká smrčina, sub Picea, 29.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius renidens Bílá, mladá vlhká smrčina, sub Picea, 29.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius renidens Bílá, mladá vlhká smrčina, sub Picea, 28.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius renidens Bílá, mladá vlhká smrčina, sub Picea, 28.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius renidens (spory, 5% KOH, 1000x), 28.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná a ustupující pýchavka rostoucí od léta do podzimu (obvykle po silnějších deštích) na suchých písčitých půdách v řídkých trávnících, ve světlých písčitých borech, na vřesovištích apod. Charakteristická vnější okrovkou (exoperidií), která se u zralých plodnic odlupuje v plátech (odtud název). Viz pýchavka ocasatá (Lycoperdon caudatum) bez loupající se exoperidie a se sporami s dlouhým pedicelem. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).) a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.
Lycoperdon marginatum NPP Hrabanovská černava, suchý písčitý trávník, 10.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Málo známá strmělka rostoucí pod jehličnany (zejména borovice?) na kyselých půdách. Pach nevýrazný. Výtrusný prach krémový. Taxonomicky komplikovaná a nedořešená skupina, podobná strmělka masová (Clitocybe diatreta) nemá (téměř) sbíhavé lupeny ani prosvítavě čárkovaný klobouk s tmavším středem kontrastující vůči světlému okraji typický pro s. okrajovou.
Clitocybe marginella NPR Velká niva, přechod mezi podmáčenou smrčinou a rašelinným borem, sub Pinus, Betula, Picea, 22.9.2021, (c) Lucie Zíbarová
Clitocybe marginella NPR Žofinka, rašelinný bor, sub Betula, Pinus, Picea, 5.10.2012, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná kuřátka rostoucí od léta do časného podzimu pod buky a smrky, spíše na bázemi bohatších půdách. Význačná rychlým (fialovo)hnědnutím dužniny na řezu a po poranění. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Ramaria bataillei NPR Salajka, jedlobučina, sub Fagus, Abies, Picea, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Ramaria bataillei NPR Salajka, jedlobučina, sub Fagus, Abies, Picea, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Ramaria bataillei NPR Salajka, jedlobučina, sub Fagus, Abies, Picea, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Stilbella tomentosa
Drobná vřeckovýtrusá houba tvořící synnemata na starých hlenkách z čeledi Trichiaceae. Hojný, byť přehlížený druh. Podobná Stilbella byssiseda se odlišuje ekologií (růst na jiných hlenkách - Cribraria, Didymium, Fuligo, Lindbladia) a mikroskopicky nepřítomností bradavčitých buněk.
Polycephalomyces tomentosus NPR Salajka, jedlobučina, padlý kmen Abies, stará hlenka, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Polycephalomyces tomentosus Kyšperk, suťový les, staré hlenky, 12.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Polycephalomyces tomentosus NPR Salajka, jedlobučina, padlý kmen Abies, stará hlenka, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Polycephalomyces tomentosus NPR Salajka, jedlobučina, padlý kmen Abies, stará hlenka, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Polycephalomyces tomentosus PR V Podolánkách, rašelinná smrčina, padlý kmen Picea, stará hlenka, 28.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hyphodontia alienata
Dosti vzácná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů i listnáčů. Mikroskopicky je podobný kornatec jedlový (Kneifiella abieticola), od kterého se liší hladkým hymenoforem a inkrustovanými cystidami. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Kneiffiella alienata NPR Salajka, jedlobučina, padlý kmen Abies?, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná kuřátkovitá houba rostoucí od pozdního léta do podzimu na nehnojených a pravidelně sečených loukách, v zahradách, parcích či světlých lesích. V širokém pojetí obtížně zaměnitelný a charakteristický druh, viz kuřinec hezký (Ramariopsis pulchella) s mnohem drobnějšími plodnicemi a jemně ostnitými výtrusy a kyjanka purpurová (Alloclavaria purpurea) s nevětvenými plodnicemi rostoucí podél potůčků ve vyšších polohách. Situace je však komplikovanější: původní C. zollingeri popsaná z Jávy není vůbec Clavaria a v Evropě se vyskytují dva druhy - C. amenthystina a C. violaceopulchra lišící se tvarem spor. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Clavaria zollingeri agg. Žandov, zarůstající lesní palouk, sub Populus, Carpinus, Betula, Crataegus, 11.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Clavaria zollingeri agg. Žandov, zarůstající lesní palouk, sub Populus, Carpinus, Betula, Crataegus, 11.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Clavaria zollingeri agg. Žandov, zarůstající lesní palouk, sub Populus, Carpinus, Betula, Crataegus, 11.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
