Syn.: Pseudotomentella mucidula

Roztroušeně se vyskytující vatičkovitá houba rostoucí pod jehličnany na různých substrátech (rozkládající dřevo, opad, apod.). Od podobných druhů se pozná zejména mikroskopickými znaky.

Polyozellus mucidulus agg. NP Krkonoše, Krakonošova snídaně, horská smrčina, fragment kmene Picea, 22.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Polyozellus mucidulus agg. Vodná, jedlina, fragment Abies, 22.10.2021, (c) Lucie Zíbarová

Polyozellus mucidulus agg. PR Zemská brána, mladá kulturní smrčina, kmen Picea, 14.7.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cortinarius depressus s. auct.

Incl.: Cortinarius heterodepressus, Cortinarius roseomyceliosus, Cortinarius fuscoalbus

Roztroušeně až místy hojně se vyskytující pavučinec rostoucí na podzim pod jehličnany (smrk, méně borovice) i jehličnany na kyselých půdách. Význačný v mládí bledými lupeny, pevným stříbřitým třeněm a drobnými a úzkými sporami. Dříve v literatuře uváděný jako Cortinarius depressus. Komplex několika obtížně rozlišitelných druhů.

Cortinarius heterodepressus cf. PR Kostelecké bory, mladý bor, sub Pinus, Betula, 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius fuscoalbus NP Krkonoše, Růžová hora, horská smrčina, 24.9.2017, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Cortinarius heterodepressus cf. PR Kostelecké bory, (spory, 5% KOH, 1000x) 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na listech listnáčů (dub, buk, ..). Plodničky se otevírají 4-6 nepříliš pravidelnými zuby. Od podobné hvězdnatky Coccomyces tumidus se pozná více karbonizovanou vrstvou kryjící hymenium a většími výtrusy (>60 μm). Další druhy rodu (Coccomyces delta, Coccomyces dentatus) rozpukávají v pravidelné hvězdičky.

Coccomyces coronatus Panská Habrová, listy Fagus, 20.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Coccomyces coronatus Panská Habrová, listy Fagus, 20.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Coccomyces coronatus Panská Habrová, listy Fagus, 20.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Nenápadná vřeckovýtrusá houba tvoří plodničky typu hysterothecií na listech dubů, vz. i jiných dřevin.

Hypoderma ilicinum Panská Habrová, listy Fagus, (c) Lucie Zíbarová

Hypoderma ilicinum Panská Habrová, listy Fagus, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Trichoderma aureoviride

V ČR patrně vzácnější masenka rostoucí ma mrtvém, většinou silněji rozloženém dřevě listnáčů. V Evropě se vyskytuje zejména v oblastech s oceanickým klimatem. Druh význačný stromaty, která jsou v mládí zářivě ornažověžlutá, postupně se zráním zbarvují do zelena.

Hypocrea aureoviridis Lázně Bohadeč, olšina, větev Alnus, 6.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hypocrea aureoviridis (mladá stromata) Lázně Bohadeč, olšina, větev Alnus, 6.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná čirůvka rostoucí na podzim pod jehličnany (smrk a jedle), na bázemi bohatších půdách, ve středních až vyšších polohách. Význačná bledavými plodnicemi, řídkými lupeny a nepříjemným pachem (svítiplyn) poněkud připomínajícím čirůvku sírožlutou (Tricholoma sulphureum). Mírně jedovatá! Čirůvky ze skupiny č. smrduté (Tricholoma lascivum) mají hustší lupeny a pach spíše sladký. Čirůvka žloutnoucí (Tricholoma sulphuresecens) má poděkud podobný pach, avšak po otlačení výrazně žloutne a roste pod listnáči. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Tricholoma inamoenum Kamenná, Kamenská hora, kulturní smrčina, sub Picea, 15.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma inamoenum NP Šumava, Černý Kříž, podmáčená smrčina, sub Picea, 17.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma inamoenum NP Šumava, Černý Kříž, podmáčená smrčina, sub Picea, 17.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma inamoenum Plánička, kulturní smrčina, sub Picea, 30.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma inamoenum NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, sub Picea, 25.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný jednoletý choroš rostoucí na mrtvém, často osluněném, dřevě nejrůznějších listnáčů, vzácněji i jehličnanů. Nezřídka ve společnosti outkovky rumělkové (Pycnoporus cinnabarinus). Druh význačný dlouze štětinkatým povrchem klobouku, který se u starších plodnic obvykle zbarvuje do zelena (kolonizace řasami). Způsobuje bílou hnilobu. Sušené plodnice jsou obvykle velmi rychle zkonzumovány hmyzem a obtížně se tak uchovávají v herbáři. Viz outkovka pýřitá (Trametes pubescens) s plstnatým, nikoli dlouze odstále štětinkatým kloboukem a o. pásovaná (Trametes ochracea) a o. pestrá (Trametes versicolor) s výrazně zónovavým povrchem klobouku. Viz též outkovka Trogova (Trametes trogii) s většími póry a tlustšími plodnicemi.

Trametes hirsuta NPP Hojná voda, jedlobučina, větev Fagus, 16.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Trametes hirsuta Měrunice, dubohabřina, padlý kmínek Quercus, 3.1.2024, (c) Lucie Zíbarová

Trametes hirsuta NP České Švýcarsko, Mezní Louka, spáleniště po acidofilní bučině, padlý ohořelý kmen Fagus, 30.6.2023, (c) Lucie Zíbarová

Trametes hirsuta NPR Karlštejn, dubohabřina, padlý kmínek Carpinus, 21.3.2025, (c) Lucie Zíbarová

Patrně vzácná, avšak nápadná a velká muchomůrka z podrodu pošvatka (Amanitopsis). Pojetí druhu neustálené, zvláště vymezení vůči podobné m. velkopochvé (Amanita magnivolvata), rovněž s tlustou a pevnou pochvou. Vyobrazené plodnice měly kulovité výtrusy, pochvu až 5 mm tlustou a náznak koncentického zónování na klobouku.

Amanita pachyvolvata NPR Žofínský prales, jedlobučina, sub Fagus, Picea, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující strmělka rostoucí od podzimu do počátku zimy mimo les na otevřených, travnatých stanovištích. Význačná ojíněným ("voskovým") kloboukem, nasládlou vůní a bílým výtrusným prachem a růstem mimo les. Podobná strmělka odbarvená (Clitocybe dealbata s. auct.) nemá mít ojíněný klobouk, má o něco širší spory a roste na živinami bohatších stanovištích. Stejně jako mnohé další bílé strmělky je jedovatá.

Clitocybe rivulosa Milovice, pastvina, 26.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybe rivulosa Provodín, suchý acidofiiní trávník, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější jednoletý choroš rostoucí na od pozdního léta do počátku zimy mrtvém dřevě listnáčů (buk, líska, lípa, habr, ...) v různých typech biotopů. Nápadný měkkými oranžovými a plstnatými plodnicemi. Způsobuje bílou hnilobu. V poslední době se patrně šíří. Uveden v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Tyromyces kmetii NPP Mladá, náletové dřeviny, opadlá větev Betula, 8.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Tyromyces kmetii Dluhoště, Dálava, křovité vrby, kmínek Salix, 26.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Tyromyces kmetii NPP Mladá, náletové dřeviny, opadlá větev Betula, 8.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Tyromyces kmetii PR Libochovka, květnatá bučina, kmen Fagus, 13.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tyromyces kmetii Mikulovice, acidofiní bučina, alej jeřábů při cestě, báze mrtvého kmen Sorbus aucuparia, 8.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tyromyces kmetii NPR Žofínský prales, jedlobučina, silná větev Fagus, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tyromyces kmetii Východná, Kundrátovo, [SK], smrčina na bývalých pastvinách, ležící větev listnáče, 21.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tyromyces kmetii PR Stříbrný luh, dubohabřina, padlý kmínek Carpinus, 5.11.2025, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Agaricus vaporarius, A. cepistipes

Roztroušeně se vyskytující mohutnější a variabilní druh pečárky rostoucí od počátku léta do podzimu na travnatých, živinami bohatých, často synantropních stanovištích (parky, hřbitovy, zahrady, rumiště, okraje cest). Prsten jednoduchý nebo dvojitý, ze spodu s hnědými šupinkami. Plodnice na řezu růžoví až červenají. Vůně nasládlá. Jedlá. Pečárka Bohusova (Agaricus bohusii) roste na podobných stanovištích, ale tvoří mohutné srostlice, má vřetenovitý třeň a výraznější, odstálé šupiny.

Agaricus subperonatus Hradec Králové, parčík na sídlišti, sub Acer, Tilia, 2.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Physisporinus undatus, Rigidoporus undatus

Hojný rozlitý choroš rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů i listnáčů (buk). Význačná bělavými plodnicemi, téměř kulovitými výtrusy cca 5-5.5 x 4.5-5 μm a často (ale ne vždy) i ±tlustostěnnými hymeniálními cystidami občas s krystalky na vrcholu. Druhy z komplexu pórnatice krvavějící (Physisporinus sanguinolentus s. l.) ±červenají po otlačení a nemají tlustostěnné cystidy s krystalky. Viz též pórnatice černající (Physisporinus crocatus) má růžové až oranžové tóny a chybí jí cystidy v hymeniu.

Physisporinus vitreus NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější, jen místy hojná, kropilka rostoucí po celý rok na mrtvém dřevě jehličnanů, zejména smrku ve vyšších a chladnějších polohách. Od příbuzných druhů rodu se pozná relativně velkými plodnicemi (připomínajícími až rosolovku mozkovitou - Tremella mesenterica) a velkými sporami s mnoha přepážkami. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Dacrymyces chrysospermus NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Dacrymyces chrysospermus PP Stodůlecký vrch, podmáčená smrčina, kminek Picea, 28.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Clitocybula familia var. compressa

Dosti vzácná lignikolní houba rostoucí na podzim na mrtvém dřevě jehličnanů (v Evropě zejm. jedle, vz. smrku, v Americe však i na listnáčích) v zachovalých, pralesovitých porostech. Od dalších druhů rodu (např. trhanka dřípená - Clitocybula lacerata) se pozná drobnějšími plodnicemi vzhledu helmovek (s vyhrblým, nikoli uprostřed prohloubeným kloboukem) a růstem v trsech o desítkách plodnic. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).

Clitocybula familia NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Abies, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybula familia NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Abies, 27.9.2023, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybula familia NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Abies, 27.9.2023, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybula lacerata (vlevo dole) a Clitocybula familia (vpravo nahoře) NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Abies, 27.9.2023, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Typhula tremula

Roztroušeně se vyskytující paluška rostoucí od léta do podzimu na odumřelých řapících kapradin, zejména papratky (Athyrium spp.). Význačná (relativně) velkými plodnicemi s nažloutlými až naolivovělými odstíny, absencí sklerocií a ekologií. Viz další palušky na kapradiných: paluška papratková (Typhula athyrii) a p. hasivková (Typhula quisquiliaris).

Macrotyphula tremula NP Krkonoše, Krakonošova snídaně, horská smrčina, odumřelé řapíky Athyrium distentifolium, 23.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Macrotyphula tremula NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, odumřelé řapíky Athyrium distentifolium, 22.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Macrotyphula tremula NP Krkonoše, Růžová hora, horská smrčina, odumřelé řapíky Athyrium distentifolium, 23.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až vzácně se vyskytující ryzec rostoucí od poloviny léta do podzimu pod smrkem na kyselých půdách. Mléko bílé, neměnné, silně palčivé; pach nápadně kořenitý. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Lactarius hysginus Povydří, rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, 6.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius hysginus Malonty, okraj mladého boru, sub Picea, Pinus, 6.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius hysginus Povydří, rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, 6.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius hysginus NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, sub Picea, Betula, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius hysginus Horní Planá, mladší kulturní smrčina, lesní cesta, sub Picea, 1.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující pavučinec rostoucí od poloviny léta do podzimu pod jehličnany, zejména smrkem na kyselých půdách, hojněji ve vyšších polohách. Druh je charakteristický fialovými barvami na celé plodnici (v mládí, později vybledají), včetně dužniny a silným nepříjemným pachem (spálená rohovina), který ještě zesiluje při zasychání. Pavučinec kozlí (Cortinarius traganus), vypadá podobně, má též silný pach (byť o něco příjemnější, jako ovocný kompot - jablka, angrešt, hrušky), ale má již od mládí okrové lupeny a na řezu okrovou dužninu. Hojný pavučinec bělofialový (Cortinarius alboviolaceus) je též velmi podobný, má však jen velmi nevýrazný pach a roste obvykle pod listnáči.

Cortinarius camphoratus NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, sub Picea, Betula, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius camphoratus NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, Pinus, 7.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius camphoratus NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, sub Picea, Betula, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius camphoratus NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, sub Picea, Betula, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius camphoratus PR Polom, lesní prameniště, sub Picea, Fagus, 17.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius camphoratus NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, sub Picea, Betula, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius camphoratus NP Šumava, Strážný, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, 15.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující pavučinec rostoucí pod jehličnany (zejm. smrkem) na kyselých, často podmáčených půdách. Význačný plochým kloboukem, fialovými odstíny na třeni, zejména v horní části a slabým, ale typickým pachem po cedrovém dřevě. Příbuzný pavučinec blankytný (Cortinarius evernius) je větší, má klobouk s hrbolem a fialovou barvu na třeni koncentrovanou ve spodní části. Pavučinec Cortinarius imbutus je též mohutnější, má řidší lupeny a zemitý (sklepní) pach.

Cortinarius tortuosus Tetřevská slať, rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, 3.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius tortuosus NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, sub Picea, Betula, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius tortuosus NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, sub Picea, Betula, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cortinarius biformis s. Cortinarius Flora Photographica

Hojný pavučinec rostoucí od pozdního léta do podzimu na kyselých půdách pod jehličnany (smrk, borovice), častěji ve vyšších polohách. Proměnlivý druh, v mládí často s fialovými odstíny a slídovými odlesky na klobouku.

Cortinarius kauffmanianus NPR Velká Niva, podmáčená smrčina přecházející v rašelinnou smrčinu, sub Picea, Pinus, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Cortinarius kauffmanianus NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, sub Picea, Betula, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius kauffmanianus PR Kostelecké bory, reliktní bor, sub Betula, Pinus, 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius kauffmanianus PR Kostelecké bory, reliktní bor, sub Betula, Pinus, 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná houba rostoucí v létě a na podzim pod listnáči (zejm. lískou) na vápnitých půdách. Význačný ekologií a zářivě žlutými plodnicemi v mládí. Reakce s KOH na povrchu zlatožlutá, pak olivově hnědá. O něco běžnější kyj Herkulův (Clavariadelphus pistillaris) roste pod bukem, nemá v mládí zářivě žluté plodnice a má větší spory. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).

Clavariadelphus xanthocephalus PP Skalky u Třebutiček, bazifilní teplomilná doubrava, narušené místo, sub Corlus, Betula, Quercus, 6.9.2010, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Clavariadelphus xanthocephalus PP Skalky u Třebutiček, bazifilní teplomilná doubrava, narušené místo, sub Corlus, Betula, Quercus, 6.9.2010, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Clavariadelphus xanthocephalus PP Skalky u Třebutiček, bazifilní teplomilná doubrava, narušené místo, sub Corlus, Betula, Quercus, 6.9.2010, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Vzácná houba rostoucí od léta do podzimu pod jehličnany (jedle, méně často smrk) na bázemi bohatších půdách. Plodnice mají sladkou chuť. S KOH reaguje červeně. V Evropě se vyskytují tři kryptické druhy vzhledu kyje uťatého - Clavariadelphus truncatus s. str., Clavariadelphus gansuensis a Clavariadelphus abetonensis; z toho první dva druhy byly prozatím nalezeny v ČR. Clavariadelphus gansuensis popsaný původně z Číny je štíhlejší a má žlutou až zlatožlutou reakci s amonikem, kyj uťatý pak světle oranžovou. Viz o něco hojnější, byť stále vzácný kyj Hekulův (Clavariadelphus pistillaris) rostoucí pod listnáči a roztroušeně se vyskytující a drobnější kyj jazýčkovitý (Clavaridelphus ligula). Na lokalitách se může vyskytovat spolu s rovněž velmi vzácným stročkovcem kyjovitým (Gomphus clavatus). Druh prodělal v druhé polovině dvacátého století u nás strmý úbytek lokalit patrně vlivem imisí a ústupu jedle, uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).. Navržený mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích

Clavariadelphus truncatus Velký Vřešťov, mladá smrčina na opuce, sub Picea, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Clavariadelphus truncatus Velký Vřešťov, mladá smrčina na opuce, sub Picea, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Clavariadelphus truncatus Velký Vřešťov, mladá smrčina na opuce, sub Picea, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Clavariadelphus truncatus Velký Vřešťov, mladá smrčina na opuce, sub Picea, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Clavariadelphus truncatus Velký Vřešťov, mladá smrčina na opuce, sub Picea, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Clavariadelphus truncatus Velký Vřešťov, mladá smrčina na opuce, sub Picea, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná křehutka rostoucí od poloviny léta do podzimu na mrtvém dřevě listnáčů, někdy zdánlivě ze země, nečastěji v bučinách, někdy i na synatropních stanovištích (parky). Význačná trsnatým růstem, tmavnoucím velem, nažloutlou bází třeně a mikroskopickými znaky (výtrusy eliptické až slabě fazolovité, s klíčním pórem, 6-8 x 3.5-4.5 μm, pleurocystidy převážně zatupělé, utriformní). Podobná křehutka hlava Medůzina (Psathyrella caput-medusae) roste především na jehličnanech a má vřetonovité výtrusy. Křehutka skvrnitá (Psathyrella maculata) má pak menší výtrusy bez klíčního póru a cheilocystidy s nápadným výběžkem. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Psathyrella cotonea PP U Pohránovského rybníka, dubohabřina, zbytky dřeva v zemi, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Taxon, o kterém není mnoho informací, popsán v opadu pod jedlí. Od typické variety (var. pilosella) se odlišuje tvarem cheilocystid s mnohými prstovitými výběžky. Vyobrazený materiál se odlišuje světlými a drobnějšími plodnicemi a substrátem (dubová číška).

Mycena pilosella var. heterocystidiosa PP U Pohránovského rybníka, acidofilní doubrava, číška Quercus, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota poliochloodes

Vzácnější bedla rostoucí od poloviny léta do podzimu pod listnáči, vzácně i jehličnany na živinami bohatších půdách, často na písčitém podloží. Podobná je bedla Grangeova (Lepiota grangei) má výraznější zelené tóny na plodnici, třeň od báze oranžoví a má větší výtrusy. Bedla Forquignonnova (Lepiota forguignonii) má olivové tóny na klobouku a klobouk s výrazně tmavším středem oproti okraji.

Lepiota griseovirens NPP Peklo, potoční luh, okraj cesty, sub Alnus, Aesculus, Padus, 18.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota griseovirens PP U Pohránovského rybníka, mladá výsadba lípy, sub Tilia, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota griseovirens Blíževedly, Skalka, ruderalizovaný borový, sub Pinus, Robinia, 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota griseovirens PP U Pohránovského rybníka, mladá výsadba lípy, sub Tilia, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Inocybe pudica

Roztroušeně se vyskytující lupenatá houba rostoucí od poloviny léta do podzimu pod jehličnany (zejm. smrkem), méně často i listnáči. Význačná bělavými plodnicemi, které ve staří červenají, pach spermatický. Výtrusy hladké, eliptické až mandlovité, 8-10 x 5.5-6 μm, pleurocystidy silnostěnné, lahvicovité až vřetnovité, s krystalky na vrcholu. Podobná vláknice zemní (Inocybe geophylla) je obvykle drobnější a ve staří  nečervená. Pravděpodbně komplex více druhů. Vláknice stinná (Inocybe umbratica) má ojíněný třeň a hrbolaté výtrusy. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Inocybe whitei PP U Pohránovského rybníka, náletové dřeviny při břehu rybníka, sub Populus, Quercus, Betula, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe whitei Malonty, vlhká kulturní smrčina, sub Picea, Pinus, Frangula, Betula, 8.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Ceraceomyces sublaevis s. auct. (non s. orig. =Metulodontia nivea)

Ničím nepříliš výrazná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě především jehličnanů, vzácně i listnáčů. Od podobných druhů se pozná zejména mikroskopickými znaky: hyfy s přezkami, cystidy nepřítomny, bazidie tetrasporické, spory široce elipsoidní, drobné, mírně tlustostěnné, neamyloidní, 3-3.5 x 2.5-2.5 μm. Podobný Ceraceomyces eludens má taktéž drobné spory, ale zároveň jsou přítomny (obvykle) cystidy v hymeniu a má širší subhymiální a subikulární hyfy; voskovec hnědnoucí (Ceraceomyces serpens) má úzce elipsoidní a větší spory (4-5 x 2-2.5 μm) a často merulioidní hymenofor.

Ceraceomyces microsporus NP Krkonoše, Krakonošova snídaně, horská smrčina, kmen Picea, 24.9.2016, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Ceraceomyces microsporus NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, kmen Picea, 7.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Ceraceomyces microsporus NPR Velká Niva, rašelinný bor, větev Pinus, 12.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Calocybe ionides var. obscurissima, Rugosomyces obscurissimus

Patrně dosti vzácný druh druh lupenaté houby. Jeho ekologie je málo známá - je udáván jak z listnatých i jehličnatých lesů, tak i mimo les, na živinami chudých i bohatých stanovištích; pravděpodobně dává přednost vápnitému podloží. Někdy udáván jen jako varieta od čirůvky violkové (Calocybe ionides), od které se liší tmavě hnědavým až černopurpurovým kloboukem s fialovými tóny jen při jeho okraji. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Calocybe obscurissima PP U Pohránovského rybníka, náletové dřeviny při břehu rybníka, okraj pěšiny, v kopřivách, sub Populus, Quercus, Corylus, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Calocybe obscurissima PP U Pohránovského rybníka, náletové dřeviny při břehu rybníka, okraj pěšiny, v kopřivách, sub Populus, Quercus, Corylus, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Stropharia albocrenulata

Vzácná lupenatá houba rostoucí od léta do podzimu z mrtvého či živého dřeva listnáčů (topol, buk, aj.), méně často i jehličnanů (jedle, smrk), obvykle na bázi živých a odumřelých topolů (Populus spp.). Výtrusný prach šedočerný. Snadno poznatelný druh, zaměnitelný snad jen se šupinovkou zhoubnou (Hemipholiota populnea) či š. zavalitou (Hemipholiota heteroclita), které mají mj. hnědý výtrusný prach. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Hemistropharia albocrenulata PP U Pohránovského rybníka, náletové dřeviny při břehu rybníka, báze Populus sp., 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hemistropharia albocrenulata PP U Pohránovského rybníka, náletové dřeviny při břehu rybníka, báze Populus sp., 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pistillaria sagittiformis

Nenápadná houbička připomínající palušky (Typhula) rostoucí na mechorostech. Od ostatních druhů rodu se pozná plodným a zatupělým vrcholem plodnice, ekologií a mikroskopickými znaky: hyfy bež přezek, cystidy chybí, bazidie převážně bisporické, spory elitptické až vejčité, neamyloidní, cca 5-6 x 3.5 μm.

Bryopistillaria sagittiformis NPR Zhejral, porost křovitých vrb, mechatá větev Salix, 10.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Bryopistillaria sagittiformis NPR Zhejral, porost křovitých vrb, mechatá větev Salix, 10.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Bryopistillaria sagittiformis NPR Zhejral, porost křovitých vrb, mechatá větev Salix, 10.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnjěší nenápadná číšovcovitá houba rostoucí po celý rok na mrtvých stéblech travin či stoncích ostřic a sítin. Od podobných druhů se pozná spolehlivě pouze mikroskopicky a to zejména hlavičkatými chloupky zvnějšku plodnice. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Cellypha goldbachii PR V Lísovech, rašelinná louka, stonky Carex, Agrostis a Juncus, 10.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cellypha goldbachii NPP Pastviště u Fínů, vysokobylinná vegetace, stáblo traviny, 3.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cellypha goldbachii Nový Hrozenkov, paseka, stonky travin, 23.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cellypha goldbachii Nový Hrozenkov, paseka, stonky travin, 23.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cellypha goldbachii NPP Polabská černava, mokřadní olšina, listy Carex, 30.5.2021, (c) Lucie Zíbarová