Hojná drobná oranžová vřeckovýtrusá houba, rostoucí počátkem sezony na mrtvých lodyhách kopřiv, často ve společnosti drobničky ostré (Leptosphaeria acuta), světloterčky Bresadolovy (Diplonaevia bresadolae) či voskovičky Cyathicula cyathoidea.
Calloria neglecta PP Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, loňská lodyha Urtica, 24.4.2018, (c) Lucie Zíbarová
Calloria neglecta NPP Polabská černava, potoční luh, loňská lodyha Urtica, 1.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Calloria neglecta EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, stonek Urtica, 17.5.2019, (c) Lucie Zíbarová
Calloria neglecta NPP Polabská černava, potoční luh, loňská lodyha Urtica, 1.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Calloria neglecta Poplze, údolí Evaňského potoka, potoční luh, loňská lodyha Urtica, 17.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Calloria neglecta Poplze, údolí Evaňského potoka, potoční luh, loňská lodyha Urtica, 17.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Calloria neglecta Ročov, zarůstající lůmek, lodyhy Urtica, 10.5.2015, (c) Lucie Zíbarová
Calloria neglecta (spory, vřecka, H2O, 1000x), 1.5.2021, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější jarní vřeckovýtrusná houba rostoucí spíše na bázemi bohatých půdách v listnatých (vrba, bříza, habr, ..), smíšených i jehličnatých (jedle) lesích, křovinách, ale i na člověkem ovlivněných stanovištích: zahrady, parky, okraje cest, opuštěné lomy apod. Druh s obtížně uchopitelnou ekologií (patrně komplex víc druhů) s velkou fluktuací, co se výskytu v jednotlivých rocích týče. Nezměnitelná, význačná žlutoranžovými plodnicemi, které se postupně (otlačním, zasycháním) zbarvují do indigové modře. V úzekém pojetí (zahrnující entitu rostoucí zpravidla pod jedlemi) uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Caloscypha fulgens EVL Evaňská rokle, dubohabřina, na holé zemi, sub Carpinus, 17.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Caloscypha fulgens Zhoř, jedlina, sub Abies, 9.4.2018, (c) Lucie Zíbarová
Caloscypha fulgens s.l. Evaňská rokle, křovinatá stráň, na holé zemi, v mechu, sub Ligustrum, Corylus, 17.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Caloscypha fulgens s.l. Evaňská rokle, křovinatá stráň, na holé zemi, v mechu, sub Ligustrum, Corylus, 7.4.2017, (c) Lucie Zíbarová
Caloscypha fulgens s.l. Evaňská rokle, křovinatá stráň, na holé zemi, v mechu, sub Ligustrum, Corylus, 7.4.2017, (c) Lucie Zíbarová
Caloscypha fulgens s.l. Evaňská rokle, křovinatá stráň, na holé zemi, v mechu, sub Ligustrum, Corylus, 17.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Caloscypha fulgens s.l. PR Pacova hora, porost náletových dřevin, sub Betula, Salix caprea, 23.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Drobný druh vřeckovýtrusné houby rostoucí na mrtvém dřevě, nejčastěji břízy. Patrně spíše severský druh. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).
Bulgariella pulla NPR Velká niva, rašelinná smrčina, padlý kmen Betula, 28.8.2012, (c) Lucie Zíbarová
Bulgariella pulla NPR Velká niva, rašelinná smrčina, padlý kmen Betula, 28.8.2012, (c) Lucie Zíbarová
Bulgariella pulla NPR Velká niva, rašelinná smrčina, padlý kmen Betula, 28.8.2012, (c) Lucie Zíbarová
Vzácný jednoletý choroš rostoucí na mrtvém dřevě borovic (vzácněji i jiných jehličnanů), typicky na stanovištích reliktního charakteru (písky, skály, rašeliniště), často na výslunných mikrostanovištích. Význačný drobnými póry a lysým povrchem klobouku (srv. outkovku žlutavou - Diplomitoporus flavescens). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Dichomitus squalens NPP Swamp, okraj rašeliniště, pahýl Pinus, 7.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Dichomitus squalens NPR Břehyně-Pecopala, rašelinný bor, zavěšený kmen Pinus, 10.6.2022, (c) Lucie Zíbarová
Dichomitus squalens NPP Swamp, okraj rašeliniště, pahýl Pinus, 7.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Dichomitus squalens NP České Švýcarsko, Černý důl, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, ohořelý pařez Picea, 30.6.2023, (c) Lucie Zíbarová
Dichomitus squalens Ratíškovice, kulturní bor, pařez Pinus, 17.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Dichomitus squalens NP České Švýcarsko, Černý důl, spáleniště po pasece kůrovcové smrčiny, ohořelý pařez Picea, 8.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
Dichomitus squalens NPR Břehyně-Pecopala, kulturní bor, poražený kmínek Picea(!), 23.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Dichomitus squalens NPP Swamp, lem přechodového rašeliniště, zavěšený kmen Pinus, 15.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Dichomitus squalens NPP Jestřebské slatiny, reliktní bor, kmínek Pinus, 3.4.2018, (c) Lucie Zíbarová
Dichomitus squalens Ratíškovice, kulturní bor, pařez Pinus, 17.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí od léta do podzimu na holé zemi (okraje cest apod.) či na spáleništích, často ve velkých skupinách. Nedořešený komplex druhů či forem. Od ostatních druhů rodu Trichophaea, jakož i příbuzných rodů, se skupina dobře pozná především mikroskopicky (dlouhé a úzké, takřka vřetenovité, jemně ornamentované spory).
Trichophaea gregaria PR Zemská brána, mechatá lesní cesta, sub Picea, 14.7.2018, (c) Lucie Zíbarová
Trichophaea gregaria Moldava, mladá smrčina (Picea pungens), okraj lesní cesty, 8.7.2007, (c) Lucie Zíbarová
Trichophaea gregaria NPR Božídarské rašeliniště, rašelinná smrčina, břeh potůčku, sub Picea, 18.8.2025, (c) Lucie Zíbarová
Trichophaea gregaria Moldava, mladá smrčina (Picea pungens), okraj lesní cesty, 8.7.2007, (c) Lucie Zíbarová
Trichophaea gregaria NPR Božídarské rašeliniště, rašelinná smrčina, břeh potůčku, sub Picea, 18.8.2025, (c) Lucie Zíbarová
Trichophaea gregaria Panská Habrová, břeh periodického potůčku, sub Carpinus, Fagus, Picea, 29.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Trichophaea gregaria PR Maštale, vlhká kulturní smrčina, sub Picea, 11.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Trichophaea gregaria PR Údolí Doubravy, kulturní smrčina, staré ohniště, 11.7.2020, (c) Lucie Zíbarová
Trichophaea gregaria Panská Habrová, kulturní smrčina, lesní cesta, 27.6.2024, (c) Lucie Zíbarová
Trichophaea gregaria Panská Habrová, kulturní smrčina, lesní cesta, 27.8.2024, (c) Lucie Zíbarová
Trichophaea gregaria (spory, cotton blue, 1000x), 11.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Vřeckovýtrusá houba rostoucí v létě na sklerotizovaných řapících jasanu. Saprotrofní druh, který je v Evropě původní, na rozdíl od příbuzného a silně invazivního druhu voskovička jasanová (Hymenoscyphus fraxineus) způsobujícího odumírání jasanů ve většině Evropy. Oba druhy se liší přítomností háků (croziers) na bázi vřecek - u albidus chybí, u fraxineus jsou přítomny. V dnešní době byla v. bělavá prakticky vytlačená v. jasanovou.
Hymenoscyphus albidus Oldřichov u Duchcova, jasenina, řapíky Fraxinus, 10.7.2007, (c) Lucie Zíbarová
Hymenoscyphus albidus Oldřichov u Duchcova, jasenina, řapíky Fraxinus, 10.7.2007, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující tvrdohouba rostoucí na dřevě listnáčů, nejčastěji jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia), od nížin do hor. Spory 11,5-14,5 x 4,5-6 μm s klíční štěrbinou po obou stranách. Podobné druhy: káčovka ploská (Biscogniauxia simplicior) rostoucí vzácně na řešetláku, káčovka lemovaná (Biscogniauxia marginata) rostoucí roztroušeně na různých růžovitých dřevinách (vč. jeřábu) a káčovka Dennisova (Biscogniauxia dennisii) především na jilmu. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006) při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).
Biscogniauxia repanda PP Židova strouha, suťový les, kmínek Sorbus aucuparia, 21.10.2017, (c) Lucie Zíbarová
Biscogniauxia repanda PR Údolí Doubravy, lesní les, padlý kmen Sorbus aucuparia, 26.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Biscogniauxia repanda NPP Pochvalovická stráň, suťový les, kmínek Sorbus aucuparia, 2.3.2014, (c) Lucie Zíbarová
Biscogniauxia repanda NPP Velký a Malý Štít, suťový les, kmínek Sorbus aucuparia, 27.3.2014, (c) Lucie Zíbarová
Biscogniauxia repanda NPP Velký a Malý Štít, suťový les, kmínek Sorbus aucuparia, 27.3.2014, (c) Lucie Zíbarová
Biscogniauxia repanda EVL Holý vrch u Záhořan, křovinatá mez, pahýl listnáče (Sorbus?), 9.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hojná tvrdohouba rostoucí po celý rok na mrtvém dřevě mnoha druhů listnáčů, především lísky a habru, ale i olše a břízy. Význačný okrovými, žlutavými (převážně sběry z lísky) či naolivovělými (sběry z olše) pigmenty, které se louhují do roztoku KOH. Na bříze a zejména olši se vyskytuje i dřevomor Hypoxylon fuscoides s nafialovělými pigmenty a na dubu Hypoxylon porphyreum s mohutnějšími stromaty. Všechny tři druhy mají spory se sigmoidní klíční štěrbinou. Nedávno byly v komplexu popsány další dva druhy - Hypoxylon pseudofuscum (olše, vrba) a H. eurasiaticum (dub, bříza, habr, o něco menší výtrusy), taxonomie je dosti neustálená. Viz též dřevomor Hypoxylon perforatum.
Hypoxylon fuscum EVL Holý vrch u Záhořan, křovinatá mez, větev Corylus, 8.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Hypoxylon fuscum (barviva v KOH), 8.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější a nezaměnitelná vřeckovýtrusá houba rostoucí od počátku zimy do časného jara na zbytcích dřeva zanořených v půdě čí zetlelých pařezech listnáčů (líska, habr, jlim) v humózních lesích nižších poloh (dubohabřiny, plášťová společenstva s lískou), s oblibou na bazických substrátech. Pravděpodobně komplex více druhů. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Urnula craterium PR Milá, suťový les, sub Acer, Crataegus, Fraxinus, 20.3.2017, c) Lucie Zíbarová
Urnula craterium PR Milá, suťový les, padlý mechatý kmínek listnáče, 17.2.2024, c) Lucie Zíbarová
Urnula craterium PR Milá, suťový les, sub Acer, Tilia, Fraxinus, 20.3.2017, c) Lucie Zíbarová
Urnula craterium Radostice, křovinatá mez s lískou, dřevo zanořené v zemi, 22.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Urnula craterium Radostice, křovinatá mez s lískou, dřevo zanořené v zemi, 7.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Urnula craterium PP Skalky u Třebutiček, teplomilná doubrava, sub Quercus, Fraxinus, dřevo zanořené v zemi, 8.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Urnula craterium Radostice, křovinatá mez s lískou, dřevo zanořené v zemi, 7.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Urnula craterium Radostice, křovinatá mez s lískou, dřevo zanořené v zemi, 7.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Urnula craterium PR Milá, křovinatý porost, sub Fraxinus, Crataegus, Corylus, Viburnum lantana, 18.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Urnula craterium Radostice, křovinatá mez s lískou, dřevo zanořené v zemi, 22.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Urnula craterium (spory, H2O, 1000x), 17.2.2024, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Ceriporiopsis balaenae s. auct. eur., Niemelaea consobrina
Vzácnější rozlitý jednoletý choroš rostoucí zejména na dřevě vrb a topolů na vlhkých a rašelinných stanovištích, typicky na trčících nebo čerstvě opadlých větvích. Může se však vyskytovat i na jiných dřevinách (buk, růže, aj.). Typická velkými a často roztrhanými póry a malými téměř kulovitými až široce eliptickými sporami. Hyfový systém monomitický, hyfy s přezkami. Způsobuje bílou hnilobu. Záměna možná např. za běžnou pórnovitku obecnou (Schizopora radula) s tužšími plodnicemi a silnostěnnými hyfami nebo za pórnatku klamnou (Ceriporiopsis aneirina) s většími póry a výtrusy. Viz též makroskopicky podobná vzácná outkovečka Niemeläeova (Antella niemelaei) rostoucí na podobných stanovištích ve společnosti kožovky tabákové mj. s dimitickým hyfovým systémem. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Ceriporiopsis consobrina Malonty, Hodonický potok, potoční luh, větev Salix, 8.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporiopsis consobrina NPP Na Požárech, vlhký porost křovitých vrb, větev Salix sp., 20.10.2012, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporiopsis consobrina NPP Hrabanovská černava, křovité vrbičky, větev Salix, 16.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporiopsis consobrina NPP Na Požárech, vlhký porost křovitých vrb, větev Salix sp., 20.10.2012, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporiopsis consobrina NPR Ruda, porost křovitých vrb, větev Salix, 18.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporiopsis consobrina NPR Velký a Malý Tisý, porost křovitých vrb, větev Salix, 27.9.2013, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporiopsis consobrina Mikulov v Krušných horách, květnatá bučina, větev Fagus, 25.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporiopsis consobrina Kyšperk, květnatá bučina, opadlá větev Fagus, 4.10.2022, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporiopsis consobrina NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, větev Fagus, 21.7.2021, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporiopsis consobrina NPR Zhejral, podmáčený porost křovitých vrb, větev Salix, 10.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Ceriporiopsis consobrina NPP Mladá, náletové dřeviny, trčící větev Rosa, 22.8.2024, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná drobná houbička rostoucí v porostech nízkých mechů, často na vysýchavých stanovištích. Dává přednost biotopům s omezenou konkurencí, typicky na narušovaných stanovištích, spáleništích apod. Pravděpodobně přehlížená. Podobná lupénka mechová (Cotylidia muscigena) se liší bočně rozčísnutými plodnicemi a velikostí (delší než 6 μm) a tvarem spor. Lupénka suknovitá (Cotylidia pannosa) je mnohem masitější a oranžovými tóny na plodnici. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).
Cotylidia undulata NPP Zlatý vrch, mechem zarostlé ohniště, 22.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Cotylidia undulata NPP Zlatý vrch, mechem zarostlé ohniště, 22.10.2016, (c) Lucie Zíbarová
Cotylidia undulata Stará Chodovská, odkaliště popílku, 30.9.2009, (c) Anna Lepšová
Cotylidia undulata Stará Chodovská, odkaliště popílku, 30.9.2009, (c) Anna Lepšová
Syn.: Encoelia fascicularis p. p. non s. str.
Drobná apothecia vyrůstají během zimy a v časném jaře na mrtvých větvích jasanu obvykle stále v kůře, jež prorážejí. Roztroušeně až hojně se vyskytující druh, obvykle přehlížený pro drobné a nenápadné, rychle zasychající plodničky a neobvyklou dobu růstu. Druh z komplexu tří druhů okolo kornice svazčité (Sclerencoelia fascicularis agg.), zbylé dva druhy (Sclerencoelia fascicularis s. str. a S. pruinosa) rostou na topolech. Běžná kornice otrubičnatá (Encoelia furfuracea), rostoucí v podobné době zpravidla na větvích lísky je mnohem mohutnější.
Sclerencoelia fraxinicola PR Pístecký les, tvrdý luh, kmínek Fraxinus, 10.1.2018, (c) Lucie Zíbarová
Sclerencoelia fraxinicola PR Pístecký les, tvrdý luh, kmínek Fraxinus, 10.1.2018, (c) Lucie Zíbarová
Sclerencoelia fraxinicola Ústí nad Labem, Střížovický vrch, okraj degradované dubohabřiny, hromada větví Fraxinus ležících na zemi, 13.2.2013, (c) Lucie Zíbarová
Sclerencoelia fraxinicola Pohránovský rybník, břehový porost, větev Fraxinus, 10.3.2016, (c) Lucie Zíbarová
Sclerencoelia fraxinicola Radostice, křovinatá mez, větev Fraxinus, 22.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Sclerencoelia fraxinicola PR Ronov, sťový les, větev Fraxinus, 27.7.2020(!), (c) Lucie Zíbarová
Sclerencoelia fraxinicola Chraberce, křovinatá mez, větev Fraxinus, 19.11.2019, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na loukách, lesních lemech, vzácněji přímo v lese, častěji ve vyššch polohách.
Melanoleuca strictipes Mezipotočí, louka, okraj mladé smrčiny, 10.6.2006, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Omphaliaster asterosporus
Vzácně, jen místy roztroušeně se vyskytující druh rostoucí od jara do podzimu v jehličnatých lesích, především smrčinách na chudých, kyselých půdách. Význačná bradavčitými výtrusy, moučnou vůní a za vlhka prosvítavě rýhovaným kloboukem. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).
Hygroaster asterosporus Mirochov, Hajnice, kulturní smrčina, lesní cesta, 29.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Hygroaster asterosporus Písečný vrch u Sadské, okraj pískovny, výsadba Pinus, 26.4.2008, (c) Anna Lepšová
Hygroaster asterosporus (spory a bazidie, Congo Red, 1000x), 29.4.2016, (c) Lucie Zíbarová
Vzácnější druh pýchavkovité houby rostoucí na stepních trávnících v oblasti teplomilné květeny. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii EN (ohoržený druh)
Calvatia candida Bzenec-Přívoz, pískovna, 13.8.2008, (c) Anna Lepšová
Syn.: Disciseda calva
Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí od léta do podzimu na stepních otevřených stanovištích. Žaludice tuhá (Disciseda bovista) má hnědou endoperidii a větší, výrazněji bradavčité spory.
Disciseda candida PP Husův vrch, skalní step, 25.3.2017, (c) Lucie Zíbarová
Disciseda candida Hodonice, pískovna, 23.10.2008, (c) Anna Lepšová
Syn.: Lanzia luteovirescens, Hymenoscyphus luteovirescens, Ciboria luteovirescens
Roztroušeně se vyskytující vřeckovýtrusá houba rostoucí od pozdního léta do podzimu na řapících listnatých dřevin, nejčastěji javoru. Typická olivovými odstíny. Viz například voskovička Vackova (Hymenoscyphus vacini).
Rutstroemia luteovirescens PR Ronov, suťový les, řeapíky Acer, 6.10.2019, (c) Lucie Zíbarová
Rutstroemia luteovirescens Moldava v Krušných horách, suťový les, řapík Acer, 25.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Fuscoporia torulosa
Víceletý choroš rostoucí na bázi listnáčů, nejčastěji dubu či akátu (méně jiných dřevin) v teplejších oblastech. Zde je místy (typicky ve starých pařezinách) hojný. Na dubech, zpravidla ve větší výšce, roste hojně ohňovec statný (Phellinus robustus) s plodnicemi s tupým okrajem klobouku. Podobný svým výskytem na bázi dřevin může být ohňovec rybízový (Phylloporia ribis), rostoucí roztroušeně na dřevě různých křovin (nejčastěji brslenu).
Phellinus torulosus Domoušice, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 28.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Phellinus torulosus Domoušice, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 28.7.2014, (c) Lucie Zíbarová
Phellinus torulosus Záhořany, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 19.8.2007, (c) Lucie Zíbarová
Phellinus torulosus PP Skaky u Třebutiček, teplomilná doubrava, pařez Quercus, 8.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Phellinus torulosus PP Skaky u Třebutiček, teplomilná doubrava, báze Quercus, 8.8.2017, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující chřapáč rostoucí od pozdního jara do podzimu pod listnáči, především na vápnitých půdách. Druhový komplex, jednotlivé druhy obtížně odlišitelné. Od podobnéoh chřapáče obecného (Helvella acetabulum) se odlišuje plodnicemi obecně více do šeda a pozdnějším růstem (červen-červenec). Často uváděné znaky na žebrech z vnějšku plodnice nejsou příliš přínosné. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Helvella costifera Malešov, výsadba lípy na opuce, sub Tilia, 8.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Helvella costifera Malešov, výsadba lípy na opuce, sub Tilia, 8.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Helvella costifera Malešov, výsadba lípy na opuce, sub Tilia, 8.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Helvella costifera Malešov, výsadba lípy na opuce, sub Tilia, 8.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Helvella costifera Podkrušnohorská výsypka, výsadba lípy, sub Tilia, 1.7.2007, (c) Lucie Zíbarová
Helvella costifera Chlum u Radonic, mladá výsadba lípy, sub Tila, Rosa, Pinus, 29.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Helvella costifera NPP U Nového mlýna, habřina na vápenci, sub Carpinus, 17.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Propolis versicolor
Hojná vřeckovýtrusá houba, jejíž vnořené plodnice lze po celý rok nalézt na dřevě nejrůznějších listnáčů. V rámci rodu zdaleka nejhojnější druh, od ostatních se pozná mikroskopicky. Viz též Propolis (Mellitiosporiella) angulosa.
Propolis farinosa Chlum u Mladé Boleslavi, zarůstající sad, kmínek Fraxinus, 2.3.2016, (c) Lucie Zíbarová
Propolis farinosa NPP Polabská černava, křovité vrby, opadlá větev Salix, 7.8.2021, (c) Lucie Zíbarová
Propolis farinosa PP Eváňská rokle, lesní lem, větev Rosa, 28.12.2015, (c) Lucie Zíbarová
Propolis farinosa Netolice, Krtelský les, kmínek listnáče, 21.4.2013, (c) Lucie Zíbarová
Propolis farinosa NPP Polabská černava, porost křovitých vrb, větev listnáče, 5.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Propolis farinosa PP U císařské studánky, acidofilní bučina, fragmen kmene Fagus, 24.11.2018, (c) Lucie Zíbarová
Propolis farinosa NPR Pochválovská stráň, okroticová bučina, větev Fagus, 10.10.2014, (c) Lucie Zíbarová
Propolis farinosa NPP Polabská černava, porost křovitých vrb, větev listnáče, 5.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Incl.: Ciboria amentacea, C. tremulae
Stopkatá apothecia této drobné houbičky můžeme nalézt brzy zjara na jehnědách vrb, olší, topolů a lísek. Někdy se odlišuje j. olšová v úzkém pojetí (C. amentacea s. str.) na olších a lískách a C. caucus na vrbách, C. tremulae na osikách, mikroskopicky jsou však téměř totožné, další taxonomická práce nutná. Podobné druhy: jehnědka lísková (Ciboria coryli) s většími výtrusy a j. březová (Ciboria betulicola) na březových jehnědách s menšími výtrusy j. čtyřvýtrusná (Ciboria acerina) na různých hostelech se čtyřvýtrusnými vřecky. Terčka olšová (Rutstroemia conformata) roste též na jaře, avšak na sklerotizovaných žilkách listů olše, jehnědka zelenavohnědá (Ciboria viridifusca) roste na podzim na samičích šišticích olše. Na semenech roste Ciboria betulae (bříza) a Ciboria seminicola (olše).
Ciboria caucus PR Kulivá hora, potoční luh, jehnědy Alnus glutinosa, 23.2.2026, (c) Lucie Zíbarová
Ciboria caucus Jarov, nálet jívy a osiky na důlním odvalu, jehnědy Salix caprea, 4.3.2007, (c) Lucie Zíbarová
Ciboria caucus Příběničky, porost lísky, jehnědy Corylus, 19.3.2019, (c) Lucie Zíbarová
Ciboria caucus Jarov, nálet jívy a osiky na důlním odvalu, jehnědy Salix caprea, 4.3.2007, (c) Lucie Zíbarová
Ciboria caucus Křižatky, Litohlavy, olšina, jehnědy Alnus glutinosa, 4.3.2007, (c) Lucie Zíbarová
Ciboria caucus Deštnice, mez s lískou, jehnědy Corylus, 7.3.2015, (c) Lucie Zíbarová
Ciboria caucus PR Rač, dubohabřina, jehnědy Corylus, 12.2.2016, (c) Lucie Zíbarová
Ciboria caucus PP Černovice, náletové dřeviny, jehnědy Salix caprea, 11.3.2025, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná helmovka rostoucí na zemi nebo na velmi zetlelém dřevě, zpravidla na vápnitých substrátech, často na mechatých místech. Pach nevýrazný. Plodnice mají tendenci k rezavému skvrnatění. Podobné druhy, např. helmovka vrbová (Mycenella salicina), helmovka mechomilná (Mycenella bryophila) či helmovka perlovýtrusá (Mycenella lasiosperma), lze spolehlivě odlišit pouze mikroskopicky. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).
Mycenella trachyspora PP Zámecký park Liblice, tvrdý luh, na zemi, sub Quercus, Acer, Fraxinus, 27.9.2022, (c) Lucie Zíbarová
Mycenella trachyspora PP Evaňská rokle, lesní lem, sub Swida, Larix, 24.10.2024, (c) Lucie Zíbarová
Mycenella trachyspora NPP Polabská černava, travnatá lesní cesta, 16.10.2012, (c) Lucie Zíbarová
Mycenella trachyspora Dřevíč, porost křovin, mechatá polní cesta, 11.9.2014, (c) Lucie Zíbarová
Mycenella trachyspora Vinařice, smrčina na opuce, lesní prameniště, sub Picea, 8.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Coprinus leiocephalaus, Parasola leiocephala
Hojný druh hnojníku rostoucí konce jara do podzimu na zemi či zbytcích dřeva v lesích, parcích i na otevřených stanovištích. Od podobných druhů rodu Parasola se pozná spolehlivě pouze mikroskopicky (zejm srdcovitými, z boku zploštělými sporami, v čelním pohledu cca 8-12 x 7-10) - viz např. hnojník řasnatý (Parasola plicatilis).
Parasola lactea PR Holý vrch u Jílového, suťový les, opad, sub Quercus, UImus, Tilia, Fagus, 3.7.2024, (c) Lucie Zíbarová
Parasola lactea NPP Radouč, mezofilní trávník, 22.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Parasola lactea Ústí nad Labem, intravilán, eutrofní trávník, 1.8.2023, (c) Lucie Zíbarová
Parasola lactea Radobýl, vysoké křoviny, sub Swida, Acer campestre, Rhamnus, 3.6.2024, (c) Lucie Zíbarová
Parasola lactea NPP Peklo, mokřadní olšina, na zemi, sub Alnus, 19.9.2015, (c) Lucie Zíbarová
Parasola lactea NPP Polabská černava, travnatá lesní cesta, 24.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Parasola lactea Milovice, suchá pastvina, 5.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Parasola lactea PP Údolí Podbradeckého potoka, jasenina, sub Fraxinus, Corylus, 2.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Parasola lactea Těchlovice, travnatá lesní cesta, sub Fagus, Carpinus, Alnus, 7.9.2017, (c) Lucie Zíbarová
Parasola leiocephala Lipová u Brodců, potoční luh, sub Acer, Alnus, 28.6.2013, (c) Lucie Zíbarová
Parasola leiocephala (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 2.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Psilopezia babingtonii, Pachyella babingtonii
Roztroušeně se vyskytující druh vřeckovýtusé houby rostoucí na vlhkém dřevě listnáčů a různěm dalším detritu ponořeném ve vodě, často v potůčkcích, ale ve vlhkých přípech, někdy i na velmi vlhkém dřevě mimo potoky. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006) při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).
Adelphella babingtonii PR Farní stráň, potoční luh, vlhká šiška Picea, 30.5.2025, (c) Lucie Zíbarová
Adelphella babingtonii Malonty, Jaroměř, podmáčená smrčina, potůček, ponořená větev Alnus, 9.5.2007, (c) Lucie Zíbarová
Adelphella babingtonii NPP Polabská černava, porost křovitých vrb, větev Salix ponořená v potůčku, 24.9.2012, (c) Lucie Zíbarová
Adelphella babingtonii Malonty, Jaroměř, podmáčená smrčina, potůček, ponořená větev Alnus, 9.5.2007, (c) Lucie Zíbarová
Adelphella babingtonii PP Meandry Chřibské Kamenice, potoční luh, větev listnáče v potůčku, 3.6.2025, (c) Lucie Zíbarová
Adelphella babingtonii NP České Švýcarsko, Divoká soutěska, silně rozložený kmen Fagus, 28.8.2016, (c) Lucie Zíbarová
Adelphella babingtonii NPR Kaňon Labe, pískovcová rokle, vlhká větev listnáče, 22.5.2017, (c) Lucie Zíbarová
Adelphella babingtonii Alp Flix [CH], porost olše zelené, břeh potůčku, větev Alnus viridis, 10.8.2022, (c) Lucie Zíbarová
Roztroušeně se vyskytující pavučinec z podrodu Telamonia rostoucí od pozdního léta do podzimu pod jehličnany v horských horských a podmáčených smrčinách či živinami chudých acidofilních borech. Nápadný šupinkatým kloboukem a okrově-žlutými pásky vela na třeni.
Cortinarius angelesianus PP U Tří můstků, podmáčená smrčina, sub Picea, 29.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Cortinarius angelesianus NPR Velká niva, rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, 29.8.2012, (c) Lucie Zíbarová
Hojný druh rostoucí od léta do podzimu v opadu jehličnanů, především smrku. Význačná dobře vyvinutými, sbíhavými lupeny, tetrasporickými bazidiemi a relativně velmi sporami (ca 8-11 x 2-2.5 μm). Na podobných stanovištích roste například i helmovka smetanová (Hemimycena lactea) s úzce připojenými lupeny.
Hemimycena gracilis PR Dětanský chlum, teplominá doubrava, stará malvice Crataegus, 29.10.2015, (c) Lucie Zíbarová
Hemimycena gracilis Tatranský národný park, Tichá dolina [SK], horská smrčina, jehlice Picea, 19.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Hemimycena gracilis Nový Hrozenkov, kulturní smíšený les, sub Abies, Picea, Fagus, Corylus, 23.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Hemimycena gracilis PP Líska, suťový les, jehlice smrku, sub Acer, Picea, 13.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Hemimycena gracilis NPR Břehyně-Pecopala, podmáčená smrčina, opad Picea, 7.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Hemimycena gracilis PP Líska, suťový les, jehlice smrku, sub Acer, PIcea, 13.6.2019, (c) Lucie Zíbarová
Hemimycena gracilis NPR Břehyně-Pecopala, podmáčená smrčina, opad Picea, 7.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Hojný druh hřibovité houby rostoucí od léta do podzimu na kyselých a chudých půdách převážně pod jehličnany, méně listnáči, často ve společnosti bělomechu sivého. Roste i za poměrně suchého počasí. Význačný růžovým výtrusným prachem, tmavou síťkou na světlém podkladě a hořkou chutí (v některých případech může být mírná, hořká chuť je navíc vnímána dosti individuálně). Nejedlý, hořkou chuť nelze odstranit ani delším varem. Často zaměňován za jedlý hřib smrkový (Boletus edulis) se světlejší síťkou na tmavším podkladě a póry, které se během vývoje zbarvují zprvu do žluta a pak do olivova. Další hořké hřiby jsou například hřib medotrpký (Caloboletus radicans) a h. kříšť (Caloboletus calopus).
Tylopilus felleus Staré Splavy, kulturní bor, sub Pinus, Betula, 5.7.2016, (c) Lucie Zíbarová
Tylopilus felleus Malonty, mladá kulturní smrčina, sub Picea, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová
Tylopilus felleus PR Údolí Doubravy, kulturní smrčina, sub Picea, Pinus, 30.6.2020, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Exidiopsis calcea, Sebacina calcea
Poměrně běžná kornatcovitá houba tvořící tenké povlaky na mrtvém dřevě, převážně jehličnanů. Plodnice připomínají nátěr vápnem na dřevě. Systematicky patří mezi heterobazidiomycety. Viz černorosol šedý (Exidiopsis grisea).
Alloexidiopsis calcea NPR Břehyně-Pecopala, podmáčená smrčina, padlý kmen Picea, 7.6.2012, (c) Lucie Zíbarová
Alloexidiopsis calcea NPR Boubínský prales, jedlobučina, větev Picea, 3.6.2016, (c) Lucie Zíbarová
Alloexidiopsis calcea EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, vlhká smrčina, kmínek Picea, 28.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Alloexidiopsis calcea PP Stodůlecký vrch, podmáčená smrčina, větev Picea, 28.9.2019, (c) Lucie Zíbarová
Alloexidiopsis calcea EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, větev Picea, 28.8.2019, (c) Lucie Zíbarová
Syn.: Hyphodontia paradoxa, Xylodon paradoxus
Roztroušeně se vyskytující rozlitý choroš rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, vz. jehličnanů. Hojnější od středních do vyšších poloh. Spory široce elipsoidní hladké, tenkostěnné, neamyloidní, 5.5-6.5 x 3.5-4.5 μm. Někdy nesnadno rozlišitelná od podobné a ještě hojnější pórnovitky obecné (Schizopora radula), méně roztrhanými póry a menšími výtrusy (4-5 x 3-4 μm). U plodnic s výrazně roztrhanými póry možná záměna za vzácnější bránovitku mléčnou (Irpex lacteus).
Schizopora paradoxa PR Pleš, suťový les, padlý kmen Fagus, 4.10.2011, (c) Lucie Zíbarová
Schizopora paradoxa PR Vlčí důl, suťový les, kmen Fagus, 19.4.2015, (c) Lucie Zíbarová
Schizopora paradoxa PR Na Skalách, acidofilní bučina, kmen Fagus, 12.6.2021, (c) Lucie Zíbarová
Schizopora paradoxa PP Jilmová skála, suťový les, stojící mrtvý kmínek Fagus, 23.9.2024, (c) Lucie Zíbarová
Vzácná břichatkovitá houba rostoucí na bazických slatiništích. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh)., ve vyhlášce MŽP 395/1992 Sb. (ohrožený druh) a zůstává v návrhu novelizace vyhlášky o zvláště chráněných druzích.
Bovista paludosa Myslůvka, Na Klátově, slatiniště, 15.6.2011, (c) Jitka Kocková
