Roztroušeně se vyskytující druh především jehličnatých lesů na kyselém podloží. Dává přednost vyšším polohám, v nižších prakticky chybí, roste od léta do podzimu. Prudce jedovatá! Pach nevýrazný, ve stáří někdy slabě nitrózní. Od velmi podobné bílé variety muchomůrky zelené (Amanita phalloides var. alba) se pozná žlutou reakcí na roztok hydroxidu a hladkým, nikoli radiálně vláknitým kloboukem. Viz též výrazně teplomilná muchomůrka jarní (Amanita verna) s hladkým třeněm rostoucí pod duby na přelomu jara a léta. Ze západní Evropy je pod duby známa i introdukovaná muchomůrka Amanita amerivirosa s hladkým třeněm a pachem v bázi třeně po jódu. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Amanita virosa NPP Borový, acidofilní bučina, sub Fagus, Pinus, 6.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Amanita virosa Dluhoště, podmáčená smrčina, sub Picea, Pinus, 5.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Simocybe rubi

Drobná houbička rostoucí na dřevě listnáčů, spíše přehlížený druh a poměrně hojný druh. (Ne)nápadná drobnými plodnicemi a excentrickým třeněm. Spolehlivě určitelná pouze mikroskopicky (bisporické bazidie, struktura pokožky klobouku). Kržatka Simocybe coniophora má hlavičkaté cheiolcysitdy a odlišnou stavu pokožky klobouku. Křapouch vodorovný (Deconica horizontalis) vypadá makroskopicky podobně má však mj. spory s klíčním pórem. Viz též křapouch Phillipsův (Deconica phillipsii).

Simocybe haustellaris PR Písečný vrch, suchý trávník, opadlá větev Crataegus, 3.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Simocybe haustellaris PR Stříbrný luh, suťový les padlý kmen Fagus, 21.9.2025, (c) Lucie Zíbarová

Simocybe haustellaris NPP Jestřebské slatiny, mokřadní olšina, větévka Alnus, 26.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Simocybe haustellaris NPP Medník, acidofilní bučina, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Simocybe haustellaris NPR Koda, dubohabřina, opadlá větev Quercus, 14.11.2023, (c) Lucie Zíbarová

Simocybe haustellaris Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, větev Carpinus, 30.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Simocybe haustellaris Dluhoště, lem kulturní smrčiny, větvička listnáče, 5.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Simocybe haustellaris Mikulovický vrch, dubohabřina, větev Carpinus, 15.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Simocybe haustellaris PP V Hlubokém, habřina, větev Carpinus, 1.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh čirůvky rostoucí na podzim pod listnáči (dub, buk, habr, líska), častěji na úživnějších půdách. Význačná hladkým (vrostle vláknitým) a hedvábně lesklým bílým kloboukem, nevýrazným až moučným pachem a často modravě naběhlou spodní částí třeně. Další bílé čirůvky pod listnáči mají matný klobouk a vyznačují se výrazným ±sladce-chemickým pachem - viz č. bílá (Tricholoma album), č. běložlutavá (Tricholoma stiparophyllum) či č. smrdutá (Tricholoma lascivum). Na obdobných stanovištích se může vyskytovat i šťavnatka buková (Hygrophorus penarius).

Tricholoma columbetta PR Račí údolí, květnatá bučina, okraj cesty, sub Fagus, 6.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma columbetta NPR Velký a Malý Tisý, vlhká doubrava, sub Quercus, 16.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma columbetta Mikulov v Krušných horách, acidofilní bučina, sub Fagus, 5.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Tricholoma columbetta Dluhoště, Kancléřský rybník, koruna hráze, sub Quercus, Betula, 4.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Hojně se vyskytující druh černorosolu rostoucí na mrtvém dřevě smrku, obvykle ještě v kůře, vzácněji i jiných jehličnanů. Podobný černorosol bukový (Exidia nigricans) občas roste i na jehličnanech, odlišuje se většími plodnicemi a osténky v hymeniu. Na jehličnanech dále roste i černorosol borový (Exidia saccharina) a černorosol (Exidia subsaccharina), ten však roste zpravidla na borovici a navíc nikdy není černý, nanejvýše hnědý.

Exidia pithya EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, ležící kmen Picea, 17.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Exidia pithya Dluhoště, mladá kulturní smrčina, padlý kmínek Picea, 4.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Exidia pithya a Exidia nigricans EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, ležící kmen Picea, 17.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Hojná saprotrofní houba rostoucí na podzim v jehličnatých lesích, na kyselých půdách, často v porostech mechu. Význačná oranžovým, zrníčkatým povrchem klobouku, bílými lupeny a metalickým pachem (po pesterci). Podobná zrnivka dlouhovýtrusá (Cystoderma jasonis) roste častěji na otevřených stanovištích, má lupeny již od mládí nažloutlé a delší výtrusy. Viz zrnivka obecná (Cystoderma granulosum), z. rumělková (Cystoderma cinnabarinum) a z. dřevomilná (Cystoderma subvinaceum).

Cystoderma amianthinum Břehyně, kulturní smrčina, sub Picea, Betula, 29.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Cystoderma amianthinum NPR Velká niva, podmáčená smrčina, sub Picea, Pinus, Betula, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Cystoderma amianthinum PR Čabel, rašelinný bor, sub Pinus, Betula, 4.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Cystoderma amianthinum (detail lupenů) PR Čabel, rašelinný bor, sub Pinus, Betula, 4.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Cystoderma amianthinum Malonty, kulturní smrčina, okraj cesty, sub Picea, Pinus, Betula, Salix, 6.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cystoderma amianthinum Dluhoště, podmáčená smrčina, sub Picea, Pinus, 5.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Hojný drobnější pavučinec z podrodu telamonka (Telamonia) rostoucí na podzim pod jehličnany, méně listnáči (bříza) na chudých kyselých půdách, s oblibou v rašeliníku. Význačný plevnatým kloboukem s výraznou, v mládí obvykle fialovými tóny v lupenech a na apexu třeně a pronikavým pachem po pelargoniích s ostrým, kyselým podtónem. Spory eliptické, výrazně bradavčité, 6.5-8 x 4.5-5.5 μm (Q cca 1.5). Komplex více druhů s malými vzájemnými rozdíly, na obdobných stanovištích roste i Cortinarius flabellus, či Cortinarius lindstroemii. Pod listnáči rostou např. Cortinarius fagetorum, Cortinarius geraniolens, Cortinarius pilatii nebo Cortinarius desertorum.

Cortinarius flexipes Okna, rašelinná březina, sub Betula, Pinus, Picea, Alnus, 30.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius flexipes NP Krkonoše, Růžová hora, horská smrčina, sub Picea, 24.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius flexipes PP U Tří můstků, rašelinná smrčina, sub Picea, 29.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius flexipes PR Maštale, rašelinná smrčina, sub Picea, 19.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius flexipes var. flexipes Litvínov, Šumná, acidofilní bučina, sub Fagus, 29.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius flexipes NPR Ruda, rašelinný bor, sub Pinus, Betula, 14.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius flexipes Dluhoště, rašelinná smrčina, 20.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius flexipes Dluhoště, rašelinná smrčina, 5.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius flexipes var. flexipes Dluhoště, rašelinná smrčina, 5.9.2006, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius flexipes var. flexipes (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 30.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Callistosporium luteoolivaceum var. minor

Vzácný druh rostoucí od léta do podzimu na rozloženém dřevě jehličnů (často jedle), méně často listnáčů. Pach nezřetelný či slabě moučný, chuť nahořklá. Význačná drobnými výtrusy (3-4 x 2-3 μm, široce elipsoidní až elipsoidní, hyalinní, s olejovými kapénkami, neamyloidní). Všechny známé nálezy z ČR pocházejí z poslední doby, zdá se, že u nás druh šíří. Velmi vzácná penízovka olivová (Callistosporium luteoolivaceum) a penízovka Callistosporium elaeodes mají větší spory. Viz též kržatka honosná (Simocybe sumptuosa) s hnědým výtrusným prachem a hladkými hnědými výtrusy. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Callistosporium pinicola EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, silně rozložený kem Abies, 24.7.2019, (c) Lucie Zíbarová

Callistosporium pinicola PR Stříbrný luh, suťový les, padlý kmen Abies, 21.9.2025, (c) Lucie Zíbarová

Callistosporium pinicola PR Fabián, květnatá bučina, značně zetlelý kmen listnáče, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Callistosporium pinicola NPP Medník, dubohabřina, kmen Abies, 31.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Callistosporium pinicola NPR Lichnice-Kaňkovy hory, suťový les, kmen Abies, 10.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Callistosporium pinicola PR Údolí Doubravy, suťový les, zavěšený kmen Abies(?), 6.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Callistosporium pinicola NPP Hrabanovská černava, ruderalizovaný borový lesík, okolí pařezu Pinus, 17.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Callistosporium pinicola Lakšárska Nová Ves [SK], dubo-borový les, pařízek Pinus, 7.8.2025, (c) Lucie Zíbarová

Poměrně hojný druh penízovky rostoucí na podzim na kyselých půdách obzvláště pod jehličnany. Od penízovky kuželovité (Rhodocollybia butyracea f. asema) se pozná jen slabě hygrofánním kloboukem.

Rhodocollybia butyracea f. butyracea Dluhoště, humózní kulturní smrčina, 5.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Russula robertii s. auct., Russula sphagnophila s. auct.

Vzácně se vyskytující holubinka rostoucí od léta do podzimu pod břízou na podmáčených stanovištích, nejčastěji v rašeliníku. Mírná. Viz holubinka lesklá (Russula nitida). Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR v kategorii VU - zranitelný druh.

Russula sphagnicola NPP Ruda, rašelinný bor, sub Betula, Pinus, 14.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula sphagnicola PP Noldenteich, přechodové rašeliniště, sub Picea, Betula, 10.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí od léta do podzimu pod listnáči, obzvláště v teplejších polohách na úživnějších půdách. Mimo teplé oblasti se vyskytuje na hrázích rybníků. Palčivá. Nápadná žloutnutím dužniny a často vybledajícím kloboukem. Výtrusný prachy bílý. Viz holubinka broskvová (Russula persicina). Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Russula luteotacta Chlum u Radonic, výsadba dubu, sub Quercus, Pinus, 30.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula luteotacta Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, sub Quercus, Carpinus, 20.8.2013, (c) Lucie Zíbarová

Russula luteotacta Nečemice, kulturní smrčina, lesní cesta, sub Picea, Quercus, 5.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Russula luteotacta Lipová u Brodců, teplomilná doubrava, sub Quercus, Carpinus, 7.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Russula atropurpurea, Russula undulata s. auct.

Hojná a barevně proměnlivá holubinka rostoucí od počátku léta do podzimu pod listnáči (dub, buk) i jehličnany (borovice, vz. smrk) převážně na těžších kyselých půdách. Palčivá. Výtrusný prach bělavý až smetanový.

Russula krombholzii NPR Velký a Malý Tisý, doubrava, sub Querucus, Populus tremula, 1.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula krombholzii Ždárský rybník, dubohabřina, sub Quercus, 10.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula krombholzii PR U Spálené, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, 18.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Russula krombholzii EVL Království, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, 6.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Russula krombholzii EVL Království, dubohabřina, sub Quercus, Tilia, 6.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí od počátku léta do časného podzimu pod listnáči, méně často i jehličnany, spíše na kyselých až neutrálních, často těžších půdách. Palčivá. Význačná nepříliš příjemnou vůní po sýru camebert nebo spermatu. Od podobné holubniky sesterské (Russula sororia) se pozná menšími plodnicemi, elitptickými až vejčitými (nikoli takřka kulovitými) a jen slabou reakcí báze třeně na KOH. Holubinka hřebenitá (Russula pectinatoides) je mírná, nanejvýš nahořklá.

Russula amoenolens Chlum u Radonic, výsadba listnáčů, sub Quercus, 30.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula amoenolens Radonický vrch, teplomilná doubrava, sub Quercus, Fraxinus, 6.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Russula amoenolens Malé Žernoseky, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 7.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula amoenolens Vlkov, Velký Horusický rybník, doubrava, sub Quercus, Populus tremula, 6.10.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula amoenolens (spory, Melzerovo reagens) Malé Žernoseky, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 7.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hojná šupinovka rostoucí od pozdního léta do podzimu na zemi v jehličnatých lesích na chudých kyselých půdách. Viz šupinovka borová (Pholiota spumosa) a š. šedohlínová (Pholiota lenta).

Pholiota mixta Borohrádek, opuštěná pískovna, sub Pinus, 21.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota mixta Borohrádek, bor s břízou, v opadu, sub Betula, Pinus, 29.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota mixta PP Prameniště Chomutovky, rozpadlá horská smrčina, okraj lesní cesty, 13.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až místy hojně se vyskytující druh rostoucí od léta do podzimu na dřevě (nejčastěji rozložených pařezech) jehličnanů, zpravidla borovic, vzácněji listnáčů. Nezměnitelný druh. Nejedlá. Viz šupinovka hlízkovitá (Pholiota tuberculosa) a š. mastná (Pholiota lucifera).

Pholiota flammans PR Polom, jedlobučina, padlý kmen Abies, 17.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota flammans NPR Boubínský prales, jedlobučina, padlý kmen Picea, 26.10.2021, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota flammans Tatranská Lomnice [SK], kulturní smíšený les, fragment kmene Picea, 22.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota flammans Dluhoště, Dálava, kulturní smrčina, zetlelý pařez jehličnanu, 26.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota flammans Dluhoště, kulturní smrčina, zetlelý pařez jehličnanu, 4.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota flammans NPR Řežabinec a Řežabinecké tůně, silně zetlelý kmen Pinus, 13.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota flammans PR Polom, jedlobučina, padlý kmen Abies, 13.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pyrrhulomyces astragalinus

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů, nejčastěji smrku. Dává přednost vyšším polohám a vlhčím stanovištím. Význačná cihlovou barvou klobouku. Může být zaměněna s třepenitkou cihlovou (Hypholoma lateritium), u které se však lupeny brzy zbarvují výtrusným prachem do šedočerna (š. kozincová má výtrusný prach hnědý). Nejedlá.

Pholiota astragalina NPR Salajka, jedlobučina, padlý kmen Abies, 27.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota astragalina Dluhoště, podmáčená smrčina, pařez jehličnanu, 4.9.2008, (c) Lucie Zíbarová

Pholiota astragalina Dluhoště, podmáčená smrčina, pařez jehličnanu, 20.9.2012, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí od konce jara do podzimu listnáči, na těžších půdách, často podél cest či potůčků na obnažené půdě. Od podobných druhů se pozná pouze zejména mikroskopicky (spory výraznou ornamentikou kombinující kuželovité a oblé bradavky). Roní bezbarvý latex. Podobná řasnatka Saccardova (Peziza saccardiana) má víc otrubičnatý povrch plodnic, je bez červenohnědých tónů a má menší spory (< 16 μm) a vyšší ornamentiku z oblých bradavek.

Peziza depressa Vinařice, mladá habřina, obnažená půda, sub Carpinus, Acer, 18.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Peziza depressa (spory, cotton blue, 1000x), 18.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí pod listnáči (dub, buk, habr, líska) na kyselých až neutrálních půdách. Nápadná suchým kloboukem s meruňkovým odstínem a moučnou vůní. Jedlá. Viz šťavnatka žíhaná (Hygrophorus arbustivus) s méně výraznými barvami, žíhaným kloboukem a bez pachu. Viz též šťavnatka básnická (Hygrophorus poetarum) rostoucí na vápnitých půdách pod buky. Podobná může být i voskovka luční (Cuphophyllus pratensis). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Hygrophorus nemoreus Obírka, acidofilní bučina, sub Fagus, Quercus, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus nemoreus Obírka, acidofilní bučina, sub Fagus, Quercus, 14.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus nemoreus Dluhoště, kyselá doubrava, sub Quercus, 4.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Hygrophorus nemoreus NPP Medník, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, Abies, 5.10.2013, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující druh, hřibovité houba rostuocí od pozdního léta do podzimu zpravidla pod listnáči v různých typech biotopů (často na první pohled nahodile) na kyselém i vápnitém podloží. Význačný uvnitř komůrkatým třeněm. Jedlý. V Evropě je přítomný větší počet morfologickými metodami patrně nerozlišitelných kryptických druhů (což může být příčina těžko uchopitelné ekologie). Viz též hřib siný (Gyroporus cyanescens), se světlejšími barvami, který na řezu modrá. Podobný hřib písečný (Gyroporus ammophilus) roste v jižní Evropě (Itálie, Francie, Španělsko) v pobřežních dunách pod borovicemi, duby a blahovičníky, jeho dužnina se zbarvuje do růžova a je mírně jedovatý.

Gyroporus castaneus NPR Koda, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 16.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Gyroporus castaneus NPR Koda, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 14.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Gyroporus castaneus PP Kozinecká stráň, teplomilná doubrava, sub Quercus, 22.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Gyroporus castaneus NPR Koda, dubohabřina, sub Quercus, Carpinus, 16.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Gyroporus castaneus NP Šumava, Stožec, květnatá bučina, sub Fagus, 18.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Gyroporus castaneus Dluhoště, Kancléřský rybník, hráz, sub Corylus, 4.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný jednoletý choroš rostoucí na dřevě listnáčů, obzvláště hojný je vrbách. Způsobuje bílou hnilobu. Nápadný protaženými póry, které po otlačení rezaví až hnědnou. Barevně dosti proměnlivý. Podobný a méně hojný síťkovec trojbarvý (Daedaleopsis confragosa var. tricolor) se odlišuje póry protaženými až do podoby lamel. Viz síťkovec dubový (Daedalea quercina) s plodnicemi barvy a konzistence korku, tlustšími přepážkami mezi póry, který způsobuje hnědou hnilobu a roste téměř výhradně na dubech. Podobně uspořádaný hymenogor má napři i outkovka hrbatá (Trametes gibbosa), někdy i outkovka vonná (Trametes suaveolens).

Daedaleopsis confragosa NPR Velký a Malý Tisý, porost křovitých vrb, větev Salix cinerea, 1.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Daedaleopsis confragosa Havraní ostrov, lužní les, větev Salix, 15.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Daedaleopsis confragosa PR Babinské louky, porost křovitých vrb, větev Salix, 16.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Daedaleopsis confragosa Fojtovice, kulturní les, kmínek Salix caprea, 12.9.2022, (c) Lucie Zíbarová

Daedaleopsis confragosa PR Mokřady horní Liběchovky, potoční luh, padlý kmen Alnus, 6.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Daedaleopsis confragosa PR Mokřady horní Liběchovky, potoční luh, padlý kmen Alnus, 6.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Daedaleopsis confragosa PR Mokřady horní Liběchovky, potoční luh, padlý kmen Alnus, 6.9.2024, (c) Lucie Zíbarová

Daedaleopsis confragosa PR Mokřady dolní Liběchovky, stojící mrtvý kmen Alnus, 28.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cortinarius speciosissimus, C. orellanoides

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí pod smrky na podmáčených stanovištích, často v rašeliníku. Typická houba rašelinných smrčin, kde se může vyskytovat až masově. Hojnější ve vyšších polohách. Jedovatý! Význačný svou ekologií, prořídlými lupeny a plstnatým kloboukem, často (ne však vždy) se špičatým hrbolem. Podobný pavučinec plyšový (Cortinarius orellanus) roste v teplomilných doubravách. Viz pavučinec citronový (Cortinarius limonius). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Cortinarius rubellus NP Šumava, Soumarský most, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, 6.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius rubellus NPR Velká niva, rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, Pinus, 4.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius rubellus NP Šumava, Strážný, rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, 15.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius rubellus NP Šumava, Vltavský luh (I. zóna), podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, 19.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius rubellus NPR Červené Blato, rašelinná smrčina, sub Picea, 22.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinus domesticus

Velmi hojný druh hnojníku rostoucí od jara do podzimu v opadu, na zbytcích dřeva, pilinách, dřevní štěpce, či přímo na mrtvém dřevě listnáčů. Často vyrůstá z rezavého sterilního mycelia (ozonium). Velum na klobouku v podobě bělavých zrníček, na temeni do rezava, mikroskopicky z řetízků eliptických až vřetenovitých buněk s ± zesílenou stěnou. Od velmi podobného hnojníku žlutochlupého (Coprinellus xanthothrix) a h. paprskového (Coprinellus radians) se pozná bezpečně pouze mikroskopicky (úzké a často ledvinité výtrusy), obvykle bývají plodnice h. domácího větší a s lépe vyvinutými ozoniem. Viz též drobný hnojník Coprinellus deminutus. a dva druhy s velkými sporami (>11µm) hnojník vločkatý (Coprinellus flocculosus) a hnojník Coprinellus aquatilis. Viz druhy sekce Micacei (např. hnojník třpytivý - Coprinellus micaceus), které mají velum na klobouku v podobě drobných třyptivých zrníček (mikroskopicky převážně z tenkostěnných kulovitých buněk) a vždy bez ozonia. Mitrovité spory z hnojníků má například i hnojník bradavkatý (Coprinellus angulatus).

Coprinellus domesticus PR Myslivna, tvrdý luh, větev Fraxinus, 1.5.2023, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus domesticus NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, detrit, sub Fagus, 20.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus domesticus CHA Sihoť [SK], tvrdý luh, větev Quercus, 16.4.2018, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus domesticus Kozly, jasenina lesní cesty, zbytky dřeva, 28.11.2012, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus domesticus PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, spodní strana fragmentu kmene Ulmus, 30.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus domesticus PR Myslivna, tvrdý luh, větev Fraxinus, 1.5.2023, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus domesticus NPR Velký a Malý Tisý, doubrava, v opadu, sub Quercus, Populus tremula, 1.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus domesticus PR Studený vrch, květnatá bučina, sub Fagus, Picea, Acer, 1.6.2019, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus domesticus Jamné, údolí Vltavy, sub Populus sp., Prunus padus, větev Populus, 29.4.2013, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus domesticus (mladé plodnice s ozoniem) Jamné, údolí Vltavy, sub Populus sp., Prunus padus, větev Populus, 29.4.2013, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus domesticus NPR Ve Studeném, květnatá bučina, mechatý kmen Fagus, 16.5.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Anthurus archeri

Roztroušeně až místy hojně se vyskytující břichatkovitá houba z příbuzenstva hadovek rostoucí od počátku léta do podzimu v lesích i na otevřených místech, takřka vždy na humózních až nitrofilních stanovištích. Druh zavlečený z Austrálie, v současnosti v ČR zdomácnělý. Viz mřížovka červená (Clathrus ruber).

Clathrus archeri (ex-situ) PP Ohrazení, bezkolencová louka, 22.6.2007, (c) Lucie Zíbarová

Clathrus archeri PR Maštale, krátkostébelný trávník, 19.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Clathrus archeri Dluhoště, mladá kulturní smrčina, okraj lesní cesty, sub Picea, 4.9.2007, (c) Lucie Zíbarová

Hojný druh rostoucí na mrtvém dřevě, převážně jehličnanů, vzácněji i na listnáčích. Plaménka Gymnopilus hybridus (která se dlouho střídavě považovala za totožný i odlišný druh, molekulární znaky však potvrdily její odlišnost) má mít v průměru trochu o větší výtrusy (> 8 x 5 µm). Vyobrazené plodnice odpovídají širokému pojetí zahrnující oba druhy. Od podobné plaménky jedlové (Gymnopilus sapineus) se pozná podle víceméně hladkého, nikoli plstnatého až šupinkatého, klobouku, růstem spíše na podzim a mikroznaky (struktura pokožky). Viz též plaménka poprášená (Gymnopilus picreus).

Gymnopilus penetrans Jaroslavický vrch, vlhká kulturní smrčina, větev Picea, 14.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopilus penetrans Kyšperk, acidofilní bučina, opadlá větev Fagus, 4.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopilus penetrans NPR Ve Studeném, jedlobučina, pařez Picea, 28.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopilus penetrans Klínovec, horská smrčina, kmínek Picea, 26.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopilus penetrans Drmaly, suťový les, silně zetlelý pařez listnáče, 4.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Gymnopilus penetrans Litvínov, Šumná, květnatá bučina, větev Fagus, 29.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Amanita muscaria var. regalis

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí od léta po časného podzimu pod smrky ve vyšších polohách. Od muchomůrky červené (Amanita muscaria) se pozná podle klobouku zbarveného v hnědých (játrových) barvách a nažloutlých bradavek na klobouku. Jedovatá. Viz též muchomůrka císařka (Amanita caesarea).

Amanita regalis Nové Údolí na Šumavě, polokulturní smrčina, okraj lesní cesty, 17.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Amanita regalis PP Prameniště Chomutovky, polokulturní smrčina, okraj lesní cesty, 21.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Amanita regalis NP Šumava, Poledník, mladá smrčina, sub Picea, 28.7.2017, (c) Lucie Zíbarová

Amanita regalis Loučná pod Klínovcem, horská smrčina, sub Picea, 12.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Amanita regalis PR Farní stráň, kulturní jehličnatý les, sub Picea, Abies, 10.8.2025, (c) Lucie Zíbarová

Amanita regalis (vlevo) a Amanita muscaria (vpravo), PR Údolí Doubravy, kulturní smrčina, 21.8.2023, (c) Lucie Zíbarová

Amanita regalis Klínovec, horská smrčina, sub Picea, 26.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Amanita regalis Klínovec, horská smrčina, sub Picea, 26.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Amanita regalis PR Polom, jedlobučina, sub Picea, Fagus, Abies, Acer, 15.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Lentinus suavissimus

Roztroušeně se vyskytující druh dřevorozkladné houby rostoucí od jara do podzimu na suchých větvích listnáčů, téměř výhradně vrb (např. Salix cinerea), obvykle stále připojených ke kmeni. Preferuje vlhčí stanoviště (okraje rašeliništ, rybníků apod.) a vyšší polohy. Význačný intenzivním pachem po anýzu, za příznivých povětrnostních podmínek je cítít i na několik metrů daleko. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh). a nachází se mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Neofavolus suavissimus Lásenice, směr Blatská Hájnice, porost křovitých vrb v příkopu u cesty, větev Salix cinerea, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Neofavolus suavissimus NPR Velký a Malý Tisý, poros křovitých vrb, suchá větev Salix cinerea, 1.8.2012, (c) Lucie Zíbarová

Neofavolus suavissimus Lásenice, směr Blatská Hájnice, porost křovitých vrb v příkopu u cesty, větev Salix cinerea, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Neofavolus suavissimus NPP Jestřebské slatiny, křovité vrbičky, větev Salix, 27.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Neofavolus suavissimus Lásenice, směr Blatská Hájnice, porost křovitých vrb v příkopu u cesty, větev Salix cinerea, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Boletus pulverulentus

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí od léta do podzimu pod listnáči, méně často i jehličnany především na kyselých až neutrálních půdách. Nápadný a prakticky nezaměnitelný pro intenzivní modrání celé plodnice.

Cyanoboletus pulverulentus NPR Lichnice-Kaňkovy hory, suťový les, sub Fagus, Carpinus, Picea, 10.8.2016, (c) Lucie Zíbarová

Cyanoboletus pulverulentus PR Fabián, květnatá bučina, sub Fagus, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Cyanoboletus pulverulentus NPR Libický luh, dubohabřina, sub Carpinus, 11.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hypholoma subviride?

Tato varieta se od typické třepenitky svazčité (var. fasciculare) liší nápadně drobnějšími plodnicemi s průměrem klobouku do cca 2cm. Taxonomická hodnota sporná, nicméně bylo prokázáno, že některé linie vytvářející drobné plodnice se nekříží s typickou varietou a tvoří tak samostatný biologický druh (H. subviride). V každém případě jeho odlišení od pouhých zakrslých plodnic třepenitky svazčité se zdá být značně problematické. Jedovatá.

Tricholoma fasciculare var. pusillum PR Fabián, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pluteus luteovirens

Vzácná štítovka rostoucí na zetlelém dřevě listnáčů, nejčastěji buku. Nápadná žlutým hygrofánním kloboukem, při vysychání se zelenavými tóny. Od podobné a mnohem hojnější štítovky žluté (Pluteus leoninus) se pozná podle odlišné stavby pokožky ta je u š. žluté vláknitá, u š. žlutozelenavé naopak zrníčkatá a uprostřed často svraskalá. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Pluteus chrysophaeus PR Stříbrný luh, suťový les, opadlá větev Fagus, 21.9.2025, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus chrysophaeus PR Fabián, suťový les, zetlelý kmen Fagus, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus chrysophaeus PR Fabián, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus chrysophaeus NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Fagus, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus chrysophaeus PR Fabián, květnatá bučina, silně zetlelý kmen listnáče, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Pluteus chrysophaeus PR Fabián, květnatá bučina, silně zetlelý kmen listnáče, 27.7.2006, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný polorozlitý víceletý choroš způsobující kořenovou hnilobu jehličnanů, zejména smrku. Vyskytuje se při bázích živých stromů i pařezů. Hospodářsky významný druh, hojný ve smrkových monokulturách. Mez stromy v rámci porostu se šíří kořenovými srůsty. Způsobuje bílou hnilobu kořenů a báze kmene. Dříve nerozlišován od příbuzných druhů lišících se mimojiné preferencí hostitele (Heterobasidion annosum s. str., Heterobasidion abietinum). Na starých plodnicích může růst nedohub Broomeův (Sphaerostilbella broomeana).

Heterobasidion cf. parviporum Libořezy, kulturní smrčina, pařez Picea, 31.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vysyktující druh rostoucí pod jehličnany, nejčastěji smrky, spíše ve vyšších polohách. Dužnina mírná. Podobná holubinka ametystová (Russula amethystina) a h. Turkové (R. turci) se odlišují sytě zbarveným výtrusným prachem a pachem po jodoformu. Viz též holubinka podmračná (Russula parazurea).

Russula azurea Východná, Kundrátovo, [SK], zarostlé pastviny, sub Picea, Populus, 21.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Russula azurea Malonty, mladá kulturní smrčina, sub Picea, 30.7.2012, (c) Lucie Zíbarová

Russula azurea Včelný, kulturní smíšený les, sub Abies, Picea, Quercus, 30.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula azurea (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 30.6.2016, (c) Lucie Zíbarová