Patrně vzácná, avšak nápadná a velká muchomůrka z podrodu pošvatka (Amanitopsis). Pojetí druhu neustálené, zvláště vymezení vůči podobné m. velkopochvé (Amanita magnivolvata), rovněž s tlustou a pevnou pochvou. Vyobrazené plodnice měly kulovité výtrusy, pochvu až 5 mm tlustou a náznak koncentického zónování na klobouku.

Amanita pachyvolvata NPR Žofínský prales, jedlobučina, sub Fagus, Picea, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující strmělka rostoucí od podzimu do počátku zimy mimo les na otevřených, travnatých stanovištích. Význačná ojíněným ("voskovým") kloboukem, nasládlou vůní a bílým výtrusným prachem a růstem mimo les. Podobná strmělka odbarvená (Clitocybe dealbata s. auct.) nemá mít ojíněný klobouk, má o něco širší spory a roste na živinami bohatších stanovištích. Stejně jako mnohé další bílé strmělky je jedovatá.

Clitocybe rivulosa Milovice, pastvina, 26.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybe rivulosa Provodín, suchý acidofiiní trávník, 11.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Vzácný jednoletý choroš rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů (buk, líska, lípa, habr, .. ). Nápadný měkkými oranžovými a plstnatými plodnicemi. Způsobuje bílou hnilobu. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Tyromyces kmetii Dluhoště, Dálava, křovité vrby, kmínek Salix, 26.9.2013, (c) Lucie Zíbarová

Tyromyces kmetii PR Libochovka, květnatá bučina, kmen Fagus, 13.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tyromyces kmetii Mikolovice, acidofiní bučina, alej jeřábů při cestě, báze mrtvého kmen Sorbus aucuparia, 8.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tyromyces kmetii NPR Žofínský prales, jedlobučina, silná větev Fagus, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tyromyces kmetii Východná, Kundrátovo, [SK], smrčina na bývalých pastvinách, ležící větev listnáče, 21.8.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Agaricus vaporarius, A. cepistipes

Roztroušeně se vyskytující mohutnější a variabilní druh pečárky rostoucí od počátku léta do podzimu na travnatých, živinami bohatých, často synantropních stanovištích (parky, hřbitovy, zahrady, rumiště, okraje cest). Prsten jednoduchý nebo dvojitý, ze spodu s hnědými šupinkami. Plodnice na řezu růžoví až červenají. Vůně nasládlá. Jedlá. Pečárka Bohusova (Agaricus bohusii) roste na podobných stanovištích, ale tvoří mohutné srostlice, má vřetenovitý třeň a výraznější, odstálé šupiny.

Agaricus subperonatus Hradec Králové, parčík na sídlišti, sub Acer, Tilia, 2.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější, jen místy hojná, kropilka rostoucí po celý rok na mrtvém dřevě jehličnanů, zejména smrku ve vyšších a chladnějších polohách. Od příbuzných druhů rodu se pozná relativně velkými plodnicemi (připomínajícími až rosolovku mozkovitou - Tremella mesenterica) a velkými sporami s mnoha přepážkami. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Dacrymyces chrysospermus NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Picea, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Dacrymyces chrysospermus PP Stodůlecký vrch, podmáčená smrčina, kminek Picea, 28.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Clitocybula familia var. compressa

Dosti vzácná lignikolní houba rostoucí na podzim na mrtvém dřevě jehličnanů (v Evropě zejm. jedle, vz. smrku, v Americe však i na listnáčích) v zachovalých, pralesovitých porostech. Od dalších druhů rodu (např. trhanka dřípená - Clitocybula lacerata) se pozná drobnějšími plodnicemi vzhledu helmovek (s vyhrblým, nikoli uprostřed prohloubeným kloboukem) a růstem v trsech o desítkách plodnic. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).

Clitocybula familia NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Abies, 17.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybula familia NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Abies, 27.9.2023, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybula familia NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Abies, 27.9.2023, (c) Lucie Zíbarová

Clitocybula lacerata (vlevo dole) a Clitocybula familia (vpravo nahoře) NPR Žofínský prales, jedlobučina, kmen Abies, 27.9.2023, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Typhula tremula

Roztroušeně se vyskytující paluška rostoucí od léta do podzimu na odumřelých řapících kapradin, zejména papratky (Athyrium spp.). Význačná (relativně) velkými plodnicemi s nažloutlými až naolivovělými odstíny, absencí sklerocií a ekologií. Viz další palušky na kapradiných: paluška papratková (Typhula athyrii) a p. hasivková (Typhula quisquiliaris).

Macrotyphula tremula NP Krkonoše, Krakonošova snídaně, horská smrčina, odumřelé řapíky Athyrium distentifolium, 23.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Macrotyphula tremula NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, odumřelé řapíky Athyrium distentifolium, 22.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Macrotyphula tremula NP Krkonoše, Růžová hora, horská smrčina, odumřelé řapíky Athyrium distentifolium, 23.9.2016, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně až vzácně se vyskytující ryzec rostoucí od poloviny léta do podzimu pod smrkem na kyselých půdách. Mléko bílé, neměnné, silně palčivé; pach nápadně kořenitý. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Lactarius hysginus Povydří, rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, 6.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius hysginus Malonty, okraj mladého boru, sub Picea, Pinus, 6.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius hysginus Povydří, rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, 6.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius hysginus NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, sub Picea, Betula, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lactarius hysginus Horní Planá, mladší kulturní smrčina, lesní cesta, sub Picea, 1.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující pavučinec rostoucí od poloviny léta do podzimu pod jehličnany, zejména smrkem na kyselých půdách, hojněji ve vyšších polohách. Druh je charakteristický fialovými barvami na celé plodnici (v mládí, později vybledají), včetně dužniny a silným nepříjemným pachem (spálená rohovina), který ještě zesiluje při zasychání. Pavučinec kozlí (Cortinarius traganus), vypadá podobně, má též silný pach (byť o něco příjemnější, jako ovocný kompot - jablka, angrešt, hrušky), ale má již od mládí okrové lupeny a na řezu okrovou dužninu. Hojný pavučinec bělofialový (Cortinarius alboviolaceus) je též velmi podobný, má však jen velmi nevýrazný pach a roste obvykle pod listnáči.

Cortinarius camphoratus NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, sub Picea, Betula, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius camphoratus NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, Pinus, 7.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius camphoratus NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, sub Picea, Betula, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius camphoratus NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, sub Picea, Betula, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius camphoratus PR Polom, lesní prameniště, sub Picea, Fagus, 17.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius camphoratus NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, sub Picea, Betula, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius camphoratus NP Šumava, Strážný, podmáčená smrčina, sub Picea, Betula, 15.8.2020, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující pavučinec rostoucí pod jehličnany (zejm. smrkem) na kyselých, často podmáčených půdách. Význačný plochým kloboukem, fialovými odstíny na třeni, zejména v horní části a slabým, ale typickým pachem po cedrovém dřevě. Příbuzný pavučinec blankytný (Cortinarius evernius) je větší, má klobouk s hrbolem a fialovou barvu na třeni koncentrovanou ve spodní části. Pavučinec Cortinarius imbutus je též mohutnější, má řidší lupeny a zemitý (sklepní) pach.

Cortinarius tortuosus Tetřevská slať, rašelinná smrčina, sub Picea, Betula, 3.9.2019, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius tortuosus NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, sub Picea, Betula, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius tortuosus NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, sub Picea, Betula, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Cortinarius biformis s. Cortinarius Flora Photographica

Hojný pavučinec rostoucí od pozdního léta do podzimu na kyselých půdách pod jehličnany (smrk, borovice), častěji ve vyšších polohách. Proměnlivý druh, v mládí často s fialovými odstíny a slídovými odlesky na klobouku.

Cortinarius kauffmanianus NPR Velká Niva, podmáčená smrčina přecházející v rašelinnou smrčinu, sub Picea, Pinus, 11.10.2020, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Cortinarius kauffmanianus NP Krkonoše, Labský důl, Harrachova jáma, ledovcový kar, sub Picea, Betula, 21.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius kauffmanianus PR Kostelecké bory, reliktní bor, sub Betula, Pinus, 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Cortinarius kauffmanianus PR Kostelecké bory, reliktní bor, sub Betula, Pinus, 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná houba rostoucí v létě a na podzim pod listnáči (zejm. lískou) na vápnitých půdách. Význačný ekologií a zářivě žlutými plodnicemi v mládí. Reakce s KOH na povrchu zlatožlutá, pak olivově hnědá. O něco běžnější kyj Herkulův (Clavariadelphus pistillaris) roste pod bukem, nemá v mládí zářivě žluté plodnice a má větší spory. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii CR (kriticky ohrožený druh).

Clavariadelphus xanthocephalus PP Skalky u Třebutiček, náletové dřeviny, sub Corlus, Betula, Quercus, 6.9.2010

Clavariadelphus xanthocephalus PP Skalky u Třebutiček, náletové dřeviny, sub Corlus, Betula, Quercus, 6.9.2010

Clavariadelphus xanthocephalus PP Skalky u Třebutiček, náletové dřeviny, sub Corlus, Betula, Quercus, 6.9.2010

Vzácná houba rostoucí od léta do podzimu pod jehličnany (jedle, méně často smrk) na bázemi bohatších půdách. Plodnice mají sladkou chuť. S KOH reaguje červeně. Taxonomie nedořešená, v Evropě se vyskytují dva kryptické druhy označované jako kyj uťatý.  Viz o něco hojnější, byť stále vzácný kyj Hekulův (Clavariadelphus pistillaris) rostoucí pod listnáči a roztroušeně se vyskytující a drobnější kyj jazýčkovitý (Clavaridelphus ligula). Na lokalitách se může vyskytovat spolu s rovněž velmi vzácným stročkovcem kyjovitým (Gomphus clavatus). Druh prodělal v druhé polovině dvacátého století u nás strmý úbytek lokalit patrně vlivem imisí a ústupu jedle, uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).. Navržený mezi druhy pro novelizaci vyhlášky o zvláště chráněných druzích

Clavariadelphus truncatus Velký Vřešťov, mladá smrčina na opuce, sub Picea, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Clavariadelphus truncatus Velký Vřešťov, mladá smrčina na opuce, sub Picea, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Clavariadelphus truncatus Velký Vřešťov, mladá smrčina na opuce, sub Picea, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Clavariadelphus truncatus Velký Vřešťov, mladá smrčina na opuce, sub Picea, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Clavariadelphus truncatus Velký Vřešťov, mladá smrčina na opuce, sub Picea, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Clavariadelphus truncatus Velký Vřešťov, mladá smrčina na opuce, sub Picea, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Vzácná křehutka rostoucí od poloviny léta do podzimu na mrtvém dřevě listnáčů, někdy zdánlivě ze země, nečastěji v bučinách, někdy i na synatropních stanovištích (parky). Význačná trsnatým růstem, tmavnoucím velem, nažloutlou bází třeně a mikroskopickými znaky (výtrusy eliptické až slabě fazolovité, s klíčním pórem, 6-8 x 3.5-4.5 μm, pleurocystidy převážně zatupělé, utriformní). Podobná křehutka hlava Medůzina (Psathyrella caput-medusae) roste především na jehličnanech a má vřetonovité výtrusy. Křehutka skvrnitá (Psathyrella maculata) má pak menší výtrusy bez klíčního póru a cheilocystidy s nápadným výběžkem. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Psathyrella cotonea PP U Pohránovského rybníka, dubohabřina, zbytky dřeva v zemi, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Taxon, o kterém není mnoho informací, popsán v opadu pod jedlí. Od typické variety (var. pilosella) se odlišuje tvarem cheilocystid s mnohými prstovitými výběžky. Vyobrazený materiál se odlišuje světlými a drobnějšími plodnicemi a substrátem (dubová číška).

Mycena pilosella var. heterocystidiosa PP U Pohránovského rybníka, acidofilní doubrava, číška Quercus, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota poliochloodes

Vzácnější bedla rostoucí od poloviny léta do podzimu pod listnáči, vzácně i jehličnany na živinami bohatších půdách, často na písčitém podloží. Podobná je bedla Grangeova (Lepiota grangei) má výraznější zelené tóny na plodnici, třeň od báze oranžoví a má větší výtrusy. Bedla Forquignonnova (Lepiota forguignonii) má olivové tóny na klobouku a klobouk s výrazně tmavším středem oproti okraji.

Lepiota griseovirens NPP Peklo, potoční luh, okraj cesty, sub Alnus, Aesculus, Padus, 18.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota griseovirens PP U Pohránovského rybníka, mladá výsadba lípy, sub Tilia, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota griseovirens Blíževedly, Skalka, ruderalizovaný borový, sub Pinus, Robinia, 8.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Lepiota griseovirens PP U Pohránovského rybníka, mladá výsadba lípy, sub Tilia, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Inocybe pudica

Roztroušeně se vyskytující lupenatá houba rostoucí od poloviny léta do podzimu pod jehličnany (zejm. smrkem), méně často i listnáči. Význačná bělavými plodnicemi, které ve staří červenají, pach spermatický. Výtrusy hladké, eliptické až mandlovité, 8-10 x 5.5-6 μm, pleurocystidy silnostěnné, lahvicovité až vřetnovité, s krystalky na vrcholu. Podobná vláknice zemní (Inocybe geophylla) je obvykle drobnější a ve staří  nečervená. Pravděpodbně komplex více druhů. Vláknice stinná (Inocybe umbratica) má ojíněný třeň a hrbolaté výtrusy. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Inocybe whitei PP U Pohránovského rybníka, náletové dřeviny při břehu rybníka, sub Populus, Quercus, Betula, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Inocybe whitei Malonty, vlhká kulturní smrčina, sub Picea, Pinus, Frangula, Betula, 8.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Ceraceomyces sublaevis s. auct. (non s. orig. =Metulodontia nivea)

Ničím nepříliš výrazná kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě především jehličnanů, vzácně i listnáčů. Od podobných druhů se pozná zejména mikroskopickými znaky: hyfy s přezkami, cystidy nepřítomny, bazidie tetrasporické, spory široce eliptické, drobné, mírně tlustostěnné, neamyloidní, 3-3.5 x 2.5-2.5 μm. Podobný Ceraceomyces eludens má taktéž drobné spory, ale zároveň jsou přítomny (obvykle) cystidy v hymeniu a má širší subhymiální a subikulární hyfy; voskovec hnědnoucí (Ceraceomyces serpens) má úzce eliptické a větší spory (4-5 x 2-2.5 μm) a často merulioidní hymenofor.

Ceraceomyces microsporus NP Krkonoše, Krakonošova snídaně, horská smrčina, kmen Picea, 24.9.2016, (c) Lucie Zíbarová (conf. ITS DNA)

Ceraceomyces microsporus NPR Velká Niva, podmáčená smrčina, kmen Picea, 7.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Ceraceomyces microsporus NPR Velká Niva, rašelinný bor, větev Pinus, 12.10.2020, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Calocybe ionides var. obscurissima, Rugosomyces obscurissimus

Patrně dosti vzácný druh druh lupenaté houby. Jeho ekologie je málo známá - je udáván jak z listnatých i jehličnatých lesů, tak i mimo les, na živinami chudých i bohatých stanovištích; pravděpodobně dává přednost vápnitému podloží. Někdy udáván jen jako varieta od čirůvky violkové (Calocybe ionides), od které se liší tmavě hnědavým až černopurpurovým kloboukem s fialovými tóny jen při jeho okraji. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Calocybe obscurissima PP U Pohránovského rybníka, náletové dřeviny při břehu rybníka, okraj pěšiny, v kopřivách, sub Populus, Quercus, Corylus, 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Calocybe obscurissima PP U Pohránovského rybníka, náletové dřeviny při břehu rybníka, okraj pěšiny, v kopřivách, sub Populus, Quercus, Corylus, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Stropharia albocrenulata

Vzácná lupenatá houba rostoucí od léta do podzimu z mrtvého či živého dřeva listnáčů (topol, buk, aj.), méně často i jehličnanů (jedle, smrk), obvykle na bázi živých a odumřelých topolů (Populus spp.). Výtrusný prach šedočerný. Snadno poznatelný druh, zaměnitelný snad jen se šupinovkou zhoubnou (Hemipholiota populnea) či š. zavalitou (Hemipholiota heteroclita), které mají mj. hnědý výtrusný prach. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Hemistropharia albocrenulata PP U Pohránovského rybníka, náletové dřeviny při břehu rybníka, báze Populus sp., 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hemistropharia albocrenulata PP U Pohránovského rybníka, náletové dřeviny při břehu rybníka, báze Populus sp., 29.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Pistillaria sagittiformis

Nenápadná houbička připomínající palušky (Typhula) rostoucí na mechorostech. Od ostatních druhů rodu se pozná plodným a zatupělým vrcholem plodnice, ekologií a mikroskopickými znaky: hyfy bež přezek, cystidy chybí, bazidie převážně bisporické, spory elitptické až vejčité, neamyloidní, cca 5-6 x 3.5 μm.

Bryopistillaria sagittiformis NPR Zhejral, porost křovitých vrb, mechatá větev Salix, 10.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Bryopistillaria sagittiformis NPR Zhejral, porost křovitých vrb, mechatá větev Salix, 10.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Bryopistillaria sagittiformis NPR Zhejral, porost křovitých vrb, mechatá větev Salix, 10.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnjěší nenápadná číšovcovitá houba rostoucí po celý rok na mrtvých stéblech travin či stoncích ostřic a sítin. Od podobných druhů se pozná spolehlivě pouze mikroskopicky a to zejména hlavičkatými chloupky zvnějšku plodnice. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Cellypha goldbachii PR V Lísovech, rašelinná louka, stonky Carex, Agrostis a Juncus, 10.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Cellypha goldbachii NPP Pastviště u Fínů, vysokobylinná vegetace, stáblo traviny, 3.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cellypha goldbachii Nový Hrozenkov, paseka, stonky travin, 23.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cellypha goldbachii Nový Hrozenkov, paseka, stonky travin, 23.6.2018, (c) Lucie Zíbarová

Cellypha goldbachii NPP Polabská černava, mokřadní olšina, listy Carex, 30.5.2021, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Tomentella crinalis var. umbrinospora, Thelephora umbrinospora

Roztroušeně se vyskytující vatičkovitá houba rostoucí po většinu roku na mrtvém dřevě, zbytcích vegetace či přímo na půdě, spíše v teplých oblastech a na vápnité půdě. Podobně jako jiné vatičky je mykorhizní. Plodnice rezavé, s výraznými rhizomorfami, které jsou dimitické. Generativní hyfy s přezkami, cystidy nepřítomny, spory mírně trojúhelníkovité, s krátkými ostny. Mikroskopicky je velmi podobná vatička vlasatá (Odontia ferruginea) s ostnitým hymenoforem. Viz též vatička granátová (Tomentella punicea) a vatička hnědozeelná (Tomentella rubigonosa).

Tomentella umbrinospora Bratislava, Rusovce [SK], tvrdý luh, kůra Tilia, 4.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tomentella umbrinospora Bratislava, Rusovce [SK], tvrdý luh, větev Fraxinus, 4.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tomentella umbrinospora PP Lom Rasová, náletové dřeviny, kmínek Corylus, 26.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Tomentella umbrinospora CHÚ Sihoť [SK], tvrdý luh, větev Tilia, 7.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Tomentella umbrinospora PR Ostrovné lúčky [SK], měkký luh, fragment kmene listnáče, 4.11.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tomentella umbrinospora PR Topoľové hony [SK], tvrdý luh, fragment kmene Populus?, 9.11.2019, (c) Lucie Zíbarová

Tomentella umbrinospora PR Gajc [SK], měkký luh, fragment Fraxinus, 14.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Tomentella umbrinospora (spory, Melzerovo reagens, 1000x) 4.11.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Xenasmatella ardosiaca

Patrně vzácnější kornatcovitá houba rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů. Význačná voskovitými plodnicemi, téměř kulovitými ostnitými sporami (cca 6 x 5 μm), hyfami s přezkami a pleurálními bazidiemi. Reakce s KOH negativní. Viz např. voskovnice modravá (Phlebiella tulasnelloidea) se sporami se subapikální depresí.

Phlebiella ardosiaca PP Lom Rasová, náletové dřeviny, kmínek Alnus, 26.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Phlebiella ardosiaca CHA Sihoť [SK], tvrdý luh, opadlá větev Pinus nigra, 6.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na trusu býložravců. Taxonomicky obtížná skupina, vyobrazený materiál nejlépe odpovídá taxonu Coprotus aff. luteus sensu Doveri (2004). Spory 10-12.5 x 6.5-7.5, vřecka ± válcovitá až kyjovitá, převážně biseriátní, cca 75x15 μm. Výkalník Coprotus luteus s. str. má menší spory (<10 μm) ± uspořádané uniseriátně ve vřecku.

Coprotus aff. luteus Milovice, pastvina, trus pratura, 5.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Conocybe 'sienophylla'

Drobná sametovka rostoucí od jara do léta na zemi na otevřených a výhřevných stanovištích, těžiště výskytu patrně v tropech. Význačná mikroskopickými znaky - bazidie tetrasporické, třeň bez lecythiformních kaulocystid, spory eliptické, s tupým apexem, se silnou stěnou a výrazným klíčním pórem, cca 7.5-10 x 4.5-6 μm. Taxonomicky složitá skupina, druh v Evropě interpetován různě, podle Hausknechta (2009) většina sběrů takto identifikovaných odpovídá mnohem běžnější sametovce okrové (Conocybe ochrostriata).

Conocybe siennophylla PR Písečný vrch, suchý krátkostébelný trávník, 3.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující sametovka rostoucí od jara do podzimu na trusu býložravců a hnoji. Význačná ekologií, bledavými plodnicemi, v mládí lepkavým kloboukem, absencí lecythiformních (hlavičkatých) kaulocystid, bisporickými bazidiemi a velkými sporami (cca 13-16 x 8-9 μm) s výrazným klíčním pórem. Viz sametovka šedavá (Conocybe siliginea), která není koprofilní, je subtilnější a má suchý klobouk. Neplést se sametovkou pestrou (Conocybe rickeniana)!

Conocybe rickenii Milovice, pastvina, zem smíšená s koňským trusem, 5.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinus deminutus

Přehlížený hnojník rostoucí na zemi na otevřených stanovištích, typicky v létě po letních bouřkách, plodnice lze obvykle nalézt jen po ránu za rosy, během dne rychle zavadají a autolyzují. V rámci sekce Domestici se jedná o neobvykle drobný druh.

Coprinellus deminutus Milovice, suchá pastvina, na zemi, 5.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus deminutus Milovice, suchá pastvina, na zemi, 5.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus deminutus Milovice, suchá pastvina, na zemi, 5.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Coprinellus deminutus Liběchov, suchý trávník, 9.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinus niveus

Roztroušeně se vyskytující koprofilní hnojník rostoucí na trusu býložravců (kůň, tur), případně na hnoji. Význačný bílými plodnicemi a silně zploštělými sporami, v čelním pohledu široce citronkovitými (cca 13-17 x 12-16 x 7-11 μm). Hnojník Coprinopsis pseudonivea je zbarvený v krémových až béžových barvách a má menší spory. Hnojník Coprinopsis pachysperma má bisporické bazidie. Viz dále např. hnojník botkatý (Coprinopsis cothurnata), h. hlíznatý (Coprinopsis tuberosa) či h. omamný (Coprinopsis narcotica).

Coprinopsis nivea Milovice, pastvina, koňský trus, 5.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Coprinopsis nivea Doksy, Břehyně, písčitý bor, okraj cesty, koňský trus, 10.6.2022, (c) Lucie Zíbarová

Coprinopsis nivea (spory, 5% KOH, 1000x), 5.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Coprinus rugosobisporus, Coprinopsis phlyctidospora?

Velmi vzácný hnojník rostoucí na zbytcích dřeva či vegetace, udáván je i ze spálenišť. Mikroskopicky nezaměnitelný druh pro kombinaci bisporických bazidií a eliptických až vejčitých bradavčitých spor. Hnojník Coprinopsis phlyctidospora se odlišuje tetrasporickými bazidiemi, některými autory je považován za totožný.

Coprinopsis rugosobispora Milovice, pastvina, na zemi smíšené s koňským trusem, 5.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Coprinopsis rugosobispora Milovice, pastvina, na zemi smíšené s koňským trusem, 5.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Coprinopsis rugosobispora (spory 5% KOH, 1000x), 5.9.2017, (c) Lucie Zíbarová