Syn.: Phellinus cinereus p. p.

Hojný druh víceletého choroše z okruhu ohňovce obecného (Phellinus igniarius). Saproprarazit, roste na živých či již mrtvých stromech. Vyskytuje se na nejrůznějších listnatých dřevinách, často olších, ale i na habrech, jeřábech, břízách apod.

Phellinus alni NPR Bukačka, horská smrčina, živká kmwn Sorbus aucuparia, 21.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus alni PR Průchodnice, vápnomilná bučina, živý kmen Fagus, 19.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Phellinus alni NPP Rečkov, mokřadní olšina, pahýl Alnus, 25.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Chlupáček rostoucí na rostlinných zbytcích dvouděložných rostlin, zejména tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria).

Lachnum nudipes PR Zemská brána, potoční luh, loňské lodyhy Filipendula ulmaria, 4.5.2018, (c) Lucie Zíbarová

Lachnum nudipes PP Kačenčina zahrádka, tužebníková lada, loňské lodyhy Filipendula ulmaria, 2.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Lachnum nudipes NPP Rečkov, vlhká louka, staré lodyhy Filipendula ulmaria, 25.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Lachnum nudipes NPP Rečkov, vlhká louka, staré lodyhy Filipendula ulmaria, 25.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Lachnum nudipes NPP Dlouhopolsko, střídavě vlhká louka přecházející v rákosinu, stonek Filipendula ulmaria, 14.6.2021, (c) Lucie Zíbarová

Lachnum nudipes Krásný Studenec, luční prameniště, loňské lodyhy Filipendula ulmaria, 19.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Patrně nikterak vzácný druh chlupáčku rostoucí na stéblech travin, typicky rákosu. Od příbuzných druhů na obodobných substrátech (např. Lachnum carneolum, Lachnum tenuissimum) se pozná většími plodnicemi s tendencí k červenání a mikroskopickými znaky.

Lachnum controversum NPP Rečkov, rákosina, stéblo Phragmites, 25.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Lachnum controversum Panská Habrová, potoční luh, stéblo Phragmites, 14.5.2020, (c) Lucie Zíbarová

Lachnum controversum NPP Peklo, mokřadní olšina, stéblo Phragmites, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Lachnum controversum NPP Peklo, mokřadní olšina, stéblo Phragmites, 31.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Lachnum controversum PR Mokřady dolní Liběchovky, potoční luh, stéblo Phragmites, 8.5.2018, (c) Lucie Zíbarová

Lachnum controversum NPP Jestřebské slatiny, odvodňovací kanál, stéblo Phragmites, 19.5.2018, (c) Lucie Zíbarová

Nenápadný a patrně přehlížený druh pyrenomycetu rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, zejména olší, vzácně i jiných, např. habru. Stromata se zakládají pod kůrou, která se otevírá jen malou štěrbinou, většina stromatu zůstává skryta. Na podobném substrátu se vyskytuje i bolinka mnohovýtrusá (Camarops polysperma) se stromaty, která jsou v dospělosti zcela nekrytá kůrou a s válcovitými perithecii na řezu.

Camarops microspora NPP Rečkov, mokřadní olšina, padlý kmen Alnus, 25.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Camarops microspora NPP Peklo, mokřadní olšina, větev Alnus, 30.8.2015, (c) Lucie Zíbarová

Camarops microspora (řez stromatem) NPP Rečkov, mokřadní olšina, padlý kmen Alnus, 25.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Camarops microspora NPP Rečkov, mokřadní olšina, padlý kmen Alnus, 25.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Camarops microspora NPP Rečkov, mokřadní olšina, padlý kmen Alnus, 20.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Camarops microspora PP V Hlubokém, dubohabřina, větev Capinus, 28.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Camarops microspora PP U Sítovky, dubohabřina, kmínek Alnus, 25.5.2018, (c) Lucie Zíbarová

Camarops microspora PP Zadní rybník,, olšina, kmínek Alnus, 9.7.2019, (c) Lucie Zíbarová

Velmi hojný biotrofní parazit na živých listech javorů, kde tvoří na podzim typické černé, žlutě ohraničené skvrny (stromata), které mohou tvořit nepohlavní výtrusy (konidie), toto stadium se označuje jako Melasmia acerina. Přes zimu se ve stromatech tvoří plodničky typu apothecií, které se na jaře za vlhka otevírají štěrbinou a infikují nové listy. Na javorových listech roste i svraštělka tečkovaná (Rhytisma punctatum) s mnohem drobnějšími stromaty nahloučenými blízko sebe. Na listech vrb pak parazituje svrštělka vrbová (Rhytisma salicinum).

Rhytisma acerinum PP Domaslavické údolí, suťový les, loňské listy Acer, 13.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Rhytisma acerinum Černý vrch u Klášterce nad Ohří, suťový les, listy Acer pseudoplatanus, 26.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Patrně přehlížený, zcela rozlitý druh kožovky rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, méně často i jehličnanů. Plodnice mohou vytvářet zřetelné vrstvy (ssp. cinnamomea) či nikoli (ssp. spreta). Viž např. kožovka rezavá (Hymenochaete rubiginosa).

Hymenochaete cinnamomea NPR Drbákov-Albertovy skály, teplomilná acidofilní doubrava, padlý kmínek Carpinus, 29.3.2023, (c) Lucie Zíbarová

Hymenochaete cinnamomea Domoušice, suťový les, kmen Acer, 28.7.2014, (c) Lucie Zíbarová

Hymenochaete cinnamomea Hřivice, teplomilná doubrva, větev Quercus, 24.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Hymenochaete cinnamomea PR U Nového hradu, dubohabřina, kůra listnáče, 13.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Vzácný druh zcela rozlité kornatcovité houby rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů (smrk a jedle) ve vyšších polohách, častěji v přirozených porostech. Někdy se odlišuje kožovka teplomilná (Hymenochaete subfuliginosa) rostoucí na listnáčích na teplých a suchých stanovištích. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Hymenochaete fuliginosa Trojmezná, horská smrčina, kmen Picea, 7.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Hymenochaete fuliginosa PP U Kunštátské kaple, rozpadlá horská smrčina, kmínek Picea, 15.9.2021, (c) Lucie Zíbarová

Hymenochaete fuliginosa NPR Praděd, horská smrčina, 31.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hymenochaete fuliginosa NP Šumava, Novohůrecké slatě (I. zóna), vlhká smrčina, větev Picea, 15.8.2017, (c) Lucie Zíbarová

Hymenochaete fuliginosa Labský důl - Pančavská jáma, lavinový svah, blíže neurčená větev, 16.6.2016, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější lignikolní houba rostoucí na dřevě listnáčů. Blízký hojný kornatec dlouhovýtrusý (Subulicystidium longisporum) se liší prakticky jen sporami s menším poměrem délky vůči šířce spor. Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii DD (taxon, o němž jsou nedostatečné údaje z hlediska jeho ohrožení).

Subulicystidium perlongisporum NPP Bílichovské údolí, vápnomilná bučina, větv Fraxinus, 22.5.2014, (c) Lucie Zíbarová

Subulicystidium perlongisporum PR Království, tvrdý luh, pařez Fraxinus, 24.7.2020, (c) Lucie Zíbarová

Druh(?) blízký hojnému kornatci dlouhovýtrusému (Subulicystidium longisporum), od kterého se liší kratšími (<9 μm), na koncích zaoblenými sporami. Celá skupina vyžaduje taxonomickou revizi!

Subulicystidium brachysporum PP Domaslavické údolí, potoční luh, vlhké prkno z rozpadlé ptačí budky, 13.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Flaviporus citrinellus

Vzácnější polorozlitý choroš rostoucí na mrtvém dřevě jehličnanů jako sukcesor po troudnatci pásovaném (Fomitopsis pinicola), zejména ve vyšších polohách. V posledních letech se zdá, že se šíří. Význačný žlutou barvou plodnic a ekologií. Viz outkovka žluťoučká (Antrodia xantha) a pórnatka česká (Fibroporia bohemica). Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Antrodiella citrinella PR Pohořské rašeliniště, horská kulturní smrčina, ležící kmen Picea, 14.4.2019, (c) Lucie Zíbarová

Antrodiella citrinella NPR Velká niva, rašelinná smrčina, stará plodnice Fomitopsis pinicola, 3.6.2020, (c) Lucie Zíbarová

Antrodiella citrinella PR Údolí Teplé, suťovitá smrčina, padlý kmen Picea, 10.4.2023, (c) Lucie Zíbarová

Antrodiella citrinella NPR Břehyně-Pecopala, květnatá bučina, padlý kmen Fagus, soc. Fomitopsis pinicola, 23.4.2023, (c) Lucie Zíbarová

Antrodiella citrinella NPR Rejvíz, rašelinná smrčina, padlý kmen Picea, soc. Fomitopsis pinicola, Camarops tubulina, 14.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Antrodiella citrinella NPR Praděd, horská smrčina, stará plodnice Fomitopsis pinicola, 31.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Antrodiella citrinella PR Milešický prales, jedlobučina, fragment Picea, 20.9.2018, (c) Lucie Zíbarová

Antrodiella citrinella Příběničky, suťový les, fragment Picea, 19.3.2019, (c) Lucie Zíbarová

Antrodiella citrinella PR Karvanice, suťový les, kmen Picea, 17.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Antrodiella citrinella NPR Praděd, horská smrčina, kmen Picea, 30.5.2017, (c) Lucie Zíbarová

Antrodiella citrinella Trojmezná, horská smrčina, kmen Picea, 8.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Antrodiella citrinella PR Zemská brána, polokulturní bukosmrčina, kmínek Picea, 4.5.2018, (c) Lucie Zíbarová

Antrodiella citrinella Trojmezná, horská smrčina, kmen Picea, 8.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Sběr z okruhu kustřebičky Urceolella carestiana, taktéž rostoucí na mrtvých listech kapradin, od které se liší krašími výtrusy (8-10 μm) a chloupky na excipulu (28-40 μm).

Urceolella cf. winteriana PP Domaslavické údolí, suťový les, řapík Dryopteris filix-mas, 13.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Velmi drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí na starých řapících kapradin. Pro své miniaturní rozměry patrně často přehlížená. Mikroskopicky snadno poznatelná pro svá čtyřvýtrusá vřecka a velké spory.

Urceolella tetraspora Trojmezná, horská smrčina, řapík Athyrium distentifolium, 8.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Urceolella tetraspora Trojmezná, horská smrčina, řapík Athyrium distentifolium, 8.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější druh vřeckovýtrusé houby rostoucí na mrtvém dřevě řešetláku počistivého (Rhamnus catharcticus). Spory 13-17 x 5.5-6.5 μm, s klíční štěrbinou po jedné straně. Velmi podobná je káčovka jeřábová (Biscogniauxia repanda) rostoucí převážně na jeřábu ptačím (Sorbus aucuparia), někdy i na společných lokalitách, liší se menšími sporami s klíční štěrbinou po obou stranách. Kromě substrátu je rozlišení možné podle mikroskopických znaků (klíční stěrbina na obou stranách spory u B. repanda). Uvedený v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh), zároveň je chráněna vyhláškou MŽP 395/92 Sb. (kriticky ohrožený druh) a zůstává v návrhu novelizace vyhlášky o zvláště chráněných druzích.

Biscogniauxia simplicior Konětopy, výsadba borovice černé, kmínek Rhamnus, 12.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia simplicior Konětopy, výsadba borovice černé, větev Rhamnus, 12.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia simplicior Konětopy, výsadba borovice černé, kmínek Rhamnus, 12.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia simplicior PR Čertova skála, suťový les, kmínek Rhamnus, 15.7.2019, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia simplicior PR Čertova skála, suťový les, kmínek Rhamnus, 15.7.2019, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia simplicior Hřivice, teplomilná doubrava, stojící suchý kmínek Rhamnus, 24.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia simplicior Hřivice, teplomilná doubrava, stojící suchý kmínek Rhamnus, 24.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Vzácnější vřeckovýtrusá houba rostoucí na mrtvém dřevě lípy. Nápadná šedofialovým povrchem stromat a obrysem, který je méně pravidelný než u ostatních evropských zástupců rodu. Spory (cca 12,5–13,5 × 5,5–6,25 µm) s cirkulární klíční štěrbinou. Viz též káčovka penízková (Biscogniauxia nummularia) rostoucí na bucích, bezi šedofialových fialových tónů. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii NT (téměř ohrožený druh).

Biscogniauxia cinereolilacina EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, kmínek Tilia, 17.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia cinereolilacina NPR Horný les [SK], tvrdý luh, padlý kmen Tilia, 11.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia cinereolilacina EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, kmínek Tilia, 17.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia cinereolilacina EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, kmínek Tilia, 17.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia cinereolilacina PR Ronov, suťový les, kmen Tilia, 17.3.2020, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia cinereolilacina EVL Údolí Lužnice a Vlásenického potoka, suťový les, kmínek Tilia, 17.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia cinereolilacina Domoušice, suťový les, kmínek Tilia, 30.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia cinereolilacina Vinařice, suťový les, kmínek Tilia, 14.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia cinereolilacina PP Pustý zámek, suťový les, pahýl Tilia, 31.7.2024, (c) Lucie Zíbarová

Biscogniauxia cinereolilacina (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 17.5.2019, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Camarops lutea

Vzácnější vřeckovýtrusá houba jejíž stromata prorážejí kůru a svrchní vrstvu dřeva rostoucí na mrtvém dřevě listnáčů, v ČR především lísky, méně dubu. Dřevo pod stromaty se barví výrazně do žluta. Podobná může být bolinka Camaropella pugillus s prstovitými výběžky na apexu stromat, oba druhy se mohou vyskytovat na stejném stanovišti a oba druhy mohou zbarvovat do žluta. Uvedená v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Camaropella lutea Vinařice, dubohabřina, větev Corylus, 14.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Camaropella lutea PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, větev Acer negundo?, 8.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Camaropella lutea PR Dunajské ostrovy [SK], měkký luh, větev Acer negundo?, 8.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Camaropella lutea (řez stromatem) Ročov, prosot lísky na opuce, větev Corylus, 2.7.2015, (c) Lucie Zíbarová

Camaropella lutea (zbarvení dřeva) Vinařice, dubohabřina, větev Corylus, 14.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Camaropella lutea Hřivice, lískový porost, kmínek Corylus avellana, 24.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Camaropella lutea Hřivice, lískový porost, kmínek Corylus avellana, 24.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Camaropella lutea (řez stromatem) Vinařice, dubohabřina, větev Corylus, 14.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Camaropella lutea Konětopy, teplomilná doubrava, větev Quercus pubescens, 26.6.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Mycena alba

Roztroušeně se vyskytující drobná helmovka rostoucí na kůře listnáčů po celý rok v chladnějším a vlhkém počasí. Výzančná bělavými plodnicemi, široce připojenými až mírně sbíhavými lupeny a mikroskopickými znaky. Spory neamyloidní, kulovité. Podobná helmovka zimní (Phloeomana hiemalis) se liší úzce připojenými lupeny a mikroskopickými znaky (úzké divertikuly na hyfách pokožky klobouku). Helmovka přeútlá (Mycena tenerrima) roste taktéž často na kůře, líší se poprášenými plodnicemi s terčíkem na bázi. Další druhy se široce připojenými až sbíhavými lupeny na kůře stromů: helmovka koromilná (Mycena pseudocorticola), h. položená (Mycena supina) či h. korová (Mycena meliigena).

Phloeomana alba PR Kulivá hora, bazifilní teplomilná doubrava, padlý mechatý kmen Quercus, 3.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Phloeomana alba NPR Šúr [SK], tvdý luh, opadlá kůra Quercus, 6.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Phloeomana alba PR Holý vrch, vysoké křoviny, borka padlého kmene Ulmus, 14.12.2023, (c) Lucie Zíbarová

Phleomana alba NPR Šúr [SK], okraj mokřadní olšiny, borka Ulmus, 6.11.2019, (c) Lucie Zíbarová

Phloeomana alba PP Údolí Podbradeckého potoka, lužní les, opadaná kůra Populus, 5.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Phloeomana alba NPR Šúr [SK], tvdý luh, opadlá kůra Quercus, 6.11.2018, (c) Lucie Zíbarová

Phloeomana alba CHA Jarovská bažantnica, tvrdý luh, borka padlého kmene Ulmus, 20.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Phloeomana alba PP Údolí Podbradeckého potoka, lužní les, opadaná kůra Populus, 5.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Poměrně hojná vřeckovýtrusá houba jejíž kůru prorážející stromata rostou na čerstvě odumřelém dřevě jeřábů. Ostioly připomínají hlavičky křížového šroubováku. Viz příbuzná (či totožná) bradavkatka trnková (Eutypella prunastri).

Eutypella sorbi PR Holý vrchu u Jílového, kulturní smíšený les, opadlá větev Sorbus, 20.8.2024, (c) Lucie Zíbarová

Eutypella sorbi PR Roztocký háj, acidofilní teplomilná doubrava, kmínek Sorbus, 26.3.2015, (c) Lucie Zíbarová

Eutypella sorbi PR Holý vrchu u Jílového, kulturní smíšený les, opadlá větev Sorbus, 20.8.2024, (c) Lucie Zíbarová

Eutypella sorbi Kounov, Rovina, suťový les, kmínek Sorbus aucuparia, 5.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Hojná drobná vřeckovýtrusá houba rostoucí po celý rok na mrtvém dřevě nejrůznějších listnáčů, spíše silněji rozloženém. Skupina několika morfologicky obtížně rozlišitelných druhů (např. Lasiopheria lanuginosa, L. sorbina) se světle chlupatými perithecii. U starších plodnic se ochlupení ztrácí.

Lasiosphaeria ovina Hřivice, vápnomilná bučina, větev Fagus, 24.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Lasiosphaeria ovina Kounov, Rovina, okroticová bučina, silně zetlelá větev Fagus, 5.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Byssocorticium terrestris, Byssocorticium molliculum, Poria sartoyi, Byssoporia mollicula ined.

Vzácný choroš rostoucí na silně rozloženém dřevě listnáčů i jehličnanů, zbytcích dřeva apod., typicky na spodní straně kmenů. Význačný velmi měkkými plodnicemi a mikroznaky (silnostěnné, takřka kulovité výtrusy a absence přezek). Plodnice jsou barevně velmi proměnlivé, mohou se na nich vyskytovat i okrové, oranžové, zelené, modré či fialové odstíny. Podobné plodnice vytváří např. pórnovitka blanitá (Trechispora hymenocystis) s bradavčitými výtrusy. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Byssoporia terrestris PP Údolí Vlásenického potoka, potoční luh, větev jehličnanu, 23.10.2019, (c) Lucie Zíbarová

Byssoporia terrestris var. sartoryi Vodná, jedlina, fragment Abies, 22.10.2021, (c) Lucie Zíbarová

Byssoporia terrestris var. sartoryi Vodná, jedlina, fragment Abies, 22.10.2021, (c) Lucie Zíbarová

Byssoporia terrestris PP Kozinecká stráň, teplomilná doubrava, fragment kmene Fagus, 2.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Byssoporia terrestris PP Kozinecká stráň, teplomilná doubrava, fragment kmene Fagus, 2.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Byssoporia terrestris Hřivice, teplomilná doubrava, spodní strana větve Quercus, 24.5.2015, (c) Lucie Zíbarová

Drobnější vřeckovýtrusá houba rostoucí roztroušeně od léta do podzimu na holé vlhké zemi, často na okraji potůčků či v zářezu lesních cest. Od podobných druhů se pozná spolehlivě pouze mikroskopicky (velké, široce eliptické spory širší než 10μm, zprvu hladké ve zralosti se síťnatou ornamentikou).

Trichophaea woolhopeia PR Vlčí důl, lesní cesta, sub Fagus, Fraxinus, Acer, 25.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Trichophaea woolhopeia PR Vápenka, květnatá bučina, okraj lesní cesty, sub Fagus, Acer, 9.8.2017 , (c) Lucie Zíbarová

Hojná helmovka rostoucí na zemi v listnatých i jehličnatých lesích, mechatých trávnících apod. Slabý pach po jodoformu, při zasychání se na klobouku objevují stříbřitá vlákna. Velmi podobná je taktéž hojná helmovka kuželovitá (Mycena metata) obvykle s růžovými tóny na klobouku a lupenech ve stáří a poněkud odlišnými mikroznaky. Viz též helmovka žlutavá (Mycena flavescens) nebo h. Oortova (Mycena arcangeliana).

Mycena filopes NPR Libický luh, měkký luh, mechatý kmen Salix, 7.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Mycena filopes Stoupno, mokřadní olšina, mechatý kmen Alnus, 14.10.2023, (c) Lucie Zíbarová

Mycena filopes Zahrádky u České Lípy, zámecký park, mechatý trávník, 8.11.2015, (c) Lucie Zíbarová

Mycena filopes NPP Peklo, mokřadní olšina, mechatý kmen Alnus, 18.9.2015, (c) Lucie Zíbarová

Mycena filopes PP Židova strouha, relitkní bor, sub Pinus, Quercus, 21.10.2017, (c) Lucie Zíbarová

Mycena filopes NPR Čtvrtě, lesní prameniště, sub Alnus, Tilia, zbytky dřeva a vegetace, 25.8.2014, (c) Lucie Zíbarová

Patrně přehlížená vemi drobná cyfeloidní houba rostoucí na opadu a rostlinných zbytcích. Určování druhů v rámci rodu je dosti komplikované i na základě mikroskopických znaků. Podobný a patrně mnohem hojnější je číšovec nejmenší (Flagelloscypha minutissima) s bisporickými basidiemi a rostoucí zpravidla na dřevě.

Flagelloscypha donkii NPP Dlouhopolsko, střídavě vlhká louka, lodyha Symphytum, 30.5.2022, (c) Lucie Zíbarová

Flagelloscypha donkii NPP Dlouhopolsko, střídavě vlhká louka, lodyha Symphytum, 30.5.2022, (c) Lucie Zíbarová

Flagelloscypha donkii NPR Pochválovská stráň, dubohabřina, list Quercus, 10.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hygrocybe nitrata

Vzácná voskovka rostoucí na nehnojených loukách a pastvinách, křovinách, světlých lesích apod. Nápadná nitrózním pachem (chemický, po kyselině dusičné), v dospělosti šupinkatým kloboukem. Podobná, rovněž velmi vzácná voskovka červenající (Hygrocybe ingrata) červená, má nešupinkatý klobouk a slabší nitrózní pach. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii EN (ohrožený druh).

Neohygrocybe nitrata PR Hořečky, krátkostébelný horský trávník, 16.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Neohygrocybe nitrata PP Svatý Kříž (ex situ), 29.9.2020, (c) Lucie Zíbarová

Neohygrocybe nitrata PR Dětanský chlum, krátkostébelný trávník, 27.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hygrocybe irrigata

Vzácnější voskovka rostoucí na loukách, pastvinách, v sadech apod., převážně na nehnojených stanovištích. V rámci rodu je význačná nenápadnými šedohnědavými až hnědavými barvami kloubouku a třeně, kontrastujícími bílými lupeny a lepkavými až slizkým plodnicemi. Další druhy rodu Gliophorus (v. veselá - Gliophorus laetus, v. papouščí - Gliophorus psittacinus, v. narůžovělá - Gliophorus reginae, v. cihlová - Gliophorus sciophanus) u nás mají výrazně zbarvené plodnice. Podobně "smutně" zbarvené druhy např. voskovka ovčí (Neohygrocybe ovina) či v. ledková (Neohygrocybe nitrata) mají plodnice suché. Uvedena v Červeném seznamu makromycetů ČR (2024) v kategorii VU (zranitelný druh).

Gliophorus irrigatus PR Dětanský chlum, krátkostébelný trávník, 27.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Gliophorus irrigatus Doksy, zámecký park, nízký mechatý trávník, 29.10.2016, (c) Lucie Zíbarová

Gliophorus irrigatus PR Písečný vrch, suchý krátkostébelný trávník, 3.11.2022, (c) Lucie Zíbarová

Gliophorus irrigatus PR Hořečky, krátkostébelný horský trávník, 16.10.2022, (c) Lucie Zíbarová

Gliophorus irrigatus NPP Mladá, trávník zarůstající křovinami, 1.11.2024, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Hypochnicium sphaerosporum s. auct.

Vzácnější druh kornatcovité houby rostoucí po celý rok na dřevě listnáčů i jehličnanů. Spory téměř kulovité, tlustostěnné, hladké (7-8 x 5.5-7 µm), přítomné hojné ± vřetenovité cystidy, přezky na hyfách přítomné. Od podobných druhů se pozná mikroskopickými znaky - viz kornatec Hypochnicium subrigescens. Další druhy mají výtrusy jemně ornamenotvané, např. kornatec Wakefieldův (Hypochnicium wakefieldiae).

Hypochnicium erikssonii Osek, acidofilní bučina, pařez Picea, 25.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Drobnější druh lanýže rostoucí pod listnáči, především duby, na těžších, převážně vápnitých půdách. Od podobných druhů se pozná mikroskopicky.

Tuber borchii Ročov, dubohabřina, sub Quercus, Corylus, 24.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Tuber borchii (spory, Melzerovo reagens, 1000x), 24.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Roztroušeně se vyskytující hojná robustní holubinka rostoucí od léta do podzimu pod jehličnany (smrk) převážně na těžkých, neutrálních až vápnitých půdách. Mírně palčivá. Barevně proměnlivý druh. S roztokem KOH reaguje na bázi třeně tmavě červeně. Byla uvedena v předchozím červeném seznamu (2006), při vyhodnocování toho současného (2024) však již vyšla do kategorie "málo dotčený druh" (LC).

Russula viscida Ročov, vápnomilná bučina s vtroušeným smrkem, sub Fagus, Picea, 24.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Russula viscida (reakce s KOH) Velký Vřešťov, smíšený kulturní les, sub Quercus, Picea, 28.9.2017, (c) Lucie Zíbarová

Russula viscida Chlum u Dobrušky, mladá smrčina, sub Picea, 1.7.2016, (c) Lucie Zíbarová

Russula viscida Bílá, mladá podmáčená smrčina, sub Picea, Fagus, 26.8.2021, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Psilocybe arcana

Taxon ze skupiny modrajících lysohlávek z okruhu lysohlávky modrající (Psilocybe cyanescens agg.). Odlišení příbuzných taxonů je možné na základě mikroskopickým znaků. Roste na podzim (říjen-listopad) v listnatých lesích, na živinami bohatších stanovištích. V ČR lokálně hojná.

Psilocybe serbica var. arcana Litvínov, Šumenské údolí, květnatá bučina, okraj lesní cesty, sub Fagus, Acer, 21.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Piloderma croceum, Piloderma bicolor s. auct

Místy hojná kornatcovitá houba rostoucí na dřevě jehličnanů, vzácně listnáčů, případně na jiném detritu, typicky na spodní straně kmenů; v listnatých i jehličnatých lesích na kyselých půdách. Význačná bílým až nažloutlým hymeniem kontrastujícím se žlutými rhizomorfami. Je ektomykorhizní; ektomykorhizy jsou nápadně šafránově žluté, stejně jako vějíře rhizomorf na okraji plodnice a v subikulu. Spory velmi drobné, mírně silnostěnné, cystidy nepřítomny, hyfy bez přezek. V nedávné době bylo v rodě popsán větší počet druhů. Podobná kornatečka Piloderma olivaceum má žluté či hnědavé hymenium a herbářové položky tmavnou do hněda. Kornatečka vláknitá (Piloderma byssinum) a příbuzné druhy má rhizomorfy v subikulu bílé.

Piloderma fallax PR V Podolánkách, spodní strana padlého kmene Picea abies, podmáčená smrčina, 1.11.2021, (c) Lucie Zíbarová

Piloderma fallax Litvínov, Šumenské údolí, acidofilní bučina, kmen Picea, 21.10.2014, (c) Lucie Zíbarová

Piloderma fallax NPR Karlovské bučiny, květnatá bučina, opadlá větev Fagus, sub Fagus, 19.10.2024, (c) Lucie Zíbarová

Piloderma fallax PR Maštale, kulturní smrčina, větev Picea, 18.10.2018, (c) Lucie Zíbarová

Piloderma fallax cf. NPR Břehyně-Pecopala, bor, padlý kmínek Pinus, 1.11.2021, (c) Lucie Zíbarová

Syn.: Clavaria vermicularis

Roztroušeně se vyskytující druh rostoucí svazčitě od pozdního léta do pozdního podzimu na nehnojených loukách, v křovinách, sadech, parcích apod. Podobná kyjanka špičatá (Clavaria falcata), roste na podobných stanovištích, má plodnice často nápadně rozlišené na sterilní a fertilní část, tvoří menší skupiny a liší se i mikroskopickými znaky.

Clavaria fragilis Hora sv. Šebestiana, náměstí, krátkostébelný trávník, 10.9.2014, (c) Lucie Zíbarová

Clavaria fragilis Horní Bradlo, krátkostébelný trávník, 17.9.201*, (c) Lucie Zíbarová